[quote]Přístavu v Hamburku dělají velké problémy škodliviny, které do něj z Česka přináší Labe. V rozhovoru s ČTK to řekl šéf místního oddělení strategií a inovací Henrich Röper, podle něhož Česká republika zatím nedělá dost pro to, aby škodlivé látky už na svém území odstranila. Hamburský přístav si proto nechal zpracovat právní analýzu, která jako jednu z možností uvádí i žalobu na českou stranu.[/quote]

České ministerstvo životního prostředí v současné době ale neeviduje v ČR žádnou havárii, která by měla vliv na německou stranu. Navíc se podle něj provádí opatření ke snížení znečištění povrchových vod v ČR, například i snížení emisí dusíku a dusičnanů ze zemědělské činnosti.

„Je to tak, nechali jsme si poradit od právníků, jaké možnosti máme,“ říká Röper, podle něhož ale hamburský přístav z právnické analýzy žádné další kroky ještě nevyvodil. Chce zatím postupovat cestou jednání a diplomacie.

Nánosy škodlivých látek největšímu německému přístavu způsobují potíže při bagrování koryta Labe, které musí dělat prakticky neustále, protože jinak by za pár měsíců kvůli nedostatečné hloubce zkolaboval provoz. „Když je vybagrovaná zemina dostatečně čistá, tak může zůstat ve vodě,“ vysvětluje Röper, podle něhož se takové sedimenty přesunují dále po toku Labe nebo i přímo do Severního moře.

„Když je zatížení škodlivými látkami příliš vysoké, tak tam ale usazeniny nemůžeme dát a musíme je v nejhorším případě umístit na pevninu,“ uvedl stavební inženýr, podle něhož je takový proces ale mnohem náročnější energeticky i finančně. Materiál se při něm musí převézt, vysušit, rozdělit na hrubou a jemnou část a poté bezpečně uložit. Nekontaminované složky jako třeba písek je možné využít ve stavebnictví.

Hamburský přístav tento proces, bez něhož by se v případě čistšího Labe obešel, ročně stojí kolem 30 milionů eur (774 milionů korun). Celkem na údržbu přístavních koryt padne na 100 milionů eur (2,6 miliardy korun) každý rok. Množství vybagrovaného materiálu je přitom kolem pěti milionů tun a závisí i na počasí v daném roce. Když hodně prší, tak se velká část nánosů dostane rovnou k Severnímu moři. Poslední roky ale byly velmi suché, a tak bylo usazeniny nutné ve větším bagrovat v severoněmeckém přístavu.

„Z Česka přicházejí zejména organické škodliviny,“ konstatuje Röper, podle něhož jde nejčastěji o starou ekologickou zátěž jako zbytky barev, látky na ochranu rostlin proti škůdcům nebo další produkty chemického průmyslu. České škodliviny, kterých bylo v době komunismu ještě výrazně více, je možné naměřit i v Severním moři.

„V současné době není známa žádná havárie nebo jiná událost na české straně, která by německou stranu ohrožovala,“ napsalo ČTK české ministerstvo životního prostředí. „Problematika jakosti vod a sedimentovatelných plavenin vodního toku Labe je na mezinárodní úrovni zásadní součástí spolupráce v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). V rámci jejích jednání se obě smluvní strany navzájem pravidelně informují, tuto oblast intenzivně projednávají a řeší a vypracovávají společné dokumenty,“ doplnil úřad.

Podle něj se na základě jednání MKOL uskutečňují technická a organizační opatření ke snížení znečištění povrchových vod v ČR. „V roce 2017 byla například dokončena studie proveditelnosti sanace kontaminovaných sedimentů vybraných lokalit na českém dolním Labi. Studie vychází z dřívější studie SedBiLa a zabývá se možnostmi nápravy závadného ekologického stavu, kterým je přítomnost kontaminovaných říčních sedimentů v Labi. V rámci plošných zdrojů znečištění v současnosti probíhají programy zaměřené zejména na snížení emisí dusíku, zejména pak dusičnanů ze zemědělské činnosti,“ poznamenal resort.

Podle Jana Freidingera z ekologické organizace Greenpeace ČR může být vnos pesticidů z podzemních vod a zemědělské půdy masivní a kroky státu to účinně neřeší. Podle monitoringů třetina půdy přesahuje aktuální limity. Řada dalších látek podle něj ale v sedimentu přetrvává dlouhou dobu. „Pokud bagrují teď, neznamená to, že to, co v sedimentu mají, se tam dostalo v poslední době,“ poznamenal. Situace je podle něj obecně výrazně lepší než v minulosti.

„Bylo by mnohem efektivnější sanovat přímo u zdroje, a ne až poté, co nečistoty doplují řadu kilometrů po toku Labe do Hamburku,“ míní německý odborník, podle něhož by to bylo i výrazně levnější. „Ten problém je v Česku známý, je ale velmi těžké takový projekt v Česku prosadit,“ podotýká také. Z Hamburku podle něj v minulosti přišla nabídka 11 milionů eur (284 milionů korun) na čištění Labe ve východním Německu, odkud se do něj dostávají především těžké kovy, a také v Česku. Zůstala ale nevyužita.

„Někdo musí říci: To nechceme jen proto, že to chtějí v Hamburku, ale proto, že také chceme čisté životní prostředí,“ je přesvědčen Röper, podle něhož se ale na takový impuls zatím čeká. Než přijde, mohla by se podle něj česká strana na odstraňování škodlivin z hamburského přístavu podílet aspoň finančně.

Zdroj : ČTK