Středa, 21 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 347

Statistika bezpečnosti železniční dopravy v EU

Od
Karolína Vágnerová
-

V závěru loňského roku zveřejnil Statistický úřad EU (EUROSTAT) statistická data za bezpečnost železniční dopravy v roce 2022

V roce 2022 bylo v EU hlášeno 1 615 závažných železničních nehod. Celkem bylo při těchto nehodách usmrceno 808 osob, dalších 593 osob bylo těžce zraněno. Na úrovni EU se počet úmrtí při železničních nehodách za poslední desetiletí postupně snižoval, z 1 245 v roce 2010 na 808 v roce 2022, což představuje pokles o 35,1 %. Je však třeba poznamenat, že v roce 2020 se pokles železničních nehod, úmrtí a vážně zraněných osob časově shodoval s prudkým poklesem přepravy cestujících po železnici způsobeným pandemií Covid-19. Velký nárůst práce na dálku a domácího vzdělávání v kombinaci s doporučeními, jak se během pandemie vyhnout zbytečnému cestování, přispěl k tomu, že osobní železniční doprava v EU klesla téměř na polovinu. S ukončením omezení se železniční doprava výrazně zvýšila, což může vysvětlit nárůst počtu nehod a následně i počtu usmrcených v roce 2022 oproti roku 2021 (+18,3 %).

Sebevraždy na železnici se vykazují samostatně. S 2 394 hlášenými případy v roce 2022 počet sebevražd převýšil počet obětí železničních nehod.

Eurostat zveřejňuje data shromážděná Agenturou Evropské unie pro železnice (ERA) ve své databázi bezplatného šíření. Tyto informace také zveřejňuje i samotná ERA.

Pro porovnání data Drážního úřadu ČR z výroční zprávy o bezpečnosti 2022:

Zdroj: ŽESNAD

Dálniční známka skokově podraží, až do konce února se ale dá koupit ještě za starou cenu

Od
Karolína Vágnerová
-
Od 1. 3. 2024 se po mnoha letech změní cena dálničních známek, stát zároveň začne prodávat jednodenní kupón. Až do konce února se však známka prodává za současnou cenu a otálet s nákupem se tak nevyplatí.

Od 1. března 2024 se budou muset řidiči na českých dálnicích připravit na změny v cenách dálničních známek. Zdražení přichází po mnoha letech neměnných cen. Současně přibývají nové možnosti pro ty, kteří chtějí využívat dálniční sít bez ročního závazku.

V období od roku 2012 do roku 2022 přibylo na dálniční síti 226,5 kilometrů nových dálnic. Trend pokračuje i v roce 2023, kdy bylo otevřeno dalších 15,4 kilometrů, a v roce 2024 se plánuje zprovoznit rekordních více než 100 kilometrů nových dálnic. Všechny finanční prostředky z dálničních známek budou směrovány do výstavby a údržby této rozrůstající se sítě.

Cena ročních dálničních kuponů poroste na 2 300 Kč, což odpovídá navýšení o inflaci za posledních deset let, kdy se poplatek neměnil.

Tím, že se cena dálniční známky zvedá až od března, se vyplatí nákup nové vignetty správně načasovat. Do té doby se dá totiž známka koupit za stávající cenu, tady 1 500 Kč a ušetřit tak 800 Kč. Její platnost lze navíc nastavit s až měsíčním odkladem. Za stávající cenu lze proto jezdit ještě od dubna 2024.

Pro ty, kteří nepotřebují roční kupon, bude od března k dispozici nová jednodenní dálniční známka za 200 Kč. To je vítaná možnost pro ty, kteří cestují méně často, ale stále ocení přístup k dálniční síti, aniž by platili za celý rok.

Zároveň přichází i slevy pro některé typy dálničních kuponů. Cena 10denních dálničních kuponů klesne o čtyřicet korun na 270 Kč, zatímco měsíční kupon bude o deset korun levnější, nově za 430 Kč. Plnohodnotné elektromobily jsou od poplatku nadále osvobozeny, automobily na plyn platí polovinu. Řidiči hybridních vozů s emisemi CO2 do 50 g/km budou muset nově zaplatit 570 korun.

