Domů Blog Strana 569

Společnosti Gruber Logistics a Universal Transport vykročily společně do budoucnosti

Dvě úspěšné evropské logistické společnosti spojí svoje síly: Integrací společnosti Universal Transport do Gruber Logistics vzniká nový evropský lídr na trhu velkoobjemové a těžké nákladní dopravy. Cílem je stát se v nadcházejících letech vedoucím hráčem na celém logistickém trhu v Evropě.

Byla uzavřena významná evropská aliance v odvětví logistiky: Tradiční společnost Gruber Logistics z Jižního Tyrolska a úspěšný hráč Universal Transport se rozhodli pro společnou cestu do budoucna. Po závěrečném přezkoumání a schválení ze strany německých orgánů pro hospodářskou soutěž došlo včera 19. září ke slavnostnímu uzavření partnerství. Spojení obou úspěšných společností prostřednictvím integrace společnosti Universal Transport do Gruber Logistics je dalším krokem na cestě internacionalizace a růstu. Dosavadní vedení obou společností bude sloučeno a jako čtyřčlenné představenstvo bude společně v budoucnu prosazovat, aby se Gruber Logistics stal předním evropským logistickým hráčem.

„Se společností Gruber Logistics budujeme nového evropského šampiona. Spojení se společností Universal Transport je klíčovým krokem. A nemyslím to jen s ohledem na základní ekonomické údaje. Nabídka obou společností bude díky této alianci pro naše zákazníky ještě lepší a komplexnější. Zaměstnanci obou společností se zasazují o nejvyšší kvalitu a spolehlivost a budou ji i nadále garantovat na nejvyšší úrovni. Dodatečné kapacity a rozšířená regionální dostupnost jsou důležitými kroky v naší evropské strategii růstu. Německo je ústředním logistickým trhem v Evropě. Odtud jsme připraveni k dalšímu růstu a akvizicím po celé Evropě,“ říká generální ředitel Gruber Logistics Martin Gruber.

Holger Dechant, generální ředitel společnosti Universal Transport, dodává: „Přehodnotili jsme naši dlouhodobou strategii a ve spolupráci s Gruber Logistics jsme viděli velkou příležitost pro naši společnost a naše zaměstnance. Je to partner, který sdílí naše standardy kvality, hodnoty a spolehlivost. S Gruber Logistics můžeme navíc rozšířit naše portfolio služeb o přepravu generálního nákladu, balíkových zásilek a logistické služby. Celý tým společnosti Universal Transport se těší, že bude součástí tohoto mezinárodního úspěchu.“

S přibližně 2 200 zaměstnanci a celkovým obratem v dopravě a logistice ve výši přibližně 650 milionů eur převezme Gruber Logistics po této fúzi pozici lídra evropského trhu v oblasti velkoobjemové a těžké nákladní dopravy. Také na trhu obecné logistiky chce společnost prostřednictvím organického růstu a dalších akvizic v nadcházejících letech dosáhnout vedoucího postavení jako ústřední hráč v Evropě. Společnost Gruber Logistics již v uplynulých letech zaznamenala meziroční nárůst tržeb o přibližně 30 % a vyvíjela se tak výrazně lépe než celý evropský trh. Tato cesta se nyní bude v nadcházejících letech ještě dále zrychlovat.

Zákazníkům obou společností umožní nová aliance ještě atraktivnější a zároveň ucelenější nabídku a také propojení a tím i rozšíření know-how dvou úspěšných poskytovatelů. Vysoce specializovaní zaměstnanci zaručují maximální přesnost a další zvýšení úrovně služeb díky větší blízkosti a rychlejší reakci. Nová aliance se může pochlubit celoplošnou působností v Evropě i v zahraničí. Nabízí tak konkrétní odpověď na krizi dopravních kapacit v Evropě způsobenou nedostatkem řidičů, protože Gruber Logistics má nyní téměř 700 nákladních vozidel, což z něj činí jednu z nejvýznamnějších flotil v Evropě.

Tato fúze je rovněž vnímána jako nejlepší způsob řešení evropských logistických výzev, jako jsou digitalizace a udržitelnost. Zde se již společnost Gruber Logistics podílí jako průkopník na některých významných projektech vývoje prototypů nové generace elektrických a vodíkových vozidel.

