Mýto na většině silnic první třídy bude bez poplatku, tedy s nulovou sazbou. Dohodu s kraji a obcemi dnes podpisem společného memoranda stvrdí ministr dopravy Dan Ťok. Vyplývá to z informací ministerstva dopravy. Návrh ještě bude muset schválit vláda. Mýtný systém se po roce 2019 rozšíří na 900 kilometrů silnic prvních tříd.

Ministerstvo tak ustoupilo krajům a obcím, které od začátku proti záměru rozšířit mýto na silnice první třídy protestovaly. Podle nich by zpoplatnění úseků přesunulo tranzitní kamionovou dopravu na menší krajské silnice a do obcí.

V návrhu memoranda, které má ČTK k dispozici, ministerstvo uvádí, že se rozhodlo požadavky krajů akceptovat. Zároveň však navrhuje, aby kraje identifikovaly konkrétní úseky, kde by naopak mohlo být zpoplatnění efektivní. Ministr Ťok minulý týden uvedl, že některé obce chtějí zpoplatněním některých úseků, které dosud kamiony využívaly pro objížďku zpoplatněných dálnic, omezit tranzitní dopravu v jejich blízkosti. Nulová sazba by se tak neměla týkat všech úseků.

Nulové poplatky by podle Ťoka měly platit minimálně po dobu fungování současné vlády. O dalším využití mýta by následně rozhodla nová vláda.

Mýtný systém se od roku 2020 rozšíří o více než 900 kilometrů na silnice první třídy. Současná mikrovlnná technologie bude nahrazena satelitním systémem. V tendru na provozovatele zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Stát na mýtném od roku 2007 vybral celkem 93,4 miliardy korun. Za prvních šest měsíců letošního roku z něj získal 5,4 miliardy korun, což je o 4,85 procenta meziročně více.

Zdroj: ČTK

Známý most Sea Cliff Bridge, který byl v roce 2005 postavený za 49 miliónů australských dolarů (dnešních zhruba 786,5 milionu korun) v oblasti Ilawarra v australském státě Nový Jižní Wales, se stal atrakcí pro turisty. Čím dál víc lidí tu ale riskuje život, jen aby si pořídili co nejzajímavější fotografie, napsal zpravodajský server news.com.au.

Most, který leží asi hodinu cesty jižně od Sydney, byl postaven, aby vyřešil neustálé problémy se silnicí, která se původně klikatila kolem dramatických útesů. Padající kamení bylo rizikem pro motoristy a sesuvy suti si často vynutily uzavření silnice na celé měsíce, než se podařilo kamení odklidit.

Ohromující stavba zahrnuje i chodník pro pěší. Navzdory tomu, jak nádherné výhledy se z něj nabízí, řadě návštěvníků chodník nestačí a z chodníku se vydávají na okolní útesy ve snaze pořídit co nejvíce ohromující fotografie.

Poslední zářijový víkend zemřel po pádu z útesu dvacetiletý mladík ze Sydney. S přáteli se vydali mimo vyznačenou cestu na útesy na jižním konci mostu, mladík uklouzl a zřítil se 40 metrů na skály.

To ovšem neodradilo další návštěvníky – o 24 hodin později viděla místní obyvatelka ve stejné oblasti mimo chodník pro pěší čtyři osoby, a deset dalších mířilo tímtéž směrem.

„Byla jsem hrozně rozčílená,“ svěřila se listu Sydney Morning Herald žena, která si nepřála být jmenována. „Křičela jsem na ně: ‚Lidi, vypadněte tam odtud, včera se tam někdo zabil!‘ Ale jenom mávli rukou a smáli se, jako bych žertovala,“ dodala.

Z pohledu na fotografie na instagramu je jasné, že turisté na kultovním místě často riskují, aby pořídili co nejlepší fotografie okolí, anebo své selfie s co nejvíce ohromujícím pozadím. V posledních letech se ale čím dál tím častěji ozývají hlasy volající po vytvoření zón se zákazem pořizování těchto snímků kolem oblíbených turistických atrakcí.

Trend autoportrétů pořizovaných mobilním telefonem je smrtící – podle nové studie si v letech 2011 až 2017 vyžádal životy nejméně 259 lidí na celém světě. Nejčastější příčinou smrti při nich bylo utonutí, sražení automobilem či pád z výšky.

„Selfie samy o sobě nejsou škodlivé – nebezpečné je lidské chování, které je doprovází,“ řekl doktor Agam Bansal z Indického ústavu zdravotních věd, který výzkum vedl.

„Lidé by měli být varováni před riskantním chováním a riskantními místy, kde by si selfie neměli pořizovat,“ dodal. „Oblasti se zákazem pořizování autoportrétů by měly vzniknout v mnoha turistických oblastech, především pak na místech, kde jsou vodní plochy, horské vrcholky a vysoké budovy.“

Zdroj: ČTK

Senátní zdravotnický výbor dnes nejtěsnější většinou podpořil zavedení mírné tolerance alkoholu u cyklistů. Senátorský návrh schválil beze změn. Rozhodl tak přes nesouhlas zástupců ministerstev dopravy i zdravotnictví. Horní komora má návrh schvalovat za týden. Pokud jej senátoři podpoří, předlohu dostane k projednání Sněmovna, v níž čeká na schválení podobný poslanecký návrh týkající se vodáků.

