Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka naznačila, že by v budoucnosti mohla úroky zvyšovat pomalejším tempem. Její šéf Jerome Powell nicméně uvedl, že úroky by se ve finále mohly vyšplhat na vyšší úroveň, než se dříve předpokládalo. To vedlo k výraznému poklesu amerických akcií.
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu se inflace vyšplhala na čtyřicetileté maximum 9,1 procenta.
Úrokové sazby zvýšil Fed o 0,75 procentního bodu již počtvrté za sebou. V poslední době se spekulovalo o tom, že na příštím zasedání, které se bude konat v prosinci, by banka mohla úroky zvýšit pouze o půl procentního bodu.
Fed v dnešním prohlášení uvedl, že v příštích měsících při rozhodování zohlední kumulativní dopad dosavadního zvyšování úroků na ekonomiku. Poukázal rovněž na to, že určitou dobu trvá, než se zpřísňování měnové politiky plně projeví ve vývoji ekonomiky a inflace.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Powell už dříve varoval, že přísná měnová politika nutná k potlačení vysoké inflace bude americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.
Zdroj : ČTK