Spolehlivost, kterou se obě společnosti vyznačují již nyní, je zejména v neklidných dobách klíčovým faktorem nejen pro zákazníky, ale i pro zaměstnance – nová aliance tak položí ještě stabilnější základy.

Zdroj : GL

Zaměstnanci firmy JHMD, jež provozuje úzkokolejku, nedostali výplatu

Zaměstnanci firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která na sebe podala insolvenční návrh, nedostali v září výplatu. Kraj Vysočina odmítl nárok firmy na uhrazení kompenzací, místo žádaných 108 milionů Kč je ochoten zaplatit 5,5 milionu. Firma také nabídla státu, ať úzkokolejnou trať na jihu Čech a Vysočině koupí. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Ministerstvo dopravy zatím oficiální nabídku na odkup tratě nedostalo, ale současný stav analyzuje.

Firma má asi 80 zaměstnanců. Podle Federace strojvůdců nedostali výplatu v řádném termínu 16. září, firma ale slíbila, že výplaty doplatí.

Krajský soud v Českých Budějovicích zahájil 7. září insolvenční řízení s firmou JHMD, která provozuje vlaky na úzkokolejce. Firma na sebe sama podala insolvenční návrh. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Firma nemá na splácení, argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina nedostatečně kompenzuje prokazatelnou ztrátu a nehradí odpisy za vozidla. Banka Raiffeisenbank, jíž musí firma předčasně splatit provozní a investiční úvěry, uplatnila pohledávky za víc než 56 milionů korun, finanční úřad pro Jihočeský kraj přes čtyři miliony Kč, vyplývá z informací v rejstříku. Firma má reorganizační plán, který přijala nadpoloviční většina věřitelů, řekl ČTK předseda správní rady JHMD Boris Čajánek.

Federace strojvůdců žádá, aby soud co nejdřív vyhlásil insolvenci a schválil reorganizaci. Strojvůdci nedostali mzdu v řádném termínu 16. září. „Naši kluci si stěžovali, že nedostali výplatu, tak jsme to řešili a bylo nám slíbeno (vedením firmy), že výplaty budou doplacené. Máme obavy, že se ten problém ještě prohloubí. Kolegové neví, jestli se situace zlepší, nebo jestli si mají jít hledat jinou práci, nebo jít na pracovní úřad. Je důležité, aby nebyli v existenční nejistotě,“ řekl dnes ČTK prezident federace Jaroslav Vondrovic. V insolvenčním rejstříku uvedl, že zaměstnanci se nemohou stát rukojmím při řešení sporů, které trvají několik let.

Firma JHMD uvedla, že kvůli tomu, že Kraj Vysočina jí málo kompenzuje prokazatelnou ztrátu, jí vznikla od roku 2010 do letoška trvalá provozní ztráta 108 milionů korun. Dále uvedla, že Kraj Vysočina jí za stejné období neuhradil poplatek za použití dopravní cesty 16 milionů Kč a tento kraj také odmítá uhradit přes 37 milionů za odpisy vozidel. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) v květnu ČTK řekl, že kraj vůči JHMD postupuje podle smlouvy.

Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová uvedla, aby firma doplnila údaje, jak chce získat od Kraje Vysočina zhruba 108 milionů korun, „když ze všech dostupných zdrojů je naopak zřejmé, že Kraj Vysočina s uplatňovanou pohledávkou a její úhradou není srozuměn“.

Kraj Vysočina je ochoten zaplatit na dodatcích ke smlouvě asi 5,5 milionu. Informace, jež firma uvedla v insolvenčním rejstříku, označil Schrek za zkreslené, lživé, hrubě zavádějící a poškozující dobré jméno kraje. Podle něj kraj své závazky plní. Firma nemá od roku 2018 uzavřený potřebný dodatek smlouvy s Krajem Vysočina. Firma na Kraj Vysočina podala žaloby.

Reorganizační plán firmy počítá s tím, že se podaří narovnat vztahy s Krajem Vysočina, bude možné prodat část majetku, dočasně odložit splatnost pohledávek, popřípadě zvýšit základní kapitál a vydat nové akcie.

