Invoitix

Stavba nového nádraží a celková přestavba železničního uzlu v Brně by měla začít v tomto desetiletí, řekl na konferenci v Brně generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ho doplnil, že stát pracuje na tom, aby v roce 2035 začalo nové nádraží sloužit. Brněnský radní Petr Kratochvíl (ODS) dnes však poprvé uvedl, že dlouho diskutovaná podzemní dráha, která má spojit nové nádraží s centrem a severem Brna, není prioritou a ještě dlouho se stavět nebude.

Dosud ministerstvo dopravy jako o termínu začátku stavby nádraží hovořilo o roce 2028. Brno má sice již několik let architektonickou studii nového nádraží a fyzický trojrozměrný model se širším okolím, projektování obří stavby je však teprve na začátku. Proto také stále není zřejmé, kolik peněz bude potřeba na stavbu nového nádraží a přestavbu uzlu. Téměř sedm let stará studie proveditelnosti kalkulovala s 50 miliardami korun, dnes Správa železnic uvažuje o více než 60 miliardách. Kupka uvedl, že bude usilovat o to, aby co nejvíce peněz Česko získalo z evropských fondů. Zároveň připustil, že by bylo vhodné zvážit i financování ze soukromého sektoru, tedy formou PPP.

Stejně tak ani město zatím nedokáže vyčíslit náklady, které bude muset vložit do dopravních a přidružených staveb, jež mají zajistit komplexní dopravní napojení nového nádraží. To bude v místě dnešního dolního nádraží, které leží o kilometr jižněji od nynějšího hlavního nádraží. Zástupci města dnes hovoří o miliardách korun z městského rozpočtu. „Estakádou musíme spojit Hněvkovského ulici s Heršpickou,“ zmínil Kratochvíl dvě výpadovky z Brna na jih. Díky novostavbě bude možné obsloužit brněnské nádraží z jihu. Stejně tak musí město do té doby připravit a postavit stavby, které umožní obsluhu nádraží pomocí MHD.

Nové nádraží však nebude podle vyjádření představitelů města ještě dlouhé roky obsloužené rychlou a kapacitní podzemní dráhou. Veškerá veřejná doprava, která už je řadu let v severojižním směru přetížená, bude jezdit po povrchu. O podzemní dráze, tzv. severojižním diametru se v Brně hovoří již od 70. let minulého století. Měl by propojit nové nádraží s centrem města a pokračovat dále na sever, kde se stočí zhruba do Králova Pole či Řečkovic a napojí se na tišnovskou trať. Ze studie proveditelnosti by mělo podle Kupky do dvou let vzejít rozhodnutí, zda se jednou bude brněnským podzemím jezdit vlakem či tramvají. Podle Kratochvíla však čekají Brno takové investice, že o stavbě podzemní dráhy bude možné uvažovat, až bude hotové nové nádraží, vysokorychlostní tratě a veškeré další dopravní stavby s těmito investicemi spojené.

Brněnské centrum navíc se stavbou nového nádraží přijde o železniční spojení s dnes dostupnými periferiemi, protože nejenže se přesune nádraží, ale zároveň má zaniknout trať spojující Horní Heršpice a Židenice přes hlavní nádraží.

Zdroj: ČTK

Reklama v článku VLASTNÍ
DPP