Nové ceny dálničních známek jsou součástí vládního konsolidačního balíčku. V něm stát připravil ještě jednu novinku, valorizační mechanismus. Ceny ročních dálničních známek porostou jednou ročně, stát bude zdražení vyhodnocovat vždy na konci června. Cena se bude stanovovat jako součet inflace a přírůstku kilometrů v dálniční síti.

Opatření mají za cíl udržet dálniční síť v dobrém stavu a zároveň přinést flexibilitu pro řidiče, kteří využívají dálnice různými způsoby. Očekává se, že nové ceny a možnosti přispějí k efektivnímu financování a rozvoji dálniční infrastruktury v České republice.

Přehled dálničních známek

Zdroj: Reliant

Kupka: Transformace ŘSD zvýší tlak na jeho efektivitu, zrychlí stavby

Od
Karolína Vágnerová
-

Transformace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které se od nového roku přeměnilo ze státní příspěvkové organizace ve státní podnik, zvýší tlak na efektivitu práce a hospodárnější využívání peněz. To by následně mělo zrychlit přípravu dálničních a silničních staveb a zkvalitnit jejich údržbu. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Samotné ŘSD si od změny slibuje zejména lepší pozici na trhu práce při získávání klíčových expertů.

Motoristé podle Kupky přeměnu poznají zejména v kvalitě dálniční a silniční sítě a v její údržbě. Nová forma uspořádání ŘSD podle něj vytvoří citelný tlak na zvyšování kvality. Smlouvy o údržbě budou nově koncipovány na tři roky s jasně stanovenými standardy práce. „Platba bude navázána na dodržování požadované kvality. V případě nedodržování bude možnost udělování sankcí,“ řekl ministr.

Kupka dále věří, že změna rovněž zrychlí přípravu – a tím i výstavbu staveb. „Budou přesně určeny milníky, které bude muset ŘSD plnit. Půjde například o termíny, v nichž bude muset odevzdat příslušné dokumenty pro stavební povolení,“ uvedl. Dalším pozitivem by pak podle ministra mělo být efektivnější řízení podniku a hospodárnější využívání peněz. Ministerstvo dopravy bude podle Kupky každé tři roky vyhodnocovat, jak se podniku daří zvyšovat kvalitu tuzemské dálniční a silniční sítě.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla byla dosavadní forma organizace nešťastná a často komplikovala práce silničářů. Přeměna na státní podnik podle něj ŘSD umožní snadnější získávání a udržení vlastních odborníků na klíčových pozicích. Jsou to například dopravní a hlavní inženýři, specialisté na kyberbezpečnost, právníci, správci staveb a další experti třeba pro technický dozor a specializované činnosti. V minulosti organizace podle Mátla o tyto odborníky vzhledem k omezenému postavení na trhu práce často přicházela.

Mátl dále upozornil na nový systém financování. Rozpočet totiž bude nové sestavován na tři roky. Podle šéfa ŘSD tak odpadnou situace, kdy se organizace snažila urychlovat některé stavby, přestože to nebylo například kvůli klimatickým podmínkám vhodné. Nyní tak bude možné převádění peněz do dalších let.

Kupka dnes také připomněl aktuální stav přípravy a výstavby dálnic a silnic v Česku. V současné době je podle něj rozestavěno 267 kilometrů silnic a dálnic, přičemž letos by mělo být zahájeno dalších 170 kilometrů. V roce 2024 by mělo být otevřeno rekordních 118 kilometrů nových dálnic, loni to bylo kolem 15 kilometrů.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.

ŘSD vzniklo jako státní příspěvková organizace v roce 1967. Na starost má dálnice a silnice první třídy, zabezpečení správy, údržby a opravy a také jejich výstavbu a modernizaci. Státní podniky slouží k zajištění činností důležitých pro stát, umožňují samostatnou obchodní činnost, ale zároveň ponechávají velké pravomoce zakladateli, v tomto případě ministerstvu dopravy. Podobným způsobem vznikla a je řízena i Správa železnic (SŽ).

