Domů Blog Strana 1045

Před 90 lety byl v New Yorku otevřen Hollandův tunel

Zdroj: freeimages.com

[quote]Hollandův tunel, kdysi nejdelší automobilový tunel na světě, spojující pod řekou Hudson New York a New Jersey, byl otevřen před 90 lety, 13. listopadu 1927. Unikátní, přes dva a půl kilometru dlouhé dílo, které se stavělo více než sedm let, je považováno za přelomové zejména kvůli vyřešení problému s odvětráváním. Tunelem denně projede kolem 100.000 aut.[/quote]

O stavbě mostu či tunelu mezi Manhattanem a New Jersey se začalo mluvit již začátkem 20. století, protože trajekty již nestíhaly převážet vzrůstající počet vozů. Původně se uvažovalo o mostu, později se zvolil levnější tunel. Stavba stála ve své době 48 milionů dolarů, zahynulo při ní 13 dělníků a tehdejší americký prezident Calvin Coolidge tunel symbolicky otevřel stejným klíčem jako Panamský průplav.

Dvoutubusová stavba (severní tubus měří 2608 metrů, jižní pak 2551 metrů; v každém z nich jsou dva jízdní pruhy), je pojmenována po inženýru Cliffordu Milburnu Hollandovi (1883 až 1924), který ji navrhl. Ten ale – pouhý den před spojením tunelů pod řekou z obou stran – v roce 1924 v 41 letech zemřel. V Hollandově práci poté pokračoval norský inženýr Ole Singstad, který tunel dokončil.

Na stavbě tunelu se podílela i rakovnická keramická firma RAKO, která v roce 1926 uspěla ve veřejné soutěži a do tunelu dodala 15.000 čtverečních metrů dlaždic.

zdroj: ČTK

Senátoři navrhují zrovnoprávnit příjemce příspěvku na mobilitu

Zdroj: Pixabayc.om

[quote]Handicapovaní klienti domovů pro seniory by tak jako ostatní příjemci příspěvku neměli mít povinnost dokladovat použití příspěvku na mobilitu. Navrhli to senátoři Vladimír Plaček a Jiří Vosecký v novele o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Senát začne předlohu projednávat na prosincové schůzi.[/quote]

,,Navrhovanou změnou se odstraní neodůvodnitelná nespravedlnost a zjevná diskriminace jedné skupiny příjemců příspěvku na mobilitu oproti skupině druhé,“ zdůvodnili návrh senátoři.

Příspěvek na mobilitu nyní činí 400 korun měsíčně, od příštího roku se zvýší na 550 korun měsíčně. Pokud by příspěvek získalo všech zhruba 66.000 osob v pobytových zařízeních sociálních služeb, pro státní státní rozpočet by to od příštího roku znamenalo náklady ve výši zhruba 435 milionů korun ročně.

Klienti domovů pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nyní musí dokladovat použití příspěvku na mobilitu, přičemž úhrada za pobyt v zařízení nezahrnuje bezplatné zabezpečení dopravy. Ostatní příjemci příspěvku jeho použití prokazují jen čestným prohlášením.

Úřady práce podle Plačka a Voseckého navíc v současné době odnímají již přiznané příspěvky na mobilitu uživatelům pobytových sociálních zařízení s odkazem na to, že důvodem přiznání příspěvku na mobilitu jsou pouze cesty do zdravotnických zařízení, do zaměstnání nebo do školy.

Zdroj: ČTK

Berlín dá 200 milionů eur do cyklodopravy, zvýší bezpečnost

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Dvě stě milionů eur (5,1 miliardy Kč) chce v příštích čtyřech letech do infrastruktury pro cyklisty investovat německá metropole. Nové pruhy pro cyklisty, rozšíření některých stávajících i zvýšení počtu míst pro odkládání kol by podle představ berlínské radnice mělo vést k tomu, že podíl cyklodopravy do roku 2025 stoupne až na 20 procent.[/quote]

V Berlíně byl podle zprávy radnice z roku 2013 zhruba třináctiprocentní a od té doby podle odhadů o něco narostl, k číslům z Kodaně má ale i tak zatím hodně daleko.

Jedním z klíčových plánů berlínské radnice, který to má změnit, je zajištění lepší bezpečnosti pro cyklisty zejména na velmi frekventovaných úsecích. Pruhy pro cyklisty na nich mají být do budoucna nejméně dva metry široké a od aut je mají oddělovat téměř metr vysoké sloupky a metr široký pruh. Nové cyklopruhy, s jejichž výstavbou se začne příští rok na úseku mezi čtvrtěmi Neukölln a Kreuzberg, budou navíc nabarveny na zeleno, tak aby se i barevně jasně odlišovaly od části vozovky pro auta.

Město, které chystá i 100.000 nových míst pro odkládání kol, tak chce dosáhnout výrazného snížení počtu nehod. Loni se v Berlíně stalo 7495 nehod, do nichž byli zapojeni cyklisti. Sedmnáct jezdců na kole při nich zemřelo, dalších 583 bylo těžce zraněno.

I poměrně vysoký počet nehod byl jedním z důvodů, proč Berlín, který má v porovnání s většinou českých měst velmi dobrou infrastrukturu pro cyklisty, v celoněmeckých žebříčcích měřících spokojenost cyklistů končil na spodních příčkách. V posledním takovém žebříčku byl až na 36. místě z 39 hodnocených měst. Série nových opatření by i to podle představ radnice měla změnit.

Zdroj: ČTK

Nejkrásnějším nádražím jsou severočeské Doksy

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Nejkrásnějším českým nádražím se v letošním roce staly Doksy v Libereckém kraji. Pro nádraží známé především takzvanou Hraběcí čekárnou s vymalovanými obrazy Máchova jezera a zámku v Doksech, ležící na trati mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou, hlasovalo 1602 lidí. Na druhém místě se umístily Třebívlice s 1429 hlasy. Na vyhlášení výsledků to oznámili pořadatelé ankety z Asociace Entente Florale CZ.[/quote]

V minulém ročníku soutěže zvítězila Mimoň. Právě vítězství nedaleké Mimoně přimělo navrhovatele letošního vítězného nádraží Jiřího Šťastného k přihlášení Doks. Ocenění podle Šťastného přichází téměř přesně ke 150. výročí zahájení provozu na této trati. O sobotu 11. listopadu budou mít návštěvníci nového nejkrásnějšího nádraží možnost výročí provozu oslavit přímo v Doksech, v České Lípě nebo v Novém Boru, kde bude připravený kulturní program. Součástí oslav budou nostalgické jízdy historickými vlaky s parními lokomotivami.

Nádraží v Třebívlicích leží na trati mezi Čížkovicemi a Obrnicemi, kterou jako nevyužívanou prodala nedávno Správa železniční dopravní cesty výrobci železniční zabezpečovací techniky AŽD Praha. Ta během roku na trati provozovala v letní sezóně turistické vlaky, s Ústeckým krajem nyní jedná o znovuobnovení pravidelného provozu.

Titul Pohádkové nádraží obdržela stanice Velký Valtinov. Zvláštní ocenění dostal starosta obce Střezimíř a předseda spolku Železnice Česká Sibiř Miloš Jelínek. Spolek se snaží zachránit část trati bývalé Dráhy císaře Františka Josefa z Prahy do Vídně včetně nádraží ve Střezimíři. Tato část trati leží na trase takzvaného IV. železničního koridoru. Po rekonstrukci úseku mezi Sudoměřicemi u Tábora a Voticemi se s využitím stávající trati nepočítá, nové spojení by mělo vést jinudy.

Loni v anketě o nejkrásnější nádraží uspěla Mimoň, rok před tím nádraží Nový Jičín – město. Sdružení pořádá soutěž od roku 2007. Celkem lidé do letošní ankety o nejkrásnější nádraží zaslali na 7600 hlasů.

Zdroj: ČTK

Ludo Gielen: „Naše přidaná hodnota spočívá v naší schopnosti vyvinout špičkové produkty od A do Z, plně přizpůsobitelné a dle požadavků zákazníka.“

Zdroj: SCHOELLER-ALLIBERT

[quote]Ludo Gielen, vedoucí inovačního oddělení v Schoeller Allibert vysvětluje, proč se Schoeller Allibert stal evropským lídrem ve vratných přepravních obalech (RTP) a jeho vizi budoucích inovací v průmyslu.[/quote]

Zabýváte se RTP již několik desetiletí. Jaké jsou hlavní výhody Schoeller Allibert?

Schoeller Allibert vynalézá, vyvíjí, navrhuje a vyrábí vratné přepravní obaly (RTP) již déle než 60 let. Máme bohaté kulturní dědictví, které bylo vytvořeno těmito klíčovými hráči: mimo jiné Schoeller, Wavin, Perstorp, BiPP, Arca, Linpac, Allibert, Paxton, Stucki. Co se týká vratných obalových řešení, jsme v současnosti leaderem na evropském trhu s celosvětovou působností.

Naše přidaná hodnota spočívá v naší schopnosti vyvinout špičkové produkty od A do Z, plně přizpůsobitelné a dle požadavků zákazníka. Pro každého nového klienta vždy provádíme analýzy dodavatelského řetězce, což nám umožňuje perfektně určit jejich potřeby z hlediska kvality, ceny, ale také konkrétních požadavků průmyslového odvětví.

Jsme společnost, která napříč deseti klíčovými produktovými segmenty nabízí nejširší škálu standardních a na míru vytvořených RTP obalových řešení, kterými jsou Skládací paletové kontejnery, Skládací malé přepravky, Pevné paletové kontejnery, Nápojové přepravky, Stohovatelné a zasouvací přepravky, UN kbelíky, Skládací IBC kontejnery, Palety a vozíky s celkovým portfoliem více než 1000 produktů. Jsou lehčí, silnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Jak Vás jako lídra pohání inovace ve vývoji produktů v Schoeller Allibert?

Inovace je pro nás velkou věcí. Společnost Schoeller Allibert byla vždy na vrcholu průmyslového odvětví, zodpovědná za více než 80 % inovací v RTP. Máme největší R&D program umístěný na 3 místech na světě a 5 % našeho obratu je věnováno R&D s designovými návrháři, produktovými návrháři a technology, kteří jsou schopni poskytnout kompletní vývojový program s vhodnou logistickou podporou. Hlavní Technologické centrum je zcela integrované v jednom z našich výrobních podniků v Hardenbergu a v roce 2017 nám umožní uvést na trh více než 41 nových produktů.

Abychom podpořili tvarovací technologie, dosáhli lepší výkonnosti, vytvářeli produkty zcela přizpůsobené specifikům a omezením každého z našich trhů, inovujeme v současnosti podobu výrobků, ale také složení materiálu. Abychom vylepšili náš soubor dovedností, přidali jsme nyní do našeho týmu specializovaného materiálového technologa a vedoucího digitalizace našich RTP.

Co se týče produktů, jaké jsou poslední inovace a nejvíce prodávané produkty?

Mezi 29 nově inovovanými produkty, které se v  roce 2016 vyvinuly, jsou v automobilovém průmyslu nejvýraznějšími tyto:

  • EuroClick®: lehká, mimořádně všestranná, stohovatelná euro přepravka pro automobilové součástky, která je zcela kompatibilní s ostatními euro přepravkami. Dodává se s dvěma jedinečnými funkcemi: jedno-klikový systém uchycení štítků ClickHolder® pro nejvyšší možnou sledovatelnost a Click Booster®, který zvedá výšku kontejneru o 15 mm a odstraňuje potřebu použití různě tvarovaných přepravek pro různě tvarované automobilové součástky. Tato inovativní modulární přepravka vyhrála ocenění „Obal roku 2016“ v České republice a velice prestižní ocenění World Star Packaging 2017. Navíc jsme nedávno na zakázku pro našeho českého zákazníka TRCZ vyvinuli EuroClick, který byl vyráběn s ESD materiálem, aby elektromagnetické součástky nebyly ohroženy výboji způsobenými statickou elektřinou.
  • Nová KLT řada: 4 modely VDA schválených stohovatelných přepravek pro evropský automobilový průmysl, používané pro moderní přepravování a distribuční použití. Pevnost a odolnost vůči nárazu, dokáží nést stohovací zatížení až 600 kg a jednotkové zatížení mezi 20 kg a 50 kg dle jednotlivých modelů. Jsou zcela kompatibilní s automatizovanými systémy.

Co se týče klíčových prodejních produktů, je kontejner Magnum Optimum® jasně předním doporučením v průmyslu. Je to jediný 750 kg vážící certifikovaný FLC (Skládací paletový kontejner) na trhu. Nabízí o 10 % více prostoru než většina FLC, manipulační nosnost až jednu tunu a o 30 % zmenšují prostor potřebný na jejich zpětnou dopravu, což má za následek výrazné snížení nákladů a uhlíkové stopy.

Jak vidíte budoucnost inovací v obalovém průmyslu?

Budoucnost průmyslu bude zejména o našem přizpůsobení se trendům různých trhů, na kterých pracujeme. Inovace materiálů je důležitá, protože nám umožňuje zlepšení klíčových parametrů produktů, ale mnoho inovací pochází z inteligentnějšího designu a lepšího porozumění potřeb jednotlivých trhů. Pro následující roky spatřuji 3 hlavní trendy:

Globalizace je stále klíčovým trendem, jelikož má hlavní vliv na naši obchodní činnost: konkurence je globální a nelítostná. Všechny společnosti hledají způsoby, jak ušetřit a zefektivnit všechny oblasti jejich vlastní obchodní činnosti. To znamená příchozí logistiku a tlak na jejich vlastní dodavatele na snížení nákladů, zrychlení jejich vlastních procesů a snížení pracovní síly, vyhnutí se skladování jak součástek, tak hotových produktů a snížení nákladů odchozí logistiky.

V automobilovém odvětví musíme vyvinout produkty, které mohou lépe chránit technické a elektrické součástky tím, že zamezí vzniku elektrostatického výboje, budou bez vláken, voděodolné, budou chránit proti znečištění a neoprávněné manipulaci.

Na závěr, nejdůležitějším trendem desetiletí je elektronické podnikání prostřednictvím internetu s produkty, které mohou být s rychlostí a přesností integrovány do automatizovaných skladů. Jsme hrdí na to, že jsme certifikovaným dodavatelem Autostore® Hatteland. Pro více informací: www.schoellerallibert.cz

 

Děkujeme za rozhovor.

[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“42326″]
[image link=“#“ image=“42327″]
[image link=“#“ image=“42328″]
[/images]

Září 2017 v porovnání se srpnem 2017. Objem maloobchodu vzrostl o 0,7 % v eurooblasti a 0,3% v EU28

[quote]Podle odhadů Eurostatu vydaných 7. listopadu v září 2017 v porovnání s srpnem 2017 vzrostl sezónně očištěný objem maloobchodu o 0,7 % v eurozóně a o 0,3 % v EU28. V srpnu poklesl objem maloobchodu o 0,1 % v eurozóně, zatímco v EU se zvýšil o 0,5 %.
V září 2017 se v porovnání se zářím 2016 kalendářně upravený index maloobchodních tržeb zvýšil o 3,7 % v eurozóně a o 3,5 % v EU28.[/quote]

Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států
          0,7 % nárůst objemu maloobchodu v eurozóně v září 2017 v porovnání se srpnem 2017 je způsoben nárůstem o 1,3 % u potravin, nápojů a tabáku a o 0,5 % u nepotravinářských výrobků, zatímco u paliva pro automobily klesl o 0,4 %. V EU28 vzrostl o 0,3 % nárůst objemu maloobchodu růstem o 0,9 % položky „Potraviny, nápoje a tabák“, zatímco pohonné hmoty klesly o 0,6 % a nepotravinářské výrobky o 0,1 %.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Irsku (+ 1,4 %), Dánsku a Lucembursku (po + 1,3 %), Francii (+ 1,2%), poklesy byly ve Spojeném království (-2,2 %), Chorvatsku (-1,9 %) a Litvě (-1,0 %).

Roční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států
Zvýšení objemu maloobchodu v eurozóně o 3,7 % v září 2017 v porovnání se zářím 2016 je způsobeno nárůstem o 5,1 % u nepotravinářských výrobků a o 2,3 % u “Potravin, nápojů a tabáku“, zatímco u paliva pro automobily kleslo o 0,6 %. V EU-28 je nárůst objemu maloobchodu o 3,5 % způsoben nárůstem o 5,4 % u nepotravinářských výrobků a 1,9 % u „Potravin, nápojů a tabáku“, u pohonných hmot poklesl o 0,1 %.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Rumunsku (14,0 %), na Maltě (+ 9,8 %), Irsku (+ 8,2 %), a Lucemburska (25,3 %).

Metody a definice
Index objemu maloobchodu měří vývoj obratu v maloobchodě, upravený o změny cen (deflované), tj. Vývoj celkového množství prodaného zboží na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní účinky.
Sezónně očištěné časové řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy
Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se pro výpočet agregátů eurozóny a odhadují EU.

Objem maloobchodu. % změna proti předchozímu měsíci*

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Maloobchod celkem 0.0 0.5 0.4 0.0 -0.1 0.7
Potraviny, nápoje, tabák 1.1 -0.5 0.6 -0.5 -0.1 1.3
Nepotravinářské produktu mimo autopaliva, z toho: -0.9 1.0 0.5 0.1 0.1 0.5
Textil, odívání, obuv -1.1 0.8 -0.5 0.0 0.3 1.1
Elektro a nábytek 0.0 -0.6 1.2 0.1 -0.4 0.6
Počítačové vybavení, knih a ostatní -0.9 0.8 0.4 0.8 -0.5 :
Farmaceutické a medicinské zboží -0.2 1.6 -0.3 -0.6 0.8 -0.2
Zásilky poštou a internet -0.7 4.3 -1.5 4.6 -0.9 :
Autopalivo ve specializovaných obchodech -0.7 1.0 1.0 -0.8 -0.9 -0.4
EU28
Maloobchod celkem 0.4 0.5 0.1 0.2 0.5 0.3
Potraviny, nápoje, tabák 1.0 -0.2 -0.1 -0.1 0.1 0.9
Nepotravinářské produktu mimo autopaliva, z toho: -0.3 0.7 0.4 0.3 0.9 -0.1
Textil, odívání, obuv -1.0 1.3 -0.6 0.2 0.2 1.1
Elektro a nábytek 0.3 -1.2 1.4 0.4 -1.1 1.1
Počítačové vybavení, kniyh a ostatní -0.9 1.3 0.8 1.1 1.3 -2.5
Farmaceutické a medicinské zboží 0.0 1.2 0.3 -0.6 0.9 0.0
Zásilky poštou a internet 1.9 1.9 -1.5 1.3 5.5 0.1
Autopalivo ve specializovaných obchodech 0.2 1.2 0.5 -0.6 -0.5 -0.6

 

Maloobchod celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 0.0 0.5 0.4 0.0 -0.1 0.7
EU28 0.4 0.5 0.1 0.2 0.5 0.3
Belgie 0.7 1.4 0.0 -1.2 -0.7 0.1
Bulharsko 0.9 0.2 -0.7 0.5 0.2 0.1
Česká republika -0.6 1.2 0.6 -1.1 0.4 c
Dánsko 0.9 -0.8 0.6 0.5 -0.8 1.3
Německo 0.0 0.2 1.0 -0.5 -0.2 0.5
Estonsko -0.5 0.2 0.7 -1.0 -0.5 1.0
Irsko 0.4 1.5 0.0 0.2 0.5 1.4
Řecko 1.6 -1.8 2.4 1.8 -3.3 c
Španělsko 0.8 0.4 0.4 -0.3 0.1 0.4
Francie -0.6 1.0 -0.5 0.5 0.4 1.2
Chorvatsko -2.3 0.6 3.3 0.0 0.4 -1.9
Itálie 0.1 -0.1 0.5 -0.1 0.2 0.3
Kypr 1.2 0.0 1.0 -1.5 0.0 c
Lotyšsko 1.5 1.0 -0.6 0.9 0.5 -0.6
Litva -0.1 1.5 -1.3 0.5 0.7 -1.0
Lucembursko 0.9 0.6 0.2 0.6 -0.8 1.3
Maďarsko -0.7 1.7 0.6 -0.4 0.6 0.9
Malta 1.1 0.1 0.4 0.5 1.3 1.1
Nizozemí 0.1 0.7 0.3 0.5 -1.1 c
Rakousko -1.1 0.6 0.9 -0.5 -1.0 0.5
Polsko -0.3 0.2 1.7 -0.3 -1.2 0.9
Rumunsko 0.4 1.0 -0.3 3.1 2.1 0.5
Slovinsko -2.0 0.9 0.8 1.0 -0.9 -0.3
Slovensko 0.6 0.9 0.5 -0.7 1.1 0.8
Finsko 0.7 -0.3 0.7 0.8 -0.1 0.6
Švédsko 0.4 0.9 -0.3 1.4 -0.2 0.9
Spojené království 2.0 0.4 -1.9 0.8 3.3 -2.2
Norsko 0.4 1.5 -0.7 0.5 -0.6 :
Švýcarsko -3.0 0.5 0.9 -1.0 -0.6 0.5

* Kalendářně a sezónně upraveno c  důvěrné

 

Objem maloobchodu; % změna proti témuž měsíci předchozího roku*

 

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Maloobchod celkem 2.8 2.8 3.5 2.3 2.3 3.7
Potraviny, nápoje, tabák 3.5 2.3 2.8 1.5 1.4 2.3
Nepotravinářské produkty mimo autopaliva, z toho: 2.6 3.6 3.6 3.5 3.6 5.1
Textil, odívání, obuv 2.7 3.5 1.6 1.8 2.7 8.5
Elektro a nábytek 2.0 2.3 3.6 3.8 3.4 5.2
Počítačové vybavení, knih a ostatní 2.7 3.2 4.4 4.6 4.0 :
Farmaceutické a medicinské zboží 2.2 4.0 3.4 1.3 2.8 2.4
Zásilky poštou a internet 6.7 11.8 7.0 12.7 11.1 :
Autopalivo ve specializovaných obchodech 0.0 -0.1 4.2 1.1 -0.4 -0.6
EU28
Maloobchod celkem 3.0 2.8 3.0 2.3 3.0 3.5
Potraviny, nápoje, tabák 3.6 2.2 2.1 1.4 1.5 1.9
Nepotravinářské produkty mimo autopaliva, z toho: 3.2 3.5 3.7 3.4 4.5 5.4
Textil, odívání, obuv 3.7 4.3 2.7 2.2 3.2 8.8
Elektro a nábytek 3.3 2.1 3.9 4.1 2.9 5.3
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 0.5 1.8 3.3 3.7 6.0 2.3
Farmaceutické a medicinské zboží 3.0 4.5 4.7 2.4 3.3 3.5
Zásilky poštou a internet 11.9 13.0 8.2 8.8 15.4 15.4
Autopalivo ve specializovaných obchodech 0.3 1.0 4.2 1.4 0.8 -0.1

 

Maloobchod celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 2.8 2.8 3.5 2.3 2.3 3.7
EU28 3.0 2.8 3.0 2.3 3.0 3.5
Belgie -0.9 0.8 2.1 -1.6 -1.2 1.0
Bulharsko 2.3 6.2 2.6 2.4 3.0 2.4
Česká republika 5.3 7.4 6.9 4.7 4.8 c
Dánsko 1.4 0.6 1.0 1.8 0.3 2.7
Německo 4.0 3.5 4.7 3.0 2.6 4.6
Estonsko 2.1 1.5 3.4 1.6 1.5 1.6
Irsko 8.4 7.6 7.3 7.6 6.5 8.2
Řecko 2.1 0.3 3.7 2.5 0.1 c
Španělsko 1.6 3.0 2.9 0.7 1.7 2.5
Francie 3.5 3.5 3.2 3.7 3.5 4.6
Chorvatsko 0.5 1.8 8.1 6.0 6.1 3.7
Itálie 0.7 0.2 1.6 0.6 1.1 2.5
Kypr 5.2 8.3 7.5 5.4 5.6 c
Lotyšsko 3.5 4.1 3.7 4.6 5.3 4.9
Litva 4.5 6.6 3.0 3.3 3.0 2.1
Lucembursko -25.1 -24.7 -24.8 -24.6 -27.4 -25.3
Maďarsko 1.7 5.5 5.7 4.2 4.7 5.9
Malta 6.0 4.4 3.4 3.0 6.9 9.8
Nizozemí 3.4 2.9 3.6 3.6 2.8 c
Rakousko 0.7 1.3 2.8 2.3 0.1 0.7
Polsko 4.5 5.5 5.0 4.0 3.1 4.1
Rumunsko 5.5 13.8 7.3 9.6 15.5 14.0
Slovinsko 7.8 9.1 9.1 9.6 7.4 7.0
Slovensko 6.4 7.7 7.8 4.9 6.5 7.4
Finsko 3.2 1.2 2.7 3.6 3.0 3.2
Švédsko 1.7 0.2 1.1 3.5 2.6 4.1
Spojené království 4.4 1.9 0.6 -0.4 3.7 1.3
Norsko 2.3 2.5 2.4 3.4 2.5 :
Švýcarsko -1.3 -0.6 1.7 0.0 -1.0 -0.3

*Kalendářně upraveno    Data nedostupná         Důvěrné

 

 

       Indexy deflovaného obratu maloobchodu celkem kalendářně upravené. Základní rok 2010

 

  09/14 09/15 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17
EA19 96.8 99.8 100.7 106.7 104.4 127.2 100.2 92.4 103.1 102.9 104.3 104.8 105.2 107.4 104.4
EU28 98.3 102.2 104.3 110.1 110.4 131.4 101.5 95.8 105.6 106.6 108.0 108.2 109.3 111.0 108.0
Belgie 99.7 102.4 100.5 107.0 100.9 126.5 103.9 89.6 104.0 102.5 106.1 107.1 105.6 96.3 101.5
Bulharsko 130.6 142.1 146.9 146.0 141.6 158.1 123.9 122.5 140.9 140.1 145.1 147.7 156.2 158.7 150.4
Česká republika 100.9 99.1 97.0 106.4 106.8 132.6 99.8 88.8 109.4 99.5 101.3 107.2 105.0 97.7 96.7
Dánsko 101.8 108.9 114.4 118.2 124.1 141.7 106.1 104.0 120.1 118.0 123.1 123.1 116.2 118.1 c
Německo 89.7 90.4 91.7 98.5 102.7 121.3 91.1 83.6 94.5 99.8 101.4 99.5 98.8 99.8 94.2
Estonsko 99.2 104.3 104.7 113.2 114.1 132.0 101.8 99.0 113.9 111.6 111.4 110.6 112.7 108.5 109.5
Irsko 119.0 124.0 128.0 132.8 130.0 149.5 121.6 110.9 127.9 128.7 138.0 139.6 141.2 137.0 130.1
Řecko 98.9 108.0 112.5 115.1 134.2 173.5 109.0 113.0 109.3 114.9 118.3 121.2 120.1 120.4 121.7
Španělsko 71.9 69.5 71.2 71.4 70.0 81.5 67.4 70.9 66.6 71.4 67.1 72.0 76.7 74.6 c
Francie 80.8 84.6 87.3 88.6 86.0 105.4 89.7 77.8 86.1 86.4 88.3 91.4 98.9 89.3 89.5
Chorvatsko 108.4 113.5 115.2 122.2 118.2 152.0 116.5 106.7 117.0 117.0 117.5 119.2 105.8 137.5 120.5
Itálie 103.5 104.7 106.7 102.8 92.0 110.3 83.0 82.7 97.7 99.5 103.2 113.8 130.2 129.8 110.7
Kypr 91.9 93.9 93.6 100.5 94.0 117.6 95.7 82.2 91.4 92.3 95.2 92.5 101.5 92.6 95.9
Lotyšsko 87.2 91.8 94.1 95.3 92.3 119.3 86.1 80.6 88.6 95.0 96.4 101.2 107.1 100.7 c
Litva 121.9 127.2 128.5 130.6 124.1 143.5 118.1 110.3 122.8 125.8 133.3 133.4 142.0 145.4 134.8
Lucembursko 122.0 129.5 139.4 145.0 136.5 161.2 128.1 121.2 136.2 136.2 147.3 143.9 150.2 154.2 142.3
Maďarsko 155.8 62.5 62.1 48.8 44.8 54.0 42.9 40.4 46.5 47.4 47.6 47.5 49.7 43.2 46.4
Malta 109.1 114.2 119.1 121.5 120.8 145.3 98.3 96.8 115.0 116.9 119.9 123.7 127.8 127.9 126.1
Nizozemí 97.1 101.3 104.2 111.1 110.2 122.2 100.3 96.1 104.2 109.2 111.1 112.4 117.9 116.4 114.4
Rakousko 89.0 92.6 92.4 100.3 97.9 112.3 94.0 84.2 95.7 96.3 101.5 101.7 102.0 95.6 c
Polsko 105.8 110.4 120.2 122.9 114.7 137.3 109.5 106.2 124.6 123.0 124.1 125.2 129.0 128.7 128.0
Rumunsko 86.1 88.3 90.8 91.1 90.2 111.9 84.0 79.7 88.7 88.1 90.8 92.8 102.4 102.9 94.5
Slovinsko 114.7 128.5 141.1 142.5 148.0 157.9 118.3 120.8 139.0 145.0 149.0 146.2 157.6 169.3 160.9
Slovensko 99.5 99.8 102.0 110.5 103.2 118.6 102.1 96.3 107.6 105.2 104.2 108.8 112.4 110.0 109.1
Finsko 100.3 103.2 104.7 107.3 109.0 124.9 96.8 95.7 108.6 107.9 112.1 114.7 108.4 110.4 112.5
Švédsko 97.5 97.6 100.4 103.8 102.9 122.7 95.6 88.5 100.3 102.0 108.7 110.9 114.1 110.0 103.6
Spojené království 104.1 112.0 113.5 119.9 120.8 139.2 107.4 101.1 114.4 116.5 124.2 127.3 127.0 123.5 118.2
Norsko 101.0 107.5 112.0 119.0 133.5 146.8 104.5 107.5 107.7 115.1 115.0 112.5 115.8 116.0 113.4
Švýcarsko 105.4 105.0 104.5 108.7 111.9 131.8 99.4 92.7 103.1 101.9 117.2 119.0 113.2 114.7 :

 

Komise navrhuje rybolovná práva v Atlantiku a Severním moři na rok 2018

Zdroj: pixabay.com

[quote]Před prosincovým zasedáním Rady ve složení pro rybolov, na němž budou členské státy schvalovat rybolovné kvóty v Atlantiku a Severním moři, předkládá Komise svůj návrh týkající se udržitelného rybolovu.[/quote]

Komise předložila svůj návrh rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2018 7.11 . Komise navrhuje kvóty pro 78 populací: v případě 53 populací se rybolovná kvóta buď zvýšila, nebo zůstává na stejné úrovni a u 25 populací je nižší. Rybolovná práva neboli celkové přípustné odlovy jsou kvóty stanovené pro většinu komerčních rybích populací, díky nimž se udržují zdravé populace, zároveň ale odvětví umožňují nejvyšší možné úlovky. Jelikož některé klíčové populace ryb rostou – zejména populace jazyka obecného v Severním moři, štikozubce severního a jižní populace kranase obecného – zvyšuje se i ziskovost odvětví rybolovu. Odhadovaný výnos činí v roce 2017 1,5 miliardy EUR.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, k tomu uvedl: „Naše loďstvo má stále vyšší zisky a to proto, že některé klíčové rybí populace v EU jsou zdravější a hojnější. Vytrvalost našich rybářů a odpovědná rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu jsou důkazem toho, že udržitelnost a ziskovost se vzájemně nevylučují. Nesmíme však podlehnout pocitu sebeuspokojení. Musíme pokračovat ve společném úsilí s cílem obhospodařovat naše moře a oceány způsobem, který prospívá životnímu prostředí a hospodářství a bude přínosem i pro příští generace.“

EU udělala v posledních letech obrovský pokrok – od roku 2009, kdy bylo maximálního udržitelného výnosu dosaženo pouze u 5 populací, jich dnes této úrovně dosahuje 44. Cílem společné rybářské politiky je do roku 2020 dosáhnout udržitelné úrovně rybolovu u všech rybích populací. Při dosahování tohoto záměru se zohledňují socioekonomické a environmentální faktory. Právně závazné lhůty pro cíl do roku 2020 se nezadržitelně blíží, rozpětí pro stanovení kvót, které nejsou udržitelné, se zužuje.
Komise se společně s členskými státy snaží rybáře v této fázi přechodu podporovat. Tento návrh bude předložen, aby mohl být projednán členskými státy. Ty o něm rozhodnou na prosincovém zasedání Rady pro rybolov, jenž se bude konat 11. a 12. prosince v Bruselu. Měl by platit od 1. ledna 2018.

Podrobnosti návrhu
Komise navrhuje rybolovné kvóty na základě nezávislých vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES). Návrh se týká jak populací řízených výhradně Evropskou unií, tak populací řízených společně se třetími zeměmi (např. s Norskem) nebo v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu. Mezinárodní jednání ohledně mnohých dotčených populací stále probíhají a k některým dalším populacím mají být vydána vědecká doporučení. Konkrétní údaje ohledně daných populací budou dodány později.
Komise později během podzimu rovněž navrhne některé dodatečné kvóty (tzv. navýšenou kvótu) pro rybolov, jehož se v roce 2018 bude týkat povinnost vykládky, v jejímž rámci se požaduje, aby veškeré úlovky regulovaných komerčních druhů na palubě byly vyloženy a započteny do kvót. Povolená kvóta se tedy navyšuje v zájmu usnadnění přechodu na nový systém bez výmětů. Přesné navýšení pro příslušný druh rybolovu bude určeno na základě vědeckých doporučení. Návrh nezohledňuje nadcházející navýšení celkových přípustných odlovů.
– Navrhované navýšení:
– Komise navrhuje zvýšit celkový přípustný odlov u 19 populací, například humra severského v Severním moři, 4 populací jazyka obecného a 3 populací platýse v severozápadních vodách a pakambaly rodu Lepidorhombus v jihozápadních vodách. Zvýšení rovněž zahrnuje i socioekonomicky významné populace jazyka obecného v Biskajském zálivu, které byly spravovány v rámci plánu řízení vedeného odvětvím a jejich odlov může být nyní zvýšen. Totéž platí pro populaci jazyka obecného ve východní části Lamanšského průlivu a západní populaci kranase obecného, jejichž odlovy lze rovněž zvýšit.
– Populace, které lze lovit stejně jako dříve: 14 populací zůstane na stejné úrovni jako v loňském roce.
– Navrhované snížení: Snížení se navrhuje pro 25 populací. U 15 z nich je navrhované snížení nižší
než 20 %. V případě platýse evropského v Keltském moři a tresky na západě Skotska a v Irském moři je navrhován nulový (celkový přípustný) odlov.
– Návrh zákazu lovu úhoře se zavádí ve všech vodách Unie v reakci na vědecké doporučení, v němž se zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zastaven veškerý rybolov zaměřený na ryby ve tření, dokud se jasně nepotvrdí, že se stav populace zlepšuje.
– Populace ryb, pro něž nejsou k dispozici vědecké údaje: V případech, kdy nelze velikost populace kvůli nedostatku údajů řádně odhadnout, se návrh Komise řídí vědeckým doporučením Mezinárodní rady pro průzkum moří, která radí snížit nebo zvýšit celkový přípustný odlov maximálně o 20 %.

Další informace
Podrobnosti o návrzích ze 7.11. pro Atlantik a Severní moře jsou v přiložených tabulkách. („Celkové přístupné odlovy a kvóty“)
Otázky a odpovědi ohledně návrhu Komise týkajícího se rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2018:
Vědecká doporučení: Celkové přípustné odlovy náležitě zohledňují vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR).
Na základě konzultačního dokumentu Komise rovněž proběhla konzultace se zúčastněnými stranami
Víceleté plány řízení Mapa rybářských oblastí
[1] stanovené EU pro určitou populaci.

Letišti Praha přibylo ve 3. čtvrtletí 16,8 procenta cestujících

[quote]Pražskému letišti přibylo během letošního třetího čtvrtletí 16,8 procenta cestujících. Podle mezinárodní asociace leteckých operátorů Airport Council International (ACI) se tak v kategorii letišť s ročním počtem pasažérů mezi deseti až 25 miliony dostalo mezi pětici nejrychleji rostoucích v Evropě. V tiskové zprávě to dnes uvedlo pražské letiště.[/quote]

Před Prahou se umístily Antalya (+56,5 procenta), Ankara (+33,8 procenta), Varšava (24,2 procenta) a Petrohrad (+21,8 procenta). Ruská a turecká letiště podle asociace bodovala i v kategorii největších letišť. Téměř 20procentním tempem rostlo ve třetím čtvrtletí moskevské letiště Šeremeťjevo, istanbulské Atatürkovo letiště si připsalo zhruba 12 procent a téměř osm procent letiště Sabiha Gökçen nacházející se na asijské straně Istanbulu.

Největší meziroční nárůsty počtu odbavených cestujících zažívalo pražské letiště v prvním pololetí letošního roku. V prvním čtvrtletí uvádělo meziroční nárůst o 19 procent, v pololetí 21procentní růst. Růst počtu cestujících na Letišti Václava Havla je podle managementu dán kombinací vyššího počtu provozovaných letů, zvyšování kapacit na stávajících spojích a rostoucí obsazenosti letadel. Loni pražské letiště odbavilo 13 milionů cestujících, do konce roku si management vytyčil cíl zhruba 15 milionů cestujících.

Podle zimního letového řádu, který začal platit koncem října, má pražské letiště pravidelné spojení do 112 míst z 41 zemí. Linky pro cestující provozuje 56 leteckých společností, celkem z Prahy létá 61 aerolinek.

ACI reprezentuje zhruba 500 letišť ve 45 evropských zemích. Ta jsou rozdělena do čtyř kategorií podle počtu ročně odbavených cestujících.

Zdroj: ČTK

Supersport BMW i8 zapůjčený policii má už firma zpátky

Zdroj: pixabay.com

[quote]Policie na konci října vrátila zapůjčený hybridní vůz BMW i8, vůz dosáhl smlouvou stanovený počet najetých kilometrů. Nákup obdobných vozů není na pořadu dne, řekl dnes ČTK mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Vůz sloužil policistům na jižní Moravě.[/quote]

Hybridní supersport za čtyři miliony korun policie převzala k testování na konci června, vrátit ho měla zpět za šest měsíců nebo po ujetí 20.000 kilometrů, podle toho, co nastane dříve. Mluvčí uvedl, že vůz byl vrácen zcela v souladu se smlouvou z důvodu naplnění smluvních podmínek zápůjčky.

„Byl zařazen ve struktuře Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Policisté v něm vykonávali službu především na tamní dálniční síti, případně na dalších komunikacích v kraji,“ uvedl Bocán.

Doplnil, že nákup obdobných vozů není v současné chvíli na pořadu dne, avšak v dohledné době policie nevylučuje další podobnou spolupráci.

Šlo o druhé, náhradní BMW i8, které měla policie zapůjčené. První získala v polovině května, na konci května ale vůz havaroval v brněnských Chrlicích, kdy řidič kvůli mozkové příhodě nezvládl řízení. Zranil se on, i zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš, který byl ve voze s ním.

Vrácení hybridního vozu ČTK potvrdil mluvčí BMW Group ČR David Haidinger.

„Všechno proběhlo naprosto hladce, vůz byl vrácen v souladu se smlouvou, a to kvůli najetým kilometrům,“ řekl Haidinger.

Firma podle něj spolupráci hodnotí velice pozitivně. Dosud však není rozhodnuto, zda v ní firma bude pokračovat, uvedl mluvčí.

Nešlo o první spolupráci mezi společností BMW Group ČR a policií, letos měli policisté od dubna zapůjčených na půl roku také 11 elektromobilů BMW i3. Šest vozů stejného typu společnost zapůjčila tento týden i záchranné zdravotní službě, putovaly například do Prahy, Brna, Ostravy či Zlína.

Zdroj: ČTK

Sourozenci u soudu žádají víc za vyvlastněné pozemky pro D11

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Lubomír Bažant a jeho sestra Leona Šimůnková se u Krajského soudu v Hradci Králové domáhají na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyšší náhrady za vyvlastnění pozemků určených pro dálnici D11. Jde o zhruba 3500 metrů čtverečních nedaleko Praskačky na Královéhradecku. Soudy v jiném líčení už dříve nároky sourozenců neuznaly, avšak stanovily náhradu na 63 korun za metr čtvereční, která ale podle žalobců není dostačující. Stát Bažantovi nabídl v roce 2004 odkup pozemků právě za 63 korun za metr čtvereční.[/quote]

Odvolací Vrchní soud v Praze v listopadu 2015 definitivně potvrdil zamítnutí žaloby sourozenců proti samotnému vyvlastnění pozemků. Stát Bažantovi nabídl odkup za 63 korun za metr čtvereční, on chtěl ale jednat o vyšší ceně. Bažant v minulosti uvedl, že pozemky se sestrou byli ochotni prodat za 200 korun za metr čtvereční. Když cenu nabídnutou státem nechtěl akceptovat, následovalo vyvlastnění.

Soudní znalec Václav Zima dnes svými závěry podpořil předchozí verdikt soudu. Také Zima cenu pozemku vypočítal na 63 korun za metr čtvereční, vycházel z právních předpisů platných v době podání žádosti o vyvlastnění. Své závěry zdůvodnil například i tím, že trh s pozemky se od roku 2004 zásadně změnil, cena za pozemky v trase komunikací se odvíjí i podle toho, kdo silnici staví a kde se pozemky nacházejí. Ani to, že byly pozemky oceněny jako pole, když už existovalo územní rozhodnutí pro dálnici a s pozemky se počítalo pro komunikaci, není podle znalce v kontextu té doby nepochopitelné.

„V roce 2004 byl na trhu jen jeden velký hráč, který vykupoval za stát pozemky pro stavbu dálnic, a tím bylo ŘSD. Provedl jsem orientační výpočet podle tehdy platného cenového předpisu a dospěl jsem k ceně 63 korun za metr čtverečních,“ uvedl Zima.

Advokát žalobců Jiří Všetečka ale upozornil na to, že například při výkupu pozemků v místě plánované hradecké křižovatky Mileta, která je související stavbou, platí město za pole 560 korun za metr čtvereční.

„Je potřeba také rozlišovat, jestli je investorem stát, město, nebo kraj. Například město není limitováno cenovým věstníkem, může nabídnout sjednanou cenu. V roce 2004 byl pro stanovení ceny pozemků pro dálnice určujícím investorem stát a je potřeba vycházet z jeho cenové politiky,“ uvedl Zima.

Soud líčení odročil na neurčito kvůli doplnění znaleckého posudku, které navrhli žalobci.

„Nejde stanovovat obvyklou cenu podle cenového předpisu, který tou obvyklou cenou není. Podle nás by to měla být obvyklá cena v místě a čase,“ řekl Všetečka.

Soudce uvedl, že nebude možné žalobě vyhovět, pokud žalobci neprokážou, že obvyklá cena byla v daném místě vyšší než 63 korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář