[quote]Takzvaných sekundárních nehod, kdy jedna havárie nastane v důsledku jiné nehody v jejím bezprostředním okolí, se každý rok na českých silnicích stane více než tisíc. Typicky jde o srážku s odstaveným nebo poškozeným vozidlem, ale také o hromadné bouračky. Vyplývá to ze statistik České asociace pojišťoven, která připravila kampaň k jejich předcházení.[/quote]
Za posledních sedm let bylo na dálnici a silnicích 1. třídy 7400 takovýchto havárií. Z toho bylo 4300 bez zranění, přibližně 2350 s lehkým zraněním, 560 s těžkým zraněním a bezmála 170 nehod s úmrtím. Vedle nehod, které šetří policie, ale odpovídají definici sekundárních nehod také případy neřešené ze strany policie, nicméně vyplácené ze strany pojišťoven. To znamená, že skutečný počet všech sekundárních nehod může dosáhnout až trojnásobku.
Riziko sekundární nehody je relativně nejvyšší na dálnicích. Na 4,4 procenta z dálničních nehod šetřených policií představují sekundární nehody vzniklé do dvou hodiny v okruhu do dvou kilometrů od původní nehody. V zimních měsících vlivem hromadných nehod dosahují sekundární nehody na dálnicích až 12 procent ze všech nehod. Na silnicích I. třídy představují sekundární nehody 2,3 procenta všech nehod.
Jejich příčinou jsou většinou zbytečné chyby řidičů, kteří se nevěnují řízení nebo neznají správný postup při řešení problémových situací u vlastního vozu. Časté jsou například nehody, které způsobí řidiči sledující nehodu v protijedoucím pruhu.
Z průzkumu asociace vyplynulo, že 77 procent respondentů problematiku správného chování při těchto situacích podle svého přesvědčení dostatečné ovládá. Jenom 12 procent z nich ale potom dokázalo správný postup určit. Často například řidiči uváděli, že by nejdříve postavili výstražný trojúhelník, a až potom si oblékli výstražnou vestu. Více než třetinu řidičů nenapadlo, aby se od vozidla vzdálili na bezpečnou vzdálenost a neriskovali tak své zdraví. Zhruba polovina z nich nevěděla, do jaké vzdálenosti mají výstražný trojúhelník umístit.
Zdroj : ČTK
