Domů Blog Strana 1026

Spotřební daň z alkoholu: Komise předkládá aktualizaci pravidel

[quote]Komise předložila 25. května reformu pravidel, kterými se řídí spotřební daň z alkoholu v EU. Měla by vytvořit příznivější podnikatelské prostředí, malým podnikům z tohoto odvětví snížit náklady a lépe ochránit zdraví spotřebitelů.[/quote]

Jedna ze změn, jež dnes byly oznámeny, spočívá v tom, že malé podniky a řemeslní výrobci alkoholu (poprvé i včetně malých nezávislých výrobců cidru) budou moci využít nový celounijní systém certifikace, na základě kterého se na ně budou v celé Unii vztahovat nižší sazby daně. V zájmu ochrany zdraví spotřebitelů návrh dále obsahuje zvláštní opatření, jež mají zabránit nezákonnému používání od daně osvobozeného denaturovaného lihu k výrobě padělaných nápojů. Nově se též bude moci uplatňovat snížená sazba i na nízkoalkoholické pivo s o něco vyšším obsahem alkoholu.

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici v této souvislosti uvedl: 

,,Společná pravidla EU týkající se struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, která byla zavedena před více než 25 lety, volají po aktualizaci, aby mohla zohlednit výzvy a příležitosti, jež přinášejí nové technologie a vývoj na trhu, a aby nám umožnila lépe ochránit veřejné zdraví. Vyzývám proto členské státy, aby při posuzování návrhu jednaly rázně.“

Konkrétně to znamená, že se dnešním návrhem EU:

  • Zavede jednotný certifikační systém, který budou uznávat všechny země EU a který umožní stvrdit status malých nezávislých výrobců z Unie. Drobným výrobcům se tak sníží administrativní náklady a náklady související s povinností dodržovat související předpisy a budou za určitých podmínek moci uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně.
  • Zajistí přesnou a jednotnou klasifikaci jablečného vína (cidru) v EU. Absence takové klasifikace doposud představovala pro drobné producenty cidru značnou překážku, protože jim znemožňovala uplatňování snížené sazby, kterou využívají ostatní malí výrobci piva a lihovin.
  • Ujasní výrobní postupy a podmínkypoužívání denaturovaného lihu v EU. Tento alkoholový roztok, který se používá při výrobě čistidel, kapalin do ostřikovačů, parfémů a nemrznoucích směsí, je od spotřební daně osvobozen. Osvobození mohou zneužívat bezohlední výrobci, kteří denaturovaný líh používají k výrobě a prodeji potenciálně nebezpečných padělaných nápojů, přičemž neodvádějí daň a ohrožují zdraví spotřebitelů. Dnešní návrh povede k vytvoření moderního systému, který umožní nahlašování případů zneužití některých alkoholových směsí, aby je již nebylo možné použít jako denaturační činidlo.
  • Dojde k modernizaci informačních systémů. Nová pravidla nahradí zastaralé postupy a papírové formuláře používané doposud v některých případech ke sledování pohybu denaturovaného lihu a zavede povinnost využívat systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS). Systém usnadní sledování pohybu těchto vysoce rizikových výrobků v reálném čase, omezí zneužívání daňové výjimky a lépe ochrání spotřebitele.
  • Dojde dále ke zvýšení prahové hodnoty u piva s nízkým obsahem alkoholu. Nově se bude moci uplatňovat snížená sazba i u piva s obsahem alkoholu do 3,5 % objemu. Dosavadní limit byl 2,8 %.Tato změna může být pro pivovary pobídkou k inovacím a vytváření nových produktů. To by mělo spotřebitele motivovat k tomu, aby si dopřávali spíše alkoholické nápoje s nízkým obsahem alkoholu, čímž by se mohla v důsledku konzumace alkoholu celkově snížit.

Dnešní návrhy zahrnují též opatření týkající se obecných pravidel uplatňování spotřební daně. Jejich účelem je odstranit překážky, kterým čelí malé a střední podniky. Umožní jim využívat moderní informační systémy, pokud projeví zájem, a zruší jejich stávající povinnost zaměstnávat daňového zástupce. V současnosti mohou členské státy trvat na tom, aby obchodníci, kteří prodávají zboží podléhající spotřební dani na dálku, zaměstnávali daňového zástupce, což může poctivým obchodníkům ohrozit finanční životaschopnost jejich podnikání.

Souvislosti

Spotřební daně jsou nepřímé daně z prodeje nebo spotřeby určitých výrobků, jako je například alkohol, a obvykle se uplatňují jako částka na určité množství produktu, např. na 1 000 litrů. Veškeré příjmy ze spotřebních daní plynou do vnitrostátních rozpočtů a představují zhruba za 5–18 % celkových daňových příjmů a tedy asi 2–5 % HDP členských států. Členské státy EU mají možnost stanovit vnitrostátní       sazby dle vlastního uvážení, za předpokladu, že dodrží minimální celounijní prahové hodnoty.

Stávající pravidla EU o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů byla přijata v roce 1992 (směrnice 92/83/EHS). Ta stanoví společné definice alkoholických výrobků, na něž se daň vztahuje, a zajišťuje, aby všechny členské státy uplatňovaly na téže výrobky stejná pravidla. Rovněž stanoví metodu pro výpočet daně z alkoholických výrobků a kritéria pro výrobky, u kterých lze uplatnit sníženou sazbu nebo osvobození od daně. Druhým právním předpisem upravujícím tuto oblast, který byl dnes navržen na přepracování, je směrnice 2008/118/ES. Ta stanoví společné podmínky pro všechny výrobky podléhající spotřební dani: alkohol, tabák a energie.

Revize obou směrnic je součástí programu REFIT Evropské komise. Rada rovněž požádala Komisi o provedení nezbytné studie a konzultace, aby mohla předložit návrh na revizi obou směrnic. V rámci toho v roce 2017 proběhla veřejná konzultace. Respondenti označili návrh ujasnit stávající pravidla jako přidanou hodnotu i uvítali možnost snížit administrativní náklady a zátěž.

Legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ke konzultaci a Radě k přijetí.

Další informace

Internetové stránky GŘ TAXUD věnované spotřebním daním z alkoholu

Digitálně prodáno: logistika převodu vašeho online obchodu

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Před internetem měl prodej podniku pomalý, ale přímočarý proces: Kupující si podnik osobně prohlédl, než-li ho koupil a prodávající pak podepsal smlouvu převedl inventář a předal klíče. Od příchodu on-line podnikání se však tohle celé stává mnohem kratší procesem v horizontu několika týdnů, dnů nebo také hodin. Ale z hlediska prodejce to může být logisticky matoucí. Zde je několik věcí, které byste měli udělat, jakmile najdete kupujícího.[/quote]

1.  Nakupujte v kupní smlouvě

Jakmile bude nabídka přijata, budete se chtít ponořit do dalšího kroku koupě. Nicméně, důvtipní kupci často zadržují část finančních prostředků, dokud se nedokončí školení.

Chcete-li získat nějaké ukončení, ujistěte se, že bude specifikováno, v jaké míře bude poskytnuto školení, včetně počtu kumulativních hodin a jak dlouho si bude kupující nárokovat tyto hodiny.

2.  Určete, které aktiva musí být převedeny před uvolněním prostředků

Když podniky mění majitele, je běžné, že kupující vloží část peněžních prostředků do úschovného účtu a neuvolní je, dokud nebude podepsaná smlouva. I když může být děsivé vzdát se kontroly nad vaší firmou před tím, než máte hotovost v ruce, uvědomte si, že uvedení prostředků na účet řízeného třetí stranou vám nabízí ochranu: zajišťuje, že kupující skutečně přijde s finančních prostředků a že splňujete kritéria stanovená ve vaší smlouvě (např. školení v oblasti podnikání nebo převod duševního vlastnictví).

Chcete-li minimalizovat šance na spory, které by mohly udržet vázané prostředky, vytvořte podrobný seznam převodů aktiv, který určuje, které položky budou kupujícímu při uzavření smlouvy převedeny.

3.  Vytvořte příručku pro výcvik

Dokonce i jednoduché zpětné e-mailové dotazy o firmě mohou rychle sníst váš čas, takže je dobré dát dohromady školení, která ukazuje, jak budete plnit základní obchodní úkoly. To nabídne kupujícímu určitou jistotu a minimalizuje práci, kterou bude muset po prodeji udělat.

4.  Vymažte své osobní údaje z firemních účtů

Předání informací o účtech vaší firmy kupujícímu znamená, že někdo jiný brzy bude mít přístup ke všem starým e-mailům, profilům na sociálních sítí a online účtům. Zatímco jste z 95 procent pravděpodobně použili tyto účty pro obchodní účely, může v nich být zahrnuto několik osobních kontaktů a e-mailů. Nezapomeňte natrvalo odstranit osobní e-mailové zprávy ze složky.

5.  Přechodné opakující se příjmy

Pokud vaše firma získává peníze z předplatného, které se automaticky ročně nebo měsíčně obnovují, budete potřebovat získat povolení ke shromažďování opakujících se výnosů od těchto klientů. Manipulace s tímto postupem pomůže předejít bolestem hlavy.

Místo toho, aby přišel kupující přímo do podniku, může žít na opačné polovině světa. A místo toho, aby byli předány klíče od budovy, stačí dnes předat hesla od účtů, duševní vlastnictví a názvy domén.

 

 

Nanoobaly proti bakteriím

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Společnost NanoPack představila na veletrhu Anuga FoodTec nové balení potravin, které u potravin prodlužuje jejich trvanlivost. Veletrh se konal v předposlední březnový týden (20. – 23. 3.) v Kolíně nad Rýnem a řešení od NanoPack vzbudilo pozornost zejména u návštěvníků z pekárenského průmyslu.[/quote]

Během veletrhu společnost NanoPack uspořádala speciální prezentaci o vývoji nejmodernějších řešení pro balení antimikrobiálních obalů s cílem zlepšit bezpečnost potravin a snížit plýtvání potravinami. Následně bylo prodiskutováno i téma nového projektu, který byl financován ze zdrojů EU a jehož výsledkem je nový typ účinného balení.

Prodloužení trvanlivosti až o 3 týdny!

Výsledky testů potvrdily schopnost antimikrobiálních aditiv, které jsou obsaženy ve folii, podstatně prodloužit dobu skladovatelnosti, zlepšit bezpečnost potravin a snížit i případné ztráty potravin. Díky antimikrobiální účinnosti inovačního typu folie lze prodloužit např. trvanlivost chleba o další tři týdny.

Další výzva pro nový materiál

Cílem projektu bylo vyvinout a demonstrovat řešení pro prodloužení doby trvanlivosti potravin pomocí nových antimikrobiálních povrchů používaných v aktivních obalových systémech určených pro balení potravin. V současné době se společnost připravuje na druhé kolo testování materiálu, jehož výsledkem by mělo být rozšíření používání obalů i pro další typy potravin s krátkodobou trvanlivostí, tak, aby mohla být tato trvanlivost u potravin účinně prodloužena při zachování vysoké kvality potraviny.

Evropskou organizaci CANSO povede generální ředitel ŘLP Klas

[quote]Novým předsedou rady ředitelů Organizace poskytovatelů letových provozních služeb (CANSO) v Evropě se stal generální ředitel Řízení letového provozu ČR (ŘLP) Jan Klas. Zvolen byl na čtvrtečním jednání organizace v Bruselu na dvouleté funkční období. Informovalo o tom ŘLP v tiskové zprávě. Evropské sdružení CANSO zastupuje 32 poskytovatelů letových provozních služeb.[/quote]

,,Mým hlavním cílem ve funkci předsedy rady ředitelů CANSO bude intenzivní komunikace s Evropskou komisí a Evropským parlamentem při další realizaci projektu Jednotného evropského nebe,“ uvedl Klas.

Jednotné evropské nebe je iniciativou EU, jejímž cílem je zvýšení efektivity a bezpečnosti řízení letového provozu v Evropě.

Jako své další cíle Klas uvedl reformu evropských leteckých institucí, zejména organizace pro leteckou bezpečnost Eurocontrol, a zapojení všech členů organizace do výzkumných a rozvojových projektů.

Evropské CANSO zastupuje poskytovatele letových provozních služeb zejména při jednání s orgány Evropské unie, zástupci leteckých dopravců (IATA, A4E) nebo provozovatelů letišť (ACI). Každý rok evropští členové CANSO zajistí služby pro více než deset milionů letů a jejich roční obrat představuje osm miliard eur.

Státní podnik Řízení letového provozu vznikl 1. ledna 1995. V souladu s pověřením ministerstva dopravy poskytuje letecké služby uživatelům vzdušného prostoru ČR a na letištích Praha – Ruzyně, Brno – Tuřany, Ostrava – Mošnov a Karlovy Vary.

Zdroj: ČTK

Pendolina jsou pro ČD stále prémiové, teď dostávají nový interiér

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Vlaky pendolino představují pro České dráhy i po téměř 13 letech provozu prémiové vozy a dopravce je plánuje i do dalších let nasazovat na rychlé expresní linky. ČTK to řekl mluvčí společnosti Petr Šťáhlavský. Nyní procházejí vlaky celkovou modernizací, která by u jedné soupravy měla vyjít zhruba na 35 milionů korun. Vlaky patří k nejkontroverznějším nákupům Českých drah.[/quote]

Renovovaná pendolina dostanou nová sedadla, vizuální informační systém, dětské kino, nové obložení stěn a zmodernizované toalety. První opravené vlaky vyjely do provozu už loni. Pendolina, která jsou právě v opravě, dopravce nahrazuje vlaky v podobě klasické soupravy vedené lokomotivou.

Modernizován je nyní také vlak, který v červenci 2014 narazil ve Studénce na Novojičínsku ve více než 140 kilometrové rychlosti do polského kamionu, který vjel na červenou na přejezd. Při srážce zemřeli tři lidé a desítky dalších se zranily. Oprava silně poškozené soupravy stála přes 200 milionů korun, přičemž řídící vůz soupravy musel být z velké části vyroben znovu. Na jaře letošního roku se souprava vrátila z italské továrny Alstom do Česka. České dráhy jí však do provozu vrátí až po modernizaci interiéru.

Pendolina patří k nekritizovanějším investicím Českých drah v jejich novodobé historii. Jedna sedačka dopravce vyšla na téměř 1,9 milionu korun. Dráhy navíc původně plánovaly pořídit deset těchto vlaků. V roce 1995 proto uzavřely kontrakt s mezinárodním konsorciem ČKD, MSV Studénka, Fiat Ferroviaria a Siemens pro linku Berlín – Praha – Vídeň. Po krachu ČKD však dráhy dostaly nakonec jen sedm souprav, které dodala italská firma Fiat Ferroviaria, aktuálně součást koncernu Alstom. Hodnota kontraktu po celou dobu zůstala více než čtyři miliardy korun.

České tratě navíc neumožňují využít plný potenciál pendolina. Vlak může díky zabudované konstrukci s naklápěcí skříní jet rychlostí přes 230 km/h. V Česku však tyto vlaky jezdí v pravidelném provozu maximálně 160 km/h, protože vyšší rychlost tuzemské železnice zatím nedovolují.

I přesto podle mluvčího pokládají České dráhy pendolina díky jejich spolehlivosti a rychlosti za svou vlajkovou loď, a plánují je proto i do budoucna nasazovat na nejvytíženější trati. Podle Šťáhlavského navíc pendolina znamenala zlom v železniční dopravě.

,,Pendolino zásadně změnilo pohled na naší železnici, jedná se o rychlovlaky, dalo tak železnici novou dynamickou moderní tvář a ukázalo, že železnice i v podmínkách ČR může poskytovat moderní služby, je zásadně konkurenceschopná oproti silniční a dokonce i letecké dopravě,“ řekl.

Poprvé byly vlaky u nás uvedeny do zkušebního provozu před Vánocemi 2004, od prosince 2005 pak pendolino jezdí pravidelně na trase Praha – Ostrava a dalších exponovaných tratích. Za tu dobu najela pendolina v Česku více než 28 milionů kilometrů, což je v průměru přes čtyři miliony kilometrů na jednotku.

Vlaky pendolino, které bylo prvním rychlovlakem využitým na italských vysokorychlostních tratích, slaví na konci května 30 let od své první jízdy. Italský železniční dopravce FS je poprvé nasadil do provozu 29. května 1988 na trati z Říma do Milána. Jízda tehdy trvala 3 hodiny a 58 minut, což bylo o hodinu méně, než do té doby potřebovaly nejrychlejší expresy. Nyní jezdí po celém světě 186 těchto vlaků v různých provedeních.

Zdroj: ČTK

Nová podložka proti vlhkosti

Zdroj: syba.cz

Porcované maso je obvykle baleno do plastové misky a uzavřeno svárem s folií. Tyto folie jsou v současnosti často upraveny i antifog úpravou, aby při změně teploty, vykondenzovaná vlhkost nezabraňovala průhledu dobnitř obalu přes zamlženou folii. Důležitou roli hraje technologie balení, často v různě modifikované atmosféře. Novinkou v balení je absorbční podložka GravityTray.

O vývoji v technologiích balení, typu misek či nových systémech aktivního balení se v souvislosti s masem hovoří dost často, mě však tento týden zaujala napohled nenápadná novinka – nová podložka zachycující vlhkost.

GravityTray se představuje

Kreativní podnikatelé Luc van den Broek a Rinze Willemsen představili inovaci v balení masa v podobě PET misky a nového typu absorbční podložky proti vlhkosti. Inovace je vhodná pro produkty, jako je např. maso, ryby, drůbež, ale i ovoce či zelenina.

Charakter podložky

Podložka působí systémově zcela odděleně, tzn. že veškerá vykondenzovaná vlhkost zůstává v podložce i při změně polohy. Tedy i v případě otočení celé misky, nevyteče, ale absorbční podložka ji udrží, takže nehrozí další zpětný kontakt s baleným produktem. Materiál podložky není vláknitého charakteru, takže nemůže dojít ani k případnému “přilepení” podložky na maso.

Krátkou videoukázku, jak systém funguje, najdete zde.

Zdroj: syba.cz

Let MH17 byl podle vyšetřovatelů sestřelen raketou ruské armády

Raketový systém, který byl v létě 2014 použit při sestřelení civilního letadla nad východní Ukrajinou, byl součástí ruských ozbrojených sil. Na tiskové konferenci v nizozemském městě Bunnik to dnes uvedl mezinárodní tým vyšetřovatelů. Tým složený z nizozemských, belgických, malajsijských, australských a ukrajinských expertů prezentoval předběžné výsledky vyšetřování pádu letadla Boeing 777, v jehož troskách zahynulo 298 lidí. Ruské ministerstvo obrany vzápětí uvedlo, že s incidentem nemá nic společného.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že odpalovací zařízení patřilo 53. brigádě ruské protivzdušné obrany. Experti vycházeli z analýzy videí, která měli k dispozici. Podle šéfa kriminální služby nizozemské policie Wilberta Paulissena má 53. brigáda stálou základnu v Kursku, který leží na západě Ruska asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic. Odtud byl podle něj vyvezen ruský protivzdušný systém Buk, který se po akci vrátil zpět.

„Všechna vozidla v konvoji převážejícím raketu byla součástí ruských ozbrojených sil,“ řekl Paulissen podle agentury Reuters.

Prokurátor Fred Westerbeke na tiskové konferenci prohlásil, že letoun na lince MH17 byl sestřelen raketou systému Buk, odpálenou z prostoru u obce Pervomajskyj jižně od města Snižne. Tento prostor byl tehdy a je i teď pod kontrolou proruských separatistů.

Jména osob zodpovědných za útok oznámena nebyla. Vyšetřovatelé v této souvislosti vyzvali veřejnost, aby jim poskytla veškeré možné informace o obsluze odpalovacího zařízení. Novinářům ale sdělili, že počet „zájmových osob“ se snížil z původního sta na několik desítek.

Tvrzení o odpovědnosti Ruska za zkázu malajsijského letadla zveřejnil mezinárodní tým vyšetřovatelů už předloni v září. Ani tehdy se v jejich zprávě žádná jména neobjevila. Raketa nesla označení výrobní série 9M38 a dva fragmenty této série byly na východě Ukrajiny nalezeny.

Informace publikovaná na webu nizozemské generální prokuratury uvádějí, že plášť motoru rakety byl označen evidenčním kódem „9 d 1318869032“. Údaj „9 d 131“ je označením motoru rakety série 9M38. Následující číslo 8 je kódem výrobce, což je v tomto případě Dolnoprudenský vědeckovýrobní závod na severu Moskvy. Za ním je uvedeno číslo 86, které znamená rok výroby, tedy 1986. Poslední čtyřčíslí 9032 je označením konkrétního použitého motoru.

Zpráva vyšetřovatelů dodává, že oba nalezené úlomky tak prokazatelně jsou součástí rakety Buk série 9M38. Do jaké míry byly fragmenty částí zbraně použité ruskou 53. brigádou, nelze prý zatím s jistotou říct.

Prokurátor Westerbeke řekl, že vyšetřování se dostalo do závěrečné fáze. „Získali jsme mnoho důkazů, ale obvinění ještě není připraveno,“ řekl. Podle dřívější dohody států, které se na vyšetřování podílejí, bude o vině podezřelých osob rozhodovat nizozemský soud. Kdy se tak stane, nebyli Paulissen ani Westerbeke schopni určit.

Na zprávu vyšetřovatelů dnes reagovalo „ministerstvo obrany“ povstalecké lidové republiky v Doněcku. Náměstek ministra Eduard Basurin agentuře DAN řekl, že z toho, co z rakety Buk zůstalo, nelze určit její původ. „Žádná ruská výzbroj, ani baterie Buk, na Donbasu tehdy nebyla a není ani teď,“ řekl Basurin a zprávu mezinárodního týmu označil za provokaci.

Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že předčasně ukončí svou nynější návštěvu Indie, aby se v pátek mohl zúčastnit vládní schůze věnované zprávě mezinárodních vyšetřovatelů.

Evropská unie práci vyšetřovacího týmu plně podporuje, zdůraznila dnes v Bruselu mluvčí diplomacie EU Maja Kocijančičová. „O ohledem na zjištěná fakta žádáme Ruskou federaci, aby plně spolupracovala na snaze zjistit, kdo nese zodpovědnost za sestřelení letu MH17,“ uvedla.

Zdroj: ČTK

Evropská komise nařídila Gazpromu, aby ve střední a východní Evropě umožnil volný tok zemního plynu

Zdroj: Pixabay.com

Evropská komise přijala 24.5.rozhodnutí, kterým společnosti Gazprom ukládá řadu povinností. Ty mají rozptýlit obavy Komise z narušování hospodářské soutěže a umožnit volný tok plynu za konkurenční ceny na plynárenských trzích ve střední a východní Evropě. Z rozhodnutí budou profitovat evropští spotřebitelé a podniky.

„Všechny společnosti, které v Evropě podnikají, musí dodržovat evropská soutěžní pravidla – bez ohledu na to, odkud jsou,“ prohlásila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.„Dnešní rozhodnutí odstraňuje překážky, které Gazprom vytvořil a které stály v cestě volnému toku zemního plynu ve střední a východní Evropě. Ale nejen to – nastavuje zároveň jasné mantinely pro budoucí chování Gazpromu. Ten tak musí podniknout kroky k další integraci trhů se zemním plynem v regionu a přispět k vytvoření skutečného vnitřního energetického trhu v Evropě.A zákazníkům Gazpromu ve střední a východní Evropě dává do rukou účinný nástroj, díky kterému si zajistí konkurenční ceny.

I zde platí, že nerozhodujeme podle původu společnosti. Jde nám o co nejlepší výsledek pro evropské spotřebitele a podniky. A dnešním rozhodnutím věc nekončí – počínaje dneškem začneme plnění závazků Gazpromu kontrolovat.“

Gazprom je v řadě zemí střední a východní Evropy dominantním dodavatelem zemního plynu. V dubnu 2015 mu Komise zaslala prohlášení o námitkách. V něm vyjádřila své předběžné stanovisko, podle něhož společnost svojí obecnou strategií rozdělování trhů se zemním plynem na jednotlivé země porušuje antimonopolní pravidla EU. K tomu mělo docházet v osmi členských státech (kromě Česka také v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku). Tato strategie by Gazpromu umožnila, aby si v pěti z nich (konkrétně v Bulharsku, Estonsku, Litvě, LotyšskuPolsku) účtoval za plyn vyšší ceny.

Díky dnešnímu rozhodnutí Komise již tyto praktiky Gazpromu nebudou možné. Kromě toho mu Komise stanovila detailní pravidla, která výrazně změní způsob, jakým ve střední a východní Evropě operuje:

  • Konec smluvních překážek bránících volnému toku zemního plynu:Gazprom musí odstranit veškerá omezení, která zákazníkům bránila v přeshraničním přeprodeji plynu.
  • Povinnost usnadňovat toky zemního plynu na izolované trhy a z nich: Gazprom umožní toky plynu do a z částí střední a východní Evropy, které jsou kvůli chybějícím propojovacím plynovodům ještě stále izolované od ostatních členských států. Jde o pobaltské státy a Bulharsko.
  • Strukturovaný proces k zajištění konkurenčních cen plynu: Příslušní zákazníci Gazpromu mají nově v rukou účinný nástroj, díky kterému mohou zajistit, aby jejich cena plynu odrážela cenovou hladinu na konkurenčních plynárenských trzích v západní Evropě, zejména v místech obchodování se zkapalněným plynem.
  • Zákaz zneužívání dominantního postavení v dodávkách plynu:Gazprom nebude využívat výhody spojené s plynárenskou infrastrukturou, které získal od svých zákazníků zneužitím svého dominantního postavení na trhu.

Všechny tyto povinnosti stanovila Komise v návaznosti na své obavy z narušování hospodářské soutěže. Umožňují volný tok plynu ve střední a východní Evropě za konkurenční ceny, o což Komise usilovala.

Komise proto rozhodla, že dá těmto povinnostem (neboli oficiálně „závazkům“) Gazpromu na základě článku 9 antimonopolního nařízení EU č. 1/2003 právně závaznou podobu.

V případě, že společnost některou z těchto povinností poruší, může jí Komise uložit pokutu ve výši až 10 % jejího celosvětového obratu, aniž by musela prokázat porušení antimonopolních pravidel EU.

V obecnější rovině však efektivní hospodářská soutěž na středoevropských a východoevropských trzích se zemním plynem nezávisí pouze na prosazování antimonopolních předpisů EU, ale také na investicích do diverzifikace dodávek plynu a na adresné unijní i vnitrostátní legislativě v oblasti energetiky a jejím důsledném uplatňování. Proto je jednou z klíčových priorit Komise také vybudování evropské energetické unie.

 

 

Podrobné informace o povinnostech Gazpromu

Aby rozptýlil obavy Komise z narušování hospodářské soutěže, musí Gazprom splnit řadu povinností. Ty mají zajistit volný tok plynu za konkurenční ceny v zemích střední a východní Evropy a budou platit po dobu osmi let.

Uložené povinnosti zohledňují odpovědi subjektů v rámci průzkumu trhu, který Komise iniciovala v březnu 2017 ohledně dřívější verze návrhu. Při průzkumu trhu obdržela Komise velký počet odpovědí od širokého spektra subjektů, například od vlád, národních antimonopolních úřadů, velkoobchodníků s plynem, plynárenských asociací a také z akademické sféry. Jejich názory přispěly k vyjasnění konečných povinností a k zajištění jejich účinnosti.

 

1)   Gazprom musí odstranit překážky bránící volnému toku zemního plynu ve střední a východní Evropě

Komise se obávala, že Gazprom ve svých dohodách o dodávkách ukládá velkoobchodníkům a některým průmyslovým odběratelům územní omezení, a to ve všech osmi dotčených členských státech (Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku). Patří k nim zákazy vývozu a ustanovení, jež vyžadují, aby se zakoupený zemní plyn spotřeboval na vymezeném území (doložky o místě určení) a další opatření, která bránila přeshraničnímu toku plynu.

Komise proto rozhodla, že Gazprom musí všechny tyto smluvní překážky bránící volnému toku zemního plynu na plynárenských trzích ve střední a východní Evropě odstranit, bez ohledu na to, zda přeshraniční prodej zcela znemožňují nebo je v jejich důsledku jen finančně méně zajímavý. Zároveň tyto restrikce nesmí v budoucnu obnovit.

Gazprom musí dále upravit svá smluvní ujednání o sledování a měření plynu v Bulharsku, která bulharský trh se zemním plynem izolovala od trhů sousedních zemí EU. Kontrolu nad těmito činnostmi tak od Gazpromu převezme bulharský provozovatel plynárenské přepravní infrastruktury. V návaznosti na průzkum trhu Gazprom vyjasnil řadu technických bodů, aby tato povinnost byla skutečně účinná.

Tyto povinnosti povedou k odstranění smluvně stanovených překážek, které Gazprom vytvořil a které stály v cestě volnému toku zemního plynu ve střední a východní Evropě.

 

2)   Gazprom musí aktivně přispívat k integraci trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě

Aby zemní plyn mohl v celé střední a východní Evropě skutečně volně proudit, musí existovat infrastruktura pro jeho přepravu, tedy plynovody, které trhy s plynem v jednotlivých členských státech vzájemně propojí. Tato infrastruktura již existuje v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Infrastruktura propojující Bulharsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko s trhy v sousedních zemích EU však ještě není dostačující. Zákazníci Gazpromu tak nemohou plyn z těchto zemí a do nich v plné míře přeprodávat, ani když mají nevyužité objemy.

Gazprom nyní bude chybějící propojení kompenzovat tím, že dá příslušným zákazníkům možnost dodat plyn do těchto zemí a z nich. Zákazníci, kteří koupili zemní plyn původně s dodáním do Maďarska, Polska nebo na Slovensko, si mohou nově zvolit, aby jeho celý objem nebo část dodal Gazprom do Bulharska a/nebo do pobaltských států (a naopak):

  • Možnost swapů získá velký počet zákazníků Gazpromu: Gazprom musí dát tuto možnost zákazníkům, kteří mají (nebo budou mít) smlouvy na dodávky plynu do určitých míst ve střední a východní Evropě. V návaznosti na průzkum trhu se tato možnost bude vztahovat na smlouvy s dobou trvání nejméně 18 měsíců. U kratších smluv by tento mechanismus nemohl fungovat, protože minimální doba trvání u dodávek plynu do nového místa je dvanáct měsíců. Tomu předchází ještě čtyřměsíční lhůta pro oznámení Gazpromu.
  • Swapy musí fungovat v obou směrech, na izolované trhy i z nich:Příslušní zákazníci Gazpromu mají možnost Gazprom požádat, aby zakoupený zemní plyn dodal do Pobaltí a Bulharska, i když si původně sjednali dodání jinam (z Polska nebo Slovenska do Pobaltí a ze Slovenska nebo Maďarska do Bulharska). V návaznosti na průzkum trhu budou tyto swapy možné v obou směrech. Díky tomu bude mechanismus swapů efektivnější a povede k lepší integraci trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě.
  • Fixní a transparentní poplatky za služby spojené s dodáním:Poplatky, které si může Gazprom za tuto službu účtovat, jsou pevně dané a transparentní. V návaznosti na průzkum trhu byly výrazně sníženy, aby byl mechanismus finančně zajímavý.
  • Zákazníci Gazpromu mají při využívání swapů větší flexibilitu:V návaznosti na průzkum trhu si mohou zákazníci Gazpromu tuto možnost vyžádat i u menšího objemu plynu (50 milionů m³) a v kratším předstihu (čtyři měsíce).
  • Méně případů, kdy může Gazprom swap odmítnout:V návaznosti na průzkum trhu může Gazprom provedení swapu odmítnout, jen když není k dispozici přenosová kapacita. Na dodržování této podmínky bude dohlížet nezávislý subjekt.

Díky tomuto mechanismu může plyn proudit do Pobaltí a Bulharska i opačným směrem, jako by již byly se sousedními zeměmi EU propojeny plynovodem. Zákazníci Gazpromu tak budou moci vyhledávat nové obchodní příležitosti, ještě než budou propojovací plynovody postaveny. Z toho budou profitovat spotřebitelé a podniky v Bulharsku a v pobaltských státech.

3)   Gazprom se zavázal ke strukturovanému procesu, který do budoucna zajistí konkurenční ceny zemního plynu ve střední a východní Evropě

Komise se obávala, že si Gazprom mohl v pěti členských státech (Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku) účtovat vyšší ceny.

Rozhodnutí Komise teď dalo zákazníkům Gazpromu, kteří mají v těchto zemích dlouhodobé smlouvy, do rukou účinný nástroj, díky kterému si mohou do budoucna zajistit konkurenční ceny:

  • Zákazníci mohou požadovat nižší cenu, pokud se jejich cena liší od konkurenčních referenčních cen v západní Evropě:Zákazníci Gazpromu budou mít smluvně dané právo požadovat nižší cenu plynu, pokud se cena, kterou platí, liší od konkurenčních referenčních cen v západní Evropě, včetně cen v místech obchodování se zkapalněným plynem. Tuto možnost mohou uplatňovat v pravidelných intervalech (každé dva roky) a jako bonus navíc každých pět let. V návaznosti na průzkum trhu mohou stávající zákazníci toto právo uplatnit okamžitě po rozhodnutí Komise. Gazprom musí toto právo nabídnout také novým zákazníkům.
  • Nová cena plynu musí být stanovena v souladu s cenovou úrovní na konkurenčních kontinentálních západoevropských trzích s plynem:Nová cena musí odrážet konkurenční referenční ceny v kontinentální západní Evropě, včetně cen v místech obchodování se zkapalněným plynem. V návaznosti na průzkum trhu bylo toto vodítko výrazně zlepšeno. Nyní výslovně odkazuje na cenovou hladinu na konkurenčních kontinentálních západoevropských trzích s plynem, včetně cen v nejvýznamnějších místech obchodování se zkapalněným plynem na evropském kontinentu, kterými jsou TTF v Nizozemsku a NCG v Německu. Nová, nižší cena se použije se zpětnou platností od data žádosti o úpravu ceny.
  • Rozhodčí řízení, pokud Gazprom ve vymezené lhůtě nevyhoví požadavku: Pokud se Gazprom a jeho zákazník na nové ceně nedohodnou do 120 dní, může být spor předložen rozhodci. Rozhodce pak určí konkurenční cenu plynu, která plně zohledňuje výše uvedené referenční hodnoty v západní Evropě. Kromě toho se případné rozhodčí řízení musí uskutečnit v EU. Rozhodčí soudy v EU musí dodržovat a uplatňovat unijní soutěžní právo. Komise je oprávněna vystupovat v takových případech jako amicus curiae.

Díky tomu budou ceny plynu v těchto regionech konkurenční a v budoucnosti nebude docházet k tomu, že by se ceny plynu na základě smluv indexovaných podle cen ropy výrazně lišily od konkurenčních referenčních cen. Povinnost se vztahuje na všechny smlouvy s dobou trvání nejméně tři roky, neboť cenový problém v tomto případě vzniká jen u dlouhodobých smluv. U nich totiž může v důsledku nového vývoje v průběhu času dojít k významnému odchýlení od konkurenčních referenčních cen.

 

4)   Zrušit požadavky zavedené v důsledku zneužití dominantního postavení na trhu

V neposlední řadě se Komise také obávala, že Gazprom zneužil svého dominantního postavení na trhu k tomu, aby získal výhody spojené s přístupem k infrastruktuře pro přepravu plynu nebo kontrolou nad ní. V prohlášení o námitkách uvedla obavy týkající se projektu South Stream v Bulharsku a polského plynovodu Jamal.

  • Pokud jde o South Stream, rozhodnutí jasně uvádí, že Gazprom nebude mít prospěch z výhod, které získal. V souvislosti s ukončením tohoto projektu nebude Gazprom od svých bulharských partnerů vymáhat náhradu škod, a to bez ohledu na to, zda by takové nároky vůbec byly oprávněné.
  • Pokud jde o plynovod Jamal, z šetření Komise vyplynulo, že vzhledem k mezivládní dohodě Polska a Ruska nelze situaci tímto antimonopolním řízením změnit. Vztahy mezi Ruskem a Polskem v otázkách zemního plynu jsou totiž založeny na mezivládních dohodách. Polský energetický regulační úřad ve svém rozhodnutí z května 2015 každopádně nepotvrdil domněnku, že by Gazprom v souvislosti s plynovodem Jamal polský trh se zemním plynem uzavřel. Úřad konstatoval, že vlastník plynovodu Jamal, společnost Europolgaz (spoluvlastněná Gazpromem), není schopna investice do plynovodu zdržovat ani blokovat: veškeré investice, například k umožnění zpětných toků z Německa, byly certifikovaným provozovatelem přenosových služeb (Gaz-System) realizovány podle plánu.

Aby byly případy mezivládních dohod napříště lépe ošetřeny, předložila Komise legislativní návrh, podle něhož by tyto dohody, pokud se týkají zemního plynu a ropy, podléhaly jejímu předchozímu posouzení. Tento návrh vstoupil v platnost v roce 2017.

Více informací o dnešním rozhodnutí bude k dispozici na internetové stránce Komise věnované hospodářské soutěži, a to ve veřejném rejstříku pod číslem případu AT.39816.

 

 

Evropský semestr 2018. Jarní balíček: Komise vydává doporučení pro členské státy, aby dosáhly udržitelného, inkluzivního a dlouhodobého růstu

Evropská komise uvedla 23.5.“Doporučení 2018“pro jednotlivé země EU (CSR), v nichž stanoví pokyny pro hospodářskou politiku pro členské státy v následujících 12 až 18 měsících.
Evropské hospodářství roste v desetiletí nejrychlejším tempem, s rekordním zaměstnáním, oživením investic a zlepšením veřejných financí. Podle prognózy Komise z jara 2008 se růst v příštích dvou letech mírně zpomalí, ale zůstane silný. Současné příznivé podmínky by měly být využity k tomu, aby se evropské ekonomiky a společnosti staly silnějšími a odolnějšími. Navrhovaná doporučení pro jednotlivé země vycházejí z pokroku dosaženého v posledních letech a mají za cíl využít pozitivní hospodářský výhled, který má vést členské státy k přijetí dalších opatření.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, který je také pověřen finanční stabilitou, finančními službami a Unií kapitálových trhů, uvedl: „Evropa zažívá nejsilnější růst za deset let a tento rok bude i nadále pokračovat. Objevují se nová rizika, jako volatilita světových finančních trhů a obchodní protekcionismus. Měli bychom využít stávající příznivé časy k posílení odolnosti našich ekonomik, což by znamenalo vybudovat fiskální rezervy, které by v příštím útlumu poskytly zemím větší manévrovací prostor. Také to znamená strukturální reformy na podporu produktivity, investic, inovací a inkluzivního růstu. “

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a mobilitu práce, uvedla: „Letošní doporučení se více než kdy jindy soustředí na oblast zaměstnanosti, vzdělávání a sociální otázky, což ukazuje odhodlání Komise zaměřit se na provádění evropského pilíře Sociálních práv ve všech členských státech a zlepšit pracovní a životní podmínky pro všechny evropské občany. “

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční věci, daňové a celní orgány, řekl: „Dnes se přiblížíme krok k tomu, abychom za sebou zanechali dědictví krize, protože Francie po devíti letech opouští postup při nadměrném schodku. Při vytváření jednotné měny budou mít všechny země eurozóny v roce 2018 pod 3 % HDP. Trvalo několik let odpovědné fiskální politiky, která přivedla země EU do tohoto bodu, a musíme zajistit, aby odpovědnost zůstala i v budoucnu. Proto se budeme snažit aby Maďarsko a Rumunsko přijala patření k následné nápravě významných odchylek od svých fiskálních cílů. Převence je lepší než léčba v čase, kdy je ekonomika silná. “

Doporučení pro jednotlivé země v roce 2018

Doporučení se zaměřují na posílení základů udržitelného a inkluzivního růstu v dlouhodobém horizontu. Vycházejí z komplexní analýzy provedené Komisí v nejnovějších zprávách o jednotlivých zemích, které zdůraznily starší problémy v některých členských státech vyplývající z finanční krize a výzvy do budoucna. Zlepšení hospodářského kontextu umožňuje soustředit se na obnovený soubor priorit a toto okno příležitostí by mělo být využito k tomu, co je nezbytné v domácím kontextu, s ohledem na úzkou vzájemnou závislost ekonomik EU, zejména zemí eurozóny.

Komise zejména vyzývá členské státy, aby uskutečnily strukturální reformy, které zlepšují podnikatelské prostředí a podmínky pro investice, především prostřednictvím reforem na trhu výrobků a služeb, podporují inovace, zlepšují přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a bojují proti korupci.

Členské státy by měly také posílit hospodářskou odolnost v kontextu dlouhodobých výzev, jako jsou demografické trendy, migrace a změna klimatu. Pouze odolné ekonomiky mohou zajistit dlouhodobou ekonomickou konvergenci a snižování rozdílů.

V letošním roce doporučení věnuje zvláštní pozornost sociálním výzvám, která se řídí evropským pilířem sociálních práv, který byl vyhlášen v listopadu roku 2017. Zvláštní pozornost je věnována zajištění zajištění odpovídajících dovedností, účinnosti a přiměřenosti sítí sociální bezpečnosti a zlepšení sociálního dialogu.

Zemím se také doporučuje provést reformy, které připraví své budoucí pracovní síly, včetně budoucích forem práce a zvyšování digitalizace; snížení nerovností v příjmech; a vytvářet pracovní příležitosti zejména pro mladé lidi.

Pokrok v provádění doporučení

Od začátku evropského semestru v roce 2011 členské státy buď plně prováděly, nebo učinily určitý nebo podstatný pokrok ve více než dvou třetinách doporučení pro jednotlivé země. Nejvíce pokročily v oblasti finančních služeb, což odráží prioritu danou stabilizací finančního sektoru v reakci na hospodářskou a finanční krizi. Dosáhla se rovněž vysoká míra plnění reforem na podporu vytváření pracovních míst na základě trvalých smluv a řešení segmentace trhu práce. Naproti tomu doporučení v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče a rozšíření daňového základu ještě nebyly ve stejném rozsahu řešeny. Je také zapotřebí většího úsilí o zlepšení inkluzivity a kvality vzdělávání.

V rámci mandátu této komise se evropský semestr stává více zjednodušený a inkluzívní, avšak výsledky členských států při provádění doporučení stále nedosahují očekávání. V zájmu další podpory členských států při provádění dohodnutých reforem navrhuje Komise posílený soubor rozpočtových nástrojů.

Makroekonomická nerovnováha je nadále korigována

Korekce makroekonomických nerovnováh pokračuje, ale některé zdroje nerovnováhy zůstávají neadresné a vznikla nová rizika. Zatímco deficity běžného účtu byly v několika zemích korigovány, přetrvávající přebytky v ostatních členských státech zůstávají v podstatě nezměněny. Deleverování probíhá nerovnoměrně, přičemž úroveň soukromého, veřejného a zahraničního dluhu zůstává v některých členských státech nadále vysoká. Udržet dluh na pevném klesající cestě má zásadní význam pro snížení zranitelností v těchto zemích. V rostoucím počtu členských států vyžadují úzké sledování problémy související se silným růstem cen domů.

V březnu 2018 dospěla Komise k závěru, že osm členských států zaznamenalo nerovnováhu (Bulharsko, Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko) a tři země zažily nadměrné nerovnováhy (Chorvatsko, Itálie a Kypr). Stejně jako v předchozích letech bude pro všechny tyto členské státy probíhat zvláštní kontroly. To umožní Komisi, aby pozorně sledovala politická opatření v souvislosti s procesem makroekonomické nerovnováhy, přičemž hloubka tohoto monitorovacího procesu odráží rozsah problémů a závažnost nerovnováhy.

Začátek formuláře

Přezkum flexibility podle stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu
V roce 2015 vydala Komise pokyny ohledně nejlepšího využití flexibility podle stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Na základě těchto pokynů schválila Rada ECOFIN v roce 2016 dohodnutou pozici o pružnosti. To vyžadovalo, aby Komise do konce června 2018 přezkoumala uplatňování tzv. „Doložky o strukturální reformě“ a „investiční doložky“.
Z přezkumu vyplývá, že hlavní cíle pokynů Komise a obecně dohodnutého stanoviska k flexibilitě byly do značné míry splněny. Zkušenost ukazuje, že praxe této flexibility umožnila nastolit správnou rovnováhu mezi zajištěním obezřetné fiskální politiky a stabilizací ekonomika. Celková úroveň schodku v eurozóně se v letošním roce sníží na 0,7 % HDP, což je pokles z maxima 6,3% HDP v roce 2009. Očekává se, že poměr dluhu k HDP klesne z 94,2 % v roce 2014 na 86,5% v roce 2018.

V budoucnu tento přístup vybídne členské státy, aby v příznivých časech zvýšily své fiskální úsilí, aby se hospodářství EU staly odolnějšími. S ekonomickou expanzí v Evropě v pátém roce je nastal čas na vybudování fiskálních rezerv.

Pokyny a rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Na základě posouzení programů stability a konvergenčních programů z roku 2018 doporučení pro jednotlivé země poskytují členským státům pokyny pro fiskální politiku v roce 2019. Komise rovněž přijala řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu.
Komise doporučuje uzavření postupu při nadměrném schodku pro Francii. To by ponechalo pouze jeden členský stát (Španělsko) v nápravné složce paktu, a to z 24 zemí v roce 2011.

Komise rovněž přijala zprávy pro Belgii a Itálii podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v nichž přezkoumává jejich dodržování kritéria dluhu Smlouvy. Pokud jde o Itálii, analýza naznačuje, že kritérium dluhu by mělo být považováno za splněné, zejména proto, že se Itálie shodla s preventivní částí Paktu v roce 2017. Pokud jde o Belgii, protože neexistují dostatečně spolehlivé důkazy k závěru že Belgie nesplnila požadavky na preventivní opatření, zpráva nemohla zcela vyvodit závěr, zda je nebo není splněno kritérium dluhu. Komise bude příští rok přehodnotit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany obou zemí na základě údajů ex post pro rok 2018, které budou oznámeny na jaře roku 2019.

Komise Maďarsku a Rumunsku adresovala varování o existenci významné odchylky od postupu přizpůsobení střednědobému rozpočtovému cíli v roce 2017. Komise navrhuje, aby Rada přijala doporučení, aby Maďarsko přijalo vhodná opatření v roce 2018 s cílem korigovat tuto významnou odchylku. Pro Rumunsko, které již podléhá postupu významné odchylky, Komise doporučuje, aby Rada vydala rozhodnutí o neúčinných opatřeních a doporučení přijmout opatření v letech 2018 a 2019 k nápravě významné odchylky.
Komise také dnes zveřejňuje své stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu pro Španělsko, které předložilo v říjnu minulého roku, a to na základě scénáře „žádné změny politiky“. Komise se domnívá, že aktualizovaný návrh rozpočtu je v zásadě v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, jelikož prognóza Komise z jara roku 2018 předpokládá, že celkový schodek Španělska bude v roce 2018 nižší než referenční hodnota 3% HDP podle Smlouvy. Ve stanovisku se uvádí, že v tomto roce se předpokládá, že ani celkový cíl schodku, ani fiskální úsilí požadované v oznámení Rady z roku 2016 nebudou splněny.
Souvislosti
Doporučení pro jednotlivé země členským státům jsou každoročně upravena tak, aby odrážela dosažený pokrok a měnící se prostředí. Jejich obsah odpovídá širším prioritám uvedeným ve zprávě o stavu Unie prezidenta a ročním průzkumu růstu. U členských států eurozóny odrážejí také doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny. Analýza a poradenství v rámci evropského semestru jsou v souladu s dlouhodobější vizí strategie Evropa 2020.

V březnu 2018 Komise předložila svou podrobnou analýzu hospodářské a sociální situace každého členského státu ve formě zprávy o zemi jako součást zimního balíčku pro evropský semestr 2018. Komise zahájila intenzivní dialog s členskými státy jak na politické a technické úrovně, aby se ve zprávách vytvořilo společné chápání zjištění.
V dubnu členské státy předložily své národní programy reforem a aktualizovaly své fiskální strategie ve formě programů stability (pro členské státy eurozóny) nebo konvergenčních programů (pro členské státy mimo eurozónu).

Dnešní doporučení vycházejí z dialogů s členskými státy, programů předložených minulý měsíc, údajů Eurostatu a nedávno zveřejněné prognózy Komise z jara 2018.
Komise také dnes zveřejnila Konvergenční zprávu z roku 2018, která hodnotí pokrok členských států při vstupu do eurozóny a zahrnuje sedm zemí mimo eurozónu, které jsou právně odhodlány přijmout euro: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko , Rumunsku a Švédsku.

Další kroky

Komise vyzývá Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země a členské státy je plně a včas realizovaly. Očekává se, že ministři EU budou diskutovat o konkrétních doporučeních pro jednotlivé země předtím, než hlavy států a předsedové vlád EU schválí. Je proto na členských státech, aby uplatňovaly doporučení a řešily je prostřednictvím svých vnitrostátních hospodářských a rozpočtových politik v letech 2018-2019.

 

Komise zveřejňuje zprávu o konvergenci na rok 2018; hodnocení pokroku členských států v na cestě k přijetí eura

Zpráva nevyšla v češtině. Namísto vlastního překladu ji přejímáme ve slovenštině

Správa zahŕňa sedem členských štátov mimo eurozóny, ktoré sa právne zaviazali prijať euro: Bulharsko, Česká republika, Chorvátsko, Maďarsko, Poľsko, Rumunsko a Švédsko. V správe sa konštatuje, že uvedené členské štáty vo všeobecnosti vykazujú značnú nominálnu konvergenciu, ale žiadny z nich v súčasnosti nespĺňa všetky formálne podmienky pristúpenia k eurozóne. Dva členské štáty, Bulharsko a Chorvátsko, spĺňajú všetky kritériá konvergencie s výnimkou kritéria výmenného kurzu, pretože nie sú členmi mechanizmu výmenných kurzov (ERM II).

Valdis Dombrovskis, podpredseda Komisie pre euro a sociálny dialóg, zodpovedný aj za finančnú stabilitu, finančné služby a úniu kapitálových trhov, v tejto súvislosti povedal: „Euro vzniklo ako jednotná mena pre celú EÚ. Pristúpenie k eurozóne je preto otvorené pre všetky krajiny EÚ, ktoré sa o to usilujú. Je pravda, že cesta do eurozóny sa môže javiť ako dlhá a niekedy aj zložitá. Komisia je ochotná spolupracovať s tými členskými štátmi, ktoré sú odhodlané pripraviť sa na úspešné členstvo v eurozóne, a to posilňovaním svojich hospodárskych a finančných systémov. Z našej správy o konvergencii napríklad vyplýva, že Bulharsko už spĺňa nominálne maastrichtské kritériá týkajúce sa cenovej stability, stavu verejných financií a konvergencie dlhodobých úrokových sadzieb. Oceňujeme súčasnú prácu bulharských orgánov orientovanú na zapojenie do mechanizmu výmenných kurzov (ERM II) s cieľom splniť aj kritéria stability výmenných kurzov.

Pierre Moscovici, komisár pre hospodárske a finančné záležitosti, dane a clá, v tejto súvislosti povedal: „Dnešná správa poskytuje prehľad o pokroku, ktorý sa dosiahol v rámci kritérií konvergencie. Ide o akúsi prijímaciu skúšku na pristúpenie k eurozóne. Ani jeden zo siedmich v súčasnosti posudzovaných členských štátov nespĺňa všetky právne podmienky na členstvo v eurozóne. Jedným z kľúčových poznatkov za uplynulé dve desaťročia je zároveň skutočnosť, že na to, aby krajiny v eurozóne prosperovali, je reálna hospodárska konvergencia rovnako dôležitá ako nominálna konvergencia. Preto je dôležité, aby krajiny, ktoré chcú pristúpiť k eurozóne, tvrdo pracovali na posilnení produktivity, zvýšení investícií, zlepšení situácie v oblasti zamestnanosti a boji proti nerovnostiam. Komisia je pripravená pomôcť, a to aj prostredníctvom nového rozpočtového nástroja, ktorý budeme prezentovať budúci týždeň.“

Pristúpenie do eurozóny je otvorený postup založený na pravidlách. Správa je založená na kritériách konvergencie, niekedy označovaných aj ako „maastrichtské kritériá“, ktoré sú uvedené v článku 140 ods. 1 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ). Kritériá konvergencie zahŕňajú cenovú stabilitu, zdravé verejné financie, stabilitu výmenného kurzu a konvergenciu dlhodobých úrokových sadzieb. V správe sa posudzuje aj zlučiteľnosť vnútroštátnych právnych predpisov s predpismi hospodárskej a menovej únie. V správe sa dospelo k záveru, že:

  • Všetky dotknuté členské štáty spĺňajú kritérium týkajúce sa verejných financií.
  • Bulharsko, Česká republika, Chorvátsko, Maďarsko a Švédsko spĺňajú kritérium dlhodobých úrokových sadzieb.
  • Bulharsko, Chorvátsko, Poľsko a Švédsko spĺňajú kritérium cenovej stability.
  • Žiadny z uvedených členských štátov nespĺňa kritérium výmenného kurzu, pretože žiadny z nich nie je členom mechanizmu výmenných kurzov (ERM II): pred pristúpením k eurozóne sa požaduje účasť v mechanizme minimálne počas dvoch rokov bez výrazného napätia.

Okrem posúdenia uvedených formálnych podmienok pristúpenia k eurozóne sa v správe konštatuje, že právne predpisy v žiadnom z uvedených členských štátov s výnimkou Chorvátska nie sú plne zlučiteľné s predpismi hospodárskej a menovej únie.

Komisia skúmala aj iné faktory uvedené v zmluve, ktoré by sa mali zohľadniť pri posudzovaní udržateľnosti konvergencie, a zistila, že členské štáty mimo eurozóny sú vo všeobecnosti hospodársky a finančne dobre integrované v EÚ. Niektoré z nich však stále vykazujú makroekonomickú zraniteľnosť a/alebo čelia problémom súvisiacim s ich podnikateľským prostredím a inštitucionálnym rámcom, ktoré môžu predstavovať riziká, pokiaľ ide o udržateľnosť procesu konvergencie.

Dosiahnutie konvergencie a vytvorenie pevných hospodárskych štruktúr má zásadný význam pre prosperitu EÚ ako celku a pre hladké fungovanie eurozóny. Komisia je odhodlaná podporovať členské štáty, ktoré nie sú členmi eurozóny, v príprave na pristúpenie k eurozóne. Služba na podporu štrukturálnych reforiem (SRSS) pomáha pri navrhovaní a vykonávaní konkrétnych reforiem a pri posilňovaní celkových kapacít v oblasti reformy. Ako súčasť svojich návrhov na prehĺbenie hospodárskej a menovej únie v Európe Komisia navrhla vytvoriť osobitný mechanizmus v rámci existujúceho programu na podporu štrukturálnych reforiem (SRSP) s cieľom poskytovať technickú podporu na požiadanie členských štátov, ktoré sa pripravujú na pristúpenie k eurozóne. V návrhu viacročného finančného rámca (VFR) na obdobie po roku 2020 Komisia oznámila zámer navrhnúť špecializovaný nástroj konvergencie určený členským štátom mimo eurozóny, ktoré chcú pristúpiť k eurozóne. Tento nástroj konvergencie bude dobrovoľný a bude ponúkať technickú aj finančnú podporu.

Podľa nového prieskumu Eurobarometra, ktorý bol uverejnený dnes, sa podpora na pristúpenie k eurozóne v členských štátoch mimo eurozóny, na ktoré sa vzťahuje správa o konvergencii, zvýšila oproti minulému roku o 4 percentuálne body, t. j. na 51 %. Vyplýva to z prieskumu Eurobarometra uverejneného v decembri 2017, podľa ktorého podpora eura medzi občanmi v eurozóne dosiahla najvyššiu úroveň od roku 2004.

Súvislosti

Správa o konvergencii predstavuje základ pre rozhodnutie Rady EÚ o tom, či členský štát spĺňa podmienky pristúpenia k eurozóne.

Správa Európskej Komisie o konvergencii sa uverejňuje súbežne so správou Európskej centrálnej banky (ECB) o konvergencii.

Správy o konvergencii sa vydávajú každé dva roky alebo ak členský štát predloží osobitnú žiadosť na posúdenie jeho pripravenosti na pristúpenie k eurozóne, ako tomu bolo v prípade Lotyšska v roku 2013.

Povinnosť pristúpiť k eurozóne majú všetky členské štáty s výnimkou Spojeného kráľovstva a Dánska. Na Spojené kráľovstvo a Dánsko sa preto táto správa nevzťahuje.

Ministerstvo dopravy podalo rozklad k ÚOHS kvůli mýtnému tendru

Zdroj: Pixabay.com

Ministerstvo dopravy podalo rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k přehodnocení prvoinstančního rozhodnutí, kterým byl nepravomocně zrušen mýtný tendr. Úřad ministra Dana Ťoka rozporuje údajné pochybnosti v mýtném tendru. Ministerstvo to dnes sdělilo ČTK v tiskové zprávě. Antimonopolní úřad oznámil zrušení výběru vítěze v první polovině května, dospěl k závěru, že zadavatel porušil zákon o zadávání veřejných zakázek.

Úřad zrušil tendr ze dvou důvodů. Vedle neurčitosti některých podmínek zakázky se mu nelíbil ani způsob, jakým ministerstvo předávalo zadání tendru jednotlivým uchazečům. Ministerstvo totiž rozesílalo dokumentaci na přepisovatelných flash discích.

Ministerstvo v sedmdesátistránkovém rozkladu uvádí, že použití flash disků pro rozsáhlou dokumentaci stávajícího mýtného systému je zákonné, úřad prý neřešil podstatu změn anonymizované verze datových nosičů. Podle ministerstva by totiž úřad zjistil, že nešlo o věcné změny, ale o nepodstatnosti typu vypuštění záhlaví dokumentu, které nemohly mít vliv na předložené nabídky. „Úřad pouze stručně uvedl, že již sama skutečnost, že disky nejsou identické, byla způsobilá ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, což považuje ministerstvo za zcela nesprávný právní závěr,“ napsalo ministerstvo.

Míní také, že uchazečům byl dostatečně vysvětlen předpokládaný rozsah zpoplatnění dálnic a silnic I. tříd k podání nabídky. Podle ministerstva je rozšíření zpoplatnění na silnicích I. třídy v zadávací dokumentaci pevně dané, naopak objektivně stejně jako v předchozím mýtném tendru v roce 2006 nelze na kilometr přesně určit počet všech nově zprovozněných dálnic, na kterém bude vybíráno mýtné. „U nich jde tedy o předpokládaný odhad zpoplatněných úseků. To jsme již ale řešili s uchazeči při jejich dotazování se k zadávací dokumentaci. Tento fakt antimonopolní úřad při svém rozhodování ale nezohlednil,“ uvedl Ťok.

Ministerstvo dopravy v tendru vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera a slovenský SkyToll. S cenou 10,75 miliardy korun měla deset let s použitím satelitní technologie vybírat a spravovat mýtné na dálnicích a silnicích první třídy.

Ministerstvo zároveň namítá podjatost předsedy orgánu dohledu, a to pro jeho „zavádějící a pravdě neodpovídající mediální sdělení“, kdy komentoval nepravomocné rozhodnutí úřadu ve věci. „Ministerstvo tak činí pro účely případného přezkumu správními soudy,“ píše se v tiskové zprávě.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář