[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]
[feature_slider display=“tag“ tag=“13849″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]
[quote]Dne 20. června byla dosažena ambiciózní politická dohoda o správě energetické unie mezi vyjednavači Komise, Evropského parlamentu a Rady. Dnešním jednáním budou členské státy Evropské unie vybaveny, aby řídily Energetickou unii – tento společný projekt, jehož cílem je zajistit, aby všichni Evropané měli přístup k bezpečné, cenově dostupné a k životnímu prostředí šetrné energii. Tento nový systém správy umožní Evropské unii dosáhnout svých cílů stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, nejprve zajistit energetickou účinnost, poskytnout spotřebitelům spravedlivé řešení a stanovit směr pro strategii EU v oblasti dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů.[/quote]
Budováním důvěry a konsenzu mezi členskými státy v otázkách týkajících se energetiky a klimatu bude řízení představovat nejlepší způsob, jak dosáhnout přechodu na energii a modernizace hospodářství a průmyslu EU. Řízení Energetické unie bude napomoc politickému procesu potřebnému k dosažení toho, co si 73% občanů EU přeje: společnou energetickou politiku pro všechny členské státy EU.
Dnešní dohoda znamená, že čtyři z osmi legislativních návrhů v balíčku „Čistá energie pro všechny“ v roce 2016 byly dohodnuty spoluzákonodárci po včerejší dohodě o energetické účinnosti (viz STATEMEMT / 18/3997) a dohodách ze dne 14. června a 14. května o revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie a o směrnici o energetické náročnosti budov. Tyto čtyři právní předpisy doplňují revizi systému obchodování s emisemi, nařízení o sdílení úsilí a nařízení o změně využívání půdy a lesnictví, které byly také přijaty v loňském roce. Pokrok a impuls k dokončení energetické unie a boji proti klimatickým změnám jsou tedy v plném proudu. Junckerova Komise pracuje v rámci své politické priority „odolná energetická unie a politika zaměřená na změnu klimatu“.
Tímto nařízením se zajistí, aby cíle energetické unie, zejména cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 – snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, minimálně 32 % obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU a cíl úspor energetické účinnosti ve výši 32,5 % – jsou dosaženy stanovením politického procesu, který definuje, jak země EU a Komise spolupracují, a jak jednotlivé země spolupracují, aby dosáhly cílů energetické unie. To bude zajištěno tím, že se zajistí, aby národní cíle a politiky byly v souladu s cíli EU a současně umožnily jednotlivým zemím přizpůsobit se vnitrostátním podmínkám a potřebám. Nařízení rovněž podpoří dlouhodobou jistotu a předvídatelnost pro investory. Nová pravidla zdůrazňují význam regionální spolupráce při rozvoji a provádění politik v oblasti energetiky a klimatu. Země EU jsou rovněž vyzývány, aby povzbuzovaly své občany k účasti na přípravě plánů. Tím se zajistí, aby byly vyslyšeny názory občanů a podniků, jakož i regionální a místní orgány. Tím vznikne nový vztah mezi evropskými občany a osobami s rozhodovací pravomocí, aby vláda a její národní energetická a klimatická politika plánovaly všechny členské státy EU navázat další konsensus o nejlepším způsobu, jak dosáhnout přechodu na ekologicky efektivní energetiku a přejít od situace rozhodování několik lidí do situace, ve které všichni jedou. To přispěje k tomu, aby všechny členské státy provedly nejlepší a nákladově efektivní volby a správné investice, aby jejich energetická rozhodnutí byla konzistentní vůči klimatu a aby se zabránilo nákladným zámkům.
Místopředseda Evropské energetické unie Maroš Šefčovič řekl:
„Díky této ambiciózní dohodě o správě energetické unie jsme zavedli její základní kámen a zvýší transparentnost ve prospěch všech aktérů a investorů, zejména zjednodušíme monitorování a podávání zpráv o závazcích v rámci Energetické unie, upřednostňování kvality nad kvantitu a pomůže nám splnit sliby v oblasti energetiky, klimatu i mimo ni. Nyní se těším na návrhy energetických a klimatických plánů členských států do konce letošního roku, protože vysílají silný signál investorům, kteří potřebují jasnost a předvídatelnost. Energetická unie je na cestě, od sil, k síle.“
Komisař pro klimatické změny a energetiku Miguel Arias Cañete dodal:
„Po včerejším odsouhlasení obnovitelné energie a včera v oblasti energetické účinnosti je dnešní dohoda dalším přechodem k čisté energii, stanovený v pravidlech Evropské unie, zahrnující všechny oblasti energetické politiky a začlenění politiky v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Po dokončení ze strany členských států v národních plánech se to změní ve správné investice do modernizace hospodářství a energetických systémů EU, vytváření nových pracovních míst, snížení poplatků za energii pro Evropany a snížení nákladného dovozu energie do EU. Jedna věc je jistá, že s vládou Energetické unie máme nezbytný odrazový můstek pro přípravu dlouhodobé strategie na snížení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu a mění klima.“
Hlavní úspěchy
– žádá se, aby každý členský stát připravil pro období 2021 až 2030 národní energetický a klimatický plán, který by pokrýval všechny pět dimenzí energetické unie a zohledňoval dlouhodobější perspektivu. Tyto národní plány by byly srovnatelné v celé EU. Posouzení návrhů plánů a doporučení Komise budou mít za následek závěrečné plány, které zajistí dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky v roce 2030 v celém EU koherentním, společným a nejméně nákladným způsobem.
