Od září začnou platit novinky v STK pro historická vozidla

20.3.2023

Provozovatele veteránů od 1. září letošního roku čeká povinnost s historickým vozidlem absolvovat technickou kontrolu, dosud stačila kontrola historické původnosti vozidla. Nově bude také možnost registrovat vozidlo jinde než v místě bydliště, a to na obecních úřadech s rozšířenou působnosti ve všech krajských městech.

Ve Středočeském kraji to bude v Kolíně, v Praze registr vede magistrát. Také se prodlouží platnost technické kontroly ze dvou na pět let. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo dopravy.

Aby provozovatel historického vozu splnil technickou kontrolu, musí se dostavit na jakoukoliv autoklubovou testovací komisi, která ověří historickou původnost vozidla. Poté, pokud komise uzná původnost vozidla, se provozovatel dostaví k technické kontrole. V ní se bude přihlížet ke stáří automobilu.

Proto byly vytvořeny tři kategorie veteránů – novodobá historická vozidla (od 1. července 1972), poválečná vozidla (od 1. července 1953 do 30. června 1972) a předválečná a válečná vozidla (do 30. června 1953). Po splněné technické kontrole může dát provozovatel historické vozidlo zapsat do registru historických a sportovních vozidel.

V Česku bylo v loňském roce podle předsedy Klubu historických vozidel Praha Bedřicha Dandy registrovaných okolo 25.000 historických vozidel a dalších zhruba 10.000 veteránů bez registrace se nacházelo ve stodolách či garážích majitelů. Registrovaných osobních vozů celkem bylo loni v ČR podle Svazu dovozců automobilů přes 6,4 milionu.

S novými podmínkami počítá loňská velká novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. První část zákona, která se týká především evidenčních kontrol a přepisů vozidel, vstoupila v účinnost od 1. března. Další část, kde jsou zahrnuty právě STK pro historická vozidla, pak začne platit 1. září. Od 1. ledna příštího roku je pak naplánováno zrušení povinnosti mít velký technický průkaz. Řidiči tak místo dvou průkazů budou nově potřebovat jen malý technický průkaz, který bude doplněn o některé údaje.

Zdroj : ČTK

Rakušan: Transformací České pošty se bude ve středu zabývat vláda

Michaela Drábková

20.3.2023

Vláda se bude ve středu zabývat základními parametry transformace České pošty. Po jejich schválení by mělo ministerstvo vnitra během několika týdnů oznámit seznam 300 rušených poboček. V pořadu Partie na CNN Prima News to včera uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Pokud ubyde 300 poboček tak logicky to bude mít dopad i na to, že se sníží počet zaměstnanců. Odejdou za důstojných podmínek,“ uvedl Rakušan. Pošta v současnosti zaměstnává okolo 25.000 lidí a po zrušení poboček by jich mělo k 1. červenci odejít několik tisíc. Rakušan dodal, že za osm let vlády ANO pošta propustila 6200 lidí.

Podle poslankyně ANO Jany Mračkové Vildumetzové byla transformace pošty připravená a schválená již v roce 2021, ale ministr ji hodil do koše. Pod vedením Rakušana se pošta ze ztráty 600 milionů dostala do propadu 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozí insolvence, uvedla. Starostové a primátoři podle ní neví, kolik poboček a kde se bude zavírat.

Rakušan tento týden řekl, že podnik by neměl pobočky rušit v obcích, kde je pouze jedna pošta. Během dvouleté transformace by se měla pošta rozdělit na poskytovatele základních služeb pro stát a podnik nabízející komerční služby, například doručování balíků. Česká pošta podle vicepremiéra přežije, bude poskytovat lepší služby a její zaměstnanci budou pobírat lepší mzdy.

Česká pošta v současnosti provozuje 3200 poboček. Jejich minimální počet stanovuje vláda. Velká část je ale ztrátová. Za loňský rok pošta čeká ztrátu 1,5 miliardy korun.

Zdroj : ČTK

Jahn: Škoda Auto bude muset kvůli Euro 7 propustit 3000 lidí a zavřít jednu halu

Michal Drha

20.3.2023

V případě zavedení emisní normy Euro 7 bude Škoda Auto muset zavřít jednu výrobní halu a o práci přímo u automobilky přijde 3000 lidí. Včetně dodavatelů půjde o zhruba 10.000 propuštěných lidí. Důvodem je ekonomická nemožnost dále vyrábět a prodávat menší modely Fabia, Scala a Kamiq. Ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl člen představenstva Škoda Auto pro prodej a marketing Martin Jahn.

„V Evropě to bude mít dopad na stovky tisíc pracovních míst,“ uvedl Jahn. Norma podle něj navíc ovzduší v Evropě nezlepší, protože se zpomalí obnova vozového parku a lidé budou déle používat starší, méně ekologické vozy.

Norma Euro 7 by měla podle stávajícího návrhu Evropské komise platit od roku 2025. Podle Jahna jde o nesplnitelný termín. Situaci by podle něj uklidnilo, kdyby byly na zavedení nejméně čtyři roky. Po prodloužení lhůty bude podle Jahna nutné se bavit o obsahu normy.

Euro 7 má v současné podobě mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Cílem je také sladit limity pro benzinová a naftová auta. Vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat.

Podle českého ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je emisní norma Euro 7 nerealistická a v některých evropských zemích včetně Česka potenciálně škodlivá pro životní prostředí. Ministr to řekl tento týden ve Štrasburku po jednání se svými protějšky ze sedmi zemí Evropské unie. Kupka se ve Francii sešel s ministry dopravy Německa, Itálie a Polska, k jednání se na dálku připojili i zástupci Slovenska, Rumunska, Portugalska a Maďarska. Mezi hlavní odpůrce návrhu Euro 7/VII patří právě Itálie a Německo, kde je stejně jako v Česku automobilový průmysl důležitou součástí ekonomiky.

Škoda Auto již dříve oznámila, že zavedení normy prodraží zejména menší vyráběné vozy o desítky tisíc korun, a stanou se tak neprodejné. Cena malých modelů by začínala na 450.000 Kč, což je podle zástupců Škody pro zákazníky nepřijatelné. Loni Škoda dodala zákazníkům 96.300 vozů Kamiq, 39.500 kusů modelu Scala a 92.700 fabií. Tyto vozy tvořily 31 procent celkových prodejů značky.

Proti zavedení Euro 7 vystupují i odbory Škody. Jejich předseda Jaroslav Povšík se v dubnu zúčastní delegace do Bruselu spolu s předsedkyní Podnikové rady Volkswagen Danielou Cavallo a dalšími zástupci zaměstnanců. „Veškeré poznatky, které získám z těchto setkání (se zaměstnanci), přenesu do naší Evropské a dokonce Světové rady zaměstnanců Volkswagen tak, abychom mohli věcně lobbovat v Bruselu, a pokud nebude možné použít argumenty, budeme muset použít emoce,“ uvedl koncem února.

V letošním roce se podle Jahna situace v automobilovém průmyslu zlepší, dodavatelské řetězce se stabilizují a výroba bude vyšší než v předchozím roce.

Zdroj :ČTK

Den Vltavy zahájí sezonu na řece, po čtvrtstoletí se do Prahy vrátí Parník Labe

Michaela Drábková

20.3.2023

Po tříleté covidové pauze se včera v Praze konal Den Vltavy, který symbolicky zahájil sezonu na řece. Návštěvníci si mohli na obou vltavských březích vyzkoušet řadu atrakcí a bezplatně se svézt na velkých výletních lodích, ale i na přívozech, pramicích či šlapadlech. Mezi nimi byl také historický kolesový Parník Labe, který po více než 25 letech znovu připlul do Prahy. Akci pořádal Vševltavský spolek, který sdružuje přes 50 organizací spjatých s Vltavou. Kvůli velkému zájmu bylo nutné si místa na velkých lodích předem rezervovat.

Parník Labe jezdil po Vltavě v letech 1949 až 1986, kdy byl kvůli poškození kotle a dalším technickým závadám vyřazen z provozu. Poté kotvil u smíchovského železničního mostu, než se vinou prorezavělého trupu v srpnu 1997 potopil. Po jeho vytažení ho koupil německý zákazník, který ho nechal opravit. V roce 2001 vyplul pod novým jménem Wappen von Minden (Erb Mindenu) na řeku Vezeru a Středoněmecký průplav. Loni na jaře ho děčínská Labská plavební společnost koupila v dezolátním stavu pod jménem Weserstolz a přivezla zpět do Čech, kde jej zrekonstruovala. Stálé kotviště bude mít parník na Labi, včera se symbolicky na jeden den vrátil do Prahy.

Pro návštěvníky Dne Vltavy připravili organizátoři doprovodný program, který trval od 9:00 do 16:00. Lidé si mohli prohlédnout vybavení říční policie, hasičů či potápěčů, zdarma se podívat do Muzea Karlova mostu, sjet se na voru po Čertovce nebo si vyzkoušet veslařský trenažer ve veslařském klubu Slavie u Jiráskova mostu. U Hergetovy cihelny si zájemci zaveslovali na mořském skifu s olympijským medailistou Václavem Chalupou, děti tam čekali vodnické hrátky.

Přístupný byl i Český yacht klub v Podolí, nejstarší český jachtařský klub v zemi, včetně zrestaurované původní kajuty průkopníka českého sportu a zakladatele loděnice Josefa Röslera-Ořovského. Otevřeno bylo také Muzeum pražského vodárenství v Podolské vodárně.

Zdroj :ČTK

Výše odškodnění za dopravní nehodu loni v ČR vzrostla na průměrných 998.000 Kč

Michaela Drábková

19.3.2023

Výše odškodnění za dopravní nehodu loni v Česku opět rostla a poprvé v průměru dosáhla téměř milionu korun. Průměrné odškodnění v loňském roce činilo 998.000 korun, což je o 71.000 více než o rok dříve. K růstu přispěl měnící se přístup k hodnocení a také růst mezd, z nichž se odškodnění počítá. Uvedla to společnost Vindicia, která se na odškodnění po nehodách specializuje. Odškodnění podle ní setrvale roste.

Průměrná kompenzace se podle firmy proti předloňsku zvedla o 7,7 procenta. „Jedná se přitom o případy, které byly v loňském roce úplně uzavřeny. Odškodnění se totiž skládá hned z několika částí. Zahrnuje například bolestné, ošetřovné, kompenzaci ušlé mzdy a ztížení společenského uplatnění,“ uvedl expert na odškodnění společnosti Vindicia Tomáš Beck.

Právě poslední položka podle něj představuje zpravidla nejvyšší částku a odráží to, jak se následky úrazu trvale odrazily na životě poškozeného. „Kompenzace se ale určuje až rok po ustálení stavu, takže u loňských nehod ještě většina lidí na finální peníze čeká,“ dodal Beck.

Za růstem odškodnění podle něj stojí dva základní faktory. Jde o postupně měnící se přístup odborníků k hodnotě lidského života a zdraví, což podle společnosti vede k hodnocení následků úrazů ve více bodech. Zároveň roste nacenění těchto bodů, odráží totiž růst průměrné mzdy a její stav ke třetímu čtvrtletí uplynulého roku. Letos tak jeden bod představuje 398,58 koruny.

Podle firmy Vindicia přitom mnoho lidí stále netuší, jak po nehodě postupovat, aby odškodnění získali. Společnost upozornila například na to, že ne vše vyřizují pouze pojišťovny.

„Navíc zde panuje celá řada mýtů. Setkáváme se s tím, že spolujezdci neusilují o odškodnění, protože se obávají, že zruinují svého příbuzného, který řídil. Kompenzaci přitom za běžných podmínek pokrývá pojistka, ono povinné řečení, které vlastník auta pravidelně platí. Pouze pokud tuto povinnost ignoruje, odškodnění uhradí Česká kancelář pojistitelů a následně částku vymáhá po viníkovi,“ vysvětlil Beck.

Jedním z dalších rozšířených omylů podle něj je také například to, že nic nedostane spolujezdec, který jede s opilým řidičem.

Policisté loni zaznamenali 98.460 dopravních nehod, což je o 872 méně než v předloňském roce. Mrtvých bylo 454, což bylo nejméně od roku 1961, odkdy se vedou souhrnné statistiky. Vzrostl ale počet zraněných a také výše celkové hmotné škody, která přesáhla 7,5 miliardy korun.

Zdroj :ČTK

SBB Cargo zahájilo pilotní projekt digitálního nákladního vlaku

Michaela Drábková

19.3.2023

Začátkem února zahájilo švýcarské konsorcium pilotní testování vlaku „DAC+“. Tento automatizovaný nákladní vlak je vybaven digitálním automatickým spřáhlem vč. digitální datové linky. V průběhu roku budou testovány různé automatizované funkce.

Digitalizace a automatizace činí železniční nákladní dopravu inteligentní. V současnosti jsou procesy v železniční nákladní dopravě převážně manuální. To ovlivňuje širokou škálu oblastí. Zaměstnanci například ručně kontrolují každou jednotlivou brzdu před odjezdem každého vlaku. Spřahování je také těžká fyzická práce, která se provádí venku za každého počasí. A na cestě je strojvedoucí lokomotivy občas „slepý“: například z kabiny strojvedoucího nelze nijak zkontrolovat, zda je vlak ještě kompletní. Takové aktivity přispívají k současnému nedostatku zaměstnanců. Pracovní postupy jsou již dávno zastaralé. Navíc mezera v modernizaci železniční nákladní dopravy oproti silniční je velká. Je tedy nejvyšší čas nákladní dopravu po železnici podpořit a zvýšit tak její atraktivitu na trhu.

Digitalizace zatraktivňuje nákladní dopravu po železnici

Za tímto účelem mezinárodní konsorcium složené z SBB Cargo, Lucern University of Applied Sciences and Arts (HSLU), společností PJM, plc-tec a Voith před rokem s podporou Spolkového úřadu pro dopravu (BAV) připravilo pilotní projekt DAC+. Toho chtějí zúčastněné strany využít k pokroku v automatizaci a digitalizaci v železniční nákladní dopravě a tím mimo jiné i k provozu s jednočlennou obsluhou.

Automatické spřáhlo CargoFlex od Voith s mechanickým a pneumatickým připojením se v SBB Cargo komerčně používá více než tři roky. Nyní je pozornost zaměřena na digitální automatické spřažení s dodatečným napájecím a datovým připojením v celé vlakové soupravě.

Národní projekt s celoevropským dopadem

Vývoj a zavedení digitálního automatického propojení je na evropské úrovni podporováno prostřednictvím několika iniciativ a rozvojových projektů. V čele jsou „Europe’s Rail Joint Undertaking“ (ERJU), „European DAC Delivery Program“ (EDDP) a konsorcium „DAC4EU“. Pro úspěch projektu jsou stejně důležité národní iniciativy. V různých zemích v současnosti probíhají projekty na testování a další vývoj digitální automatické spojky.

Rozhodnutí o jednotném typu spojovací hlavice přijalo EDDP na podzim 2021. Společnost SBB Cargo odvedla průkopnickou práci a významně k ní přispěla: společnost v posledních několika letech testovala vybranou hlavu spřáhla Scharfenberg společně se společností Voith, dále ji vyvíjela a je jediným železničním dopravcem v Evropě, který ji již uvedl do provozu. První vozy byly přestavěny v roce 2019. Toto je příklad toho, jak jsou zkušenosti získané v SBB Cargo začleněny do evropských specifikací, norem a standardů. Úkolem na evropské úrovni je nyní definovat technologii pro přenos dat.

Zdroj : SBB

Italská vláda se vrací k plánům na vybudování mostu mezi pevninou a Sicílií

Michaela Drábková

18.3.2023

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové se vrátila k plánům na vybudování mostu mezi pevninou a Sicílií. O mostu uvažovali už staří Římané a desítky let se o něj snažily i některé novodobé vlády. Visutý most by měl být dlouhý 3,2 kilometru a podle vlády by byl nejdelším visutým mostem na světě.

Italské ministerstvo infrastruktury oznámilo, že vláda schválila dekret, který umožňuje okamžité obnovení procesu plánování a výstavby projektu. V minulosti projekt brzdily finanční a geologické problémy. Naposledy ho před deseti lety tehdejší premiér Mario Monti odložil kvůli vysokým nákladům a technickým problémům.

Nový projekt počítá s mostem s jediným obloukem. Stavba by měla být zahájena v roce 2024 a provést by ji měla státn společnost pod kontrolou italského ministerstva financí. Předchozí návrh počítal s mostem mezi městem Villa San Giovanni v Kalábrii a místem severně od sicilského města Messina.

Ministerstvo infrastruktury označilo most za zelený projekt, který sníží znečištění oxidem uhličitým a ušetří čas a peníze všem, kteří se chtějí dostat přes úžinu. Bude také velkou turistickou atrakcí.

Zdroj :ČTK

Srovnání cen MHD ve velkých městech

Michaela Drábková

18.3.2023

Analytici Picodi.com zkontrolovali ceny za veřejnou dopravu ve 45 městech po celém světě a porovnali náklady na dopravu s průměrnou čistou mzdou jednotlivých zemí.

V reportu se soustředili na ceny jednorázových a také měsíčních jízdenek, které umožňují neomezené cestování v rámci města.

Ve třech ze 45 měst je veřejná doprava pro občany zcela zdarma – v Lucembursku, v estonském hlavním městě Tallinu a v hlavním městě Malty, Vallettě.

Ze všech měst, která byla zahrnuta do tohoto průzkumu, za jednorázovou jízdenku musí zaplatit nejvíce obyvatelé Londýna (4,85 €), Curychu (4,44 €) a Osla (3,65 €). Nejvyšší ceny za měsíční jízdenky platí občané Londýna (253 €), Melbourne (178 €) a Dublinu (15 €). Pro srovnání, měsíční jízdenka v Praze stojí pouze 23 € (550 Kč).

Když porovnáme ceny měsíčních jízdenek s průměrnými měsíčními mzdami, nejméně příznivý poměr najdeme v São Paulu, kde jízdenka ke všem prostředkům veřejné dopravy ve městě stojí 14,3% průměrné mzdy. Na druhé příčce se umístil Istanbul se 7,5% a na třetí Londýn (7,4%).

V tomto žebříčku patří Praha mezi nejlevnější města – 30 denní jízdenka stojí 550 Kč, což je pouze 1,3% průměrné čisté mzdy. Tento výsledek je podobný poměrům ve Vídni (1,3%), Berlíně (1,0%) a Varšavě (po 1,7%).

Ceny veřejné hromadné dopravy v Česku

Také se blíže podívali na ceníky v 10 vybraných českých městech.

Z 10 velkých měst v republice můžeme najít nejdražší jednorázové jízdné v hlavním městě – v Praze. Koupíte ho tu totiž za 40 Kč. Naopak nejméně za jednorázový lístek zaplatí obyvatelé Hradce Králové, kde stojí pouhých 14 Kč. Pokud jde o měsíční předplatné, nejvíce za něj zaplatíte v Ústí nad Labem – 620 Kč. Nejméně pak v Olomouci (350 Kč).

Úplný seznam zahrnutých měst a provozovatelů veřejné dopravy naleznete zde.

Zdroj : Picodi.com

V Plzni otevřeli tramvajovou vozovnu za 1,8 mld, nahradila areál z roku 1943

Michaela Drábková

17.3.2023

V Plzni novou tramvajovou vozovnu za 1,8 miliardy korun. Nahradila původní areál z roku 1943, který byl dlouho v havarijním stavu a byl postaven pro tramvaje s třetinovou hmotností, než mají současné dvakrát delší vozy. Pod střechou tak jsou všechny tramvaje, které zajišťují téměř 40 procent dopravního výkonu všech tří trakcí Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP).

Je tam myčka, lehká údržba, diagnostika podvozků a komfortní zázemí pro řidiče, vše, co podniku scházelo. Asi třetinu nákladů pokryla dotace EU, zbytek úvěr a vlastní zdroje, řekl ČTK generální ředitel PMDP Jiří Ptáček.

„Jde o jednu z největších novodobých investic města, která snese nejpřísnější evropská měřítka. Nová ‚ložnice pro tramvaje‘ se stihla v termínu a neprodražila se, vícenáklady byly minimální,“ uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO). Stavba trvala 29 měsíců za zachování plného provozu. Podle primátora neměla zásadnější vliv na sousední bytovou zástavbu.

Areál se podle vedoucího střediska tramvají Jiřího Císaře skládá ze tří částí. Největší je průjezdná hala pro odstavení vozidel o délce 124 metrů, kde je možné „garážovat“ 52 vozů o délce 33 metrů a sedm polovičních tramvají. Dále je tam hala údržby a provozně-administrativní budova s parkovištěm. Nové depo má zelenou střechu a systém zadržování srážkových vod, které využívá automatická myčka. Ve výbavě je i podúrovňový soustruh na obrábění ojetých kol, zvedáky a hala kontrolních periodických prohlídek.

Podle náměstka primátora Aleše Tolara (STAN) má teď PMDP špičkové zázemí pro všechny tři trakce – trolejbusy a autobusy mají od roku 2014 moderní depo na Karlově, kde se dělá také těžká údržba tramvají. Zajišťuje ji firma Škoda City Service, stejně jako lehkou údržbu tramvajových souprav, která je teď v nově otevřeném komplexu.

„Tramvaje budou všechny pod střechou, nebudou tolik trpět. V zimě nebudou mít problémy se sněhem a budou vyjíždět už částečně temperované, což ocení cestující,“ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Miroslav Macháň. Předpokládá, že pokud se nový komplex bude dobře udržovat, vydrží 100 let. „Už jsme tu připraveni servisovat i čtyřicetimetrové tramvaje,“ uvedl. Dnes má PMDP nejdelší třicetimetrové vozy.

„Údržbové technologie jsou na špičkové úrovni. Díky myčce budou krásně čisté. Zaměstnanci získali luxusní prostředí,“ řekl Ptáček. Podle něj má nový komplex v přepočtu na klasické tramvaje T3 kapacitu má na 180 vozů. Dopravní podnik má nyní 109 tramvají různých délek, obsluhuje je 260 řidičů, z nichž je třetina žen.

„Riziky stavby byl šibeniční termín dokončení vyplývající z podmínek dotace a to, že probíhala za plného provozu původní vozovny,“ řekl Ptáček.

O novém tramvajovém depu se začalo hovořit už v roce 1995. Město ale dlouho investici kvůli vysokým nákladů odkládalo.

První tramvaje vyjely v Plzni v červnu 1899, kdy měly depo v Cukrovarské ulici, blíže centru. Velká tramvajová vozovna vznikla za druhé světové války na tehdejším okraji města na Slovanech. Její špatný technický stav zapříčinilo kromě výrazně vyšší hmotnosti moderních vozů i nestabilní pískovcové podloží, které způsobovalo propadávání kolejí.

Zdroj :ČTK

Na investice v dopravě využije Praha 950,5 milionu Kč, které neutratila loni

Michaela Drábková

17.3.2023

Pražský magistrát bude moci letos využít na investice v dopravě peníze, které nestihl utratit v loňském roce. Jedná se o 950,5 milionu korun. Peníze byly určeny mimo jiné na stavbu komunikací, mostů, metra, křižovatek či lávek a parkovacích domů. Většinou se jedná o projekty, jejichž vybudování nelze stihnout v jednom roce. Vyplývá to z dokumentu, kterým převod peněz schválili pražští radní.

„V uplynulých čtyřech letech bylo zahájeno rekordní množství investic a nových projektů, jejich stavba je rozplánovaná na několik let po sobě v různých fázích. Například rekonstrukce Barrandovského mostu, stavba metra D, Štvanické lávky, Dvoreckého mostu, to všechno jsou stavby, které za jeden rok nestihnete,“ uvedl na dotaz ČTK náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). „Proto se pak účetně převádí mezi roky určené finanční prostředky, které jsou na tyto stavby schválené, do dalšího stavebního období,“ dodal.

Kromě výše zmíněných je v seznamu projektů, na které město převádí peníze z loňského do letošního rozpočtu, mj. také stavba Hornopočernické spojky, obchvat Písnice nebo propojení Svatovítské a Evropské ulice v Praze 6. Peníze jsou vyčleněny rovněž na revitalizaci náplavky u ledáren v Braníku, protipovodňová opatření nebo zahájenou stavbu multifunkčního dopravního centra na Malovance, odkud má být v budoucnu řízena pražská doprava. Investice jsou určeny rovněž na stavbu parkovacích domů nebo lávek pro pěší a cyklisty.

V letošním rozpočtu má město na investice v dopravě schválen rozpočet ve výši 6,66 miliardy korun, což je nejvíc ze všech oblastí. Peníze jsou navrženy na rozvoj tramvajových tratí, výstavbu nové vozovny v Hloubětíně nebo modernizaci zabezpečení metra a opravy jeho stanic. Investovat bude metropole také do oprav a výstavby ulic a rekonstrukce chodníků nebo opravy a výstavby mostů.

Pro letošek má metropole schválený rozpočet s příjmy 99,65 miliardy korun a výdaji 104,88 miliardy korun. Proti loňsku budou vyšší příjmy i výdaje, které ovlivňují ceny energií či mezd. Příjmy ovlivní inflace. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovná hlavní město mimo jiné penězi od státu.

Zdroj :ČTK