Domů Blog Strana 1046

Pozor na špatně jištěný náklad! Především na zimních vozovkách

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle nejnovějších čísel Policejního prezidia České republiky došlo v roce 2017 celkem k 124 nehodám právě z příčiny nesprávného uložení nákladu. Škody se vyšplhaly na částku 5 318 600,- Kč. Špatně či nedostatečně jištěný náklad je velkým rizikem pro všechny účastníky silničního provozu. Nebezpečí se nevyhýbá ani osobním ani nákladním vozům, které mívají nehodu nejčastěji právě kvůli špatně ukotvenému nákladu. V zimě bychom si proto měli dát ještě větší pozor, protože vozovky mohou být zledovatělé, mokré a nebezpečí se tím samozřejmě zvyšuje.[/quote]

„Změny teplot, náledí, neočekávané sněžení nebo zbytky posypu na silnici prodlužují samy o sobě brzdnou dráhu a tím ztěžují řidičům podmínky k řízení,” upozorňuje Petr Habenicht, vrchní komisař z oddělení tisku a prevence Policejního prezidia ČR.

Pokud navíc převážíte náklad, nebo vezete plně naložený osobní vůz věcmi, které nemáte dostatečně zajištěné, riziko nehody potažmo úrazu se ještě zvyšuje. Nehody vzniklé kvůli nedostatečně zajištěnému nákladu jsou bohužel na českých vozovkách velmi časté.

Při námraze je upevnění nákladu ještě o něco důležitější

„Především v zimě se brzdná dráha vozidla prodlužuje. Tím spíš, je-li osobní automobil nebo nákladní vozidlo plně naloženo a jeho hmotnost je tím pádem vyšší. Zde velmi záleží na správném upevnění a rozložení nákladu, což hraje podstatnou roli v případě krizové situace. Správné upevnění a rozložení nákladu má zásadní vliv na chování automobilu například v případě smyku apod.“ upozorňuje Petr Habenicht.

Běžný řidič navíc jen těžko pozná špatně ukotvený náklad na autě, které jede před ním. O to je pak rizikovější každá nečekaná změna směru jízdy nebo rychlé brzdění auta před námi, kdy už jen těžko stihneme zareagovat.

Dominik Kubik ze společnosti Carl Stahl, předního evropského dodavatele kotvících systémů, vysvětluje, jak můžeme alespoň některé rizikové náklady odhalit:

„Pokud vidíte, že je jistící systém již na první pohled povolený, jedná se s jistotou o nebezpečný náklad. Správně by měly být kurty, lana či řetězy řádně předepnuté.“

Obyčejné gumicuky rozhodně nestačí

Velmi rozšířeným zlozvykem tuzemských řidičů a bohužel také mnohých profesionálních dopravců je kotvení nákladu obyčejnými řemeny, provazy či amatérskými gumicuky. Každá z významných pojišťoven eviduje desítky nehod ročně, kdy čeští řidiči fatálně podcenili upoutání nákladu. Na střechu osobáku upevní břemeno pouze gumovými pavouky a pak se diví, že stačí odpor vzduchu při větší rychlosti, prudké brzdění nebo náklon v zatáčce, a už vše letí dolů. Ovšem ani některé kotvící systémy pořízené ve specializovaných prodejnách vždy nesplňují bezpečnostní normy.

„Bohužel se běžně stává, že prodejci nabízejí kotvící systémy, na které pouze dají upozornění, že výrobek není vhodný pro vozidla provozovaná v České republice,“ upozorňuje Dominik Kubik. „Bezpečné kotvení zaručí jedině certifikované prostředky a kotvící systémy, určené výhradně k tomuto účelu.“

Zdroj: Carl Stahl

Budoucnost logistiky: pět technologií, které samoorganizují dodavatelský řetězec – Pokračování

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Pokračování články z minulého týdne, který pojednává o budoucnosti logistiky.[/quote]

Další zajímavýoum vyhlídkou je možnost, že se logistika stane průmyslovým odvětvím zaměřeným na data, kde informace mají přednost v hodnotových návrzích logistických služeb nad skutečnou schopností přepravovat nákladu.

Scénář 3: Hráči s novým chovem technologií jsou méně majetkoví

Co je zajímavé vidět, je vzestup nového druhu poskytovatelů logistiky, kteří nemají žádný majetek (loďstvo nebo sklady), ale jsou schopni poskytovat logistické služby shromažďováním „informací o majetku“ od lidí, kteří je vlastní prostřednictvím využívání dat . Například společnosti Shyp a Zipments jsou logistické společnosti, které poskytují služby související s logistikou, jako jsou nabídky nákladních kotoučů nebo přepravních kapacit, ale ani vlastní majetek, a proto jsou schopny nabízet více nákladově konkurenceschopné služby téměř o 50 procent méně než průměr v průmyslu. Nemají náklady spojené s udržováním majetku nebo s vyvíjením tlaku na zajištění úspor z rozsahu.

To naznačuje zajímavou budoucnost, kdy se váš typický poskytovatel logistických služeb a prodejce na trhu vyvíjí k přístupu založenému na konzultacích a více se podobá projektovým manažerům než skutečným nákladům na náklad, což vede k novým modelům, jako je E-Brokerage.

Scénář 4: Platformy elektronického zprostředkování (Uber of Trucks)

Růst elektronického maloobchodu, spojený s technologiemi konektivity, přinese nové řešení pro nákladní a logistické firmy. Šíření digitalizace v nákladních automobilech přiměje tradiční zprostředkovatele nákladní dopravy, aby sladili svůj obchodní model s mobilními řešeními pro zprostředkování nákladů. Mobilní aplikace jsou rozhodující pro bezproblémový makléřský systém, nazvaný také „uberization trucking“. V budoucnu se od makléřů mobilních nákladních vozidel očekává, že vyvíjejí interní softwarová řešení tím, že vytvoří potenciální synergická partnerství s tradičními makléři nákladních automobilů, poskytovateli OEM a telematiky, aby tuto změnu usnadnili.

Představte si scénář, v němž je mobilní aplikace začleněna tak, aby odpovídala řidičům nákladních automobilů potřebám odesílatele na sazby, trasách a plánech. Očekává se, že automatizuje řadu procesů týkajících se stavu dodávky, odeslání, zjišťování zatížení a platby za řidič, kromě poskytnutí kritických informací o zásilkách v reálném čase, a to přímo od převzetí po dodání. S přibližně 20 miliardami dolarů ztracenými v tržbách z prázdných kilometrů a emisí nadbytečných kapacit, výnosy plynoucí z takových obchodních modelů povedou k minimalizaci provozních nákladů tím, že zlepší využití aktiv a spotřebu paliva. Budoucnost bude svědkem on-line služeb, což znemožní tradiční nákladní makléřské firmy tím, že v tomto prostoru nabídne více agilních služeb.

Vzhledem k tomu, že se objevují nové subjekty a průmysl se rozděluje do kapes, mohou se rozmnožovat obecné provozní překážky obchodu. Pro 150 let starý průmysl, který obchoduje s „důvěrou“, toto stádo nových hráčů způsobí nové komplikace dodržování předpisů. Průmysl bude hledat chytřejší způsob podnikání, aby se vyhnul papírování, jako je použití blokády, která se rychle objevuje jako skvělý nástroj pro dosažení rychlejšího souladu.

 Scénář 5: Inteligentní obchod s blokádou

Stejně jako internet vyvolal vývoj z klientských aplikací do webových aplikací, cloudových řešení a SAAS, model peer-to-peer blockchain vykazuje potenciál generovat nové inovační kanály o tom, jak lze vyvinout a nasadit logistické aplikace. V tomto smyslu by mohla technologie bloku řetězců vzniknout jako nový operační systém pro sítě dodavatelského řetězce, které kombinují spojení B2B se softwarovými aplikacemi.

Například pokud jste vedoucím skladu zodpovědný za tok zboží, mohlo by dojít k situaci, kdy dodavatelé nedokáží dodávat zboží neporušené nebo včas, což by vedlo k případným časově náročným sporům a represivním opatřením k nápravě. S technologí Blockchain se vyhneme takovým scénářům, protože by vám umožnila vyjednat inteligentní kontakty s dodavateli, které jasně definují podmínky, podmínky a způsob fungování mezi oběma stranami, přičemž dále povolují senzorizaci veškerého zboží za účelem vytváření kritických informací o stavu zboží a čas dodání. Předběžná peněžitá částka je vybírána a zadržena z poslední kontaktní ceny v případě, že došlo k prodlení v dodávce, pokud zboží není shledáno neporušené.

Očekává se, že důsledky blokády budou mít širší dosah ve srovnání s jakýmikoliv jinými nástroji pro správu dodavatelů, protože se očekává, že budou sledovat podrobnosti přímo od zahájení objednávky na úrovni zákazníka až po informace o přepravě, což povede ke zvýšení viditelnosti v rámci dodavatelského řetězce, a dále umožnit všem stranám přístup k přesným informacím v reálném čase kdekoli a kdykoli.

S vývojem blokového řetězce, který rozšiřuje své aplikace na budoucí dodavatelské řetězce, je dalším důležitým aspektem možnost, že dodavatelský řetězec bude více kompatibilní, průhledný a bude mít inovativní zpracování plateb, u nichž se očekává, že zvýší trakci v nových typech služeb, jako je například zprostředkování mobilních přeprav systémy.

Budoucnost: Sebestační dodavatelský řetězec

Tyto pět technologií dokazuje, že v dnešním dynamickém světě nabízejí dodavatelské řetězce založené na inteligenci konkurenční výhodu. V tomto digitálním věku, kdy se mantra „transformuje nebo je nadbytečná“, budou společnosti využívat tyto technologie k vytvoření self-orchestrated dodavatelského řetězce a dříve nepředstavitelné efektivity. Některé předpovědi, které bychom mohli udělat o těchto ziscích, jsou uvedeny níže. Představ si:

  • Gestační mezera mezi objednáváním a vlastnictvím výrobku je nyní během několika sekund; doručení na stejný den se stává stejnou hodinou
  • Služby s přidanou hodnotou, jako je například „usnadnění obchodu“, již neexistují jako bloková klíče umožňují všechny platby při schvalování akreditivů a vydávají platby v portfóliích při změnách v úschově apod. Dodávatelský řetězec se odděluje od „konce do konce“ a „bodu A do bodu B „, protože obchodní modely se mění z integrace na agregaci
  • 50 procent všech loďstev bude mít určitou míru autonomie mezi tím, že bude částečně autonomní až plně autonomní
  • Objemy přepravy ve skladech se snížily o 50 procent a velikost skladu se snížila o 30 procent, přičemž více mluvčích se přiblížili spotřebitelům než velké centrální rozbočovače na městském okraji

Pokud by se dokonce jedna z těchto předpovědí dostavila, znamenalo by to, že jsme se dostali z našich stávajících těžkopádných modelů a budeme v budoucnu upřednostňovat data a technologie k zajištění nejistoty než na nákladné reakční metody. Znamená to, že v budoucnosti bude digitální sféra, odměny budou obrovské a firmy získají značné výhody. Dodavatelský řetězec je zralý pro transformaci a první výhoda je pro přijetí.

Tento článek byl napsán s příspěvky členů Visionary Research Team, Archana Vidyasekar, Výzkumný vedoucí týmu a Vijay Narayanan, Senior Research Analyst.

Zdroj: Forbes.com

Firma Gebrüder Weiss v roce 2017 posílila svou mezinárodní síť

[quote]Mezinárodní přepravní a logistická firma Gebrüder Weiss uzavřela předchozí hospodářský rok 2017 s obratem vyšším o 14 procent. Předběžně vypočtený čistý obrat přitom dosahuje asi 1,55 miliardy eur. V předchozím roce to bylo 1,36 miliardy eur. Na pozitivní bilanci se rozhodujícím způsobem podepsala vedle hospodářského růstu také další expanze v Evropě, Asii a Severní Americe a rovněž nejnovější akvizice v jižním Německu. Firma Gebrüder Weiss investovala celkem asi 65 milionů eur do budování své sítě, čímž zdvojnásobila objem svých investic oproti předcházejícímu roku (2016: 32,7 milionů eur). [/quote]

„Díky investicím do poboček, infrastruktury a personálu, zaměřeným na budoucnost, byl rok 2017 pro firmu Gebrüder Weiss zcela výjimečný,“ bilancuje Wolfgang Niessner, předseda představenstva firmy Gebrüder Weiss. „Našim zákazníkům po celém světě chceme nabídnout jednotné standardy kvality v oblasti logistiky. K tomuto požadavku jsme se opět o další krok přiblížili. Výborně si vedla zejména oblast pozemní dopravy a logistických řešení, která v konkurenčním prostředí dokázala zvýšit svůj obrat o 15,6 procent na 1 041,3 milionů eur.“

Podařilo se znovu mírně navýšit podíl vlastního kapitálu na nynějších 59 procent, což ještě posiluje vysokou finanční stabilitu firmy. Počet zaměstnankyň a zaměstnanců se v meziročním porovnání zvýšil o 4,7 procenta na 6 724 osob (při zaměstnání na plný úvazek).

Celosvětové zvýšení hustoty sítí

Dalšího milníku dosáhla společnost v roce 2017 v oblasti budování zámořské sítě. Ve Spojených státech založila logistická firma vlastní lokální organizační jednotku se sídlem v Chicagu a s dalšími pobočkami v New Yorku, Atlantě, Bostonu, Dallasu a Los Angeles. Také v čínských centrech obchodu posílila svou přítomnost: Díky čtyřem novým pobočkám v Hongkongu, Šen-Čenu, Čan-ťiangu a Kantonu rozšířila firma Gebrüder Weiss svou východoasijskou síť a jen v Číně nyní disponuje 18 pobočkami, které zákazníkům poskytují vedle letecké a námořní přepravy také logistická řešení a služby lokální distribuce. Přerušení dávné „hedvábné stezky“ mezi Evropou a Asií bylo překlenuto založením reprezentační kanceláře v arménském Jerevanu. Další pobočku na Arabském poloostrově otevřela firma Gebrüder Weiss v emirátu Abú Zabí.

V Německu firma Gebrüder Weiss zahájila provoz čtyř nových kanceláří pro leteckou a námořní přepravu v Hamburku, Düsseldorfu, Frankfurtu a Mnichově. Pozemní přepravní síť této logistické firmy na jihu Německa byla rozšířena převzetím firmy Deutsche Transport Compagnie Erich Bogdan GmbH & Co. KG (DTC) s hlavním sídlem v Norimberku. V Tyrolsku byla do společnosti Gebrüder Weiss jako 100% dceřiná společnost integrována stěhovací a logistická firma Kapeller. Firma navíc zvětšila svá logistická zázemí v řadě poboček v Rakousku, v České republice a v Rumunsku.

Roste zájem o komplexní služby

Logistická firma se nepotýkala pouze s budováním sítě. Pracovala také na rozšiřování portfolia služeb.

„Ovládnutí celého logistického řetězce poskytuje řadě globálně operujících firem rozhodující konkurenční výhodu,“ vysvětluje W. Niessner. „Pro stále více našich zákazníků již nejsme pouhou přepravní firmou v klasickém slova smyslu.“

Mnohem více podle něj roste poptávka po logistických řešeních specifických pro určité oblasti činnosti. Z toho důvodu firma založila pro oblasti high-tech a automotive vlastní kompetenční centra, která analyzují specifické požadavky těchto průmyslových odvětví a vyvíjejí pro ně komplexní řešení. Služby poskytované technologickým firmám zahrnují vedle klasické logistiky skladu, nákupu a distribuce také bezpečnostní koncepci a technickou distribuci včetně instalace velkých elektronických zařízení. Portfolio služeb pro oblast automotive obsahuje mimo jiné také dodávky „Just-in-Time“ přímo do výrobního závodu, in-house logistiku a spedici v rámci regionů na území více států.

Růst zaznamenala i oblast dodávek typu „Home Delivery“. Pod názvem GW pro.line home poskytuje firma Gebrüder Weiss komplexní logistické služby koncovým zákazníkům. O tyto služby projevili v minulém roce zájem zejména obchodníci s elektronikou a nábytkem a také provozovatelé e-shopů. Díky více než 300 000 zpracovaným zásilkám se náš specialista na logistiku stal v roce 2017 v tomto segmentu jedničkou na rakouském trhu. Kromě Rakouska poskytuje společnost služby GW pro.line aktuálně také v Česku, v Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku a na Slovensku.

