Prohlášení komisařky Thyssenové po dosažení dohody o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen v návaznosti na dohodu členských států EU z 15.3. o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu uvedla:
„S radostí dnes vítám dohodu členských států o vytvoření Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu. Od představení agendy dovedností pro Evropu jsem si dala za úkol zasazovat se o odborné vzdělávání a přípravu včetně učňovské přípravy. Příliš často je tato forma vzdělávání považována za „druhořadou volbu“. Nic nemůže být více vzdáleno pravdě: učňovská příprava kombinuje učení ve škole s odbornou přípravou na pracovišti a pro studenty, kteří si chtějí vybrat povolání, je mimořádně účinným způsobem, jak získat první zaměstnání a zahájit profesní dráhu.
Tento nový evropský rámec bude užitečný pro mnoho členských států, jež zavádějí nebo modernizují programy učňovské přípravy, jelikož povede tvůrce politik k tomu, aby zajistili skutečné využití příležitostí, které učňovská příprava skýtá. Uvedený rámec vybízí členské státy, aby své systémy učňovské přípravy zakládaly na partnerském přístupu a zapojovaly do nich zaměstnavatele, odbory a další klíčové zúčastněné subjekty, například instituce odborného vzdělávání a přípravy, jakož i mládežnické organizace a organizace sdružující rodiče. Rámec také stanoví, že učňovská příprava by měla vycházet z písemné dohody a že by měla být poskytována pedagogická podpora. Podnikům, zejména malým, by měla být poskytována pomoc. Učni by měli být placeni nebo jinak odměňováni za odvedenou práci a měli by mít příležitost absolvovat část odborné přípravy v zahraničí.
Všechny tyto prvky zajistí další zlepšení modelu, který je již nyní úspěšný. Jedná se o důležitý krok pro odborné vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě. Těším se na to, že budu pomáhat členským státům při zavádění dohody do praxe, a doufám v zapojení sociálních partnerů a spolupráci s nimi“ .
Souvislosti
V souvislosti s agendou dovedností pro Evropu, která byla představena v červnu 2016, přijala Komise návrh Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, který stanoví klíčová kritéria pro učňovskou přípravu. Dohoda vychází z návrhu Komise předloženého dne 5. října 2017, který byl inspirován významnými příspěvky evropských sociálních partnerů, tripartitním stanoviskem Poradního výboru pro odborné vzdělávání a cennými příspěvky členů Evropské aliance pro učňovskou přípravu.
Rámec plní úkoly stanovené sděleními Nová agenda dovedností pro Evropu a Investice do evropské mládeže a přispívá také k evropskému pilíři sociálních práv. Během třetího Evropského týdne odborných dovedností, který se uskuteční v listopadu 2018, představí Komise nové služby na podporu učňovské přípravy, jež pomohou zavést uvedený rámec do praxe.
Erasmus+ je už i virtuální
Erasmus+, jeden z věhlasných a nejúspěšnějších programů EU, přidává 15. března ke svým akcím mobility verzi on-line. Cílem je propojit více studentů a mladých lidí z evropských zemí a zemí jižního sousedství EU. Evropská komise spustila Virtuální výměnný program Erasmus+, projekt, který má v příštích dvou letech podporovat mezikulturní dialog a zlepšovat dovednosti přinejmenším 25 000 mladých lidí prostřednictvím nástrojů digitálního vzdělávání. Projekt se týká 33 zemí programu Erasmus+ a regionu jižního Středomoří, zahrnujícího Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanonu, Libyi, Maroko, Palestinu*, Sýrii a Tunisko. On-line verze programu Erasmus+ bude doplňovat tradiční program fyzické mobility a v budoucnu by mohla být rozšířena na další regiony světa.
Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics řekl: „Přestože je program Erasmus+ velmi úspěšný, není vždy přístupný všem. Prostřednictvím Virtuálního výměnného programu Erasmus+ usnadníme další kontakty mezi lidmi, oslovíme mladé lidi z různých sociálních prostředí
a podpoříme mezikulturní porozumění. Tento internetový nástroj propojí více mladých lidí z EU s jejich vrstevníky z jiných zemí; bude stavět mosty a napomáhat při rozvoji dovedností, jako jsou kritické myšlení, mediální gramotnost, znalost cizích jazyků a týmová práce.“
Virtuální výměnný program Erasmus+ propojí mladé lidi, pracovníky s mládeží, studenty a akademické pracovníky z evropských zemí a zemí jižního sousedství EU prostřednictvím moderovaných diskusí, nadnárodních projektových skupin, otevřených on-line kurzů a školení v prosazování názorů. Například mladí lidé z různých zemí se budou moci jednou týdně spojit, aby diskutovali o tématech, jako jsou ekonomický vývoj či změna klimatu, a to s pomocí moderátora a na základě předem rozeslaných přípravných materiálů.
Všechny činnosti budou probíhat jako součást programů vysokoškolského vzdělávání nebo organizovaných projektů zaměřených na mladé lidi. Virtuální výměnný program Erasmus+ již ve své přípravné fázi vzbudil zájem mezi vysokými školami a organizacemi mládeže. Bylo vytvořeno již 50 partnerství a 40 osob bylo vyškoleno k moderování diskusí.
Kontakty a výměny s kolegy ze zahraničí jsou skvělou příležitostí osvojit si nové znalosti a dovednosti, jakož i posílit toleranci a vzájemnou kladnou reakci. Virtuální výměnný program podporuje mezikulturní dialog mezi mladými lidmi v souladu s pařížským prohlášením, dohodnutým na neformálním setkání ministrů školství EU v březnu 2015. Účelem prohlášení je prosazování občanství a společné hodnoty svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání.
Souvislosti
Virtuální výměnný program Erasmus+ v pilotní fázi s rozpočtem 2 miliony EUR do prosince 2018 umožní zapojení přinejmenším 8 000 mladých lidí. V případě, že bude úspěšný, je cílem jej prodloužit do konce roku 2019 a umožnit zapojení dalších 17 000 lidí. V budoucnosti by se Virtuální výměnný program Erasmus+ mohl stát pravidelnou akcí a mohl by být rozšířen tak, aby umožnil zapojení ještě více mladých lidí v dalších regionech.
Program Erasmus+ již podporuje vzdělávací mobilitu a mobilitu vyučujících mezi jižním sousedstvím EU a EU. Od roku 2015 bylo financováno více než 1 000 projektů mezi evropskými vysokými školami a vysokými školami jižního Středomoří, které hodlají umožnit, aby do Evropy přišlo zhruba 15 000 studentů a pracovníků z jižního Středomoří, zatímco více než 7 000 Evropanů bude vyučovat nebo studovat v uvedených zemích. Kromě toho se každý rok přibližně 2 200 mladých lidí ze zemí v jižním sousedství EU a pracovníků s mládeží účastní projektů neformálního učení.
EU podporuje činnosti Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) s 82 miliony EUR
Evropská unie poskytla 15. března na provozní rozpočet Organizace OSN pro pomoc a práci OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) 82 milionů EUR. Toto financování poskytne přístup k vzdělání pro 500 000 dětí, primární zdravotní péči více než 3,5 milionu pacientů a pomoc více než 250 000 zranitelným uprchlíkům.
Vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini uvedla: „Miliony lidí-mužů, žen a dětí-jsou závislé na UNRWA za důležité služby: vzdělávání, zdravotní péče a sociální služby, humanitární pomoc a zaměstnanost.
Podpora UNRWA je humanitární a politickou povinností. Je naším společným zájmem budovat mír a bezpečnost na Blízkém východě a vyhlídky vyjednaného dvoustátního řešení. mám
sdíleli tuto zprávu naléhavosti s našimi partnery, kteří se účastnili dnešního setkání v Římě, věnovaného finanční krizi UNRWA. Vzhledem k tomu, že agentura čelí obtížným časům, jsme – a budeme i nadále – silní, důslední a spolehliví příznivci své práce. “
Komisař pro politiku sousedství a vyjednávání o rozšíření Johannes Hahn uvedl: „Dnešní významný příspěvek znovu potvrzuje dlouhodobý závazek Evropské unie podporovat práci UNRWA, která poskytuje základní služby palestinským uprchlíkům. Posílíme naši platbu za finanční podporu UNRWA na rok 2018 v hodnotě 82 milionů EUR, neboť agentura čelí kritickým okamžikům.
UNRWA musí dostat přiměřené a předvídatelné zdroje a s potěšením potvrzuji, že EU si udrží vysoký příspěvek jak v letech 2019, tak v roce 2020. Spolupracujeme s agenturou na restrukturalizaci a reformě, ale její základní úkoly zůstávají zásadní. “
V letech 2016 a 2017 společně poskytla EU a její členské státy UNRWA 424 milionů EUR, respektive 391 milionů EUR, čímž se Evropská unie zdaleka stala největším a nejspolehlivějším dárcem agentury. Dnešní podpora ve výši 82 milionů EUR je přidělena jako součást pravidelného ročního příspěvku EU na rok 2018 a byla zpřístupněna prostřednictvím zkráceného postupu.
Mimořádná ministerská konference o UNRWA Finanční prostředky ve výši 82 milionů EUR byly dnes ohlášeny během setkání vysokého představitele / viceprezidenta Federice Mogherini a generálního komisaře UNRWA Pierra Krähenbühla v rámci mimořádné ministerské konference UNRWA v Římě. Konference se soustředila na řešení krize akutního financování, s níž čelí agentura, a na pokrok v reformách agentury.
Souvislosti
Od roku 1971 bylo strategické partnerství mezi Evropskou unií a UNRWA založeno na společném cíli podpory lidských rozvojových, humanitárních a ochranných potřeb palestinských uprchlíků a podpory stability na Blízkém východě. V červnu roku 2017 EU a UNRWA podepsaly společné prohlášení „2017-2020“, které posilují politickou povahu jejich partnerství a znovu potvrzují závazek Evropské unie prosazovat práva palestinských uprchlíků. Deklarace rovněž potvrzuje, že EU podporuje dlouhodobou finanční stabilitu agentury v souvislosti se zesílenými rozpočtovými omezeními a operačními problémy.
Dopad krize financování UNRWA je obzvláště akutní v pásmu Gazy, kde je angažovanost EU důrazně zaměřena na vytváření lepších perspektiv pro palestinský lid. Aby EU mohla v nejbližší době čelit v Gaze, což je nedostatek potřebné pitné vody, uspořádá 20. března v Bruselu slibnou konferenci o centrální odsávací stanici v Gaze. Bude to příležitost k podpoře podpory mezinárodního společenství na investice ve výši 560 milionů EUR na dodávku vody dvě milionům Palestinců, splnění jejich humanitárních potřeb a přispění k hospodářskému rozvoji Gazy.
EU bude také hostit každoroční jarní zasedání mezinárodní koordinační skupiny pro podporu dárcovské pomoci na podporu palestinské ekonomiky, ad hoc styčného výboru (AHLC), které se bude konat v Bruselu dne 20. března 2018. Od roku 1993 sloužila AHLC jako klíčová politika koordinační mechanismus pro finanční pomoci palestinskému lidu s cílem zachovat vizi dohodnutého dvoustátního řešení.
EU dá téměř 6 milionů eur na zdravé potraviny pro české žáky
Na ovoce a zeleninu pro české žáky dá EU v příštím školním roce téměř 4 miliony eur, na mléko a mléčné výrobky pak 1,8 milionu eur. V celé EU dostává tyto zdravé potraviny díky projektu Evropské unie přes 30 milionů žáků. Během školního roku 2016–2017 se v celé EU do projektu Ovoce a zelenina do škol zapojilo více než 12,2 milionu dětí ze 79 000 škol. U projektu Mléko do škol to pak bylo přibližně 18 milionů dětí. Vyplývá to z nejnovějších hodnotících zpráv. To odpovídá více než 74 000 tunám ovoce a zeleniny a více než 285 000 tunám mléčných výrobků, které dostaly zejména děti ve věku 6 až 10 let.
Kromě distribuce těchto výrobků podporuje projekt u dětí zdravé stravovací návyky a obsahuje zvláštní vzdělávací programy o významu správné výživy a způsobu produkce potravin.
„Evropští zemědělci nám dodávají kvalitní, bezpečné a zdravé potraviny a díky projektu dodávek do škol se tyto zdravé produkty dostanou k našim nejmladším občanům,“ uvedl komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. „Děti se zároveň naučí, jak se potraviny produkují, a dozví se o významu chuti a výživy. Evropská komise je hrdá na to, že s tímto vzděláváním pomáhá. Na školní rok 2018–2019 je na projekt vyčleněno 250 milionů eur ze společné zemědělské politiky.“
Každý školní rok jde 150 milionů eur na ovoce a zeleninu a 100 milionů eur na mléko a mléčné výrobky. Příděly na školní rok 2018–19 pro všech 28 členských států zapojených do projektu jsou nyní odsouhlaseny a očekává se, že je Evropská komise do konce března formálně schválí.
Souvislosti
Země, které se chtějí do projektu zapojit, musí Komisi vždy do konce ledna poslat žádost o podporu. Předběžný příděl prostředků z rozpočtu EU na každý členský stát vychází z počtu žáků v dané zemi a v případě mléka z využití předchozího projektu. Část (20–25 %) přidělených prostředků mohou státy mezi jednotlivými projekty volně převádět. Mohou také oznámit, že jsou připraveny vydat více než požadovanou částku podpory, pokud by jiné členské státy svůj příděl plně nevyčerpaly.
Je také na jednotlivých státech, jak budou projekt přesně realizovat. Mohou si zvolit, která tematická vzdělávací opatření použijí nebo jaké další zemědělské produkty mohou žáci dostat. Navíc mohou státy podporu na projekt poskytovanou z evropského rozpočtu navýšit z vlastních zdrojů.
Při výběru dodávaných produktů hrají roli zdravotní a ekologická hlediska, sezónnost, rozmanitost a dostupnost. Členské státy mohou navíc podporovat lokální nebo regionální produkty, ekologickou produkci, krátké dodavatelské řetězce, přínos pro životní prostředí a jakostní produkty.
Ve školním roce 2016–2017 dostávali žáci z ovoce nejčastěji jablka, dále hrušky, švestky, broskve, nektarinky, pomeranče, jahody a banány. Ze zeleniny pak mrkev, rajčata, okurky a papriky. Kromě toho byla financována řada vzdělávacích opatření, například exkurze do zemědělských podniků, vybavení školních pozemků, hodiny vaření, soutěže, setkání s odborníky na zdravou výživu, hry apod. Z mléčných produktů dostávali žáci nejčastěji mléko, ochucené nebo fermentované (kysané) mléčné výrobky, jako jsou jogurty, a také sýr.
