Domů Blog Strana 1027

Litva varuje před populární ruskou aplikací pro rezervaci taxi

Zdroj: Pixabay.com

Litevské úřady dnes vyzvaly spotřebitele, zejména státní zaměstnance, aby si neinstalovali populární ruskou aplikaci pro rezervaci taxi, protože může nezákonně shromažďovat údaje o uživatelích. Před používáním aplikace varoval také premiér Saulius Skvernelis.

Šéf národního střediska pro kybernetickou bezpečnost Rytis Rainys uvedl, že aplikace Yandex Taxi je intenzivně prověřována, ale mezitím „důrazně doporučuje neinstalovat si ji a nepoužívat ji, a to zejména pracovníkům státních úřadů“, řekl Rainys agentuře AP.

Podnik provozující aplikaci sídlí v Amsterodamu, ale je součástí ruské společnosti Yandex, která provozuje stejnojmenný populární vyhledávač. Na litevský trh vstoupil minulý týden. Aplikace vyžaduje mimo jiné přístup k mikrofonům, kamerám a místní síti.

Ředitel pro strategii společnosti Yandex Aram Sargsjan agentuře Baltic News Service řekl, že společnost „zpracovává a ukládá údaje uživatelů (Evropské unie) přísně podle předpisů EU“ a je ochotna se podrobit kontrole. „Jsme otevřeni a připraveni na jakékoli nezbytné kontroly. Všechna obvinění proti nám jsou nepodložená,“ prohlásil.

Yandex je jedna z nejúspěšnějších internetových společností v Rusku. Připadá na ni přibližně 65 procent všeho vyhledávání. Provozuje také populární aplikace pro mapy a dopravní informace.

Začátkem tohoto měsíce společnost pro sdílení jízdních kol Uber uvedla, že se s Ruskem spojila s Yandexem a pěti dalšími bývalými sovětskými republikami, neboť převzala kontrolu nad ruským trhem. Yandex bude vlastnit asi 59 procent a Uber zhruba 37 procent z kombinované společnosti.

Společnost Yandex taxi app říká, že má v litevském hlavním městě 300 vozů a její aplikace funguje na principu podobném ostatním společnostem, které sdílejí jízdu.

Zdroj: ČTK

Na letní dovolenou po Evropě s novými digitálními právy

Zdroj: Freeimages.com

Dne 27.7. Komise připomenula, že od letošního léta mohou evropští občané využívat více práv v digitální oblasti než kdy předtím. Již loni byly v celé Evropské unii zrušeny poplatky za roaming. Letos navíc mohou lidé na dovolené kdekoli v EU bez přirážek sledovat internetovou televizi, filmy a sportovní přenosy, poslouchat hudbu nebo si číst elektronické knihy, které si předplatili ve své zemi. Kromě toho už platí nová pravidla ochrany údajů, díky kterým mají všichni lidé v Evropě lepší kontrolu nad svými osobními daty.

          „Lidem v Evropě přináší jednotný digitální trh už dnes řadu výhod,“ uvedl místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip. „Od letošního léta navíc mohou své oblíbené televizní pořady a sportovní utkání sledovat kdekoli v EU. A brzy, ještě před koncem tohoto roku, půjde koupit vstupenky na festivaly anebo si pronajmout auto na internetu odkudkoli v EU, aniž by docházelo ke geoblokaci nebo přesměrování.“ Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, k tomu doplnila: „Digitální svět přináší obrovské příležitosti, ale také rizika. Například pro mnoho firem jsou naše osobní údaje užitečné. Díky moderním pravidlům ochrany údajů, které jsme zavedli, mají nyní evropští občané nad svými daty kontrolu – ať už nakupují, rezervují si dovolenou online nebo jen tak surfují na internetu.“ Marija Gabriel, komisařka pro digitální ekonomiku a společnost, zdůraznila: „Snažíme se lidem usnadnit život. Skoncovali jsme s roamingovými poplatky a zajistili bezpečnější prostředí na internetu. Jakmile budou schváleny všechny naše iniciativy, zaznamenají spotřebitelé i firmy další pozitivní změny.

Digitální práva, která již můžete využívat

  • Od června 2017 mohou lidé používat mobilní telefony na cestáchpo EU stejně jako doma, tedy bez přirážky. Od zrušení roamingových poplatků vzrostla v EU a v Evropském hospodářském prostoru spotřeba dat na více než pětinásobek a počet hovorů stoupl skoro dvaapůlkrát.
  • Od dubna 2018 mají spotřebitelé při cestách po celé EU přístup k online obsahovým službám, které si předplatili ve své zemi. To jsou například filmy, seriály nebo sportovní přenosy).
  • Díky novým pravidlům ochrany údajů, které od 25. května 2018 platí v celé EU, mohou lidé svá osobní data bezpečně převádět mezi jednotlivými poskytovateli služeb (například cloudových nebo e-mailových). Kromě toho mají lidé právo být informováni, jestliže došlo k úniku jejich údajů nebo se jich neoprávněně zmocnil někdo jiný, a také o tom, jak jsou jejich osobní data shromažďována. Lidé také mohou požádat o smazání svých osobních údajů (tzv. právo být zapomenut) a firmy musí této žádosti vyhovět, ledaže existují oprávněné důvody k jejich uchování.
  • Od jara 2016 navíc platí pravidla, která chrání síťovou neutralitu. Každý v Evropě tak má přístup k otevřenému internetu, bez zvýhodňování či znevýhodňování při výběru obsahu, aplikací, služeb a informací.

Chystané kroky

K uvedeným digitálním právům přibydou v nadcházejících měsících další. Od září budou evropští občané moci elektronické doklady totožnosti (eID) vydané v jejich zemi častěji používat pro přístup k veřejným službám v celé EU.

Od prosince bude možný volný pohyb neosobních údajů, který doplní již existující volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Lidé v EU tak získají přístup k lepším a výhodnějším službám, pokud jde o uchovávání a zpracování dat. A firmy si budou moci zvolit, kde v EU budou veškerá data uchovávat a zpracovávat.

Od 3. prosince budou Evropané moci nakupovat na internetu bez neoprávněné diskriminace, ať se nacházejí kdekoli v EU. Už se tak nebude stávat, že by se stránka zablokovala nebo došlo k přesměrování jen proto, že je kupující – nebo jeho kreditní karta – z jiné země.

Příští rok přinese lepší srovnatelnost a snížení cen za přeshraniční dodávání balíků.

Díky dohodnutým pravidlům o DPH pro elektronický obchod budou moci firmy vyřídit DPH z veškerého přeshraničního obchodu na jednom internetovém portálu a ve svém jazyce.

Nedávno schválený evropský kodex pro elektronické komunikace lidem usnadní změnu poskytovatele internetových a telekomunikačních služeb. Budou mít také právo dostávat na mobilní telefon upozornění v nouzových situacích. Nová pravidla také zajistí lepší a cenově dostupnější připojení v EU.

Aktualizovaná pravidla pro audiovizuální média přinesou právo na bezpečné online prostředí, které bude občany chránit před podněcováním k násilí, nenávisti a terorismu, dětskou pornografií, rasismem a xenofobií.

Souvislosti

V květnu 2015 Komise navrhla strategii pro jednotný digitální trh, aby jednotný trh EU přizpůsobila digitální éře. Jejím cílem bylo odstranit regulační překážky a z 28 národních trhů udělat jeden společný. To by mohlo evropské ekonomice přinést ročně 415 miliard eur a vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst.

Během uplynulých tří let již bylo přijato 17 legislativních návrhů, ovšem 12 dalších ještě na schválení čeká. Nyní je nutné, aby byly i tyto zbývající návrhy rychle projednány a odsouhlaseny. Hodnota evropské datové ekonomiky by se tak do roku 2020 mohla zvýšit až na 700 miliard EUR, což představuje 4 % ek

Vyšetřovatelé stále neznají důvod zmizení malajsijského letadla

Zdroj: Pixabay.com

Vyšetřovatelé nadále nejsou schopni určit příčinu zmizení letadla společnosti Malaysia Airlines, které se ztratilo v březnu 2014 na trase z Kuala Lumpuru do Pekingu s 239 lidmi na palubě. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise. Podle ní tato otázka nebude moci být zodpovězena, dokud se nenajde vrak letounu.

„Tým není schopen určit skutečnou příčinu zmizení letu MH370,“ řekl dnes novinářům šéf vyšetřovacího týmu Kok Soo Chon. „Přesvědčivou odpověď bude možné poskytnout, pouze pokud bude nalezen vrak,“ dodal vyšetřovatel v reakci na otázku, zda bude vůbec někdy možné zjistit, co se s letounem stalo.

Předpokládá se, že se Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines zřítil v jižní části Indického oceánu západně od australského pobřeží, když se z neznámých důvodů odklonil od své trasy.

Pátracím týmům se navzdory rozsáhlé mezinárodní operaci a následnému soukromému hledání v Indickém oceánu nepodařilo vrak letadla objevit. Pouze na plážích ostrova Mauricius a na březích Tanzanie či francouzského ostrova Réunion se našly trosky, u nichž se potvrdilo, že pocházejí ze zmizelého letounu.

Zpráva vyšetřovacího týmu o rozsahu 400 stran opakuje tvrzení malajsijské vlády, že bylo letadlo úmyslně odkloněno od své trasy a po přerušení komunikace ještě asi sedm hodin pokračovalo v letu. Důvod zmizení letounu ale není podle vyšetřovatelů stále možné určit, přičemž „nelze vyloučit možný zásah třetí strany“.

Příbuzní lidí, kteří byli na palubě letadla, vyjádřili nespokojenost se závěry zprávy, která nechává řadu otázek kolem zmizení stroje nezodpovězených, uvedla agentura AP.

Zdroj: ČTK

Řidiči v brněnské MHD ve vedrech dostávají iontové nápoje

Zdroj: Pixabay.com

Řidiči v brněnské MHD se v těchto dnech opět potýkají s extrémním horkem v kabinách svých vozů i přes to, že všechny kabiny jsou vybavené klimatizací. Vzhledem k tomu, že sedí za velkým čelním sklem, tak ani klimatizace často nedokáže upravit teplotu tak, aby řidičům nebylo vedro. Kvůli tomu jim dopravní podnik zajišťuje podmínky pro co nejsnazší výkon práce, například jim dává iontové nápoje, řekla dnes ČTK mluvčí Barbora Doležalová.

„Ti, kteří nemají během služby přístup k pitné vodě a nemohou si ji převzít ani před nástupem na službu, zajišťujeme dovoz balené vody,“ uvedla Doležalová.

Součástí opatření je také letní uniforma. Nemusejí tak jezdit v dlouhých kalhotách, ale mají kraťasy. „Součástí je také kšiltovka a sluneční brýle,“ řekla Doležalová.

Řidiči si pomáhají často také tím, že si omotají kolem krku namočený ručník. Na konečné obvykle z kabiny vystupují, a pokud je to možné, chodí si odpočinout do stínu.

Cestující zatím mohou pocítit dopad klimatizace v 60 autobusech, které dopravní podnik dostal letos, postupně by se však měla montovat i do dalších vozů z posledních let. V tramvajích klimatizace zatím není. Ti, kteří jezdí trolejbusem, ji využijí jen na lince 32, kde nyní jezdí nové vozy částečně na bateriový pohon.

Zdroj: ČTK

Česká doprava ve střednědobém finančním rámci EU 2021-2027 může mít dobrou pozici

Zdroj: Pixabay.com

 

           Předseda Evropské komise Juncker prosadil program překonání krize a prohloubení integrace, aby EU jako celek obstála ve světě. K překonání finanční krize EU přijala řadu opatření, zpomalující růst ekonomiky zapracováním zvýšeného rizika návratnosti financí místo nutnosti garancí i dokonce podpor ztrát státy. Po přijetí prevence se k podpoře růstu nadměrná opatření zmírňují. Souhrnné dokumenty k prohloubené EU se diskutují od března 2017 do prosince 2018, aby je schválil současný Evropský parlament (EP) a v březnu 2019 Evropská rada v Sibiu jako podklad pro volby do nového EP koncem května 2019. České vládě zbude na připomínky září-prosinec2018.Protože ve většině členských států je podstatně větší informovanost o nezbytnosti a výhodách evropské integrace v etapě globalizace, věřme že úpravy vyjádří i potřeby ČR.

Návrh střednědobého finančního rámce EU 2021-2027

Na summitu 28. června 2018 v Bruselu se Evropská rada zabývala návrhem střednědobého finančního rámce EU 27 (po přijetí států západního Balkánu, splní-li podmínky přijetí do EU, i třeba EU30). Jednotlivé části byly rámcově a pak podrobně diskutovány na Radách EU a v EP. Záměry jsou podkládány průzkumy Eurobarometru, závěry mnoha kongresů, seminářů, konferencí; Evropská komise 9. května 2018 v Den Evropy zahájila veřejnou online konzultaci k 12 otázkám, jakým směrem by se měla Evropská unie dále ubírat, (viz článek k tomu v eLogistika.info 21.5. 2018„12 otázek ohledně budoucnosti Evropy: Komise zahajuje internetovou konzultaci s občany“), určenou k vyjádření všem Evropanům. Po dílčích návrzích od roku 2014 se diskutovaly od 1. března 2017 zásadní dokumenty. Navrhuje se k tomu střednědobý finanční rámec na léta 2021-2027.

Návrh rámce na závazky (s přesahem ročních částek pro víceleté projekty) 2021-2027 je 1134583 mil. EUR, v průměru 1,11 % hrubého národního důchodu HND EU27 s rozpětím od 1,13 % 2022 po 1,09 % 2027. Hlavní kapitoly s dalším členěním na podkapitoly jsou Jednotný trh, Inovace a digitální ekonomika, Soudržnost a evropské hodnoty, Přírodní zdroje a životní prostředí (894900 mil. EUR, 78,9 %), Migrace a správa hranic, Bezpečnost a obrana a Sousedství a svět (164081 mil. EUR, téměř 14,5 % HND, podíl veřejné správy EU je pod 6,7 %, z toho téměř čtvrtina jde na školy EU, spravované Evropskou komisí. V nich je doprava výrazně podpořena pro její mimořádný vliv na spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a emisí. A podporují se malé a střední podniky zejména jako nositelé inovací. Tyto veřejné zdroje ale nebudou vzhledem k nutné ochraně podnebí stačit.

Evropská komise pořádala 22.března 2018 v Bruselu konferenci na nejvyšší úrovni k strategii reformy finančního systému EU pro trvale udržitelné finance v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Akční plán předtím vyhlášený 8. března je součástí úsilí zapojit soukromé finance kapitálových trhů do konkrétních potřeb evropské ekonomiky ve prospěch planety a lidstva. Jde i o jeden z klíčových kroků k plnění historické Pařížské dohody a programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. K tomu ale je odhadem nutno ročně vynaložit zhruba 180 miliard EUR po 2 až 3 desetiletí. Proto se navrhuje selekce investičních záměrů a výběr těch nejdůležitějších. „Boj proti klimatickým změnám musí zahájit finanční sektor; to je výzva, ale také výjimečná příležitost.“

Předseda Juncker uvedl jednání: „Prostřednictvím ambiciózních cílů historické dohody o klimatu v Paříži a odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů je již Evropa v čele boje proti změně klimatu. Evropský finanční sektor musí vést zelený přechod a učinit z naší Unie globální destinaci pro udržitelné investice. Neexistuje větší návratnost investic, než zdravá planeta a ekonomika.“

            K soustředění prostředky právě na ozdravění planety a klimatu, se zpracoval akční plán.

Klíčové rysy akčního plánu udržitelných financi uvedené na konferenci

– Dohoda na základních pojmech společného názvosloví jednotného systému klasifikace udržitelného financování EU a oblastech, kde mohou mít udržitelné investice největší efekt.

– Vytvořit systém označování ekologických finančních produktů umožňující investorům snadno identifikovat investice, plnící kritéria inovativního růstu, ekologického nebo nízkouhlíkového charakteru. Přijaté návrhy by si měli osvojit politici a pracovníci veřejné správy na všech úrovních od EU po obce. Financí se týká

– objasnit povinnost správců aktiv a institucionálních investorů zohlednit udržitelnost investičního procesu a zlepšit požadavky na zveřejňování informací.

– Požadovat, aby pojišťovací a investiční podniky poradily klientům na základě svých preferencí udržitelnosti.

– Začlenit udržitelnost do obezřetnostních požadavků; banky a pojišťovny jsou důležitým zdrojem externích finančních prostředků pro evropské hospodářství. Komise prozkoumá proveditelnost „rekalibrace“ kapitálových požadavků na banky (tzv. zelený podpůrný faktor) na udržitelné investice, pokud je to odůvodněno z hlediska rizika, při současném zajištění finanční stability.

– Zlepšení průhlednosti podávaných zpráv o podnikání: Komise navrhuje přezkoumat pokyny pro nefinanční informace a dále je sladit s doporučeními pracovní skupiny pro finanční zpravodajství (TCFD) Rady pro finanční stabilitu, týkající se klimatu.

EU je na počátku úsilí, aby byla současná ekonomika Evropy ekologičtější a udržitelnější, s cílem oteplení klimatu jen o 2° nebo dokonce 1,5 ° C, odsouhlasený v Pařížské dohodě v prosinci 2015.

Odhady objemu investic nutno zabezpečit. Ale k tomu třeba připravit v nových podmínkách ekonomicky životaschopné projekty. Potřeba investic a příprava projektů se v různých částech Evropské unie a v různých sektorech liší. Je tu ale Evropské investiční poradní centrum pro ekologické a udržitelné investiční projekty; jeho činnost se na žádost a podle potřeby členských států prohloubí. Bude fungovat v rámci rozšířeného Evropského fondu pro strategické investice („EFSI 2.0“) do konce roku 2020. Bude zapotřebí sdružovat soukromé a veřejné zdroje včetně způsobů sdílení rizik, aby se urychlila jejich realizace. Účast veřejných financí (z rozpočtu EU a členských států) bude hrát důležitou roli pro mobilizaci soukromého kapitálu, omezeného po počátku krize požadavky na vyšší podíl vlastního kapitálu při financování projektů, kritérii zvýšené obezřetnosti při hodnocení efektivnosti projektů aj., protože ztráty budou příště nést úvěrové instituce a jejich majitelé, po vyčerpání těchto zdrojů za podmínky restrukturalizace může půjčit instituci v tísni úvěr jen evropská bankovní instituce, a ne stát sídla banky. Úvěr s garancí veřejných financí tím může být levný.

Možné změny rámce

            Dne 10. července 2018 byl poslední ze 7 pracovních seminářů (Task Force) pro subsidiaritu, proporcionalitu „Dělat efektivněji méně“; předal závěrečná doporučení předsedoví Junckerovi k jeho tézi, že „Komise se snažila být velká v zásadních otázkách a malá u malých problémů. Začal jsem nastavovat funkce subsidiarity a proporcionality, aby bylo jasné, kde má EU přidanou hodnotu“. Položil k tomu 3 otázky:

1)jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality v rámci institucí EU;

2) jak lépe zapojit regionální a místní orgány do tvorby politik a jejich provádění a

3) jaké jsou politické oblasti, v nichž by se pravomoci mohly postupně vrátit členským státům.

Českým a slovenským občanům by měla být Junckerova koncepce subsidiarity velmi blízká: prohlubující se integraci Evropy jako zárodku globalizace poprvé konstatoval prezident Masaryk 1932, v roce 1933 myšlenku rozvedl: „Kdyby mně bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských. Nebylo by to nic násilného nebo překotného. Každý ze států by měl rozsáhlou oblast svobody. Byly by vzájemně vázány smlouvami jako organizačním plánem práce politické a hospodářské.“ (Cesta demokracie IV, s.344).

Pracovní seminář zdůraznil, že zásadním problémem EU byly a jsou inovace a tedy investice. Tzv. Junckerův plán, přejmenovaný po ztrátě obav z jeho neúspěchu na Evropský fond strategických investic EFSI, prodloužený jako „EFSI 2.0 do roku 2020; plynule přecházející do Fondu InvestEU do roku 2027, problém z velké části vyřešil18. července v Bruselu předseda Juncker uvedl, že EFSI poskytl zatím místo 315 mld. EUR 335 miliard EUR dodatečných investic; 30 % investic na podporu malých podniků, 20 % na energetiku, 20 % na výzkum, 20 % na digitalizaci a dopravu, zbytek do oblastí sociálních a environmentálních. Objem má do roku 2020 dosáhnout 500 miliard EUR. Plynule naváže zřejmě cca 700 mld. EUR 2021-2027 Fondu InvestEU, protože současný opatrný odhad je přes 650 mld. €. Bude to základní zdroj investic na inovace, který ale stejně nestačí.

Možné změny v realizaci trvale udržitelných financí

Evropská komise pořádala 22.března 2018 v Bruselu konferenci na nejvyšší úrovni k strategii reformy finančního systému EU pro trvale udržitelné finance v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Akční plán k tomu vyhlášený 8. března je součástí úsilí Unie kapitálových trhů (CMU) spojit finance s konkrétními potřebami evropské ekonomiky ve prospěch planety a lidstva. Jde i o jeden z klíčových kroků k provádění historické Pařížské dohody a programu Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030. K tomu ale nutno ročně vynaložit zhruba 180 miliard EUR po 2 až 3 desetiletí. Proto nutno provést selekci investičních záměrů a vybrat ty nejdůležitější. Boj proti klimatickým změnám musí zahájit finanční sektor; to je výzva, ale také výjimečná příležitost.“

Předseda Juncker uvedl jednání: „Prostřednictvím ambiciózních cílů stanovených v historické dohodě o klimatu v Paříži a odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů je již Evropa v čele boje proti změně klimatu. Evropský finanční sektor musí vést zelený přechod a učinit z naší Unie globální destinací pro udržitelné investice. Neexistuje větší návratnost investic, než zdravá planeta a ekonomika.“

Závěry pracovního semináře pro subsidiaritu „Dělat efektivněji méně“

Na základě diskusí, veřejných slyšení a návrhů mnoha zainteresovaných předložil pracovní seminář řízený prvním místopředsedou Komise Timmermansem se 3 zástupci Evropského výboru regionů a 3 zástupci národních parlamentů řadu doporučení národním parlamentům, národním, regionálním a místním orgánům, EP, Radě a Evropské komisi.

Protože je zapotřebí soustředit prostředky právě na ozdravění planety a klimatu, k tomu zpracovat akční plán, úkol na evropské úrovni nutí přemýšlet o prioritizaci činností k účinnějšímu využívání zdrojů EU;

1)mnohem více než návrh oblastí k převodu na členské státy je nezbytná náprava nedostatků v současném provádění politik EU. Klíčovým problémem je nedostatečné zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů s nedostatečně osvojenou politikou EU. Parlamenty a místní a regionální orgány se mají podílet na navrhování a provádění politik v souladu se zásadou víceúrovňové správy. To by mělo pomoci rozvinout více „aktivní subsidiarity“; zajistit lepší zhodnocení a přijetí toho, proč jsou politiky prováděny na úrovni EU, a že je zapotřebí v konečném důsledku provádění těchto politik na všech úrovních správy. V EU je 74 regionálních shromáždění s legislativními odpovědnostmi, přibližně 280 regionů a 80 000 obcí; ty se přímo podílejí na uplatňování právních předpisů Unie. Jejich znalosti a zkušenosti musí tedy být při uplatňování legislativy Unie využívány.  Při větším zapojení do procesu tvorby politik budou schopny lépe vysvětlit, co a proč dělá něco Unie;

2) osvojení principů subsidiarity a proporcionality a strukturovanější a důslednější jejich uplatnění v rozhodovacích procesech by mohlo pomoci snížit některé obavy a frustraci z názoru, že toho dělá Unie příliš mnoho;

3) právní předpisy EU se v některých oblastech staly příliš „husté“ nebo složité. V případě směrnic není ponechán dostatečný prostor pro rozhodování na všech ostatních úrovních a dostatečnou pružnost realizace se zřetelem na národní specifika. Pracovní skupina si byla vědoma, že je řada důvodů, proč to může být složité. Ale může to zvýšit důvěru mezi členskými státy a členskými státy a institucemi Unie;

4)právní předpisy EU někdy lpějí na striktních účetních pravidlech pro výdaje programů EU. Měla by se snížit regulační hustota se srozumitelnějšími zásadami regulace včetně konzultací jejich dosahu a ujištění o srozumitelnosti.  Pracovní skupina proto doporučuje, aby Komise ověřila postup předem, s možností stavět na existujícím programu REFIT k zjednodušení legislativy a snížení nikoliv nezbytných regulačních břemen;

5)Pracovní skupina dospěla k závěru, že nový způsob práce zohledňující subsidiaritu a proporcionalitu je nezbytný k tomu, aby místní i regionální orgány a vnitrostátní parlamenty mohly účinněji přispívat k tvorbě politiky EU a podílet se na přípravě nových právních předpisů. Navrhovaný nový přístup předpokládá, že všechny úrovně státní správy budou subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji, a to na základě „modelu sítě“, jenž je srovnatelný s kontrolním seznamem problémů subsidiarity a proporcionality.

Z toho plyne zdůrazňovaná potřeba zapojení všech místních, regionálních a národních orgánů do víceúrovňové veřejné správy

Mezi záměry k zlepšení klimatu jsou na čelném místě projekty dopravní infrastruktury

Česká republika ztratí od roku 2021 podporu Fondu soudržnosti pro státy s hrubým domácím produktem HDP na obyvatele do 75 % unijního průměru. Nebude nadále čistým příjemcem z rozpočtu EU, země s průměrem HDP nad 75 % jsou čistým plátcem; ztratí spolufinancování z kohezních fondů do 85 % celkových nárokovatelných investičních nákladů s vlastním příspěvkem Jen 15 % (v praxi bez nenárokovatelných výdajů cca 80 % a 20 %).  Pokud se ale převezmou dosavadní pravidla, lze získat z fondů EU 20 % až 50 % celkových nárokovatelných investičních nákladů. A je tu EFSI a jeho pokračování Fond InvestEU, v němž se podíly veřejných zdrojů stávají zárukami za jimi získanou evropskou přidanou hodnotu, snižují se rizika návratnosti a efektivnosti, cena úvěrů tím klesá. proto jim mohou soukromé banky a jiné zdroje na vrub podstatně menší rizikovosti, pokud jde o návratnost, poskytnout vyšší a levnější podíly z vlastních zdrojů, protože jim nehrozí úhrada ztrát z vlastních prostředků finanční instituce a jejích majitelů. A mají vznikat podle potřeb další obdobné fondy z veřejných a soukromých zdrojů.

EFSI se od roku 2021 mění v InvestEU, který by dostal z rozpočtu EU 15,2 miliardy EUR, aby mohl rozpočet EU poskytnout záruku ve výši 38 miliard EUR a tím vznikly v letech 2021-2027 dodatečné investice ve výši více než 650 miliard EUR. Doprava jako odvětví s vysokými nároky na spotřebu energie a emisemi zhoršujícími podnebí nikdy neměla tolik možných finančních zdrojů. Jen je zapotřebí mít včas efektivní projekty, protože kvóty převálcuje unijní přidaná hodnota, tedy unijní efektivnost. Země v centru Evropy na to má všechny objektivní podmínky.

Umělkyně zakonzervovala „nejkrásnější“ výmol Německa

Zdroj: spiegel.de

Silniční výtluk v Mönchengladbachu, označovaný za „nejkrásnější výmol Německa“, má zůstat zachován pro příští generace. Německá umělkyně Maren Dörwaldtová ho dnes zalila průhlednou umělou pryskyřicí, informovala agentura DPA. Kráter proměněný v malé okrasné jezírko tak mohou i nadále obdivovat jeho fanoušci, aniž by představoval nebezpečí pro řidiče a chodce.

Třiatřicetiletá Dörwaldtová nedávno díru potají esteticky upravila do podoby barevného jezírka s rybičkou a mušličkami a svým dílkem se pochlubila na instagramu. Nějakou dobu ale nebylo jasné, co s jejím výtvorem dál bude. Nakonec se umělkyně dohodla s místními úřady na jeho zalitím umělou pryskyřicí, která údajně zajišťuje bezpečnost silničního provozu.

Nyní musí zaplněný výmol pořádně zatvrdnout a místní správa silnic bude pravidelně kontrolovat jeho stav.

Zdroj: ČTK

Zájem o nízkonákladové létání v pololetí vzrostl dvojnásobně

Zájem o nízkonákladové létání v Česku neustále roste. Dopravci během letošního prvního pololetí prodali 6774 letenek na tyto spoje, což je meziročně více než dvojnásobně více. ČTK to řekl marketingový manažer Letuška.cz Jan Marek. Levné letenky a nízkonákladové aerolinky jsou v současnosti trendem nízkonákladového cestování.

„Výrazný nárůst přikládám zejména stále rostoucí poptávce po letecké dopravě v kombinaci s nízkými cenami letenek,“ dodal Marek.

Tuzemská letiště v posledních letech nabídku nízkonákladových linek rozšiřují. Největší české letiště v Praze Ruzyni se zaměřuje především na klasické dopravce. I přesto, zejména v posledních letech, tvoří nízkonákladové létání podstatnou část jeho provozu. Podle mluvčího Romana Pacvoně se tito dopravci podílejí na celkovém provozu zhruba 30 procenty. „Jedná se o vyvážený poměr, který bychom chtěli zachovat také do budoucna,“ uvedl.

Nízkonákladové lety nabízí na pražském letišti například aerolinky Ryanair, easyJet nebo Wizz Air. Nízkonákladové lety poskytuje pod značkou SmartWings také tuzemský dopravce Travel Service, který má na letišti jednu ze svých základen.

Nízkonákladové linky tvoří nejdůležitější část pravidelného provozu na brněnském letišti v Tuřanech, kde jinak většinu provozu tvoří charterové lety. Nejaktivnějšími dopravci jsou tu Ryanair a Wizz Air, které mají dohromady 37procentní podíl z celkového provozu na letišti. Cestující tak mohou za levné letenky pravidelně létat například do Londýna nebo Mnichova.

Na nízkonákladové dopravce se zaměřuje také letiště v Pardubicích. Nízkonákladové linky letos podle manažera letiště Libora Kříže přepraví přes 40 procent cestujících, což je zároveň třetina všech komerčních letů, které letiště nabízí. Podle Kříže nízkonákladové linky patří právě na menší regionální letiště, jako je to v Pardubicích. Cestující odtud mohou létat například největším nízkonákladovým dopravcem Ryanair do Londýna či španělského Alicante.

Letiště Praha loni odbavilo více než 15,4 milionu cestujících, letos by podle prognóz se mohlo přiblížit k hranici 17 milionů. Ostatní tuzemská letiště vykazují čísla výrazně menší. Druhé největší letiště v brněnských Tuřanech loni odbavilo zhruba 470 tisíc pasažérů.

Resort dopravy stály vleklé problémy podle NKÚ desítky milionů

Zdroj: Pixabay.com

Vleklé problémy s nevýhodnou smlouvou na pronájem trati a s výkupy pozemků stály ministerstvo dopravy desítky milionů korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Zároveň se ale podle úřadu podařilo ministerstvu a jeho organizacím odstranit nedostatky odhalené minulou prověrkou.

NKÚ v rámci aktuální kontroly prověřoval hospodaření ministerstva dopravy a jemu podřízených organizací Drážní inspekce, Drážního úřadu a Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) v letech 2015 až 2017. „Z kontroly nevyplynuly závažnější nedostatky s výjimkou několika problémů, které se táhly už řadu let,“ oznámil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Jedním ze zmíněných problémů byly výkupy pozemků pod Pražským okruhem v Praze-Slivenci. Vypořádání začalo již v roce 2000, ale pozemky byly vykoupeny až loni. „Během této doby ministerstvo dopravy zaplatilo vlastníkům (pozemků) za bezdůvodné obohacení státu a soudní výlohy přes 47 milionů korun. Pokud by majetkoprávní vypořádání netrvalo takto dlouho, zaplatil by stát podstatně méně peněz,“ uvedl Kešner.

Druhým dlouhotrvajícím problémem byla podle kontrolorů nevýhodná smlouva ŘVC se soukromou firmou na úhradu nákladů spojených s provozem vlečky na železniční trati Kolín – Nymburk. „Firma na základě této smlouvy vyfakturovala částku 36 milionů korun, kterou ale ŘVC odmítlo uhradit, ačkoliv k tomu nemělo relevantní důvod. Následné soudní spory prohrálo a kvůli pokutám, úrokům z prodlení a soudním výlohám muselo nakonec zaplatit celkově 100 milionů korun,“ mluvčí NKÚ.

Prověrka však podle NKÚ také ukázala, že ministerstvo a jeho organizace napravily problémy odhalené předchozí kontrolou. Například ŘVC se podařilo snížit provozní náklady nebo omezit využívání externích dodavatelů a také se ředitelství přestěhovalo z pronajatých prostor do sídla ministerstva.

Zdroj: ČTK

Nová výroba plastových kontejnerů v Beringenu v Belgii

[quote]Skupina Schoeller Allibert pokračuje v růstu a nově otevřela výrobní závod pro výrobu kontejnerů Beringenu v Belgii.[/quote]

Toto nové působiště s výrobním prostorem o rozloze 6.000 m2 byla slavnostně otevřena na konci června a již nyní se zde vyrábí kontejnery Big Box Maximus 1212 a ClickPall. Bude ale primárně zaměřena na nové produkty, jejichž výroba bude zahájena v roce 2019.

Skupina Schoeller Allibert do svého rozvoje neustále investuje, a to zejména díky tomuto zcela novému modernímu výrobnímu místu, které bude modelovou výrobnou pro budoucí zařízení skupiny.

Při příležitosti otevření nové haly společnost Schoeller Allibert pozvala asi tři desítky zástupců z řad odborného tisku na prohlídku závodu a zároveň pro ně připravila podrobnou prezentaci nejinovativnějších produktů společnosti Schoeller Allibert, jakými jsou Magnum Optimum® 595, nový IBC kontejner Combo Fructus® který získal ocenění v soutěži Obal roku 2018,  Maximus® 1212, plastová paleta Rackpal a další nejnovější přepravky a boxy. Ty novinářům odprezentoval v showroomu samotný management společnosti.

Výroba kontejnerů Schoeller Allibert v Beringenu má kromě vnitřní plochy 6 000 m2 i venkovní skladovací prostor 3,500 m2. Specializuje se hlavně na vstřikování velkoobjemových vratných beden a boxů. Produkuje přibližně 700 kusů „velkých boxů“ denně v libovolné barvě a se zákaznickým specifickým horkotiskem. Schoeller Allibert si vybral lokalitu Beringen (Belgie) pro svou perfektní polohu v regionu Beneluxu, přímo mezi Německem a Francií, což jsou nejvýznamnější trhy z hlediska prodeje.

Guy Wastiau, renomovaný belgický architekt, se inspiroval z práce realizované v dalších továrnách skupiny a přišel s nevšedním tvarem budovy, který je velmi charakteristický pro kulaté svahy, které symbolizují tok plastu v procesu vstřikování.

Nová výrobna běží v kontinuálním nepřetržitém provozu a zaměstnává tým 40 zaměstnanců přímo na místě. Toto zařízení disponuje největšími výrobními stroji v regionu Beneluxu, a zaměřuje se hlavně na největší produkty společnosti Schoeller Allibert, jako je Big Box Maximus 1212, určený mimo jiné pro ovoce nebo plastový ClickPall pro petrochemický průmysl.

Schoeller Allibert Group také v současné době vyvíjí nové výrobky, které budou vyráběny v této továrně a uváděny na trh do roku 2019. Další příklady budoucího sortimentu budou nestohovací boxy, které mohou být použity k ochraně zboží před vodou v případě záplav. Voda je pro zboží vždy rizikem, které je ale možné eliminovat.

Ludo Gielen, šéf strate gického růstu ve společnosti Schoeller Allibert Group:

,,Továrna Greenfield Beringen má perfektní polohu v srdci Beneluxu a mezi západním Německem a severní Francií. Proto nám pomůže růst a dodávat další výrobky týkající se trhu Beneluxu, ale i pro vnitřní požadavky společnosti Schoeller Allibert z Německa a Francie.“

Závod Beringen, který má být modelovým továrním závodem všech budoucích továren skupiny, jednoznačně posiluje skupinovou strategii, týkající se vývoje firmy nejen v regionu Beneluxu. Hlavní trhy, které jsou v současné době obsluhovány v této oblasti, jsou zemědělství, potravinářství a zpracování potravin, průmyslová a chemická výroba, nápojový průmysl a pooling. Mnoho odvětví se stále vyššími očekáváními budou pokryty nabídkou sortimentu z továren Schoeller Allibert.

Co se tento týden událo v logistickém světě?

[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]

[feature_slider display=“tag“ tag=“13910″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]

 

Logistický kalendář