Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září uvedl:
„Chtěl bych se přičinit o to, aby náš průmysl byl silnější a konkurenceschopnější. Nová průmyslová strategie, kterou dnes předkládáme, pomůže našemu průmyslu zachovat si nebo získat vedoucí postavení v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace“
Obnovená strategie průmyslové politiky EU v sobě spojuje všechny stávající i nové horizontální a odvětvové iniciativy do jedné společné průmyslové strategie. Vyjasňuje rovněž úkoly všech zúčastněných stran a stanoví příslušná fóra – každoroční Den evropského průmyslu, který se poprvé konal letos v únoru, a jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni, jež umožní jak zástupcům průmyslu, tak občanské společnosti určovat směr průmyslové politiky i v budoucnosti.
Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen uvedl:
„Přijetím technologických změn, přeměnou investic do výzkumu na inovativní podnikatelské nápady a zachováním vedoucí pozice v oblasti nízkouhlíkového a oběhového hospodářství se nám v Evropě podaří připravit půdu pro vznik inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu.“
Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, doplnila
„Mnoho evropských průmyslových odvětví stojí před zásadní změnou. V dnešní době je prioritou průmyslové politiky posilovat naše průmyslová odvětví, aby mohla i nadále dosahovat udržitelného růstu a vytvářet pracovní místa pro naše občany ve všech regionech“
Hlavní nové prvky strategie průmyslové politiky EU:
- Komplexní balíček opatření, jejichž cílem je posílit odvětví kybernetické bezpečnosti.Balíček zahrnuje vytvoření evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost, které podpoří zavádění technologických a průmyslových kapacit v této oblasti, a dále celounijní systém certifikace produktů a služeb, který bude uznáván ve všech členských státech (přijato 13. září 2017).
- Návrh nařízení o volném toku jiných než osobních údajů, které usnadní přeshraniční předávání údajů, a napomůže tak modernizaci průmyslu a dokončení společného evropského datového prostoru (přijato 13. září 2017).
- Nový soubor opatření o oběhovém hospodářství, včetně strategie týkající se plastů a opatření ke zdokonalení produkce obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně na biologický materiál a bioenergii (podzim 2017).
- Soubor iniciativ zaměřených na modernizaci rámce duševního vlastnictví, obsahující mimo jiné zprávu o fungování směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví a sdělení o vyváženém, transparentním a předvídatelném evropském rámci pro udělování licencí na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (podzim 2017).
- Iniciativa zaměřená na lepší fungování zadávání veřejných zakázek v EU, včetně dobrovolného mechanismu k zajištění transparentnosti a poradenství pro veřejné orgány, které plánují velké infrastrukturní projekty (podzim 2017).
- Rozšíření agendy dovedností o nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava (podzim 2017).
- Strategie pro udržitelné finance – cílem je lépe nasměrovat soukromý kapitál do udržitelnějších investic (začátek roku 2018).
- Iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky a evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic, které mohou představovat hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek (přijaty 13. září 2017).
- Revidovaný seznam kriticky důležitých surovin, u nichž bude Komise i nadále přispívat
- Nové návrhy na zavádění čisté, konkurenceschopné a propojené mobility, včetně zpřísnění norem emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, akčního plánu na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, který podpoří vznik infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, a opatření na podporu autonomního řízení vozidel (podzim 2017).
Uplatnění této ucelené strategie v praxi bude společným úkolem pro nás všechny. Její úspěch závisí na odhodlání a spolupráci orgánů EU, členských států, regionů a především na aktivní úloze samotného průmyslu.
Souvislosti
Evropský průmysl je silný a v mnoha odvětvích si na světových trzích zachovává vedoucí postavení. Z našeho průmyslu pocházejí dvě třetiny vývozu EU. Zároveň poskytuje pracovní místa 32 milionům lidí. Jen od roku 2013 jich v průmyslu vzniklo 1,5 milionu. K udržení a posílení konkurenční výhody je však třeba průmysl modernizovat. Proto je průmysl jednou z politických priorit Junckerovy Komise.
Všechny politiky Komise pomáhají průmyslu vytvářet nová pracovní místa a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy, podporovat investice a inovace v oblasti čistých a digitálních technologií a hájit evropské regiony a pracovníky, kteří byli nejvíce postiženi změnami.
Nové výrobní technologie mění evropský průmysl a hrají stále důležitější úlohu, pokud chtějí evropské podniky v celosvětovém měřítku uspět. Budou se rovněž podílet na tvorbě nových pracovních míst. Z technologií, které přinášejí vyšší produktivitu, může mít prospěch řada odvětví. Mohou však také mít širší dopad na povahu a dostupnost pracovních míst. Budoucnost evropského průmyslu bude záviset na jeho schopnosti neustále se přizpůsobovat, inovovat a investovat do nových technologií a změn, které přinese širší využití digitalizace a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství. Celosvětová hospodářská soutěž je čím dál tím tvrdší a výhody plynoucí z globalizace a technologického pokroku jsou ve společnosti rozloženy nerovnoměrně. I tyto problémy hodlá Junckerova Komise řešit.
Politické směry Jean-Claude Junckera zdůrazňují význam silného a vysoce výkonného průmyslu pro budoucnost evropské ekonomiky. Tvorba pracovních míst a hospodářský růst poháněné inovacemi a investicemi jsou základem klíčových iniciativ Komise. Tzv. Junckerův plán (investiční plán pro Evropu) a unie kapitálových trhů pomáhají s mobilizací zdrojů k posílení hospodářského oživení.
Podpora inovací ze strany EU pomáhá průmyslu a zejména malým a středním podnikům využít jejich silné stránky. Evropa stojí v čele celosvětového úsilí na záchranu naší planety prostřednictvím svých iniciativ na vytvoření tzv. oběhové ekonomiky, čisté energie a nízkouhlíkové ekonomiky. Klíčové základní technologie zase pomáhají průmyslu obstát v celosvětové konkurenci. Strategie pro jednotný digitální trh, související strategie na digitalizaci průmyslu a akční plán 5G pro Evropu pomáhají podnikům využít nové příležitosti a vytvořit řádně fungující ekonomiku založenou na datech. Strategie pro jednotný trh usnadňuje podnikům oslovit 500 milionům spotřebitelů na evropském trhu a zapojit se do hodnotových řetězců bez celních či technických bariér. Nová agenda dovedností pro Evropu umožňuje lidem pracujícím v průmyslu získat vyšší kvalifikaci.
Tyto horizontální politiky, které se týkají všech odvětví, jsou doplněny řadou konkrétních politik pro strategická odvětví. Patří sem kosmická strategie, jejímž účelem je další rozvoj silného a konkurenceschopného evropského vesmírného průmyslu, návrh na vytvoření Evropského obranného fondu, který bude působit jako katalyzátor konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu, dále pak široká škála iniciativ pro čistý, udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl (včetně iniciativy Evropa v pohybu, opatření ke snížení znečištění ovzduší vozidly a akce GEAR2030) a také sdělení o ocelářství, jež má zajistit konkurenceschopnost tohoto odvětví na světových trzích.
