|
V době rusko-ukrajinské války otevřelo Rusko Číně klíčový přístav Vladivostok, což posílí přepravu domácího zboží v severovýchodním regionu Číny. Mnozí to považují za akt dobré vůle, zatímco někteří se domnívají, že by se Rusko mohlo stát vazalem Číny. Zpravodaj Lianhe Zaobao Wong Siew Fong nás seznámí s tím, co otevření přístavu pro Čínu znamená.
Vztahy mezi Čínou a Ruskem se od rusko-ukrajinské války sblížily. Podle čínské Generální celní správy (GAC) bude ruský přístav Vladivostok přidán na seznam tranzitních přístavů pro vnitrostátní přepravu zboží. To znamená, že Rusko po 163 letech znovu otevírá tento klíčový přístav pro Čínu poté, co jej v roce 1860 postoupila Velká Čching Ruskému impériu. A nejen to, severovýchodní vnitrozemí Číny získá přístup k moři.
Podle jednoho z oslovených akademiků to dále dokazuje, že se misky vah přiklonily ve prospěch Číny, která je dominantním partnerem v čínsko-ruských vztazích v situaci, kdy je Rusko v důsledku rusko-ukrajinské války izolováno.
Snížení nákladů na logistiku domácího obchodu
Společnost GAC vydala 4. května oznámení o dalším rozšíření provozu přeshraniční přepravy domácího zboží v provincii Ťi-lin, ale tato zpráva vzbudila pozornost čínského tisku až 15. května. Podle tohoto oznámení bude s účinností od 1. června jako čínský tranzitní přístav fungovat ruský Vladivostok.
Vladivostok, který se nachází v severovýchodní části Eurasie, je největším ruským přístavem na pobřeží Tichého oceánu s roční kapacitou téměř 1 milion kontejnerových jednotek (TEU). Město je také domovským přístavem ruské tichomořské flotily.
Pod názvem Haishenwai (海参崴) byl Vladivostok v době dynastie Qing součástí Číny. V listopadu 1860 však bylo území na východ od řeky Ussuri včetně Vladivostoku na základě Pekingské smlouvy postoupeno Ruské říši. V uplynulých 163 letech neměly sousední čínské provincie Heilongjiang a Jilin přístup k moři a do Dalianu, Yingkou a dalších přístavů v provincii Liaoning se mohly dostat pouze pozemní dopravou.
Jakmile nová opatření vstoupí v platnost, pozemní dopravní vzdálenost Ťi-linu a Chej-lung-ťiangu k moři se výrazně zkrátí, což výrazně zvýší jejich výrobní konkurenceschopnost.
Caixin s odvoláním na zkušeného speditéra se sídlem v Šanghaji uvedl, že v minulosti muselo být zboží odesílané ze severovýchodní Číny do vnitrostátních destinací nejprve naloženo na lodě v Yingkou nebo Dalianu, než mohlo být přepraveno do Xiamenu, Guangzhou nebo jiných regionů. Vzdálenost z Ťi-linu a Chej-lung-ťiangu do přístavů v Liao-ningu je však více než 1 000 kilometrů, což zvyšuje náklady na dopravu.
Vzhledem k tomu, že města Suifenhe v provincii Heilongjiang a Hunchun v provincii Jilin jsou od Vladivostoku vzdálena jen asi 200 kilometrů, náklady na pozemní dopravu se výrazně sníží. Přeprava zboží ze severní do jižní Číny přes zahraniční přístav Vladivostok nejen sníží náklady, ale také pomůže Číně posílit průmyslové a dodavatelské řetězce se svými sousedy.
Čína těží z války na Ukrajině
Po válce na Ukrajině se mnozí analytici domnívají, že Rusko, které bylo mezinárodním společenstvím izolováno, bude stále více závislé na Číně a postupně se může stát jejím vazalem. Veřejné mínění v Číně také označuje otevření přístavu Vladivostok Číně za „bonus“ války na Ukrajině.
James Dorsey, senior research fellow at the Rajaratnam School of International Studies at Nanyang Technological University in Singapore, said that Russia’s opening of a key port like Vladivostok to China is clearly a gesture of goodwill. Following the war in Ukraine, the balance of China-Russia relations has shifted towards China, and Russia needs China more, and it is actively promoting economic cooperation between both countries.
However, Dorsey also said that while China will become the stronger side in China-Russia relations, it is an oversimplification to interpret it as Russia becoming a vassal of China — China is also in need of Russia’s support.