Zdroj: ČTK

Monitoring a pasportizaci stavby druhého úseku metra D Olbrachtova – Nové Dvory zajistí sdružení šesti společností

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) na základě rozhodnutí představenstva společnosti podepsal smlouvu s vítězem veřejné zakázky na komplexní geotechnický monitoring a pasportizaci stavby druhého úseku metra D od stanice Olbrachtova po Nové Dvory. Umožnilo to rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl rozklad stěžovatele. Monitoring a pasportizaci druhého úseku metra D bude zajišťovat sdružení „Krtek D monitoring II“ tvořené šesti firmami GeoTec-GS, SG Geotechnika, INSET, GEOtest, Angermeier Engineers a PUDIS, přičemž lídrem je první jmenovaná společnost. Celková hodnota vysoutěžené veřejné zakázky, kterou DPP vypsal v květnu 2022 činí 580 milionů korun, což je o 100 milionů korun méně, než byl předpoklad zadávací dokumentace. Na základě podepsané smlouvy DPP vyzval dodavatele k zahájení prací.

 

„I přesto, že tendry týkající se metra D jsou v řadě médií i u úřadů systematicky napadány, nestranné přezkoumávání Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně potvrzuje, že při zadávání těchto strategických veřejných zakázek DPP postupuje v souladu se zákony. Díky uzavření smlouvy s dodavateli geotechnického monitoringu a pasportizace stavby druhého úseku metra D jsme se ve výstavbě metra D posunuli o další krok. Odeslání výzvy dodavatelům k zahájení prací umožní v nejbližších týdnech samotné zahájení vstupní pasportizace objektů v oblasti potenciálně ovlivněné budoucí stavbou. Tento krok musí předcházet zahájení vlastních stavebních prací na tomto úseku,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

 

Co je úkolem pasportizace?

Úkolem pasportizace je popis a hodnocení stávajícího stavebně-technického stavu budov nadzemní (i podzemní) zástavby, studní, zapuštěných bazénů, zídek, plotů, stávajících tunelů metra
a inženýrských sítí před jejich ovlivněním od výstavby tunelů a stanic metra v dotčeném úseku. Pasportizací bude zjištěn a zdokumentován aktuální stavebně-technický stav konstrukcí budov, stávajících tunelů, inženýrských sítí, resp. povrchů (objektů), stavební změny, stav oprav, rozsah
a závažnost případných poruch stavebních konstrukcí. Dále pak aktuální dynamická odolnost objektu a stanovení přípustného dynamického zatížení vlivem déle působících otřesů a vibrací od stavební činnosti u objektů stávající zástavby nacházejících se v zóně možného ovlivnění ze strany ražby tunelů a stanic a souvisejících stavebních prací na této stavbě. Podrobná pasportizace technického stavu všech objektů v zóně ovlivnění se pořídí bezprostředně před stavbou, případně se ověří opětně těsně před zahájením stavby, zda nedošlo k změnám.

 

Provedení pasportu je nezbytným prvkem k nekonfliktnímu vztahu mezi investorem stavby
a vlastníkem objektu. Klasickou ukázkou nezbytnosti pasportu je například změření hladiny vody ve studni či zachycení stavu objektu ve smyslu trhlin a prasklin v konstrukcích. Při kvalitním pasportu lze v případě negativních dopadů stavby úspěšně požadovat na investorovi zajištění adekvátní opravy či jiné náhrady, například vyvrtání nové studny, provedení zpevnění zdí atd.

 

Co je úkolem geotechnického monitoringu?

