[quote]Slovenská republika zažívá v posledních letech výrazný ekonomický růst. Významnou roli při tom hraje prudce se rozvíjející automobilový průmysl, který přináší nové příležitosti i úkoly pro slovenskou logistiku. A protože se Slovensku buduje další automobilový závod, Jaguar Land Rover v Nitře, zeptali jsme se Ing. Františka Komory, prezidenta Zväzu logistiky a zasielateľstva Slovenskej republiky, co bude vstup další automobilky pro Slovensko znamenat.[/quote]

Jaké impulsy přinese další rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku?

Zřetelné jsou tři hlavní vlivy. Prvním je hospodářský růst. S příchodem automobilového průmyslu rostou nároky na kvalitu logistických služeb a kvalitu pracovníků ve výrobě. Jeho příchod doprovází také špičkové logistické know-how. A samozřejmě poroste poptávka po logistických službách.

Současně se zvýší se závislost hospodářství na jednom odvětví. Předpokládám sice, že vysoké nároky automobilového průmyslu na kvalitu pracovní síly a technologie by mohly zaručit schopnost průmyslových kapacit uplatnit se i v jiných náhradních výrobách. Přesto případný prudký pokles poptávky v automobilovém průmyslu způsobí v jednostranně zaměřené ekonomice určitě otřes.

Vzhledem k tomu, že jde o moderní výrobu, neočekávám extrémní znečištění životního prostředí. Nové podniky se však budou budovat na kvalitní zemědělské půdě, což se na Slovensku v poslední době stává pravidlem. Na tento trend se dívám se stále většími obavami.

 

Bude slovenská doprava a logistika připravená na nové výzvy?

O požadavcích na logistiku jsme už částečně hovořili. Problémem se ale může stát skutečnost, že bude třeba zvýšit kapacity pro skladování a logistiku. Znamená to zvýšené nároky na kvalifikovaný personál, kterého nedostatek pociťujeme již nyní. Vzhledem k napojení na dálnici by neměl být problém s dopravní obsluhou. Pokud však chceme využívat ekologičtější způsoby dopravy, například železniční, nebo kombinovanou dopravu, vidíme několik problémů. Logistické areály byly v poslední době budovány bez infrastruktury vyžadované těmito druhy dopravy. I když předpokládám, že stát je připraven pomoci, zůstává ještě otázka operátora atd.

 

Počítají slovenské firmy s tím, že se zapojí do logistické obsluhy nového závodu?

Myslím, že o tom snad nikdo nepochybuje. Otázkou je jen míra účasti slovenských firem, a kdo to bude. V současnosti probíhají výběrová řízení s budoucími dodavateli. Slovenské společnosti se těchto řízení účastní a vhledem k tom, že mnohé pracují už pro VW a PSA, nepochybuji, že některé budou úspěšné. Do jaké míry ukáže až čas. Další příležitosti pro ně přinesou také subdodavatelé pro novou automobilku.

 

Domníváte se, že to pro ně bude příležitost i k dalším službám mimo vlastní logistiku, jako je třeba předmontáž?

Ano, tyto požadavky existují. Slovenské firmy, a to nejen v oblasti Bratislava, Trnava a Žilina, ale i na východním Slovensku jsou už v těchto projektech zapojené. Opět je třeba zdůraznit, že bude nutné vyřešit mimořádnou místní poptávku po pracovní síle v oblasti logistiky, vzhledem k jejímu nedostatku v tomto regionu.

 

Jak se s požadavky na nové zaměstnance vyrovná slovenský trh práce?

To bude největší výzva, tisíce pracovních míst přinesou požadavek na migraci pracovní síly nejen v SR a v sousedních zemích, ale pravděpodobně i ze zemí mimo EU. Problémem je také odbornost, neboť mládež o modré límečky nemá zájem. A ministerstvo školství umožňuje rozličným „školám“ nabídku vzdělání bílých límečků v takové míře, kterou trh nepotřebuje. Navíc školy placené od „kusu“ přizpůsobují podmínky tak, aby si platby udržely, a tím se stává někdy diskutabilní i kvalita absolventů.

ZLZ zastává názor, že musíme začít pracovat s lidmi, kteří už základní chybu současného vzdělávání pocítili na vlastní kůži, tj. mladými absolventy. Svaz má už jeden vzdělávací produkt certifikovaný u světové zasílatelské federace FIATA. Vzhledem k potřebě rychlého řešení a k byrokracii spojené s akreditací vzdělávacích produktů je ve hře řešení v podobě flexibilní skupiny samostatných kurzů umožňující poskládat alespoň základní „vzdělání v oboru“. To by si mohly firmy ušít na míru, a pokud by zaměstnanec získal potřebné kredity, uznávaly by ho i ostatní členské firmy ZLZ SR.