Retail potřebuje Globální datový model
Na tom se už v roce 2018 shodli vrcholní představitelé nejvýznamnějších světových hráčů retailu sdružení v Consumer Goods Forum (CGF). Produktová kmenová data se tím konečně dostala do hledáčku generálních ředitelů nadnárodních dodavatelských společností a obchodních řetězců, z nichž řada podniká i na českém trhu. V roce 2019 tak vznikl projekt Globálního datového modelu (GDM). Jeho řízení dostala za úkol organizace GS1. Základní myšlenka je jednoduchá: Mluvíme-li o produktech z určité kategorie zboží, zhruba 80 % informací, které obchodní řetězce potřebují, je identických, nehledě na trh, kde jsou řetězce aktivní. Je proto zbytečné situaci komplikovat tím, že produktová data každý řetězec vyžaduje v jiném formátu. Velkou část těchto problémů mají vyřešenou uživatelé Globální datové synchronizace (GDSN). Nicméně i zde se můžeme setkat s rozdíly v použití standardních atributů na různých trzích.
S čím zápasí dodavatelé?
Součástí projektu byla identifikace konkrétních problémů a odhad benefitů implementace Globálního datového modelu. Na tomto úkolu s GS1 pracovala poradenská společnost McKinsey & Company. Průzkum odhalil, že nadnárodní dodavatelé na trh uvádějí přes tisíc nových produktů ročně. Svá produktová data udržují v téměř dvaceti různých systémech s použitím až 700 atributů. To vše pak zasílají v již zmíněných 500 různých formátech. Zajištění dat k běžnému produktu proto trvá průměrně čtyři týdny a na větších trzích je k tomu potřeba tři až pět dedikovaných zaměstnanců.
A co obchodní řetězce?
Problémy však nemají pouze dodavatelé. Vysoká složitost procesu má samozřejmě negativní vliv na kvalitu dat a hladký průběh souvisejících procesů. Nadnárodní obchodní řetězce uvedly, že se u 15 tisíc produktů ročně potýkají s nepřesnými daty. U 12 tisíc produktů dokonce s neúplnými daty. Proto musejí investovat nemalé zdroje do manuální kontroly kvality dat. Samotné zalistování nového produktu pak vyžaduje 10 až 15 interakcí s dodavatelem. Potřeba zlepšit aktuální stav je naléhavá zejména pro obchodníky, kteří prodávají i online.
Benefity jednotného přístupu k produktovým datům
Podle odhadů GS1 a McKinsey & Company by implementace Globálního datového modelu v krátkém horizontu znamenala omezení časové náročnosti u výměny produktových dat o 30 až 60 %. V souvislosti se zvýšením provozní efektivity by se investice do implementace GDM měla dva- až pětkrát vrátit.
GDSN je jediný skutečně globální standard pro produktová data
Již během prvních workshopů, kde se Globální datový model začal tvořit, došlo k jednoznačné shodě. Všichni zástupci nadnárodních dodavatelů a obchodních řetězců označili GDSN za jediný globální standard, který pro výměnu produktových dat používají alespoň na některých trzích úplně všichni. Jedním z prvních rozhodnutí proto bylo, že se Globální datový model sestaví právě z atributů používaných v GDSN. Těch je ve standardu definováno zhruba pět tisíc – prvním úkolem tak byla identifikace těch klíčových.
Globální datový model je připravený
Odhodlání společností situaci zlepšit se projevilo i v relativně rychlé mobilizaci sil: Aktivity firem se soustředily na vylepšení existujících atributů a jejich rozdělení do tří skupin: globálně, regionálně a lokálně používané. Již na konci roku 2019 byla pilotována první verze Globálního datového modelu. V únoru 2020 byla do standardizačního procesu předložena vylepšená verze pro kategorie potraviny a nápoje, drogerie, alkoholické nápoje, krmiva a tabák. Do konce dubna bude Globální datový model oficiálně přijat do rodiny standardů GS1. Zároveň byla definována pravidla pro následnou údržbu a vývoj tohoto modelu. Klíčovým faktorem úspěchu je zajistit komunikaci mezi jednotlivými trhy a regiony tak, aby se podařilo udržet konzistentní implementaci.
Kolik atributů je skutečně potřeba?
Základem Globálního datového modelu jsou globální a regionální atributy. Regiony máme v GDM aktuálně tři: Evropa, Severní Amerika a Austrálie s Novým Zélandem. Na zapojení již pracuje Jižní Amerika. Atributy v GDM pokrývají jak B2B, tak B2C data. Jejich počet je proto vyšší než v typické české zalistovací kartě, která zpravidla pokrývá pouze B2B část. Pro představu: aktuální verze modelu pro potraviny a nápoje, tedy nejsložitější z aktuálně zpracovaných kategorií, obsahuje necelých 140 globálních a regionálních atributů pro EU. Tabák, který představuje nejštíhlejší model, pracuje pouze s 80 atributy.
Produktová data v České republice
V České republice jsou dominantním způsobem výměny produktových kmenových dat stále zalistovací karty. Tento zaostávající koncept je spojený s vysokou mírou administrativy. Podle průzkumu GS1 Czech Republic z roku 2019 tráví průměrný dodavatel jejich vyplňováním a aktualizováním celkem 250 hodin ročně. U velkých dodavatelů je toto číslo dvojnásobné. Blýská se však na lepší časy. V ČR jako v jednom z několika vybraných států na konci roku 2019 proběhl pilot Globálního datového modelu. Jedním z důležitých zjištění byl fakt, že český datový model v GDSN z velké části kopíruje ten globální. Odlišností je jen velmi málo a neměl by být problém je odstranit. Kromě toho byl na začátku roku odstartován projekt se společností Albert, která plánuje přijímat data z GDSN již v příštím roce. Po dm drogerii markt tak bude dalším zapojeným obchodním řetězcem na českém trhu. To může být začátek rychlejšího rozšiřování GDSN a přiblížení stavu, kdy bude zalistování produktů přes GDSN stejně samozřejmé jako zasílání objednávek či faktur přes EDI. A to navíc s použitím stejných atributů jako v zahraničí.
Tomáš Tlučhoř | ředitel datových služeb | GS1 Czech Republic
