Domů Blog Strana 834

Baťovým kanálem letos proplulo asi o desetinu lodí více

Plavebními komorami na Baťově kanálu letos proplulo oproti loňsku zhruba o desetinu lodí více. Státní podnik Povodí Moravy napočítal za tuto sezonu proplutí 3804 lodí, což je o 373 více než loni. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí podniku Petr Chmelař.

„Zatímco v letech 2018 a 2019 jsme v plavebních komorách napočítali proplutí 3526 a 3431 lodí, během letošní hlavní plavební sezony to bylo 3804 lodí, na jejichž palubě se plavilo celkem 17.527 lidí,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Povodí letos prodloužilo letní režim plavebních komor kvůli pandemii koronaviru až do konce září. Plavby totiž na jaře začaly později. Komory byly navíc v provozu ještě i dva víkendy v říjnu. Za celý rok tak byly komory v provozu po 133 dní. Na provoz plavebních komor letos Povodí Moravy vynaložilo 2,3 milionu korun, tedy asi o půl milionu korun více než při běžném provozu.

S ukončením provozu komor podnik zahajuje naplánovanou druhou etapu oprav Baťova kanálu od Veselí nad Moravou po Vnorovy. V letošním roce vodohospodáři dokončili opravy úseku mezi železničním mostem a silničním mostem ve Veselí nad Moravou. Na tento úsek aktuálně navazují pracemi až k hospodářskému mostu Vnorovy.

„Plavební kanál v tomto úseku zahradíme zemní hrázkou a vypustíme až po plavební komoru Vnorovy I. Jedná se prakticky o pokračování oprav, které jsme zahájili vloni, jen jsme ji rozdělili na dvě etapy tak, abychom nemuseli omezovat plavební sezonu. Po snížení hladiny v korytě odstraníme nánosy a provedeme opravy opevnění lomovým kamenem,“ uvedl ředitel závodu povodí Střední Morava Pavel Cenek.

Stavební práce na téměř dva kilometry dlouhém úseku jsou v plánu do konce dubna příštího roku. Následně se přesunou mimo koryto Baťova kanálu na břehy, kde stavaři dokončí opravy na korunách hrází a následně uvedou okolní terén do původního stavu. Tyto práce podle povodí nebudou mít vliv na plavbu a rekreaci v plavební sezoně v příštím roce. Náklady na obě etapy oprav činí 53 milionů korun a financovány jsou ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Baťův kanál vznikl ve 30. letech 20. století. Původně sloužil nákladní dopravě, vozilo se po něm především uhlí. Částečně vede korytem Moravy a od Otrokovic na Zlínsku do slovenské Skalice je dlouhý 53,8 kilometru. V budoucnu je v plánu trasu prodloužit do Kroměříže na jedné straně a na druhé do Hodonína, čímž by délka kanálu přesáhla 75 kilometrů.

 

Zdroj : ČTK

Cestujících v dopravě jezdí asi polovina, dopravci omezují spoje

Cestujících ve vlacích a autobusech dál ubývá, poptávka podle některých dopravců nyní klesla až na polovinu běžného zájmu. Pokles je viditelný především u studentů a školáků, postupně se však projevuje i u ostatních pasažérů. Dopravci proto omezí některé spoje, případně v nich sníží kapacitu. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK. Během jarní krize se poptávka snížila až na desetinu.

Počet cestujících se v dopravě spolu se zpřísňováním vládních koronavirových opatření každým týdnem snižuje. České dráhy evidují nejvýraznější úbytek během víkendového provozu, například Arriva pak kvůli omezení škol zase v ranních a odpoledních hodinách pracovních dnů. Méně cestujících však jezdí v posledních dnech i večer, kdy se projevuje zavření restaurací a kulturních podniků. Dopravci navíc upozorňují, že s ohlášením dalších omezení bude pokles dál pokračovat. Tak razantní úbytek jako na jaře by však nastat zatím neměl.

Dopravci proto plánují postupné omezování některých spojů. „Monitorujeme aktuální vytíženost spojů a jednáme s objednateli ohledně dalšího postupu,“ řekla ČTK mluvčí Českých drah Gabriela Novotná. Státní dopravce zatím omezil několik komerčních spojů, případně je nahradil jinými. Po dohodě s ministerstvem dopravy pak zkrátil řadu dalších vlaků o jeden až dva vozy.

RegioJet chce podle mluvčího Aleše Ondrůje zachovat co největší rozsah provozu, i přesto však v následujících dnech některé spoje omezí. Mělo by jít zejména o spoje v okrajových částech dne. Dopravce očekává, že s dalším zpřísňováním opatření bude i klesat počet cestujících.

Arriva chystá omezení především komerčních autobusových linek. První změny na linkách z Teplic do Prahy a mezi Olomoucí, Přerovem a Brnem udělá ve středu. Reaguje tak na zavření škol a úbytek cestujících studentů. O linkách objednávaných státem nebo kraji rozhodnou úřady, podle mluvčího Jana Holuba však bude především záležet na dalším vývoji situace.

Všichni dopravci se zároveň snaží udržet zájem cestujících pomocí bezpečnostních opatření ve vozech. Pokračují tak v pravidelném čištění a dezinfikování vlaků a autobusů.

 

Zdroj : ČTK

Investiční aktivita v oblasti komerčních nemovitostí v Evropě se ve čtvrtém čtvrtletí znovu vzchopí a vyskočí na 100 miliard EUR

Podle nejnovějších poznatků přední společnosti pro profesionální realitní služby a správu investic Colliers International se očekává, že se investiční aktivita v oblasti komerčních nemovitostí v Evropě znovu odrazí a dosáhne ve 4. čtvrtletí 100 miliard EUR, a to po silném obratu ve větších post-COVID transakcích uskutečněných ve 3. čtvrtletí. Za celý rok by to zvýšilo objemy investic na přibližně 270 miliard EUR, což je jenom o 14 procent méně než v roce 2019 – za předpokladu, že trh popluje v klidnějších vodách a nebude dále šokován vnějšími geopolitickými nebo makroekonomickými faktory.

 

Andy Thompson, Ředitel investičního oddělení pro ČR a SR, Colliers International uvedl: „Myslím si, že ve většině případů investic, které by přilákali institucionální investory, tak jako sektorů a sub-trhů (dílčích trhů), je vysoce pravděpodobné, že téměř každá nemovitostní transakce dokončená v této době bude z hlediska výnosů vypadat za 18–24 * měsíců levně. (*Za předpokladu výrazně hlubší a delší recese, než se v současné době očekává; v takovém případě bude negativně ovlivněna i řada dalších investičních produktů).“

 

„Většina dominantných makroekonomických sil, které ve většině odvětví v posledních pěti letech zvyšovaly ceny, budou v příštích několika letech hrát ještě významnější roli. Kromě toho existují v České republice specifické místní vlivy, které také tlačí trh stejným směrem (např. omezená nabídka). Konečná hodnota bude záviset od toho, jak dobře lze aktiva spravovat a zda si můžou svůj tok příjmů udržet nebo vylepšit,“ uvedl Thompson.

Nejnovější publikace společnosti Colliers na světové úrovni s názvem Prevail & Prosper zkoumá kapitálové toky a hotspoty komerčních nemovitostí napříč regionem EMEA. Zaměřuje se na to, jak reaguje investiční trh a na způsoby, jakými města a odvětví reagovaly na pandemii. Zkoumá umístění několika městských trhů a hlavních kapitálových destinací, aby mohly co nejlépe těžit z pokračujícího znovuoživení ekonomického a investičního trhu, které se ve 3. čtvrtletí 2020 zrychlilo.

 

Mezi hlavní body zprávy patří:

  • Podle průzkumu investorů společnosti Colliers, 95 procent investorů očekává zotavení trhu za 12 měsíců.
  • Německé, švýcarské a francouzské hlavní města jsou v rámci regionu EMEA obzvláště aktivní a meziročně udržují vysoké toky mezi regiony
  • Německé a severské trhy těží z nejstabilnějších makroekonomických a politických prostředí a jejich středně velká města s alternativními řešeními pro dojíždění, nízká rizika přerušení nájmu a přísné podmínky poptávky a nabídky, je řadí na špici hlavní klasifikační tabulky.
  • Londýn a Paříž nebudou čelit dlouhodobému oslabení svých ekonomických pozic navzdory několika nejistotám na trhu. To představuje skvělou příležitost k nákupu na tamních klíčových trzích, které prochází cenovou korekcí. Londýn a regionální města ve Velké Británii jsou také atraktivní destinace pro umístění dluhu, nacházející se v současné době ve významném prémiu vzhledem k ostatním významným evropským městem kvůli omezené konkurenci.
  • Logistika a investice do rezidenčního bydlení se ukázaly jako nejodolnější odvětví, jež si udržují vysokou úroveň investic. Společnost Colliers odhaduje, že letos v září byla na trh uvedena pouze více než 3 miliardy EUR logistických portfolií, z nichž některá již byla uzavřena, přičemž u core aktiv (stabilní nízkorizikové investice) došlo ke zvýšení hodnot až o 20 procent.
  • Objemy investic do kanceláří během druhého a třetího čtvrtletí poklesly a cenové hladiny se začaly přizpůsobovat kvůli nejistotě ohledně vnímání budoucí role kancelářského pracoviště. Od září, kdy se ceny core aktiv posunuly o několik procentních bodů, přitom hodnoty kanceláří typu core-plus a value-add klesly v aktivních transakcích až o 20 procent. Zásadní role kanceláře při zvyšování příjmů a ekonomického výkonu se nezmění a naše analýza ekonomické hustoty kanceláře vs. Nájemného na prostorovém základě podporuje teorii jen velmi omezených změn v dlouhodobých nájmech a hodnotě kanceláří.
  • Maloobchodní a gastronomické odvětví budou čelit extrémním výzvám a mnoho menších operátorů nebude schopna v současné podobě pokračovat, natož aby prosperovaly, v průběhu přizpůsobování se dynamice trhu v příštích 12-18 měsících. Úrovně RevPAR* z roku 2019 pro hotely byly pandemií vážně narušeny a je nepravděpodobné, že se vrátí na úroveň před COVIDem nejdříve do konce roku 2022.

*RevPAR (Revenue Management Per Available Room = Tržby za ubytování za určité období / počet disponibilních pokojů na prodej za stejné období).

 

Richard Divall, ředitel oddělení nadnárodních kapitálových trhů pro EMEA, vysvětluje: „Během třetího čtvrtletí se sentiment a likvidita na trzích zlepšily, přičemž k větším transakcím došlo v celé Evropě. Vstupem do posledního čtvrtletí roku 2020 očekáváme prudký nárůst objemu investic, jelikož investoři se snaží umístnit část svého nealokovaného kapitálu a prodejci si budou více jisti kupujícími a likviditou na trzích.“

 

„Sektory nemovitostí, jako je logistika, cenově dostupné rezidenční objekty, vědecké parky a zdravotní péče, nadále přitahují větší poptávku, přičemž investoři jsou opatrní a v ostatních odvětvích jsou vysoce selektivní. Trh je samozřejmě stále křehký a vnější faktory by jej mohly vrátit zpět do turbulencí, včetně amerických voleb v listopadu a druhé vlny pandemie v Evropě. Pokud se tomu však bude možné vyhnout a situace se zklidní, ve 4. čtvrtletí by objem investic mohl dosáhnout více než 100 miliard EUR, což by znamenalo ve srovnání s 3. a 2. čtvrtletím zdvojnásobení.“

 

Autor studie Prevail & Prosper, Damian Harrington, ředitel průzkumu trhu EMEA ve společnosti Colliers Intonational, dodává: „Aktivita v celém regionu byla z investičního hlediska celkově pozitivní – v relativním vyjádření – s celkovým objemem H1 meziročně nižším pouze o 10 procent. Očekávané znovuoživení trhu ve 4. čtvrtletí by aktivitu v regionu EMEA meziročně snížilo pouze o 14 procent. Zatímco druhá polovina roku 2020 ohlašuje začátek zotavení z prudkého hospodářského propadu vyvolaného koronavirovými opatřeními ve druhém čtvrtletí, způsob, jakým trhy dosahují nové normality, se nadále výrazně liší v závislosti od odvětví a lokality.“

 

„Podle toho, na jaké straně hřiště se nacházíte, situace na trhu se odvíjí podle jakéhosi hořko-sladkého scénáře – hořký je, pokud držíte problémová aktiva na špatném místě. Sladký pro ty, kteří ve válečném naladění chtějí využít příležitostí a pro ty, kteří jsou schopni prodat logistická aktiva a portfolia za prémiovou cenu.“

 

„Zatímco proces oživení probíhá pozitivně, představa znovuoživení hospodářství ve tvaru „částečného V“ nebo ve tvaru „Swoosh“ (nebo-li „fajfky“) už není aktuální. Národní ekonomiky čelí skrytému tlaku, vrátit se na původní úroveň. Zdá se, že přetrvává spíš model obnovy hospodářství křivky typu-K, tj nerovnoměrné oživení sektorů. To znamená postupné oživení těch odvětví, které jsou na návrat připraveny vs těch, jež potřebují k zotavení víc času. Rovněž bilance faktorů ovlivňujících toto hospodářské oživení prozatím zůstává negativní. Jak jsme slyšeli v nedávném oznámení vlády Spojeného království, národní vlády musí vyvážit opatření proti viru tak, že sice sníží mobilitu, ale zároveň podpoří znovuoživení hospodářství. “

Zdroj : Colliers

 

Vláda o realizaci vodního koridoru nerozhodla, vznikne teprve studie vlivu na životní prostředí

Reagujeme na zavádějící prohlášení zástupců České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti a dalších odborných společností.

Vláda na svém jednání 5. 10. 2020 vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a uložila ministru dopravy zahájit přípravu části Oderské větve v úseku Ostrava-Svinov – státní hranice ČR/Polsko – (Koźle).

 

Investorská příprava tohoto úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány. Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem.

 

Vedle toho, že vláda v pondělí vzala studii proveditelnosti na vědomí, uložila ministru dopravy zadat zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Cílem je umožnit mimo jiné další společenskou a odbornou diskusi na základě dostatečných podkladů, jak je k tomu ostatně vláda v prohlášení vyzývána. Před jejich vyhotovením je však zcela předčasné konstatovat, že by projekt měl negativní dopad na životní prostředí. Výsledky tohoto vyhodnocení by měly být vládě předloženy v roce 2023 a teprve pak bude možné rozhodovat o dalším postupu.

 

V této souvislosti je nutno připomenout, že plány na výstavbu DOL jsou velmi staré a od počátku sedmdesátých let byla předpokládaná trasa koridoru hájena v územních plánech všech stupňů. Svými usneseními ji vláda ČR opakovaně potvrzovala v letech 1996, 2006 a následně i v letech 2011 či 2013, kdy ministr dopravy dostával opakovaně za úkol pokračovat v prověřování potřebnosti průplavního spojení. To se však fakticky nedělo.

 

Územní ochrana celé takřka 500 km dlouhé trasy DOL tak již padesát let omezuje rozvoj řady obcí a jejich infrastruktury, a to zejména v řadě měst situovaných podél řeky Moravy. Aby mohla vláda problematiku možné realizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe zodpovědně posoudit, zadalo ministerstvo dopravy v roce 2016 zpracování studie proveditelnosti, která měla za úkol prověřit ekonomickou efektivitu projektu z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního.

 

Před samotným rozhodnutím o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe budou velmi pečlivě zvažovány všechny přínosy i rizika projektu, a to z pohledu evropské a národní legislativy a požadavků na životní prostředí. Pokud bude projekt posunut dál, pak jedině za předpokladu, že výsledný návrh bude maximálně šetrný k životnímu prostředí a bude z něj mít užitek nejen doprava, logistika a obnovitelná energetika, ale též turistický ruch a v neposlední řadě přispěje k lepšímu hospodaření s vodou jak během povodní, tak také v době sucha.

 

Zdroj : MD

Webinář Kardex: Škálovatelná řešení pro vychystávání objednávek v eCommerce

Internetový prodej je dnes nevyhnutelností na cestě za udržením rozvoje a konkurenceschopnosti. Expediční sklady a distribuční centra se musí často vyrovnat s nedostatkem místa a problémy v procesu vychystávání objednávek. Je automatizace řešením? Zaregistrujte se na webinář, který se koná 22.10.2020 od 14:00 a dozvíte se více.

Zaregistrujte se na webinář

Nové laboratoře pro certifikaci a testování e-commerce obalů

Společnost Amcor otevřela dvě nové laboratoře pro testování a certifikaci obalů pro elektronický obchod. Jedná se nejenom o potřebný, ale i naprosto logický krok, v době, kdy prognozy ukazují další nárůst e-obchodování. E-commerce boom  má za následek i další důraz na zkvalitňování obalů v tomto segmentu.

 

S novými laboratořemi je společnost Amcor připravena pomoci zákazníkům využít významný růst online prodeje; zejména v oblasti balení krmiv pro domácí zvířata, některých potravin, kosmetických a hygienických přípravků či v domácích čisticích prostředcích. V souvislosti s nárůstem e-commerce začíná být i tlak na značky, aby i brandy obchodující online kladly důraz nejenom na trvanlivost obalů, ale aby docházelo i k jejich vyššímu propojení s atraktivitou, pohodlím a udržitelností.

 

Certifikace dle ISTA

Jak uvedl Frédéric Froemer, technický ředitel společnosti, nové laboratoře budou testovat produkty v souladu s certifikací ISTA  (Amazon Safe Transit Association), která vyžaduje testování simulující celou cestu od výroby až k dodání produktu v obalu k zákazníkovi. Nová laboratorní zařízení nabídnou také řadu dalších testů včetně digitálních simulací.

 

Digitální simulace jako účinný nástroj

Služby digitální simulace budou rozšiřovat i data, která společnosti shromažďují z fyzických zátěžových testů. Tím zároveň dojde k prohloubení dalších znalostí o tom, jak lépe navrhovat obaly pro elektronický obchod.  Testy do určité míry řeší i predikci případného selhání či k odhalování slabých a kritických míst  selhání, a tím zároveň pomáhají zákazníkům předcházet případným ztrátám a poškozením.

 

Zdroj : SYBA

České firmy mohou získat prostředky na vlastní kosmický projekt

Využití nových technologií pro vědecký výzkum a rozvoj technologií pro ryze komerční prostředí i pro potřeby státu – to jsou dvě hlavní zaměření budoucí české mise, kterou Evropská kosmická agentura (ESA) poptává v České republice formou soutěže za více než miliardu korun (cca 37 milionů eur) na zhruba 10 let. Výsledkem by mohl  být samostatný kosmický let v režii českých aktérů. Termín pro podání návrhů je do 14. prosince 2020. Od vývoje a otestování hardware, což byla dosud typická role českých firem, se tak české subjekty budou nově podílet také na systémovém návrhu, vypuštění a provozu na oběžné dráze.

 

„České firmy se v posledních letech etablovaly jako dodavatel vybavení pro zahraniční kosmické mise. Dalším logickým krokem je vybudovat kapacity pro vývoj celých kosmických misí. Ty jsou nákladnější, ale také mají mnohem vyšší přidanou hodnotu a provází je vyšší návratnost investic,“ říká ředitel Odboru ITS a kosmických aktivit Ministerstva dopravy Václav Kobera.

 

Na rozdíl od projektů posledních let by tyto tzv. Ambiciózní projekty ESA měly směřovat k samostatnému kosmickému letu v režii českých aktérů, a to buď jako samostatné mise nebo jako výrazný autonomní element větší mezinárodní mise. V posledních letech se totiž ČR podílela vždy jen na misích navržených a provozovaných v zahraničí (s výjimkou malých experimentálních nanodružic typu cubesat). Výzva Evropské kosmické agentury je zacílena na české firmy i akademické subjekty s cílem spojit síly celého vesmírného průmyslu ČR. Do projektu se zapojí desítky nejen technologických firem, kterým účast v projektu může pomoci překlenout současnou ekonomickou situaci zasaženou pandemií koronaviru. Celá řada těchto firem spojuje své aktivity s oblastí letectví, které zažilo v letošním roce zásadní útlum činnosti.

 

První ze dvou výzev, zaměřenou na využití nových technologií pro vědecký výzkum, ESA otevřela s termínem 14. prosince 2020. Druhá výzva bude následovat také ještě letos a bude zaměřena na demonstraci technologií pro ryze komerční prostředí a pro potřeby státu. Obě výzvy jsou plánovány na dobu trvání přibližně 10 let.

 

Výběr misí bude dvoukolový. Až 4 předkladatelé nejslibnějších návrhů získají kontrakt na studii k rozpracování svého návrhu do nejjemnějších detailů. Na tuto fázi je vyhrazeno 10 milionů korun pro každého vybraného předkladatele, a to za podílu spolufinancování 90 – 10 %, čímž dávají předkladatelé najevo, že projektu věří a že očekávají návratnost vložených prostředků. Výstupem studie je nejen podrobný plán mise, který bude důkladně oponovaný experty z celého světa, ale i rozpracování zapojení českých firem do výroby. Právě podíl českých komponent, celková přidaná hodnota a obchodní příležitosti jsou důležitými kritérii pro výběr, která z těchto misí nakonec jako jediná bude realizována. Pokud to bude finančně možné, lze realizovat i mise dvě.

 

Již v září pořádalo ministerstvo dopravy workshop, kde představilo detaily připravovaného tenderu a účastníkům předalo užitečné tipy, jak přistoupit k návrhu mise tak, aby na nic nezapomněli a vyvarovali se častých chyb. Materiály jsou na vyžádání stále k dispozici.

 

Český vesmírný průmysl zažívá v letošním roce celou řadu úspěchů. Začátkem září vynesla Evropská raketa Vega 53 družic, které byly postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby, což byl nejnákladnější kus českého hardwaru od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. V únoru se pak české subjekty zapsaly i do startu sondy Solar Orbiter. Tato mise byla významná doposud největším zapojením českých vědeckých pracovišť do přípravy vědecké kosmické sondy.

 

 

 

Odkaz na další informace na webu odboru: https://www.czechspaceportal.cz/narodni-strategie/narodni-programy-a-aktivity/ambiciozni-projekty-vyzvy-k-podani-navrhu-mise/

 

Brusel vyzval USA k odstranění cel zavedených kvůli Airbusu

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis vyzval Spojené státy k odstranění cel na evropské zboží v hodnotě přes sedm miliard dolarů (160 miliard Kč), která Washington zavedl jako odvetu za nezákonné subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Varoval, že v opačném případě budou USA čelit novým clům na vývoz do Evropy. Informoval tom dnes list Financial Times na svých internetových stránkách.

Dombrovskis, který byl tento týden oficiálně jmenován obchodním komisařem EU, listu řekl, že náprava vztahů s USA bude jeho nejvyšší prioritou a že Washington by měl odstraněním cel posílit vzájemnou důvěru. „Samozřejmě, pokud USA svá cla neodstraní, nebudeme mít jinou možnost, než zavést svá vlastní cla,“ dodal.

Světová obchodní organizace (WTO) loni v říjnu kvůli podle ní nezákonnému subvencování Airbusu oficiálně povolila Spojeným státům uvalit cla na dovoz zboží z EU v hodnotě 7,5 miliardy dolarů ročně. Washington následně uvalil clo deset procent na evropská letadla a 25 procent na některé potravinářské a další zboží, jako jsou francouzská vína, skotské a irské whisky nebo sýry. Letos pak clo na letadla USA zvýšily na 15 procent.

Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 u WTO navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

Zdroje agentury Reuters minulý měsíc uvedly, že WTO povolí Evropské unii uvalit jako odvetu za subvence pro Boeing cla na americké zboží v hodnotě čtyř miliard dolarů. WTO by měla své rozhodnutí oficiálně oznámit v nejbližších týdnech.

 

Zdroj : ČTK

Plánování dopravy by v budoucnu mohl řídit národní koordinátor

Veřejná doprava v zemi by mohla být centrálně koordinovaná. Stát zváží vytvoření pozice národního koordinátora, který by spolupracoval s regiony na provázání dopravy mezi nimi. Zabývá se tím Koncepce veřejné dopravy 2020-2025, se kterou se v pondělí seznámí vláda. Koncepce nevyloučila možnost, že by veškerou železniční dopravu, včetně regionální, řešil místo krajů stát.

Plánování veřejné dopravy v Česku je čím dál komplikovanější. V současnosti zde působí zhruba 960 orgánů, které fungují jako objednavatelé veřejné dopravy. To při zintenzivnění provozu v posledních letech vede k potížím při propojování dopravy mezi jednotlivými kraji.

Do budoucna by ovšem mohl usnadnit sestavování dopravních plánů národní koordinátor. Ten by mohl spolupracovat s oblastními koordinátory a řešit případné navazování meziregionální dopravy. Funkci by mohlo vykonávat ministerstvo dopravy, případně k tomu zřízený orgán. O samotném ustavení pozice národního koordinátora se bude ještě diskutovat. Koncepce počítá také s posouzením možnosti převedení kompetencí za veškerou železniční dopravu na stát. Proti tomu se už v minulých měsících vymezily například Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina.

Už dříve se ministerstvo problém při navazování dopravy mezi regiony rozhodlo řešit zavedením povinnosti krajů poskytovat své plány na zajištění veřejné dopravy okolním regionům, případně státu. Ty se k nim budou moci vyjadřovat například pomocí připomínek, nastaven by měl být i systém projednání těchto plánů.

Dalším tématem, na který se koncepce v příštím letech zaměří, je zajišťování dálkové autobusové dopravy. Ta v současnosti funguje pouze na komerční bázi, stát si objednává pouze železniční dopravu. Ministerstvo však chce prověřit, zda by na některých spojeních, kde dosud neexistuje kvalitní železniční propojení, by nebylo efektivnější dopravu zajistit pomocí autobusů. Jako příklad by mohla soužit trasa mezi Prahou a Libercem.

 

Zdroj : ČTK

Letos zkrachovalo 43 aerolinek, téměř stejně jako za celý 2019

Od počátku letošního roku již zkrachovalo 43 komerčních aerolinek, což je téměř tolik, jako za celý loňský rok, kdy zbankrotovalo 46 leteckých společností. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila analytická firma Cirium. Většímu počtu bankrotů však zabránily hlavně finanční podpory od vlád, protože poptávka po letecké přepravě kvůli koronaviru prudce klesla, a v nadcházejících měsících odborníci na letectví čekají další bankroty, uvedl server CNBC.

Cirium považuje za zkrachovalé takové společnosti, které zcela ukončily nebo pozastavily provoz. V roce 2018 zkrachovalo 56 leteckých společností.

„Bez zásahu a podpory vlád bychom za prvních šest měsíců této krize měli hromadné bankroty. Místo toho máme zvládnutelný počet bankrotů a velmi málo kolapsů,“ uved nezávislý analytik firmy Sobie Aviation Brendan Sobie. Dodal, že mnoho aerolinek mělo problémy již před pandemií, ale nyní mají větší šanci na přežití díky vládní pomoci.

Konzultant firmy Cirium Rob Morris ale varoval, že navzdory další finanční pomoci výhled na zbytek letošního roku není povzbudivý. Mnoho bankrotů leteckých firem se podle něj objeví obvykle v posledních měsících roku a nejhorší bývají první a čtvrté čtvrtletí, protože většina tržeb aerolinek přichází ve druhém a třetím čtvrtletí. Aerolinky si podle něj obvykle v létě vytvářejí finanční rezervy, aby mohly přežít zimu. Nyní tak jejich cílem je „přežít za každou cenu“ a uvidí se, zda léto 2021 přinese řešení nebo vyšší poptávku.

„Vzhledem k tomu, že oživení poptávky ve většině regionů stagnovalo a letecké společnosti stále mají problémy s generováním tržeb a odlivem hotovosti, očekáváme, že uvidíme minimálně v posledním čtvrtletí 2020 a v prvním čtvrtletní 2021 další krachy,“ dodal Morris.

Také Sobie s touto předpovědí souhlasí. Neočekává však masové bankroty, přestože podle něj některé vlády možná nebudou příliš ochotné zachraňovat letecké společnosti podruhé. Počet bankrotů by tak měl být zvládnutelný a rozloží se na relativně dlouhou dobu.

Ze 43 letos zkrachovalých aerolinek jich 20 provozovalo nejméně deset letadel. To je více než v uplynulých dvou letech. Loni takových aerolinek zkrachovalo 12 a předloni deset. Podle Morrise je letošní údaj dokonce nejvyšší za šest let. To ukazuje, že pandemie má dopad na větší aerolinky.

Aerolinky obvykle krachují kvůli špatnému podnikatelskému modelu nebo jiným, lokálním problémům. Letošní bankroty jsou však z velké části důsledkem propadu poptávky kvůli pandemii, upozornil Morris.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář