Pondělí, 22 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1053

EU a Čína posílily spoluprácí ve vzdělání, kultuře, mládeži, sexuální rovnosti a sportu.

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise informovala o jednání představitele EU a Číny k posílení spolupráce v otázkách výchovy a vzdělávání mládeže.[/quote]

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport a čínský vicepremiér Liu Yandong se sešli u příležitosti 4. dialogu mezi „lidmi na úrovni lidí“ mezi EU a Čínou v Šanghaji. V roce 2012 byl zahájen dialog zaměřený na budování důvěry a porozumění mezi národy EU a Čínou. Letošní výměny se zaměřily na kulturu, také se ale diskutovalo o vzdělávání, rovnosti pohlaví, mládeži a poprvé o sportu.

Komisař Navracsics po setkání uvedl:

„EU a Čína se stále častěji podílejí na globálních odpovědnostech. Spolupracujeme na složitých otázkách, od boje proti chudobě a řešení změn klimatu k posílení obchodu a bezpečnosti, stavíme na společných názorech, ale někdy potřebujeme překlenout rozdíly. Podpora vzájemného porozumění a respektu mezi našimi lidmi a kulturami je proto dnes důležitější než kdy jindy, pokud chceme uspět.“

Ambice na rozšíření oblasti působnosti spolupráce mezi EU a Čínou byla potvrzena ve „Společném sdělení o prvcích nové strategie EU pro Čínu“, přijaté Komisí a vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federíce Mogherini dne 22. června 2016. Ve sdělení se konkrétně zmiňuje vyšší vzdělávání, tvůrčí otárky a kulturní průmysl a cestovní ruch, jakož i rozvoj občanské společnosti a migrace / mobilita.

V oblasti kultury se obě strany rozhodly zintenzivnit kulturní spolupráci využitím interakcí mezi městy, zejména mezi Evropskými hlavními městy kultury a kultury a “Městy východní Asie”
– ale také prostřednictvím pilotního projektu EU „Tvůrčí cesty a ateliéry“ pro mladé manažery v oblasti kultury a festivalů. Rovněž se dohodly, že budou co nejlépe využívat synergie mezi Evropským rokem kulturního dědictví a Evropským rokem turistického ruchu, který se bude konat v roce 2018.
Obě strany zhodnotily pokrok dosažený v rámci akcí mobility Erasmus + mezi EU a Čínou. Od roku 2015 se již program využilo více než 4 000 studentů a zaměstnanců. Navíc s více než 70 univerzitami, které se na akci podílely, zůstává Čína hlavním příjemcem projektů budování kapacit mezi partnerskými zeměmi a přispívá k modernizaci a internacionalizaci čínského vysokoškolského vzdělávacího systému.

V oblasti výzkumu a inovací, po výsledku třetího dialogu o inovační spolupráci na vysoké úrovni mezi Čínou a EU, který se konal dne 2. června 2017, se obě strany dohodly na podpoře mobility výzkumných pracovníků prostřednictvím akcí Marie Skłodowska-Curie.

V rámci dialogu o rovnosti žen a mužů obě strany diskutovaly o tom, jak zlepšit posílení ekonomického postavení žen a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Posléze byla úloha mládeže v kulturní diplomacii zaměřena na seminář mládeže vzhledem k tomu, že v oblasti sportu byla fyzická aktivita, sportovní vzdělávání a mobilita trenérů označeny za hlavní oblasti pro budoucí spolupráci.

Souvislosti

Během uplynulého desetiletí EU a Čína úzce spolupracovaly v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, kultury, mnohojazyčnosti a mládeže prostřednictvím politických dialogů zaměřených podle odvětví. V roce 2012 se Evropská komise a Čína rozhodla začlenit tyto odvětvové aktivity do dialogu mezi lidmi na vysoké úrovni, který doplňuje dialog na vysoké úrovni mezi EU a Čínou k hospodářství a obchodu dialogu a strategický dialog na vysoké úrovni.

