[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]
[feature_slider display=“tag“ tag=“13761″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]
[quote]Komise navrhla 30. května v příštím dlouhodobém rozpočtu EU ještě více posílit sociální rozměr Unie prostřednictvím zdokonaleného Evropského sociálního fondu, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), a rozsáhlejšího a efektivnějšího Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.[/quote]
Na období 2021–2027 se pro Evropský sociální fond plus plánuje 101,2 miliardy eur a pro Fond pro přizpůsobení se globalizaci 1,6 miliardy eur. Oba fondy jsou zaměřeny na investice, které lidem v návaznosti na evropský pilíř sociálních práv pomohou získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce. Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty získá na sedm let 947 milionů eur. Je určen na další podporu rozvoje evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu, vzájemné důvěře a na zajištění toho, aby lidé mohli užívat svých práv.
Místopředseda pro euro a sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis k tomu uvedl:
„Návrhy reagují na zásadní otázky, které si klademe od vypracování bílé knihy o budoucnosti Evropy a navazujících diskusních dokumentů: Jakou Evropskou unii si přejeme, jak ji budeme utvářet a jak to zaplatíme? Naše ambice dosáhnout sociálně spravedlivější Evropy jsou plně zohledněny: finance z EU musí směřovat tam, kde to politická situace vyžaduje, na aktivní podporu nejohroženějších osob ve společnosti i tam, kde znatelně pociťujeme důsledky globalizace a digitalizace.“
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen doplnila:
„Evropská unie chce zlepšit postavení všech lidí. A na to musíme vyčlenit peníze. Nové, pružné a zjednodušené sociální fondy jsou zaměřeny na investice do lidí, které jim umožní získat správné dovednosti i moderní sociální ochranu přizpůsobenou novým formám práce. Fondy také mají pomoci těm, kteří solidaritu potřebují nejvíce.“
Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis zdůraznil:
„Zdraví je základní hodnotou, a proto je logické, že se v plánovaném unijním rozpočtu počítá se začleněním programu Zdraví do ESF+, konkrétně do tematického celku věnovaného hodnotám. Tento krok přinese užší součinnost s dalšími základními prvky evropského pilíře sociálních práv a umožní lepší koordinaci investic v oblasti zdraví. Přispěje též k podpoře zdraví a prevenci nemocí a ke zlepšení účinnosti, dostupnosti a odolnosti zdravotnictví. Sníží se navíc nerovnosti v oblasti zdraví a zvýší kvalita a bezpečnost zdravotní péče ve prospěch pacientů i celé společnosti.“
Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila:
„Dnes předložený návrh nového Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty zaručuje, že iniciativám prosazujícím práva a hodnoty Evropské unie a zásady právního státu se dostane nejlepší možné podpory.
V době, kdy společnosti v Evropě čelí extremismu, radikalizaci a rozdělení, je více než kdy jindy důležité propagovat, posilovat a hájit spravedlnost, práva a hodnoty Unie. Zásadní roli v prosazování evropských hodnot hrají nevládní organizace a občanská společnost. Zároveň musíme pomáhat členským státům a spolupracovat na zlepšení justiční spolupráce a zvýšení vzájemné důvěry ve společném prostoru práva.“
Evropský sociální fond plus se zaměří na investice do lidí a podporu při realizaci evropského pilíře sociálních práv. Pomůže reagovat na celosvětové výzvy, udržet sociální spravedlnost i zvýšit konkurenceschopnost Evropy. Tento fond bude pružnější a jednodušší verzí stávajícího Evropského sociálního fondu, protože sloučí řadu stávajících fondů a programů. Sdružování zdrojů umožní EU a členským státům, aby poskytovaly integrovanější a cílenější podporu v reakci na sociální výzvy a
výzvy v oblasti trhu práce, kterým lidé v Evropě v současné době čelí. Jako příklad lze uvést začlenění podpory pro nejchudší osoby do ESF+, které způsobilým osobám umožní využívat lepší skladbu materiální pomoci a komplexní sociální podpory.
Evropský sociální fond plus konkrétně sloučí:
Nový fond má tyto hlavní prvky:
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci bude pozměněn, aby mohl být účinněji využíván na podporu pracovníků, kteří přišli o práci. Za současného stavu mohou pracovníci získat podporu z fondu pouze v případě, že byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nová pravidla stanoví, že podporu lze získat i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.
Podle nových pravidel se také sníží prahový počet propuštěných pracovníků nutný k získání podpory, a to z 500 na 250, takže pomoc získá více osob. Mezi další navrhované změny patří zlepšení procesu mobilizace finančních prostředků za účelem zjednodušení a zrychlení postupů. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 %, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.
Komise také navrhuje nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. Navrhovaný rozpočet tohoto fondu činí 947 milionů eur na sedm let, z toho 642 milionů eur na program Práva a hodnoty a 305 milionů eur na program Spravedlnost.
V době, kdy společnosti v Evropě čelí extremismu, radikalizaci a rozdělení, je více než kdy jindy důležité propagovat, posilovat a hájit spravedlnost, práva a hodnoty EU. Tento program například pomůže při odstraňování nerovností a diskriminace, zlepšení ochrany dětí a prohloubení justiční spolupráce v zájmu účinnějšího boje proti trestné činnosti a terorismu. Fond přispěje k rozvoji evropského prostoru práva, založeného na zásadách právního státu, vzájemného uznávání a vzájemné důvěry. Bude rovněž podporovat nevládní organizace a občanskou společnost a podtrhne jejich klíčovou úlohu při prosazování a ochraně společných hodnot EU, zvyšování povědomí o těchto hodnotách a zajištění toho, aby lidé mohli požívat svých práv.
Vytvořením nového fondu se zjednoduší stávající situace, kdy existují tři programy. Zejména se to týká oblasti občanství, která je v současnosti rozdělena mezi dva různé programy, ale nově bude spadat do navrhovaného programu Práva a hodnoty.
Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky z EU začaly co nejdříve přinášet konkrétní výsledky.
Zpoždění podobné prodlevám, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že 100 000 projektů financovaných EU by nemohlo začít včas, že mnoho lidí, kteří potřebují podporu (např. rychlou materiální a potravinovou pomoc), by muselo zbytečně čekat, že by se zpozdila odborná příprava, lepší pracovní příležitosti nebo opatření ke zlepšení kvality hlavních služeb, nebo že by školy nedokázaly zavést nové, kvalitnější vzdělávací programy ještě před začátkem školního roku.
Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.
Evropský sociální fond je nejstarším fondem Evropské unie a jejím hlavním nástrojem pro investování do lidí. Vznikl v roce 1957 společně s uzavřením Římské smlouvy. Tento fond je dnes důležitým motorem vytváření pracovních míst, podpory lepšího vzdělávání a modernizace veřejné správy i sociálního začleňování a jako takový představuje prostředek k zajištění spravedlivějších příležitostí pro všechny občany.
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je výrazem solidarity EU s pracovníky v Unii, kteří přišli o zaměstnání v důsledku kombinace změn ve struktuře celosvětového obchodu a technologického vývoje. Jeho cílem je, aby si pracovníci udrželi zaměstnání nebo se znovu začlenili do pracovního trhu.
Dnešní návrhy nařízení o ESF+, EFG a Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty jsou součástí návrhů Komise týkajících se dlouhodobého rozpočtu EU, přijatých touto institucí 2. května 2018. Návrh Komise o ESF+ je úzce spojen s návrhem nařízení o společných ustanoveních přijatým 29. května 2018, který stanoví pravidla pro fungování několika fondů EU se sdíleným řízením.
Rozpočet EU: posílení evropských kulturních a kreativních odvětví
V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje, aby byly finanční prostředky pro program Kreativní Evropa, jenž podporuje evropská kulturní a kreativní odvětví a audiovizuální díla, navýšeny na 1,85 miliardy EUR.
Andrus Ansip, místopředseda Komise odpovědný za jednotný digitální trh, při této příležitosti uvedl:
„Digitální svět změnil naše kulturní prostředí a přináší nové výzvy a příležitosti pro evropská kulturní a kreativní odvětví. Chceme, aby autoři, tvůrci a producenti v EU mohli těchto nových digitálních příležitostí co nejvíce využívat.“
Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics prohlásil:
„Kultura vždy byla ústředním prvkem evropského projektu. Je tím, co lidi spojuje. Kulturní a kreativní odvětví mají rovněž klíčovou úlohu při podněcování hospodářského a sociálního rozvoje a umožňují nám budovat pevné mezinárodní vztahy. V oblasti kultury máme velké ambice a díky silnému programu Kreativní Evropa je budeme moci realizovat. Vyzývám členské státy a Evropský parlament, aby tento přístup podpořily.“
Marija Gabriel, komisařka pro digitální ekonomiku a společnost, zdůraznila:
„Naše podpora kulturního odvětví má zásadní význam pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Silný audiovizuální sektor, k němuž můžeme dospět prostřednictvím programu Kreativní Evropa – MEDIA, podpoří evropskou kulturu, identitu a rozmanitost a pomůže posílit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jež jsou našimi společnými hodnotami.“
Návrh Komise na posílení kulturních a kreativních odvětví v EU se zaměřuje na tři oblasti: program MEDIA spadající do programu Kreativní Evropa, který podporuje filmové a další audiovizuální odvětví EU; složku Kultura; a meziodvětvová opatření.
Kultura hraje pozitivní úlohu při zvyšování odolnosti evropské společnosti a ekonomiky. Vzhledem k digitalizaci a globální konkurenci potřebují evropská kulturní a kreativní odvětví silnější podporu. Je třeba učinit více pro stimulaci přeshraniční tvorby, širší distribuci evropských děl a co nejlepší využívání digitálních technologií při současném zachování evropské kulturní a jazykové rozmanitosti.
Prostřednictvím posílení kultury a kreativity v EU můžeme rovněž lépe podpořit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jež mají zásadní význam pro zachování otevřených, inkluzivních a kreativních společností. Proto Komise navrhuje, aby byly finanční prostředky pro program Kreativní Evropa navýšeny.
Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly co nejdříve přinášet reálné výsledky.
Dojde-li ke zpoždění, nebudou tisíce kulturních a kreativních organizací, sítí či podniků schopny zahájit své projekty včas. Do finančních potíží by se mohly dostat rovněž festivaly evropských filmů či hudby a tisícům profesionálů z audiovizuálního odvětví by se zabránilo v účasti na projektech financovaných z programu Kreativní Evropa Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.
Současný program Kreativní Evropa probíhá v letech 2014–2020. V rámci návrhu dlouhodobého rozpočtu EU spadá nový program Kreativní Evropa do kapitoly „ Investice do lidí“. Jeho hlavním cílem je podpora evropské kultury, která přispívá k evropské identitě. Nový program také posílí postavení občanů díky prosazování a ochraně základních práv a hodnot a vytváření příležitostí k angažovanosti a demokratické účasti v politické a občanské společnosti.
Kulturní a audiovizuální odvětví je v Evropě již řadu let podporováno prostřednictvím různých programů financování. Program Kreativní Evropa na období 2014–2020 představuje jedinečnou platformu pro koordinovanou a konstruktivní podporu kulturních a kreativních odvětví na celém kontinentu.
Navrhovaný nový program vychází z předchozích zkušeností a hodlá převzít a posílit prvky, jež se osvědčily. Navazuje také na Evropský rok kulturního dědictví 2018, jehož cílem je zvyšovat povědomí o evropském společném a rozmanitém kulturním dědictví a posilovat evropskou identitu.
Zbývá otázka: bude se věnovat větší péče, aby hlavní TV programy nevyužívaly hodnotná kulturní díla jako obal pro často demagogickou reklamu?
Na roční valné hromadě aliance byli oceněni nejproduktivnější partneři evropské sítě přepravy sběrných nákladů cenami PerformanceAwards.
Vytouženou trofej „Partner roku“ získala společnost Gebrüder Weiss Gesellschaft m.b.H. (Rakousko) po čtvrté v řadě.
V kategorii „Kvalita“ rozdělené do dvou skupin podle velikosti podniku se z ocenění „Vítěz v kategorii Kvalita“ mohou těšit společnosti L.W. Cretschmar GmbH & Co. KG in Kornwestheim (Německo) a Heppner GmbH & Co. KG in Frankfurt nad Mohanem (Německo).
V kategorii „Improvement of the Year (Zlepšení roku)“ je šťastným vítězem společnost Groupe Heppner v Ormes (Francie).
Kritéria byla stanovena na základě měsíčních vyhodnocení kvality a množství.
Bezmála 60 účastníků pak oslavilo všechny oceněné vítěze a jejich výsledky okružní projížďkou po grachtech a společnou večeří.
Zdroj: Gebrüder Weiss
[quote]Suntory Holdings Limited ve spolupráci s dalšími partnery vyvinula novou recyklační technologii pro PET láhve. Technologie, nazvaná “FTOP DIRECT RECYCLE TECHNOLOGY” by měla být u některých firem využívána především u PET láhví pro soft nápoje již od letošního léta. Nová technologie není pro společnost první iniciativou tohoto typu, firma aktivně pracovala na snížení dopadu výroby a obalů na životní prostředí již dříve.[/quote]
Společnost Suntory Holdings Limited vyvinula „FtoP Direct Recycle Technology“ pro použití ve výrobě preforem pro PET láhve (především u nelako nápojů typu soft drink) v rámci společného úsilí s Kyoei Industry Co, Ltd, SIPA SpA Itálie a EREMA Group GmbH z Rakouska.
Technologie FtoP Direct Recycle
Začátek u technologie je stejný jako u jakéhokoli jiného způsobu PET recyklace. Po třídění PET na lince následuje drcení a mletí na „vločky“ (flakes). Ty se pak dokonale properou ve vodě, čímž se odstraní zbytky nápojů, lepidel, papíru atd. Technologie FtoP Direct Recycle Technology, při níž se „vločka“ vytvořená rozmělněním a praním regenerovaných PET lahví zpracovává za vysoké teploty a nízkého tlaku po pevně stanovenou dobu, umožňuje po roztavení a filtrování výrobu předlisku přímo.
Šetrnější výroba vede ke snižování emisí
Aby se vytvořily předlisky jednotné jakosti, je důležité nalít roztavené vločky do formovacího stroje za konstantního tlaku. Ve srovnání s podobnými technologiemi, nová technologie nevyžaduje tak značné množství procesů vedoucích k výrobě preformy (především se týká krystalizace a sušení). Zatím je odhadováno, že by technologie v procesu zpracování mohla snížit CO2 emise až o 25%.
[quote]Největší civilní dron pro přepravu nákladů na světě vyvíjejí vědci pekingské Beihang univerzity (dříve Beijing University of Aeronautics and Astronautics – BUAA). Prototyp zařízení, které má uletět 1500 kilometrů zatížené až tunou nákladu, by měl být hotov v roce 2019 a první let se má uskutečnit o rok později, uvedl list China Daily.[/quote]
Pokud testy dopadnou dobře, hromadná výroba nákladních dronů začne v roce 2025, uvedl hlavní projektant Čang Šuo v rozhovoru s listem.
Zařízení, které na své jméno ještě čeká, bude 11,9 metrů dlouhé, rozpětí křídel bude 19,6 metru a maximální vzletová hmotnost má činit 3,6 tuny. Poháněno bude dvěma motory a objem nákladního prostoru bude 16 metrů krychlových. Pokud by dron měl přepravoval pasažéry, uveze jich devět.
Univerzita je před podpisem dohody o strategickém partnerství s logistickou společností Cainiao, kterou kontroluje čínský internetový gigant Alibaba.
Dron vybavený umělou inteligencí se bude během letu sám ovládat a sám se také vypořádá s případnými poruchami. Létat bude rychlostí 360 kilometrů za hodinu a bude schopen startovat a přistávat i na krátkých a hrbolatých drahách.
Největším dronem na světě je nyní americký vojenský Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk dlouhý 14,5 metru s rozpětím křídel 39,9 metru a maximální vzletovou hmotností 15 tun.
Zdroj: ČTK
[quote] Růst cen ropy a s tím spojené zdražování paliv výrazně ovlivňuje i dopravu. Problémy mají především menší firmy v nákladní dopravě, pro které ceny paliva představují třetinu celkových nákladů. ČTK to řekl mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Zdražovat mohou také ceny letenek a zájezdů. Pohonné hmoty jsou kvůli celosvětovému zvyšování cen ropy nyní v Česku nejdražší za téměř 3,5 roku.[/quote]
Rostoucí ceny benzinu a nafty znamenají pro dopravce vážný problém. Zatímco velkých dopravních firem by se podle Felixe díky tzv. palivovým doložkám ve smlouvách se zákazníky současné zdražování významněji dotknou nemělo, menší dopravci se dostávají do značných potíží.
,,Pro ně je vždy náročnější jakékoliv zvýšení nákladů přenést do cen za dopravu, mnohdy zakázky získávají přes několik prostředníků, které žádné argumenty nezajímají,“ řekl Felix.
Palivové doložky zohledňují aktuální ceny nafty ve výsledné ceně za dopravu.
Sdružení proto navrhuje snížení spotřební daně na naftu, která byla zvýšena ještě v období ekonomické krize. Felix v této souvislosti zmínil sousední Polsko, kde podle něj tamní dopravci díky nižší spotřební dani připravují české firmy o významnou část zakázek.
Růst cen benzínu a nafty může mít dopad i na leteckou dopravu, kde cena leteckého paliva prolomila hranici 700 dolarů za tunu. Podle ředitele letenkového portálu Letuška.cz Josefa Trejbala mohou kvůli tomu v následujících týdnech a měsících růst ceny letenek.
,,V omezené míře registrujeme zvyšování cen už nyní, v následujících měsících ale mohou letenky na kratší vzdálenosti zdražit až o stovky korun. Při nákupu letenek na mezikontinentální trasy může cena narůst řádově dokonce o tisíce korun,“ dodal Trejbal.
Ceny letenek však vedle ceny paliva ovlivňují i další faktory, jako je neustále zvyšující se konkurence, kapacita míst nebo další nabídka dopravců.
,,Sledujeme kroky konkurence, reagujeme na vývoj na jednotlivých trzích, na vývoj poptávky a další faktory, a podle toho ceny letenek průběžně upravujeme oběma směry,“ popsal mluvčí Českých aerolinií (ČSA) Daniel Šabík. Plošné zdražování ČSA zatím neplánují.
Růst cen letenek tak může mít vliv i na turistiku a nabídku cestovních kanceláří. Ani ty zatím ke zdražování zájezdů nepřistoupily, ovšem podle marketingového ředitele Exim Tours Stanislava Zimy, pokud se situace brzy nezmění, budou muset agentury v brzké době zdražovat zájezdy, především pak do vzdálenějších míst.
Růst cen ropy, které přesahovaly i hranici 80 dolarů za barel, podporoval předpokládaný pokles zásob suroviny ve Spojených státech a nejistá geopolitická situace na Blízkém východě. Tento týden však začaly ceny ropy mírně klesat díky zprávě, že Saúdská Arábie a Rusko jsou připravené zmírnit dohodu o snížení těžby, která způsobila růst cen ropy na nejvyšší hodnoty od roku 2014. Podle analytiků by tak měl růst cen pohonných hmot postupně ustat a na začátku letních prázdnin by měly ceny vesměs stagnovat.
Zdroj: ČTK
[quote]Podle podkladů Eurostatu z 28. května 3,8 % občanů Evropské unie v produktivním věku (20-64 let) pobývalo v roce 2017 v jiném členském státě, než je stát jejich občanství. Tento podíl vzrostl z 2,5 % před deseti lety. Situace se v jednotlivých členských státech liší, a to v rozmezí od 1,0 % u občanů v produktivním věku Německa až po 19,7 u rumunských občanů.[/quote]
Absolventi terciárního vzdělání jsou obecně mobilnější než ostatní obyvatelé. 32,4 % mobilních občanů EU má terciární vzdělání, zatímco podíl na celkové populaci EU činí 30,1 %. Míra zaměstnanosti mobilních občanů EU je rovněž vyšší než u celé populace: 76,1 % ve srovnání s celkovou mírou zaměstnanosti EU 72,1 %.
Volný pohyb pracovníků je základní zásadou Smlouvy o fungování Evropské unie. Občané EU mají právo hledat si práci v jiné zemi EU, pracovat tam bez pracovního povolení, pobývat tam a mít rovnocenné zacházení se státními příslušníky v přístupu k zaměstnání, pracovním podmínkám a všem ostatním sociálním a daňovým výhodám.
V roce 2017 tvořili rumunští státní příslušníci v produktivním věku (20-64 let), kteří mají bydliště v zahraničí v EU, přibližně pětinu (19,7 %) jejich spoluobčanů s bydlištěm v Rumunsku. Další největší podíly zaznamenaly Litva (15,0 %), Chorvatsko (14,0 %), Portugalsko (13,9 %), Lotyšsko (12,9 %) a Bulharsko (12,5 %).
Členské státy EU s nejmenším podílem mobilních státních příslušníků (z celkového počtu obyvatel) jsou Německo (1,0 %), Spojené království (1,1 %), Švédsko a Francie (1,3%). Ve srovnání s rokem 2007 vzrostl podíl rumunských státních příslušníků žijících v jiném členském státě o 12,3 %, v Lotyšsku o 10,0 %, Litvě o 9,5 % a Bulharsku o 8,0 %. Podíl se naopak snížil u kyperských státních příslušníků ze 7,1 % v roce 2007 na 3,9 % v roce 2017.
U většiny členských států má vyšší podíl pracovníků v pracovním věku v zahraničí terciární vzdělání než domácí obyvatelstvo. To platí zejména pro Francii; 62,5 %. Francouzů žijících v jiném členském státě EU má terciární vzdělání, ve srovnání s 34,6 % obyvatelstva, je rozdíl27,9 % a Německo (54,5 % a 26,7 %, rozdíl dosahuje 27, 8 %.)
V šesti členských státech má domácí obyvatelstvo vyšší podíl absolventů terciárního vzdělávání doma než v cizině: Bulharsko, Chorvatsko, Portugalsko a tři pobaltské země Lotyšsko, Estonsko a Litva.
Na úrovni EU podíl osob s terciárním vzděláním pro občany v produktivním věku žijící mimo jejich členský stát přesahuje podíl terciárního vzdělávání obyvatelstva o 2,3 %.
[quote]Zvláště u menších objemů nealkoholických nápojů, které jsou určeny dětem, malý spotřebitel i jeho rodiče ocení pomůcku v podobě brčka. Brčka ale nepoužívají jen výrobci nápojů jako doplněk obalů, prodávaných v prodejních sítích. Plastová brčka byla donedávna populárním produktem i u fast food řetězců. Dnes se řada z nich od plastových brček z ekologických důvodů distancuje a hledá jiné alternativy. K nejnovějším počinům tohoto typu se připojil i Tetra Pak.[/quote]
Podle studie Eunomia Research & Consulting se jen v zemích Evropské unie každoročně spotřebuje 36,4 miliardy brček. Proto jak fast foody, tak i prodejci nápojových produktů v obalech od plastových brček upouštějí. K iniciativě tohoto typu se např. začátkem tohoto roku připojil i známý řetězec Costa Coffee.
Tetra Pak a slámka z papíru
Brčka, nebo li slámky, usnadňují pití z kelímků, stojacích sáčků či z nápojových kartonů. K nejznámějším výrobcům posledního typu obalů patří společnost Tetra Pak. Společnost si je vědoma komfortnosti tohoto pomocného prvku, zároveň však i zátěže pro přírodu. Rozhodla se jít tedy cestou ekologické alternativy.
Vlastní vývoj slámky
V současnosti je vývoj nové slámky z papíru již téměř dokončen a cílem je, že ještě před koncem tohoto roku budou obaly s ekologickým (papírovým) brčkem již běžně v prodeji. V průměru jsou obaly Tetra Pak tvořeny přibližně 75% lepenky. Papírová brčka by byla dalším důležitým krokem směrem k dlouhodobé ambici, kterou je nabídka zcela obnovitelného portfolio.
[quote]Náklady na zavedení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se u některých firem působících v dopravě vyšplhaly přes milion korun. U jednotlivých oslovených dopravců se lišily s ohledem na potřebu a rozsah provedených změn. Vyplynulo to z ankety ČTK. Dopravci museli pozměnit zejména své interní systémy, databáze a rovněž vlastní věrnostní programy.[/quote]
Některé dopravce stálo zavádění GDPR více než milion korun. Například jihlavská dopravní společnost ICOM transport vyčíslila své náklady na nový systém a software pro ochranu osobních údajů na zhruba 1,7 milionu korun. Dalších 700 tisíc pak představovaly výdaje na materiál a zaměstnance. Podle Kratochvíla komplikuje zavádění evropské směrnice absence prováděcího zákona v Česku, což vede k nejasnostem v některých podmínkách GDPR.
Většinu dopravců ovšem GDPR stálo méně. Například Leo Express deklaroval náklady v nižších řádech stovek tisíc korun. Podle mluvčího Emila Sedlaříka nepředstavovalo GDPR pro podnik nutnost výrazných změn a investic, jelikož v řadě věcí již byla firma připravena. V podobných číslech se pohybovaly také náklady autobusového dopravce BusLine. Mluvčí společnosti Nikola Bradíková ovšem upozornila, že přesná čísla se ještě mohou změnit.
Některé firmy naopak své náklady na zavádění nových pravidel nezveřejnily. To se týkalo například Českých drah, které podle mluvčího Radka Joklíka spojily úpravy v souvislosti s GDPR s dalšími změnami v rámci svých interních systémů, a proto nebylo možné vyčíslit náklady spojené přímo s nařízením.
Kvůli zavedení GDPR musely dopravní společnosti upravovat zejména své interní předpisy a databáze, které pracují nebo uchovávají osobní údaje cestujících i zaměstnanců. Změny se dotkly například zákaznického servisu, firemních aplikací a posílání propagačních newsletterů, kde se změnily podmínky udělování souhlasu pro jejich zasílání. Část nákladů museli dopravci vynaložit také na proškolování zaměstnanců a právní konzultace.
Dopravci upravovali i své věrnostní programy pro cestující. To se týkalo například Českých aerolinií.
,,Byli jsme nuceni přepracovat všeobecné podmínky věrnostních programů OK PLUS v souladu s GDPR a oslovit všechny členy se žádostí o jejich schválení,“ uvedl mluvčí aerolinií Daniel Šabík.
Celkově si zavedení GDPR v Česku vyžádalo u soukromých firem a veřejné správy náklady kolem šesti miliard korun. Nová pravidla EU o ochraně osobních údajů (GDPR), které mají pomoci hájit práva občanů proti zneužívání jejich osobních dat, začaly platit od 25. května. Týkají se veřejných institucí i firem a společností, které nakládají s osobními údaji svých zákazníků či zaměstnanců.
Zdroj: ČTK
[quote]Rada hlavního města Prahy se na svém včerejším zasedání rozhodla odsouhlasit spolupráci mezi hlavním městem Prahou, Škodou Auto a Českým vysokým učením technickým a společně se podílet na mezinárodním projektu MOBILUS.[/quote]
Praha se společně se společností Škoda Auto, a. s., a Českým vysokým učením technickým rozhodla zapojit do mezinárodního projektu MOBILUS, v rámci kterého budou rozvíjeny projekty v oblasti autonomní dopravy a parkování či datových analýz za účelem získávání informací pro plánování tras.
,,Jsem pevně přesvědčena, že naše vzájemná spolupráce povede k modernizaci dopravních prostředků, inovacím pro ekologičtější, inteligentnější a především bezpečnější systém městské dopravy a jejich uvedení do praxe,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová.
Zapojení se do projektu MOBILUS, kterého se v současné době účastní 40 partnerů z členských států Evropské unie, umožní Praze čerpat finanční prostředky z komunitárního programu Horizont 2020, jenž slouží k financování vědy a výzkumu na evropské úrovni.
Jednoznačným přínosem tohoto partnerství bude získání přístupu ke sdíleným znalostem v oblasti mobility a logistiky, které pomáhají měnit městské prostředí v ekologičtější, integrovanější a bezpečnější místo pro Pražany.
Spolupráce mezi Prahou, Škodou Auto a ČVUT bude stvrzena deklarací podpory implementace Memoranda a Akčního plánu o budoucnosti českého automobilového průmyslu v hlavním městě Praze.
,,Znalostně inovační společenství založené na třech klíčových složkách inovačního procesu, jimiž jsou podniky, vzdělávání a výzkum, zvyšuje naši schopnost obstát vůči zahraniční konkurenci a umožňuje vytvářet nová pracovní místa. Při zavádění inovativních řešení v dopravě je spolupráce města, univerzit, soukromých podniků a dalších subjektů nezbytná,“ dodala primátorka Prahy Adriana Krnáčová.
Deklarace podpory reflektuje koncepci Smart Prague 2030, která si jako jednu z klíčových priorit definovala oblast mobility budoucnosti, a ve které si město vytyčilo za cíl učinit dopravu Praze čistou, sdílenou, inteligentní a samořídící.
,,Projekt MOBILUS, který využívá nejmodernější technologie, společně s rozvojem Koncepce Smart Prague do roku 2030 učiní z Prahy významnou metropoli zajišťující svým obyvatelům, návštěvníkům i turistům komfortní dopravu,“ uvedl generální ředitel Operátora ICT Michal Fišer.
Touto ojedinělou spoluprací s akademickou a vědecko-výzkumnou sférou a automobilovým průmyslem chce hlavní město Praha podpořit rozvoj ekonomiky založené na vývoji nových technologií, inovací a s tím souvisejících znalostí a dovedností.
Stávající síť nabíjecích stanic v Praze nebyla pro očekávaný rozvoj elektromobility dostatečná. V tomto směru má Praha oproti jiným evropským metropolím co dohánět. Proto se budeme soustřeďovat na vytváření dobíjecích hubů. Do konce roku 2019 bude v ulicích Prahy vybudováno celkem 50 rychlonabíjecích stanic a 9 středně rychlých nabíjecích bodů.
,,Naše strategie spočívá v tom, že po vyhodnocení pilotních projektů bychom se měli zaměřit na plošné zavádění čisté mobility s přispěním zdrojů z evropských strukturálních fondů, komunitárních programů Evropské komise nebo využitím dalších finančních nástrojů,“ uvedl generální ředitel Operátora ICT Michal Fišer.
Zdroj: ČTK
