Domů Blog Strana 1051

Zprávy Evropské komise z 10.1.

Zdroj: Pixabay.com

Přímá demokracie v unijním pojetí

Zasedání kolegia komisařů: Institucionální priority pro rok 2018

Na prvním zasedání v roce 2018 kolegium komisařů projednalo institucionální priority pro letošní rok, což je rok, kdy je možné uskutečnit reformu Hospodářské a měnové unie, zajistit hranice EU, přehodnotit azylový systém EU, vrátit se do schengenského prostoru, dokončit jednotný digitální trh a přiblížení západního Balkánu k Unii. 89 prioritních souborů opatření je v současné době již na stole, 29 bylo již doručeno a kolegium diskutovalo o tom, jak zajistit, aby byl zbytek dokončen před květnem 2019.

Orientační debata také obsahovala přehled hlavních nových návrhů, které lze očekávat v roce 2018, které budou zahrnuty do harmonogramu pro jednotnější, silnější a demokratičtější Unii. Komise se zaměří na férovost a zajistí, aby Evropa mohla reagovat rychleji a rozhodněji, a to s využitím v plném rozsahu našich smluv a zajistila, že Evropa půjde cestou vedoucí k uchopení nových příležitostí a řešení nových výzev. Současně bude přístup Komise vyvážený, proto předseda Juncker vytvořil 14. listopadu 2017 novou pracovní skupinu pro subsidiaritu, proporcionalitu a „méně účinné konání“, jako následné opatření k Bílé knize o budoucnosti Evropa a zprávě o stavu Unie. Podklady k diskuzi  předložil první místopředseda Timmermans, který seznámil kolegium s aktuálním stavem prací. Pracovní skupina bude složena z poslanců Evropského parlamentu, Výboru regionů a zástupců národních parlamentů s cílem předložit doporučení ohledně toho, jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality, určením oblastí politiky, v nichž by práce mohla být znovu přenesena nebo rozhodně vrácena členským státům, jakož i způsoby, jak lépe zapojit regionální a místní orgány do tvorby a provádění politik EU.

Budoucnost financí EU: vyjádřete svůj názor k rozpočtu EU po roce 2020

Za méně, než pět měsíců navrhne Komise další dlouhodobý rozpočet EU po roce 2020 – víceletý finanční rámec (Multiannual Financial Framework; MFF). 10.ledna uspořádalo kolegium komisařů první orientační diskusi k příštímu MFF. Komise také zahájila 10. ledna řadu veřejných konzultací o prioritách EU, které by se měly odrazit v příštím MFF. Diskuze vychází ze zveřejněného dokumentu Komise o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 a bílé knihy Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017, která vyzvala všechny občany, aby se zapojili do diskuse o klíčových rozhodnutích, která mají dopad na naší společnou budoucnost. Prostředky se rozšiřují na doraz, ale rozpočet EU by měl pokračovat v investicích pro růst, zaměstnanost a inovace a současně řešit hlavní výzvy příštího desetiletí: digitální revoluci, globalizaci, změnu klimatu, migraci, obranu a bezpečnost.

Občané mají do 8. března říci, kde si myslí, že EU má největší přidanou hodnotu a kam by měla zaměřit svůj investiční potenciál, aby maximalizovala dopad každého investovaného eura. Jsou vyzváni, aby poskytli zpětnou vazbu o tom, jak současné politiky a programy EU v EU, jako jsou politiky soudržnosti a mládeže, podpora inovací a podniků a investice do strategických digitálních, dopravních a energetických infrastruktur, probíhají a mohly by být dále zlepšeny z hlediska výkonnosti, zjednodušení nebo možnosti synergií mezi fondy. Výsledky této konzultace budou sloužit k probíhajícím úvahám o příštím MFF spolu s možnostmi a myšlenkami, které již členské státy, místní orgány a soukromé subjekty předkládají. Komise pak předloží svůj návrh na další rozpočet EU v květnu roku 2018. Günther H. Oettinger, komisař pro rozpočet a lidské zdroje, uvedl: „Nebudu nic předkládat bez intenzivních diskusí se všemi zúčastněnými stranami. V současnosti budou veřejné konzultace doplňovat jednání, která jsem zahájil s hlavními městy EU v roce 2017. Naším cílem je shromáždit názory co nejvíce lidí a získat pevný základ pro přípravu dalšího generace programů EU a zajistit, aby každé euro z rozpočtu EU poskytovalo Evropanům maximální přidanou hodnotu. “

Předseda Juncker a kolegium komisařů cestují do Sofie, aby se zúčastnili
zahájení bulharského předsednictví Rady EU (11.-12. ledna 2018)

Kolegium komisařů pojede zítra do Sofie na svoji tradiční návštěvu před nadcházejícím předsednictvím Rady Evropské unie, která bude oficiálně zahájena zahajovacím koncertem v 19:00 hodin středoevropského (18:00 hodin místního) času. Při této příležitosti přednesou projev předseda Juncker, předseda vlády Bulharské republiky Bojko Borissov, prezident Rumen Radev, ministryně pro bulharské předsednictví Lilyana Pavlova, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Po slavnostním zahájení bude následovat oficiální večeře, kterou pořádá premiér Borissov. V pátek 12. ledna se kolegium komisařů účastní setkání s bulharskou vládou, aby projednaly hlavní priority předsednictví v následujících tématech: 1. Vnější vztahy, bezpečnost a obrana, migrace a spravedlnost; 2. Inklusivní a udržitelná Evropa bližší občanům; 3. Konkurenceschopná, inovativní a digitální Evropa. Na závěr bude následovat plenární zasedání, které shrne výsledky shromážděných klastrů. Předseda Juncker a předseda vlády Borissov uspořádají dvoustranné zasedání, po němž bude následovat společná tisková konference kolem 12:30 SEČ / 11:30 CET. Na programu jednání jsou také setkání s předsedou Národního shromáždění Tsveta Karayanchevovou a s předsedou Rady a předsedy parlamentních výborů Národního shromáždění Bulharské republiky.

Rychlejší a bezpečnější připojení v Polsku díky investicím EU

232 milionů EUR z fondů politiky soudržnosti je investováno do výstavby expresní silnice S6 mezi městy Kiełpino, Koszalin a Sianów,v polské oblasti Pomoransko. Tato silnice, která se nachází na transevropské dopravní síti (TEN-T), spojuje největší města severního Polska, jako je Szczecin a Gdańsk, a spojuje Polsko s Německem. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu uvedla: „Tato expresní silnice financovaná z prostředků EU výrazně podpoří hospodářský růst, cestovní ruch a obchod v regionu a současně hmatatelně zlepší kvalitu každodenního života polských občanů a turistů s bezpečnějšími a rychlejšími spojeními Nezáleží na tom, že tento projekt bude mít pozitivní přelévání celé země. “

Práce na první části silnice mezi Szczecinem a Koszalinem by měly být dokončeny do léta roku 2018. EU investuje již řadu let do klíčové infrastruktury v Polsku, aby přeměnila zemi na atraktivní místo pro investice a pro živobytí. Komise nedávno uzavřela program pro infrastrukturu a životní prostředí pro období 2007-2013 pro Polsko, největší program politiky soudržnosti, s rozpočtem 28,3 miliardy EUR. V rámci tohoto programu EU financovalo 365 dopravních projektů, které vedly mimo jiné k 1 417 km nových dálnic a rychlostních silnic, 1 200 km modernizovaných a nových železničních tratí a 963 městských dopravních prostředků (jako jsou tramvajové kolejové vozy nebo autobusy) . Kompletní seznam úspěchů v rámci tohoto programu, a to i v oblasti životního prostředí, zdraví, vzdělávání, kultury a energetiky, najdete na internetových stránkách GŘ REGIO.

Komise schválila dvě nová zeměpisná označení pro vína ze Španělska a Francie
Evropská komise schválila žádost o zařazení dvou nových vín ze Španělska a Francie do rejstříku chráněných zeměpisných označení (CHZO) a chráněných označení původu (CHOP). Vyrábí se z hroznů vypěstovaných v provincii Pontevedra v Galicii, vína „Ribeiras dělat Morrazo“ (CHZO) mohou být bílé nebo červené. Bílá vína mají jasně zlatavě žluté odstíny a výrazná vůně květin a ovoce. Červená vína mají střední intenzitu barvy, třešňově červené tóny a stopy fialové. Bílá a červená vína označení „Montravel“ (AOP) jsou vyráběna v Dordogne, na jihozápadě Francie. Jsou vyrobeny mimo jiné z Cabernet Sauvignon, Merlot a Sauvignon. Nejslavnější vinař „Montravel“ je bezesporu filosof Michel de Montaigne, jehož vinice se rozprostírá na úpatí věže, kde s oblibou psal Tyto dva nové názvy se připojí k více než 1750 již chráněným vínům, jejichž seznam je dostupný v databázi e-bacchus. Další informace naleznete také na stránkách s pravidly kvality.

Komise připomíná 35 let výročí zasedání Evropského parlamentu, které vyzývá k obnovení nezávislosti Estonska, Lotyšska a Litvy.

Dnes, 100 let po vyhlášení nezávislosti v roce 1918, si Estonsko, Lotyšsko a Litva zaujaly své místo v srdci Evropy jako klíčoví členové Evropské unie a eurozóny. Na slavnostním ceremoniálu se zúčastní za Evropskou komisi místopředseda Andrus Ansip, místopředseda Valdis Dombrovskis a komisař Vytenis Andriukaitis, také  ale dva signatáři výzvy k vyhlášení nezávislosti baltských států.

Prohlášení po pracovní večeři mezi prezidentem Junckerem a polským předsedou vlády Morawieckim
V Bruselu dne 9. ledna 2018
Následující společné prohlášení vydal předseda Jean-Claude Juncker a premiér Mateusz Morawiecki po své pracovní večeři v Bruselu dne 9. ledna 2017:
„Předseda vlády Polska a předseda Evropské komise dnes večer uspořádali rozsáhlou a konstruktivní diskuzi a pokračovali v rozhovoru, který začal na jejich prvním setkání při zasedání Evropské rady v prosinci 2017.
Řešili širokou škálu otázek společného zájmu. Zahrnovaly budoucnost Evropské unie, polskou pozici v rámci Evropské unie a politiky EU týkající se vnitřního trhu, jednotného digitálního trhu, energetiky a migrace.
Předseda vlády a prezident také podrobně diskutovali o otázkách týkajících se právního státu. Souhlasili s tím, že se znovu setkají s cílem pokračovat v diskusi s cílem dosáhnout pokroku do konce února.
Večeře se konala v přátelské atmosféře.“

Vedení dopravního podniku v Brně věří v dohodu s odboráři

[quote]Vedení brněnského dopravního podniku věří, že po dnešní schůzce se na té příští 16. ledna s odboráři definitivně dohodne na znění nové kolektivní smlouvy. Mají k tomu posloužit tři návrhy, které dnes odborářům představili, řekla ČTK mluvčí podniku Barbora Lukšová. Na platy má jít letos o 140 milionů korun více než loni, zhruba o 3500 korun měsíčně na hlavu více, návrhy však zatím mluvčí specifikovat nechtěla.[/quote]

Naposledy se vedení s odboráři sešlo 14. prosince, kde padla právě nabídka dát o 140 milionů více. S tím se odboráři nechtěli spokojit, proto dopravní podnik připravil úpravy návrhu ve variantách. Počítají s přesuny různých platových složek. „Znovu se strany sejdou 16. ledna a věříme, že k dohodě již dojde,“ řekla Lukšová. Odboráři si nyní musí návrhy prostudovat. Naposledy požadovali přidat 4500 korun měsíčně, což ředitel podniku Miloš Havránek označil za požadavek mimo ekonomickou realitu.

Průměrný plat řidiče v Brně je po započítání bonusů a přesčasů přes 30.500 korun, bez nich je to zhruba 26.000 korun. Z 2700 zaměstnanců je zhruba 1300 řidičů, přičemž jich do ideálního stavu zhruba 100 chybí.

Současná kolektivní smlouva platila do konce roku, ale je v ní klauzule, že může platit až do konce dubna. Odboráři na podzim vyhrožovali vyhlášením stávkové pohotovosti, nakonec k ní nesáhli.

Zdroj: ČTK

Sofijské letiště bylo kvůli falešné zprávě o bombě evakuováno

[quote]Bulharská policie dnes asi na hodinu evakuovala dva terminály letiště hlavního města Sofie. Informovala o tom bulharská média s odvoláním na sdělení ministerstva vnitra, podle něhož se ukázalo, že šlo o falešný poplach.[/quote]

Informace o údajné přítomnosti výbušného zařízení na letišti dostaly bezpečnostní orgány ve 13:20 (12:20 SEČ), uvedla agentura BGNES. Policie ohrožené prostory hned vyklidila a prohledala. Žádné výbušniny ale nenašla, a tak byl v obou terminálech přibližně o hodinu později obnoven normální provoz.

Ministerstvo neupřesnilo, kolik lidí muselo být kvůli falešnému poplachu evakuováno.

Incident se stal den před oficiálním zahájení bulharského předsednictví Evropské unie. V Sofii se ho zúčastní i členové Evropské komise.

Zdroj: ČTK

Ve Varšavě nouzově přistálo letadlo bez předního podvozku

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Letadlo s 59 cestujícími a čtyřmi členy posádky na palubě dnes večer nouzově přistálo na varšavském letišti poté, co mu selhal podvozek pod přední částí trupu. U stroje polských aerolinek LOT zasahovali hasiči, všichni cestující byli bezpečně evakuováni, informovala polská média. Největší polské letiště muselo být kvůli nehodě na několik hodin uzavřeno a řada letů nabrala velká zpoždění.[/quote]

Letoun Bombardier Q-400 na cestě z Krakova do Varšavy byl patrně kvůli technické závadě donucen k nouzovému přistání krátce po 19:00 SEČ. Fotografie z Chopinova letiště ukazují letoun, který dosedl přední částí trupu přímo na povrch letiště. Zadní část letounu, který obklopili zasahující hasiči, stála na podvozku.

Mluvčí LOT Adrian Kubicki uvedl, že se přední podvozek před přistáním normálně vysunul, při kontaktu s přistávací drahou však nezůstal v pevné poloze a stroj pristával na trupu.

Podle prohlášení letiště se havárie obešla bez obětí a pasažéři se dostali z letadla nezraněni a po svých. Příčinu nehody úřady zkoumají; na místo dorazil podle polského rozhlasu i ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk.

Zdroj: ČTK

Trasu pod obchvatem Jičína budou zkoumat archeologové

[quote]Archeologové by měli na jaře začít s výzkumem v trase budoucího severovýchodního obchvatu Jičína. Výzkum udělají odborníci z Regionálního muzea a galerie v Jičíně a Královéhradecký kraj počítá s náklady do 565.000 korun bez DPH. Na vlastní stavbu obchvatu bude chtít kraj získat dotaci z evropského Integrovaného regionálního operačního programu. Pro ČTK to dnes uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček.[/quote]

Severovýchodní obchvat Jičína mimo město svede osobní i nákladní dopravu vedoucí od Hradce Králové směrem na Lomnici nad Popelkou a Semily. Obchvat bude mít podobu přeložky silnice druhé třídy číslo 286, která zatím vede přes centrum města kolem oblastní nemocnice. Náklady na stavbu 3,5 kilometru dlouhé přeložky kraj v minulosti odhadoval až na 150 milionů korun.

Na výsledcích archeologického průzkumu bude záviset další postup prací silničářů. „Dopředu netušíme, co se zde může skrývat. Terén v této oblasti je na základě našich předchozích zkušeností vhodný pro pravěké osídlení – úrodná půda, mírný terén. Proto je pro nás velké překvapení, že se tu zatím nenalezlo téměř nic,“ uvedl archeolog jičínského muzea Radek Novák.

Severovýchodní obchvat města začne u Robous a povede přes pole obchvatem Valdic na stávající silnici vedoucí na Semily. Stavba již získala územní rozhodnutí, pozemky má kraj vykoupené.

Zdroj: ČTK

Firma v Brně musí odstranit billboard, před pěti lety nevadil

Reklamní agentura RuBl musí po výzvě kraje odstranit billboard v Heršpické ulici v Brně, rozhodl o tom dnes Krajský soud v Brně. Verdikt nemá odkladný účinek. Firma billboard postavila před pěti lety s povolením stavebního úřadu po sdělení krajského úřadu, že pozemek je v souvisle zastavěném území a není na silničním pozemku. Úřad však po pěti letech ve výzvě uvedl, že billboard nestojí v souvisle zastavěném území a je nepovolený, protože platnost stavebního povolení skončila, proto se musí odstranit. Firma proti rozhodnutí soudu může podat kasační stížnost.

Stavební povolení firmě vypršelo na konci roku 2016, nové nedostala, neboť nově nedoložila vyjádření z odboru dopravy, které před pěti lety ke stavbě nepotřebovala. V květnu 2017 kraj firmu vyzval, aby billboard odstranila.

„Já to rozhodnutí soudu nechápu. Myslím si, že to souvisí z dnešním bojem proti billboardům. Ale my podnikáme řádně a s ohledem na změnu silničního zákona jsme billboard situovali do intravilánu města, ne k dálnici a ne k silnici první třídy, tudíž jsme tím rozsudkem velmi zklamáni,“ uvedl po vyhlášení rozhodnutí soudu jednatel společnosti Pavel Růžička.

Podle něj je zarážejí především změna ve vyjádření krajského úřadu o tom, zda pozemek je či není v souvisle zastavěném území. „Já nevím, jak jinak jsem měl tehdy postupovat. Požádali jsme tehdy krajský úřad o stanovisko, na základě něj jsme si vzali úvěr a billboard za několik milionů postavili. A teď ho máme odstranit,“ uvedl.

Podle Ondřeje Poláška, který u soudu jednal za kraj, byl billboard povolený stavebním úřadem, a když mu skončila platnost stavebního povolení, kraj vyzval k odstranění stavby. „Stavba žalobce se nachází v ochranném pásmu a žalobce na něj nemá povolení od krajského úřadu. Zákon neukládá kraji jinou možnou, než postupovat tak, jak postupoval,“ uvedl.

Jak v odůvodnění výroku řekl soudce Faisal Husseini, soud může mít lidské pochopení pro žalobce a daná věc se liší od klasických případů řešených krajským soudem, nenašel ale prostor pro odchýlení od ustálené judikatury. Uvedl, že žalobce nedisponoval předmětným povolením a že žalovaný ve výzvě vycházel z katastrální mapy, což je dostačující.

Agentura proti rozhodnutí soudu může podat kasační stížnost. Ta ale nemá odkladný účinek, billboard by tak firma měla odstranit. Růžička se chce ohledně stížnosti poradit s právním zástupcem, pravděpodobně ji ale podá.

Zdroj: ČTK

Po ztraceném malajsijském letadle začne pátrat soukromá firma

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Pátrání po pohřešovaném letadle společnosti Malaysia Airlines, které zmizelo s 239 lidmi na palubě v březnu 2014 na trase z Kuala Lumpuru do Pekingu, bude obnoveno. Malajsijská vláda uzavřela smlouvu se soukromou americkou firmou pro podmořský průzkum, která dostane zaplaceno až 70 milionů dolarů (1,5 miliardy Kč), pokud se jí podaří během tří měsíců najít trosky stroje z letu MH370 nebo černé skříňky. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC.[/quote]

Dřívější pátrání po letadle v oblasti o rozloze 120.000 kilometrů čtverečních západně od australského pobřeží vyšlo na 160 milionů dolarů (3,4 miliardy Kč). Pátrací operace, na níž se podílela Austrálie, Malajsie a Čína, nebyla úspěšná a loni v lednu byla ukončena.

Vyšetřovatelé na základě nové analýzy pravděpodobné dráhy letu doporučili, aby se oblast hledání rozšířila o dalších 25.000 kilometrů čtverečních severním směrem. Australské úřady ale na požadavek prodloužení pátrací akce nepřistoupily, jedna z největších leteckých záhad tak zůstává neobjasněna. Příbuzní lidí, kteří byli na palubě letounu, loňské rozhodnutí ukončit hledání letadla ostře kritizovali.

Malajsijský ministr dopravy Liow Tiong Lai prohlásil, že jeho země je „pevně odhodlána vyřešit tajemství letu MH370“. Podle něj existuje 85procentní pravděpodobnost, že se trosky najdou v oblasti o rozloze asi 25.000 kilometrů čtverečních, kterou podle propočtů nově vytyčili experti.

Společnost Ocean Infinity se sídlem v Houstonu v americkém státě Texas dostane zaplaceno jen za předpokladu, že trosky najde. Šéf firmy Oliver Plunkett prohlásil, že pátrací plavidlo Seabed Constuctor, které minulý týden vyplulo z jihoafrického přístavu Durban, podle očekávání dorazí do jižní oblasti Indického oceánu do 17. ledna a pak zahájí práci.

Do pátrání bude nasazeno osm samostatných podmořských robotů s vyspělými kamerami, sonary a senzory. Jejich úkolem bude co nejrychleji zmapovat mořské dno. Podle Plunketta jsou tyto přístroje schopny prověřit 1200 kilometrů čtverečních denně.

Jestliže bude letadlo nalezeno na prvních 5000 kilometrech čtverečních prohledávané oblasti, dostane firma Ocean Infinity od malajsijské vlády 20 milionů dolarů. Tato suma může být postupně zvýšena až na 70 milionů dolarů, které by byly vyplaceny v případě, že by se trosky našly mimo vytyčenou oblast.

Ačkoli dosavadní pátrání v Indickém oceánu žádné stopy po letounu na světlo nevyneslo, na plážích ostrova Mauricius a na březích Tanzanie či francouzského ostrova Réunion se našly trosky, u nichž se potvrdilo, že pocházejí ze zmizelého letounu.

Zdroj: ČTK

Čtyři expertní posudky doporučují Brnu nechat nádraží v centru

[quote]Čtyři posudky expertů ze čtyř českých a slovenských univerzit, které si nechala zpracovat Kancelář architekta města Brna (KAMB) na žádost radních, doporučují umístit nové vlakové nádraží v centru, ne odsunuté poloze. Jako klíčové faktory uvádějí odborníci kratší přepravní časy, nižší stavební náklady na městskou infrastrukturu a její nižší provozní náklady. Dalším důvodem je mnohem výraznější přetížení některých silnic a křižovatek v případě odsunutého nádraží. Vyplývá to z posudků, které novinářům poskytla Miluše Zemanová, asistentka primátorova náměstka Martina Andera.[/quote]

Přestože všechny posudky se shodují na variantě v centru, kancelář městského architekta v úterý na tiskové konferenci předložila jako jednoznačně výhodnější variantu odsunu a o posudcích neinformovala. „Posudky pouze duplikují informace obsažené ve studii proveditelnosti a jsou naší kanceláři dobře známé. Nedá se tedy říci, že jsou v protikladu s naším stanoviskem, které tyto výsledky zohledňuje a zahrnuli jsme je do prezentace na tiskové konferenci,“ uvedla mluvčí KAMB Jana Běhalová.

Brněnské hlavní nádraží, umístěné ve středu města, se dlouhodobě nechávalo „dožít“, počítalo se totiž s tím, že v současnosti již bude existovat nové nádraží. Proto v posledních pěti letech prodělává nynější nádraží výrazné opravy. O jeho odsunu o kilometr na jih se sice mluví již téměř 100 let, v posledních 20 letech byl však hlas odpůrců tak silný, že se dosud nestaví. Požadují totiž zachování nádraží blízko centra města.

Zmíněné posudky odborníků ze čtyř univerzit vycházejí primárně ze studie proveditelnosti, kterou zveřejnila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a která uvádí, že není možné do budoucna používat současné nádraží kvůli nedostatečné kapacitě. Obě varianty nového nádraží jsou uskutečnitelné a ekonomicky výhodné. Nádraží může být buď odsunuté do míst nákladového dolního nádraží, nebo se jen mírně posunout od dnešního směrem k Malé Americe. Konečné rozhodnutí o variantě musí udělat vláda. Město má stejně jako kraj a SŽDC doporučující hlas.

Že je z dopravního hlediska spíše příznivější varianta nádraží v centru, vyplývá již ze studie proveditelnosti. Pojede k němu více tramvajových linek a z velké části města bude cesta trvat kratší dobu. Tento argument nezpochybňoval ani nikdo z těch, kteří prosazují odsunuté nádraží. Odsun má zatím podporu z kraje a kanceláře městského architekta, převážně však z procesních důvodů, jako je možnost stavět dřív a částečně ještě za evropské peníze. Negativem nádraží v centru, na něž upozornily i posudky, je několikaletá stavební činnost v centru města a dlouhodobé výluky. V odsunuté poloze lze stavět bez větších omezeních, jde totiž o vnitřní periferii města, kde neexistuje prakticky žádná ekonomická aktivita.

Cenově se obě varianty řádově neliší. Odsunuté nádraží má stát podle zvolené podvarianty 42 až 45 miliard, nádraží v centru 42 až 56 miliard.

Posudky se zaměřily především na to, jaký dopad bude mít zvolená varianta na cestující, kterým nádraží slouží. Expertizy se shodují v tom, že nárůst cestovních dob do cílů po Brně bude převážně vyšší u odsunuté varianty a podle cíle to může být až sedm minut.

Pavel Drdla z pardubické Dopravní fakulty Jana Pernera definoval také kritické body městské dopravní infrastruktury pro obě varianty. U odsunuté varianty jich bude podle něj více kvůli návrhu výrazně zvýšit počet spojů MHD během dopravní špičky.

Stejně jako ve studii proveditelnosti vyšlo odborníkům, že odsunutá varianta bude výrazně nákladnější na stavbu městské infrastruktury a především pak na její provoz. Podle některých je také pravděpodobné, že dopravní podnik by musel mít více vozidel než v současnosti, aby dokázal všechny plánované linky zajistit.

Zdroj: ČTK

Boeing loni dodal 763 letadel, zřejmě opět překonal rivala Airbus

[quote]Americký výrobce letadel Boeing v loňském roce dodal zákazníkům rekordních 763 letounů. Oznámila to dnes firma. Pravděpodobně tak opět překonala evropského konkurenta Airbus a zůstala největším výrobcem letadel na světě, napsala agentura Reuters. Dodávky Boeingu loni vzrostly ze 748 letounů v roce 2016 a o jedno letadlo překonaly předchozí rekord z roku 2015.[/quote]

Boeing rovněž uvedl, že loni získal zakázky na 912 nových letadel v hodnotě 134,8 miliardy dolarů (zhruba 2,9 bilionu Kč). To představuje výrazný nárůst oproti roku 2016, kdy firma obdržela objednávky na 668 letounů v hodnotě 94 miliard dolarů.

Celkový objem nevyřízených zakázek Boeingu se díky novým objednávkám vyšplhal na rekordních 5864 letadel. To odpovídá zhruba sedmileté produkci podniku. Firma uvedla, že v příštích letech plánuje zvyšování výroby, aby uspokojila silnou poptávku. Cena akcií podniku po dnešní zprávě vzrostla o zhruba tři procenta. V uplynulém roce se hodnota akcií téměř zdvojnásobila.

Airbus zveřejní údaje o loňských dodávkách 15. ledna. Podle zdrojů agentury Reuters firma zřejmě splnila svůj plán dodat zákazníkům přes 700 letadel. Airbus původně očekával, že odbyt za loňský rok dosáhne více než 720 letadel. V říjnu ale výhled zhoršil na více než 700 letadel, a to zejména kvůli pokračujícímu zpožďování dodávek motorů pro letadla A320neo.

Zdroj: ČTK

Na vedlejších silnicích Francie se pojede 80 kilometrů v hodině

[quote]Francouzská vláda dnes oznámila „nepopulární, ale nezbytné“ snížení rychlosti na obousměrných vedlejších komunikacích z 90 na 80 kilometrů za hodinu. Informovala o tom agentura AFP. Nařízení se bude týkat 400.000 kilometrů silnic. Je to jedno ze zhruba dvou desítek opatření, jejichž cílem je snížit úmrtnost v dopravě. V roce 2016 zemřelo na francouzských silnicích 3477 osob.[/quote]

Počítá se například s tím, že do vozů osob, u nichž bude při řízení zjištěna zvýšená hladina alkoholu (více než 0,8 promile), bude instalován imobilizér, který opilému řidiči zamezí nastartovat. Používání mobilního telefonu při řízení bude nově trestáno přísněji. V kombinaci s jiným přestupkem může vést až k odejmutí řidičského průkazu.

Hlavním opatřením je ovšem snížení maximální rychlosti na obousměrných silnicích bez středního dělícího pásu z 90 na 80 kilometrů za hodinu.

„Má-li záchrana lidských životů vést k poklesu popularity, s klidem to podstoupím,“ uvedl v nedělním rozhovoru francouzský premiér Édouard Philippe. Proti rozhodnutí rychlost snížit se totiž staví šest z deseti Francouzů, přesněji 59 procent z nich. Vyplývá to průzkumu, který dnes zveřejnila společnost Harris Interactive.

V roce 2016 se na vedlejších komunikacích mimo aglomerace stalo 55 procent ze všech smrtelných silničních havárií (1911 mrtvých). Snížení rychlosti by podle odhadu vlády mohlo zachránit 350 až 400 životů ročně.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář