DPP

V EU má veřejný sektor obrovské množství dat, od geografických a meteorologických údajů až po vzdělávací, ekonomická a sociální data, známá jako informace veřejného sektoru (PSI). Tato data mohou být široce přístupná a znovu použita, někdy za neomezujících podmínek. Obnovení informací veřejného sektoru může:

– stimulovat hospodářský růst, podporovat inovace a pomáhat řešit řadu různých společenských problémů, tj. ve zdravotnictví nebo ve veřejné dopravě;

– vést k větší transparentnosti. Otevřené veřejné údaje mohou zlepšit viditelnost dříve nepřístupných informací a informovat veřejnost o politikách, veřejných výdajích a výsledcích;

– posílit vytváření politik založených na důkazech a zvýšit efektivitu ve veřejné správě;

– být zásadním přínosem pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence (AI), která vyžaduje zpracování velkého množství vysoce kvalitních dat.

Údaje jsou pro evropské hospodářství nejdůležitější. Podle této studie se očekává, že celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru se zvýší z 52 miliard EUR v roce 2018 v EU28 na 194 miliard EUR v roce 2030.

Směrnice o znovupoužití údajů SZP (PSI) byla naposledy aktualizována v roce 2013. Cílem současné revize je posílit postavení malých a středních podniků tím, že se odstraní překážky na trhu při opětovném využívání informací veřejného sektoru pro komerční účely. V přehledu byly zjištěny následující překážky:

– údaje získané z veřejných služeb, doprava a veřejně financovaný výzkum mají obrovský potenciál opětovného využití, nejsou však pokryty stávajícími pravidly, i když velká část tohoto výzkumu je plně nebo částečně financována z veřejných prostředků;

– přístup k informacím veřejného sektoru v reálném čase je vzácný. To zabraňuje vývoji produktů a služeb pomocí informací v reálném čase, jako jsou meteorologické a dopravní aplikace;
– opětovné použití údajů  PSI může být velmi nákladné, v závislosti na tom, zač je veřejná instituce nabízí.

Přístup a opětovné využívání údajů z veřejných podniků v současné době závisí na preferencích společností, otevřených datových strategií členských států a právních předpisech. To vedlo k fragmentaci trhu, která brání uživatelům v rozvoji přeshraničních produktů a služeb. S revidovanou směrnicí o PSI budou veřejné podniky vázány omezeným souborem povinností, které by zajistily spravedlivý trh pro opětovné využívání svých údajů. Budou stále schopni stanovit poplatky za zpětné získání souvisejících nákladů a nemají žádnou obecnou povinnost zveřejňovat údaje. ale pokud se rozhodnou uvolnit údaje pro opětovné použití, budou se na ně vztahovat požadavky transparentnosti, nediskriminace a neexkluzivity.

Přístup se týká získávání informací. Směrnice veřejného sektoru neharmonizuje stávající přístupové režimy v členských státech, protože se jedná o vnitrostátní odpovědnost. Opětovné použití vyžaduje využití údajů jiným způsobem než pro původní účel, pro který byly vytvořeny nebo shromážděny. Směrnice PSI zavedla právo na opětovné použití, což znamená, že všechny informace veřejného sektoru, které mohou být obecně dostupné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu k informacím, by měly být v zásadě opětovně použitelné.

Revidovaná směrnice posiluje současný princip zpoplatnění tím, že omezí dostupné výjimky: jen velmi málo veřejných institucí-zejména v kulturním sektoru-bude moci účtovat nad rámec poměrných marginálních nákladů na šíření.

Revidovaná směrnice o PSI bude zahrnovat údaje z výzkumu, které byly veřejně dostupné. Zajistí legální opětovnou použitelnost takových údajů z výzkumu v rámci vědecké komunity i mimo ni, například řeší problematiku licenčních postupů pro údaje z výzkumu. Revidovaná měrnice rovněž stanoví povinnost členským státům vypracovat politiky otevřeného přístupu k údajům z výzkumu vyplývajícím z veřejně financovaného výzkumu.

 

I – Doporučení k přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání

Původní doporučení z roku 2012 bylo součástí balíčku, který obsahoval opatření ke zlepšení přístupu k vědeckým informacím vytvořeným v Evropě. Doporučení přijaté v roce 2012 vyžaduje technickou aktualizaci, která by odpovídala dnešním standardním výzkumným postupům založeným na otevřené vědě a odráží nejnovější vývoj v politikách EU.

Revidované doporučení nyní lépe odráží vývoj v těchto oblastech:

– řízení dat v oblasti výzkumu (včetně koncepce dat, které lze nalézt, přístupné, interoperabilní a opětovně použitelné);

– motivační schémata a systémy odměňování pro vědecké pracovníky, aby sdíleli data a zavázali se k dalším otevřeným vědeckým praktikám;

– Textové a datové dolování a technické normy umožňující opakované použití.

Navíc revidované doporučení nyní odráží významný pokračující vývoj s Evropským otevřeným vědeckým cloud (viz pracovní dokument útvarů Komise). Nakonec revidované doporučení nyní přesněji zohledňuje zvýšenou kapacitu datové analýzy v kontextu datových politik v oblasti výzkumu pro veřejné financované údaje.

Doporučení poskytuje členským státům jasné pokyny, jak vytvořit podmínky, které podporují vynikající výzkum v celé Evropě, a to tím, že posilují otevřený přístup k vědeckým informacím a jejich uchování, včetně údajů z výzkumu. Výzkumníci budou mít větší přístup k výzkumným zdrojům a službám pro ukládání, správu, analýzu, sdílení a opětovné využití vědeckých informací, které by měly podpořit vědecké objevy a interdisciplinární spolupráci.

  1. Doporučení pro sdílení údajů soukromého sektoru

Po rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami (viz zpráva o souhrnu údajů) vydává Komise pokyny pro podporu a usnadnění sdílení údajů soukromého sektoru mezi podniky. Komise navíc zahájí výzvu k předkládání návrhů na vytvoření střediska pro podporu sdílení údajů v průběhu roku 2018 (financovaného v rámci nástroje pro propojení Evropy).

Strojově vytvořená data-internet věcí mají stále větší význam pro datovou ekonomiku a v současné době nejsou pokryty stávajícími právními předpisy. Oprávnění k přístupu a opětovnému využití jsou obvykle definována soukromými smlouvami, například mezi výrobcem a společností, která používá objekt IoT. Ve sdělení „Ke společnému evropskému datovému prostoru“ Komise popisuje, co považuje za spravedlivé a konkurenceschopné trhy s údaji z internetu a pro výrobky a služby spoléhající se na údaje z internetu.