Úterý, 23 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1043

ŘSD letos zvýší výdaje na opravy o desetinu na 11,4 miliardy Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos vynaloží na opravy silnic I. třídy a dálnic zhruba 11,4 miliardy korun, což je o desetinu víc než loni. Bude pokračovat v opravách dálnice D1 a dále se zaměří na komunikace kolem Prahy, vedle pražského okruhu například dálnice D5, D8 a D11. Na tiskové konferenci to řekl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.[/quote]

Přibližně 7,5 miliardy korun půjde na opravy silnic I. třídy a zbytek na dálnice. Vedení ŘSD má zároveň od ministerstva dopravy slíbeno navýšení částky na opravy o zhruba 900 milionů korun, které by mohlo podle Kroupy čerpat během letošního roku.

Všechny opravy na dálnicích chce ŘSD provádět při zachování dvou jízdních pruhů v obou směrech. Stavby chce zahájit podle vývoje počasí v březnu, nebo v dubnu. Běžné opravy budou trvat tři až čtyři měsíce.

Na dálnici D1 u Prahy bude ŘSD opravovat úsek mezi 12. a 16. kilometrem u Prahy, kde je vysoká intenzita dopravy. Na D11 by mělo jít o začátek dálnice od kilometru nula do 8. kilometru. Tato oprava bude trvat dva roky, ale jejím výsledkem ještě nebudou plánované tři pruhy v obou směrech.

Celkově bude ŘSD letos na dálnici D1 pokračovat v opravě čtyř úseků a jeden úsek letos nově zahájí. V rámci jednoho úseku bude v předstihu stavět nové nadjezdy.

Správce dálniční sítě uvažuje o rozšíření úsekového měření na D1 ze stávajících připravených čtyř úseků na další, například u Velkého Meziříčí, kde se minulý týden stala hromadná nehoda. Vedle D1 by se úsekové měření mohlo objevit i na úsecích s uzavírkami na dálnicích D5 a D8, ale zřejmě až v příštím roce.

ŘSD bude celkově letos pracovat na 145,5 kilometru dálnic a silnic I. třídy, na dalších 193 kilometrech chce stavby letos zahájit.

Zdroj: ČTK

ÚOHS už dostal posudek znalce v tendru na mýtné

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) už dostal posudek znalce k tendru na systém elektronického mýtného. Správní řízení pokračuje, řekl ČTK bez bližších informací předseda ÚOHS Petr Rafaj. Potvrdil ale, že dál platí předběžné opatření. Ministerstvo dopravy tedy zatím nesmí s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu. ÚOHS chce nejprve zjistit, zda měli všichni uchazeči stejné podklady. V době, kdy úřad čekal na posudek, lhůta pro vydání rozhodnutí neplynula.[/quote]

Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že rozhodnutí úřadu nemá na průběh soutěže na nový mýtný systém vliv, protože k podpisu smlouvy s vítězem je ještě daleko.

Antimonopolní úřad od znalce očekával, že odpoví na otázky týkající se zpětné zjistitelnosti případných změn obsahu datového nosiče v souvislosti s prověřováním postupu ministerstva při poskytování části zadávací dokumentace dodavatelům.

Ministerský tendr, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči, počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů. O rozšíření rozhodla dříve vláda. Mýtné se v Česku vybírá elektronicky od roku 2007, nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun.

Do výběrového řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2019 se hlásí současný provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže loni v říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Obnovitelné zdroje energie v EU. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v EU dosáhl 17% v roce 2016. Jedenáct členských států již dosáhlo svých cílů do roku 2020

Od
Michaela Drábková
-

Podle článku Eurostatu z 25. ledna  v roce 2016 dosáhl podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě 17% Evropská unie (EU), dvojnásobek podílu v roce 2004 (8,5%), což je první rok, za který jsou data k dispozici.

Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě je jedním z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020. Cílem EU je získat 20% energie v hrubé konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 a nejméně 27% do roku 2030.

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů ve Švédsku, nejnižší v Lucembursku, na Maltě a v Nizozemsku
Od roku 2004 výrazně vzrostl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě ve všech členských státech. Ve srovnání s rokem 2015 se zvýšil v 15 z 28 členských států.
Více než polovinu (53,8 %) energie pocházející z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné spotřebě energie mělo Švédsko v roce 2016 nejvyšší podíl, před Finskem (38,7 %), Lotyšskem (37,2 %), Rakouskem (33,5 %) a Dánskem (32,2%).

Nejnižší podíly obnovitelných zdrojů byly v Lucembursku (5,4 %), na Maltě a v Nizozemsku (6,0 %).

Nizozemsko a Francie: nejvíce za svým cílem

Každý členský stát EU má svůj vlastní cíl v rámci strategie Evropa 2020. V národních cílech se zohledňují různé počáteční body členských států, potenciál obnovitelné energie a hospodářská výkonnost. Z 28 členských států EU již 11 dosáhlo úrovně potřebné k dosažení národních cílů do roku 2020: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko. Kromě toho je Rakousko méně než o 1% od cíle v roce 2020. Naopak má, Nizozemsko 8,0 % do národního cíle 2020, Francie 7,0 %, Irsko 6,5 %, Spojené království 5,7 % a Lucembursko 5,6 %.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů

(v % hrubé konečné spotřeby)

  2004 2013 2014 2015 2016 Cíl 2020
EU 8.5 15.2 16.1 16.7 17.0 20
Belgie 1.9 7.5 8.0        7.9          8.7 13
Bulharsko 9.4 19.0 18.0 18.2 18.8 16
Česká republika 6.8 13.8 15.0 15.0 14.9 13
Dánsko 14.9 27.4 29.6 31.0 32.2 30
Německo 5.8 12.4 13.8 14.6 14.8 18
Estonsko 18.4 25.6 26.3 28.6 28.8 25
Irsko 2.4 7.7 8.7 9.2 9.5 16
Řecko* 6.9 15.0 15.3 15.4 15.2 18
Španělsko 8.4 15.3 16.1 16.2 17.3 20
Francie 9.5 14.1 14.7 15.1 16.0 23
Chorvatsko 23.5 28.0 27.8 29.0 28.3 20
Itálie 6.3 16.7 17.1 17.5 17.4 17
Kypr 3.1 8.1 8.9 9.4 9.3 13
Lotyšsko 32.8 37.1 38.7 37.6 37.2 40
Litva 17.2 22.7 23.6 25.8 25.6 23
Lucembursko 0.9 3.5 4.5 5.0 5.4 11
Maďarsko 4.4 16.2 14.6 14.4 14.2 13
Malta 0.1 3.7 4.7 5.0 6.0 10
Nizozemí 2.0 4.8 5.5 5.8 6.0 14
Rakousko 22.5 32.4 33.0 32.8 33.5 34
Polsko 6.9 11.4 11.5 11.7 11.3 15
Portugalsko 19.2 25.7 27.0 28.0 28.5 31
Rumunsko 16.3 23.9 24.8 24.8 25.0 24
Slovinsko 16.1 22.4 21.5 21.9 21.3 25
Slovensko 6.4 10.1 11.7 12.9 12.0 14
Finsko 29.2 36.7 38.7 39.2 38.7 38
Švédsko 38.7 52.0 52.5 53.8 53.8 49
Spojené království 1.1 5.7 7.0 8.5 9.3 15
Island 58.9 71.6 70.4 70.2 72.6 64
Norsko 58.1 65.9 68.6 68.4 69.4        67.5
Albánie 27.8 33.2 31.5 34.4 37.1 38
Černá Hora : 43.7 44.1 43.1 41.5 33
BJR Makedoni 15.7 18.5 19.6 19.5 18.2 28

Metody a definice

Obnovitelné zdroje energie zahrnují solární, termální a fotovoltaickou energii, vodu (včetně přílivové, vlnové a oceánské energie), větrnou energii, geotermální energii a všechny formy biomasy (včetně biologického odpadu a kapalných biopaliv). Příspěvek obnovitelné energie z tepelných čerpadel se vztahuje také na členské státy, za které byly tyto informace hlášeny. Obnovitelná energie dodávaná konečným spotřebitelům (průmysl, doprava, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov) je čitatelem tohoto ukazatele. Denominátor, hrubá konečná spotřeba energie všech zdrojů energie, pokrývá celkovou energii dodávanou pro energetické účely konečným spotřebitelům, stejně jako ztráty přenosu a distribuce elektřiny a tepla.

Je třeba poznamenat, že vývoz / dovoz elektřiny se nepovažuje za obnovitelnou energii, pokud nebyla podepsána zvláštní mezivládní dohoda (v současnosti pouze mezi Švédskem a Norskem).
Národní podíly energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě jsou vypočteny podle zvláštních ustanovení o výpočtu směrnice 2009/28 / ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a rozhodnutí Komise 2013/114 / EU, kterým se stanoví pokyny pro členské státy pro výpočet obnovitelné energie z tepelných čerpadel z různých technologií tepelných čerpadel. Výroba elektřiny z vodní energie a větrné elektrárny se účtuje podle normalizačních pravidel přílohy II směrnice 2009/28 / ES.

Pro údaje od roku 2011 se podílí na energii z obnovitelných zdrojů pouze biopaliva a biokapaliny deklarované zeměmi, které jsou v souladu s kritérii udržitelnosti ve smyslu článků 17 a 18 směrnice 2009/28 / ES. Úpravy spotřeby energie v letectví se uplatňují ve všech zemích podle čl. 5 odst. 6. Statistické přenosy a společné projekty (články 6-11), které byly Eurostatu hlášeny, jsou rovněž zohledněny v předkládaných údajích. Další podrobnosti o metodice výpočtu, kterou používá Eurostat, naleznete v příručce nástroje SHARES.

EU a Nadace Billa a Melindy Gatesových poskytnou dalších 100 milionů eur na investice v Africe

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Zástupci Nadace Billa a Melindy Gatesových oznámili 25.1., že věnují finance pro plán vnějších investic EU.

Nadace manželů Gatesových poskytne finanční prostředky ve výši 50 milionů dolarů (40,9 milionu eur) a dalších 12,5 milionu dolarů (10,2 milionu eur) v podobě technické pomoci. Jejich příspěvek bude použit na investiční projekty ve zdravotnictví v Africe v rámci plánu EU pro udržitelné investice na tomto kontinentu. Záměrem slučování zdrojů je povzbudit další soukromé investice v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje; bude tak možné rychleji zvětšit záběr úspěšných projektů. Evropská komise vítá silnou podporu svému úsilí o udržitelný rozvoj v Africe a sama přispěje částkou dalších 50 milionů EUR.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil: „EU představuje třetinu přímých zahraničních investic do Afriky. Ty v současnosti vytvářejí pracovní místa a hospodářský růst na obou našich kontinentech. Musíme ale udělat více pro zlepšení podnikatelského prostředí a vytvořit africkým inovátorům platformu pro růst. To vyžaduje plné zapojení soukromého i charitativního sektoru a já jsem Nadaci Billa a Melindy Gatesových vděčný za její tolik potřebnou aktivitu. Je to investice do naší společné budoucnosti. Partnerství Evropy s Afrikou je partnerstvím, v němž se navzájem podporujeme, pomáháme si, abychom prosperovali a učinili svět bezpečnějším, stabilnějším a udržitelnějším místem k životu.“

Bill Gates uvedl: „Díky zlepšení zdravotních ukazatelů může společnost dosáhnout větší prosperity a produktivity. Od roku 2000 došlo v subsaharské Africe v této oblasti k velkému pokroku, musíme ale udělat více pro to, abychom motivovali k výzkumu a inovacím, z nichž mají prospěch chudí lidé. Je skvělé, že Evropská komise je v partnerství s africkými zeměmi na předním místě v úsilí o redukování hluboce zakořeněné a globálně přítomné nerovnosti v oblasti zdravotní péče. Tento závazek vytvoří příležitosti, které mnoha lidem pomohou k tomu, aby se vyprostili z chudoby.“

Nové partnerství na téma zdraví navazuje na první společnou iniciativu s EU, jejímž cílem je podpora rozvoje nástrojů a technik ve prospěch drobných zemědělců v rozvojových zemích a která byla 12. prosince 2017 představena na pařížském summitu „Jedna planeta“. Prostřednictvím iniciativy poskytne Komise 270 milionů eur a Nadace Billa a Melindy Gatesových 300 milionů dolarů (244,7 milionu eur) na zemědělský výzkum, který nejchudším zemědělcům světa pomůže lépe se adaptovat na stále obtížnější podmínky pěstování plodin způsobené změnou klimatu. Programu se zúčastní také Francie, Německo, Itálie, Španělsko a další členské státy EU.

Souvislosti

Evropská unie a Afrika spolupracují na řešení současných společných úkolů – počínaje investicemi do mládeže, podporou udržitelného rozvoje, posilováním míru a bezpečnosti a podporou investic na africkém kontinentu, podporou řádné správy věcí veřejných a lepším řízením migrace konče.

Plán vnějších investic EU byl přijat v září 2017. Má napomoci zvýšit investice v partnerských zemích v Africe a zemích evropského sousedství – především díky nové záruce Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) ve výši 1,5 miliardy eur.

Tato ambiciózní iniciativa podporuje inovativní finanční nástroje, jako jsou záruky na podporu soukromých investic. Její vklad ve výši 4,1 miliardy eur od EU pomůže do roku 2020 mobilizovat až 44 miliard eur soukromých investic. Ty jsou zaměřeny především na zlepšení sociální a ekonomické

infrastruktury, například komunální infrastruktury a proximitních služeb, na podporu pro malé a střední podniky a na projekty mikrofinancování a tvorby pracovních míst, zejména pro mladé lidi.

Komise vydala pokyny k novým pravidlům na ochranu osobních údajů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Komise vydala 24. Ledna pokyny, které mají od 25. května umožnit přímé a bezproblémové uplatňování nových pravidel na ochranu údajů v celé Unii. Komise rovněž spouští nový on- line nástroj určený malým a středním podnikům.[/quote]

Do zahájení používání nového předpisu zbývá o něco více než 100 dnů a Evropská komise ve svých pokynech uvádí, co by vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a další složky státní správy měly ještě udělat pro zdárné završení přípravy.

Nové nařízení sice stanoví jednotný soubor pravidel přímo použitelných ve všech členských státech, přesto bude v některých aspektech vyžadovat značné úpravy, jako jsou změny stávajících zákonů ze strany členských států či zřízení Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Pokyny rekapitulují hlavní inovace a příležitosti, které se díky novým pravidlům naskýtají, shrnují dosavadní průběh přípravných prací a uvádějí, co musí Evropská komise, vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a další orgány v členských zemích ještě vykonat.

Místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip uvedl: „Digitální budoucnost lze stavět pouze na důvěře.Každému člověku musí být zajištěna ochrana soukromí. Mocnější pravidla pro ochranu údajů se v EU budou uplatňovat od 25. května. Jedná se o významný krok vpřed a uděláme vše pro to, aby byl přínosem pro každého z nás.“

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, doplnila: „V podmínkách dnešního světa lze říci, že způsob, jakým zacházíme s údaji, do značné míry určí budoucnost našeho hospodářství i naši osobní bezpečnost. Abychom byli schopni reagovat na nová rizika, potřebujeme moderní pravidla. Proto vyzýváme členské státy EU, orgány a podniky, aby zbývající čas využily efektivně a splnily svou úlohu v přípravách na velký den.“

Komise vyzývá vlády členských států EU a orgány pro ochranu údajů, aby byly připraveny a poskytly podporu

Od přijetí obecného nařízení o ochraně údajů v květnu 2016 Komise aktivně spolupracuje se všemi zainteresovanými subjekty, ať už jde o vlády, orgány členských států, podniky nebo občanskou společnost, na přípravách uplatňování nových pravidel.

Tempo příprav se v jednotlivých členských státech různí. Příslušné vnitrostátní právní předpisy zatím přijaly pouze dvě členské země. Členské státy by měly urychlit přijetí vnitrostátních právních předpisů a zajistit jejich soulad s nařízením. Měly by rovněž dbát na to, aby vnitrostátní orgány byly dostatečně finančně a personálně vybaveny a tím byla zaručena jejich nezávislost a efektivita.

Komise vyčleňuje 1,7 milionu eur jednak na financování úřadů pro ochranu údajů, jednak na proškolení odborníků v této oblasti. Vnitrostátní orgány mají k dispozici další 2 miliony eur, které mohou využít při oslovování podniků, zejména malých a středních podniků.

Nový on-line nástroj na podporu uplatňování pravidel v praxi

Výhody a příležitosti vyplývající z nových pravidel nejsou všude stejně známé. Zejména je zapotřebí posílit informovanost malých a středních podniků a podpořit jejich snahy o zajištění souladu s novými pravidly.

Komise dnes spouští nový praktický on-line nástroj, který má občanům, podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, a jiným organizacím pomáhat nová pravidla na ochranu údajů dodržovat a smysluplně je používat.

Komise se rovněž zapojí do akcí v členských státech pořádaných s cílem pomoci zúčastněným stranám připravit se na nové nařízení a informovat občany o jeho dopadech.

Hlavní inovace a nové možnosti

Obecné nařízení o ochraně údajů umožňuje volný pohyb osobních údajů na celém jednotném digitálním trhu. Lépe ochrání soukromí Evropanů a posílí důvěru a bezpečnost spotřebitelů. Zároveň otevírá nové příležitosti podnikům, zejména menším firmám.

Pokyny připomínají hlavní prvky nových pravidel na ochranu údajů:

  • Jeden soubor pravidel na celém kontinentu, což pro podniky znamená právní jistotu a pro občany stejnou úroveň ochrany údajů v celé
  • Stejná pravidla platí pro všechny společnosti poskytující služby v EU, a to i kdyby měly sídlo mimo
  • Silnější a nová práva pro občany: právo na informace, přístup k osobním údajům a právo být zapomenut jsou posíleny. Nové právo na přenositelnost údajů umožňuje občanům přesunout své údaje z jedné společnosti do jiné, což poskytne společnostem nové obchodní příležitosti.
  • Lepší ochrana proti porušení zabezpečení osobních údajů: společnost, ve které došlo k porušení zabezpečení údajů, jež by mohlo znamenat riziko pro fyzické osoby, musí událost do 72 hodin nahlásit úřadu pro ochranu údajů.
  • Přísná pravidla a odrazující pokuty: úřady pro ochranu údajů budou mít pravomoc ukládat pokuty až do výše 20 milionů eur nebo (v případě společností) do výše 4 % celosvětového ročního obratu.

Další kroky

V období do 25. května bude Komise i nadále členské státy, úřady pro ochranu údajů a podniky aktivně podporovat, tak aby byla reforma připravena vstoupit v platnost. Od května 2018 bude monitorovat, jak členské státy nová pravidla uplatňují, a případně přijme příslušná opatření. Po jednom roce používání (2019) Komise uspořádá akci, na níž různé zainteresované subjekty vyhodnotí zkušenosti z provádění nařízení. Z toho bude čerpat i zpráva o hodnocení a přezkumu nařízení, kterou musí Komise vypracovat do května 2020.

Souvislosti

Dne 6. dubna 2016 se EU dohodla na rozsáhlé reformě rámce pro ochranu údajů a přijala balíček opatření pro reformu ochrany údajů. Součástí je i obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR), které nahrazuje dvacet let starou směrnici. Po dvou letech od svého přijetí a vstupu v platnost se nová celounijní pravidla pro ochranu údajů od 25. května 2018 začnou používat.

V lednu 2017 Komise navrhla uvést do souladu pravidla pro elektronické komunikace (soukromí  a elektronické komunikace) s novými standardy světové úrovně, které EU přijala v obecném nařízení o ochraně údajů. V září 2017 Komise navrhla nový soubor pravidel, která upravují volný pohyb neosobních údajů v EU. Spolu s již existujícími pravidly pro osobní údaje umožní nová opatření ukládat a zpracovávat v celé Unii rovněž neosobní údaje, aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků a zmodernizovaly veřejné služby. Oba návrhy musí ještě schválit Evropský parlamenta členské státy.

 

Komisař Vella svolává NA 30. ledna ministerský summit o kvalitě vzduchu a oznamuje nová opatření, která pomohou

Od
Michaela Drábková
-

Podle zprávy Komise z 19. ledna 9 členských států, konkrétně Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Spojené království čelí postupům za narušení norem znečištění ovzduší. Setkání dává příležitost členským státům prokázat, že budou přijaty přiměřené dodatečné kroky k bezodkladné nápravě situace a dostat se do souladu s právem EU.

Komisař Karmenu Vella uvedl: „Setkání ke kvalitě ovzduší bylo svoláno ze 3 důvodů: k ochraně občanů, k ujasnění, že při nezlepšení ochrany ovzduší vzniknou právní důsledky a má připomenout členským státům, že tento krok je po dlouhém, někteří by řekli příliš dlouhém období nabídek pomoci, dávaných rad a varování. Naše primární odpovědnost jako Komise je pomoci milionům Evropanů, mladým a starým, trpícím špatným ovzduším, rodičům dětí trpících bronchitidou nebo někoho s plicní chorobou, kteří chtějí zlepšení ovzduší co nejdříve. Pro ně jsou akční plány dlouhé 10 až 12 let nebo neefektivní plány nepotřebné.”

Jak zdůraznil předseda Juncker ve své zprávě o stavu Unie v roce 2016, záměrem je poskytnout Evropu, která chrání. Každý rok zemře vice než 400,000 Evropanů, kteří předčasně zemřou v důsledku špatné kvality ovzduší a mnohem vice trpí respiračními a kardiovaskulárními chorobami způsobenými znečištěním ovzduší. Z ekonomického hlediska náklady ze špatné kvality ovzduší přesahují pro evropskou ekonomiku ročně 20 mld.eur s ohledem na zvýšené náklady na léčebnou péči a sníženou produktivitu pracovníků.

Komise chce spolupracovat s členskými státy v pomoci jim dosáhnout souladu s emisními limity, které se zavázaly respektovat a které jsou zárukou zdraví občanů. Jsou limity pro několik zásadních znečišťovatelů, zejména oxid dusíku (NO2) a tuhé částice (PM10), které měly být dosaženy 2010, resp. 2005. Komise se již angažuje v intenzivním úsilí a politické akci pomoci členských států limity dosáhnout. Nejnovější příklad je „Forum pro čistý vzduch“, které hostil komisař Vella a starosta Paříže v listopadu 2017 k získání efektivního řešení snížit emise. Komise také podněcovala intenzivní dialogy s členskými státy k zahájení environmentálního hodnoceni 2017, a specifické dialogy k čistému vzduchu a 2-3krát ročně setkání expertů pro kvalitu ovzduší.

Vážnost a naléhavost znečištění ovzduší a nedostatek uspokojivého pokroku zjištěného v 9 členských státech vyžaduje efektivní a včasnou reakci. Ministerský summit 30. ledna je svolán k zajištění přijetí efektivních a bezodkladných dalších opatření. V případě nepřijetí takovýchto opatření Komise nebude mít jinou volbu než právní akci, jak to již v jiných 2 případech udělala, posláním těchto států k soudu.

Nová opatření na pomoc členským státům při dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí

Evropská komise přijala dnes také akční plán zajišťující dodržování předpisů, který je sadou specifických opatření na pomoc státům na podporu, monitorování a vynucování souladu s právem EU v prevenci znečištění nebo environmentálních škod. Stávající pravidla musí dodržovat všichni průmysloví provozovatelé, podniky veřejné správy, zemědělci, myslivci a další, aby měli v EU rovnocenné podmínky a aby evropští občané měli čistou vodu a vzduch, vyrovnali se s odpady a  měli zdravou přírodou. Na období od roku 2018 do roku 2019 se provádí devět opatření připravených na míru. Komise také ustavila skupinu odborníků na vysoké úrovni z členských států a evropských sítí profesionálů odborníků v oblasti životního prostředí.

Souvislosti

Právní předpisy EU o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu (směrnice 2008/50 / ES) stanoví limity jakosti, které nelze překročit v EU.

Přes tuto povinnost zůstává ochrana na mnoha místech po mnoho let problémem. V 23 ze 28 členských států jsou stále překračovány normy kvality ovzduší –v celkem více než 130 měst v celé Evropě.

Komise podnikala právní kroky proti členským státům od roku 2008: byly nejprve orientovány na tuhé částice  (PM10), u nichž byl termín dosažení limitu 2005 a pak oxid dusíku, s termínem  dosažení jeho normy v roce 2010.

Dosavadní právní kroky v oblasti NO2 postihují  13 členských států s probíhajícími protiprávními řízeními; jsou proti Rakousku, Belgii, České republice, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Velké Británii a Lucembursku.

16 členských států (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Slovinsko) a dva z těchto případů (proti Bulharsku a Polsku) byly předloženy Soudnímu dvoru EU. Evropský soudní dvůr vydal v dubnu 2017 pro Bulharskou rozhodnutí týkající se tuhých látek.

9 členských států pozvaných na zasedání již obdrželo odůvodněné stanovisko, projdou dalším postupem pro řízení o nesplnění povinnosti postoupením Soudnímu dvoru.

Argentinskou ponorku hledá pět lodí, na jedné je i jasnovidka

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Po argentinské ponorce, která zmizela v polovině listopadu v jižním Atlantiku se 44 členy posádky na palubě, stále pátrá ještě pět lodí. Na jedné z nich jsou i příbuzní některých obětí a dokonce jedna jasnovidka. Informoval o tom v úterý argentinský deník Clarín s tím, že ponorku San Juan hledají nyní čtyři argentinské lodě a jedna ruská.[/quote]

Během více než dvou měsíců se pátrání účastnilo celkem 25 lodí, 14 letadel a více než 4000 lidí. Týmy více než desítky zemí, včetně USA a Ruska, byly vybaveny nejmodernější technikou. Prozkoumána byla oblast o rozloze odhadem více než tisíc kilometrů čtverečních a přes 6700 kilometrů krychlových.

Argentinské námořnictvo tento týden informovalo, že v předchozích dnech zaregistrovaly lodě pomocí sonarů pět objektů. U žádného z nich se ale nepotvrdilo, že by šlo o část ponorky San Juan. Ta se v listopadu asi roztříštila v důsledku exploze.

Někteří příbuzní členů posádky, v níž byla i jedna žena, nyní vkládají naděje i do jasnovidky. „Jde o ženu, která je spřízněná s jedním z členů zmizelé posádky a která tvrdí, že může pomoci najít místo, kde se vrak nachází,“ řekl deníku Clarín otec jedné z obětí.

Armádní ponorka San Juan poslala na základnu poslední zprávu loni 15. listopadu v 08:52, když se nacházela asi 450 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Argentiny. Velitel v ní hlásil, že se mořská voda dostala do systému ventilace k bateriím a způsobila zkrat a požár baterií. Velitel ale zároveň hlásil, že ponorka pokračuje ponořena v plavbě s odděleným okruhem. Pak ztratil se základnou kontakt.

Podle pravidel argentinského námořnictva má v případě ztráty kontaktu se základnou ponorka vyplout na hladinu a tam zůstat. To ale možná posádka neučinila proto, aby plavidlo chránila před špatným počasím. V té době byly na moři až šestimetrové vlny a vítr dosahoval rychlosti zhruba 75 kilometrů v hodině. Právě počasí také v prvních dnech komplikovalo pátrání.

Argentinské námořnictvo později uvedlo, že v ponorce mohl nastat výbuch. Po 15 dnech od zmizení námořnictvo oznámilo, že vzhledem k pohaslým nadějím na přežití posádky oficiálně ukončuje záchrannou operaci. Od té doby se pátrá po vraku ponorky, která byla německé výroby a do služby argentinské armády byla zapojena v roce 1985. V letech 2007 až 2014 prošla generální opravou.

Zdroj: ČTK

V Praze začne jezdit přívoz mezi Holešovicemi a Karlínem

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Od dnešního rána začne dnes jezdit přívoz mezi pražským Karlínem a Holešovicemi, který běžně v zimních měsících nefunguje. Toto opatření má pomoci komplikované dopravní situaci po uzavření Libeňského mostu, který byl kvůli havarijnímu stavu minulý pátek v noci uzavřen pro městskou dopravu i auta. Chodci a cyklisty po mostě projet mohou.[/quote]

Přívoz označený P7 jezdí mezi Pražskou tržnicí, ostrovem Štvanice a Rohanským ostrovem. Od Vánoc zase jiný přívoz P8 nahrazuje spadlou lávku mezi Trojou a Císařským ostrovem. V Praze momentálně funguje osm přívozů, které jsou součástí MHD. Většina z nich je sezónní a obvykle jezdí od začátku dubna do konce října. Celoročně jsou v provozu linky označené P1 a P2, které na severu města spojují Sedlec a Zámky a Podbabu s Podhořím.

Praha zvažuje, že by jako náhradu za uzavřený Libeňský most zavedla také dvě náhradní autobusové linky, po jedné vždy v Libni a Holešovicích. Ty by zajížděly na most tak daleko, jak by to jen bylo možné. Lidé by tak nemuseli chodit pěšky celou trasu z Palmovky až do Dělnické.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Pokud ministerstvo kultury prohlásí Libeňský most památkou, provoz se na něj vrátí nejdříve za osm let. Pokud památkou nebude, mohla by oprava skončit za necelé tři roky, uvedl tento týden náměstek primátorky Petr Dolínek.

Zdroj: ČTK

Nová ruská stíhačka poprvé letěla s výzbrojí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Nejnovější ruská „neviditelná“ stíhačka Su-57 podnikla první zkušební lety s výzbrojí. Oznámila to ruská média s odvoláním na Borise Obnosova, ředitele podniku, který vyrábí letecké rakety. Při letech se podle ředitele testují „vysoce přesné zbraně umístěné jak uvnitř trupu letounu, tak zavěšené na vnějších závěsnících“. Následovat má odpalování raket.[/quote]

Minulý měsíc jeden z 11 prototypů Su-57 poprvé letěl s novým, výkonnějším motorem. Letoun však dosud nezavršil program státních zkoušek, ani není jasné, kdy a v jakém počtu bude zařazen do výzbroje, poznamenala ruská redakce BBC. Výrobce sice loni na jaře ohlašoval, že první tucet sériových letounů by mělo letectvo dostat v roce 2018, ale program již několikrát nabral zpoždění. Například se počítalo s tím, že tato první ruská stíhačka páté generace se poprvé vznese do vzduchu v roce 2006, první let se ale nakonec odehrál až v lednu 2010.

Hlavním zadáním Su-57 je zajistit vzdušnou nadvládu, k čemuž má napomoci obtížná zjistitelnost radary a infračervenými čidly a schopnost dosahovat nadzvukové rychlosti bez přídavného spalování. Stroj se má také vyznačovat mimořádnou obratností, novou avionikou a radarem, umožňujícím útočit na vzdušné i pozemní cíle za jakéhokoli počasí a v jakékoli době. Ke startu i k přistání mu mají stačit poměrně krátké dráhy.

Americký stroj F-22 Raptor, kterému se ruský stroj podobá, poprvé vzlétl v roce 1997 a mezitím se vyrobily skoro dvě stovky těchto strojů. Spojené státy je nedodávají ani svým nejbližším spojencům. Mezitím USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

Ruský prezident Vladimir Putin během středeční návštěvy Ufy oznámil přijetí nového desetiletého programu přezbrojení ruských sil. Ten pro léta 2018 až 2027 počítá se stavbou jaderných ponorek třídy Borej-B, zařazením stíhaček Su-57 a MiG-35 do výzbroje, s modernizací bombardérů Tu-95, Tu-160 a Tu-22M3, s vývojem nové strategické rakety Sarmat, systému protivzdušné obrany S-500 a hypersonické rakety Cirkon (Zirkon), napsal list Kommersant a dodal, že na přezbrojení má stát utratit asi 19 bilionů rublů (asi sedm bilionů Kč).

Zdroj: ČTK

Obchodní režimy EU podporují hospodářský rozvoj a lidská práva

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle zprávy z 19. ledna, kterou společně zveřejnily Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost,   mají systémy celních úlev Evropské unie pozitivní dopady na rozvíjející se ekonomiky.[/quote]

Obchod je motorem hospodářského růstu a přispívá k prosazování lidských a pracovních práv, řádné správy věcí veřejných a zásad udržitelného rozvoje. Od doby, co v roce 2014 začal platit reformovaný systém všeobecných celních preferencí (systém GSP), vývoz do EU ze zemí, které ze snížení cel profitují, vzrostl téměř o třetinu a činí 63 miliard eur ročně. Největší prospěch mají nejméně rozvinuté země: jejich vývoz do EU se zvýšil téměř o 40 % a v roce 2016 dosáhl částky 23,5 miliardy eur.

Vedle ekonomických výhod tohoto systému zveřejněná zpráva zdůrazňuje pokrok v otázkách, jako je posílení postavení žen, dětská a nucená práce, mučení, obchodování s drogami a změna klimatu. Během monitorování EU vyšlo najevo mnoho pozitivních změn, ke kterým došlo díky angažovanosti EU v rámci systému zvýhodnění cel. Mezi mnoha příklady lze uvést nové pákistánské zákony proti znásilnění a vraždám ze cti či zařazení Paraguaye na seznam zemí s největším odhodláním k ochraně ohrožených druhů podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Zpráva však poukazuje rovněž na oblasti, které vyžadují další zlepšení, aby bylo možné splnit podmínky systému. Jde například o to, aby zvýhodněné země zaváděly příslušné právní předpisy a vymáhaly jejich dodržování.

Samostatný dokument, který předloženou zprávu doplňuje, obsahuje podrobný přehled dosaženého pokroku a přetrvávajících nedostatků zejména v zemích účastnících se zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, takzvaného systému GSP+.

Podle nařízení o GSP z roku 2012 musí Komise každé dva roky předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadech systému všeobecných celních preferencí, který pokrývá všechny tři preferenční režimy (standardní GSP, GSP +, EBA (vše až na zbraně) během posledních dvou let. Zpráva představuje zhruba deset analýz specifických pro jednotlivé země týkajících se zvláštního pobídkového režimu EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP +), nazvaný pracovní dokument  útvarů Komise.  Oba dokumenty připravila Komise a Evropská služba pro vnější činnost (EEAS).

Podle výše citovaného nařízení musí Komise každé dva roky předložit zprávu
Během vykazovaného období 2016-2017 (za 23 standardních příjemců GSP, 10 příjemců GSP +, 49 příjemců podle “Everything but Arms” “cokoliv až na zdraně (EBA).

10 příjemců programu GSP + bylo ve sledovaném období 2016-2017: Arménie, Bolívie, Cabu Verde, Gruzie, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Paraguay, Filipíny a Srí Lanka. Od 1. ledna 2017 již Gruzie není zvýhodněnou zemí GSP kvůli preferenčnímu přístupu na trh v rámci rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) s EU. Kyrgyzstán se stal příjemcem systému GSP + krátce po zahájení vykazovaného období (leden 2016). Srí Lanka se v květnu roku 2017 opět vrátila do programu GSP + poté, co byla v roce 2010 vyňata.

Monitorovací mechanismus GSP + zahrnuje dva vzájemně propojené nástroje. První je seznam otázek, každoroční výměna informací o nedostatcích příjemců v každé z 27 úmluv. Klíčovým zdrojem informací pro tyto nedostatky jsou příslušné monitorovací a regulační orgány OSN a ILO. Země GSP + se vyzývají, aby poskytly informace o jejich pokroku v boji proti těmto nedostatkům a podrobnostem budoucích plánů.

Zpráva také zaznamenává větší zapojení občanské společnosti do monitorování systému: v letech 2016 a 2017 se uskutečnilo 16 dialogů s občanskou společností, přičemž do dialogu věnovaného přípravě nynější zprávy se zapojilo 20 nevládních organizací.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini uvedla: „Pokud je zajištěna demokracie a základní svobody, naše ekonomiky jsou silné, naše společnosti jsou odolné, naše bezpečnost je udržitelná a náš rozvoj stojí na pevnějších základech. Všeobecný systém preferencí doplňuje politickou spolupráci Evropské unie s jejími partnery. Výsledkem je náš příspěvek k posílení občanské společnosti a nezávislých hlasů a k lepší ochraně lidských práv prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů v partnerských zemích. Spolupracovat s našimi partnery budeme i nadále. Jsou to investice do lidských práv, investice do občanské společnosti, investice do otevřených společností, jež zajišťují udržitelnou bezpečnost pro všechny.“

Komisařka pro obchod Cecilia Malmström doplnila: „Naše politiky nabízejí velkorysý přístup na trh EU kombinovaný s intenzivním zapojením vnitrostátních orgánů. Jsme nyní svědky pozitivních změn na mnoha místech světa, což posiluje základní hodnoty obchodní politiky EU, jako jsou lidská práva a udržitelný rozvoj. Silnější vnitrostátní instituce a důslednější právní předpisy přispívají k zavádění klíčových mezinárodních úmluv. V některých zemích dosud existují oblasti, ve kterých panují vážné obavy, pokud jde o lidská práva a udržitelnost. V tomto ohledu nám naše obchodní režimy poskytují možnosti, jak zvýšit tlak a docílit změny. V této věci musíme naše společné snahy zintenzivnit.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen uzavírá: „Mezinárodní rozměr zaměstnanosti a sociální politiky má strategický význam pro dosažení udržitelného, inkluzivního a pracovní místa generujícího hospodářského růstu. Systém GSP je jedinečným nástrojem k zajištění důstojných pracovních podmínek a dodržování mezinárodních pracovních norem. Je povzbudivé sledovat pozitivní vývoj a otevřeně diskutovat o důležitých pracovněprávních otázkách, jako je např. odstranění dětské práce. Jelikož však přetrvávají značné problémy, musíme naše úsilí ještě zvýšit. Jsme odhodláni prosazovat základní principy a práva při práci a naším cílem je růst přínosný pro všechny.“

Během příštích dvou let bude EU s každou zemí zvýhodněnou v rámci systému GSP dále jednat o prioritních opatřeních a pořádat monitorovací mise zaměřené zejména na ty země, ve kterých je vzhledem k závažnějším nedostatkům zapotřebí vyvinout větší úsilí. EU bude rovněž nadále podporovat snahy Mezinárodní organizace práce ILO o lepší plnění závazků v oblasti podávání zpráv a provádění, jež mají u této organizace země v systému GSP+. EU bude také – prostřednictvím tříletého projektu financovaného z prostředků EU ve výši 4,5 milionu eur – nadále usilovat o posílení postavení místních organizací občanské společnosti, aby mohly účinněji přispívat k provádění mezinárodních úmluv.

Souvislosti

Všeobecný systém preferencí (GSP) je hlavním obchodním nástrojem EU na podporu rozvojových zemí. Skládá se ze tří různých režimů, jež poskytují zvýhodněný přístup na trh EU a zohledňují různé potřeby daných zemí:

  • obecný systém GSP snižuje dovozní cla EU u přibližně 66 % kategorií produktů ve 23 zemích;
  • systém GSP+ neboli zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných ruší cla u dvou třetin výrobků z deseti dalších zranitelných zemí (Arménie, Bolívie, Kapverdy, Gruzie, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Paraguay, Filipíny a Srí Lanka), které se zavázaly k uplatňování 27 mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných;
  • režim „Vše kromě zbraní“ odstraňuje cla pro téměř všechny výrobky pocházející ze 49 nejméně rozvinutých zemí.

Podle stávajícího nařízení o GSP, které platí od ledna 2014, předkládá Evropská komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účincích systému GSP. K hlavní zprávě se pravidelně přikládá i pracovní dokument útvarů Komise, který se zaměřuje země zvýhodněné v rámci systému GSP+.

Dokument popisuje legislativní vývoj a změny v praxi, ke kterým v těchto zemích dochází v souvislosti s prováděním 27 mezinárodních úmluv, k nimž se zavázaly. Monitorování ze strany EU probíhá formou monitorovacích misí, dialogů se zvýhodněnými zeměmi a písemných dotazníků.

1...1 0421 0431 044...1 121Strana 1 043 z 1 121

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253