Smlouva mezi Vysočinou a dopravcem skončí na podzim 2024. Kraj zvažuje, že pak zajistí základní obslužnost místo vlaků autobusy. Na úzkokolejce mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní by pak jezdily jen turistické vlaky. S Jihočeským krajem má firma smlouvu do prosince 2024. Hodnota pětiletého kontraktu je 163 milionů korun.

JHMD vlastní a provozují úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Firma zaměstnává okolo 80 lidí. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897.

Úzkokolejky by měla společnost nabídnout státu k odkupu. „Oficiální nabídku na odkup této tratě jsme zatím nedostali. Nicméně současný stav analyzujeme, a to s ohledem jak na platnou legislativu, tak na původní privatizační projekt,“ řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Upozornil, že vlastník dráhy, který nedokáže zajistit její provozuschopnost, je podle zákona o drahách nabídnout trať k prodeji státu. Povinnost státu k odkupu však není stanovena, stát totiž může kupovat pouze to, co potřebuje k vlastní činnosti.

Zdroj : ČTK

České dráhy začaly vydávat tzv. zelené dluhopisy za více než 12 miliard korun

České dráhy dnes vydávají firemní dluhopisy za půl miliardy eur (více než 12 miliard Kč). Peníze chce společnost využít na splátku svých předchozích dluhopisů a také na investice do svého vozového parku. Roste zadlužení firmy.

„Můžeme potvrdit, že tento proces byl zahájen, ale bližší informace poskytneme až po skončení,“ řekla mluvčí podniku Vanda Rajnochová.

Vydání tzv. zelených eurobondů, které se vážou na firemní strategii, avizoval šéf státního dopravce Michal Krapinec už na jaře. Původně je podnik chtěl vydat v červnu, ale i kvůli nehodě pendolina v Bohumíně emisi nakonec o tři měsíce odložil.

Peníze dopravce nepotřebuje ani tak na samotný provoz, byť ho prodražují rostoucí náklady například na energie. Společnost chce především pokračovat v investicích do vozového parku, kam plánuje v následujících deseti letech vložit až 100 miliard korun. Firmu rovněž čeká refinancování dluhopisů z minulosti. Například příští rok bude splácet dluhopisy za zhruba 400 milionů euro (asi 9,8 miliardy korun).

Skupina České dráhy v loňském roce hospodařila se ztrátou 1,6 miliardy Kč. Meziročně to bylo i přes pandemii a s ní spojená omezení zlepšení o 2,5 miliardy Kč. Letos se však hospodaření opět zhoršuje. V první polovině roku skupina hospodařila se ztrátou 931 milionů korun. Meziročně je to zhoršení o 714 milionů korun. Ke ztrátě přispěly hlavně rostoucí náklady na energie a materiál, které stouply o miliardy korun. Zároveň stoupá zadlužení firmy, které je nyní kolem 45 miliard korun.

Zdroj  :ČTK

V ČR se staví přes 140 km dálnic, stavba dalších 30 km má letos začít

V České republice se nyní staví více než 140 kilometrů dálnic a přes 100 kilometrů silnic první třídy. Stavba dalších více než 30 kilometrů dálnic a přes 40 kilometrů silnic první třídy by ještě letos měla začít. Novinářům to dnes na dopravní konferenci v Luhačovicích na Zlínsku řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit s více penězi.

Zatímco letos hospodaří Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), z něhož jsou financovány dopravní stavby, s částkou 127,5 miliardy korun, v příštím roce by to podle ministra mělo být 150,9 miliardy korun. „Významně pomůže samozřejmě národní rozpočet, ale otevíráme nově i vějíř dalších finančních nástrojů. Upravujeme zákon o SFDI tak, abychom dokázali v příštím roce vydat emisi dluhopisů, která by dokázala zajistit všechny finanční prostředky,“ řekl Kupka. Stát by podle něj rád využil také úvěr od Evropské investiční banky.

