Domů Blog Strana 346

Zlevňování pohonných hmot se zastavilo, ceny za týden nepatrně stouply

Zlevňování pohonných hmot v Česku se zhruba po třech měsících zastavilo, ceny benzinu i nafty v uplynulém týdnu nepatrně stouply. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,86 koruny, před týdnem byl o dva haléře levnější. O tři haléře na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 36,18 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva v Česku zlevňovala od začátku října, benzin byl minulý týden nejlevnější za více než dva roky, nafta od loňského srpna. Podle analytiků budou paliva v dalších dnech zdražovat.

Za otočením trendu je podle analytiků zejména růst cen ropy. „Ropa zastavila své oslabování ruku v ruce s velkoobchodními cenami pohonných hmot. Další vzestup geopolitického napětí hrozí prudkým cenovým vzestupem černého zlata. Navíc nepříznivý vývoj české koruny zdražuje nákupy pohonných hmot celému distribučními řetězci,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Také podle analytika Purple Trading Petra Lasjka mohou paliva vzhledem ke slabší koruně a vyšším cenám ropy mírně zdražovat i v následujících dnech. „Mělo by se jednat o nižší desítky haléřů,“ tvrdí Lajsek. Upozornil však, že cena ropy je pověstná svou velkou kolísavostí, takže situace se může rychle změnit.

Nárůst cen pohonných hmot v lednu očekává i šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. Předpokládá, že v příštím týdnu by mohla paliva zdražit o 20 až 30 haléřů za litr. „Opětovný nárůst cen může znamenat další výzvu pro finanční řízení logistických společností, pro které leden bývá klidnější měsíc z hlediska počtu zakázek a tedy i příjmů,“ podotkl Ton.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Jihočeském kraji a Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 35,10 Kč. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 35,49 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,18 Kč. Nafta se tam tankuje za 38,27 Kč za litr.

V meziročním srovnání je nyní benzin podle dat CCS o 57 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 1,68 Kč na litru více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 3. lednu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 35,86 36,18
Praha 38,18 38,27
Středočeský 36,38 36,57
Jihočeský 35,10 35,49
Plzeňský 36,25 36,48
Karlovarský 35,38 35,74
Ústecký 35,10 35,78
Liberecký 35,31 35,85
Královéhradecký 35,26 35,60
Pardubický 35,46 35,61
Vysočina 36,20 36,44
Jihomoravský 36,44 36,56
Olomoucký 36,12 36,59
Zlínský 35,17 35,64
Moravskoslezský 35,75 35,91

Zdroj: ČTK

Pražské letiště přebuduje za 210 milionů Kč část odbavovacích ploch

Pražské letiště letos přebuduje za 210 milionů Kč část odbavovacích ploch v prvním terminálu. V plánu je přestavění několika odbavovacích stojánek a úprava prostoru letištní brány. Cílem je zjednodušit odbavovací proces a zvětšit prostor pro letadla. Novinářům to řekl nový člen představenstva Letiště Praha Martin Kučera.

Rekonstrukce je rozplánována na tři etapy. První z nich už letiště zahájilo. „V rámci tohoto projektu dochází k rekonfiguraci čtyř odbavovacích stojánek, což zjednoduší proces odbavování. Zároveň budou upraveny prostory gatu A2, který bude zvětšen a doplněn o chybějící toalety, a dojde k výměně dvou dosluhujících nástupních mostů,“ popsal první etapu mluvčí letiště Michal Procházka.

Vedle toho se na upravovaných stojánkách zbourají současné nástupní mosty, které chce letiště nahradit novými. První část prací potrvá do letošního léta. Nové nástupní mosty by se ovšem měly doplnit později. Letiště na ně zorganizovalo tendr, v němž poptává celkem 13 mostů, které plánuje na letišti postupně instalovat.

Během rekonstrukce budou upravované stojánky i přestavovaná brána uzavřeny, provoz v dalších prostorách bude pokračovat bez omezení. Práce se zatím budou týkat části prvního terminálu, který je určen pro lety mimo schengenský prostor. Celkem má letiště tři terminály.

Další etapy by měly zahrnovat úpravy včetně například výměny mostů na některých letištních stáních. Práce, které by kompletně měly být dokončeny za rok, zajišťuje stavební společnost Hochtief, která uspěla ve výběrovém řízení.

Zdroj: ČTK

Podíl elektromobilů na prodeji aut v Norsku přesáhl 82 procent, vede Tesla

Podíl plně elektrických aut na celkovém prodeji automobilů v Norsku loni dosáhl 82,4 procenta, a zvýšil se tak ze 79,3 procenta v roce předchozím. Oznámil to norský svaz OFV. Žádná jiná země tak vysoký podíl elektromobilů nemá. Třetím rokem tam vede americký výrobce Tesla, a to navzdory trvajícím sporům s vlivnými odbory, uvedla agentura Reuters. Norská vláda začala před lety prodej elektromobilů silně dotovat.

Téměř pět ze šesti nových vozů prodaných loni v Norsku bylo poháněno pouze baterií. Podíl Tesly na celkovém trhu se přitom zvýšil na 20 procent z 12,2 procenta v roce 2022, ukazují údaje o registraci aut.

Norsko je významným producentem ropy. Ve snaze stát se první zemí, která do roku 2025 ukončí prodej aut na benzin a naftu ale vláda osvobozuje plně elektrická vozidla od mnoha daní uvalených na auta, která jezdí na fosilní paliva. ačkoli některé poplatky byly zavedeny teprve loni.

Tesla je klíčovým hráčem na trhu elektromobilů, čím dál více jí ale konkuruje čínská automobilka BYD. Ta loni vyrobila přes tři miliony elektrických aut, která zahrnují jak bateriové, tak hybridní vozy. Tesla, která vyrábí jen plně bateriové elektromobily, čísla o prodeji za loňský rok teprve zveřejní.

Automobilka BYD v prosinci oznámila, že v Maďarsku postaví svůj první evropský závod na osobní auta. Továrna ve městě Szeged (Segedín) podle sdělení automobilky vytvoří tisíce nových pracovních míst.

Zdroj: ČTK

Italský průmysl balicích strojů vytváří nový rekord: tržby stouply na více než 9 miliard eur!

Podle předběžných údajů sestavených výzkumným střediskem MECS – Ucima uzavírá sektor průmyslu balících strojů tento rok s příjmy ve výši 9,05 miliardy eur, což je o 6 % více oproti historickému rekordu roku 2022. Rovněž objednávky jsou také na rekordních úrovních.

 

Tržby zajišťuje především export

„Tahounem“ tržeb italských výrobců balicích strojů je především export, který tvoří 81,3 % tržeb a očekává se, že do konce roku dosáhne 7,36 miliard eur, což je 12% nárůst oproti roku 2022. Tento nárůst exportu se týká téměř všech geografických oblastí oblasti. Na základě posledních dostupných údajů (od ledna do srpna) vzrostly exportní prodeje meziročně o 25 % v Severní Americe, o 17 % v Evropské unii, o 22 % v Asii a o 31 % v Jižní Americe. Naproti tomu tuzemské tržby klesly oproti roku 2022 o 14 % na 1,68 miliardy eur.

 

Rok 2024 je očekáván s optimismem

Průmysl také s optimismem hledí dopředu do roku 2024, protože má již zajištěny objednávky v horizontu  8,2 měsíce (další rekord). Nicméně vzhledem k neustále se měnícím geopolitickým scénářům je nutná jistá opatrnost a evropské země navíc čekají na konečné směrnice EU o používání obalů. Zdá se však, že nejnovější vývoj bere v úvahu specifické vlastnosti a technologie jednotlivých členských států, takže se nepředpokládá větší dopad modelu odpadového hospodářství na italský sektor.

Zdroj: SYBA

Z Ředitelství silnic a dálnic se stává státní podnik. Umožní to další rozvoj organizace

Začátek roku 2024 přináší další z klíčových změn v resortu dopravy – Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) funguje jako státní podnik. Forma státního podniku přinese ještě efektivnější využití finančních prostředků i větší konkurenceschopnost na trhu práce. Umožní i lepší plánování správy dálnic a silnic I. třídy. Podnik má již i svoji dozorčí radu.
„ŘSD jako státní podnik je další krok na cestě k efektivnějším správě a rozvoji sítě státních silničních komunikací. Potřebujeme dlouhodobé plánování správy dálnic a silnic I. třídy, potřebujeme posílit pozici ŘSD na trhu práce či dále zrychlovat výstavbu i modernizaci komunikací. V tom všem nám má provedená transformace pomoci,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

ŘSD jako státní podnik (s. p.) může vykonávat vlastními silami odborné činnosti v oblasti mostů, tunelů, inženýrských konstrukcí nebo dopravní telematiky. Může zajistit hlavní inženýry projektů, právníky, správce staveb a technické dozory v zásadních oblastech především vlastními zaměstnanci, a externí dodavatele využívat tam, kde to bude v nových podmínkách výhodnější. Lze tak dosáhnout úspory nákladů u činností, které se nyní outsourcují.

Dále se mění financování oprav a údržby stávajících dálnic a silnic I. třídy. Mezi SFDI a ŘSD uzavřena tříletá smlouva, ve které bude stanovený požadovaný standard kvality sítě a jednotlivých činností a zároveň budou na tyto činnosti určeny finanční prostředky. Toto provázání platby za správu, údržbu a opravy dálnic a silnic I. třídy se stanovenými kvalitativními parametry dopravní sítě bude doprovázet posílením dohledu státu nad naplňováním těchto požadavků a také větším důrazem na vnitřní kontrolu ŘSD v této oblasti.

ŘSD s. p. má již jmenovanou svoji dozorčí radu. Je složena ze šesti členů, z nichž čtyři (tedy dvě třetiny členů) jmenoval v souladu se zákonem o státním podniku ministr dopravy a dva členy zvolili ze svých řad zaměstnanci státního podniku. Nominace členů dozorčí rady jmenovaných zakladatelem byla v souladu s nominačním zákonem projednána Výborem pro personální nominace, který jejich nominaci doporučil.

Dozorčí rada má dále posílit dohled nad činností a hospodařením podniku. Bude zejména schvalovat nakládání s majetkem podniku, je-li jeho hodnota vyšší než hodnota určená ve statutu, projednávat koncepci rozvoje podniku, plán investic, finanční plán, výroční zprávu, přezkoumávat účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku apod. Dohlíží na výkon působnosti ředitele státního podniku a na to, zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou.

Nová forma ŘSD je zahrnuta v novelizovaném zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Státní podnik je osvědčená forma pro zajištění činností důležitých pro stát, umožňuje samostatnou obchodní činnost a na druhé straně ponechává široké řídicí pravomoci v rukách zakladatele, tedy Ministerstva dopravy. Obdobným způsobem vznikla a je řízena i Správa železnic.

Zdroj: Reliant

Místo dvou dokladů nově již jen jeden Stávající doklady zůstávají platné, na STK vám osvědčení nezadrží

Od 1. ledna 2024 vstoupila v platnost nová pravidla týkající se technických průkazů. Největší změnou je to, že již nebudou nově vydávány velké technické průkazy. Tyto průkazy a ORV nahradí jediný doklad, kde jsou ty nejdůležitější technické parametry motorového vozidla. Místo dvou dokladů tak bude tištěn jen jeden. Klíčové je, že stávající doklady zůstávají nadále v platnosti. Doklady budou odebrány pouze v případě změny, např. prodeje vozidla.

 

Žádné plošné vybírání „velkých TP“ se tedy neděje. V případě nového vozidla dostanete již rovnou nové ORV, tedy jeden doklad. Všechny údaje o autě z registru silničních vozidel můžete kdykoli získat k ověření hned čtyřmi různými způsoby. Přes Portál dopravy, Portál občana, portál dataovozidlech.cz a aplikaci eTechničák. Druhé dvě jmenované možnosti mají navíc tu výhodu, že u nich není pro kontrolu dat nutné mít elektronickou identitu. Dále je ale stále možné požádat o výdej dat z registru silničních vozidel na úřadě.

Pokud si sami chcete zkontrolovat své údaje v Registru silničních vozidel (RSV), můžete k tomu použít Portál dopravy, Portál občana, web dataovozidlech.cz nebo právě novou aplikaci eTechničák. Historicky chybné informace vzniklé ručním zadáváním údajů vám opraví na příslušném úřadě (ORP), anebo budete moci využít novinku: připravujeme žádost zdarma přes Portálu dopravy, pomocí které bude možné zažádat o bezplatné úpravy v registru silničních vozidel. Celý proces bude velmi jednoduchý, žadatel nafotí technický průkaz a úředník nesprávné údaje v registru upraví.

Důležitou informací také je, že technický průkaz vám nebude odebrán ani při návštěvě stanice technické kontroly. Naopak doporučujeme na kontroly technický průkaz vozit s sebou s tím, že i když se objeví nesoulad informací s registrem silničních vozidel, technik kontrolu provede, a navíc nafotí technický průkaz do Informačního systému technických prohlídek, a následně dojde zdarma k odstranění nesrovnalostí. Možnosti opravit chyby vzniklé ručním vkládám do systému je tak hned několik; slibujeme si do toho vyčištění dat v Registru silničních vozidel, vzniklých ručním zadáváním a migrací dat z různých systémů.

Zdroj: MDCR

Airbus nabídl za kybernetickou divizi společnosti Atos až 1,8 miliardy eur

Evropský výrobce letecké techniky Airbus nezávazně nabídl 1,5 až 1,8 miliardy eur (37 až 44,4 miliardy Kč) za kybernetickou divizi BDS francouzské společnosti Atos. Oznámila to firma Atos. O převzetí jiné části tohoto francouzského podniku už delší dobu jedná český miliardář Daniel Křetínský. Tato jednání podle Atosu pokračují, není však jisté, že dospějí k dohodě.

Společnost Atos dnes rovněž uvedla, že jednání s Airbusem o prodeji divize BDS se nyní nacházejí v předběžné fázi. Dodala, že na část divize obdržela také jinou nabídku, neposkytla však jméno potenciálního kupce. Společnost Airbus předložení nabídky na BDS potvrdila, informuje agentura Reuters.

BDS propojuje aktivity společnosti Atos v oblasti kybernetické bezpečnosti, velkých dat a superpočítačů. Loni v únoru Atos obdržel od Airbusu nabídku na převzetí menšinového podílu 29,9 procenta ve své společnosti Evidian, kde se soustřeďují jeho aktivity v oblasti digitální a kybernetické bezpečnosti a která se později přejmenovala na Eviden. Koncem března obě skupiny jednání ukončily.

Nová jednání o záchraně silně zadlužené společnosti Atos podporuje její nový šéf Jean-Pierre Mustier. Předchozí vedení Atosu se rozhodlo prodat podstatnou část firmy Křetínskému, což se však nelíbilo řadě menšinových akcionářů. Podle nich byl dojednaný návrh dohody s Křetínským nevýhodný.

Společnost Atos dnes potvrdila, že pokračuje s Křetínského firmou EP Equity Investment (EPEI) v exkluzivních rozhovorech o prodeji své divize Tech Foundations. „Pokračují rozhovory ohledně ceny, struktury transakce a převodu velké části závazků divize Tech Foundations,“ napsala firma v tiskové zprávě. „Není jisté, zda tyto rozhovory dospěji k dohodě,“ dodala.

Původně měla společnost EPEI koupit Tech Foundations za dvě miliardy eur. Měla rovněž za 180 milionů eur získat podíl 7,5 procenta v divizi Eviden, a to v rámci plánovaného posílení kapitálu divize o 900 milionů eur, uvedl Reuters. Firma Atos dnes nicméně uvedla, že nyní hodlá zvýšení kapitálu omezit, což by mohlo vést k tomu, že EPEI v této divizi žádný podíl nezíská.

„Firma zkoumá s EPEI právní a finanční podmínky, za kterých by EPEI mohla být zcela nebo zčásti zproštěna svého závazku podílet se na tomto zvýšení kapitálu,“ píše Atos v dnešní tiskové zprávě.

Zdroj: ČTK

Vláda odložila projednání zákona o obchodování s emisními povolenkami

Vláda odložila jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. V zákoně jsou ještě ustanovení, která musí ministři prodiskutovat, kabinet se k němu proto vrátí později v lednu, řekl na tiskové konferenci předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Vláda dnes podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září.

Zákon by měl převést do českého práva evropskou směrnici, která už měla platit od konce loňského roku. Podle Šalomouna ale není pravděpodobné, že by Česko kvůli pozdnímu přijetí čelilo ze strany EU pokutám, věří, že zákon bude brzy schválen.

Už před jednáním vlády panovaly rozpory mezi jednotlivými ministerstvy o tom, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat. V současné době je část výnosů přerozdělená mezi ministerstvo životního prostředí (MŽP), ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a státní rozpočet. To by však novela měla změnit. Podle MŽP, které návrh zpracovalo, by peníze měly být pod správou Státního fondu životního prostředí. S tím však nesouhlasí MPO, které žádá příjmy z povolenek do vlastní rozpočtové kapitoly, a to kvůli potřebě financovat provozní podporu existujících zdrojů energie. Ministerstva financí a dopravy pak chtějí, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita pouze polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na která bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.

Nejasnosti ovšem může podle mnohých vyvolat i použití výnosů z emisních povolenek. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka by vláda měla peníze utržených z prodeje emisních povolenek použít například na snížení cen energií. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to však odmítl. Podle něho by to bylo v rozporu s unijními pravidly.

Návrh novely dále počítá s úpravou celkového množství povolenek pro leteckou dopravu a rozšiřuje systém i na námořní dopravu.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Vláda podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září

Vláda dnes podpořila posun termínu, do kdy musí firmy vyřadit emisní povolenky za emise vypuštěné v předchozím roce. Jde současně o termín, do kdy si firmy musí příslušný počet povolenek nakoupit. Novinářům to po jednání kabinetu řekl předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Podle něj návrh zmírňuje tlak na průmyslové podniky, které musí povolenky nakupovat.

S návrhem odložit datum z 30. dubna na 30. září přišla ve Sněmovně skupina koaličních poslanců, k nimž se připojili i dva poslanci ANO. Reagovali tak na novelizaci evropské směrnice, která termín posouvá. Návrhem se nyní může začít zabývat Sněmovna. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Povinnost vyřadit emisní povolenky v množství odpovídající vypuštěným emisím ukládá dotčeným firmám zákon. S posunutím data z dubna na září počítá již změněná směrnice EU, překládající poslanci ale uvádějí, že příslušný zákon se dosud nepodařilo předložit.

Pokud by se datum vyřazování povolenek posunulo, mohly by firmy rozložit jejich nákup do delšího období. „Podniky tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího časového období, což bude mít pozitivní vliv na jejich tok hotovosti,“ stojí v důvodové zprávě. Poslanci navrhli, aby Sněmovna jejich návrh schválila zrychleně již v prvním čtení.

Zdroj: ČTK

Německé dráhy DB ve sporu o mzdy zažalovaly odborový svaz strojvedoucích

Tf bedient Zugfunkgerät im Führerraum

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) zažalovala u pracovního soudu odborovou organizaci strojvedoucích GDL. Chce totiž vyjasnit, zda odborový svaz vůbec může vyjednávat o nových kolektivních smlouvách. Dopravce to oznámil v tiskové zprávě. Spor o vyšší mzdy mezi DB a strojvedoucími sdruženými v GDL se tak ještě více vyhrotil. Dosavadní vyjednávání nebyla úspěšná, proto odboráři už dvakrát vyhlásili výstražnou stávku, která ochromila i spoje mezi Českem a Německem. Po 7. lednu chtějí odbory v protestech pokračovat, vyloučena není ani časově neomezená stávka.

„Svaz GDL vystupuje současně jako zaměstnavatel a odbory. Co teď? Odborový svaz strojvedoucích tuto otázku bohužel dosud u vyjednávacího stolu odmítal vysvětlil. Vzhledem k tomu, že svaz jednání prohlásil za ztroskotaná a další termíny odřekl, jsme nyní k tomuto kroku přinuceni. Musí být právně vyjasněno, zda vůbec máme partnera, který může o kolektivních smlouvách vyjednávat,“ řekl dnes o žalobě personální šéf DB Martin Seiler.

Jádrem nového právního sporu je družstvo Fair Train, které založil odborový svaz GDL k pronajímání strojvedoucích železničním společnostem. Šéf odborů Claus Weselsky o družstvu řekl, že takto železničáři přebírají svůj osud znovu do vlastních rukou. Podle DB se však odbory kvůli propojení s Fair Train dostaly do střetu zájmů.

Odbory GDL nyní s DB vyjednávají o vyšších mzdách. Svaz požaduje zvýšení mezd o 555 eur (13.600 Kč) měsíčně, vyplacení jednorázové protiinflační prémie 3000 eur (73.400 Kč) a zkrácení pracovní doby z 38 na 35 hodin týdně. Dráhy takové požadavky odmítají, protože by to podle nich zvýšilo náklady na personál o 50 procent. Jako kompromis navrhují zvýšení mezd o 11 procent a jednorázový bonus 2850 eur (69.700 Kč). Podle DB si strojvedoucí ročně vydělají včetně příplatků a bonusů 45.000 až 56.000 eur (až 1,36 milionu Kč).

Odbory GDL zatím uspořádaly dvě stávky, a to v polovině loňského listopadu a na začátku prosince. Tehdy nevyjelo přes 80 procent dálkových vlaků, podobně omezena byla i regionální doprava. Nejezdily ani vlaky EuroCity mezi Prahou a Berlínem a spěšné spoje mezi Chebem a Norimberkem. Odboráři si také odhlasovali, že mohou vyhlásit časově neomezenou stávku.

Zatím není jasné, kdy odbory GDL nový protest oznámí. Weselsky nicméně slíbil, že do konce tohoto týdne se žádná stávka konat nebude.

Zdroj: ČTK

Reuters: Airbus loni dodal odběratelům rekordních více než 730 letadel

Evropský výrobce letadel Airbus loni dodal klientům rekordních více než 730 letadel. Překonal tak svůj cíl, který počítal s odbytem 720 letadel. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Airbus se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Podle předběžných údajů ze stránek Aviation Flights Group, které sledují předávání letadel, Airbus loni dodal 733 letadel, z toho 579 bylo nejoblíbenějších strojů s jednou uličkou A320neo. Velkých letadel s dvěma uličkami dodal Airbus 57.

Předloni Airbus dodal 661 letadel, což bylo o osm procent více než v roce předchozím. Airbus však byl v roce 2022 nucen dvakrát snížit odbytový cíl kvůli problémům v dodavatelském řetězci. Původně firma už předloni chtěla dodat 720 letadel, pak tento cíl snížila na 700 a nakonec od něj pouze několik týdnů před koncem roku upustila.

Airbus také zřejmě loni zůstal největším výrobcem letadel na světě. Konkurenční americký výrobce Boeing v roce 2022 zvýšil odbyt letadel o 41 procent na 480 letadel. Pro loňský rok si Boeing stanovil cíl dodat alespoň 400 strojů 737 MAX a 70 letadel typu 787. V říjnu ale kvůli problémům s kvalitou u dodavatele Spirit AeroSystems odhad dodávek stroje 737 snížil na 375 až 400 letadel.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář