Paluba kontejnerové lodi naložená barevnými kontejnery na otevřeném moři
Foto: Rinson Chory / Unsplash

Přeprava kontejneru z Asie do Evropy od července zlevnila zhruba o 43 procent. Evropští dovozci ale na zboží dál čekají déle, než by chtěli. Rejdaři sice vracejí lodě na kratší trasu přes Suezský průplav, jízdní řády však narušují mimo jiné dlouhé fronty plavidel před čínskými přístavy.

Spotová sazba za přepravu jednoho čtyřicetistopého kontejneru na trase Šanghaj – Janov klesla podle indexu analytické společnosti Drewry z 6 463 na 3 702 dolarů. Na výrazné zlevnění od letošního července upozorňuje říjnová analýza evropského kontejnerového trhu, kterou zveřejnila logistická společnost Sogese.

Nižší ceny jsou pro evropské dovozce dobrou zprávou, situace na trhu však zdaleka není ideální. Podle generálního ředitele Sogese Andrey Montiho se dodávky stále opožďují. Firmy by proto při plánování neměly sledovat jen cenu, kterou za námořní přepravu zaplatí, ale také to, kdy zboží skutečně dorazí do cílového přístavu.

Na pokles sazeb má vliv i postupný návrat rejdařů na trasu přes Suezský průplav místo dlouhého obeplouvání Afriky. Kratší cesta umožňuje lodím rychleji dokončit okružní plavbu, takže na linkách mezi Asií a Evropou roste efektivní přepravní kapacita. Data Správy Suezského průplavu oživení potvrzují: čistá prostornost kontejnerových lodí, které průplavem propluly od ledna do srpna, se meziročně zvýšila o 54,2 procenta na 72,1 milionu čistých tun. Ve třetím čtvrtletí jím proplulo 166 středních a velkých kontejnerových lodí, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo jen 16. Návrat na suezskou trasu je tak výrazný, zatím ale nerovnoměrný.

Spolehlivost dodávek zhoršuje také přetížení přístavů v Číně. Podle údajů společnosti ICIS čekalo na odbavení před Šanghají přibližně 135 plavidel, zatímco předtím jich bylo 107. Před přístavem Ning-po stálo 100 lodí oproti dřívějším 78. Fronty se promítají do jízdních řádů kontejnerových linek a zpoždění se přenášejí až k evropským zákazníkům.

Trasa přes Suez může výrazně zkrátit plavbu do severoitalských přístavů Janov, La Spezia a Vado Ligure. Skutečný přínos pro dovozce ale podle analýzy závisí na řadě dalších faktorů – na jízdních řádech lodí, provozu v přístavech, kvalitě napojení na vnitrozemskou dopravu a dostupnosti kontejnerů.

Vývoj sledují i čeští dovozci. Zboží z Asie míří do Česka převážně přes severomořské přístavy, jako jsou Hamburk, Bremerhaven a Rotterdam, odkud pokračuje po železnici nebo po silnici. Kratší plavba přes Suez však zvyšuje atraktivitu středomořských a jaderských přístavů, například Koperu či Terstu, které mají železniční spojení se střední Evropou.

Zdroj: eLogistika.info