Navýšení rozpočtu SFDI je reakce na inflaci, ale především podle Kupky znamená snahu pokračovat ve všech nasmlouvaných stavbách. „Důvod, který vedl ke zvýšení investičních prostředků, opravdu odpovídá prioritě vlády, udržet investiční tempo, pokračovat ve všech rozběhnutých stavbách a ty, které se v území dlouhodobě připravují a na které lidé v území opravdu dlouhodobě čekají, chceme zahajovat,“ uvedl ministr.

Podle dřívějších informací Ředitelství silnic a dálnic stát za loňský rok zprovoznil 46,5 kilometru nových dálnic, přibližně dvakrát více než předloni. Na silnicích první třídy loni přibylo téměř 23 nových kilometrů.Kupka po svém loňském nástupu do funkce uvedl, že chce v následujících čtyřech letech postavit až 200 kilometrů dálnic. Prioritou jsou dostavba Pražského okruhu, dálnice D1 a D35.

V příštím roce by podle Kupky měla začít například výstavba úseku dálnice D55 mezi Moravským Pískem a Bzencem na Hodonínsku. Pokračovat by měla i stavba dálnice D49 mezi Hulínem na Kroměřížsku a Fryštákem na Zlínsku nebo příprava výstavby úseků dálnice D55 mezi Olomoucí a obcí Kokory na Přerovsku a Napajedly na Zlínsku a Babicemi na Uherskohradišťsku.

Zdroj  :ČTK

Výběry mýta v srpnu stouply o deset pct na 1,23 mld. Kč, projevilo se rozšíření

Provoz na dálnici D1 v Bravanticích u Ostravy. Bravantice24.7.2017 Foto Ramík Drahoslav

Dopravci během srpna zaplatili na mýtných poplatcích 1,23 miliardy korun, meziročně to je o deset procent více. Rostl i počet mýtných transakcí, což je důsledek hlavně letního rozšíření mýta o 373 kilometrů. Podíl zahraničních vozů tvořil téměř polovinu. ČTK o tom dnes informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.

V loňském roce dopravci za mýto zaplatili rekordních téměř 14,2 miliardy korun. Za osm měsíců letošního roku stát na mýtu vybral téměř deset miliard korun.

Na výši vybraných poplatků se v srpnu výrazněji projevilo rozšíření mýta od 1. července. Do systému přibylo 373 nových kilometrů silnic první třídy, celkově je tak nyní zpoplatněno skoro 2860 kilometrů. Letos jde o druhé rozšíření mýta, když v únoru do systému přibylo zhruba 53 kilometrů.

Příjmy státu z mýtného by se měly po letošním rozšíření podle odhadů z loňska zvýšit přibližně o 400 milionů korun za rok. Přesný finanční přínos rozšíření zpoplatnění na další úseky silnic první třídy bude ovšem podle CzechTollu možné vyhodnotit až v dlouhodobém horizontu. „Provoz v letních měsících je ovlivněn dovolenými i červencovými svátky. Například na silnici I/20 mezi Pískem a Plzní jsme však v létě nezaznamenali zvýšení intenzity provozu nákladních automobilů, které by naznačovalo, že dříve objížděli dopravci tento zpoplatněný úsek po silnici I/22,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal. Právě silnice I/22 mezi Pískem a Plzní nově od července patří do mýtného systému.

V srpnu se počet mýtných transakcí, tedy zaznamenaných průjezdů zpoplatněných úseků, zvýšil meziročně o 11 procent na 96 milionů.

Statistiky z mýtného systému zároveň potvrzují, že Česko je významnou tranzitní zemí Evropy. Podíl plátců mýtného ze zahraničí na celkovém výběru mýtného patří v České republice k nejvyšším v Evropě. V srpnu činil 49,4 procenta, v nichž byli zastoupeni dopravci z celkem 51 zemí světa. Dlouhodobě nejvíce zahraničních vozidel pochází z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska, v srpnu ovšem bylo možné na tuzemských dálnicích potkat také vozy z USA, Mongolska nebo Kyrgyzstánu.

Ke konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 712.000 vozů s hmotností nad 3,5 tuny. Z toho 173.000 vozidel má domácí registrační značky, zbylá auta mají registrační značky ze zahraničí. Počet palubních jednotek vydaných dopravcům dosáhl 574.000 kusů.

