Sobota, 12 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1058

Druhé čtvrtletí roku 2017: Přebytek běžného účtu v EU28 41,9 mld. A v EU Přebytky 39,5 mld. obchodu se službami

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle odhadu Eurostat ze 4. října má EU-28 ve druhém čtvrtletí roku 2017 přebytek ve výši 41,9 miliardy EUR (1,1 % HDP) v porovnání s přebytkem 49,4 miliardy EUR (1,3 % HDP) v prvním čtvrtletí roku 2017 a z přebytku 58,6 miliardy EUR (1,6% HDP) ve druhém čtvrtletí roku 2016.[/quote]

Ve druhém čtvrtletí roku 2017 se přebytek účtu zboží mírně snížil (+ 34,3 mld. EUR oproti + 34,5 mld. EUR), stejně jako přebytek účtu služeb (+ 39,5 mld. EUR oproti + 40,3 mld. EUR). Zvýšil se schodek účtu primárního důchodu (- 7,8 mld. EUR ve srovnání s – 2,2 mld. EUR), stejně jako schodek účtu druhotných důchodů. Schodek kapitálového účtu klesl (- 13,4 mld. EUR oproti – 13,9 mld. EUR).

Bilance běžného účtu EU28 a EA19 kalendářně a sezónně upravená jako % HDP

Hlavní partneři

Ve druhém čtvrtletí roku 2017  na  základě sezóoně neupravených dat zaznamenala EU největší přebytky  s USA (+30,2 mld. €), Švýcarskem ((+22,0 mld. €), Hongkongem (+ 6,9 miliardy €), Brazílií (+ 5,9 miliardy €) A Kanadou (+ 5,3 mld. EUR). Schodek byl s Čínou (_22,0 mld. €), Ruskem (-6,6 mld.€), Japonskem0) -5,9 mld.€),  offshore finančními centry (- 3,0 miliardy eur) a Indií (- 0,5 miliardy €).

Finanční účet
Na základě sezónně očištěných údajů se přímá investiční aktiva EU28 v druhém čtvrtletí roku 2017 zvýšila o 42,2 miliardy €, zatímco přímé investice se zvýšily o 221,0 miliardy € V důsledku toho byla EU28 čistým příjemcem přímých investic ve druhém čtvrtletí roku 2017za 178,9 miliardy €. Portfoliové investice zaznamenaly čistý odliv ve výši 35,1 mld. €, zatímco u ostatních investic došlo k čistému přílivu 7,2 mld. €.

Běžný účet členských států (včetně toků uvnitř EU)
         Pokud jde o celkovou částku (v rámci EU a mimo EU), zůstatky běžného účtu EU-28 jsou ve druhém čtvrtletí roku 2017 u 13 států s přebytkem a a u 14 se schodkem, Kypr měl vyrovnaný účet ve 2. Q. Nejvyšší přebytky zaznamenaly Německo (+ 55,7 mld. €), Nizozemsko (+ 15,4 mld. €), Itálie (+ 10,7 mld. €) a Dánsko bn). Největší schodky mělo Spojené království  (-23,3 mld.€), , Rumunskou (- 2,2 miliardy €) a Francie (- 2,0 miliardy €).

Geografické informace
Evropská unie (EU28) zahrnuje Belgii, Bulharsko, Českou republiku, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francii,Chorvatsko,  Itálii, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maďarsko, Maltu,Nizozemí, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království.
Do eurozóny (EA19) patří Belgie, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko.
Offshore Financial Centers (OFC) je agregát zahrnující 40 zemí. Obsahuje například finanční centra jako Lichtenštejnsko, Guernsey, Jersey, Ostrov Man, Andorra, Gibraltar, Panama, Bermudy, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy, Bahrajn, Hongkong, Singapur a Filipíny.

Metody a definice

Běžný účet zahrnuje veškeré transakce, které se vyskytují mezi rezidentskými a nerezidentskými subjekty, a týká se mezinárodního obchodu se zbožím a službami, jakož i primárního a sekundárního důchodu. Kapitálový účet zahrnuje kapitálové transfery a nabývání a nakládání s neprodukovanými nefinančními aktivy. Finanční účet zaznamenává transakce a závazky a uskutečňuje se mezi rezidenty a nerezidenty a dále se dělí na přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice, finanční deriváty a opce na akcie zaměstnanců a rezervní aktiva. Další podrobnosti týkající se statistických pojmů a definic naleznete na internetových stránkách Eurostatu.

Evropská centrální banka (ECB) je pověřena Evropskou investiční bankou (ECB) a Evropskou investiční bankou (ECB). , čtvrtletní a roční agregáty EU. Agregáty pro eurozónu a EU jsou sestavovány důsledně na základě transakcí členských států s rezidenty Evropské unie.

Geografické rozložení vybraných položek platební balance EU28 kalendářně a sezónně neupravené (mld.€)

Evropská komise aktualizuje evropské předpisy o právech cestujících po železnici

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle zprávy Evropské komise z 28.9. by cestující měli požívat plné ochrany bez ohledu na to, kam v EU cestují. Komise jim chce také zaručit poskytování dostatečných informací a výrazně zvýšit práva cestujících se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace. Návrh je přitom přiměřený a připouští, že za přísně daných okolností mohou být železniční dopravci zproštěni povinnosti poskytnout cestujícím náhradu za zpoždění vlaku.[/quote]

Komisařka pro dopravu, Violeta Bulcová, prohlásila:

„Díky EU mají cestující celou řadu práv, ať už v ní cestují kamkoliv. Příliš mnoho Evropanů, kteří jezdí vlakem, ať už příležitostně, nebo denně, však o svých právech stále není dostatečně informováno. A to chceme svým novým návrhem napravit. Věřím, že naše iniciativa železniční dopravu v Evropě posílí a že nastolí rovnováhu mezi ochranou cestujících a zachováním konkurenceschopnosti železničního odvětví,“ 

Aktualizace stávajících předpisů o právech cestujících v železniční dopravě, které jsou předmětem návrhu, se soustřeďují na pět hlavních oblastí:

  1. Jednotné uplatňování předpisů: Předpisy o právech cestujících by měly začít platit i pro dálkové vnitrostátní a mezinárodní městské, příměstské a regionální V současnosti je uplatňuje v plném rozsahu pouze pět členských států[1]; ostatní zavedly výjimky různého stupně, čímž jsou práva cestujících značně omezena.
  2. Informace a nediskriminace: Informace o právech cestujících by měly být lépe podávány, např. tištěny na jízdenky. Cestující s navazujícími spoji, na něž mají samostatné jízdenky, musí být informováni, zda se jejich práva vztahují na celou cestu, nebo pouze na určitý úsek. Zakazuje se diskriminace kvůli státní příslušnosti nebo místu
  3. Více práv pro osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu: Navrhuje se zavést zákonný nárok těchto osob na pomoc na všech spojích a na náhradu za ztrátu nebo poškození specifických pomůcek umožňujících jim pohyb. Důležité informace se musí podávat dostupnou formou a zaměstnanci železničních podniků musí projít školením pro práci s těmito
  4. Vymáhání práv, vyřizování stížností a sankce: Měly by se zavést jednoznačné lhůty a způsoby vyřizování stížností a jasně stanovit úkoly a odpovědnost vnitrostátních orgánů pověřených uplatňováním a vymáháním práv cestujících.
  5. Přiměřenost a spravedlnost: Měla by se zavést výjimka z důvodu „vyšší moci“, na základě které by železniční dopravci byli zproštěni povinnosti vyplácet odškodnění v případě zpoždění následkem přírodní pohromy, kterou nemohli předpokládat a které nemohli zabránit. Podle stávajících předpisů musí dopravci i v těchto případech odškodnění vyplácet.

Další kroky

Než návrh Komise vstoupí v platnost, musí ho posoudit a přijmout Evropský parlament a Rada (neboli členské státy).

V rámci plánovaného otevírání vnitrostátních trhů konkurenci se v současnosti rozvíjí jednotný trh osobní železniční dopravy, a to ve snaze zvětšit podíl železniční dopravy oproti ostatním druhům dopravy, k čemuž je nezbytná právě vysoká kvalita služeb a ochrana práv cestujících.

Související informace

Evropská unie je jediné místo na světě, jehož občany chrání kompletní soubor práv cestujících – ať už cestují letadlem, vlakem, lodí, autobusem nebo autokarem. Předpisy EU upravující práva cestujících v železniční dopravě jsou v platnosti od prosince 2009.

Díky unijním předpisům mají například cestující v některých členských státech nárok na finanční odškodnění, pokud se jejich vlak zpozdí na příjezdu o hodinu nebo déle. V případě zpoždění mohou také cestující mít nárok na jídlo a občerstvení (přiměřeně délce čekací doby), a pokud musí zůstat v daném místě přes noc, i na ubytování.

Veškeré informace lze nalézt na internetových stránkách Vaše Evropa, kde jsou práva cestujících přeložena do všech jazyků EU. K dispozici je také bezplatná aplikace pro Google Android, iPhone, iPad a Windows Phone.

[1] Belgie, Dánsko, Itálie, Nizozemsko a Slovinsko.

Praha zrušila platnost dopisu s výhradami ke stavbě okruhu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pražská rada včera zrušila platnost dopisu radní Jany Plamínkové ministerstvu životního prostředí, v kterém vypsala výhrady k posudku vlivu stavby Pražského okruhu mezi D1 a D11 na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z usnesení radních. Vedení města naopak s vydáním kladného rozhodnutí souhlasilo. Vyjádření v rámci EIA je podmínkou pro to, aby příprava stavby okruhu mohla pokračovat. Kvůli dopisu ve středu byla radní vyzvána k rezignaci a její odvolání.[/quote]

,,Hlavní město Praha nemá žádné připomínky k posudku o vlivech záměru silničního okruhu kolem Prahy, stavba 511 Běchovice-dálnice D1 na životní prostředí a doporučuje příslušnému úřadu vydání souhlasného stanoviska EIA,“ píše se v usnesení.

Radní pro infrastrukturu Plamínková odeslala 26. září na ministerstvo životního prostředí dopis, ve kterém požaduje přepracování části stavby, konkrétně mimoúrovňové křižovatky Dubeč. Projekt nyní prochází procesem posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Plamínková v dopise zpochybňuje například dopravně inženýrské podklady. Rozpory podle ní existují i mezi hodnotami intenzity dopravy uvedenými v jednotlivých přílohách dokumentace.

Dopis vyvolal negativní reakci opozice i náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka. Plamínková byla vyzvána k odstoupení a bude ji chtít odvolat na mimořádném jednání zastupitelstva, které si opozice kvůli dostavbě okruhů vyžádala. Kdy jednání bude, není zatím určeno.

,,Je to zcela absurdní a nepochopitelná situace ve chvíli, kdy v podstatě celé zastupitelstvo napříč politickými stranami podporuje dostavbu obchvatu mezi dálnicemi D1 a D11. Je nezbytné, aby radní Plamínková vysvětlila, čí zájmy na zablokování dostavby pražského obchvatu v tomto případě zastává,“ uvedl v reakci na dopis pražský zastupitel a místostarosta Prahy 3 Alexander Bellu.

,,Vyjádření v žádném případě neznamenalo protahování této stavby. Ve skutečnosti se jednalo o vyjádření k vlivu dopravní stavby na zdraví obyvatel. Je absurdní, aby takové pozdvižení vzbudilo pouhé upozornění na možnost lepší ochrany obyvatel před hlukem v místě jedné z budoucích velkých mimoúrovňových křižovatek,“ píše ve vyjádření STAN.

,,Jako radní pro životní prostředí jsem ze svých kompetencí povinna vyjadřovat se ve prospěch ochrany občanů k otázkám vlivu stavby na veřejné zdraví a životní prostředí. Upozornila jsem na dílčí nedostatek v ochraně před hlukem a požádala o jednoduchou nápravu. To se také stalo, nic víc,“ dodala Plamínková.

Praha nemá dokončen vnitřní silniční okruh kolem centra města ani vnější obchvat celé metropole. Vnější okruh měří asi 80 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Chybí severozápadní část mezi Ruzyní, Suchdolem a Březiněvsí a jihovýchodní mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Blíže k zahájení stavby je jihovýchodní část, která by se mohla začít stavět v roce 2019. V případě dokončení vnitřního okruhu, kde schází úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy, se nyní hovoří o začátku stavby v roce 2024.

Zdroj: ČTK

Lanovka na Petřín bude od pondělí kvůli údržbě mimo provoz

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Od pondělí 9. do středy 25. října nebude jezdit lanovka z Újezdu na Petřín. Důvodem je pravidelná revize. Informoval o tom pražský dopravní podnik (DPP). Odstávky lanové dráhy jsou každoročně na jaře a na podzim z důvodu údržby, oprav a technických revizí. Lanovka patří do pražské integrované dopravy a platí na ní jízdenky MHD.[/quote]

Součástí prací bude například geodetické měření rozchodu kolejí, údržba vozů a stanic, čištění odvodnění nebo nátěry a další opravy budov. Během odstávky bude DPP také nacvičovat evakuaci cestujících z vozů v případě krizové situace.

Lanovou dráhu na Petřín, která je v provozu od 09:00 do 23:20, loni využilo zhruba 1,75 milionu cestujících. Nejvytíženější je v létě, kdy přepraví asi 200.000 lidí za měsíc. V zimní sezoně to je v průměru 110.000 lidí. Od listopadu do března má lanovka interval čtvrt hodiny, od dubna do října deset minut.

Poprvé se lanovka rozjela v létě 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Na přelomu let 2015 a 2016 se dočkala výrazné opravy trati, včetně nového mostu.

Zdroj: ČTK

Nízké ceny dopravních staveb povedou ke krachu firem

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Nízké ceny stavebních prací v silničních a železničních stavbách jsou dlouhodobě neudržitelné. Pokud současný trend levných nabídek firem ve státem vyhlašovaných výběrových řízeních potrvá, část stavebních firem zkrachuje. Na včerejší konferenci k dopadu cen na bezpečnost výstavby to řekl státní tajemník ministerstva dopravy zodpovědný za sekci ekonomiky a fondů EU Tomáš Čoček. Trend vysokého rozdílu odhadovaných cen a konečných cen ve veřejných soutěžích potvrzují státní investorské organizace.[/quote]

Nízké ceny jsou v posledních letech hlavním kritériem pro výběr vítězů ve veřejných zakázkách. V současnosti se konečné ceny stavebních prací při výstavbě silnic a dálnic pohybují v rozmezí od 55 procent do 73 procent původní odhadní ceny projektu, uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa.

O něco vyšší ceny firmy nabízejí v železničním stavitelství. Tam se podle náměstka ředitele správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmíra Nejezchleba ceny staveb pohybují kolem 75 procent odhadu. Naproti tomu u technologických zakázek například při dodávkách železničních zabezpečovacích zařízení, se ceny pohybují na úrovni 95 procent odhadu.

Ceny okolo 70 procent přitom SŽDC považuje za rizikové. Podle Nejezchleba to není tím, že by se stavební společnosti snažily snižovat technologické standardy staveb. Nízké ceny ale vedou k rozpadu subdodavatelského systému. Dodavatelé například materiálu nejsou v průběhu výstavby schopni dále na výstavbě spolupracovat za ceny, které si dodavatelé u nich původně nasmlouvali.

Mediálně známá je v tomto případě stavba obchvatu Třince na silnici I/11 . Portugalská firma Mota – Engil vloni přechodně přerušila stavbu poté, co se její tuzemský partner SDS Exmost dostal do insolvence. Podobný vývoj by podle Nejezchleba měl na železnici ještě významnější dopad než v silniční výstavbě. Vedl by totiž k prodloužení železničních výluk, které během stavby komplikují dopravu.

Zdroj: ČTK

Sdílená ekonomika vyžaduje regulaci, shodla se pracovní skupina

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Řidiči jezdící podle mobilních aplikací musí mít jiná pravidla než klasické taxislužby. Sdílenou ekonomiku je ale nutné regulovat. Po včerejší schůzce zástupců ministerstev a pražské a brněnské samosprávy to řekl vládní zmocněnec pro digitální agendu Ondřej Malý. Změny pravidel v taxislužbě, které si vyžaduje stále častější využívání mobilních aplikací tipu Uber, přinese novela zákona, kterou připraví ministerstvo dopravy. Část navrhovaných legislativních úprav už představilo veřejnosti. Současná Sněmovna už ale novelu schvalovat nestihne.[/quote]

V taxislužbě ministerstvo dopravy zvažuje, zda nepostavit na roveň data o přepravě získaná prostřednictvím mobilních aplikací a klasických taxametrů za předpokladu, že bude mít stát možnost tato data kontrolovat. Takováto vozidla by z pohledu ministerstva vykonávala taxislužbu, ale za mírně pozměněných podmínek.

,,Zákazník by si musel objednávat službu jen prostřednictvím aplikace, nemohl by zastavit vozidlo běžně na ulici,“ uvedl náměstek ministra dopravy Ladislav Němec.

Ministerstvo také navrhuje umožnit, aby místo označení taxi na střeše mohlo být auto pro přepravu označeno pouze nálepkou jako v některých evropských zemích.

Takto označená vozidla by ale přišla o některé výhody, které mají zřetelně označená vozidla taxi. Jde například o možnost jízdy ve vyhrazených pruzích pro MHD a právě vozy taxislužby nebo o stání na vyhrazených místech.

Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové jdou návrhy ministerstva dopravy správným směrem. Počká si ale na definitivní podobu návrhu novely zákona, aby ji mohla komentovat. K problematice taxislužby a sdílené ekonomiky se v pátek také sejde pracovní skupina na ministerstvu dopravy, která by měla dosavadní návrhy, které jsou zatím jen body pro diskusi, více konkretizovat.

Kromě taxikářů, kteří se nejčastěji vymezují právě proti americké společnosti Uber, vyvolává spory využívání aplikace Airbnb pro krátkodobý pronájem bytů a nemovitostí turistům. Neregulované využívání podobných aplikací vede podle kritiků k růstu cen nájemního bydlení a představuje nekalou konkurenci ubytovacích zařízení.

Problematiku sdílené ekonomiky kromě české vlády řeší Evropská komise. Výsledek jejího rozhodování se podle ministerstva dopravy očekává v listopadu.

Zdroj: ČTK

Komise představí další kroky směrem k silnější, účinnější a spravedlivější migrační a azylové politice EU

Od
Michaela Drábková
-

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září uvedl:

„I přes diskuse a mnohé spory v této otázce se nám podařilo dosáhnout nemalého pokroku (…). Nyní musíme naše úsilí zdvojnásobit. Před koncem měsíce předloží Komise nový soubor návrhů zaměřených na navracení uprchlíků, solidaritu s Afrikou a otevření legálních cest přesunů.“

Komise rekapituluje pokrok při provádění evropského programu pro migraci z roku 2015 a stanoví další kroky s cílem doplnit prvky, které zbývají k vytvoření silnější, spravedlivější a účinnější migrační a azylové politiky EU. Na základě dosavadního pokroku Komise představuje soubor nových iniciativ v klíčových oblastech: nový program přesídlení pro nejméně 50 000 uprchlíků, pilotní projekty v oblasti legální migrace, které může Komise pomoci financovat a koordinovat, a nová opatření ke zvýšení účinnosti návratové politiky EU. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby urychleně pokročily v reformě společného evropského azylového systému a vyvinuly další úsilí o spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi migrace, zejména poskytnutím dodatečných příspěvků do svěřenského fondu EU pro Afriku.

První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl:

„Naše společné úsilí o řešení migrační a uprchlické krize má hmatatelné výsledky – počet nelegálních vstupů ve východním i centrálním Středomoří výrazně poklesl. Čeká nás však ještě značný kus práce, a proto musíme v nastoleném kurzu pokračovat a dále konsolidovat komplexní přístup EU k migraci tím, že odstraníme zbývající mezery.“

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová uvedla:

„Během posledních dvou letech se nám podařilo vybudovat politiku EU v oblasti migrace, která začíná přinášet výsledky. Jde tu o řízení jednoho z nejsložitějších strukturálních jevů naší doby, nikoli dočasné mimořádné situace. Naše spolupráce s partnery v Africe, ale také s OSN již začala nést ovoce – je zajištěna lepší ochrana migrantů, aktivity obchodníků s lidmi a převaděčů jsou méně ziskové a existují alternativy a legální cesty migrace. Budeme pokračovat v práci v tomto směru: uspějeme pouze tehdy, pokud bude naše úsilí společné a důsledné.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos k tomu dodal:

„Nastal čas učinit další kroky k vytvoření spravedlivé, pevné a realistické migrační politiky EU. To znamená nadále projevovat solidaritu s nejvíce zasaženými členskými státy, ale také rychle nalézt vhodný kompromis ve věci reformy společného evropského azylového systému. Znamená to také zlepšit navracení, proto navrhujeme v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vytvořit skutečné operační středisko EU pro navracení. A musíme nabídnout reálné alternativy k podnikání nebezpečných nelegálních cest do Evropy. Zásadní význam má tudíž investice do více legálních cest, jejichž účelem může být nejen ochrana, ale také studium či zaměstnání. “

Přezkum v polovině období evropského programu pro migraci ukazuje, že řízení migrace EU během posledních dvou let mělo pozitivní dopad na snižování motivace k nelegální migraci, posílení ochrany našich vnějších hranic, dodržení naší povinnosti pomáhat uprchlíkům a posílení legálních cest

do Evropy. Nyní je zásadní na základě těchto výsledků zachovat stávající úsilí, zintenzivnit snahy o stabilnější a strukturálnější řešení a zůstat připraveni k reakci na nepředvídané situace, jelikož migrační tlak na Evropu je i nadále vysoký. Komise proto navrhuje tyto další kroky:

Nadále zajišťovat solidaritu

Vůbec první rozsáhlý relokační mechanismus koordinovaný EU, v jehož rámci bylo dosud přemístěno více než 29 000 osob, přispěl k významnému snížení tlaku na azylové systémy Itálie a Řecka.

Bezprostřední prioritou je nyní zajistit urychlenou relokaci všech zbývajících způsobilých osob, které do Řecka a Itálie dorazily do 26. září. Celkem má být v rámci tohoto režimu skutečně relokováno přibližně 37 000 osob.

Migrační tlak na Itálii a Řecko ale zůstává nadále vysoký v důsledku nahromaděných nevyřízených případů osob, které na jejich území přišly v roce 2016 a v první polovině roku 2017. Komise je připravena poskytnout finanční podporu členským státům, jejichž úsilí v oblasti relokací jde nad rámec současných mechanismů. Měla by rovněž pokračovat pomoc Itálii a Řecku poskytovaná úřadem EASO a dalšími agenturami EU, a bude-li to nezbytné, musí být posílena.

Nemůžeme však také nadále spoléhat na opatření ad hoc. Komise proto vyzývá společné normotvůrce, aby se chopili stávající příležitosti a učinili zásadní pokrok v reformě společného evropského azylového systému a zejména dublinského nařízení.

Posílit legální cesty migrace: nejméně 50 000 nových míst pro přesídlení

Komise doporučuje vytvořit nový program EU pro přesídlení, který by v příštích dvou letech umožnil dostat do Evropy nejméně 50 000 nejzranitelnějších osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Tento návrh je součástí snahy Komise poskytovat realizovatelné bezpečné a legální alternativy osobám, které jinak riskují život v rukou zločinných sítí převaděčů. Nový režim bude v platnosti do října 2019 a bude vycházet ze stávajících úspěšných programů přesídlování, které poskytly nový domov více než 23 000 osob v EU a jejichž platnost se nyní chýlí ke konci.

Komise vyčlenila na podporu úsilí členských států v oblasti přesídlování 500 milionů eur.

Přesídlování z Turecka a Blízkého východu musí pokračovat, ovšem je nutné klást větší důraz na přesídlování zranitelných osob ze severní Afriky a z Afrického rohu, zejména z Libye, Egypta, Nigeru, Súdánu, Čadu a Etiopie. To přispěje k další stabilizaci migračních toků na trase přes centrální Středomoří a podpoří především Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při zřizování mechanismu pro nouzovou evakuaci z Libye. Doporučení navazuje na přijímání závazků zahájené dne 4. července 2017, v jehož rámci doposud 11 členských států učinilo 14 000 závazků, a doplňuje tyto závazky. Umožní překlenout období do přijetí nového stálého rámce EU pro přesídlování, který Komise navrhla v červenci 2016.

Kromě toho Komise vyzývá členské státy, aby zřídily programy soukromého sponzorování, jež umožní soukromým skupinám nebo organizacím občanské společnosti organizovat a financovat přesídlování v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Za tímto účelem Komise vyzvala úřad EASO, aby se zainteresovanými členskými státy koordinoval pilotní projekt týkající se systémů soukromého sponzorování.

Aby se nelegální toky migrace přeměnily v ekonomickou migraci do členských států EU založenou na potřebách, navrhuje Komise koordinovat a finančně podpořit pilotní projekty s třetími zeměmi v oblasti legální migrace. Tyto projekty by se měly zpočátku zaměřit na země, které prokázaly politickou angažovanost při hledání společných řešení problematiky nelegální migrace a zpětného přebírání nelegálních migrantů. Evropský parlament a Rada by také měly urychleně dosáhnout dohody a přijmout návrh revize modré karty EU předložený Komisí, který zlepší schopnost EU přilákat vysoce kvalifikované pracovníky a udržet si je a zajistí, aby se členské státy mohly opřít o pracovní sílu, kterou potřebují, a to tehdy, když ji potřebují.

Společná vízová politika EU je rovněž důležitým nástrojem mobility, který usnadňuje zejména cestovní ruch a podnikání, ale je také klíčovým nástrojem pro předcházení bezpečnostním rizikům nebo rizikům nelegální migrace. Komise posoudí, zda stávající vízová politika i nadále odpovídá současným a budoucím výzvám, a zváží nutnost její modernizace.

Účinnější politika EU v oblasti navracení

Jelikož míra navracení zůstává nedostatečná (v letech 2014–2 015 byla přibližně 36%) a protože z členských států EU má být v blízké budoucnosti navráceno asi 1,5 milionu osob, navrhuje Komise ve všech ohledech zintenzivnit činnost v oblasti navracení. Odbor pro navracení Evropské pohraniční a pobřežní stráže bude významně posílen, aby tato agentura mohla uplatňovat skutečně proaktivní přístup k řízení navracení a podněcovat a koordinovat řízení navracení v celé EU.

Členské státy musí v souladu s doporučením Komise z roku 2017 a aktualizovaným akčním plánem v oblasti navracení a v úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž zpřehlednit své návratové politiky. Za tímto účelem Komise zveřejňuje revidovanou příručku k navracení osob, která zahrnuje všechna tato doporučení vnitrostátním orgánům v oblasti navracení. Členské státy na vnějších hranicích mohou ve vhodných případech použít přístup založený na hotspotech, aby mohly urychleně řídit návratové operace, zejména v situacích významného nárůstu počtu příchozích osob.

V oblasti zpětného přebírání osob musí být použity všechny dostupné pobídky a nástroje na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby se zvýšila spolupráce ze strany zemí původu.

Vnější rozměr: dosáhnout pokroku v rámci pro partnerství

Od loňského zřízení rámce pro migrační partnerství bylo při společném řízení migračních toků se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi dosaženo dobrých výsledků. Tento pokrok je třeba zachovat a v řadě klíčových otázek je zapotřebí vyvinout více úsilí. To se týká mimo jiné posílení svěřenského fondu EU pro Afriku, a zejména části fondu určené severní Africe, prostřednictvím dodatečného finančního přispění členských států.

Jelikož se počet příjezdů i počet úmrtí na moři snížil, společná práce na trase přes centrální Středomoří musí pokračovat. Ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci je třeba zintenzivnit činnost týkající se zlepšování situace migrantů, kteří uvízli v Libyi, zejména v zajišťovacích zařízeních, jakož i úsilí o prosazování sociálně- ekonomických příležitostí pro místní komunity, práci v oblasti asistovaných dobrovolných návratů a posilování kapacity libyjských orgánů pro ochranu jižních hranic. Kromě toho je nutné nadále pokračovat v úsilí týkajícím se dalších migračních tras, zejména s ohledem na jejich rostoucí vzájemnou propojenost.

EU a členské státy musí rovněž úzce spolupracovat při plnění cílů ambiciózní iniciativy globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a při rozvoji globálního paktu pro uprchlíky a komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi s pilotními zeměmi.

Souvislosti

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace Dimitrise Avramopoulose, aby ve spolupráci s ostatními komisaři, za koordinace prvního místopředsedy Franse Timmermanse, vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z deseti priorit politických směrů Junckerovy Komise.

Dne 13. května 2015 Evropská komise navrhla prostřednictvím evropského programu pro migraci rozsáhlou strategii, jak lépe řešit bezprostřední problémy probíhající krize a jak vybavit EU nástroji pro lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace.

Toto sdělení slouží k přezkumu výsledků dosažených v polovině období provádění evropského programu pro migraci. Stanoví rovněž nové iniciativy Komise v klíčových oblastech a určuje ty oblasti, kde je třeba v příštích měsících vyvinout další úsilí.

Další informace: 

Sdělení o naplňování evropského programu pro migraci

  Doporučení týkající se zajištění skutečných legálních cest do Evropy

Doporučení, kterým se stanoví společná příručka k navracení osob

Příloha

Informační přehled: Směrem k účinné a věrohodné návratové politice EU

Informační   přehled: Otevření  legálních cest do Evropy

Informační přehled: Relokace – sdílení odpovědnosti: září 2017

Tisková zpráva: Evropský program pro migraci: je třeba nadále vykazovat dobré výsledky při řízení migračních toků

Evropský program pro migraci

Přes 222 milionů eur pro členské státy na investice do životního prostředí, přírody a opatření v oblasti klimatu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Evropská komise oznámila 28. září, schválila v rámci programu LIFE pro životní prostředí a klima investiční balíček ve výši 222 milionů eur z rozpočtu EU na podporu toho, aby Evropa v budoucnu přešla na udržitelnější a nízkouhlíkové hospodářství.[/quote]

Tyto finanční prostředky EU podnítí další investice, takže celkem by mělo být do 139 nových projektů ve 20 členských státech investováno 379 milionů eur.

Komisař zodpovědný za životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella k tomu uvedl:

„Program LIFE v 25. roce svého fungování i nadále investuje do inovativních projektů, které mají vysokou přidanou hodnotou pro jednotlivce, podniky a přírodu. Těší mě, že program převádí komerčně využitelné technologie do nového ekologického podnikání.“

Miguel Arias Cañete, komisař odpovědný za opatření v oblasti klimatu a energetiku, dodal:

„Historická Pařížská dohoda o změně klimatu ještě více posílila zvyšující se investice do inteligentních řešení v oblasti klimatu. U těchto projektů využíváme omezené veřejné finance jako urychlující prostředek – mobilizujeme soukromé finanční prostředky na ochranu životního prostředí, boj proti změně klimatu a na čistší zdroje energie pro naše občany. Tento druh investic má zásadní význam, pokud máme přejít od slov k činům.“

Financování budoucího oběhového a nízkouhlíkového hospodářství

Na projekty v oblasti životního prostředí a účinného využívání zdrojů, přírody a biologické rozmanitosti a správy a informací v oblasti životního prostředí půjde částka 181,9 milionu eur.

V souladu s balíčkem opatření týkajících se oběhového hospodářství, který připravila Evropská komise, pomohou projekty členským státům přejít k hospodářství, které bude více oběhové. Jako příklady projektů lze uvést např. testování italského prototypu, pomocí kterého by se mohly automobily s dieselovým motorem bez velkých nákladů předělat na hybridní vozidla, a dále výrobky z biologického materiálu z kalů odpadních vod v Nizozemsku či použití nové biologické úpravy vody v jižním Španělsku, kterou se z vody odstraňují pesticidy a dusičnany. Další projekty budou podporovat provádění akčního plánu pro přírodu, a zejména správu lokalit Natura 2000. Pozornost se zaměří rovněž na ochranu druhů, např. ve slovinském přeshraničním projektu, jehož cílem je zachování jednoho vysoce ohroženého druhu rysa v Alpách.

V oblasti klimatu bude EU investovat 40,2 milionu eur do projektů podporujících přizpůsobení se změně klimatu, zmírnění jejího dopadu a správu a informace. Vybrané projekty se týkají cíle EU, kterým je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % ve srovnání s úrovní v roce 1990.

Financování v rámci programu LIFE rovněž pomůže zlepšit odolnost jedné z nejrušnějších vodních cest Evropy, ústí řeky Scheldt v Belgii, přispěje k rozvoji nástrojů pro prognózy pouštních prachových vichřic a pomůže potlačit jev nazývaný efekt městských tepelných ostrovů.

  • 59 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na životní prostředí a účinné využívání zdrojů mobilizuje 134,6 milionu euro, přičemž EU poskytne z této částky 73,0 milionu. Tyto projekty se týkají činností v pěti tematických oblastech: ovzduší, životního prostředí a zdraví, účinného využívání zdrojů, odpadů a vody. Jen samotných 15 projektů zaměřených na účinné využívání zdrojů mobilizuje 37,9 milionu eur, čímž Evropě usnadní přechod k více oběhovému hospodářství.
  • 39 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na přírodu a biologickou rozmanitost podpoří provádění akčního plánu pro přírodu, směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku Celkový rozpočet na ně činí 135,5 milionu eur, z čehož EU přispěje částkou 90,9 milionu.
  • 14 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na správu a informace v oblasti životního prostředí zvýší povědomí o otázkách životního prostředí. Celkový rozpočet na ně činí 30,2 milionu eur, z čehož EU přispěje částkou 18 milionů.
  • 12 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na přizpůsobování se změně klimatu mobilizuje 42,6 milionu eur, přičemž EU poskytne z této částky 20,6 milionu. Tyto granty na akce se udělují projektům zabývajícím se šesti tematickými oblastmi: přizpůsobením založeným na ekosystémech, zdravím a dobrými životními podmínkami, přizpůsobením v horských a ostrovních oblastech se zaměřením na odvětví zemědělství, přizpůsobením se změně klimatu ve městech a územním plánováním, posouzením zranitelnosti a strategiemi pro přizpůsobení a vodou (včetně zvládání povodní, pobřežních oblastí a desertifikace).
  • 9 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na zmírňování změny klimatu disponuje celkovým rozpočtem ve výši 25,7 milionu eur, z toho EU přispěje částkou 13,6 Tyto granty na akce se udělují na nejlepší osvědčené postupy, pilotní a demonstrační projekty ve třech tematických oblastech: průmyslu, započítávání emisí skleníkových plynů / podávání zpráv a využívání půdy / lesnictví / zemědělství.
  • 6 projektů v rámci programu LIFE zaměřených na správu a informace v oblasti klimatu zlepší správu a zvýší povědomí o změně Celkový rozpočet na ně činí 10,4 milionu eur, z čehož EU přispěje částkou 6 milionů.

Popis projektů a další podrobnosti naleznete v příloze této tiskové zprávy.

Souvislosti

Program LIFE je finančním nástrojem EU pro životní prostředí a oblast klimatu. Byl zaveden v roce 1992 a od té doby z něj bylo v EU a ve třetích zemích spolufinancováno více než 4 500 projektů, přičemž bylo mobilizováno 9 miliard eur. Na ochranu životního prostředí a klimatu přispěl částkou více než 4 miliardy eur. Neustále probíhá přibližně 1 100 projektů. Rozpočet programu LIFE na období 2014–2020 činí 3,4 miliardy eur v běžných cenách a součástí tohoto programu jsou i podprogram pro životní prostředí a podprogram pro oblast klimatu.

Česká republika

  • 4 projekty – 14,5 milionů €
  • 3 projekty Life & diversita 13,7 €

Podpora řízení českých a slovenských 2000 přírodních lokalit (CZ-SK SOUTH LIFE)

  • Ochrana luk a lesů bohatých na druhy (LIFE České středohoří) Ochrana luk a lesů bohatých na druhy (LIFE České středohoří)
  • Obnova lesů s korunami otevřenými pro k rostlinám přátelský hmyz
  • Zlepšení přístupu k právu životního prostředí

Před pěti lety bylo ruzyňské letiště pojmenováno po Havlovi

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Deset měsíců po smrti prvního českého prezidenta a v den jeho nedožitých 76. narozenin, 6. října 2012, se pražské ruzyňské letiště oficiálně přejmenovalo na Letiště Václava Havla Praha. Dagmar Havlová, vdova po jedné z největších postav novodobých českých dějin, tehdy uvedla, že přejmenování letiště považuje za konkrétní a hmatatelné uznání Havlových zásluh o svobodu a demokracii v ČR. Autorem myšlenky na přejmenování letiště byl režisér Fero Fenič.[/quote]

Havlovo jméno dnes nesou v České republice i další stavby a místa – například školy v Poděbradech a Kralupech nad Vltavou, park v Litoměřicích, kde byla odhalena i prezidentova busta nebo ulice v Brně a Kadani. Loni se Havel dočkal také vlastního náměstí v Praze, radní se rozhodli pojmenovat po něm piazzettu u Národního divadla. Na řadě míst stojí i Havlovy lavičky, jejichž budování inicioval někdejší velvyslanec v USA Petr Gandalovič spolu s loni zesnulým architektem Bořkem Šípkem.

Lavičky i další místa, pojmenovaná pro Václavu Havlovi, jsou také v zahraničí. Už v den jeho pohřbu v prosinci 2011 otevřeli v polském Gdaňsku novou třídu Václava Havla, jméno politika a dramatika nese i ulička a přilehlý parčík v centru polské Opole. V Paříži v listopadu 2013 slavnostně otevřeli Knihovnu Václava Havla, od letošního července pak nese jméno československého a českého prezidenta jedna z budov Evropského parlamentu, stojící ve francouzském Štrasburku.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic dostalo nabídky na trojici staveb dálnice D6

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dostalo nabídky na stavby trojice úseků dálnice D6. Jde o stavbu obchvatu Řevničova, úseku z Nového Strašecí do Řevničova a obchvatu Lubence. Nejnižší ceny v jednotlivých tendrech nabízejí Vodohospodářské stavby, Hochtief a Alpine Bau. V tiskové zprávě to uvedlo ŘSD.[/quote]

Sdružení vedené společností Vodohospodářské stavby požaduje za výstavbu úseku mezi Strašecím a Řevničovem zhruba 700 milionů korun. Přestože jde o nabídku s nejnižší cenou, blíže má k vítězství podle ministerstva dopravy druhá nejnižší nabídka konsorcia společností Berger Bohemia, Habau, Alpine Bau a Berger Bau. Ta sice požaduje za 5,5 kilometru dlouhý dálniční úsek o zhruba 46 milionů korun více, nabízí ale delší desetiletou záruku na trvanlivost stavby. Prvně jmenované sdružení státu nabídlo šestiletou garanci.

Ve zbylých dvou tendrech už firmy s nejnižšími cenami nabízely vždy standardní desetiletou záruční lhůtu. U čtyřkilometrového obchvatu Řevničova podalo nejnižší nabídku sdružení vedené firmou Alpine Bau spolu se společnostmi Berger Bohemia, Berger Bau a Habau CZ, které požaduje zhruba miliardu korun. To proti předpokládané ceně projektu představuje úsporu o 40 procent. O osm milionů korun dražší bylo v tomto tendru sdružení vedené Metrostavem, jehož členy jsou společnosti Swietelski a Eurovia.

V poslední soutěži na stavbu obchvatu Lubence nejnižší nabídku podalo sdružení vedené firmou Hochtief spolu s Colas CZ a firmou M-silnice. To za stavbu 4,8 kilometru dlouhého úseku požaduje 992 milionů korun, což je 67 procent očekávané ceny, uvedlo ŘSD.

Nabídky společností nyní posoudí vládou sestavená výběrová komise, která doporučí výběr nejvhodnějšího uchazeče. Všechny uvedené úseky patří mezi takzvané prioritní stavby. Pokud se v soutěžích neodvolají neúspěšní uchazeči, je podle ŘSD šance zahájit tyto stavby ještě v letošním roce.

Zdroj: ČTK

 

1...1 0571 0581 059...1 088Strana 1 058 z 1 088

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253