Sobota, 27 prosince, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1017

Česko testuje komunikaci mezi auty, vlaky a MHD

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Česká republika jako první a jediná v Evropě testuje možnosti komunikace nejen mezi auty, ale i mezi vlaky na železničních přejezdech a tramvajemi v MHD. O výsledky testů dopředu projevily zájem například Francie nebo Německo. Zároveň je ČR průkopníkem hybridní komunikace, při které se kombinuje komunikace vozidel s využitím technologií Wi-Fi a vysokorychlostních internetových sítí mobilních operátorů. Vyplývá to z informací účastníků konference C-roads, která se dnes věnovala budoucnosti automobilové dopravy.

Cílem projektu C-roads je naučit komunikovat vozidla s okolím. Vozidla si budou vyměňovat informace například o tom, jak je vlak daleko od závor, nebo že tramvaj vyjíždí ze stanice. Vozidla nebudou komunikovat jen s ostatními vozidly mezi sebou, ale také se silniční infrastrukturou. „V praxi jde o semafory na křižovatkách, informace o dopravních zácpách ale i o provoz na železničních přejezdech. Výsledným cílem je významně zvýšit bezpečnost dopravy a vozidel,“ uvedl Jiří Vítek z O2.

Komunikace vozidel s okolím je základem pro nástup autonomního řízení. To má podle mezinárodní stupnice celkem pět úrovní. Nultou úroveň představují auta, která nedisponují například ani tempomatem či jinými jízdními asistenty. Současná nejmodernější auta, která dokážou například sama brzdit v kolonách a vysílat informace o svém stavu do okolí, jsou řazena v úrovni dvě. Stupeň tři přijde podle Martina Pichla z ministerstva dopravy do běžného užívání kolem roku 2020.

„Automobilky předpokládají, že do roku 2020 dojde v EU k potřebné úpravě legislativy, která umožní provoz vozidel úrovně tři na běžných pozemních komunikacích,“ dodal Pichl. Plné autonomní řízení, které nebude vyžadovat žádný zásah řidiče, přijde podle Pichla do reálného provozu nejdříve po roce 2030. Pátá etapa bude v praxi znamenat, že například při průjezdu sanitky budou vozidla sama uhýbat na krajnici pár desítek metrů před tím, než sanitka reálně projede.

„Stojíme na prahu další digitální revoluce. Samořiditelná auta zvýší bezpečnost na silnicích a sníží zácpy ve městech. Budoucnost českého autoprůmyslu tak z velké míry závisí na budování kvalitní telekomunikační infrastruktury páté generace (5G), která zjistí komunikaci mezi vozidly a řídícími centry silničních sítí. S trochou nadsázky se dá říci, že budoucnost české ekonomiky má nyní v rukách Český telekomunikační úřad, který aktuálně připravuje aukci pásma 700 MHz, které je pro rozvoj 5G sítí klíčové,“ uvedl mluvčí Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

C-Roads je celoevropský pilotní projekt, který má za úkol nasadit kooperativní inteligentní dopravní systémy do běžného provozu na vymezených úsecích silniční sítě České republiky. Jde o výzkumný projekt financovaný Evropskou unií. Na národní úrovni jej zastřešuje ministerstvo dopravy.

Zdroj: ČTK

Technická škola v České Třebové bude mít nové výukové centrum

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Technická škola v České Třebové na Orlickoústecku bude mít nové centrum výuky síťových technologií a elektrotechniky. Vznikne rekonstrukcí prostoru starých dílen. Projekt zajišťuje dceřiná společnost národního dopravce, firma ČD – Telematika. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Lucie Tomaštíková.

Vyšší odborná škola a Střední škola technická v České Třebové má starší budovu, kde dříve byly dílny pro výuku zámečnických nebo kovářských předmětů. Stavební firma opraví objekt, dceřiná firma Českých drah dodá výukové technologie. „Projekt bude spuštěn letos v srpnu a s jeho dokončením se počítá v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedla mluvčí.

Škola v Třebové nabízí množství oborů, zájemci se tam mohou vyučit elektrikářem, truhlářem nebo strojním mechanikem. Maturitu získají v oborech informační technologie, elektrotechnika nebo ekonomika v dopravě. Někteří pak pokračují ve studiu na vyšší odborné škole, kde jsou obory sociální práce a management a logistika.