– Sjednocuje četnost a časový rozvrh ohlašovacích povinností v pěti dimenzích energetické unie a pařížské dohody o klimatu, čímž se výrazně zvýší transparentnost a sníží administrativní zátěž pro členské státy, Komisi a další orgány EU.
– Zajišťuje, aby EU a členské státy mohly spolupracovat na dalším posílení ambicí zakotvených v Pařížské dohodě o klimatu a posílily regionální spolupráci v celé energetické unii.
– zavádí nezbytnou flexibilitu, aby členské státy zohlednily národní specifika a plně respektovaly svobodu rozhodování o jejich složení zdrojů energie.
– Zajišťuje pokračování pokroku dosaženého na úrovni členských států při společném dosažení závazného cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, cíle EU v oblasti energetické účinnosti a 15% propojení.
– zavádí silný mechanismus, který zajistí kolektivní dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.
– Zřizuje jasný a transparentní regulační rámec pro dialog s občanskou společností v otázkách energetické unie a posiluje regionální spolupráci.
Další kroky
Na základě této politické dohody bude muset text nařízení formálně schválit Evropský parlament a Rada. Jakmile budou oba spoluzákonodárci formálně přijati v nadcházejících měsících, nařízení o správě energetické unie bude zveřejněno v Úředním věstníku Unie a vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění.
Souvislosti
Nařízení o správě Energetické unie je nedílnou součástí realizace priorit Junckerovy Komise při budování „odolné energetické unie a politiky zaměřené na budoucnost klimatu“. Komise chce, aby EU vedla přechod k čisté energii. Z tohoto důvodu se EU zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %, zatímco modernizuje hospodářství EU a přinese všem evropským občanům zaměstnanost a růst. Přitom se řídí čtyřmi hlavními cíly: uvedením energetické účinnosti na první místo, dosažením globálního vůdčího postavení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, poskytováním spravedlivých dohod pro spotřebitele a vedoucím postavením v boji proti změně klimatu. Aby tyto cíle byly uskutečňovány, je zapotřebí robustního systému správy energetické unie.
Proto předložila Komise dne 30. listopadu 2016 v rámci programu „Čistá energie pro všechny Evropany“ balíček svého návrhu nařízení o správě energetické unie. Předběžně schválené nařízení zdůrazňuje význam splnění cílů EU v oblasti energie a klimatu do roku 2030, stanovuje, jak by země EU a Komise měly spolupracovat prostřednictvím iterativního procesu a jak by jednotlivé země měly spolupracovat na dosažení cílů energetické unie. Zohledňuje skutečnost, že různé země mohou přispět k energetické unii různými způsoby. Zároveň také ukládá členským státům povinnost plánovat vývoj v oblasti nízkouhlíkových technologií v dlouhodobém horizontu, a to nejméně po 30 letech.
Pokud návrh jednotného národního energetického a klimatického plánu jednotlivých zemí dostatečně nepřispívá k dosažení cílů Energetické unie nebo pokud EU nevytváří dostatečné množství energie k dosažení těchto cílů, může Komise vydat doporučení zemím. V předběžně dohodnutém nařízení jsou také zahrnuty další způsoby, jak zajistit, aby byly nové plány plně rozvinuty a prováděny: v oblasti obnovitelné energie by mohly zahrnovat další vnitrostátní opatření (od příspěvků na finanční platformu k opatřením v oblasti vytápění, chlazení a dopravy a opatření na úrovni EU. V oblasti energetické účinnosti by mohly být další opatření zaměřena zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a dopravy.
Nařízení rovněž předpokládá zjednodušený systém elektronického podávání zpráv, který zajistí robustní a transparentní informace v této oblasti. Nařízení z roku 2021 nahradí nařízení o mechanismu sledování klimatu EU 525/2013, které upravuje ohlašovací povinnosti EU a členských států vůči OSN.
[quote]Coca-Cola každoročně prodá více než 110 miliard jednorázových plastových lahví a jejich počet rok od roku roste. A co se týče plastové produkce, ani ostatní výrobci nezahálí. Většina plastového odpadu přitom končí na skládkách či ve vodě (moře, řeky). V letošním roce se řada firem přihlásila k části své sociální zodpovědnosti.[/quote]
Vedle firem, řešila problematiku plastů i Evropská komise ve své zprávě European Strategy for Plastics, kterou vydala ve 2. polovině ledna. Podle této zprávy je jen v Evropě vyprodukováno každoročně 25,8 mil. tun plastového odpadu a jen 30% z tohoto odpadu je sbíráno za účelem recyklace.
Tak trochu nepozitivní čísla
Ve zprávě je i konstatováno, že stoupá procento plastového odpadu, který končí ve spalovnách či na skládkách. Další alarmující záležitostí je, že 1,5 – 4% světového odpadu končí ve vodách moří či oceánů. To představuje asi 5 – 13 milionů tun plastu ročně. Ale ani v samotné Evropě není situace až tak růžová. Každý rok skončí v moři 150 000 – 500 000 tun plastového odpadu, což není v žádném případě žádné malé číslo. I když zpráva podle mého názoru nemá holistický charakter (navrhované strategie jsou příliš obecného rázu), přesto je zajímavá z hlediska různého statistického shrnutí.
Nápojáři a potravináři ekologii řeší razantně
V loňském roce se prodalo asi 500 miliard plastových láhví a podle průzkumů Euromonitor International by se v roce 2021 toto číslo mělo zvýšit až na 600 miliard ročně. Gigant Coca Cola, který také plastové láhve ve velkém používá se již ke svému dílu zodpovědnosti přihlásil a během 12 let chce 100% recyklovat (viz. minulá zpráva v SYBA news). Podobný plán má i nejznámější fast food řetězec, Mc Donald, i ten chce do roku 2025 mít všechny obaly recyklovatelné. Další řetězec, Costa Coffee, oznámil, že přestává používat plastová brčka.
Plastový obalový odpad však nejsou jen láhve a fast foody a zodpovědnost vyvozují i potravináři. K nejnovějším aktivitám patří prohlášení supermarketů Iceland, který chce dokonce všechny plastové obaly u svých privátních značek nahradit obaly z jiných materiálů.
[quote] Firma Google v létě opět vyšle speciální vozy pro focení Street View na tuzemské silnice. Zaměří se na aktualizaci snímků zejména na komunikacích propojujících města po celém území republiky. Firma to oznámila v tiskové zprávě.[/quote]
V Česku je Street View dostupné od roku 2007 a pravidelně prochází aktualizací, aby poskytovalo co nejvěrnější obraz reality. Kromě měst a silnic, které se dají snímat prostřednictvím Street View aut, Google v Česku zachytil i pěší zóny větších měst a další zajímavá, ale autem nedostupná místa. Pro ta se používá vozík Street View Trolley nebo speciální batoh známý jako Street View Trekker. Ten byl použit například pro nafocení Krkonošského národního parku nebo trasy Jizerské padesátky.
Díky Street View mohou uživatelé v České republice navštívit nejen většinu měst, ale i všechny české památky UNESCO a řadu hradů, zámků i přírodních památek. Infrastruktura se však neustále vyvíjí, proto je třeba jeho snímky pravidelně aktualizovat. Právě začínající snímkování pomůže, aby se uživatelé ještě lépe orientovali a snáze plánovali své cesty. Podobnou službu nabízí na svých mapách i Seznam.cz.
Street View je funkce Map Google, která je v současné době dostupná ve více než 85 zemích světa včetně částí Antarktidy a Arktidy. Uživatelé si díky ní mohou prohlížet 360stupňové snímky ulic měst, ale i přírodních a kulturních památek.
Zdroj: ČTK
[quote]Nový projekt Flexiauto, na němž se podílí energetická skupina innogy a skupina Auto Palace, nabízí firmám pronájem a sdílení elektromobilů pro potřeby zaměstnanců. Firmy o tom informovaly ČTK. Zpočátku bude podle nich k dispozici 15 vozidel pro 15 firem, první půlrok rozhodne o dalších investicích. Prvním klientem služby je velkoobchodní řetězec Makro.[/quote]
,,Aby se elektroauto vyplatilo, musí jezdit. Proto našim partnerům nabízíme elektromobil s kompletním vybavením, které umožní využití pro služební i soukromé jízdy dvacet čtyři hodin denně,“ uvedl produktový manažer innogy Energie Pavel Špaček.
Aktuálně je podle firem v nabídce model Volkswagen e-up!, na přání zájemců mohou být poskytnuty modely Renault Zoe nebo BMW i3. Nabíječku instaluje innogy v objektu firmy.
,,Oproti standardní půjčovně nebo carsharingu z ulice nabízíme prémiovou službu. Pronájemce se o nic nestará, vše přebíráme my, ať už se jedná o údržbu nebo nabíjení. Pilotní projekt je určený pro firmy z Prahy,“ dodal Ondřej Prejzek z mezinárodní skupiny AutoBinck, pod kterou v České republice patří prodejny pod značkou Auto Palace.
O nabízení podobných služeb uvažují také další energetické nebo ropné firmy. Například maďarská skupina MOL v květnu uvedla, že zvažuje, že bude v Praze nabízet dopravu sdílenými auty. Na rozdíl od innogy a Auto Palace chce cílit přímo na koncové zákazníky. Rozhodnutí, zda se projekt, který firma letos spustila v Budapešti, do tuzemské metropole rozšíří, má padnout v létě. MOL uvažuje o rozšíření služby do Bratislavy a Záhřebu.
Péter Ratatics, který má v MOL na starosti péči o zákazníky, dříve uvedl, že od začátku roku, kdy společnost v Budapešti službu MOL Limo spustila, se do ní zaregistrovalo 30.000 lidí, 4000 z nich ji reálně využilo. MOL zájemcům nabízí 300 vozidel, třetina z nich jsou elektromobily. Každý den auta v průměru učiní 1800 cest se zákazníky, více než 800 lidí podle firmy využívá službu denně. Cena je 66 forintů (asi 5,2 koruny) za minutu jízdy. Lidé si auta objednávají pomocí aplikace, podobně jako například u služby Uber.
Skupina innogy zajišťuje v ČR dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby pro zhruba 1,7 milionu zákazníků. Firma provozuje 65.000 kilometrů distribučních sítí, šest podzemních zásobníků plynu, vyrábí teplo a elektřinu ve 14 provozech a patří mezi největší tuzemské prodejce stlačeného zemního plynu (CNG). Skupina v Česku zaměstnává přes 4000 lidí. V posledních měsících se spekuluje o možném prodeji všech českých aktiv innogy. Důvodem je březnová dohoda na evropské úrovni o rozdělení innogy, kterou uzavřela mateřská firma RWE s konkurentem E.ON.
Auto Palace Group je součástí nizozemské skupiny AutoBinck založené v roce 1907 v Haagu a představuje jednu z nejstarších firem na světě zabývající se obchodem s automobily. Skupina v současnosti působí v osmi zemích Evropy. V rámci Česka a Slovenska je jednou z největších skupin zabývajících se maloobchodním prodejem s ročním prodejem více než 10.000 vozů.
Zdroj: ČTK
[quote]Antimonopolní úřad zastavil pro bezpředmětnost správní řízení, v němž řešil tendr pražského dopravního podniku na dodávku 300 autobusů. Rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí podal výrobce autobusů Iveco Czech Republic, který ve výběrovém řízení neuspěl, dopravního podnik ho vyloučil. Oprávněnost vyřazení však v prvním stupni ÚOHS potvrdil, poté v dubnu Dopravní podnik hl. m. Prahy uzavřel smlouvu na dodávku autobusů s konkurenčním výrobcem SOR Libchavy, vyplývá z pravomocného rozhodnutí, které je dostupné na webu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).[/quote]
Právě uzavření smlouvy se stalo důvodem, proč antimonopolní úřad řízení zastavil. Nemá totiž pravomoc smlouvu s vybraným výrobcem zrušit, zároveň nevyhověl žádosti firmy Iveco v rozkladu, které požadovalo vydání předběžného opatření.
Definitivně tak skončil vlekoucí se spor, zakázku dopravní podnik vypsal už před dvěma lety. Iveco sice podalo nejlevnější nabídku za 1,482 miliardy korun, avšak nedodalo osvědčení od Regionálního organizátora pražské integrované dopravy (ROPID), který se týkal zařízení pro nevidomé.
SOR nabídl autobusy za 1,5 miliardy korun, přihlásila se ještě polská firma Solaris s nabídkou ve výši 1,639 miliardy. Cena nebyla jediným ukazatelem, váhu měla i spotřeba a provozní náklady.
Nové vozy plní emisní limit EURO 6. Všechny budou vybaveny klimatizací a automatickým hasicím systémem v prostoru motoru, jenž by měl zvýšit bezpečnost. Novinkou je systém automatického počítání cestujících.
Zdroj: ČTK
[quote]Evropská komise a čtyři internetové obchody podepsaly závazek v oblasti bezpečnosti výrobků – nebezpečné výrobky budou odstraňovat z nabídky.[/quote]
Čtyři hlavní internetoví obchodníci, Alibaba (AliExpress), Amazon, E-Bay a Rakuten France 25. června podepsali závazek, že budou rychleji odstraňovat nebezpečné výrobky prodávané prostřednictvím jejich internetových obchodů.
Díky dialogu, který zprostředkovala Evropská komise, se čtyři hlavní internetoví prodejci zavázali, že budou reagovat na oznámení o nebezpečných výrobcích ze strany orgánů členských států do 2 pracovních dnů a budou přijímat opatření na základě oznámení zákazníků do 5 pracovních dnů.
Věra Jourová, komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, uvedla:
„Čím dál víc lidí v EU nakupuje on-line. Elektronický obchod spotřebitelům nabízí nové příležitosti a větší výběr za nižší ceny. Při nákupu on-line by měla být spotřebitelům zajištěna naprosto stejná bezpečnost, jako když nakupují v kamenném obchodě. Závazek v oblasti bezpečnosti výrobků, který zvýší bezpečnost spotřebitelů, tudíž vítám. Vyzývám rovněž další internetové obchodníky, aby se k této iniciativě připojili, a přispěli tak k tomu, aby se internet stal bezpečnějším místem pro spotřebitele.“
Prodej na internetu představoval v roce 2016 v EU 20 % celkového prodeje (Eurostat). Stále větší počet nebezpečných výrobků oznámených v systému včasného varování se prodává on-line. Proto je nutné, aby všechny internetové obchody nadále vyvíjely a zvyšovaly své úsilí, pokud jde o odstraňování nebezpečných výrobků. Evropská směrnice o elektronickém obchodu zavádí postupy pro oznamování a odstraňování problematického internetového obsahu, ale nereguluje tuto oblast dostatečně podrobně. Dnes se zmínění čtyři internetoví obchodníci dohodli na řadě závazků, jimiž hodlají zajistit solidní ochranu spotřebitelů v EU.
Skupina Alibaba (AliExpress) a společnosti Amazon, E-Bay a Rakuten France se zavázaly k přijetí těchto opatření:
Internetoví obchodníci a Evropská komise zhodnotí každého půl roku, jakého pokroku bylo ohledně těchto závazků dosaženo, a zveřejní o tom zprávu. Evropská komise vybízí další internetové obchodníky, aby se řídili dobrým příkladem těchto čtyř společností, které se dnes postavily do čela, a zapojili se rovněž, a přispěli tak ke zlepšení bezpečnosti výrobků prodávaných on-line pro spotřebitele v EU.
Směrnice o elektronickém obchodu (článek 14) uvádí, že nebezpečné výrobky musí býtz nabídky odstraněny urychleně a efektivně, nestanoví však lhůtu. Ve svém sdělení ze září 2017 o boji proti nezákonnému obsahu on-line se Evropská komise zavázala sledovat pokrok v boji proti nezákonnému obsahu on-line a posoudit, zda jsou nutná další opatření. V návaznosti na to Komise v březnu 2018 v zájmu zintenzivnění těchto aktivit přijala doporučení obsahující soubor operativních opatření, která by měly společnosti a členské státy realizovat. Následně Komise rozhodne, zda bude zapotřebí navrhnout další legislativu.
Uvedená doporučení platí pro všechny formy nezákonného obsahu na internetu, od teroristického obsahu, podněcování k nenávisti a násilí, materiálů znázorňujících pohlavní zneužívání dětí, nebezpečných výrobků až po porušování autorských práv.
Systém včasného varování EU umožňuje rychlou výměnu informací mezi 31 evropskými zeměmi a Evropskou komisí ohledně nebezpečných nepotravinářských výrobků, jež ohrožují zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Dne 12. března 2018 zveřejnila Evropská komise zprávu o systému včasného varování před nebezpečnými výrobky za rok 2017.
Obchodní bariéry: EU odstranila jejich rekordní počet v reakci na nárůst protekcionismu
Výroční zpráva o obchodních a investičních překážkách, která byla 26. června zveřejněna ukazuje, že Evropská komise vyloučila nejvyšší počet obchodních překážek, kterým čelí společnosti z EU, podnikajících v zahraničí. Ale evropští vývozci zaznamenali v roce 2017 výrazný nárůst protekcionismu.
Komisařka pro obchod Cecilia Malmström uvedla: „Jako největší a nejvíce přístupný trh na světě je EU odhodlána zajistit, aby zahraniční trhy zůstaly stejně otevřené našim firmám a produktům. Vzhledem k nedávnému vzestupu protekcionismu v mnoha částech světa je naše každodenní práce odstraňovat překážky obchodu ještě důležitější. Zajištění přístupu našich firem na zahraniční trhy je jádrem naší obchodní politiky. V dnešní zprávě se také zdůrazňuje, že efektivní řešení, které lze nalézt v rámci mezinárodních pravidel roste. Je třeba, aby EU dodržovala pravidla. “
Díky rozšířené strategii EU pro přístup na trh bylo v roce 2017 zcela nebo částečně zrušeno 45 překážek-více než dvakrát více než v roce 2016. Odstraněné překážky se rozprostírají v 13 klíčových sektorech vývozu a investic v EU, včetně letadel, automobilového průmyslu, keramiky, informačních a komunikačních technologií a elektronika, stroje, farmaceutika, zdravotnické prostředky, textil, kůže, agro-potraviny, ocel, papír a služby. Celkově to přináší počet odstraněných překážek v Junckerově komisi 88.
Odstranění těchto překážek v letech 2014 až 2016, vyústilo v roce 2017 pro EU dalších 4,8 miliardy EUR. To odpovídá výhodám mnoha našich obchodních dohod. Zpráva rovněž ukazuje, že v roce 2017 bylo zaznamenáno 67 nových překážek, čímž celkový součet existujících překážek posílil na 396 mezi 57 obchodními partnery po celém světě. To potvrzuje znepokojující protekcionistický trend zjištěný v předchozích letech. Čína zaznamenala největší nárůst nových překážek v roce 2017, následovalo Rusko, Jihoafrická republika, Indie a Turecko. Středomořský region rovněž zaznamenal výrazný nárůst překážek pro společnosti v EU. Devět zemí s nejvyšším počtem obchodních překážek je stále ve všech ekonomikách skupiny G20.
Příklady překážek r vyloučených v roce 2017
– uznávání bezpečnostních norem používaných strojírenským průmyslem v nových bezpečnostních právních předpisech Brazílie;
– odstranění administrativních překážek pro služby v Argentině;
– odstranění omezení měděného a hliníkového šrotu a papíru v Turecku;
– odstranění zdravotních a hygienických překážek spojených s vývozem skotu z některých členských států EU do Číny, Saúdské Arábie a Tchaj-wanu;
– Odstranění určitých omezení vývozu drůbeže z některých členských států EU do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Mnoho konkrétnějších příkladů je uvedeno v dnešním informačním bulletinu.
Souvislosti
Zpráva o obchodních a investičních překážkách se plně zakládá na konkrétních stížnostech, které Komise obdržela od evropských společností. Vydává se každoročně od počátku hospodářské krize v roce 2008.
V posledních měsících Komise zahájila také dny přístupů na trh v členských státech s cílem zvýšit povědomí menších společností o tom, jak může EU pomoci řešit bariéry, jimž čelí.
Po zveřejnění zprávy o ochraně a vymáhání práv duševního vlastnictví v únoru se jedná o druhou zprávu týkající se prosazování, kterou zveřejnila Komise v roce 2018. V letošním roce Komise zveřejní zprávu o provádění různých obchodních dohod.
Ve své strategii „Obchod pro všechny“ Komise učinila dodržování obchodních pravidel vrcholnou prioritou s ostřejším zaměřením na provádění obchodních dohod, aby naše společnosti mohly soutěžit za rovných podmínek při hledání exportních a investičních příležitostí ve třetích zemích. EU má nástroje a využívá je k odstranění obchodních překážek, k řešení sporů a k uložení opatření na ochranu obchodu v případech nespravedlivého obchodu.
hospodářský a obchodní dialog EU-Čína na vysoké úrovni
EU a Čína 25. června v Pekingu uskutečnily sedmý výroční hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni mezi EU a Čínou (HED). Diskuse se týkaly řady strategických otázek v rámci celkového tématu „Využití globalizace“. Témata zahrnovala globální správu ekonomických záležitostí, podporu mnohostranného obchodního systému, otázky obchodu a investic, zejména jednání o investiční dohodě a zeměpisných označeních, jakož i digitální ekonomika, spolupráce v oblasti klimatu a životního prostředí a konektivita.
Dialog byl včas připraven na připravovaný summit EU v Číně, který se uskuteční v čínském hlavním městě. Schůzce spolupředsedal místopředseda Komise Jyrki Katainen a místopředseda Státní rady Liu He zodpovědný za vztahy s EU a USA.
Místopředseda Evropské komise pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen řekl:
,,Jsem přesvědčen, že všechny výměny názorů, které jsme měli s mým novým protějškem Liu He, nám pomohly připravit cestu k úspěšnému summitu EU-Čína v oblasti hospodářství a obchodu. Jsem obzvláště potěšen pokrokem dosaženým v našich investičních jednáních a těším se na výměnu nabídek na summitu.“
Obě strany se dohodly na výměně nabídek o přístupu na trh na nadcházejícím summitu, aby poskytly politický podnět ambiciózní komplexní dohodě o investicích mezi EU a Čínou, a to jak z hlediska liberalizace investic, tak i ochrany.
Obě strany se dohodly na výměně nabídek o přístupu na trh na nadcházejícím summitu, aby poskytly politický podnět ambiciózní komplexní dohodě o investicích mezi EU a Čínou, a to jak z hlediska liberalizace investic, tak i ochrany. EU a Čína společně vyjádřily podporu multilaterálnímu systému obchodování založenému na pravidlech v rámci Světovou obchodní organizací (WTO) jako svého centra. EU a Čína se dohodly, že vytvoří pracovní skupinu, která bude konkrétně spolupracovat na reformách, aby pomohla WTO čelit novým výzvám a dále rozvíjet pravidla v klíčových oblastech významných pro globální spravedlivé podmínky, jako jsou průmyslové dotace.
Čína potvrdila svůj závazek přistoupit k Dohodě WTO o vládních zakázkách (GPA). EU požadovala od Číny ujištění, že bude jednat o přistoupení k dohodě o vládnutí na základě ambiciózní a komplexní nabídky.
Místopředseda Katainen byl Liu He ujištěn o odhodlání urychlit práci na dohodě o zeměpisných označeních s cílem zajistit oznámení na summitu. Také vyzval Čínu, aby řešila nadměrnou kapacitu v odvětvích, jako je ocel a hliník, a zabránila nadměrné kapacitě v jiných oblastech, včetně sektorů špičkových technologií, na které se vztahuje strategie Made in China 2025.
Diskuse na HED sblížily obě strany při hledání řešení pro rozšíření přístupu na trh pro některé masné výrobky, jako je hovězí maso a drůbež. Oba spolupředsedové se dohodli, že budou úzce spolupracovat na řešení svých prioritních překážek pro přístup na trh.
K nadcházejícímu summitu EU a Čína uvedli, že budou připraveni podepsat Memorandum o porozumění (MoU) k cyklické ekonomice, Memorandum o porozumění pro systém obchodování s emisemi a Partnerství pro oceány, které zahrnuje rybolov.
Konečně obě strany projednaly konektivitu-zhodnotily pokrok v platformě pro propojení EU a Číny a vyměnily si názory na digitální hospodářství, včetně toho, jak zabránit zavádění překážek přístupu na trh prostřednictvím svých předpisů o kybernetické bezpečnosti.
[quote]Hlavní leader na poli tisku a zpracovatelských strojů pro oblast flexibilních i lepenkových obalů, společnost BOBST představil v červnu v rámci openhouse Competence 18 ve švýcarském Laussanne zajímavé spojení inspekce v reálném čase se zapojením virtuální reality. Jedná se o digitální inspekční prosvětlovací stůl, který operátorovi slouží ke kontrole řady sledovaných faktorů.[/quote]
Společnost BOBST je na trhu již téměř 130 let a v současnosti je synonymem kvality především ve výrobě zpracovatelských (výsek, lepičky, zlatičky) a tiskových (flexotisk, hlubotisk) strojů. Stejnou důležitou roli však společnost přikládá i doplňujícím segmentům, náhradním dílům a především servisu.
Digitální inspekční prosvětlovací stůl
Novinkou je stůl sloužící k inspekci tisku, registračních značek i výrobních linek. Jedná se o samostatně stojící zařízení, které bylo navrženo pro zvýšení produktivity a pokročilé odstranění chyb při tisku. Digitální projekce umožňuje kontrolu přesnosti tisku u již vytištěných archů, ale i inspekci konstrukce (přesnost sekacích, rýhovacích a dalších linek). HD projektor lze přepínat podle toho, co vše chce operátor u vzorku kontrolovat.
Digitální inspekce v akci
Digitální stůl nabízí i další řadu funkcí – včetně tvorby řady analýz, sledování kvality a řízení výkonu. Samozřejmostí je i možnost využívání standardního osvětlení D50. Hned při uvedení na trh byl mezi zákazníky o něho velký zájem a BOBST v současnosti řeší již řadu zakázek.
[quote] Bílorůžový rychlovlak ve stylu komiksové postavičky Hello Kitty bude od soboty po tři měsíce jezdit mezi japonskými městy Ósaka a Fukuoka. O nezvyklém tahu společnosti West Japan Railway, která soupravu představila, informovala agentura AFP. Motiv Hello Kitty zdobí okna, sedadla i podlahu.[/quote]
Společnost chce nevšedním designem přilákat turisty. Ze stejného důvodu nejsou v prvním voze soupravy sedačky a pasažéři si zde budou moci koupit regionální produkty a jídlo typické pro západní Japonsko.
V dalším z vozů se nachází velká postavička Hello Kitty. Na sobě má stejnou uniformu jako posádka vlaku a fanoušci se u ní mohou vyfotit.
Postavičku Hello Kitty přivedla na svět v roce 1974 japonská návrhářka Juko Šimizuová. Kočička s věčnou mašličkou na hlavičce, symbol japonské popkultury kawai, posléze dobyla celý svět. Nezaměnitelné logo nyní zdobí všemožné výrobky – od klíčenek přes motorový olej a letadla až po toaletní papír.
Zdroj: ČTK
[quote]Trolejbusy pomáhaly v Praze před druhou světovou válkou zavádět hromadnou dopravu do mnoha kopcovitých částí města a dvojité troleje patřily až do 60. let nerozlučně k obrazu Vinohrad, Karlova náměstí nebo Strahova. Na podzim 1972 ovšem vyjel nadlouho poslední pražský trolejbus a pražské ulice místo nich ovládly autobusy. Nyní se ale situace pomalu mění, 1. července se totiž po téměř 46 letech otevře nová trolejbusová linka.[/quote]
Dostala číslo 58 a bude vozit cestující mezi Libní a Letňany, tedy na trase, kde trolejbusy se stejným označením fungovaly v letech 1952 až 1965. Návrat trolejbusu do Prahy přitom umožnil pokrok v elektromobilitě, nové vozidlo se totiž dá považovat i za elektrobus s dynamickým dobíjením, který jen na necelém kilometru využije elektřinu z drátů nad vozovkou, ve zbytku ho budou pohánět baterie. Troleje zatím vyrostly jen nad strmou Proseckou ulicí.
Zkušební provoz na trase začal už loni v říjnu, kdy se připomínalo 45 let od ukončení trolejbusového provozu v hlavním městě. První novodobé pokusy s využitém elektřiny k pohonu silničních vozidel v pražské MHD jsou ovšem ještě o pár let starší. V roce 2015 se například zkoušel elektrobus, který měl pevnou dobíjecí stanici na obratišti Želivského, už o pět let dříve jezdily dva elektřinou poháněné minibusy v centru, kvůli poruchovosti ale brzy skončily.
Pražské trolejbusy přitom měly i během let, kdy maximálně stály ve střešovickém muzeu MHD jako exponáty, mnoho příznivců, Ti se v roce 2010 například zasloužili o zřízení symbolické zastávky na Orionce, kde trolejbusy v roce 1972 dojezdily. Památek na trolejbusovou éru je ale víc – pozornému chodci neuniknou na fasádách některých domů stopy, které na nich zanechaly trolejbusové dráty. Občas je k nalezení původní sloup a znalci poznají také terénní úpravy.
Do ulic hlavního města Československa trolejbusy vyjely v srpnu 1936, první linka vedla z tramvajové vozovny Střešovice přes Ořechovku a Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje nedaleko Šárky.
,,Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu“, psal nadšeně tehdejší tisk o novém druhu dopravy, který doplnil tramvaje a autobusy.
Trolejbusy byly například schopné zdolávat i kopce pro autobusy sjízdné jen obtížně.
Ještě před druhou světovou válkou přibyla druhá trať, vedla ke zbrojovce v Jinonicích. Hlavní rozmach pražské trolejbusové dopravy ale přišel až po osvobození. Elektřinou poháněné vozy se rozjely nejen do centra města a na žižkovskou, střešovickou nebo pankráckou periferii, ale také do míst mimo hranice tehdejšího hlavního města, do Čakovic a Velké Chuchle. V polovině 50. let tak byla trolejbusová síť v Praze stabilizovaná a existovaly plány na další rozšíření až na Zbraslav.
Vrcholem trolejbusové éry byl rok 1959, kdy na 59 kilometrech tras jezdilo 11 linek, už tehdy ale přišly první rány. Zanikla nejstarší linka a dočasně přerušen (ve skutečnosti ale nadobro ukončen) byl i provoz trolejbusů do Chuchle. V roce 1960 sice přišla dodávka 35 nových trolejbusů značky Škoda, to už ale byl začátek labutí písně tohoto druhu dopravy v hlavním městě. Jen o tři roky později, kdy v Praze jezdilo na 180 elektrických vozů, rozhodl národní výbor o zrušení trolejbusů.
O tom, proč vlastně z Prahy trolejbusy zmizely, se dodnes jen spekuluje. Den po poslední jízdě Rudé právo v krátké noticce pouze napsalo, že „nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení“. Prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na nekvalitní údržbu. Dalším důvodem, proč trolejbusy byly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta a svou roli prý sehrála i plánovaná výstavba podzemní dráhy.
O návrat trolejbusů se vážně uvažovalo od druhé půlky 80. let.
,,Vytvoří doplňkovou síť základního kolejového systému MHD, a to zejména ve velkých obytných celcích,“ napsala v září 1989 ČTK.
Plány počítaly s tím, že trolejbusy budou jezdit na nová sídliště na severu, jihu a jihozápadě Prahy. Od léta 1990 se bylo možné v novinách dočíst o snaze zavést trolejbusy už do konce roku 1991. Dopravní podnik dokonce vytvořil organizační jednotku, z plánů ale nakonec na skoro tři dekády sešlo.
Zdroj: ČTK
