Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, známý také jako zákon o silničním provozu, je klíčovým legislativním dokumentem, který reguluje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích v České republice.
Zahrnuje ustanovení o řidičských oprávněních, pravidlech provozu na komunikacích, a pravomocích orgánů státní správy. Zákon byl od svého účinného vstupu v roce 2001 opakovaně novelizován, aby reflektoval aktuální potřeby a standardy bezpečnosti provozu, včetně přizpůsobení se směrnicím Evropské unie. Tento zákon také zahrnuje definice základních pojmů, jako jsou typy vozidel a účastníci provozu, a upravuje specifické aspekty provozu, jako jsou technické kontroly, provozní pravidla, a povinnosti účastníků. Důraz je kladen na bezpečnost, regulaci a správu provozu na silnicích, s cílem zajistit plynulý a bezpečný pohyb osob a vozidel. Důležitým prvkem novely je zavedení konceptu „řidičák na zkoušku“ pro nové řidiče. Tento systém zavádí období, během kterého jsou noví řidiči podrobeni zvýšenému dohledu a přísnějším pravidlům. Pokud nový řidič během tohoto období spáchá určité přestupky, může dojít k předčasnému odebrání řidičského oprávnění. Cílem je motivovat nové řidiče k dodržování pravidel a zvyšování jejich bezpečnosti na cestách. Součástí novely je také zavedení programu L17, který umožňuje mladým lidem ve věku od 17 let získat řidičské oprávnění pod podmínkou, že budou řídit pouze v doprovodu zkušeného mentora. Tento program má za cíl lépe připravit mladé řidiče na samostatné řízení a snížit riziko nehod mezi těmito novými řidiči.