Senátorská novela zákona o silničním provozu počítá s tím, že cyklisté by na cyklostezkách a silnicích třetích tříd směli řídit i v případě, pokud by měli v krvi 0,5 promile, podobně jako v Německu. Navrhovaný limit odpovídá dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům. Návrh také počítá se snížením maximální pokuty pro cyklisty za porušení pravidel na 500 korun. Nyní jim hrozí až 20.000 korun.

Cílem novely je mimo jiné umožnit lidem využívat vinařských cyklostezek, které cíleně vedou vinohrady a v okolí vinných sklepů, a přispět tak k rozvoji turistiky. Popotahováni policií by podle předkladatelů neměli být ani ti, kdo si dají pivo při vyjížďce na kole po venkově.

„To není zákon pro alkoholiky, je pro lidi, aby nebyli policií šikanováni,“ hájil normu senátor Jiří Vosecký (SLK). Lékař a senátor Jaroslav Malý uvedl, že navrženou toleranci alkoholu považuje na základě statistik BESIP za „zcela bezpečnou“, neboť počet nehod zaviněných cyklisty se zvyšuje až od jednoho promile alkoholu v krvi. Výbor nakonec novelu podpořil poměrem 4:3.

Novelu doporučil schválit i senátní výbor pro veřejnou správu; po vzoru poslanecké úpravy by ji chtěl rozšířit i na vodáky. Malý by chtěl novelou zavést povinné cyklistické přilby i pro dospělé. Senátní dopravní výbor novelu projednal bez kladného či záporného doporučení.

Zdroj: ČTK

Vítězná série Martina Šonky v sérii Red Bull Air Race skončila po třech závodech v Indianapolis. Český pilot vypadl v předposledním dílu seriálu hned v prvním vyřazovacím kole a přišel o průběžné vedení v šampionátu.

Šonka ovládl předchozí tři evropské díly Air Race v Budapešti, Kazani a Wiener Neustadtu a do Spojených států amerických dorazil jako lídr. V Indianapolis však roli favorita nenaplnil, už v prvním kole prohrál s domácím Kirbym Chamblissem. Šonka tak obsadil celkově desáté místo a získal pouze bod. Druhý český pilot v seriálu Petr Kopfstein byl třináctý.

Do čela Air Race se před finálovým závodem, který se koná 18. listopadu opět v USA v texaském Fort Worth, dostal díky dnešnímu triumfu Američan Michael Goulian. Se ziskem 70 bodů vede před Šonkou o pět bodů.

Zdroj: ČTK

Rychlost elektrických invalidních vozíků, nad níž by je provozovatelé měli registrovat jako zvláštní vozidlo, se možná v zákoně zvýší z nynějších šesti na 15 kilometrů za hodinu. Vláda by měla na středeční schůzi podle podkladů podpořit návrh skupiny poslanců ČSSD, který změnu předpokládá. Nynější hraniční šestikilometrovou rychlost, která zhruba odpovídá chůzi, označují předkladatelé za absurdní.

„Návrh zákona vychází z toho, že invalidní osoby odkázané na invalidní vozík mají právo se v případě potřeby pohybovat rychleji, aniž by bylo nutné požadovat registraci invalidního vozíku jako motorového vozidla,“ napsali autoři v důvodové zprávě. Jde například o situace, kdy vozíčkáři potřebují rychle přejet silnici nebo stihnout dopravní prostředek.

Hlavní předkladatel Ondřej Veselý ČTK řekl, že na současného stavu by mohli policisté rychlost invalidních vozíků s motorovým pohonem měřit a za překročení šestikilometrové ukládat pokuty. Na vozíky s vyšší konstrukční rychlostí navíc podle něho pojišťovny přestaly poskytovat příspěvky.

Rychlost 15 kilometrů za hodinu předkladatelé zdůvodňují tím, že odpovídá „nikoli extrémně“ rychlému běhu člověka. Veselý však k navrhované hranici čeká diskuse i vzhledem ke stanovisku Národní rady osob se zdravotním postižením. Část postižených lidí podle předsedy rady Václava Krásy předlohu vítá, jiná část ale pokládá navrhovanou hraniční rychlost až za nebezpečnou. Krása proto nabádá ke kompromisu.

Kabinet patrně doporučí zákonodárcům úpravu novely tak, aby se v zákoně zvýšila o 40 centimetrů na 1,4 metru i délka motorových vozíků. „Reálně se totiž vyskytují i vozíky pro invalidy překračující svou délkou jeden metr a ponechání stanovené hranice beze změny by fakticky znamenalo zařazení takového vozíku nadále mezi zvláštní vozidla,“ stojí v předběžném stanovisku pro zákonodárce. Změna navrhovaná skupinou sociálnědemokratických poslanců by se tak mohla podle podkladů částečně minout účinkem.

Zdroj: ČTK