Zdroj : ČTK

Výrobci automobilů ukázaly vozy na zemní plyn i vodík

Na českých silnicích jezdí aktuálně téměř 30 000 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG). Ten oproti benzinovým či naftovým motorizacím nabízí nejen nižší provozní náklady, ale i emise. Plynová mobilita se prosazuje také v oblasti nákladní dopravy. Podíl vozů poháněných zkapalněným zemním plynem (LNG) se meziročně několikanásobně zvýšil a aktuálně je jich v tuzemsku registrováno již více než 120. Nabízejí dojezd kolem 1200 km a oproti běžným naftovým motorizacím neprodukují v podstatě žádné škodlivé emise oxidu síry, dusíku ani pevných částic. V oblasti těžké nákladní dopravy dnes neexistuje žádné jiné dostupné palivo, jež by dosahovalo požadované kombinace vysokého výkonu a ekologického provozu.

Výběr z řady lehkých, středních užitkových a nákladních vozidel s pohonem na zemní plyn
představila na Dni plynové mobility společnost IVECO. „Touto technologií se zabýváme téměř 30 let a jako jediní v České republice nabízíme celou produktovou řadu s plynovým pohonem.
Nejpopulárnější dodávka na našem trhu IVECO Daily a vozidla střední řady IVECO Eurocargo jsou k dostání s pohonem na CNG. V oblasti těžké dopravy nabízíme model IVECO S-Way v kombinaci CNG a LNG. V případě pohonu na zkapalněný zemní plyn pak s nejdelším dojezdem na trhu, celých 1 600 km,“ řekl Miroslav Hnat, Alternative Propulsion Manager pro CZ a SK, a dodal: „I přes všeobecný nedostatek nových vozidel na trhu, nabízí IVECO svým zákazníkům ekologickou alternativu na LNG, a to s dodáním ještě v roce 2022.“

Na prodej tahačů a nákladních vozidel poháněných CNG a LNG se na českém trhu zaměřuje také společnost Volvo Trucks. „Soustředíme se především na BioLNG, v němž vidíme velký potenciál. Bohužel, současná situace na trhu zemního plynu není příznivá, ale věříme, že po uklidnění se dostane tato technologie opět do popředí zájmu našich zákazníků a bude konkurenceschopná oproti konvenčním palivům,“ informoval Vladimír Myslík, Competence Development Manager ve společnosti Volvo Group Czech Republic, která na akci představila tahač s pohonem na zkapalnělý zemní plyn Volvo FH LNG 4×2.

Společnost Toyota Central Europe-Czech přivezla na Den plynové mobility druhou generaci
svého vodíkové elektromobilu Mirai. „Hlavní hvězdou naší expozice je Toyota Mirai, první sériově vyráběný vodíkový vůz na světě. Jde o jeho druhou generaci, která je v prodeji už i na českém trhu. Vůz je v podstatě elektromobil, přičemž srdcem systému je soustava palivových článků, v níž se reakcí vodíku a kyslíku vyrábí elektřina pro pohon. Velkou výhodou je tankování v délce 3 až 5 minut a dojezd až 600 km,“ řekl Martin Peleška, ředitel Toyota Central Europe-Czech, a dodal: „Zájemci, kteří si nestihnou prohlédnout Toyotu Mirai v rámci Dnů plynové mobility, si ji mohou vyzkoušet během naší podzimní roadshow Beyond Zero. Ta probíhá od 7. září do 5. listopadu u všech našich autorizovaných partnerů a návštěvníci se zde kromě vodíku podrobněji seznámí také s hybridním, plug-in hybridním a elektrickým pohonem.“

Osobní vůz poháněný vodíkovým článkem předvedla návštěvníkům akce i společnost Hyundai Motor Czech, která je výhradním dovozcem vozů Hyundai na český trh a distributorem vozů vzešlých z výrobního závodu HMMC ve slezských Nošovicích. „Hyundai NEXO je na českém trhu novinka, přestože se jedná o jeho už druhou generaci. Vůz jsme nechtěli nabídnout českým zákazníkům bez možnosti tankovat vodík. Tato podmínka však padla na konci června, kdy byla v Ostravě otevřena první veřejná vodíková stanice v Česku. Věříme, že s tím, jak budou v příštích letech přibývat další, poroste i zájem o tento druh pohonu, který může být rovnocennou alternativou k bateriovým elektromobilům,“ uvedl Marek Trešl, Product and Marketing Director ze společnosti Hyundai Motor Czech.

