Firmy ročně utratí v průměru přes 1,5 milionu dolarů za rutinní práci v nákupu a řízení dodavatelského řetězce, kterou by mohla převzít umělá inteligence. Do každodenního provozu ji však v nákupu dostala jen třetina z nich. Největší brzdou podle nového průzkumu nejsou samotné technologie, ale nespolehlivá data roztříštěná v mnoha systémech.
Velký zájem, pomalé nasazení
Průzkum pro společnost Ivalua, která vyvíjí software pro řízení nákupu, zpracovala v březnu 2026 agentura Sapio Research. Zúčastnilo se ho 1 000 respondentů – 800 manažerů odpovědných za nákupní rozhodnutí a 200 ředitelů informatiky – rovnoměrně rozdělených mezi čtyři země. Zájem o umělou inteligenci je mezi nimi téměř všeobecný: 86 % organizací ji v nákupu už nasazuje, testuje v pilotních projektech nebo o ní aspoň uvažuje. Do běžného ostrého provozu se ale dostala jen ve 34 % firem.
Více než polovina šéfů nákupu (51 %) navíc přiznává, že jejich týmy v zavádění umělé inteligence zaostávají za ostatními útvary firmy.
Jak vzniklo číslo 1,54 milionu dolarů
Odhad nákladů na ruční práci vychází ze dvou údajů z průzkumu. Organizace v průměru vydávají ročně 8,29 milionu dolarů na pracovníky nákupu a dodavatelského řetězce a tito lidé tráví v průměru 18,6 % pracovní doby úkoly, které by podle respondentů šlo automatizovat nebo svěřit umělé inteligenci. Součin dává zhruba 1,54 milionu dolarů ročně na jednu organizaci. Jde přitom o hodnotu pracovního času, nikoli o úspory, kterých firmy skutečně dosáhly – uvolněný čas mohou firmy využít na jinou, náročnější práci.
Kdo začal, většinou nelituje
Zkušenosti firem, které už umělou inteligenci v nákupu používají, jsou převážně pozitivní. Návratnost investice zaznamenalo 69 % z nich a 72 % uvádí, že nákupčím zbývá víc času na strategickou práci a péči o vztahy s dodavateli. Logika je jednoduchá: rutinní kontrolu objednávek, faktur a cen lze svěřit strojům, zatímco vyjednávání a řízení rizik u klíčových dodavatelů zůstává na lidech.
Brzdou jsou data, ne algoritmy
Hlavní překážku vidí respondenti v kvalitě podkladů. Polovina z nich uvádí, že data v nákupu nejsou dost spolehlivá, aby z nich umělá inteligence dokázala vytěžit smysluplné závěry, a 45 % má potřebné informace rozložené ve čtyřech a více oddělených systémech. Podle Paula Zammita, který ve společnosti Ivalua odpovídá za uvádění řešení s umělou inteligencí na trh, je otálení stále dražší a největší přínos mají firmy, které si nejdřív dají do pořádku datové základy.
Souvislosti pro Evropu
Pro evropské a české firmy je zjištění o roztříštěných datech dobře známé – údaje o dodavatelích, smlouvách a cenách bývají rozdělené mezi podnikový systém ERP, tabulky a e-mailovou komunikaci. Strukturovanější data do nákupu postupně přinese i elektronická fakturace, kterou Evropská unie v rámci balíčku ViDA (DPH v digitální éře) zavádí jako povinnou pro přeshraniční obchod mezi firmami od roku 2030. Firmy, které sjednotí svá nákupní data dříve, tak budou mít k nasazení umělé inteligence otevřenější cestu.
Zdroj: eLogistika.info