Společnost ČD – Telematika spolupracuje se středními a vysokými školami i učilišti, studentům nabízí praxi, nadané absolventy zaměstná. Zůstatkový materiál poskytuje k výuce. Zaměstnanci společnosti se podílejí na výuce odborných předmětů a poskytují odborné konzultace, uvedla mluvčí.

Firma poskytuje internetové, datové a hlasové služby nebo se zabývá výstavbou a správou optických infrastruktur, věnuje se oblasti internetu věcí, například připravuje řešení chytrého parkování. Systém online sleduje obsazenost parkovišť.

Zdroj: ČTK

Systém pro řízení dronů zajistí česko-americké konsorcium

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Česko-americké konsorcium firem UpVison a AirMap zvítězilo v tendru na poskytovatele systému pro řízení a monitoring dronů v Česku. Firmy za dvouletý provoz systému dostanou celkem 5,6 milionu korun. Informoval o tom dnes server E15.cz. Řízení letového provozu (ŘLP) bude prostřednictvím aplikace řídit a sledovat provoz dronů ve stanovených místech. Podle severu státní podnik službu nejprve nasadí v okolí Letiště Praha, aby měl přehled o provozu dronů v oblasti.

Podle ŘLP bude systém spolupracovat také s aplikací AirMap for Drones, ve kterém budou mít provozovatelé bezpilotních letadel možnost ověřovat si aktuální situaci ve vzdušném prostoru. Zároveň si budou moci lépe naplánovat let s bezpilotním letadlem. K dispozici budou mít také seznam pravidel a doporučení pro provoz těchto letadel v ČR.

„Detekce a integrace dronů je výzva. Máme ambici vytvořit otevřený systém, který bude poskytovat komplexní informace všem zúčastněným partnerům,“ řekl serveru generální ředitel ŘLP Jan Klas.

Aktuálně je podle serveru americký systém dodáván státnímu podniku, následovat by mělo školení zaměstnanců ŘLP. Česká UpVision má na starosti správu a technickou podporu systému.

Podle údajů Úřadu pro civilní letectví bylo v loňském roce v České republice registrováno více než 400 komerčně využívaných dronů. Jejich počet stále stoupá.

Zdroj: ČTK

Daniela Grundelová: ,,Obchodní vztahy byly, jsou a budou vždy o lidech“

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vážení čtenáři, dovolte nám, abychom Vás přivítali u dalšího dílu Snídaně s osobností , do které jsme si tentokrát pozvali paní Danielu Grundelovou z GFA. Ve snídani si s námi popovídala o tom, jak firma vznikla a jaké služby lidem poskytuje, o tom jak společnost reagovala na GDPR a mnoho dalšího.[/quote]

1) Mohl/a byste krátce představit firmu GFA?

Firma GFA Insurance Services Praha je na českém pojišťovacím trhu již od roku 1993 a původně jako odnož bonnského makléře obstarávala německé klienty v České republice. Tito byli zvyklí a hlavně vyžadovali špičkový servis, který tady tehdy nebyl. Postupem doby se začal rozvíjet i český pojistný trh a GFA se stále více rozšiřovalo portfolio českých firem, především v oblasti zahraničního obchodu a jejich rizik. Vytvořili jsme si tím unikátní kompetenci pro klienty zabývající se exportem, importem, logistikou a dopravními službami.  

2) V nedávné době vešlo v platnost obecné nařízení GDPR. Jak se Vaše firma s tímto nařízením vyrovnává?

Reagovali jsme na to již před nějakým časem a máme samozřejmě připraven doplňkový produkt GDPR pojištění. Většina klientů si jej velice cení, neboť jejich obchodní partneři nyní stále častěji vyžadují smluvní ujednání ohledně krytí škod v souvislosti s porušením nařízení GDPR.

Obecně kybernetická rizika jsou stále častějším tématem a bohužel i skutečnými případy, kdy se firmě do systému nabourá hacker a ochromí tak chod firmy na několik dní. Dokážete si jistě představit, že včasné neodbavení kontejnerů díky tomuto incidentu může způsobit nemalé vícenáklady.    

3) Jaké má firma do budoucna plány?

Naší strategií je specializace na určitý druh firem a v segmentu import – export jsou příležitosti stále větší a větší.

4) Čím by se mohla firma pochlubit?

Podařilo se nám docílit postavení jednoho z nejrespektovanějších pojišťovacích makléřů v oblasti transportu, ušetřili jsme našim klientům již mnoho starostí a peněz a určitou chloubou je i skutečnost, že nám klienti neodcházejí, průměrná délka trvání zákazníka je 12 let.

5) Je něco, na co jsme se nezeptali, ale k čemu byste se chtěl vyjádřit?

Obchodní vztahy byly, jsou a budou vždy o lidech. Rádi zajdeme na kafe s každým novým potencionálním zákazníkem, podíváme se na jejich potřeby, provedeme bezplatně analýzu rizik a stávájícího pojištění a buď z toho vznikne nový zákazník GFA, nebo ne. Pojistných produktů a pojišťoven je na českém respektive evropském trhu mnoho, dostupné všem, avšak naše VIP péče a servis je to, čeho si naší klienti váží nejvíce.

Jak digitalizace a 3D modely pronikají do dopravních staveb

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: freeimages.com

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) chce na dopravních stavbách co nejdříve zavést do praxe využití digitálních metod a takzvaného BIM (Building Information Modelling) – informačního modelování staveb.

Je to metoda, která pracuje s 3D modelem umožňujícím lepší plánování, přehlednější analýzy pro výběr variant, předcházení kolizím a prodloužení výstavby. Pomůže také vytvoření přesnější zadávací dokumentace a koneckonců i předvedení plánů veřejnosti prostřednictvím digitální vizualizace.

Státní fond dopravní infrastruktury na svých webových stránkách uvádí, že digitální model je dostupný jak investorovi, tak jednotlivým dodavatelům. Je využitelný po celou dobu životnosti stavby, což znamená, že jsou k dispozici strukturovaná data již od prvotního návrhu, přes výstavbu, až po provozování stavby nebo správu budovy a případné rekonstrukce až po její demolici a ekologickou likvidaci nebo opětovné využití stavebního materiálu. „Výsledkem celého procesu je zvýšení efektivity při řízení přípravy, výstavby a správy stavby a snížení nákladů na její realizaci,“ zdůrazňuje SFDI.

Výhody zavedení BIM se projevují již v procesu přípravy projektu, kde lze odhalovat kolize a problémy, které by se musely řešit až na staveništi za mnohem vyšší náklady. Jedná se zejména o takzvané ́clash detection ́, kdy 3D model ukáže prostorové uspořádání, odhalí nežádoucí kolize konstrukcí, inženýrských sítí, mostních konstrukcí či zakládání.

V procesu výstavby je například dosahováno výrazných přínosů využitím BIM modelu k automatickému navádění zemních strojů, aktuální kontrole harmonogramu stavby, řízení nákladů v čase a v neposlední řadě také k projednávání a odsouhlasení případných změn.

Přes všechny známé výhody je v České republice zavedení informačního modelování u dopravních staveb v současnosti na počátku cesty. Kulatý stůl na ministerstvu dopravy má pomoci tento proces zrychlit.

ČTK zajišťuje z akce videopřenos, který můžete sledovat na portále www.ceskenoviny.cz.

Zdroj: SFDI

 

Již zítra rozhovor s Danielou Grundelovou z GFA

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Již zítra se můžete těšit na další rozhovor z rubriky Snídaně s osobností. V nynějším dílu budete moci poznat Danielu Grundelovou z firmy GFA, která se zabývá pojišťovacími službami. V rozhovoru se dozvíme, jak firma vůbec vznikla, jak se vypořádala S GDPR a mnoho dalšího.[/quote]

Češi svět obepluli, objeli autem, na kole i motorce

Od
Michaela Drábková
-

Příklady známých cest Čechů kolem světa v různých dopravních prostředcích (dnes se očekává přílet československého pilota Romana Kramaříka, který tak jako první Čech dokončí pokus o sólový oblet světa):

LODÍ:

– Prvním Čechem, který údajně uskutečnil lodí cestu kolem světa, byl v letech 1822-1824 českoněmecký cestovatel a přírodovědec Franz Wilhelm Sieber. Pražský rodák, který z cest po Egyptě a Palestině přivezl do Prahy mimo jiné tři mumie, se na cestu kolem světa vydal v březnu 1822: z Prahy jel do Londýna, poté kolem mysu Dobré naděje do Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Vrátil se v roce 1824, o cestě ale nenapsal žádný cestopis.

– Prvním Čechem, který prokázaně obeplul zeměkouli, byl řezník a cestovatel Jan Jílek. Litomyšlský rodák vykonal cestu v letech 1837-1841, když vyplul z Londýna a plavil se do Kapského Města, Bombaje, Singapuru a Sydney. Do Čech se vrátil přes Jižní Ameriku v roce 1841.

– Prvním Čechoslovákem, který obeplul svět sám, byl v letech 1972-1975 Richard Konkolski. Na vlastnoručně vyrobené jachtě Niké I ukončil plavbu po 342 dnech v roce 1975 v Plymouthu a později v polském Štětíně.

AUTEM:

– Prvním československým automobilem, který objel zeměkouli, byla sériově vyráběná Škoda Rapid. V něm objeli svět v roce 1936 Češi Břetislav Jan Procházka s Jindřichem Kubiasem za 97 dní.

– Zajímavostí byla expedice Tatra kolem světa, která koncem 80. let 20. století přitahovala velkou pozornost. Výprava, která vyrazila 18. března 1987 z pražského Staroměstského náměstí, se ale vrátila do úplně jiného prostředí. Do Prahy se výprava vrátila totiž až v květnu 1990 po třech letech, jednom měsíci a 15 dnech, tedy již po pádu komunistického režimu. Na tachometru měla tatrovka téměř 140.000 kilometrů.

NA KOLE:

– První Čech, který na kole objel zeměkouli na jízdním kole, byl v letech 1994-1997 Vítězslav Dostál. Cesta v sedle speciálně upraveného kola značky Velamos mu trvala tři roky a tři dny, za téměř 60.000 kilometrů navštívil Dostál 58 zemí.

NA MOTORCE:

– První Čech, který objel svět na motorce, byl v letech 2013-2014, Pavel Suchý. Na 35 let staré dvoutaktní Jawě 350, vyřazené z autoškoly, Ujel 49.000 kilometrů. Vyrazil koncem června 2013 na východ, jel přes Ukrajinu a Rusko, přejel USA ze Seattlu na jih a celou Ameriku, do Evropy se vrátil z Buenos Aires.

Zdroj: ČTK

Vodní doprava bývala pilířem hospodářství, dnes je v krizi

Od
Michaela Drábková
-

Vodní doprava zaznamenala během sta let hluboký propad. Zatímco v prvních letech nového československého státu převezly lodě v průměru více než 3,5 milionu tun materiálu ročně a vodní doprava patřila k pilířům tehdejšího hospodářství, v současnosti je roční náklad přepravovaný po vodě o zhruba 42 procent lehčí. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu a ministerstva dopravy. Vodní doprava se v současnosti podle rejdařů nachází v nejtěžší krizi od založení samostatného státu.

Podle historika Ivana Jakubce z Univerzity Karlovy byla vodní doprava po vzniku ČSR společně se železniční dopravou jedním z pilířů zahraničního obchodu. Nový stát proto měl podle Jakubce s vodní dopravou velké plány, protože doprava po vodě tehdy představovala obchodní spojení s celým světem.

Jednoznačně nejdůležitějším dědictvím z prvních let samostatného státu jsou podle historiků i rejdařů přístavy v Hamburku, jejichž pronájem na 99 let ČSR dojednalo v roce 1929. Přístavy se okamžitě staly klíčovým prvkem tuzemského námořního obchodu až do současnosti.

Plány nového státu pro vodní dopravu však podle Jakubce byly ještě daleko větší. Patřil mezi ně například průplav Dunaj-Odra-Labe, který v současnosti oživil prezident Miloš Zeman, nebo další námořní přístav ve Štětíně. Tyto projekty se však nepodařilo plně zrealizovat.

Se zrychlující železniční dopravou a rostoucí dopravou na silnici postupně význam vodní dopravy upadal až do současnosti, kdy se rejdaři potýkají s nedostatkem zakázek a veřejné přístavy hlásí stamilionové škody.

S postupným úpadkem vodní dopravy se snižovaly i investice do dopravní infrastruktury na tuzemských řekách. Většina vodních staveb totiž podle historiků pocházela ještě z období monarchie. Podle dlouholetého zaměstnance Správy povodí Labe a nadšence do vodní dopravy Jindřicha Zídka se v období po roce 1945 nejen že nic velkého nepostavilo, ale navíc se přestala efektivně využívat už vybudovaná infrastruktura, což vedlo k dalšímu propadu.

Vedle nedostatečné infrastruktury rejdaře dlouhodobě sužuje i sucho, které snižuje vodní hladinu a znemožňuje po velkou část roku plavbu po Labi. Současná sucha však podle Jakubce nejsou ničím novým. „V průběhu dvacátých let bylo rovněž dlouhodobé sucho a také se mluvilo o krizi,“ řekl. Zároveň však upozornil, že vodní doprava se tehdy nacházela v úplně jiné situaci než dnes, a proto počasí nezpůsobovalo takové škody jako nyní.

Podle Zídka je důvodem krize vodní dopravy také neschopnost ekonomicky uchopit výhody vodního provozu. Česko by se podle něj mělo inspirovat fungováním vodní dopravy v sousedním Německu.

Právě s Německem je podle rejdařů potřeba zintenzivnit provoz na vodě. Upínají se proto k dostavbě vodní infrastruktury na Labi. Stavba plavebních stupňů u Děčína a Přelouče se však dlouhodobě potýká s problémy okolo jejich vlivu na životní prostředí. Obě stavby se ovšem dostaly do přijaté novely zákona, která by měla urychlit výstavbu dopravní, energetické i komunikační infrastruktury.

Zdroj: ČTK

Co se tento týden událo v logistickém světě?

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]

[feature_slider display=“tag“ tag=“14016″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]

 

3 zprávy z EU z 5. září

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ve středu 12. září 2018 přednese předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svou zprávu o stavu Unie v Evropském parlamentu. Letošní projev předchází evropským volbám v roce 2019 a uprostřed probíhající debaty o budoucnosti Evropské unie 27 členských států. Předseda Juncker se očekává, že předloží další konkrétní kroky směřující k budování „větší jednotné, silnější a demokratické unie „, což bylo téma jeho adresy z roku 2017.[/quote]

V minulém roce přednesl prezident Juncker svou vizi o tom, jak by se mohla Evropská unie vyvíjet do roku 2025. Tento projev byl doprovázen konkrétními iniciativami týkajícími se demokracie, obchodu, screeningu investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu a ochrany údajů a okamžitě uvedla slova do činnosti. V letošním roce přednese prezident návrhy, které budou mít pro občany pozitivní výsledky v době kongresu v Sibiu v květnu 2019.

Souvislosti
Předseda Evropské komise každoročně v září předává Evropskému parlamentu své stanovisko o stavu Unie a zhodnotí výsledky minulého roku a předkládá priority pro příští rok. Uvádí také, jak se bude Evropská komise zabývat nejnaléhavějšími výzvami, jimž Evropská unie čelí, a jeho myšlenkami na formování budoucnosti Evropské unie. Po tomto vystoupení následuje plenární rozprava s poslanci Evropského parlamentu. První zpráva o stavu Unie byla doručena v roce 2010 po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Tento projev je také začátkem dialogu s Evropským parlamentem a Radou o přípravě pracovního programu Komise na rok 2019. Zakotvená v Lisabonské smlouvě je řeč o stavu Unie stanovena v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropskou unií a Evropskou unií v roce 2010. Evropský parlament a Evropskou komisi, která od prezidenta žádá, aby předal předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady dopis s úmyslem vysvětlit podrobnosti o opatřeních, která Evropská komise hodlá přijmout prostřednictvím právních předpisů a dalších iniciativ.

Ve středu 12. září 20:00 v 9:00 přednese předseda Komise Jean-Claude Juncker svůj projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Událost bude vysílána živě na EbS a rozšířený živý projev bude rovněž k dispozici na stránce Facebooku Komise.

Evropská občanská iniciativa: Komise zaregistruje evropskou občanskou iniciativu „Skoncujme s érou klecí“

Kolegium komisařů rozhodlo 5. září registraci nové evropské občanské iniciativy s názvem „Skoncujme s érou klecí“ („End the Cage Age“). Deklarované cíle navrhované občanské iniciativy usilují o ukončení „nelidského zacházení se zvířaty“ chovanými v klecích. Organizátoři žádají Komisi, aby předložila návrh právních předpisů zakazujících používání: klecí pro nosnice, králíky, kuřice, brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy, porodních kotců pro prasnice, stání pro prasnice a individuálních kotců pro telata, pokud již nejsou zakázány.

Skutečnost, že se Komise rozhodla iniciativu zaregistrovat, znamená pouze tolik, že je z právního hlediska v pořádku. Komise v této fázi ještě neprovedla analýzu podstaty návrhu.

K registraci této iniciativy dojde 11. září 2018 a začne tak roční proces, během kterého budou organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Pokud tato iniciativa během jednoho roku získá jeden milion prohlášení o podpoře z alespoň sedmi členských států, bude na ni muset Komise během tří měsíců reagovat. Komise rozhodne, zda žádosti vyhoví, či nevyhoví, v obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, jímž se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie. Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může jeden milion občanů EU z alespoň jedné čtvrtiny členských zemí vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní předpisy v určité oblasti, která je v její působnosti.

Podle podmínek přípustnosti, které jsou obsaženy v nařízení o evropské občanské iniciativě, nesmí navrhovaná iniciativa zjevně spadat mimo rámec pravomocí Komise předložit návrh právního aktu, nesmí být zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní a nesmí být zjevně v rozporu s hodnotami Unie.

Rozpočet EU: Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020

Dne 6. září komisařka pro regionální Corina Creţu cestuje do Prahy, kde se setká s českým předsedou vlády Andrejem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.

Komisař se rovněž setká s členy Výboru EU a Výboru pro regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Výboru Senátu EU pro. Komisařka Creţu řekla: „Moje návštěva se zaměří na náš návrh politiky soudržnosti na období 2021-2027 a co to znamená pro Českou republiku.“ Fondy EU budou i nadále hnací silou inovací a technologické modernizace v České republice. globální ekonomiky bude politika soudržnosti nadále dává českým regionům správný impuls, aby mohli ještě více růst a utvářet pro své obyvatele lepší budoucnost.

Příloha IP/18/3885 z 29.května

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti, což je hlavní investiční politika EU a jeden z jejích nejkonkrétnějších projevů solidarity.

Ekonomika EU nabírá znovu na síle, ale je zapotřebí další investiční úsilí k řešení přetrvávajících rozdílů mezi členskými státy i uvnitř členských států samotných. S rozpočtem ve výši 373 miliard eur[1] v závazcích na období 2021–2027 má budoucí politika soudržnosti investiční sílu pomoci tyto rozdíly překlenout. Zdroje budou nadále směřovat do regionů, které nejvíc potřebují dohnat zbytek EU. Současně zůstane významnou, přímou vazbou mezi EU a jejími regiony a městy.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu uvedl:

„Během příštího desetiletí bude politika soudržnosti pomáhat všem regionům modernizovat jejich průmysl a investovat do inovací a přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku. Kromě toho náš návrh přispěje k dalšímu rozvoji příznivého podnikatelského prostředí v Evropě, protože nastavuje správné podmínky pro růst, vytváření pracovních míst a investice.“

Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu řekla:

 „Dnes navrhujeme politiku soudržnosti pro všechny regiony, která nenechá nikoho pozadu. Koncipovali jsme ji pružnější, aby bylo možné přizpůsobit se novým prioritám a lépe chránit naše občany. Rovněž jsme zjednodušili pravidla, což bude ku prospěchu všech, od malých podniků a podnikatelů až po školy a nemocnice, které získají snadnější přístup k finančním prostředkům.“

Hlavní prvky návrhu Komise pro modernizovanou politiku soudržnosti jsou tyto:

  1. Zaměření na klíčové investiční priority, kde může EU nejvíce pomoci: Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti půjde na inovace, podporu malých podniků, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Rovněž bude směřovat do přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku a na boj proti změně klimatu, což povede k dosažení cílů Pařížské dohody.
  2. Politika soudržnosti pro všechny regiony a individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji:
  • Investice do všech regionů: Regiony, které stále zaostávají, pokud jde o růst nebo příjem – většinou v jižní a východní Evropě – budou i nadále dostávat značnou podporu z prostředků EU. Investice v rámci politiky soudržnosti budou stále směřovat do všech regionů, protože mnoho z nich v různých částech Evropy – i v bohatších členských státech – se potýká s dokončením průmyslové transformace, bojuje proti nezaměstnanosti a vyrovnává se s globalizovanou ekonomikou.
  • Individuální přístup:Politika soudržnosti zachovává 3 kategorie regionů: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony. Aby se snížily rozdíly a aby mohly regiony s nízkými příjmy a nízkým růstem dohnat ostatní, zůstává rozhodujícím kritériem pro přidělování prostředků HDP na obyvatele. Kromě toho mají lépe odrážet realitu v praxi nová kritéria – nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.
  • Místní vedení:Politika soudržnosti na období 2021–2027 představuje Evropu, která posiluje, díky podpoře lokálně vedených strategií rozvoje. Do řízení finančních prostředků EU budou více zapojeny místní, městské a územní orgány a větší míra spolufinancování zvýší odpovědnost za projekty financované EU v regionech a městech. 
  1. Méně početná, jasnější a stručnější pravidla a pružnější rámec:
  • Zjednodušení přístupu k prostředkům:Komise navrhuje v příštím dlouhodobém rozpočtu EU méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU.
  • Jeden soubor pravidel: Na 7 fondů EU realizovaných v partnerství s členskými státy (tzv. „sdílené řízení“) se bude vztahovat jen jeden soubor pravidel, což usnadní život programovým správcům fondů EU. Tím se rovněž umožní synergie, například mezi fondy politiky soudržnosti a Azylovým a migračním fondem při tvorbě místních strategií integrace migrantů. Tento rámec rovněž umožňuje účinnější propojení s jinými prostředky ze souboru nástrojů rozpočtu EU; členské státy se mohou například rozhodnout převést část svých zdrojů politiky soudržnosti do programu InvestEU.
  • Přizpůsobení se potřebám:Nový rámec rovněž kombinuje stabilitu nezbytnou pro dlouhodobé plánování investic s náležitou úrovní flexibility, aby bylo možné reagovat na nepředvídané události. Přezkumem v polovině období se zjistí, zda jsou pro poslední 2 roky období financování v programech zapotřebí změny a mezi programy fondů EU budou možné omezené převody zdrojů. 
  1. Posílení vazby na evropský semestr pro zlepšení investičního prostředí v Evropě:Komise navrhuje posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem, vytvořit v Evropě prostředí příznivé pro růst a podnikání, aby investice EU i vnitrostátní investice mohly dosáhnout svého plného potenciálu. Tato větší podpora strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti zajistí plnou doplňkovost a koordinaci s novým, posíleným programem na podporu reforem.

Další kroky

Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, když vůbec poprvé předložila dne 2. května svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise dnes rovněž zveřejňuje příděly na politiku soudržnosti pro členské státy jak v běžných, tak i ve stálých cenách roku 2018 (viz příloha).

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly přinášet výsledky v praxi co nejdříve.

Zpoždění podobné prodlevám, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že 100 000 projektů financovaných EU by nemohlo začít včas; mnoho škol, které potřebují renovaci, by na ni muselo čekat, lékařské vybavení by bylo do nemocnic dodáno pozdě nebo malé podniky by musely plánovat investice bez potřebné jistoty.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Další informace

Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020: Otázky a odpovědi

PŘÍLOHA

Příděly na politiku soudržnosti na období 2017–2020

Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, neboť poprvé předložila svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU dne 2. května v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise rovněž zveřejňuje veškeré relevantní údaje pro různé výdajové programy v běžných cenách (s přihlédnutím k inflaci) a stálých cenách roku 2018.

1...1 0161 0171 018...1 164Strana 1 017 z 1 164

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253