Kromě partnerů akce vystavily na Dni plynové mobility svůj vůz například také Pražské vodovody a kanalizace. K vidění byl konkrétně recyklační vůz na vysokotlaký proplach a čištění kanalizace Kaiser ECO na podvozku Scania s pohonem na bioCNG. Za jeho zapůjčení tímto ČPS děkuje.

Zdroj : ČPS

 

 

SpeedCHAIN 2022 je minulostí

SpeedCHAIN 2022, nejvýznamnější odborná a společenská logistická akce v regionu CEE, je dnes už minulostí. Byla nabitá aktuálními tématy, špičkovými řečníky a skvělými partnery z řad předních českých i zahraničních společností působících na českém trhu. Do historických prostor pražského Břevnovského kláštera SpeedCHAIN i letos přivedl více než sedm stovek účastníků z tuzemska i ze zahraničí. V pořadí již šestnáctý ročník této mezinárodní logistické konference nabídl ve dvou paralelních odborných sekcích celkem 58 řečníků, šest panelových diskuzí a tradiční společné slavnostní VIP Logistic Rendezvous – společenský večer plný živé hudby, vybraného jídla a pití, slavnostního předávání prestižních výročních cen a neformálního networkingu.

Témata jednotlivých přednášek i panelových diskuzí reflektovala realitu, jež v současnosti utváří podobu nejen českých a evropských dodavatelských řetězců, ale i celé naší společnosti. Hovořilo se tak o konceptu současné podoby udržitelnosti podnikání, změnách ve spotřebitelské poptávce, cestách k větší odolnosti a bezpečnosti dodavatelských řetězců, technologiích ve službách logistiky nebo třeba o perspektivách segmentu B2C v reakci na současný vývoj e-commerce …

Ohromující účast poskytla jasné svědectví o soudržnosti celé komunity logistických profesionálů, jejich ochotě sdílet vlastní zkušenosti s druhými, připravenost diskutovat i hledat nová řešení postavená na široké spolupráci s ostatními. Právě za osobní přínos k rozvoji české logistiky převzal prestižní ocenění GRYF pro logistickou osobnost roku pan Pavel Sovička, generální ředitel společnosti Panattoni. Ocenění SpeedCHAIN Supply Chain Award získala za přínos ke standardizaci komunikace napříč globálním dodavatelským řetězcem společnost Balikobot, cenu Logistický projekt roku České logistické asociace převzali v průběhu slavnostního večera zástupci společnosti HOPI.

Všechny prostory Břevnovského kláštera, otevřené atrium i přilehlou zahradu tak v průběhu celého konferenčního dne naplnily nejen stovky pozitivně naladěných lidí, ale především naděje, že zkoušky, jimiž v poslední době logistika podobně jako celá společnost prochází, přinesou novou vlnu invence a ochoty k široké spolupráci.

Zdroj : Reliant

ŘSD zahájí stavbu obchvatu Jaroměře, přes níž vede tranzitní doprava do Polska

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) dnes odpoledne oficiálně zahájí stavbu obchvatu Jaroměře na Náchodsku. Obchvat bude přeložkou silnice I/33 a z dvanáctitisícového města odvede tranzitní dopravu ve směru z Hradce Králové na Náchod a Polsko. Navazovat bude na nynější konec dálnice D11 u Hořenic severně od Jaroměře a u Velkého Třebešova se napojí na obchvat České Skalice.

Kromě Jaroměře šestikilometrový obchvat odvede tranzitní dopravu i z obcí Čáslavky, Dolany a Svinišťany. Po silnici přes obce nyní denně projede přes 15.000 vozidel, z nichž významnou část tvoří kamiony. Obchvat postaví společnost Metrostav Infrastructure za 688 milionů korun bez daně. Auta by po obchvatu měla začít jezdit v roce 2024.

Podle původních plánů měl být obchvat hotový současně s dokončením dálnice D11 k Jaroměři. Dálnice z Jaroměře loni v prosinci odvedla dopravu na trase mezi Hradcem Králové, Trutnovem a Krkonošemi. Tranzitní doprava směrem na Náchod a Polsko přes Jaroměř jezdí dál.

Přípravu stavby obchvatu provázely spory o výkupy pozemků a stavební povolení mezi ŘSD a rodinou místopředsedy Vrchního soudu v Praze Františka Kučery. V květnu Ústavní soud odmítl stížnost manželů Kučerových, kteří zpochybňovali stavební povolení na obchvat. „Pozemky máme všechny k dispozici, i když se stále řeší soud,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Zdroj  :ČTK

Provoz na pražském letišti roste nad očekávání, v létě odbavilo 3,85 milionu lidí

Letový provoz na pražském letišti letos dál roste nad původní očekávání. Letiště Václava Havla Praha v letních měsících odbavilo 3,85 milionu cestujících, což je asi o třetinu více, než původně předpokládalo. Provoz v létě táhly především lety do dovolenkových destinací a po dlouhé době převažovali Češi. Za celý rok tak letiště očekává, že odbaví celkově kolem 10,5 milionu pasažérů. Novinářům to řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Podle něho by měl v příštím roce provoz dále posilovat, letiště v něm očekává přibližně 12,7 milionu odbavených cestujících. V loňském roce přitom letiště odbavilo 4,38 milionu pasažérů. V roce 2019, tedy před koronavirovou pandemií, přes letiště cestovalo 17,8 milionu lidí.

Období od začátku června do konce srpna je v letectví tradičně nejsilnější částí roku. Potvrzují to i statistiky pražského letiště, které jsou o více než 2,2 milionu pasažéru vyšší než vloni. Ve srovnání s předcovidovým létem 2019 je provoz na 70 procentech. Roste i počet letů, který je nyní podle Pose proti předcovidovému roku 2019 na zhruba 85 procentech.

Na nárůstu provozu se během léta podílely zejména dovolenkové destinace. Po dlouhé době také převažovali cestující, kteří začínali svou cestu právě z Prahy. Nejvytíženější tak byly lety do Řecka, Itálie, Španělska a Turecka. Na pátém místě pak byla Velká Británie. Z destinací vedl Londýn. Následovala turecká Antalya, Amsterdam a egyptská letoviska Hurgada a Marsa Alam. U některých dovolenkových míst byl provoz podle Pose silnější i než před vypuknutím covidové krize, například vytíženost letů do Marsa Alam proti létu 2019 stoupla o 70 procent. Z dopravců byl na letišti v létě nejaktivnější Smartwings, který měl 35procentní podíl. Druhý Ryanair měl podíl 14 procent.

Letní nárůst provozu tak změnil původní očekávání o celoročním provozu. Na začátku roku Pos předpokládal, že letiště by mělo za celý rok odbavit kolem 8,7 milionu cestujících. Nyní se celoroční předpoklad zvýšil na přibližně 10,5 milionu pasažérů. Provoz by měl růst i v příštím roce, letiště nyní očekává kolem 12,7 milionu cestujících. Růst provozu by měl pokračovat i přes výpadek letů na Ukrajinu a do Ruska, na kterých před covidem létalo přes 1,2 milionu cestujících.

Letecký provoz v Evropě se během léta potýkal s problémy s výpadkem letů a narůstajícími zpožděními. Největší problémy hlásily letiště v Londýně, Amsterdamu, Bruselu nebo Frankfurtu nad Mohanem. Pražské letiště ovšem podle Pose obstálo a zpoždění šla především na vrub pozdním příletům z jiných destinací. Letišti k tomu podle Pose pomohl i nábor nových zaměstnanců. Letiště ho spustilo na jaře, kdy se projevil nedostatek zaměstnanců po propuštění asi 600 zaměstnanců během covidového útlumu. Letiště nyní vedle 350 nových kmenových zaměstnanců přes léto nabralo i dalších 400 brigádníků. Jejich služby přitom chce využívat i v příštích letech.

Letiště už také začalo skládat letový řád pro zimní sezonu a příští rok. Podzim by měl být především ve znamení navyšování frekvencí a kapacit letů. Nově přibudou například linky do ománských měst Maskat a Salála, dále iráckého Irbílu nebo do moldavského Kišiněva. Další nová linka bude z Prahy létat i do Londýna, Osla, na Madeiru nebo do egyptských letovisek. Letiště jedná také o dálkových linkách pro příští rok. Opět by měla být v provozu linka do New Yorku. Dobře se podle Pose vyvíjejí také jednání o lince do Soulu. Letiště dále intenzivně jedná s dopravci z Vietnamu, Singapuru nebo Tchaj-wanu, do budoucna vyhlíží také případný návrat dalších linek do USA a Kanady. Nejasný je naopak návrat linek do Číny.

Letiště už také jednalo s dopravci o poplatcích na příští rok, zvyšovat je i s ohledem na snahu o další zvyšování provozu zatím nebude. K současné energetické krizi Pos uvedl, že letiště má na energie dlouhodobé kontrakty. Pro příští rok má letiště podle něho zajištěno už 95 procent energií, pro rok 2024 pak přes 60 procent. Šéf letiště tak sice počítá s růstem nákladů, neměl by ale být fatální. I proto by mělo být hospodaření v letošním roce v kladných číslech.

Pražské letiště Václava Havla nabízí během letní sezony, které potrvá až do konce října, přímé lety do asi 150 destinací. Jsou mezi nimi i nová nebo obnovená spojení do New Yorku nebo Rijádu, u řady dalších míst přibývají frekvence letů. Před krizí se v létě létalo z Prahy do 190 lokalit.

Zdroj  :ČTK

Pražský dopravní podnik začal využívat přesnější systém k určení polohy tramvají

Pražský dopravní podnik (DPP) začal využívat přesnější systém k určení aktuální polohy tramvají. Tramvaje bude sledovat pomocí vícefrekvenčních satelitních přijímačů využívající různé družicové systémy, především Galileo. Odchylka zařízení je maximálně dva metry. Cílem je zlepšit přehled o tom, kde se tramvaj nachází. Novým zařízením budou všechny tramvaje vybaveny do konce příštího roku. ČTK to dnes sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Podnik dosud používal od roku 2019 pro určení spojů pouze signál GPS.

„Zastaralé satelitní přijímače v tramvajích pro určení přesnější polohy vozidel využíváme zhruba 20 let, fungují pouze na systému GPS. V husté zástavbě v centru Prahy nicméně tyto přístroje velmi často vykazovaly a vykazují značné odchylky od skutečné aktuální polohy v řádu desítek až stovek metrů, což je nevyhovující pro další rozvoj moderních aplikací v MHD,“ uvedl vedoucí správy tramvají DPP Milan Slunečko.

Přesná lokalizace tramvají umožní zlepšit přehled o aktuální dopravní situaci pro dispečery DPP i cestující. Podniku pak umožní efektivněji plánovat provoz tramvají.

Vícefrekvenční satelitní přijímače jsou schopny přijímat signál z různých globálních družicových polohových systémů (GNSS), nejen tedy GPS, který provozují Vesmírné síly Spojených států amerických (USSF), ale zejména z evropského autonomního systému Galileo. Oba systémy poskytují služby zdarma. Na nalezení řešení spolupracoval DPP mimo jiné s ČVUT či Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), loni transformované na Agenturu Evropské unie pro kosmický program (EUSPA).

„Otestovali jsme různé typy vícefrekvenčních přijímačů, s každým z nich jsme absolvovali desítky testovacích jízd v běžném provozu. Původní přijímače postupně měníme za nové v rámci plánované údržby nebo oprav jednotlivých vozů,“ uvedl Slunečko. Přijímače jsou nyní zhruba v necelé třetině vozového parku DPP. „Do konce roku 2023 je plánujeme nainstalovat do všech tramvají,“ dodal Slunečko.

Cestující mohou přesnou polohu tramvají, autobusů i metra v Praze sledovat prostřednictvím aplikace PID Lítačka, ve které si rovněž dohledají jízdní řády, informace nebo koupí jízdenku. Za jak dlouho spoj přijede mohou lidé vidět na elektronických tabulích ve všech stanicích metra a rovněž na některých povrchových zastávkách.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář