Zdroj: Freeimages.com
Invoitix

[quote]Pouze díky přehodnocení našich zdravotnických systémů můžeme zajistit, aby i nadále sloužily svému účelu a poskytovaly péči zaměřenou na pacienta. Vyplývá to z balíčku 28 zdravotních profilů jednotlivých zemí EU a z doprovodné zprávy, které zveřejnila Komise. [/quote]

Zprávy obsahují podrobnou analýzu systémů zdravotní péče členských států EU. Zkoumají zdraví obyvatelstva a významné rizikové faktory, jakož i efektivitu, dostupnost a odolnost systémů zdravotní péče v každém členském státě EU. Jasně ukazují, že členské státy mají společné cíle, a odhalují oblasti, v nichž může Komise podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů.

Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis k tomu uvedl:

„Vynakládat v rámci našich rozpočtů na zdravotnictví pouhá 3 % na prevenci, zatímco 80 % se vynakládá na léčbu nemocí, prostě nestačí. Potřebujeme zlepšit přístup k primární péči, aby první záchytný bod pro občany nepředstavovaly pohotovostní služby. Stejně tak je nutné začlenit podporu zdraví a prevenci nemocí do všech oblastí politiky, aby se zlepšil zdravotní stav obyvatel a snížil se tlak na systémy zdravotní péče. To jsou jen některé příklady závěrů vyplývajících z naší zprávy o zdravotním stavu v EU za rok 2017.

Poskytnutím ucelených údajů a poznatků hodláme podpořit vnitrostátní zdravotnické orgány při řešení problémů a při přijímání správných politických a investičních rozhodnutí. Doufám, že jim dobře poslouží.“

Neexistence relevantní a komplexní analýzy byla dlouho považována za hlavní překážku pro tvůrce politiky v oblasti zdraví. S cílem napravit tento nedostatek dokončila Komise tento měsíc první dvouletý cyklus s názvem Zdravotní stav v EU.

Klíčová zjištění

Zdravotní profily jednotlivých zemí byly vypracovány ve spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik. Doprovodná zpráva obsahuje pět průřezových závěrů:

  • Podpora zdraví a prevence nemocí jsou základem pro účinnější a efektivnější systém zdravotní péče. Vedle nerovnoměrných investic do prevence je třeba řešit také sociální nerovnosti, jak dokládají rozdíly v oblasti screeningu rakoviny nebo tělesné aktivity u lidí s vyššími a nižšími příjmy a vzděláním.
  • Důkladná primární péče pacienty účinně provází zdravotnickým systémem a pomáhá zamezit zbytečným výdajům. 27 % návštěv na pohotovosti je zapříčiněno nedostatečnou primární péčí. Pouze ve 14 zemích EU je pro návštěvu odborného lékaře vyžadován posudek obvodního lékaře; v dalších devíti zemích existují finanční pobídky pro žádosti o
  • Integrovaná péče zajišťuje, že se pacientovi dostane komplexní zdravotní péče. Zamezí se tak situaci, kterou v současnosti pozorujeme téměř ve všech zemích EU, kdy je péče roztříštěná a pacienti se musí sami zorientovat ve složitém systému zdravotnických zařízení.
  • Proaktivní plánování a předvídání potřeb v oblasti pracovních sil ve zdravotnictví učiní systémy zdravotní péče odolné vůči budoucím změnám. V EU působí ve zdravotnictví 18 milionů pracovníků a dalších 1,8 milionu pracovních míst bude vytvořeno do roku Zdravotnické orgány musí své pracovníky připravit na nadcházející změny: stárnutí obyvatelstva a multimorbidita, potřeba řádných náborových politik, nové dovednosti a technické inovace.
  • Pacienti by měli být ústředním prvkem příští generace lepších zdravotních údajů využívaných v politice i v Digitální transformace v oblasti zdraví a zdravotní péče přispívá k informovanosti o reálných výsledcích a zkušenostech, jež jsou důležité pro pacienty a mají velký význam pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů.

Další kroky

Poté, co budou zprávy předloženy ministerstvům zdravotnictví všech zemí EU, je mohou zdravotnické orgány dále projednat s odborníky z OECD a Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik. Tyto výměny na dobrovolném základě, které se budou moci uskutečnit od počátku roku 2018, pomohou ministerstvům lépe pochopit hlavní problémy a vypracovat náležitá politická řešení.

Hlavní poznatky ze zprávy za ČR

  • Český zdravotní systém zaznamenal významný pokrok v zdraví populace. Navzdory historicky vysoké úmrtnosti na některé nemoci většina indikátorů souvisejících se zdravím omezuje rozdíl proti průměrům EU. Nedávný vývoj míry přežití rakoviny a 30denní mortality z kardiovaskulárních chorob pravděpodobně bude pokračovat. Preventivní ukazatele úmrtnosti odhalují smíšenější obraz. Rostoucí výskyt diabetu, stejně jako vysoká míra úmrtnosti z dopravních nehod a onemocnění jater jsou znepokojující
  • Systém veřejného zdraví rozšířil svou úlohu během posledních pěti let a nyní je odpovědný za nepřenosné nemoci. Práce na řešení vysokého výskytu rizikových faktorů jsou však ještě v plenkách. Legislativa týkající se kontroly tabáku byla posílena, ale programy zaměřené na konzumaci alkoholu a zvyšující se obezitu se dosud neprojevily.
  • Česká republika si zachovává vysokou úroveň finanční ochrany s univerzálním pokrytím, velkým balíčkem přínosů a nízkými výdaji. Existují právní předpisy na ochranu zranitelných skupin, včetně ročního stropu pro splátky pro domácnosti s nízkými příjmy. V důsledku toho jsou úrovně nesplněných potřeb z finančních důvodů jedny z nejnižších v EU.

Existují však otázky týkající se přiměřenosti stávajícího systému financování zdravotní péče, zejména vzhledem k úzkému příjmovému základu, jeho zranitelnosti vůči šokům a pravděpodobnému dopadu stárnutí obyvatelstva na poměr závislosti a výši příspěvků do systému.

Existují také obavy týkající se stárnutí pracovníků v oblasti zdravotnictví, nerovnoměrné distribuce lékařů, migrace do zahraničí, volných pracovních míst ve venkovských oblastech a cestovní vzdálenosti. Počty lékařů primární péče jsou obzvláště znepokojeny, protože nejsou vnímány jako atraktivní specializace. Všechny tyto faktory vyvolávají otázky dostupnosti služeb v dlouhodobém horizontu a případné překážky přístupu. Komplexní reakce by se soustředila na vzdělávání, politiku zadržování a motivační schémata, aby se zabránilo nedostatku ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Infrastrukturu dlouhodobé péče lze charakterizovat regionálními rozdíly a potřebou modernizace. Je zapotřebí diverzifikovat poskytování dlouhodobé péče k léčbě lidí v jejich komunitách a doma a také k posílení koordinace a integrace v oblasti zdravotní péče a sociální péče a mezi různými poskytovateli. V současné době existuje jen malá míra koordinace mezi poskytovateli, která je dále brzděna nedostatkem řešení eHealth. Nedávná legislativa k řešení tohoto problému může být krokem správným směrem.

Česká republika má dobré výsledky při efektivním rozdělování zdrojů do různých sektorů péče. Existuje však skutečný prostor pro zlepšení technické účinnosti. Primární péče by mohla být posílena tak, aby byla zajištěna péče v nejefektivnějším nastavení a stává se účinným záchranářem. Nemocnice by mohly snížit počet lůžek a zlepšit ukazatele jako průměrná délka pobytu nebo míra obsazenosti. Systém hodnocení zdravotnických technologií by mohl být vyvinut pro zlepšení rozhodnutí o pokrytí.

Reklama v článku VLASTNÍ
DPP