Dialog na vysoké úrovni mezi lidmi, který se koná každé dva roky, je zastřešujícím mechanismem, který zahrnuje všechny společné iniciativy EU a Číny v oblasti výměny „lidí mezi lidmi“.
První kolo dialogu mezi lidmi na vysoké úrovni mezi EU a Čínou se uskutečnilo v Bruselu dne 18. dubna 2012. To vedlo zejména k zahájení platformy pro spolupráci a výměnu v oblasti vysokého školství mezi EU a Čínou, dialogu a výměny osvědčených postupů ve vysokoškolském vzdělávání. Druhé kolo dialogu mezi lidmi na nejvyšší úrovni mezi EU a Čínou se uskutečnilo 6. září 2014 v Pekingu. Jednou z bezprostředních následných akcí byla zahájení programu „Tuning EU-Čína“, iniciativy zaměřené na posílení slučitelnosti vzdělávacích systémů EU a Číny, jakož i na podporu vzdělávání založeného na výsledcích. Třetí dialog mezi lidmi na nejvyšší úrovni mezi EU a Čínou se uskutečnil v Bruselu dne 15. září 2015 mezi komisařem Navracsicsem a místopředsedou vlády Liu Yandongem. Cílem akce bylo oslavit 40. výročí diplomatických vztahů mezi EU a Čínou. Jako vedlejší události se konaly tematické panely ke vzdělávání, kultuře, mládeži a rovnosti žen a mužů.

Hospodářská soutěž: Komise a Čína zahajují nový dialog o kontrole státní podpory a diskutují o politice hospodářské soutěže

Komisařka Margrethe Vestager, předseda He Lifeng a místopředseda Hu Zucai, čínská národní rozvojová a reformní komise v Pekingu měly první zasedání o spolupráci v oblasti kontroly státní pomoci a korektního přezkumu hospodářské soutěže v rámci nového dialogu mezi EU a Čínou.

Komisařka uvedla:

,,Je v našem společném zájmu spolupracovat na podpoře spravedlivé globální hospodářské soutěže. Antimonopolní kontrola, kontrola fúzí a kontrola státní podpory jsou důležitým nástrojem, který zajistí, že spotřebitelé mohou těžit z konkurenčních trhů a společnosti mohou soutěžit. Evropská komise a čínské agentury pro hospodářskou soutěž budou úzce spolupracovat na soudržném a efektivním prosazování hospodářské soutěže. „

Dialog o kontrole státní podpory

V souvislosti se spoluprací v oblasti hospodářské soutěže podepsaly 2. června 2017 Memorandum o porozumění mezi EU a Čínou o zahájení dialogu o kontrole státní podpory a vytvoření mechanismu pro konzultace, spolupráci a transparentnost v této oblasti. Dohoda doplňuje stávající rámec spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti politiky hospodářské soutěže a prosazování práva.

Na prvním zasedání k novému rámci Komise a Čínská národní rozvojová a reformní komise znovu zdůraznily význam spolupráce v oblasti politiky hospodářské soutěže s cílem zajistit dobré hospodářské vztahy mezi Čínou a EU.Zejména spolupráce v oblasti kontroly státní podpory je důležitá, aby se zabránilo tomu, že by veřejné politiky narušovaly nebo omezovaly hospodářskou soutěž nebo poškozovaly vnitřní trh.Obě strany uznaly vzájemný přínos výměny zkušeností, jak optimalizovat a řídit využívání státních zdrojů k podpoře účinného a udržitelného hospodářského rozvoje. V této souvislosti EU uvítala zavedení systému spravedlivého přezkumu hospodářské soutěže zavedeného v Číně, jehož cílem je zajistit, aby státní opatření nepříznivě neovlivnily vstup a výstup na trh a volný pohyb zboží.

V rámci tohoto nového dialogu se Komise také na technické úrovni setkala na 28 ministerstvech odpovědných za provádění systému spravedlivého přezkumu hospodářské soutěže v Číně. Tato spolupráce mezi EU a Čínou bude pokračovat a obě strany se dohodly na zhodnocení dialogu na příštím summitu EU-Čína v roce 2018.

Dialog o politice hospodářské soutěže mezi EU a Čínou

Listopadu se uskutečnilo 10. zasedání v rámci dialogu o politice hospodářské soutěže mezi EU a Čínou v oblasti antimonopolních otázek a fúzí. Na této události se komisařka Vestager setkal s ministrem obchodu Čong Šanem. Odděleně se komisařka Vestager také sešla s ministrem zahraničních věcí a průmyslu a obchodu (SAIC) Zhangem Mao a předsedou státní správy Číny a správní komise státní správy (SASAC) Číny Xiao Yaqing. Evropská komise a tři čínské agentury pro hospodářskou soutěž potvrzují svou připravenost rozvíjet užší spolupráci při prosazování svých příslušných zákonů o hospodářské soutěži v oblasti antitrustových opatření, fúzí a vymáhání státní podpory.

Souvislosti

Čína je třetí největší světovou ekonomikou a druhým obchodním partnerem EU. EU je největším obchodním partnerem Číny. Evropská komise již mnoho let úzce spolupracuje s orgány pro hospodářskou soutěž zemí mimo EU.

Na bilaterální úrovni se Komise zabývala širokou škálou činností spolupráce s orgány pro hospodářskou soutěž v řadě zemí mimo EU na základě dohod nebo memoranda o porozumění. Kromě toho ve svých jednáních o dohodě o volném obchodu s třetími zeměmi
Komise také sjednává kapitolu o hospodářské soutěži, která stanoví pravidla a disciplíny týkající se antitrustů, fúzí a dotací.

Kromě toho se Komise aktivně účastní činností souvisejících s hospodářskou soutěží mnoha mnohostranných organizací, jako jsou Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD ) a Světovou obchodní organizací (WTO).

Hlavním cílem této dvoustranné a vícestranné spolupráce je podporovat sbližování nástrojů a postupů politiky hospodářské soutěže napříč jurisdikcemi, podporovat výměnu názorů na širší politické a donucovací otázky a usnadňovat spolupráci s orgány pro hospodářskou soutěž v jiných jurisdikcích týkajících se činností v oblasti prosazování práva.

Vláda odložila projednávání nižší daně na CNG

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Vláda včera opět odložila projednání návrhu memoranda, podle kterého by současná nižší spotřební daň ze stlačeného zemního plynu (CNG) měla být zachována i po roce 2020. ČTK o tom informoval tiskový odbor vlády. Opatření má podpořit využití tohoto alternativního paliva u motorových vozidel, loni ho už dvakrát odložil i předchozí kabinet Bohuslava Sobotky.[/quote]

Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit až na 2,80 Kč na metr krychlový.

Ke zvýšení daně bude moci vláda přistoupit i po roce 2020. A to v případě, pokud spotřeba zemního plynu v dopravě přesáhne 600 milionů metrů krychlových za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, inkaso spotřební daně z minerálních olejů poklesne meziročně o více než dvě miliardy Kč, schodek rozpočtu přesáhne 1,5 procenta HDP, dojde k navýšení sazeb daně u benzinu a nafty nebo ČR nebude plnit minimální sazby stanovené EU.

V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17.500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají mít v roce 2020 ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Zdroj: ČTK

Mostecký dopravní podnik zahájil provoz taxíku pro seniory

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova zahájil provoz taxi služby pro seniory. Výrazný žlutobílý taxík je určen pro Mostečany ve věku nad 70 let a zdravotně znevýhodněné občany města. Cena je 30 korun za jednu jízdu po městě. První člověk se svezl v 07:15 a druhý v 10:45. ČTK to řekl mluvčí dopravního podniku Jiří Holý.[/quote]

Službu si musí lidé objednat nejpozději jeden den před plánovanou jízdou. Všechny informace najdou zájemci na stránkách dopravního podniku. Hlavní podmínkou je trvalé bydliště na území města.

Auto označené Taxík Maxík získal Most od Nadace Charty 77. Dopravní podnik má taxi službu pro seniory provozovat od letoška až do roku 2022 za finanční spoluúčasti mosteckého magistrátu.

Obdobné taxi pro seniory mohou nyní využívat třeba obyvatelé Kutné Hory, Prachatic nebo Liberce. Radnice také přispívají na dovoz lidí sanitkou do nemocnice na dialýzu. Platba za dotovanou službu se v jednotlivých městech liší.

Zdroj: ČTK

Liberecký kraj hrozí ÚOHS vymáháním škody, pokud včas nerozhodne

Od
Michaela Drábková
-

[quote] Liberecký kraj hodlá po Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vymáhat škodu, pokud urychleně nerozhodne, zda si může kraj koupit většinový podíl ČSAD Liberec. Úřad tedy vyzval k odstranění nečinnosti. Novináře o tom dnes informoval hejtman kraje Martin Půta. ÚOHS tvrdí, že postupuje podle správního řádu.[/quote]

,,Domníváme se, že nečinností úřadu nám může vzniknout škoda mimořádně velkého rozsahu a jsme připraveni tuto případnou škodu po úřadu a konkrétních osobách v budoucnosti vymáhat,“ uvedl hejtman.

Případná škoda může být podle odhadu kraje v milionech korun.

Liberecký kraj chce mít vlastního dopravce kvůli problémům se zajištěním veřejné dopravy v kraji. Za majoritní podíl akcií nabídl ČSAD Liberec 14,353 milionu korun. Záměr napadla konkurenční společnost BusLine u ÚOHS. Antimonopolní úřad podle Půty v prvoinstančním řízení nezjistil, že by nákupu většinového podílu něco bránilo. V odvolacím řízením měl úřad rozhodnutí vydat do 27. prosince 2017. Pět dnů před vypršením této lhůty ale předseda ÚOHS Petr Rafaj vydal předběžné opatření zakazující nákup akcií, podle Půty se tak lhůta prodloužila o dalších až 60 dnů.

Antimonopolní úřad tvrdí, že postupuje v rámci lhůt stanovených správním řádem.

,,Lhůta pro vydání druhostupňového rozhodnutí zatím v žádném případ neuplynula. Předběžné opatření bylo vydáno z toho důvodu, aby nedošlo ke zmaření účelu správního řízení,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Hejtman postup úřadu považuje za podivný. Veřejně známé podle něj bylo, že získání majetkového podílu v ČSAD Liberec má kraj zajištěno jen do 31. prosince 2017.

,,I proto si myslím, že to rozhodnutí proběhlo těsně před koncem roku, aby nám ten vstup byl znemožněn,“ řekl hejtman.

S vlastníky ČSAD Liberec se ale podle něj kraj dohodl na prodloužení lhůty nákupu většinového podílu do konce ledna. Podle Půty je vlastní dopravce pro Liberecký kraj cestou, jak zjistit reálné náklady na dopravní výkon a nenechat se vydírat firmami, které autobusovou dopravu v kraji zajišťují.

Letos Liberecký kraj na autobusovou dopravu vydá asi 300 milionů korun, skoro o 14 milionů více než loni. Kraj objednává regionální autobusovou dopravu v rozsahu kolem 13 milionů kilometrů, zajišťuje ji osm dopravců. Největšími jsou BusLine, ČSAD Česká Lípa a právě ČSAD Liberec. Jezdí na Liberecku, v takzvané oblasti Sever, a to za cenu 33,38 koruny za kilometr.

Zdroj: ČTK

Olomoucký dopravní podnik plánuje bezkontaktní nákup jízdenek

Od
Michaela Drábková
-

Bezkontaktní nákup jednorázových jízdenek přímo v tramvajích a autobusech MHD plánuje přibližně do dvou let zavést Dopravní podnik města Olomouce (DPMO). Ten zprovoznil elektronický nákup časových jízdenek na internetu. O technickém řešení bezkontaktního nákupu jízdenek nebylo zatím rozhodnuto, řekl ČTK ředitel DPMO Jaromír Machálek. V některých městech už je bezkontaktní nákup jízdenek zaveden a lidé k tomu používají bankovní karty.

,,Toto (nákup časových jízdenek na internetu) bereme jako první etapu elektronického odbavování cestujících. S druhou etapou, která se bude týkat jednorázových a jednodenních jízdenek, počítáme zhruba do dvou let,“ uvedl Machálek.

Podle Machálka zatím nebylo rozhodnuto, jakým způsobem bude bezkontaktní nákup jízdenek v autobusech a tramvajích DPMO v budoucnu zajištěn.

Lidé nyní můžou v olomouckých autobusech a tramvajích používat papírové i SMS jízdenky. Časovou jízdenku DPMO, kterou používá až 55 procent přepravovaných osob, lze ode dneška koupit i na internetu. V e-shopu DPMO jsou k mání různé typy časových jízdenek s dobou platnosti od sedmi dní až na jeden rok. Elektronické jízdenky zakoupené v e-shopu jsou přiřazeny k bezkontaktní platební kartě, kterou cestující předloží při kontrole.

Cestující, kteří chtějí časové jízdenky nakupovat na internetu, se musí zaregistrovat na internetových stránkách eshop.dpmo.cz a poprvé ověřit platbu na terminálu v prodejně jízdenek.

,,Věřím, že tuto možnost využije v první vlně asi deset procent cestujících a postupně jich bude přibývat,“ podotkl vedoucí přepravního a tarifního odboru DPMO Roman Tříska.

V některých městech už bezkontaktní platba jednorázových jízdenek funguje. Například ve vozech MHD v Ostravě lze platit bankovní kartou od poloviny roku 2016. Ostravský dopravní podnik předloni instaloval do 613 vozidel téměř 2200 terminálů. U každých dveří je minimálně jeden, u některých i dva.

Ostravský systém využívá 615 modemů pro komunikaci v mobilních sítích. Tyto přístroje dopravce používá od roku 2015 pro odbavení platební karty ODIS. Už při jejich pořízení společnost chtěla, aby čtečka uměla pracovat i s bankovními kartami. Celkem firma do projektu investovala 48 milionů korun. Na velkou část získala dotaci od EU. Zájem cestujících v ostravské MHD o platbu jízdného bankovní kartou roste. Každý den takto loni v průměru koupili několik tisíc jízdenek.

DPMO v roce 2016 po Olomouci přepravil 54,7 milionu lidí, stejně jako v roce 2015, kdy se ve městě zastavil několikaletý pokles počtu cestujících v tramvajích a autobusech městské hromadné dopravy. DPMO, jehož stoprocentním vlastníkem je město, předloni provozoval 68 tramvajových vozidel a 77 autobusů. Údaje za loňský rok zatím nebyly zveřejněny.

Zdroj: ČTK

Motoristé musí opět platit za nepojištěná vozidla

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: pixabay.com

[quote]Motoristé musí opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Novela zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla již nabyla platnosti. V minulosti již poplatek za nepojištěná vozidla v zákoně byl, zákonodárci jej ale v roce 2014 zrušili.[/quote]

Příspěvek se bude počítat jako součin počtu dní, kdy bylo bez pojištění, a příslušné sazby, kterou by podle druhu auta stanovilo vyhláškou ministerstvo financí.

Předloha také zpřesňuje, kdo musí mít uzavřeno povinné ručení. Doposud zákon uváděl, že vozidlo může na veřejných pozemních komunikacích provozovat pouze ten, kdo má sjednané pojištění. Povinnost se nyní rozšiřuje tak, aby pojištění muselo mít každé auto v registru, s výjimkou aut zapsaných jako vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená.

Kancelář pojistitelů spravuje garanční fond, ze kterého se vyplácejí náhrady škod způsobených nepojištěnými vozidly. Kancelář po majitelích nepojištěných aut škodu vymáhá. V důvodové zprávě stojí, že dlouhodobě se takto podaří vybrat asi 30 procent výdajů z garančního fondu. Poslanci při předkládání návrhu argumentovali také tím, že na vyplácení těchto náhrad se nyní podílejí ti vlastníci a provozovatelé, kteří svou povinnost mít auto pojištěné plní.

Zdroj: ČTK

Souzený šéf ruských autodopravců chce být prezidentem

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Šéf organizace ruských dálkových autodopravců Andrej Bažutin hodlá oznámit kandidaturu na prezidenta, oznámila dnes rozhlasová stanice Echo Moskvy. Bažutin se skrývá na neznámém místě poté, co uprchl z budovy petrohradského soudu. Od roku 2015 stojí v čele boje proti výběru mýtného, který podle kritiků okrádá dopravce a obohacuje ruské oligarchy.[/quote]

Systém výběru mýta na ruských státních silnicích zavedla ruská vláda před třemi lety s cílem kompenzovat výdaje na opravu silnic poškozených těžkými nákladními automobily. Bez soutěže vláda zvolila systém Platon společnosti RT-Invest, která patří miliardářské rodině Rotenbergových blízké prezidentu Vladimiru Putinovi.

Dálkoví dopravci od počátku systém kritizovali a organizovali stávky a protestní demonstrace, které podpořila řada opozičních stran od komunistů po liberály. Tažení autodopravců, kteří jsou vzhledem k rozloze Ruska důležitou složkou ruské ekonomiky, má podporu i známého ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného.

Vláda ale proti dopravcům tvrdě zasáhla. Šéf jejich sdružení Bažutin byl v prosinci zadržen a odsouzen k 15 dnům vězení za údajné řízení bez dokladů. Bezprostředně po zadržení byl znovu zatčen a odsouzen na dalších deset dnů za pořádání nepovolených protestů. Z budovy petrohradského soudu ale uprchl a skrývá se na neznámém místě.

Samotné sdružení bylo v prosinci zařazeno mezi „zahraniční agenty“, protože podle ruského ministerstva financí dostalo finanční podporu od čtyř německých občanů. Podle průzkumů veřejného mínění stanovisko autodopravců podporuje 70 procent Rusů.

Bažutin ze svého úkrytu oznámil, že dnes ohlásí svou kandidaturu na prezidentský úřad. V dagestánské metropoli Machačkale ho má podpořit shromáždění voličů, což je podmínka kandidátské registrace. Prezidentské volby, za jejichž jasného vítěze je předem označován Putin, se v Rusku uskuteční v březnu.

Zdroj: ČTK

Výběr mýta od kamionů loni stoupl na rekordních 10,4 miliardy Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote] V loňském roce zaplatily kamiony v Česku na mýtném rekordních 10,4 miliardy Kč, což je meziročně o 5,2 procenta více. Za zvýšením je hospodářský růst jak v ČR, tak i ostatních evropských zemích. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch.[/quote]

Prosinec s mnoha svátky přinesl do Státního fondu dopravní infrastruktury tradičně nejnižší částku, a to 749,7 milionu Kč, tedy meziročně o tři procenta více. Nejsilnějším měsícem dosavadní jedenáctileté historie českého mýta je loňský listopad, kdy stát kamionům předepsal rekordních 960 milionů korun. Český elektronický mýtný systém vybral pro stát od kamionů na mýtném za 11 let fungování 87.926.537.797 korun, uvedl Kapsch.

Nárůst nebyl silnější z důvodu ekologického efektu, kdy jsou nejnižšími kilometrovými sazbami upřednostňovány kamiony s motory v emisní třídě EURO VI, přičemž jejich podíl na zaplaceném mýtném rychle vyrostl už na 53 procent.

Nejsilnějším týdnem loňského roku i jedenácti let mýta je letošní předvánoční 49. týden, kdy systém vybral 230 milionů korun. Nejlepším dnem roku a historie se pak stal čtvrtek 26. října s vybranými téměř 49 miliony korun.

Provozní náklady placené z vybraného mýta konsorciu firem pod vedením Kapsch představovaly v minulém roce 1,525 miliardy Kč a jejich podíl na vybraném mýtu celoročně klesl na 15 procent. Státu tak z každé vybrané stokoruny zůstává 85 korun. Účinnost výběru mýta byla v průměru 99,6 procenta.

V současnosti běží tendr na správu mýtného systému po roce 2019, který vypsalo ministerstvo dopravy. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči – Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Rok 2017 byl nejbezpečnějším v civilní letecké dopravě

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Rok 2017 byl podle předběžné bilance nejbezpečnějším rokem v civilní letecké dopravě. Podle nizozemského střediska pro leteckou bezpečnost (ASN) zahynulo během uplynulého roku při devíti leteckých neštěstích celkem 67 lidí, tedy nejméně v zaznamenané historii. Smrtelné nehody velkých osobních letadel ASN v roce 2017 nezaznamenala vůbec žádné.[/quote]

Z 67 obětí zahynulo přímo na palubě letadel 32 lidí, zbylých 35 zemřelo v důsledku leteckých neštěstí na zemi. Podle statistik ASN letadla ročně přepraví asi 3,7 miliardy pasažérů, v roce 2025 by to mohlo být dokonce devět miliard. Většina strojů, které v loňském roce havarovaly, byla letadla sportovní a nákladní.

Statistika ASN nezahrnuje nehody vojenských letadel nebo malých letounů do kapacity 14 pasažérů.

V roce 2016 při šestnácti neštěstích civilních letadel zahynulo podle ASN 303 lidí. Nejtragičtější nehodou civilního stroje byl pád letadla bolivijských aerolinek v Kolumbii, při němž zahynulo 71 lidí včetně členů brazilského fotbalového týmu Chapecoense. V roce 2015 ASN napočítalo 560 mrtvých při nehodách civilních strojů.

Statistická pravděpodobnost, že člověk přijde při civilním letu v důsledku havárie o život, byla v 70. letech v průměru jedna ku 264.000. Loni to bylo jedna ku 127,5 milionu.

Zdroj: ČTK

Spotřeba na hlavu v pps 2016 se různí v EU mezi 53 % and 132 % průměru EU

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Skutečná individuální spotřeba (AIC) je mírou hmotného blahobytu domácností. Podle údajů Eurostatu z 14.12. v členských státech v roce 2016 se průměrná AIC na obyvatele vyjádřená v normách kupní síly (PPS) pohybovala od 53 % průměru Evropské unie (EU) v Bulharsku po 132 % v Lucembursku.[/quote]

Osmnáct členských států pod průměrem EU

Deset členských států mělo v roce 2016 AIC na úrovni nad průměrem EU. Nejvyšší úroveň byla v Lucembursku (32% nad průměrem EU) před Německem (o více než 20% výše). Následovalo Rakousko, Spojené království, Finsko, Dánsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Švédsko, které zaznamenaly úroveň mezi 10% a 20% nad průměrem EU.

AIC na obyvatele třinácti členských států leží mezi průměrem EU a níže do 30 %. V Itálii, Irsku a na Kypru byly úrovně 10 % nebo méně pod průměrem EU, Španělsko, Litva, Portugalsko a Malta byly nižší mezi 10 % a 20 %. Česká republika, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Polsko a Estonsko byly mezi 20 % a 30 % pod průměrem.

Pět členských států zaznamenalo AIC na obyvatele o více než 30 % pod průměrem EU. Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko byly mezi 30 % a 40 % nižší, Chorvatsko a Bulharsko měly AIC na obyvatele o více než 40% pod průměrem EU.

V posledních třech letech byl průměrný AIC na obyvatele ve srovnání s průměrem EU ve většině členských států relativně stabilní. Zřetelné zvýšení však bylo zaznamenáno v Rumunsku (61 % průměru EU v roce 2016 ve srovnání s 56 % v roce 2014), Litvě (85 % oproti 81 %) a Estonsku (72 % oproti 69 %). Naproti tomu nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Lucembursku (132 % v roce 2016 vs. 138 % v roce 2014), následovaný Rakouskem (119% oproti 122 %), Belgií (112 % oproti 115%) a Řeckem (77 %  oproti 80 %).

HDP na obyvatele se v jednotlivých členských státech lišil o jednoho do pětinásobku. Hrubý domácí produkt (HDP) je mírou ekonomické aktivity. V roce 2016 se HDP na obyvatele vyjádřený v PPS pohyboval mezi 49 % průměru EU v Bulharsku a 258 % v Lucembursku.

Metody a definice


Údaje uvedené v této tiskové zprávě jsou vytvořeny programem Eurostat-OECD pro parity kupní síly. Použitá úplná metodika je popsána v Metodické příručce Eurostatu a OECD o paritě kupní síly.
Skutečná individuální spotřeba se skládá ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda jsou zboží a služby nakupovány a hrazeny domácnostmi, vládou nebo neziskovými organizacemi. Při mezinárodním srovnávání objemů spotřeby je AIC často považováno za nejvýhodnější opatření, protože není ovlivněno skutečností, že organizace některých důležitých služeb spotřebovaných domácnostmi, jako jsou zdravotní a pedagogické služby, se v jednotlivých zemích značně liší.

Standard kupní síly (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi. Za jeden PPS se tedy kupuje stejný objem zboží a služeb ve všech zemích. Tato jednotka umožňuje smysluplné srovnávání objemů ekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích. Agregáty vyjádřené v PPS jsou odvozeny vydělením agregátů v běžných cenách v národní měně podle příslušné parity kupní síly (PPP). Úroveň nejistoty spojená se základními cenami a údaji o národních účtech a metodami použitými pro sestavování PPP naznačují, že rozdíly mezi zeměmi, které mají indexy v blízkém rozmezí, by neměly být příliš interpretovány.

Poznámky podle zemí

Irsko: Irský hrubý domácí produkt byl v roce 2015 podstatně ovlivněn přemístěním bilancí velkých nadnárodních podniků ze zemí mimo EU do Irska. Více informací naleznete na internetových stránkách Eurostatu.

Lucembursko: Vysoký HDP na obyvatele v Lucembursku je částečně způsoben vysokým podílem přeshraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti země. Zatímco přispívají k HDP, tito pracovníci nejsou zohledňováni jako součást obyvatelstva, který se používá k výpočtu HDP na obyvatele.

 

1...1 0521 0531 054...1 121Strana 1 053 z 1 121

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253