[quote]Řecko úspěšně ukončilo tříletý makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM) a stvrdilo tak své místo uvnitř eurozóny i Evropské unie. Úspěšné dokončení programu je důkazem úsilí řeckého lidu, odhodlání této země k reformám a solidarity jejích evropských partnerů.[/quote]
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:
„Uzavření makroekonomického ozdravného programu představuje významný okamžik pro Řecko i pro Evropu. Evropští partneři prokázali svou solidaritu a řecký lid reagoval na všechny problémy s charakteristickou odvahou a odhodláním. Osobně jsem vždy prosazoval, aby Řecko zůstalo v srdci Evropy. Pro řecký lid, který nyní zahajuje novou kapitolu své dlouhé historie, budu vždy spojencem, partnerem a přítelem.“
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl:
„Ukončení ekonomického ozdravného programu je dobrou zprávou jak pro Řecko, tak i pro eurozónu. Pro Řecko a jeho obyvatele značí začátek nové kapitoly po osmi obzvláště náročných letech. Z hlediska eurozóny představuje symbolickou čáru za existenciální krizí. Rozsáhlé reformy, které Řecko provedlo, položily základy pro udržitelné hospodářské oživení: to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí. Evropa bude při Řecku stát i nadále.“
V rámci makroekonomického ozdravného programu získalo Řecko půjčky v celkové výši 61,9 miliardy eur na základě provedení komplexního a bezprecedentního balíčku reforem. Tento ekonomický ozdravný program představoval koordinovaný přístup k řešení dlouhotrvajících a hluboce zakořeněných strukturálních problémů, které přispěly k tomu, že se země propadla do hospodářské krize.
Řecko přijalo opatření s cílem zajistit fiskální udržitelnost a dosáhlo toho, že se saldo veřejných financí z výrazného schodku dostalo v roce 2017 do přebytku, který by si země měla udržet. Účinky těchto reformních opatření a konsolidačního úsilí se budou časem kumulovat, takže budou mít příznivý dopad na fiskální udržitelnost ještě značnou dobu po uzavření programu. Finanční sektor se nyní nachází v mnohem lepší situaci, a to díky úspěšným rekapitalizacím, reformě správy a řízení bank a provádění strategie pro snižování objemu problémových úvěrů, v němž je nutno dále pokračovat.
Zlepšila se efektivnost a účinnost veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím zavedení nových pravidel pro jmenování, hodnocení a mobilitu zaměstnanců ve veřejném sektoru, zřízení nezávislého úřadu pro veřejné příjmy a opatření pro větší efektivnost soudního systému. Byla také realizována významná strukturální opatření s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země tak, aby Řecko začalo být atraktivním místem pro investice a aby již zavedené podniky mohly expandovat, inovovat a vytvářet pracovní místa. Další opatření měla za cíl ustavit udržitelný a univerzální důchodový systém a systém zdravotní péče a sociálních dávek, včetně zaručeného minimálního příjmu.
Uvedené zásadní reformy společně položily základy pro udržitelné hospodářské oživení a připravily základní podmínky nezbytné pro udržitelný růst, vytváření pracovních míst a zdravé veřejné finance v nadcházejících letech.
Ze zlepšování hospodářských ukazatelů je zřejmé, že ačkoli není vše hotovo, provedené kroky již nyní přinášejí viditelné výsledky v podobě normalizace veřejných financí, poklesu nezaměstnanosti a opětovného hospodářského růstu. Hospodářský růst zrychlil z –5,5 % v roce 2010 na 1,4 % v roce 2017 a v letech 2018 a 2019 by se měl pohybovat kolem 2 %. Fiskální saldo se zlepšilo ze značného schodku ve výši 15,1 % HDP v roce 2009 na přebytek ve výši 0,8 % v roce 2017 (což odpovídá primárnímu přebytku 4,2 % v rámci programu). Přestože míra nezaměstnanosti zůstává i nadále nepřijatelně vysoká, podle údajů zveřejněných řeckým statistickým úřadem klesla nezaměstnanost v květnu 2018 na 19,5 % a poprvé od září 2011 spadla pod hranici 20 %.
Ukončení programu znamená pro Řecko konec jedné kapitoly a začátek další. Bude třeba se nadále soustředit na dořešení sociálních a ekonomických důsledků, které jsou dědictvím krizových let. Řecké orgány proto budou muset dále stát za reformami a zajišťovat jejich trvalou realizaci podle závazků, které přijaly na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018. Tato skutečnost má zásadní význam pro upevnění důvěry trhů a posílení hospodářské obnovy Řecka, zejména v období bezprostředně po ukončení programu.
Řecko bude plně začleněno do evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik, což napomůže tomu, aby země a její obyvatelé mohli v plné míře využít výsledků úsilí, jež v uplynulých letech vynaložili. V období po skončení programu se také bude sledovat dokončení, realizace a další provádění reforem dohodnutých v rámci programu, a to prostřednictvím rámce posíleného dohledu. Útvar Komise na podporu strukturální reformy bude řeckým orgánům na jejich žádost nadále pomáhat při navrhování a provádění prorůstových reforem.
Souvislosti
Řecko využívalo finanční pomoc poskytovanou jeho evropskými partnery od roku 2010. Dne 8. července 2015 požádaly řecké orgány o nový makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM). Evropská komise podepsala 20. srpna 2015 jménem ESM memorandum o porozumění pro tříletý ekonomický ozdravný program. Dne 23. června 2018 Euroskupina potvrdila, že všechna opatření v rámci čtvrtého a konečného přezkumu makroekonomického ozdravného programu, která bylo třeba předem učinit, byla dokončena. Euroskupina se rovněž dohodla na důkladném souboru dluhových opatření, která vedle již zavedených krátkodobých opatření zajistí udržitelnost řeckého dluhu v dlouhodobějším horizontu. Dne 6. srpna 2018 ESM schválil vyplacení poslední části finanční pomoci ve výši 15 miliard eur.
Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur. Tuto částku tvoří 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Souběžně s makroekonomickým ozdravným programem zahájila Komise v červenci 2015 plán s názvem „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“, který měl zemi usnadnit maximální využití finančních prostředků EU s cílem stabilizovat hospodářskou situaci a podpořit zaměstnanost, hospodářský růst a investice. Vzhledem k mimořádným opatřením, která byla podle tohoto plánu přijata, dnes Řecko patří k největším příjemcům finančních prostředků EU. V období 2014–2020 již Řecko obdrželo téměř 16 miliard eur z velkého množství unijních fondů. To odpovídá více než 9 % ročního hrubého domácího produktu země za rok 2017.
Řecko je v poměru k HDP také největším příjemcem Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci Junckerova plánu. EFSI by nyní měl v Řecku podnítit investice přesahující 10 miliard eur a podpořit více než 20 000 malých a středních podniků.