Geotechnický monitoring se skládá z monitoringu stávajících objektů a monitoringu raženého díla. Během výstavby trasy metra D v Praze budou v zájmových územích realizovány převáženě činnosti prováděné hornickým způsobem. Z tohoto důvodu musí být během ražeb vyhodnocován vývoj případných deformací na povrchu a v blízké zástavbě. Monitoring je vždy vztažen k jednotlivým fázím výstavby. Součástí monitoringu jsou kontrolní prohlídky, repasportizace, přesná nivelace, 3D měření, náklonoměrná a deformometrická měření, v neposlední řadě měření vibrací a hluku. Zjednodušeně si lze monitoring představit jako osazení měřících bodů na sledovaných objektech a jejich pravidelné či on-line sledování a vyhodnocování. V případě monitoringu raženého díla lze zjednodušeně říci, že se jedná o sledování, resp. měření chování již zhotoveného raženého díla i chování „hory“ v okolí prováděného podzemního díla. V závislosti na kontinuálních výsledcích monitoringů (on-line sledování potřebných hodnot) dochází k úpravám postupů výstavby, například velikost záběru, druh a rozsah injektáží nebo nastavení módu ražby apod.

 

Více informací o metru D je k dispozici na www.dpp.cz/metro-d.

Zdroj: DPP

AXIUM Packaging představil řadu zajímavých novinek

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost AXIUM Packaging, která zahrnuje řadu firem, zaměřených především na výrobu plastových obalů, se nově rozšížila o dceřinou společnost, italskou společnost Silte, výrobce PET a HDPE obalů a lahví. Kromě toho prakticky všechny jeho stávající dceřinné společnosti představily zajímavé novinky v oblasti vývoje obalů.

 

Společně se společností Bayer Crop Science, předním evropským výrobcem přípravků na ochranu rostlin, vyvinula společnost KKT Kaller-Kunststofftechnik  nové typy bariérových obalů.

Nové lahve jsou určeny pro inovativní řadu SmartLine. Jedná se o 2 nové modely o objemu 50 ml a 100 ml, které jsou vyráběny z HDPE extruzí a koextruzí, což umožňuje přidání ochranné bariérové vrstvy.

 

Universální uzávěr

Loire Plastic Industrie rozšířil řadu standardních uzávěrů „Mercure“  o novou verzi. Takže nová řada „Mercure“, která je již k dispozici v průměrech 20 mm, 24 mm a 63 mm, je nyní k dispozici také v průměru 28 mm. Díky PE vložce ve spodní části uzávěru se hodí pro všechna hrdla lahví o průměru 28 mm. Střízlivý design a matný povrch připomínají industriální styl minulosti a dodají vašemu obalu vintage nádech. Lehký uzávěr „Mercure“ 28/410 je k dispozici také v provedení R-PP pro odolnější balení.

 

Opětovné uzavírání a obaly na koření

Novinkou na trhu jsou i opětovně plnitelné obaly na tuhé deodoranty s ekologickým designem přizpůsobitelné našim stávajícím standardním obalům, které jsou k dispozici ve velikostech 40 ml a 50 ml, které na trhu představila společnost Lapac Injection.

15 let spoléhá při dodávkách PET obalů pro balení svého sortimentu koření polská společnost Bella-Bis na Actipack. Standardní model Karla 330 ml je určen pro balení více než 30 produktů: přírodního koření bez konzervačních látek, GMO a glutamátů, stejně jako lyofilizovaných bylinek a ovoce. Nově je úspěšná spolupráce posílena dodávkou dóz s uzávěrem Spoon Cap od sesterské společnosti Loire Plastic Industrie, které jsou pro použití těchto produktů dokonale vhodné.

Zdroj: SYBA

Do projektů infrastruktury pro čistou energii investuje Unie v členských státech další 2 miliardy eur

Od
Karolína Vágnerová
-
V rámci Modernizačního fondu bylo vyplaceno 2,17 miliardy eur na 19 vybraných projektů modernizace energetických soustav v devíti členských státech. Tyto investice mají zemím EU s nižšími příjmy pomoci s plněním klimatických a energetických cílů do roku 2030.

Zároveň přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů z energetiky, průmyslu a dopravy a k celkovému zvýšení energetické účinnosti. Uvedené prostředky pocházejí z příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Od jeho zřízení v roce 2021 se z Modernizačního fondu vyplatilo celkem 9,68 miliardy eur příjmů ze systému EU ETS na pomoc členským státům s urychlením ekologické transformace.

V návaznosti na investice oznámené v červnu ve výši 2,49 miliardy eur, jež byly určeny na 31 projektů, se na základě dnešních dodatečných prostředků ve výši 2,17 miliardy eur na 19 dalších projektů zvyšují celkové investice Modernizačního fondu v roce 2023 na 4,66 miliardy eur. Podporu tak získá celkem 50 projektů. Letos byly poskytnuty prostředky těmto zemím: Bulharsku (197 milionů eur), Chorvatsku (88 milionů eur), Česku (1,848 miliardy eur), Estonsku (66 milionů eur), Lotyšsku (5 milionů eur), Litvě (11 milionů eur), Polsku (221 milionů eur), Rumunsku (2,169 miliardy eur) a Slovensku (60 milionů eur).

Uvedených 50 projektů je zaměřeno na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, modernizaci energetických sítí, energetickou účinnost a nahrazení výroby uhlí palivy s nižší uhlíkovou náročností. Zde uvádíme příklady projektů:

  • Bulharsko: modernizace elektrické rozvodné sítě, díky níž se urychlí elektrifikace dopravy, dále ukládání uhlíku, dekarbonizace a decentralizace spotřeby a výroby energie
  • Chorvatsko: výroba elektřiny z fotovoltaiky subjekty, které zajišťují služby odvozu komunálního odpadu
  • Česko: snížení energetické náročnosti veřejných budov a přechod z uhlí na plyn u centrálních soustav zásobování tepelnou energií
  • Estonsko: zvýšení energetické účinnosti veřejných budov
  • Lotyšsko: zavádění elektrických vozidel a odpovídající dobíjecí infrastruktury
  • Litva: rozvoj kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve velkých a středně velkých průmyslových podnicích
  • Polsko: elektrické sítě pro budoucí dobíjecí stanice pro elektromobily a vysokoúčinná kombinovaná výroba tepla u dálkového vytápění a průmyslu
  • Rumunsko: rozvoj kapacit pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, modernizace elektrické distribuční sítě, modernizace kolejových vozidel a plynárenské infrastruktury s cílem usnadnit nahrazení výroby elektřiny z uhlí
  • Slovensko: modernizace energetických sítí, včetně ukládání energie, a zlepšení energetické účinnosti

Zdroj: ČTK

Skupina Packeta, mateřská firma Zásilkovny, mění majitelskou strukturu. Novým majitelem se během příštího roku stane konsorcium investorů.

Od
Karolína Vágnerová
-
Společníci skupiny Packeta, mateřské společnosti české technologicko-logistické firmy Zásilkovna, uzavřeli smlouvu o prodeji 100% podílu společnosti Packeta s.r.o. konsorciu CVC Capital Partners a Emma Capital; s kapitálovou podporou R2G.

Transakce podléhá souhlasu příslušných regulačních orgánů a její uzavření se očekává v první polovině roku 2024. Podmínky transakce jsou důvěrné. Skupina Packeta je dlouhodobě zisková a v letošním roce dosáhne obratu 7,25 miliardy korun.

„Nejprve bych ráda poděkovala více než 2 000 kolegům za jejich přínos k vybudování skupiny Packeta, která je dnes jednou z předních evropských platforem pro doručování zásilek v oblasti e-commerce. Bez jejich úsilí a schopností by Packeta nebyla tam, kde dnes je a za to všem upřímně děkuji. Dále patří můj dík našim klientům a e-shopům, které nám svěřily své zásilky. Společně jsme se v posledním desetiletí významně zasloužili o výrazný růst moderního odvětví e-commerce ve střední Evropě. Věřím, že noví investoři, kteří nám prokázali znalosti a zkušenosti v odvětví doručování na poslední míli, pomohou skupině Packeta ještě více růst a zvyšovat úroveň služeb pro naše zákazníky a klienty, stejně jako pracovní spokojenost našich skvělých zaměstnanců. Ráda bych také poděkovala našim poradcům a manažerskému týmu za významnou pomoc a asistenci v tomto velmi náročném, mezinárodním a různorodém projektu. V neposlední řadě děkuji také všem společníkům, kteří mi po mnoho let pomáhali firmu řídit a byli mi oporou zejména v posledních náročných letech,“ komentuje Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny, CEO skupiny Packeta a zástupkyně majitele největšího podílu v Packeta Group, JSK Investments.

Proces hledání investorů byl zahájen letos na jaře a vedli jej finanční poradci CORPIN (zastupující JSK Investments) a IMAP REDBAENK (zastupující ostatní společníky). Právními poradci byli Havel Partners (zastupující JSK Investments), HLADKY.LEGAL a AXIALIS LEGAL (zastupující ostatní společníky). Služby Vendor Due Diligence poskytovaly společnosti CMS Cameron McKenna Nabaro Olswang, Ernst&Young a Boston Consulting Group. Výsledkem hledání vhodného investora pro skupinu Packeta, které probíhalo po většinu roku 2023, bylo značné množství investičních nabídek od různých finančních a strategických investorů, převážně významných mezinárodních skupin.

Zásilkovna, dceřiná společnost skupiny Packeta, byla založena v roce 2010 Simonou Kijonkovou. Od té doby se společnost rozrostla do sedmi států v Evropě a zaměstnává přes 2 000 lidí. Skupina Packeta disponuje sítí více než 15 000 vlastními výdejními místy, z toho 6 000 jsou Z-BOXy, automatická výdejní místa. Od svého založení dosáhla společnost několika důležitých milníků a vyhrála řadu prestižních ocenění.

  • V únoru 2018 vznikl holding Packeta.
  • V květnu 2019 se otevřelo první robotické výdejní míst Z-BOT a spustila se služba Mezi námi.
  • V listopadu 2019 vyhrála Zásilkovna první místo v Křišťálové lupě v kategorii E-commerce inspirace.
  • V prosinci 2019 koupila skupina kurýrní službu Zavezu.cz.
  • V lednu 2020 dosáhla aplikace Zásilkovna 1 000 000 stažení, dnes je to přes 8 000 000.
  • V květnu 2020 získala Zásilkovna cenu ZONKY INNOVATION AWARD.
  • V červnu 2020 získala Zásilkovna ocenění BEST MANAGED COMPANIES.
  • V říjnu 2020 se Zásilkovna zařadila mezi TOP 10 nejlepších zaměstnavatelů v Česku.
  • V listopadu 2020 vyhrála Zásilkovna první místo v kategorii Internetové obchodování v anketě Křišťálová lupa.
  • V září 2020 zahájila skupina provoz Z-BOXů.
  • V únoru 2021 získala Zásilkovna ocenění Czech Superbrands 2021.
  • V říjnu 2021 představila Packeta automatické třídičky roboty PackMan.
  • V listopadu 2021 získala Zásilkovna Křišťálovou Lupu za Internetové obchodování.
  • V únoru 2022 vyhrála Zásilkovna 1. místo v ocenění TOP Zaměstnavatelé v kategorii Doprava a logistika.
  • V březnu 2022 došlo k zahájení činnosti Nadačního fondu Simony Kijonkové.
  • V červnu 2022 spustila Packeta minutové doručení na Slovensku.
  • V říjnu 2022 byla spuštěna nová služba Podání přes Z-BOXy.
  • V listopadu 2022 vyhrála Zásilkovna Křišťálovou lupu 2022 za Internetové obchodování.
  • V březnu 2023 se Zásilkovna zařadila mezi tři nejoblíbenější české značky.
  • V listopadu 2023 vyhrála Zásilkovna podruhé ocenění Nejdůvěryhodnější značka.
  • 18. prosince 2023 dosáhla skupina rekordního objemu přepravených zásilek za jediný den a to 880 000 zásilek.

Zdroj: Reliant

Jaký dopravní prostředek bude jezdit podzemím Brna, má být jasné v březnu

Od
Karolína Vágnerová
-

Jestli bude Brnem někdy v budoucnu jezdit v podzemí vlak, tramvaj či vznikne nějaký jiný kolejový systém, by mělo být jasné v březnu, předpokládá radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Na konci loňského roku město dostalo po letech tvorby studii proveditelnosti. Správa železnic (SŽ) si k ní nechá zpracovat oponentní posudek, řekl ČTK.

Zpracování studie trvalo tři roky, o podzemní dráze se ale v Brně začalo mluvit už v 70. letech minulého století. Zatímco mimo širší centrum existuje ve městě řada tramvajových tratí, které vedou mimo uliční profil, v centru jsou tramvaje velmi pomalé. V nejvytíženějším severojižním směru je už především v ranních špičkách kapacita na hraně nebo nedostačuje, přestože na linkách 1 a 12 jezdí soupravy s největší kapacitou ve velmi krátkých intervalech.

„My se kloníme k vlakovému modelu, protože je jasné, že v takovém případě by byly investice na straně Správy železnic. Kdyby se jednalo o tramvaj, tak na straně Brna, ale není to jediné kritérium. Důležitá je také přepravní kapacita, rychlost a napojení na přepravní uzly. Musí se to prověřit a musí to dávat ekonomický smysl,“ řekl Kratochvíl a dodal, že bude nutné najít shodu.

Studie prověřovala i alternativní trasy, avšak základním východiskem je propojení nového nádraží, které by mělo ve 30. letech vzniknout v místě dnešního dolního nádraží, historického centra, západní části Šumavské ulice a poté by se trať měla stáčet směrem do Králova Pole. Pod novým vlakovým nádražím mají stavbaři založit už při stavbě podzemní prostory určené právě pro podzemní dráhu.

Podle různých dopravních odborníků se Brno v budoucnu bez podzemní dopravy neobejde. Situace se bude v širším centru stále zhoršovat, protože počet obyvatel města roste. Z 380.000 v minulých desetiletích se přiblížil 400.000 a do poloviny století má mít město půl milionu obyvatel. K tomu je nutné připočítat desetitisíce lidí, kteří každodenně dojíždějí do města za prací, a desetitisíce středoškolských a vysokoškolských studentů. Širší centrum se navíc v nejbližších deseti letech výrazně zahustí. Postupně se totiž staví kancelářské a obytné komplexy v tzv. jižním centru mezi hlavním a dolním nádražím.

Například v Praze trvalo zprovoznění první linky metra od prvního návrhu 76 let.

Zdroj: ČTK

Dopravní nehody si loni v Česku vyžádaly 462 životů, o osm víc než o rok dřív

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní nehody si loni v Česku vyžádaly 462 lidských životů, o osm víc než o rok dřív. Předběžná čísla ČTK řekl ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Z policejní statistiky vyplývá, že loňský počet obětí je třetí nejnižší od roku 1961, odkdy jsou údaje k dispozici. Vedle předloňska bylo usmrcených na silnicích méně než loni ještě v roce 2020, kdy statistiku ovlivnila omezení zavedená kvůli pandemii koronaviru. V prosinci při dopravních nehodách zemřelo podle Zlého 29 lidí, o tři méně než před rokem.

Finální uzávěrka dopravní nehodovosti za loňský rok podle Zlého bude 3. ledna. Z jednotlivých měsíců byl v Česku podle informací ke konci listopadu nejtragičtější červen, kdy na silnicích zemřelo 53 lidí. Nejméně obětí nehod bylo v únoru, kdy při nehodách zahynulo 27 lidí.

Usmrcených při dopravních nehodách v Česku je méně než 500 ročně v posledních čtyřech letech. Na opačném pólu statistiky je jako nejtragičtější v historii České republiky rok 1994 se 1473 mrtvými na silnicích. V předchozím období bylo nejvíce obětí v roce 1969, tehdy si vyžádaly 1758 lidských životů.

Nejtragičtější příčinou nehod je podle Zlého nepřizpůsobení rychlosti. Jako jednu z nejčastějších příčin nehod uvedl nevěnování řízení. Počet nehod loni překročil podle předběžných údajů 95.000, což bylo meziročně téměř o 3500 víc. Těžce zraněných mírně ubylo na 1719, víc bylo naopak lehce zraněných.

V prosinci podle Zlého zemřelo 18 lidí v osobních vozech, osm obětí byli chodci. Nejtragičtějšími dny v tomto měsíci byl 15. a 21. prosinec, v obou dnech na silnicích shodně skončil život čtyř lidí. „Letošní Vánoce se naštěstí obešly bez smrtelných zranění,“ řekl ředitel dopravní policie. Na silvestra mezi oběti dopravních nehod přibyl pětatřicetiletý muž na čtyřkolce, který mezi obcemi Jeníčkova Lhota a Hlasivo na Táborsku sjel mimo silnici a narazil do stromu.

 

Usmrcení při dopravních nehodách v ČR:

2013 583
2014 629
2015 660
2016 545
2017 502
2018 565
2019 547
2020 460
2021 470
2022 454
2023 462

 

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic a dálnic se z příspěvkové organizace mění na státní podnik

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD ČR) se na základě novely zákona o pozemních komunikacích přeměňuje ze státní příspěvkové organizace na státní podnik. Transformace má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) zefektivnit využívání financí, umožnit dlouhodobé plánování správy dálnic a silnic první třídy a zvýhodnit pozici ŘSD na trhu práce. O detailech a dopadech procesu přeměny bude dnes na společné tiskové konferenci informovat Kupka a ředitel ŘSD Radek Mátl. Zároveň novela umožňuje jednodušší odstraňování nelegálních reklamních poutačů u silnic. Řešit ho budou správci nebo vlastníci komunikací.

„Cílem změny státní příspěvkové organizace na státní podnik je zejména vytvořit tlak na efektivitu a kvalitu práce i možnost určit lépe standardy. Vytvoří se tak také podmínky pro dostatečné ohodnocení odborníků,“ řekl o přeměně ŘSD ČR v květnu Kupka. ŘSD ČR podle něj bude jako státní podnik moci samostatně vykonávat odborné činnosti v oblasti mostů, tunelů, inženýrských konstrukcí nebo dopravní telematiky. Bude také moci zajistit hlavní inženýry projektů, právníky, správce staveb a technické dozory v zásadních oblastech především vlastními zaměstnanci. Externí dodavatele pak bude využívat tam, kde to bude v nových podmínkách výhodnější.

Dojde také ke změně financování oprav a údržby stávajících dálnic a silnic první třídy. Mezi Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) a ŘSD ČR je uzavřena tříletá smlouva. Ta bude udržovat požadovaný standard kvality sítě a jednotlivých činností a přiřazovat k činnostem peníze.

Současné ŘSD ČR vzniklo z Ředitelství dálnic Praha založeného v roce 1967. Na starost má dálnice a silnice první třídy, zabezpečení správy, údržby a opravy a také jejich výstavbu a modernizaci. Státní podniky slouží k zajištění činností důležitých pro stát, umožňují samostatnou obchodní činnost, ale zároveň ponechávají velké pravomoce zakladateli, v tomto případě ministerstvu dopravy. Podobným způsobem vznikla a je řízena i Správa železnic (SŽ).

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od září 2017. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Nově se vlastník nebo správce komunikace při objevu nového reklamního zařízení obrátí na příslušný úřad s dotazem, zda je povoleno. Pokud není, má povinnost ho odstranit. Vlastníka reklamního poutače pak musí informovat například na internetu a poutač bude skladovat až tři roky na jeho náklady. Nevyzvednutý nelegální poutač nechá vlastník nebo správce komunikace sešrotovat.

Zdroj: ČTK

1...346347348...1 175Strana 347 z 1 175

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253