Sobota, 15 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1033

Řešení online dezinformací

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Zatímco technologie nabízejí nové a snadné způsoby, zejména prostřednictvím sociálních médií, k šíření informací ve velkém měřítku a s rychlostí a přesností, mohou být také použity jako silné odrazové komory pro dezinformační kampaně.[/quote]

Dezinformace narušuje důvěru v instituce a v digitálních a tradičních médiích a poškozuje naše demokracie tím, že omezuje schopnost občanů přijímat informovaná rozhodnutí. Může polarizovat diskuse, vytvářet nebo prohlubovat napětí ve společnosti a podkopávat volební systémy a mít tak širší dopad na evropskou bezpečnost. Znehodnocuje svobodu názoru a vyjádření, což je základní právo zakotvené v Listině základních práv Evropské unie. Svoboda projevu zahrnuje respekt k svobodě a pluralismu médií, jakož i právo občanů na to, aby si mysleli a přijímali a šířili informace a myšlenky „bez zásahu ze strany veřejných orgánů a bez ohledu na hranice“.

Orgány veřejné moci jsou však povinny informovat občany a chránit je před činnostmi, jejichž cílem je záměrně manipulovat s jejich názory a skrytě ovlivňovat jejich rozhodnutí. Vzestup dezinformace a závažnost hrozby vyvolaly rostoucí povědomí a obavy v občanské společnosti jak v členských státech EU, tak v širším mezinárodním měřítku. V usnesení z června 2017 Evropský parlament vyzval Komisi, aby „podrobně analyzovala současnou situaci a právní rámec s ohledem na falešné zprávy a ověřila možnost legislativního zásahu s cílem omezit šíření a šíření falešného obsahu“.
Proto Komise navrhla 26. dubna řadu opatření a samoregulačních nástrojů, jako je celoevropský kodex postupů pro dezinformace s cílem dosáhnout do října 2018 měřitelných účinků. Navrhuje rovněž posílit mediální gramotnost a podporu nezávislé sítě faktů a nástrojů ke stimulaci kvalitní žurnalistiky.

Stále rostou očekávání, že on-line platformy by neměly splňovat pouze právní závazky vyplývající z právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, ale také s příslušnou odpovědností vzhledem k jejich ústřední roli měly zajistit bezpečné online prostředí, chránily uživatele před dezinformací a nabízely uživateli různost názorů. Komise vyzývá platformy, aby rozhodně zintenzivnily své úsilí o potírání online dezinformace. Domnívá se, že samoregulace, pokud je účinně prováděna a monitorována, může přispět k tomuto úsilí. Ty by neměly vést k škodlivým důsledkům pro technické fungování internetu a mělo by se zabránit fragmentaci internetu. K tomu Komise podpoří vypracování ambiciózního kodexu, jehož cílem bude dosažení těchto cílů:

– výrazně zlepšit kontrolu umístění reklamních kampaní, zejména s cílem snížit příjmy poskytovatelů dezinformací; a omezit možnosti cílení pro politickou reklamu;

– Zlepšit přístup k důvěryhodným informacím.

– zajistit transparentnost sponzorovaného obsahu týkajícího se volebních a politických procesů;
– Zintenzívnit a prokázat účinnost úsilí o uzavření falešných účtů;

– usnadnit uživatelům hodnocení obsahu prostřednictvím ukazatelů důvěryhodnosti zdrojů obsahu a poskytnout snadno přístupné nástroje pro hlášení dezinformací;

– zavést jasné systémy označování a pravidel pro vnitřní nebezpečí a zajistit, aby jejich činnost nemohla být zaměňována s lidskými interakcemi;

– posílat uživatelům nástroje umožňující přizpůsobené a interaktivní zážitky online, aby mohli
usnadnit objevování obsahu a přístup k různým zdrojům zpráv, které představují alternativní pohledy;
– zajistit, aby nové online služby obsahovaly záruky proti dezinformacím;

– poskytnout důvěryhodným organizacím na ověřování faktů a akademickým oborům přístup k údajům platformy (zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací), který by byl schopen lépe analyzovat a sledovat dezinformační dynamiku a lépe pochopit fungování algoritmů
Kodex postupů by se měl vztahovat i na boty zavedením jasných značkovacích systémů a pravidel pro roboty a zajistit, aby jejich činnosti nemohly být zaměňovány s lidskými interakcemi. Očekává se, že platformy také zintenzívní a zvýšit účinnost úsilí o uzavření falešných účtů.

Komise vyzývá platformy, aby rozhodně zintenzivnily své úsilí o potírání online dezinformace. Za tímto účelem Komise podpoří vypracování ambiciózního kodexu samoregulačního charakteru. Komise posoudí provádění kodexu postupů v širokých konzultacích se zúčastněnými stranami a na základě klíčových ukazatelů výkonnosti. Pokud by se výsledky ukázaly jako neuspokojivé, může Komise navrhnout další opatření, včetně opatření regulativního charakteru.

Sdělení navrhuje přístup založený na všudypřítomných přístupech tam, kde existuje široká účast zúčastněných stran a spolupráce veřejných orgánů, on-line platforem, inzerentů, důvěryhodných uživatelů, novinářů a mediálních skupin.Vzhledem k tomu, že mnoho aspektů dezinformace zůstává nedostatečně analyzováno a přístup k údajům on-line platforem je stále omezen, sdělení předpokládá další shromažďování, analýzu a sledování údajů prováděných faktickými kontrolory a akademickými výzkumníky. Na druhé straně doporučuje další aktivity v oblasti mediální gramotnosti ze strany občanské společnosti a faktických kontrol.

Uznává rovněž potřebu podniknout kroky k další podpoře evropských kvalitních médií v digitálním prostředí, posílit důvěru v klíčovou společenskou a demokratickou roli kvalitního žurnalismu jak offline, tak online a povzbudit kvalitní zpravodajské média k prozkoumání inovativních forem žurnalistiky

Fórum Komise pro mnohostranné zájmové skupiny, které má být svoláno, poskytne také rámec pro účinnou spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně on-line platforem, reklamního průmyslu a významných inzerentů, zástupců médií a zástupců občanské společnosti, a zajistí si závazek koordinovat a rozšiřovat úsilí vypořádat se s dezinformací.

Online dezinformace je nová, mnohostranná a rychle se vyvíjející otázka, která vyžaduje okamžitou akci. Samoregulace se proto považuje za nejvhodnější způsob, jak mohou online platformy provádět rychlé kroky k řešení tohoto problému v porovnání s regulačním přístupem, který bude trvat dlouhou dobu na přípravě a provádění a nemusí se vztahovat na všechny subjekty. Cílem je, aby tato samoregulační snaha do října 2018 přinesla měřitelné účinky. Pokud by samoregulační přístup selhal, může Komise navrhnout další opatření, včetně regulačních, zaměřených na několik platforem. Taková opatření by měla v každém případě přísně respektovat svobodu projevu.Jako první krok bude Komise podporovat vytvoření nezávislé evropské sítě faktických kontrolních subjektů s cílem stanovit společné pracovní metody, vyměňovat osvědčené postupy, dosáhnout co nejširšího pokrytí v celé EU a podílet se na společných faktických kontrolách a souvisejících činnostech.Jako druhý krok zahájí Komise bezpečnou evropskou online platformu pro dezinformaci s cílem podpořit síť faktických kontrol a příslušných akademických výzkumných pracovníků.

Platforma by měla nabízet nástroje pro přeshraniční shromažďování a analýzu dat, jakož i přístup k údajům v rámci celé EU. Tímto umožníte členům sítě fungovat jako důvěryhodné podráždění. Bude také usnadňovat hlubší porozumění online dezinformování a formulování strategií založených na důkazech, které budou dále omezovat její šíření.

Síť shromažďuje kontrolní faktory, které fungují na základě vysokých standardů, jako je např. Mezinárodní kodex zásad zásad ověřování pravosti. Tyto zásady předpokládají angažovanost vůči nestrannosti a spravedlnosti, transparentnosti zdrojů a financování, transparentnosti metodiky a otevřených a poctivých oprav. Komise nebude zasahovat do činnosti sítě, ale poskytne pouze provozní podporu.Kvalitní zpravodajská média-včetně veřejných sdělovacích prostředků-a žurnalistika hrají důležitou roli při poskytování kvalitních a různorodých informací občanům. Tím, že zajistí pluralitní a různorodé prostředí médií, mohou odhalit, vyvážit a zředit dezinformace.
V rámci probíhající podpory Komise pro poskytování informací o záležitostech EU z celoevropského hlediska bude v roce 2018 zahájena nová výzva k vytváření a šíření kvalitního zpravodajského obsahu o záležitostech EU prostřednictvím informačních médií.

Komise bude podporovat iniciativy podporující svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, kvalitní zpravodajství a žurnalistiku. Novináři musí mít správné digitální dovednosti, aby mohli používat data a analytické nástroje sociálních médií s cílem zlepšit zjišťování skutečností a ověřování.
Členské státy EU jsou vyzývány, aby zvážily horizontální režimy podpory s cílem řešit selhání trhu, které brání udržitelnosti kvalitního žurnalismu, a také opatření na podporu specifických činností, jako je školení pro novináře, inovace služeb a výrobků.

Sdělení uznává klíčovou úlohu nově vznikajících technologií, které mění způsob, jakým se informace vyrábějí a šíří, a mají potenciál hrát ústřední roli v boji proti dezinformacím v dlouhodobém horizontu. Například:

– umělá inteligence podléhající patřičnému lidskému dohledu bude zásadní pro ověření, identifikaci a označování dezinformací;

– technologie pro média umožňující přizpůsobitelné a interaktivní online zážitky mohou pomoci občanům objevit obsah a identifikovat dezinformace;

– Inovativní technologie, jako je například blokáda, mohou pomoci zachovat integritu obsahu, ověřit spolehlivost informací a / nebo jejich zdrojů, umožnit průhlednost a vysledovatelnost a podpořit důvěru v zprávy zobrazované na internetu. To by mohlo být kombinováno s důvěryhodnou elektronickou identifikací, ověřením a ověřenými pseudonymy;

– Kognitivní algoritmy, které zpracovávají kontextově relevantní informace, včetně přesnosti a kvality datových zdrojů, zlepší relevanci a spolehlivost výsledků vyhledávání. Komise plně využije pracovního programu Horizont 2020 na podporu výzkumných činností v oblasti nástrojů a technologií jako je umělá inteligence a blokáda, které mohou přispět k lepší online prostorech, zvýšit počítačovou bezpečnost a důvěru v on-line služby. Aby se zabývala problematikou falešných účtů, Komise prozkoumá proveditelnost vytvoření dobrovolných systémů umožňujících větší odpovědnost založenou na elektronické identifikaci a schéma ověřování. Společně s ostatními akcemi zaměřenými na zlepšení online sledovatelnosti (zlepšení fungování, dostupnosti a přesnosti informací o IP a názvech domén v systému WHOIS a prosazování využívání protokolu IPv6) by to také přispělo k omezení počítačových útoků.

Komise uspořádá Evropský týden mediální gramotnosti s cílem posílit přeshraniční spolupráci mezi příslušnými organizacemi, zdůraznit důležitost výuky dovedností v oblasti digitální a mediální gramotnosti a zajistit, aby interakce s médii a sociálními sítěmi byly pozitivní a obohacující: kritické myšlení, analýza mediálních položek a interpretační zprávy vedou k informovanějším občanům a posílení nové generace, což vede k novým formám sebevyjádření a komunikace a bohatší účasti ve společnosti.

Komise bude nadále podporovat iniciativy, jako je stáž v oblasti digitálních příležitostí, jejichž cílem je posílit digitální dovednosti a povědomí evropských občanů – zejména mladší generace – a podporovat společné hodnoty a začlenění.Komise rovněž vyzývá členské státy, aby mobilizovaly zdroje a začlenily do svých vzdělávacích politik digitální občanství, mediální gramotnost, rozvoj kritických myšlenek pro on-line prostředí a aktivity na zvyšování povědomí o dezinformacích a on-line zesilovacích technikách.

Komise navíc povzbudí poskytovatele faktů a organizací občanské společnosti vzdělávací materiály pro školy a pedagogy a zahrnují cílené iniciativy týkající se dezinformace online v kampani # SaferInternet4EU.

Sdělení neřeší problém přístupu třetích stran k údajům uživatelů. Akce navržená v tomto sdělení však doplňuje obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR), které se bude uplatňovat v celé EU od 25. května 2018 a které posílí ochranu osobních údajů uživatelů online platforem.

Aktivity v oblasti mediální gramotnosti uvedené ve sdělení by měly zvýšit informovanost uživatelů o fungování algoritmů a reklamních modelů na sociálních médiích. Kodex postupů on-line platforem a reklamního průmyslu by měl také zajistit transparentnost ohledně sponzorovaného obsahu, zejména politické reklamy a inzerce založené na tématech, které by mohly ovlivnit veřejné mínění. To by mělo být doplněno o repozitáře, kde jsou poskytovány komplexní informace o sponzorovaném obsahu, jako je skutečná identita sponzora, vynaložené částky a použitá kritéria cílení. Podobné mechanismy by měly být zavedeny tak, aby uživatelé pochopili, proč byly danou reklamou cíleny.

Posilování uživatelů je také cílem nových pravidel ochrany soukromí ePrivacy, které Komise navrhla v roce 2017. Cílem je, aby všichni lidé a podniky v EU měli stejnou úroveň ochrany svých elektronických komunikací. Navíc pravidla by zvýšila transparentnost ohledně nastavení ochrany osobních údajů a zajistila účinnou kontrolu informací o zařízeních uživatelů.
Co udělá Komise, aby řešila problém online dezinformace s ohledem na evropské volby v roce 2019?
Během volebních kampaní je fenomén falešných zpráv a on-line dezinformace obzvláště viditelný. Může to mít vliv na voliče, což znamená, že musíme být obzvlášť ostražití.
S ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2019 vyzvala Komise příslušné vnitrostátní orgány k určení osvědčených postupů pro identifikaci, zmírňování a řízení rizik pro volební proces z kybernetických útoků a dezinformací (doporučení Komise ze dne 14.2.2018 o posílení evropského povaha a efektivní vedení voleb do Evropského parlamentu v roce 2019).
V rámci skupiny pro spolupráci připravené směrnicí o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o NIS) začaly členské státy mapovat stávající evropské iniciativy týkající se počítačové bezpečnosti síťových a informačních systémů používaných pro volební procesy s cílem rozvíjet dobrovolné pokyny.

Bezpečnosti sítí a informací, na práci, kterou uskutečňuje skupina pro spolupráci NIS v oblasti kybernetické bezpečnosti voleb. Do konce roku 2018 by měla skupina předložit praktická doporučení a opatření, která mohou členské státy implementovat, aby zajistily svůj volební životní cyklus.
Komise rovněž uspořádá s členskými státy konferenci na vysoké úrovni o kybernetických hrozbách pro volby koncem roku 2018 prostřednictvím své pracovní skupiny pro bezpečnostní unii.

Bude doplňovat práce existující Task Force East StratComm..Pracovní skupina EEAS East StratCom byla zřízena vysokou představitelkou / místopředsedou Federíci Mogherini v roce 2015 na základě mandátu Evropské rady „k výzvě probíhajících dezinformačních kampaní Ruska“. Pracovní skupina sděluje politiky EU směrem k východnímu sousedství; posílení celkového mediálního prostředí ve východních oblastech, včetně podpory svobody sdělovacích prostředků a posílení nezávislých sdělovacích prostředků; a zlepšit schopnost EU předpovídat, řešit a zvýšit povědomí o činnostech pro kremelské dezinformace. V oblasti dezinformace uvádí Task Force a analyzuje trendy dezinformace, vysvětluje a vyvrací dezinformační příběhy a zvyšuje povědomí o dezinformaci. Ve spolupráci s vnější činností Evropské unie (ESVČ) Komise posílí své strategické komunikační schopnosti tím, že nejprve posílí koordinaci svých komunikačních činností zaměřených na boj proti dezinformacím.

Komise a ESVČ budou společně s členskými státy hledat další možnosti rozvoje strategických komunikačních reakcí a dalších mechanismů, aby vytvořily odolnost, jakož i potíraly systematických dezinformačních kampaní a hybridních zásahů ze strany cizích vlád vůči občanům a dalším subjektům v EU.

– Komise brzy zorganizuje fórum pro více zainteresovaných stran, které poskytne rámec pro účinnou spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně on-line platforem, reklamního průmyslu a významných inzerentů, zástupců médií a občanské společnosti, a zajistí závazek koordinovat a zvětšit úsilí bojovat proti dezinformacím. První výstup fóra by měl být celoevropský kodex správné praxe týkající se dezinformací, který má být zveřejněn do července 2018, s cílem mít do října 2018 měřitelný dopad.

– Souběžně s podporou Komise vytvoří před létem vytvoření nezávislé evropské sítě kontrolorů s cílem stanovit společné pracovní metody, vyměňovat si osvědčené postupy, dosáhnout co nejširšího pokrytí v celé EU a účastnit se společné faktické kontroly a souvisejících činnosti.

– Komise zahájí v září také bezpečnou evropskou online platformu pro dezinformaci s cílem podpořit síť faktických kontrol a příslušných akademických výzkumných pracovníků. Přístup k datům bude kompatibilní s ochranou soukromí.

– Souběžně s tím Komise zahájí co nejdříve studii, která bude zkoumat použitelnost pravidel EU a případné mezery ve vztahu k identifikaci sponzorovaného obsahu online.

– Do prosince 2018 Komise podá zprávu o dosaženém pokroku. Zpráva rovněž přezkoumá potřebu dalších opatření, která zajistí průběžné sledování a hodnocení uvedených opatření.

TI: Společný podnik na výstavbu metra D provází řada nejasností

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Kolem společného podniku pražského dopravního podniku a společnosti Penta, který má postavit novou trasu metra D, panuje podle nevládní organizace Transparency International (TI) řada nejasností. Ředitel české pobočky David Ondráčka novinářům řekl, že není jasné, proč má mít dopravní podnik menší podíl ve společném podniku, co město spoluprací s Pentou získá nebo jak bude rozdělený zisk. Radní podle něho „tajnůstkaří“ a chystají se projekt společného podniku schvalovat příští týden bez dalšího projednání na zastupitelstvu. Linka D by měla spojit centrum města se sídlišti na jihu metropole. Jako první se má začít stavět úsek z Pankráce do Písnice za asi 40 miliard korun.[/quote]

Postavit metro D a využít ekonomický potenciál kolem stanic je podle TI správné, ale podmínky musí být pro město výhodné.

,,Podle nás je tam celá řada otázek, které zůstávají nezodpovězeny,“ uvedl Ondráčka.

Nejasné podle něj je, kdo se bude podílet na výstavbě vestibulů, co do společného podniku dopravní podnik i Penta vloží, jak se budou dělit zisky, jak bude vypadat veřejná kontrola. Penta, jejíž dceřiná společnost vyhrála tendr, má mít ve společném podniku podíl 51 procent, zbylých 49 procent bude dopravního podniku.

Zástupcům protikorupční organizace také vadí, že chce rada rozhodnout tak rychle, bez vysvětlení sporných otázek i to, že obchází zastupitelstvo a vyhýbá se veřejné diskusi.

,,Vidíme tam i rizika trestní odpovědnosti, protože tyto megaprojekty samozřejmě otvírají celou řadu otázek a radní si podle mě nabíhají na vidle trestní odpovědnosti,“ řekl ČTK Ondráčka.

Své výtky zaslala Transparency International pražským radním v otevřeném dopise.

Dopravní podnik by budoval tunely a stanice nové trasy, společný podnik by pak vykupoval pozemky a podílel se na výstavbě na povrchu. Argumentem pro založení společného podniku jsou problémy s výkupem pozemků pro stavbu metra. Tento důvod však považuje Ondráčka za lichý, protože u některých budoucích stanic zbývá vykoupit jen několik málo pozemků.

Zdroj: ČTK

SŽDC očekává, že stavba rychlých tratí začne po roce 2023

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) očekává, že výstavba vysokorychlostních tratí by mohla začít po roce 2023. Jako první by se mohly začít stavět úseky mezi Přerovem a Ostravou a také výjezd z Prahy směrem na Brno. Jde o tratě, které výrazně zvýší kapacitu současných konvenčních tratí, řekl na konferenci v Brně Martin Švehlík ze SŽDC.[/quote]

Úsek mezi Přerovem a Ostravou je dnes přetížený, protože je zde intenzivní dálková i regionální osobní doprava a také nákladní. Regionální vlaky musejí často čekat na předjetí dálkovými vlaky. Trať by se zde měla stavět až na rychlost 350 kilometrů za hodinu. Studie proveditelnosti by měla být hotová v roce 2020 včetně posouzení vlivů na životní prostředí. Poté by měla pokračovat projektová příprava.

U výjezdu z Prahy se spíše počítá se směrem na Poříčany než na Benešov.

,,Tato trať je využitelná později jak pro trať do Brna, tak pro trať do polské Vratislavi,“ řekl Švehlík.

Projektanti se však musejí vypořádat ještě s modernizací pražského uzlu a také s průjezdem přes Klánovický les, který je součástí evropsky významných lokalit Natura 2000.

Třetím úsekem, o všech SŽDC hovoří jako o pilotních, je trať z Brna do Vranovic. Díky tomu by mohly dálkové vlaky objet současnou trať, kde je hustá regionální doprava a má být ještě hustší po otevření tratě do Židlochovic. Za Vranovicemi se má trať napojit na současnou, její rychlost by se měla zvýšit na 200 kilometrů za hodinu.

Švehlík hovořil také o možnostech, jak zrychlit přípravu staveb.

,,Je to potřeba, dnes je velice zdlouhavá. Mohl by existovat zmocněnec pro stavbu rychlých spojení, hodilo by se uzákonění institutu předběžné držby, nutné je také zanést trasy tratí do územně plánovacích dokumentů. Hodila by se také revize zákona o veřejných zakázkách a je potřeba mít aktuální národní dopravní model,“ řekl Švehlík.

Plánovaná síť tratí s rychlostí nad 200 kilometrů za hodinu by měla stát 650 miliard korun, značně nákladné bude i přizpůsobení současných uzlů. Kromě páteřní trasy Praha – Brno – Ostrava se počítá s odbočkou z Brna do Břeclavi s napojením do Vídně, dále se stavbou tratě z Prahy do Drážďan s přeshraničním tunelem pod Krušnými horami. Další tratí je Praha – Beroun s pokračováním přes Plzeň do Mnichova. Poslední tratí má být spojení Prahy s polskou Vratislaví.

,,Zatím se řeší, zda povede přes Hradec Králové a Trutnov nebo přes Liberec,“ uvedl Švehlík.

Cesta z Prahy do Brna má trvat jednu hodinu, stejně jako z Brna do Ostravy, z Prahy do Ústí půl hodiny a z Prahy do Plzně 45 minut. Do Drážďan by se mělo jezdit hodinu z Prahy.

Zdrok: ČTK

Dopravci prodali v ČR za 1. čtvrtletí letenky za 4,5 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote] V Česku se za první čtvrtletí letošního roku prodaly letenky za 4,5 miliardy korun, což je meziročně o devět procent více. Zvýšený zájem o leteckou dopravu je vedle hospodářského růstu způsoben také klesajícími cenami letenek do vzdálenějších destinací. S odvoláním na data mezinárodní organizace IATA, která sdružuje letecké dopravce, v tiskové zprávě oznámil portál Letuška.cz.[/quote]

Rostoucí počet prodaných letenek potvrzují i provozní výsledky pražského Letiště Václava Havla, které během prvního čtvrtletí odbavilo 3,057 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o 12,4 procenta.

,,Z toho je zřejmé, že se Česká republika stává čím dál častěji cílem cest zahraničních turistů. Z hlediska počtu leteckých cest Čechů se jedná o historicky rekordní rok,“ řekl ředitel letenkového portálu Josef Trejbal.

Podle něj k tomuto trendu přispívá i stále větší počet leteckých dopravců a také rozvoj regionálních mezinárodních letišť v ČR. Vloni rovněž zaznamenaly nárůst počtu cestujících. Přesto se Letiště Praha podílí na celkovém prodeji letenek z 94 procent.

Nejvíce letenek bylo vystaveno do Británie, dále do Itálie a Ruska. Nejoblíbenějšími destinacemi se stala Moskva, Amsterdam a Paříž. Z dálkových destinací jsou nejúspěšnější New York, Dubaj a Bangkok.

Ve druhém čtvrtletí roku by podle Trejbala prodej letenek mohl nadále růst.

,,Češi čím dál častěji upřednostňují více kratších pobytů v průběhu roku. Dalším trendem je také nákup letenek s předstihem, kdy je možné letenky pořídit levněji,“ dodal.

V nadcházející letní sezoně připravují letečtí dopravci další nové linky. Například v květnu začne létat společnost American Airlines mezi Prahou a Filadelfií.

Zdroj: ČTK

Drážní úřad odebral čtyřem železničním dopravcům licenci

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Po pěti letech klesl počet železničních dopravců v Česku pod stovku. Drážní úřad v minulých letech vedl s některými firmami správní řízení, které vedly k odejmutí licence některým z nich. Drážní úřad to oznámil v tiskové zprávě. Nyní je tak v České republice 99 tuzemských i zahraničních železničních dopravců s platnou licencí.[/quote]

,,Opakovanou kontrolní činností úřadu bylo zjištěno, že dopravci přestali splňovat podmínky stanovené zákonem, což se během správního řízení o odnětí licence potvrdilo. Proto jim byly licence odejmuty,“ uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolá.

V intezivní kontrole společností bude úřad pokračovat i letos.

Kvůli odborné nezpůsobilosti ztratili licenci firmy Colas CZ a Tým dopravního inženýrství. Podle mluvčího úřadu Martina Nováka byla u obou společností důvodem absence lidí ve vedení společnosti s patřičným vzděláním, jaké předpokládá zákon. Finanční problémy pak vedly k odejmutí licence společnostem Dosta Tábor a Trakce. Oba podniky skončily v úpadku.

Železniční dopravci musí mít vydanou licenci k provozování drážní dopravy. Uděluje ji Drážní úřad ve správním řízení po splnění podmínek definovaných v zákoně o dráhách. V posledních pěti letech se počet dopravců v Česku pochyboval stabilně kolem 105.

Zdroj: ČTK

Stát dá z evropských fondů dalších 100 milionů Kč na stanice LNG

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Stát poskytne na výstavbu plnicích stanic na zkapalněný zemní plyn (LNG) dalších 100 milionů korun z evropských fondů. Ministerstvo dopravy to dnes oznámilo v tiskové zprávě. Vzniknout by mělo minimálně pět nových LNG stanic. V současnosti v České republice funguje jediná stanice v Lounech.[/quote]

,,Chtěli bychom podpořit výstavbu alespoň pěti LNG plnicích stanic, aby byla zajištěna průjezdnost dálkové kamionové dopravy přes území České republiky. Tyto veřejně přístupné stanice budou zároveň sloužit vnitrostátní nákladní, případně i autobusové dopravě,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Národní akční plán čisté mobility, který byl schválen vládou v listopadu 2015, počítá s minimálně pěti plnicími stanicemi na LNG do roku 2025. Podle ministerstva by se díky dotacím mělo podařit tento cíl splnit.

Stát tak pokračuje v podpoře využívání alternativních paliv. Celosvětové zásoby zemního plynu jsou totiž výrazně větší než zásoby ropy a LNG by měl postupně v dopravě získávat významnější podíl.

Už v minulých měsících ministerstvo přislíbilo dotace z Operačního programu Doprava (OPD) na podporu výstavby páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, doplňkové sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily a CNG plnicích stanic. V květnu pak ministerstvo plánuje vyhlásit výzvu na projekty stavby stanic na vodík.

Celkem má stát v OPD, ze kterého jsou poskytovány dotace z evropských fondů, pro období 2014-2020 vyčleněno na podporu infrastruktury pro alternativní paliva 1,2 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

TRANSCASPIAN 2018

Od
Michaela Drábková
-

Již 17. ročník mezinárodního veletrhu TransCaspian odstartuje 14. května a bude trvat až do 16. května 2018 v Ázerbajdžánu, v Baku.

I letos se můžete těšit na vystavovatele, kteří představí širokou škálu produktů z  námořní, železniční i silniční dopravy.

Budování ekonomiky EU založené na údajích z přezkumu

Od
Michaela Drábková
-

V EU má veřejný sektor obrovské množství dat, od geografických a meteorologických údajů až po vzdělávací, ekonomická a sociální data, známá jako informace veřejného sektoru (PSI). Tato data mohou být široce přístupná a znovu použita, někdy za neomezujících podmínek. Obnovení informací veřejného sektoru může:

– stimulovat hospodářský růst, podporovat inovace a pomáhat řešit řadu různých společenských problémů, tj. ve zdravotnictví nebo ve veřejné dopravě;

– vést k větší transparentnosti. Otevřené veřejné údaje mohou zlepšit viditelnost dříve nepřístupných informací a informovat veřejnost o politikách, veřejných výdajích a výsledcích;

– posílit vytváření politik založených na důkazech a zvýšit efektivitu ve veřejné správě;

– být zásadním přínosem pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence (AI), která vyžaduje zpracování velkého množství vysoce kvalitních dat.

Údaje jsou pro evropské hospodářství nejdůležitější. Podle této studie se očekává, že celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru se zvýší z 52 miliard EUR v roce 2018 v EU28 na 194 miliard EUR v roce 2030.

Směrnice o znovupoužití údajů SZP (PSI) byla naposledy aktualizována v roce 2013. Cílem současné revize je posílit postavení malých a středních podniků tím, že se odstraní překážky na trhu při opětovném využívání informací veřejného sektoru pro komerční účely. V přehledu byly zjištěny následující překážky:

– údaje získané z veřejných služeb, doprava a veřejně financovaný výzkum mají obrovský potenciál opětovného využití, nejsou však pokryty stávajícími pravidly, i když velká část tohoto výzkumu je plně nebo částečně financována z veřejných prostředků;

– přístup k informacím veřejného sektoru v reálném čase je vzácný. To zabraňuje vývoji produktů a služeb pomocí informací v reálném čase, jako jsou meteorologické a dopravní aplikace;
– opětovné použití údajů  PSI může být velmi nákladné, v závislosti na tom, zač je veřejná instituce nabízí.

Přístup a opětovné využívání údajů z veřejných podniků v současné době závisí na preferencích společností, otevřených datových strategií členských států a právních předpisech. To vedlo k fragmentaci trhu, která brání uživatelům v rozvoji přeshraničních produktů a služeb. S revidovanou směrnicí o PSI budou veřejné podniky vázány omezeným souborem povinností, které by zajistily spravedlivý trh pro opětovné využívání svých údajů. Budou stále schopni stanovit poplatky za zpětné získání souvisejících nákladů a nemají žádnou obecnou povinnost zveřejňovat údaje. ale pokud se rozhodnou uvolnit údaje pro opětovné použití, budou se na ně vztahovat požadavky transparentnosti, nediskriminace a neexkluzivity.

Přístup se týká získávání informací. Směrnice veřejného sektoru neharmonizuje stávající přístupové režimy v členských státech, protože se jedná o vnitrostátní odpovědnost. Opětovné použití vyžaduje využití údajů jiným způsobem než pro původní účel, pro který byly vytvořeny nebo shromážděny. Směrnice PSI zavedla právo na opětovné použití, což znamená, že všechny informace veřejného sektoru, které mohou být obecně dostupné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu k informacím, by měly být v zásadě opětovně použitelné.

Revidovaná směrnice posiluje současný princip zpoplatnění tím, že omezí dostupné výjimky: jen velmi málo veřejných institucí-zejména v kulturním sektoru-bude moci účtovat nad rámec poměrných marginálních nákladů na šíření.

Revidovaná směrnice o PSI bude zahrnovat údaje z výzkumu, které byly veřejně dostupné. Zajistí legální opětovnou použitelnost takových údajů z výzkumu v rámci vědecké komunity i mimo ni, například řeší problematiku licenčních postupů pro údaje z výzkumu. Revidovaná měrnice rovněž stanoví povinnost členským státům vypracovat politiky otevřeného přístupu k údajům z výzkumu vyplývajícím z veřejně financovaného výzkumu.

 

I – Doporučení k přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání

Původní doporučení z roku 2012 bylo součástí balíčku, který obsahoval opatření ke zlepšení přístupu k vědeckým informacím vytvořeným v Evropě. Doporučení přijaté v roce 2012 vyžaduje technickou aktualizaci, která by odpovídala dnešním standardním výzkumným postupům založeným na otevřené vědě a odráží nejnovější vývoj v politikách EU.

Revidované doporučení nyní lépe odráží vývoj v těchto oblastech:

– řízení dat v oblasti výzkumu (včetně koncepce dat, které lze nalézt, přístupné, interoperabilní a opětovně použitelné);

– motivační schémata a systémy odměňování pro vědecké pracovníky, aby sdíleli data a zavázali se k dalším otevřeným vědeckým praktikám;

– Textové a datové dolování a technické normy umožňující opakované použití.

Navíc revidované doporučení nyní odráží významný pokračující vývoj s Evropským otevřeným vědeckým cloud (viz pracovní dokument útvarů Komise). Nakonec revidované doporučení nyní přesněji zohledňuje zvýšenou kapacitu datové analýzy v kontextu datových politik v oblasti výzkumu pro veřejné financované údaje.

Doporučení poskytuje členským státům jasné pokyny, jak vytvořit podmínky, které podporují vynikající výzkum v celé Evropě, a to tím, že posilují otevřený přístup k vědeckým informacím a jejich uchování, včetně údajů z výzkumu. Výzkumníci budou mít větší přístup k výzkumným zdrojům a službám pro ukládání, správu, analýzu, sdílení a opětovné využití vědeckých informací, které by měly podpořit vědecké objevy a interdisciplinární spolupráci.

  1. Doporučení pro sdílení údajů soukromého sektoru

Po rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami (viz zpráva o souhrnu údajů) vydává Komise pokyny pro podporu a usnadnění sdílení údajů soukromého sektoru mezi podniky. Komise navíc zahájí výzvu k předkládání návrhů na vytvoření střediska pro podporu sdílení údajů v průběhu roku 2018 (financovaného v rámci nástroje pro propojení Evropy).

Strojově vytvořená data-internet věcí mají stále větší význam pro datovou ekonomiku a v současné době nejsou pokryty stávajícími právními předpisy. Oprávnění k přístupu a opětovnému využití jsou obvykle definována soukromými smlouvami, například mezi výrobcem a společností, která používá objekt IoT. Ve sdělení „Ke společnému evropskému datovému prostoru“ Komise popisuje, co považuje za spravedlivé a konkurenceschopné trhy s údaji z internetu a pro výrobky a služby spoléhající se na údaje z internetu.

Venezuela a Panama ukončí diplomatický spor

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Venezuela a Panama si znovu vymění velvyslance a obnoví vzájemné letecké spojení. Uvedly to ve svém čtvrtečním společném prohlášení. Ukončí se tak nedávný diplomatický spor mezi oběma zeměmi.

Roztržka mezi nimi začala, když Panama zapsala venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na seznam politiků, u kterých jsou důvody k podezření z praní špinavých peněz. Caracas zavedl reciproční opatření a zakázal několika panamským firmám operovat ve Venezuele, nařízení se mimo jiné týkalo i panamské aerolinky Copa. Obě země následně stáhly své velvyslance.

Venezuelský prezident, který ustavením zvláštního zákonodárného sboru vyřadil ze hry demokraticky zvolený parlament ovládaný opozicí, čelí kritice ze Spojených států, Evropské unie a okolních latinskoamerických zemí, které jeho režim mnohdy označují za diktaturu.

Zdroj: ČTK

Na korejském summitu došlo i na špatnou kvalitu silnic

Od
Michaela Drábková
-

Na korejském summitu došlo i na nečekané téma, totiž na kvalitu severokorejských silnic a dopravy obecně. Severokorejský vůdce Kim Čong-un přiznal, že tyto cesty nejsou dobré, když jeho jihokorejský protějšek prezident Mun Če-in projevil přání KLDR navštívit a jet k posvátné hoře Pektu.

Hora je u čínské hranice a podle Munova mluvčího Kim k prezidentovu přání řekl, že by to asi nebylo moc pohodlné, jelikož severokorejská dopravní infrastruktura není dobrá.

Kim prý rovněž přiznal, že severokorejská delegace se z únorové olympiády v Jižní Koreji vrátila ohromena rychlými vlaky, jež v sousední zemi viděla.

Mun v této části debaty prohlásil, že i Severokorejci budou moci jezdit rychlostními vlaky, pokud se změní vztahy obou zemí a železniční systémy se budou moci propojit. Silnice v KLDR jsou špatně udržované a plné výmolů, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK

1...1 0321 0331 034...1 146Strana 1 033 z 1 146

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253