Spotřeba prémiových paliv kontinuálně roste. Podle odborníků jsou za tím nejen vyšší nároky motoristů, ale také poměrně levné pohonné hmoty. Jejich ceny byly extrémně nízké během jarní koronavirové krize, což přispělo k ještě větší oblibě prémiové nafty i benzínu. Například v odběrech prostřednictvím tankovacích karet poskytovaných nákupní aliancí Axigon se podíl prémiových paliv v posledních letech téměř zdvojnásobil. Ne každá dražší varianta paliva je však nutně prémiová. Pro prémiové palivo totiž neexistuje jednotný standard nebo norma.

Prémiová paliva přinášejí zákazníkům přidanou hodnotu díky přídavku speciálních aditiv. Ta svým složením zlepšují jakostní parametry paliva nad rámec platných technických norem, které musí splňovat všechna motorová paliva dodávaná na trh. Zákazník by měl poznat určité benefity například v nižší spotřebě, čistotě palivové soustavy, nižších nákladech na údržbu i vyšším výkonu vozidla.

„Celá škála aditiv obsažených v prémiových palivech zajišťuje komplexní péči o motor a palivovou soustavu a vede i k nižší spotřebě. Jde hlavně o detergenční, antioxidační, mazivostní či protikorozní aditiva a speciální druhy aditiv zlepšující konkrétní jakostní parametr. V dnešní době je důležitá i nižší emisní stopa CO₂ v palivech, a proto jsou podstatné například biosložky v benzínech. Jde o obnovitelný zdroj, který v palivu zvyšuje obsah kyslíku, čímž snižuje emise CO₂.  Biosložky se využívají v různých formách, jako je biolíh nebo ETBE. U prémiových naft pak přísady nebo bio komponenty jako HVO zvyšují cetanové číslo. Používají se ale i přísady na snížení pěnivosti nafty a depresanty na zlepšení nízkoteplotních vlastností, a tedy provozní spolehlivosti nafty v zimě,“ popisuje Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) s tím, že spotřeba prémiových paliv v posledních letech roste.

To potvrzují také údaje nákupní aliance Axigon, která podnikatelům a firmám poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. „Zejména v průběhu první vlny koronaviru jsme zaznamenali rekordní zájem o prémiová paliva, která tak letos tvoří již 13 procent obratu a jejich procentuální podíl se v posledních letech zdvojnásobil. V absolutní hodnotě to za letošní rok představuje již téměř pět milionů litrů,“ říká Damir Duraković, generální ředitel Axigonu. „Díky extrémně nízkým cenám paliv byly například i pohonné hmoty Shell V-Power velmi cenově příznivé. V dubnu tak bylo možné tankovat litr V-Power Diesel, a dokonce i V-Power Race 100 s naší tankovací kartou za 23,39 koruny. Paliva od té doby samozřejmě podražila, sleva 2,20 koruny na litr prémiových paliv v síti Shell je ale možné využívat stále,“ dodává Damir Duraković.

Pro složení prémiových paliv nicméně není určen žádný všeobecný standard. Příslušné jakostní normy totiž platí univerzálně pro všechny pohonné hmoty, ale definice složení nadstandardního prémiového paliva neexistuje. Různé petrolejářské firmy tak vyvíjejí vlastní formulaci pod různými obchodními názvy a rovněž v některých diskontních sítích čerpacích stanic může být k dostání i „vylepšená“ a dražší varianta paliva. Spotřebitel by se ale neměl spoléhat na to, že dražší palivo bude automaticky prémiové a měl by se konkrétně informovat o benefitech aditivace a prokazatelných výsledcích laboratorních i motorových zkoušek.

„Palivo, u něhož se výrobce zaměří pouze na mírné vylepšení jednoho parametru, nelze považovat za prémiové palivo v pravém slova smyslu. Skutečně prémiová paliva, jaká dodávají na trh firmy z naší asociace, vynikají komplexní a nadstandardní aditivací,“ vysvětluje Václav Loula. Přínosy prémiových paliv by pak měly být vždy podložené odbornými testy v laboratořích a motorových zkušebnách. „Renomovaní dodavatelé, jako například Shell, se při aditivaci prémiových paliv opírají o vlastní vývoj, úzkou spolupráci s automobilovým průmyslem i motoristickým sportem a samozřejmě aditivářskými společnostmi,“ doplňuje Damir Duraković.

Zdroj : Axigon

Zájezdoví autobusoví dopravci dostanou na pokrytí ztrát z krize od státu až miliardu korun. Kompenzace, které budou vypláceny za sedačku a den, dnes schválila vláda. ČTK to sdělil ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. Podle sdružení Česmad Bohemia až polovině z nich hrozí krach.

Dotace by měly kompenzovat ztráty dopravců od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června. Stát totiž zohlední zamrznutí trhu až do konce školního roku. Výše dotace se přitom bude vypočítávat na sedačku a den. Stát bude peníze rozdělovat podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity. Nejvíce, až 135 korun za den, dostanou dopravci s nejekologičtější emisní třídou EURO VI. Oproti původnímu návrhu by program zřejmě neměl limitovat autobusy vyrobené před rokem 2000.

Peníze by měly dopravcům pomoci především s leasingovými splátkami. U běžného zájezdového autobusu činí až 150.000 korun měsíčně, u patrových vozidel s cenou kolem 14 milionů korun je to ještě o 100.000 korun více. Firmy budou moci peníze použít i na ukončení činnosti. Podle ministerstva dopravy má podpora umožnit provozovatelům adaptaci na situaci na trhu do druhého čtvrtletí příštího roku. Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia, se kterým resort program konzultovalo, podpora dopravcům pomůže, je však nutné jí poskytnout co nejdříve.

Dopravcům během jara klesly zakázky téměř na nulu. V létě, které obvykle patří k nejdůležitějším obdobím pro zájezdové firmy, se dopravci dostali na zhruba pětinu běžného počtu zakázek. Na podzim se ovšem situace opět začala zhoršovat a objednavatelé začali zakázky dopravcům opět ve velkém rušit.

Zdroj : ČTK

Evropská unie může uvalit cla na dovoz zboží ze Spojených států v hodnotě až čtyř miliard dolarů (zhruba 93 miliard Kč) ročně jako odvetu za subvence, které Washington poskytoval americkému výrobci letadel Boeing. Oznámila to dnes Světová obchodní organizace (WTO). Spojené státy nicméně uvedly, že EU na uvalení cel nemá právo, protože státní podpora, které se rozhodnutí WTO týká, již byla odstraněna. EU zopakovala, že by celý spor nejraději vyřešila dohodou.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer prohlásil, že uvalení cel ze strany Evropské unie by bylo v rozporu s principy WTO a vynutilo by si reakci Spojených států.

Spory mezi USA a EU ohledně subvencování výroby letadel se táhnou už 16 let. USA loni se souhlasem WTO zavedly cla na evropské zboží jako odvetu za subvence pro evropského výrobce letadel Airbus.

Evropská unie uvedla, že by preferovala řešení sporů dohodou, ale že je v případě potřeby připravena cla uvalit. Sestavila již seznam amerických produktů, které by se mohly stát jejich terčem. Jsou na něm například letadla, vína, lihoviny, mražené ryby, traktory a další výrobky.

„Dal jsem jasně najevo, že výrazně preferuji řešení prostřednictvím dohody s USA, která by odvrátila škodlivé série opatření a protiopatření,“ uvedl v dnešním prohlášení místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. „Navrhujeme, aby USA odstranily cla, která uvalily v důsledku rozhodnutí ohledně Airbusu. Pak se EU zdrží uplatnění svého práva na odvetu,“ dodal.

EU může cla zavést nejdříve pro zasedání WTO, které se uskuteční 26. října. Většina analytiků však nepředpokládá, že by takový krok přišel ještě před prezidentskými volbami v USA, napsala agentura Reuters,

Dnešnímu rozhodnutí, které zdržela pandemie nemoci covid-19, předcházel loňský verdikt WTO. Organizace loni v říjnu povolila Spojeným státům uvalit jako odvetu za subvencování evropských letadel Airbus cla na zboží z Evropské unie v objemu až 7,5 miliardy dolarů ročně.

Washington následně uvalil clo deset procent na evropská letadla a 25 procent na další zboží, například francouzská vína, skotské a irské whisky nebo sýry. Letos pak clo na letadla zvýšil na 15 procent.

Spojené státy a Evropská unie se navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letecké techniky Airbus a Boeing od roku 2004. Kvůli paralelním případům se už popsaly tisíce stránek nálezů a spory výrazně ochromily už tak přetíženou WTO. Oba případy dohromady představují dosud největší firemní obchodní spor na světě.

WTO v jeho průběhu zjistila, že obě strany, tedy jak EU, tak USA, v rozporu s pravidly této globální organizace poskytují finanční podporu svým výrobcům letadel, tedy firmám Airbus a Boeing. Činily to s cílem zajistit jim výhodnější pozici na trhu.

Zdroj : ČTK