V případě balíkové služby Gebrüder Weiss Paketdienst (GWP), která je společníkem DPD Austria, vzrostl podíl privátních zákazníků díky dodatečným inovativním službám o devět procent. Společnost DPD zaznamenala v Rakousku nárůst balíkových zásilek o více než tři miliony kusů na celkových 46,5 milionu balíků.

Dceřiná společnost firmy Gebrüder Weiss inet-logistics byla v polovině roku 2017 většinovým rozhodnutím převedena pod Castik Capital. Díky dalšímu kapitálu z tohoto lucemburského růstového fondu by tato softwarová firma chtěla dále posílit své postavení jednoho z předních světových poskytovatelů cloudových systémů řízení přepravy a přepravních portálů.

Zdroj: Gebrüder Weiss

Snižování rizik v bankovní unii: Komise představuje opatření k urychlení snižování objemu úvěrů v selhání v bankovním sektoru

Zdroj: Pixxabay.com

[quote]Komise navrhla 14. března ambiciózní a komplexní balíček opatření zaměřených na úvěry v selhání v Evropě, přičemž využívá výrazného pokroku, jehož bylo již při snižování rizik v bankovním sektoru dosaženo. Prostřednictvím navržených dalekosáhlých opatření Komise plní akční plán Rady pro řešení vysokého objemu úvěrů v selhání a zabránění jejich možné budoucí akumulaci. Tento plán navazuje na probíhající snahu členských států, orgánů dohledu, úvěrových institucí a EU, díky níž v posledních letech objem úvěrů v selhání v bankách a zemích EU klesá.[/quote]

Navzdory pokroku je však třeba vyvinout více úsilí, aby byly zbývající zásoby úvěrů v selhání odstraněny a zabránilo se jejich možnému hromadění v budoucnosti. Cílem navržených opatření je ještě více zpevnit základy bankovního sektoru EU pro budoucí generace a zajistit vysoce stabilní banky, které mají nezastupitelnou roli při financování ekonomiky a podpoře růstu. Balíček doplňuje práci na unii kapitálových trhů a je nezbytným krokem k dokončení bankovní unie, která je jednou z nejnaléhavějších priorit, na níž se vedoucí představitelé EU dohodli s cílem posílit evropskou hospodářskou a měnovou unii. Komise kromě toho předloží svou druhou zprávu o pokroku při snižování úvěrů v selhání v Evropě svědčící o tom, že klesající trend v zásobách úvěrů v selhání pokračuje.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů k tomu uvedl:

„Evropa a její ekonomika znovu posiluje. Toho je třeba využít a urychlit snižování objemu úvěrů v selhání, které zásadním způsobem přispívá k dalšímu snižování rizik v rámci evropského bankovního sektoru a k zvýšení jeho odolnosti. Budou-li mít banky ve svých rozvahách méně úvěrů v selhání, budou moci půjčovat více prostředků domácnostem a podnikům. Naše návrhy vycházejí z významného snížení rizika, jehož bylo v posledních letech již dosaženo, a musí být nedílnou součástí dokončení bankovní unie prostřednictvím snižování a sdílení rizik.“

V tomto balíčku se stanoví komplexní přístup založený na kombinaci vzájemně se doplňujících politických činností zaměřených na čtyři klíčové oblasti:

  • zajištění toho, aby banky vyčlenily finanční prostředky k pokrytí rizik spojených s úvěry poskytnutými v budoucnosti, které by se mohly stát úvěry v selhání,
  • podpora rozvoje sekundárních trhů, na nichž mohou banky prodat své úvěry v selhání poskytovatelům úvěrů a investorům,
  • usnadnění vymáhání pohledávek jako doplněk k návrhu týkajícímu se platební neschopnosti a restrukturalizace podniků předloženému v listopadu 2016,
  • pomoc členským státům, budou-li si ji přát, při restrukturalizaci bank prostřednictvím poskytnutí nezávazných pokynů – plánu – pro zřízení společností spravujících aktiva nebo jiných opatření zaměřených na úvěry v selhání.

Návrhy obsahují zejména tyto klíčové prvky:

1.  Zajištění dostatečného krytí ztrát bank u budoucích úvěrů v selhání

  • Nařízení, kterým se mění nařízení o kapitálových požadavcích, zavádí společné minimální úrovně krytí u nově poskytnutých úvěrů, z nichž se stanou úvěry v selhání. V případě, že banka nesplňuje použitelnou minimální úroveň, uplatnily by se odpočty od jejího vlastního kapitálu.
  • Toto opatření reaguje na riziko nedostatečných finančních prostředků k pokrytí ztrát z budoucích úvěrů v selhání a brání jejich

2.  Umožnění rychlejšího mimosoudního vymáhání úvěrů zajištěných kolaterálem

  • Podle návrhů se banky a dlužníci mohou předem dohodnout na urychleném mechanismu zpětného získání hodnoty z úvěrů zajištěných kolaterálem.
  • V případě selhání dlužníka může banka nebo jiný zajištěný věřitel zpětně získat kolaterál, který úvěr zajišťuje, a to urychleně a mimosoudní cestou.
  • Mimosoudní vymáhání kolaterálu je omezeno výhradně na úvěry poskytnuté podnikům a podléhá zárukám. Spotřebitelské úvěry jsou vyloučeny.

3.  Další rozvoj sekundárních trhů pro úvěry v selhání

  • Návrh bude podporovat rozvoj sekundárních trhů pro úvěry v selhání prostřednictvím harmonizace požadavků a vytvoření jednotného trhu pro správu úvěrů a převádění bankovních úvěrů třetím stranám v celé
  • V navrhované směrnici se definují činnosti poskytovatelů úvěrů, stanoví společné normy pro povolování a dohled a zavádí pravidla jednání v To znamená, že poskytovatelé, kteří tato pravidla respektují, mohou nabízet své služby v celé EU, aniž by museli splňovat zvláštní vnitrostátní požadavky pro povolení.
  • Ti, kdo kupují bankovní úvěry, jsou při pořizování úvěru povinni uvědomit orgány. Pochází-li kupující spotřebitelského úvěru ze třetí země, musí využít oprávněného správce úvěrů v EU. Ochrana spotřebitelů je zajištěna právními zárukami a pravidly transparentnosti tak, aby převod úvěru neměl vliv na zákonná práva a zájmy dlužníka.

4.  Technický plán, jak zakládat vnitrostátní společnosti spravující aktiva

  • Nezávazný plán poskytuje členským státům v případě jejich zájmu pokyny ohledně toho, jak lze zakládat vnitrostátní společnosti spravující aktiva v plném souladu s bankovními pravidly EU a s pravidly státní
  • Ačkoli se společnosti spravující aktiva s prvkem státní podpory považují za výjimečné řešení, plán objasňuje přípustnou koncepci společnosti spravující aktiva, která přijímá veřejnou podporu. Stanoví rovněž alternativní opatření na záchranu znehodnocených
  • Plán navrhuje řadu společných zásad pro založení, řízení a fungování společností spravujících aktiva. Využívá zkušenosti a osvědčené postupy společností spravujících aktiva, které již byly v členských státech založeny.

Souvislosti

Rizika v bankovním sektoru se v EU v posledních letech podařilo výrazně omezit. Banky pod dohledem Evropské centrální banky získaly od roku 2014 dodatečný kapitál ve výši 234 miliard eur a mají mnohem větší rezervy v oblasti likvidity, a to díky významným regulačním opatřením, která již byla přijata a budou dále posílena prostřednictvím balíčku pro snížení bankovního rizika, který Komise navrhla v listopadu 2016.

Ačkoliv bylo dosaženo značného pokroku, zůstávají úvěry v selhání jedním z největších rizik evropského bankovního systému. Řešení vysokého objemu úvěrů v selhání a zabránění jejich možné budoucí akumulaci má pro dokončení bankovní unie zásadní význam. Úvěry v selhání jsou úvěry, u kterých dlužník není schopen provádět plánované platby k pokrytí úroků nebo splátek jistiny. V případě, že platby jsou více než 90 dní po splatnosti nebo se usoudí, že dlužník pravděpodobně úvěr nesplatí, je tento klasifikován jako úvěr v selhání. V důsledku finanční krize a následné recese nebyl větší počet dlužníků schopen splatit své úvěry, neboť více společností a osob čelilo přetrvávajícím platebním obtížím, či dokonce úpadku. To bylo obzvláště patrné v těch členských státech, které se potýkaly s dlouhou nebo hlubokou recesí a jejich banky zvyšovaly objem úvěrů v selhání.

Komise v říjnu 2017 navrhla, aby opatření ke snížení úvěrů v selhání založená na souběžném sdílení

a snižování rizik byla nezbytnou součástí procesu dokončení bankovní unie. Evropský parlament a Rada tento návrh uvítaly.

Předkládaný návrh Evropské komise navazuje na akční plán pro snížení objemu úvěrů v selhání, který schválili ministři financí států EU v červenci 2017. Ve sdělení Komise o dokončení bankovní unie (zveřejněném v říjnu 2017) a v první zprávě o pokroku (zveřejněné dne 18. ledna 2018) se Komise zavázala účinně provádět ty prvky akčního plánu, za něž nese zodpovědnost.

Z diskusních vystoupení místopředsedy Katainena a komisařky Malmströmové na plenárním zasedání Evropského parlamentu 14.3. k rozhodnutí USA uvalit dovozní cla a hliník

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Po vystoupení předsedy Komise Junckera 13.3. k západním Balkánu a EU, problémech důsledků Brexitu a clům a dovoz oceli a hliníku v EP se konala 14.3. podrobná rozprava k clům jako příklad potřeby hlubší inmtegrace.[/quote]

Úvod do rozpravy místopředsedy Katainena

„Dámy a pánové, vzali jsme na vědomí rozhodnutí prezidenta USA z minulého týdne o uložení cla na dovoz oceli a hliníku do USA. Včetně možnosti vyjmutí z cla spojenců. Očekáváme, že EU jako celek bude vyloučena jako klíčový politický, bezpečnostní a hospodářský partner, který obchoduje spravedlivě s USA. EU a USA jsou silnými historickými spojenci. Sdílíme a prosazujeme základní hodnoty, jako je demokracie, právní stát, lidská práva. Také jsme přesvědčeni a stojíme za nenarušeném tržním hospodářství, jakož i otevřeném, pravidelném a spravedlivém obchodu. V uplynulých letech čelily USA i EU zvýšeným dovozům a dumpingu oceli a hliníku převážně z Asie. Do značné míry to bylo důsledkem globální nadbytečné kapacity, zejména v Číně, poháněné masivními domácími dotacemi. V reakci na to EU a USA podnikly kroky proti tomu formou antidumpingových opatření týkajících se dovozu čínské oceli a hliníku, což WTO dovoluje. Díky tomu náš průmysl dokázal přežít.

Problém však ještě neskončil, proto jsme vytvořili globální fórum k nadměrné kapacitě oceli, ve kterém EU a USA spolupracují s Čínou a dalšími, aby řešily základní příčiny problému. Cílem je identifikovat a odstranit nadměrnou kapacitu a podporovat opatření, která ji napomáhají. Tato práce by měla být urychlena. Měli bychom také lépe prosazovat pravidla WTO a v ideálním případě aktualizovat pravidla dotací, které jsou neúplné a nezahrnují všechny situace. To by poskytlo u masivních dotací větší disciplínu k nenarušení trhu a poškození společností z EU a USA.

EU již na této agendě začala spolupracovat s USA. Vytvořili jsme trojstrannou spolupráci se stejnými podmínkami i s Japonskem. První schůze se uskuteční tento víkend v Bruselu; o ní vás komisařka Malmströmová bude stručně informovat. Práce se v blízké budoucnosti urychlí a zesílí.
Doufáme, že Čína porozumí hodnotě významného opatření založeného na pravidlech a připojí se k našemu úsilí, i kdyby to znamenalo pokračovat v reformě jejího ekonomického modelu, kde stát stále hraje silnou roli.

Upřímně doufáme, že mezitím proces vyloučení vývozu oceli a hliníku z EU z rozsahu amerických opatření bude urychlen, transparentní a hladký. Věříme, že náš vývoz nezpůsobí žádné ohrožení bezpečnosti USA. Komisařka Malmströmová projednala bilaterální výměnu v této záležitosti s americkým velvyslancem Lightizerem na okraji trilaterálního setkání, které se konalo minulý a bude pokračovat příští víken.á se koná tento víkend a může vám o tom více informovat.

Úvodní poznámky Komisařky Malstromové

Prezident Trump minulý týden podepsal dovozní cla 25 % na ocel a 10 % na hliník podle článku 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962, amerického zákona ze studené války! –  odůvodněného národní bezpečnosti. Opatření vstoupí v platnost v noci mezi 22. a 23. březnem. Litujeme přijetí těchto opatření. Odůvodnění cel úvahami o národní bezpečnosti riskuje narušení mnohostranného obchodního systému. Navíc Evropská unie, přátelé a spojenci v NATO nejsou hrozbou pro národní bezpečnost USA. Během schůzky s panem Lighthizerem jsem minulou sobotu jasně uvedla, že jsme skutečně velice zklamaní, že dlouholetí spojenci a bezpečnostní partneři z Evropy potřebují ospravedlnit svůj vývoz oceli a hliníku a dokázat, že nejsou hrozbou pro národní bezpečnost USA

Jsme pevně přesvědčeni, že EU by měla být vyloučena z opatření článku 232, která byla oznámena minulý týden, a uvedla jsem to na mém setkání s panem Lighthizerem velmi jasně. Bohužel jsem neopustila poslední schůzku v sobotu s ním s dostatečnou jasností o vyloučení z cel. Jsme v kontaktu s americkými protějšky, abychom co nejdříve získali větší srozumitelnost; bylo nám řečeno, že velvyslanectví velmi brzy zveřejní na svých internetových stránkách podrobnější přehled postupů pro výjimky.

Bez výjimky pro EU by to bylo velmi škodlivé pro transatlantické vztahy a globální systém pravidel založený na společném globálním řádu, který jsme postavili společně s našimi partnery v USA. A pokud nemá být EU vyloučena z opatření, pak by měla existovat pevná a rozhodná, ale přiměřená reakce. Pokračujeme v přípravách, abychom zajistili, že budeme schopni reagovat v souladu s pravidly WTO, pokud EU nebude vyňata z uplatnění opatření článku 232. Minulý týden kolegium komisařů projednalo tři směry práce na budoucích opatřeních. Budou hájit naše zájmy a zájmy systému obchodování. Budou plně v souladu s mezinárodními závazky. Prvním směrem je uplatňování našich práv ve WTO. Mluvíme s přáteli a partnery po celém světě, kteří jsou rovněž postiženi podle článku 232, a na které by tato opatření měla dopad, abychom zjistili, zda můžeme koordinovat naše práva ve WTO. Vzhledem k tomu, že řízení před WTO vyžaduje čas, zkoumáme i další bezprostřední opatření.

Druhou cestou je chránit náš trh před potenciálně významným odklonem obchodu.
Podle vlastního posouzení USA by dovozy oceli měly být sníženy o 13 milionů tun. Mohlo by dojít k nárůstu dovozu oceli nebo hliníku do EU podle amerických sazeb. Proto se připravujeme na zavedení našich vlastních ochranných opatření, přičemž maximalizujeme naši otevřenost. Vyzýváme naše obchodní partnery, aby tak učinili také. Nechceme podporovat další uzavírání trhů s ocelí a hliníkem.

Máme podezření, že krok USA není založen na úvahách o národní bezpečnosti, ale maskuje ekonomické ochranné opatření. EU má právo využít dohodu WTO o zárukách, aby znovu vyvážily výhody, které jsme v minulosti poskytli USA. To umožňuje opatření odpovídající hospodářské ztrátě. A diskutujeme o různých produktech USA. S těmito třemi směry, o kterých diskutujeme, jsme připraveni jednat přiměřeným způsobem podle pravidel WTO. Nechceme, aby věci eskalovaly. Nesdílíme názor, že obchodní války jsou dobré a snadno lze jimi získat. Naopak jsou pro svět velmi špatné a je velmi snadné je prohrát. Takže by neměly být věci eskalovány, budeme opatrně manévrovat, ale musíme chránit zájmy našich občanů a našich pracovních míst. Dialog s USA je intenzivní. Pokračuje tento týden a doufáme, že velmi brzo vám o tom budeme moci sdělit podrobnější informace.

Závěrečné poznámky komisařky Malmströmové k clům

Vážení poslanci, dovolte mi odpovědět na pár vašich otázek. EU je jednou z nejvíce postižených zemí, ale existují i jiné země, které vyvážejí ocel. Přesně tak, jak by zasáhlo Evropskou unii, jsme v úzkém dialogu s členskými státy. V EU je postiženo 9-10 zemí, ale důsledky jsou samozřejmě mnohem větší.

Je australská výjimka, o které moc nevíme, výjimky pro Kanadu a Mexiko související s uspokojivým výsledkem jednání o NAFTA. Takže stále hledáme další informace. EU je samozřejmě americkým bezpečnostním partnerem.  Spolupracujeme v NATO. Stáli jsme společně v Iráku, v Afghánistánu a na mnoha dalších místech světa. Spolupracujeme v boji proti islámskému státu a naše přátelství a strategické partnerství začalo před dlouhou dobou.

Musíme objasnit několik otázek. Ano, EU má tarify na automobily ve vztahu k USA a dalším zemím. Ale USA mají vyšší sazby na jiné položky. Například 25 % tarify pro nákladní automobily a pick-upy. Jednotlivé tarify nelze projednat; snažíme se odvádět dovozní tarify v obchodních smlouvách. Pokud neexistují žádné dohody, jedná se o tarify. A nejsou jen vůči USA; jsou pro všechny země, s nimiž nemáme obchodní dohody, proto nemůžeme individuálně vyjednávat tarify. Je to součást většího obrázku.

Jsme přesvědčeni, že toto americké opatření je ochrannou maskou; že bezpečnostní výjimka, která existuje ve WTO, ale která má být použita pro válku, je zneužita. Takže jsme přesvědčeni, že bychom mohli pro tento případ získat řešení ve WTO. A oslovujeme jiné přátele a spojence, abychom zjistili, zda zde můžeme mít společný přístup. Obchodní deformace jsou důvodem, proč máme bezpečnostní opatření, která jsme připraveni zavést. Zda je summit způsobem, jak toto vyřešit, je mimo moje funkční zařazení. Myslím, že musíme řešit tyto problémy docela naléhavě.
Ale pokud tato opatření nevstoupila v platnost, doufáme, že se vyvarujeme významného obchodního sporu.

Hlavním problémem, jak mnozí z vás řekli, je nadměrná kapacita v odvětví oceli a hliníku. Některé země využívají masivní dotace a vyrábějí za netržních podmínek. Takže EU a USA by měly-a my už začali – na tom spolupracovat na tom. A EU z naší strany tuto roli plní.

Potřebujeme ujasnit některé problémy. Ano, EU má tarify na automobily vůči USA a jiným
S vaší pomocí jsme modernizovali naše nástroje na ochranu obchodu. Používáme je, dodržujeme pravidla proti těm zemím, které narušují obchod. A proto jsme se tento víkend setkali s americkým zástupcem a také s ministrem Sekem z Japonska, abychom diskutovali, jak společně pracujeme na řešení tohoto problému. Dosáhli jsme seznamu úkolů, akčního plánu; znovu se setkáme na toto téma. Bylo to velmi konstruktivní setkání, jehož cílem bylo zlepšit rovné podmínky.
Protekcionismus nikdy není dobrá odpověď. Proto se snažíme oslovit ostatní části světa, abychom společně zastávali principy mezinárodního globálního obchodního systému založeného na pravidlech, multilaterálních organizacích.

WTO není dokonalá, ale nám sloužila dobře. EU, USA a další země světa by měly raději spolupracovat na posílení, nikoli na oslabení. Proto také oslovujeme jiné země a máme ambiciózní agendu jednání. Vytváříme kruh přátel s partnery po celém světě, kteří pevně věří, že obchod je dobrá věc. Děláme dobré obchodní dohody založené na spravedlivém, transparentním a udržitelném obchodě, který je pro naše lidi a pro naše společnosti dobré. To je důvod, proč to v rámci systému WTO postavíme.

Chci vám poděkovat za silnou podporu, kterou jste poskytli Komisi, a za náš přístup k přijetí opatření slučitelných s WTO. Děláme to uměřeným a klidným způsobem. Také vám chci poděkovat, protože vím, že mnozí oslovují americké protějšky v Kongresu a jinde. To je opravdu velmi užitečné.
Děkuji vám za tuto rozpravu.

Závěrečné poznámky místopředsedy Katainena

Velice vám děkuji za velmi silnou podporu tohoto Parlamentu v politice, kterou Komise v tomto případě přijala. Je velmi důležité, aby byla celá EU sjednocena při řešení těchto druhů obchodních problémů a potíží. V Komisi také uznáváme dobrou spolupráci s Kongresem Spojených států. Obě hlavní strany, republikáni a demokraté se s námi podělí o názor na světový řád založený na pravidlech a obchodování založené na pravidlech. Musíme uznat tuto dobrou spolupráci. Také podnikatelský sektor USA sdílí naše názory. Takže i to musíme uznat. To není spor mezi Evropou a Spojenými státy jako takovými. Proto se Komise bude soustředit na řešení problémů namísto dalšího problému v tomto souboru.

Takže to, co chceme udělat, je vyčistit tento nepořádek. Myslím, že existují dobré důvody, které oba strany nakonec přijmou, které nepotřebujeme; nechceme obchodní válku. Místo toho bychom se měli soustředit na zlepšení našich obchodních podmínek mezi těmito dvěma obchodními bloky, stejně jako kontinenty.

Ctihodní členové, tento incident je dobrým připomenutím pro nás všechny. Když chceme vybudovat úplnou globalizaci nebo ji využít, musíme se opírat o světový pořádek založený na pravidlech, namísto pravomoci nejsilnějších. Obchodní smlouvy jsou dobrým příkladem světového řádu založeného na pravidlech budov. Ve skutečnosti je to tak jednoduché: musíme si vybrat mezi dvěma možnostmi: buď chceme mít obchodní dohody, které přinesou hodnoty obchodu, které posilují světový řád založený na pravidlech, nebo jsme v situaci, kdy jsme v okamžiku, kdy s libovolná rozhodnutí mohou ublížit všem. Takže, vážení poslanci, snažíme se nalézt co nejrychleji řešení. Chceme zvýšit naší obchodní a bezpečností spoluprácí s USA.

České dráhy rozšíří prodej jízdenek platných na území PID

[quote]České dráhy (ČD) od 1. dubna rozšíří možnost nákupu jízdenek Pražské integrované dopravy (PID) na pokladnách ČD. Jízdenky budou v prodeji na všech osobních pokladnách ČD na území PID a budou platit ve vlacích, autobusech a dopravních prostředcích MHD na území PID. Na včerejší tiskové konferenci to uvedl regionální obchodní ředitel Českých drah Jakub Goliáš. ČD rovněž posílí některé regionální spoje ve Středočeském kraji.[/quote]

Dosud bylo možné koupit jízdenku, která platila na celém území PID, na 28 stanicích, kde ČD službu testovala. Po rozšíření se budou jízdenky PID prodávat na všech 93 stanicích ČD na území PID. Platnost jízdenek si cestující zvolí při nákupu. Jízdenka s nejkratší dobou platnosti za 18 Kč bude platit 30 minut, nejdelší v ceně 4500 Kč bude platit 90 dnů.

PID zahrnuje metro, tramvaje, železnici, městské a příměstské autobusy, lanovou dráhu na Petřín, několik přívozů a síť záchytných parkovišť. Zasahuje na území Prahy a okresů Středočeského kraje Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Beroun, Příbram, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Mladá Boleslav a Nymburk.

ČD dále uvedly, že od 24. března posílí odpolední a večerní spoje regionálních vlaků na hlavních tratích Středočeského kraje. Na vybraných nejvytíženějších linkách budou odjezdové intervaly zkráceny z 60 minut na polovinu. Přibudou také nové linky z Prahy do Mělníka a Mladé Boleslavi.

ČD pro nadcházející letní sezonu plánují nasazení turistických vlaků. Od 24. března začnou pravidelně o víkendech a svátcích jezdit výletní vlaky z Prahy do Českého ráje a do Brd. Kromě toho ČD nasadí výletní vlaky a autobusy na další turisticky zajímavá místa v celém kraji. Na podzim pak ČD odstartuje oslavy 100. výročí vzniku Československa, při kterých budou například pořádat jízdy s tzv. Prezidentským vlakem a další akce.

Zdroj: ČTK

SŽDC letos investuje do oprav nádraží miliardu, příští rok více

Zdroj: Freeimages.com

[quote] Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) letos do oprav nádražních budov investuje přes jednu miliardu korun, V příštím roce to bude zhruba 1,6 miliardy Kč. Dosud SŽDC po převzetí nádraží od Českých drah do oprav investovala 800 milionů korun. Firma to dnes uvedla v tiskové zprávě.[/quote]

Střednědobý plán oprav a rekonstrukcí nádražních budov počítá s tím, že se do roku 2023 investuje do různě velkých projektů přes deset miliard Kč.

,,Během zhruba 1,5 roku od převzetí budov do správy SŽDC se rozběhly menší opravy na téměř čtyřech stovkách nádraží. Na sklonku uplynulého roku se nám podařilo zahájit první větší investiční akce. Běží rekonstrukce v Lipníku nad Bečvou, Přerově, Kuřimi, Hradci Králové, Turnově, Břeclavi či Sokolově,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola.

Zatímco letos správa kvůli náročné projektové přípravě opravuje především menší nádraží, už v příštím roce by se měly začít revitalizovat větší výpravní budovy jako například Praha-Smíchov, Jihlava, Opava západ nebo Havířov.

,,Upozorňuji, že hovoříme o předpokladu, který se samozřejmě může měnit na základně projektů a soutěží na zhotovitele. Rozhodně však finanční objem na správu, opravu a investice poroste. V roce 2019 odhaduji sumárně jejich výši na přibližně 2,9 miliardy korun. Tento trend bychom chtěli udržet i v dalších letech,“ dodal Drmola.

Z letošní plánované miliardy korun půjde více než 100 milionů korun na opravy a rekonstrukce nádražních budov či na přípravu projektů v Olomouckém, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Mezi největšími akcemi jsou letos stavby v Břeclavi, Kolíně, Tachově, Bohumíně či Hradci Králové.

V případě větších nádraží se finanční částky potřebné na jejich opravu pohybují v řádech stovek milionů korun, náročnější je také příprava jejich rekonstrukce. Už příští rok by se ale měla začít opravovat Fantova budova na pražském hlavním nádraží, v dalších letech dojde i na opravy nádražních budov v Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Teplicích či Mostě. Prioritou SŽDC je opravit v první vlně nádraží v krajských a bývalých okresních městech.

Firma podepsala smlouvu o převodu nádražních budov s Českými drahami v roce 2016 a za 3,3 miliardy korun získala zhruba 1500 nádraží. SŽDC se také stará o 9400 kilometrů tratí a zaměstnává přes 17.000 osob.

Zdroj: ČTK

Svaz dopravy projedná silniční balíček nebo liberalizaci železnic

[quote]Valná hromada Svazu dopravy ČR se bude mimo jiné zabývat silničním balíčkem a postoji české vlády k institucím EU, rolí státu při zajišťování železniční dopravy nebo úlohou Českých drah při otevírání trhu dálkové železniční dopravy po roce 2019. Vyplývá to z programu jednání.[/quote]

Členové svazu chtějí také zaujmout stanovisko k bezplatné přepravě osob ve veřejné dopravě od určeného věku a projednat strategii podpory vodní dopravy včetně výstavby jezů. Budou se také zabývat postojem ministerstva dopravy k plánované výstavbě paralelní dráhy pražského letiště Václava Havla.

Svaz dopravy vznikl po roce 1989, kdy nová politická a ekonomická situace v zemi vyvolala potřebu založit organizaci dopravních zaměstnavatelů a podnikatelů, která by hájila zájmy svých členů v období transformace. Celkově sdružuje Svaz dopravy České republiky 106 podnikatelských subjektů dopravního zaměření, které poskytují zaměstnání více než 90.000 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK

Komise zahajuje činnost znalostního centra na zlepšení kvality potravin a posílení boje proti podvodům v potravinářství

Zdroj: Pixabay.com

[quote] V reakci na obavy spotřebitelů o kvalitu potravin a podvodných praktik v potravinářství zahájí 13.března v rámci Společného výzkumného střediska činnost znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin. Znalostní centrum, síť tvořená odborníky v Komisi i mimo ni, bude podporovat politiky EU a vnitrostátní orgány poskytováním přístupu k aktuálním vědeckým znalostem v oblasti podvodů v potravinářství a otázek kvality potravin sdílením těchto znalostí.[/quote]

Obavy spojené s kvalitou potravin a podvody v potravinářství podrývají důvěru spotřebitelů a poškozují celý potravinový řetězec v Evropě, od zemědělců až po maloobchodníky. Nedávné případy podvodů v potravinářství se týkaly mimo jiné olivového oleje, vína, medu, ryb, mléčných výrobků, masa a drůbeže. Kromě toho mohou být spotřebitelé vystaveni nekalým obchodním marketingovým praktikám, zejména pokud jde o potravinářské výrobky s významnými rozdíly ve složení nabízené na různých trzích, avšak v podobném balení.

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport odpovědný za Společné výzkumné středisko, zahájí činnost nového znalostního centra pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin ve Štrasburku za přítomnosti místopředsedy odpovědného za energetickou unii Maroše Šefčoviče a komisařky Věry Jourové.

Před zahájením činnosti centra komisař Navracsics uvedl:

„Potraviny jsou jednou z oblastí, v níž může věda velmi přímo a hmatatelně prokázat své přínosy pro občany. Kvalita potravin je pro nás pro všechny důležitá, a jelikož podvody v potravinářství jsou mezinárodní trestnou činností, hraje Evropská unie v jejich řešení jasnou úlohu. Zahájení činnosti znalostního centra pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin je důležitým krokem. Pomůže chránit integritu potravinového řetězce v EU a zajišťovat kvalitu zemědělsko-potravinářských produktů, a tím vytvářet jasnou přidanou hodnotu pro Evropany.“

Komisařka Jourová dodala:

„Komise bere otázku kvality potravin a bezdůvodných rozdílů velmi vážně a podnikla již k vyřešení tohoto problému řadu konkrétních kroků. Klíčovou součástí této práce je poskytování lepších vědeckých důkazů. Nově vytvořené znalostní centrum, které zajišťuje propojení odborníků a znalostí z různých míst v rámci Evropské komise i mimo ni, dále přispěje ke shromažďování a zpracovávání vědecky podložených důkazů. Jeho práce přispěje i k rozvoji společné zkušební metodiky, která pomůže při uplatňování a vymáhání právních předpisů v oblasti potravinářství a ochrany spotřebitele.“

Znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin:

  • bude koordinovat činnosti v oblasti dozoru nad trhem, např. v složení a senzorických vlastností potravin nabízených ve stejném balení a se stejným označením na několika trzích v EU,
  • bude provozovat systém včasného varování a předávání informací pro podvody v potravinářství, například prostřednictvím monitoringu sdělovacích prostředků a poskytování těchto informací široké veřejnosti,
  • propojí informační systémy členských států a Komise, jako databáze, které popisují složení některých vysoce hodnotných zemědělsko-potravinářských produktů, třeba vína či olivového oleje,
  • bude sbírat znalosti o jednotlivých zemích, například mapováním dovedností a laboratorních infrastruktur v členských státech.

Znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin bude vytvářet a zveřejňovat informační zpravodaje, interaktivní mapy, databáze a pravidelné zprávy. Bude plně financováno Evropskou komisí. Velikost jednotlivých odborných skupin bude záviset na předmětu jejich činnosti. Bude také doplňovat síť EU pro podvody s potravinami vyplňováním rozhraní mezi vědou a tvorbou politiky.

Zahájení činnosti znalostního centra předznamenává zahájení výstavy „Putting Science at the Heart of European Policymaking“ v Evropském parlamentu ve Štrasburku k práci a historii Společného výzkumného střediska od jeho vytvoření v roce 1957.

Souvislosti

Na potravinový řetězec v Evropské unii se vztahují mimo jiné nařízení o obecném potravinovém právu[1], předpis o poskytování informací o potravinách spotřebitelům[2] a směrnice o nekalých obchodních praktikách[3]. Tyto předpisy vyžadují dodržování některých norem týkajících se složení a kvality zemědělských produktů.

Společné výzkumné středisko má dlouhodobé odborné znalosti v oblasti potravinářství, včetně výzkumu v oblasti pravosti potravin, a odborné znalosti týkající se rozvíjení, uplatňování a ověřování analytických zkušebních metod k odhalování podvodů v potravinovém řetězci.

Znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin je již pátým centrem a jeho činnost byla zahájena po znalostních centrech pro biohospodářství, územní politiky, migraci a demografii a zvládání rizik katastrof.

  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011 ze dne října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu.

 

Řešení online dezinformací: skupina odborníků se zasazuje o větší průhlednost platforem  online

Ve zprávě, kterou převzala komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel, od skupiny expertů na vysoké úrovni o šíření falešných zpráv a dezinformací na internetu se navrhuje definice tohoto jevu a činí řadu doporučení. Nezávislí odborníci obhajují Kodex zásad, ke kterým by se měly online platformy a sociální sítě zavázat. Zpráva doplňuje první poznatky z veřejné konzultace a průzkumu Eurobarometru, který byl zveřejněn. Poznatky budou sloužit k přípravě sdělení o řešení online dezinformací, které Komise zveřejní na jaře. Komisařka Gabriel uvedla: „Díky odborné skupině na vysoké úrovni a profesorce Madeleine de Cockovi Buning za skvělou práci při jejím řízení, aby splnila krátké lhůty. Z veškerých shromážděných názorů a rozsáhlé kolektivní zkušenosti máme nyní disponuje širokou škálou materiálů, které nám pomohou předložit řadu konkrétních možností, abychom lépe řešili rizika, která představuje šíření dezinformací.“ Předsedkyně odborné skupiny na vysoké úrovni, profesorka Madeleine de Cock Buning, řekla: „Jsem velmi potěšena našimi výsledky, zejména závazkem všech zúčastněných stran, včetně on-line platforem, ke krokům, které doporučujeme Komisi. Je to velký krok v otázce šíření dezinformace: vytvořili jsme silný výchozí bod pro Kodex postupů podporovaný koalicí s více zainteresovanými stranami. “

Odborná skupina na vysoké úrovni vymezuje problém

Zpráva odborné skupiny na vysoké úrovni se zaměřuje spíše na problémy spojené s dezinformací na internetu než na falešné zprávy. Odborníci se úmyslně vyhýbali termínu „falešné zprávy“ a tvrdili, že není dostačující k zachycení složitých problémů s dezinformací, které zahrnují také obsah, spojující vytvořené informace s fakty. Zpráva definuje dezinformace jako falešné, nepřesné nebo zavádějící informace navrhované, prezentované a propagované s cílem dosáhnout zisku nebo úmyslně způsobit újmu. To může ohrozit demokratické procesy, hodnoty a může se konkrétně zaměřit na různé sektory, jako jsou zdraví, věda, vzdělávání a finance. Zpráva zdůrazňuje potřebu zapojit všechny příslušné strany do jakýchkoli možných opatření a doporučit především samoregulační přístup.

Skupina doporučuje podporovat mediální gramotnost v boji proti dezinformacím; vyvíjet nástroje pro zmocnění uživatelů a novinářů k řešení dezinformací; zajištění rozmanitosti a udržitelnosti evropských zpravodajských médií; pokračující výzkum dopadů dezinformace v Evropě. Zároveň se zasazuje o vytvoření Kodexu zásad, kterými by se měly online platformy a sociální sítě zavázat. Mezi 10 klíčovými zásadami uvedenými ve zprávě by měly online platformy například zajistit transparentnost tím, že vysvětlí, jak algoritmy vybírají předložené zprávy. Ve spolupráci s evropskými zpravodajskými organizacemi jsou také povzbuzováni, aby přijali účinná opatření ke zlepšení viditelnosti spolehlivých, důvěryhodných zpráv a usnadnily jim přístup k nim.

Tato opatření jsou obzvláště důležitá před volebními obdobími. Skupina nakonec doporučuje zřídit koalici s více zainteresovanými stranami, aby bylo zajištěno provádění dohodnutých opatření, monitorování a pravidelná kontrola

Průzkumy zdůrazňují úlohu kvalitních médií

Komise obdržela téměř 3000 názorů ve veřejné konzultaci zahájené v listopadu roku 2017. Úmyslná dezinformace k ovlivňování volebních a migračních politik byla dvěma nejčastějšími kategoriemi, u nichž většina respondentů předpokládala, že falešné zprávy pravděpodobně poškozují společnost.

Podle posledního průzkumu Eurobarometru (asi 26 000 dotazovaných občanů) lidé vnímají, že v celé EU existuje mnoho falešných zpráv; 83 % respondentů uvedlo, že tento jev představuje nebezpečí pro demokracii. Zdůrazňuje také význam kvalitních médií: respondenti vnímají tradiční média jako nejdůvěryhodnější zdroj novinek (rádio 70 %, televize 66 %, tisk 63 %). Online zdroje zpráv a webové stránky pro hostování videa jsou nejméně důvěryhodným zdrojem zpráv se spolehlivostí 26 % a 27 %. Výsledky byly potvrzeny v rámci veřejné konzultace, kde je nejmenší důvěra v sociální média, online zpravodajské agregace a on-line blogy a internetové stránky, větší důvěra v tradiční noviny a časopisy, specializované webové stránky a on-line publikace, zpravodajské agentury a veřejné agentury s více než 70 %).

Podle veřejné konzultace je celkově vnímáno, že šíření dezinformace prostřednictvím sociálních médií je snadné, protože falešná zpráva apeluje na emoce čtenářů (88 %), jsou šířeny, aby orientovaly veřejnou diskusi (84 %) a koncipovány tak, aby generovaly výnosy (65 %). Polovina respondentů se domnívá, že faktická kontrola po zveřejnění dezinformace není řešením, protože nedosáhne lidí, kteří viděli počáteční informace.

Souvislosti

Ve svém dopisu komisařce pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel předseda Juncker požádal, aby se komisařka podívala na výzvy k internetovým platformám vytvořit pro naše demokracie s ohledem na rozsah šíření nepravdivých informací iniciativy a reflexe, co by bylo zapotřebí na úrovni EU na ochranu občanů.

Byla ustavena skupina odborníků na vysoké úrovni, aby poradila Komisi k rozsahu fenoménu falešných zpráv. Jmenovaných 39 odborníků se setkalo se zástupci občanské společnosti, platformami sociálních médií, zpravodajskými médii, novináři a akademickou obcí.
Evropská unie je již v boji proti falešným zprávám aktivní: byl ustaven s odpovědností vysoké představitelky Mogherini Východní strategický seminář pro komunikaci (East Stratcom Task Force) po zasedání Evropské rady v březnu 2015 na čelení dezinformacím ve východním sousedství EU. Nedávné návrhy Komise na modernizaci pravidel autorských práv EU obsahují ustanovení na ochranu vysoce kvalitní žurnalistiky tím, že novým vydavatelům udělují práva online, aby se mohli přizpůsobit měnícímu se digitálnímu prostředí. Na úrovni EU rovněž poskytuje odborná skupina EU pro mediální gramotnost platformu pro výměnu osvědčených postupů v oblasti mediální gramotnosti, včetně nástroje občanů k odhalování dezinformací.

Ochrana evropských spotřebitelů: nejvíce varování před nebezpečnými výrobky se týká hraček a aut

Evropská komise zveřejnila zprávu o systému rychlého varování před nebezpečnými výrobky za rok 2017. Ze zprávy vyplývá, že v roce 2017 využívaly vnitrostátní orgány systém rychlého varování ve stále větší míře, přičemž prostřednictvím systému rychlého varování bylo předáno více než 2 000 varování týkající se nebezpečných výrobků. Na seznamu nebezpečných výrobků, které byly zjištěny a staženy z trhu, zaujalo přední místa například několik modelů populárních točítek (spinnerů) a automobily a motocykly.

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila:

„Evropské předpisy na ochranu spotřebitele zaručují, aby se v EU prodávaly pouze bezpečné výrobky. Pokud tomu tak není, systém rychlého varování pomáhá orgánům, aby mohly rychle zareagovat a stáhnout veškeré výrobky, které by mohly způsobit zranění. Díky tomuto systému chráníme bezpečí našich dětí a předcházíme smrtelným nehodám na silnicích. Je dobrým příkladem účinného prosazování pravidel EU v oblasti ochrany spotřebitele. Bohužel v mnoha jiných oblastech ještě musíme prosazování předpisů zlepšit a zajistit, aby spotřebitelé mohli svá práva využívat. To je cílem naší „nové politiky pro spotřebitele.“

Celkem 2 201 výstrah zaslaných prostřednictvím systému rychlého varování vedlo k téměř 4 000 následným opatřením, jako například stažení výrobků z trhu. Všechny vnitrostátní orgány pozorně sledovaly výstrahy v systému a přijímaly veškerá nezbytná opatření ke zvýšení bezpečnosti trhu pro spotřebitele.

Jak jsou spotřebitelé chráněni před nebezpečnými výrobky prodávanými online

Spotřebitelé stále více nakupují výrobky na internetu přímo ze třetích zemí. Je potřeba, aby tyto výrobky splňovaly normy EU pro bezpečnost. Mnoho z nebezpečných výrobků oznámených v systému rychlého varování se prodává na online platformách nebo internetových tržištích. K řešení tohoto problému Komise podporuje spolupráci s partnery a on-line platformami na mezinárodní úrovni, aby se nebezpečné výrobky nedostaly ke spotřebitelům v EU. Komise vydala dne 1. března 2018 doporučení obsahující soubor opatření, který by měly přijmout online platformy a členské státy pro další posílení činnosti zaměřené proti nezákonnému obsahu na internetu, včetně případů týkajících se nebezpečných výrobků.

Komise zejména vyzývá platformy, aby v oblasti bezpečnosti výrobků přijaly dobrovolné závazky, které jdou nad rámec jejich zákonných povinností.

Které výrobky představují největší riziko

V roce 2017 se nejvíce oznámení týkalo hraček (29 %), dále motorových vozidel (20 %) a oděvů, textilií a módních výrobků (12 %). Pokud jde o rizika, bylo v roce 2017 nejčastěji oznamovaným rizikem nebezpečí úrazu (28 %), následované rizikem chemické závadnosti (22 %).

Odkud nebezpečné výrobky pocházejí

Většina nebezpečných výrobků oznámených v systému pocházela ze zemí mimo EU. Nejčastější zemí původu je Čína, nicméně počet varování byl tak jako v přechozím roce i v roce 2017 stabilní (53 %, 1 155 výstrah). Komise i nadále úzce spolupracuje s čínskými orgány za projednávání konkrétních případů a přijímání opatření, například výměnu osvědčených postupů. Celkem 413 oznámení se týkalo nebezpečných výrobků evropského původu (26 %).

Další kroky

Systém rychlého varování je důležitým nástrojem prosazování právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ze strany vnitrostátních orgánů. Za účelem ještě lepšího prosazování právních předpisů Komise v dubnu představí svou „novou politiku pro spotřebitele“, jejímž cílem je modernizovat stávající pravidla a zlepšit ochranu spotřebitelů. Komise bude i nadále pracovat na další modernizaci systému rychlého varování, která orgánům a podnikům umožní lépe chránit spotřebitele před nebezpečnými výrobky. Další krok modernizace systému zajistí, aby si uživatelé kterékoli varování mohli přečíst ve všech úředních jazycích EU.

Několik čísel

Nebezpečné produkty ohlásily všechny na systému podílející se země kromě Lichtenštejnska. 3 země, které předložily nejvíce výstrah byly:

Německo 16 % (354 výstrah),

Španělsko 10 % (222 výstrah)

Francie 9 % (191 výstrah).

Počet výstrah zaslaných určitým členským státem do systému rychlého varování nesouvisí přímo s úrovní bezpečnosti výrobků na jeho trhu. Je mnoho důvodů proč
některé státy zasílají více výstrah než ostatní: velký trh, velké objemy dovozu, zkušenosti inspektorů atd. Obecně platí, že evropské země, které mají největší trhy a největší objem dovezených výrobků, (mají také nejvyšší počet inspektorů), hlásí více a častěji výstrahy  než menší země.

V roce 2017 nejčastěji oznámenými kategoriemi produktů byly:

hračky 29 % (636 výstrah),

motorová vozidla 20 % (436 výstrah),

oděvy, textil a módní doplňky 12 % (258 výstrah),

elektrické spotřebiče a zařízení 6 % (145 výstrah),

prostředky a zařízení pro péči o děti 5 % (109 výstrah),

Rozdělení má poměrně stabilní strukturu kategorií produktů v porovnání s předchozími roky.

Podobný opakující se vzorec lze vysvětlit vysokým objemem spotřeby/nabídky
více než pět kategorií zboží (např. elektrické spotřebiče zahrnují mobilní telefony, notebooky,
nabíječky baterií) a tím zvyšují šance na nalezení nebezpečných produktů.

Pět nejčastěji oznámených rizikových  případů bylo:

zranění 28 % (682 výstrah),

chemické látky 22 % (544 výstrah),

dušení 17 % (410 výstrah),

elektrický šok 10 % (253 výstrah),

požár 6 % (148 výstrah).

Souvislosti

Systém rychlého varování od roku 2003 zaručuje, že se informace o nebezpečných nepotravinářských výrobcích, stažených kdekoliv v Evropě z trhu a/nebo z oběhu, rychle dostanou ke členským státům a Evropské komisi. Proto pak lze v celé EU přijmout vhodná následná opatření (zákaz/zastavení prodeje, stažení z trhu nebo z oběhu nebo odmítnutí dovozu celními orgány).

Do systému je v současné době zapojeno 31 zemí (všechny státy EU a Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Systém rychlého varování funguje díky každodenní a nepřetržité úzké spolupráci mezi členskými státy.

Systém rychlého varování má vlastní veřejně přístupné internetové stránky (ec.europa.eu/consumers/rapid-alert-system) s týdenním aktualizacím oznámení zasílaných vnitrostátními orgány zapojenými do systému. Týdně je zaregistrováno přibližně 50 oznámení, která jsou zveřejněna na internetových stránkách. Oznámení si může prohlížet kdokoli. Spotřebitelé a podniky si nyní také mohou nastavit upozornění na oznámení individualizovaná na základě konkrétních potřeb a preferencí a sdílet tato oznámení na sociálních médiích.

Na internetových stránkách je podnikům k dispozici i zvláštní nástroj určený k rychlému a účinnému informování vnitrostátních orgánů o výrobku, který uvedly na trh a který by mohl být nebezpečný.

DPP v loňském roce hospodařil se ziskem 1,901 miliardy korun

[quote]Pražský dopravní podnik (DPP) loni hospodařil se ziskem 1,901 miliardy korun. Vliv na hospodaření měly vyšší tržby a snížení provozních nákladů. ČTK to sdělila mluvčí firmy Hana Pohanová. DPP od hlavního města loni dostal na provoz 13,535 miliardy Kč, což bylo meziročně o pět procent více. V předminulém roce hospodařil DPP se ziskem 1,84 miliardy korun včetně dotace 12,9 miliardy Kč od města.[/quote]

DPP vyplatí na základě výsledku hospodaření za rok 2017 řidičům a dalším profesím mimořádné odměny. Podnik je největší městskou firmou a zaměstnává téměř 11.000 lidí, jeho jediným vlastníkem je Praha.

Loňský dosažený hospodářský výsledek je tvořen zejména takzvaným přiznaným přiměřeným ziskem ve výši 1,551 miliardy, který podniku nechává město a ten jej využívá na investice. Výše přiměřeného zisku je vždy předem domluvena při plánování, kolik DPP od města na ten který rok dostane a ukrajuje se z celkové částky.

Oproti očekávání se loni podniku zvýšily tržby z jízdného, a to o 226,675 milionu korun. Vliv na tržby mělo zlevnění ročního kuponu. Zatímco od července 2016 do července 2017 zaznamenal podnik pokles, následně se trend otočil a tržby z jízdného celkově vzrostly.

Na provozních nákladech podnik loni ušetřil 387,747 milionu Kč.

,,V poslední době vykazujeme vyšší výkony při nižších nákladech. Současně se nám daří zlepšovat kvalitu služeb poskytovaných cestující veřejnosti. Hospodářský výsledek je důsledkem úspor a tvrdého obchodního vyjednávání,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva DPP Martin Gillar.

Cena kilometru, za kterou DPP zajišťuje pro město MHD, se loni snížila z 90,43 Kč na 86,81 Kč. Dopravní podnik ale loni najezdil proti roku 2016 o osm milionů tzv. vozokilometrů více, a to celkem 180 tisíc kilometrů.

Představenstvo DPP na základě výsledku hospodaření rozhodlo o vyplacení mimořádných odměn řidičům MHD a zaměstnancům ve vybraných profesích, kteří se podílejí na provozu. Celkem půjde na odměny 27 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář