Domů Blog Strana 1059

Česko může vstupovat do registrů vozidel ostatních zemí EU

[quote]Poslanci Evropského parlamentu včera na plenárním zasedání Evropského parlamentu odsouhlasili zapojení České republiky do takzvané automatizované výměny údajů o registraci vozidel. Česko tak díky tomu bude moci vyhledávat v registrech vozidel ostatních unijních států, stejně tak mohou do českého rejstříku vstupovat i zahraniční úřady.[/quote]

,,Pokud tedy bude soud nebo státní zastupitelství v jiném členském státě EU vyšetřovat trestný čin, bude moci vyhledat například informace o vlastnících nebo provozovatelích českých vozidel,“ uvedla česká europoslankyně Olga Sehnalová.

Sehnalová vysvětlila, že vstup do registrů se musí odehrávat v souladu s ustanoveními o ochraně osobních údajů.

,,Toto opatření by mělo pomoci zejména v boji proti přeshraniční trestné činnosti nebo terorismu,“ dodala česká europoslankyně.

Zdroj: ČTK

MSV Metal Studénka koupil největší polskou kovárnu pro železnici

[quote]Společnost MSV Metal Studénka vyrábějící výkovky a výlisky pro železnici a další odvětví koupila největší polskou kovárnu pro železnici Kuźnia Ostrów Wielkopolski (KOW) ve Velkopolském vojvodství. Podnik získala prostřednictvím investičního fondu Jet I brněnského miliardáře Igora Faita, kam studénecká firma spadá. ČTK to za firmu sdělila Adriana Holland. Cenu transakce neuvedla.[/quote]

Polský podnik byl podle ní jedním z největších konkurentů studénecké firmy. Holland uvedla, že o koupi podniku s velmi podobným sortimentem výrobků a významným postavením na polském a německém trhu společnost MSV Metal Studénka usilovala více než jeden a půl roku.

,,KOW je zdravá firma, vidíme v ní velký růstový potenciál zejména díky možným obchodním, výrobním i technologickým synergiím s mateřskou MSV,“ uvedl Fait.

Polská společnost s téměř 200 zaměstnanci se organizačně stává dceřinou firmou MSV Metal Studénka.

,,Akvizicí získáme přístup na polský trh, na který jsme zatím dodávali zatím velmi marginálně a kde KOW v dodávkách do železničního segmentu dominuje. Podle výhledu největšího železničního nákladního dopravce v Polsku, PKP Cargo Polska, očekáváme v budoucím období významné investice do oprav a výroby nových nákladních vagónů,“ uvedl generální ředitel MSV Ivo Lazecký.

MSV Metal Studénka je předním evropským výrobcem výkovků a výlisků pro železnice, zemědělství, stavebnictví a těžební průmysl. Společnost je přímým nástupcem bývalého závodu Vagónka Studénka na výrobu vagonů, založeného v roce 1901. V roce 2011 se podnik dostal do insolvence, v roce 2013 se jeho majitelem stala brněnská investiční skupina JET Investment. Nyní je společnost finančně stabilizovaná a má přes 400 zaměstnanců. V loňském roce dosáhla při tržbách přesahujících 800 milionů korun čistého zisku téměř 70 milionů korun. Podnik ročně vyková 12.000 tun výkovků, které z 84 procent směřují na export. Kromě Českých drah firma spolupracuje i s národními železničními dopravci z Německa, Švýcarska, Polska nebo Francie.

Zdroj: ČTK

Slovensko je proti návrhu EK na zavedení mýtného pro osobní auta

[quote]Slovensku se nezamlouvá návrh Evropské komise na zavedení elektronického mýtného pro osobní automobily v závislosti na počtu ujetých kilometrů. Slovenské ministerstvo dopravy ve stanovisku k iniciativě EK uvedlo, že by došlo k nepřiměřenému zvýšení nákladů motoristů. Bratislava by uvítala, pokud by členské země evropské osmadvacítky nadále mohly rozhodovat o formě zpoplatnění používání silnic vozidly s hmotností do 3,5 tuny.[/quote]

Placení mýtného v závislosti na počtu ujetých kilometrů po dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích první třídy na Slovensku od roku 2010 podléhají nákladní vozidla a autobusy. Osobní auta musejí být vybavena dálniční známkou, která umožňuje neomezeně využívat zpoplatněné úseky silnic po dobu platnosti kuponu. Podobný systém funguje i v České republice.

,,Vzhledem ke kupní síle domácností v novějších členských státech (EU) v porovnání se starými členskými státy by zavedení mýtného pro osobní vozidla znamenalo nejen nárůst výdajů domácností na dopravu, ale zároveň by mohlo znamenat i pokles výnosu ze zpoplatnění lehkých vozidel,“ uvedlo slovenské ministerstvo dopravy.

Podle slovenského ministerstva jsou také náklady na zavedení provozu elektronického systému výběru mýtného mnohem vyšší než v případě dálničních kuponů. Slovenský systém mýtného pro nákladní automobily spravuje společnost SkyToll, která zakázku získala s nejdražší nabídkou po vyloučení ostatních uchazečů z tendru. Podle dřívějších informací značnou část z vybraného mýtného v minulosti pohltily náklady na vybudování a provoz mýtného systému.

Návrhy EK ohledně elektronického mýtného systému počítají s přechodným obdobím pro zavedení jednotných celoevropských pravidel do roku 2023 pro nákladní vozidla a do roku 2027 pro osobní vozidla.

Zdroj: ČTK

C.S. Cargo vloni zvýšilo zisk o třetinu na 151 milionů korun

[quote]Dopravní a logistická skupina C.S. Cargo loni zvýšila zisk před úroky a zdaněním (EBIT) o třetinu na 151 milionů korun. Tržby stagnovaly na 4,5 miliardy Kč. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Důvodem zvýšení ziskovosti jsou podle společnosti mimo jiné dopady omlazení vozového parku, kvůli kterým měla nižší náklady na provoz.[/quote]

,,V České republice se potýkáme s velkým tlakem zákazníků na cenu, tomuto trendu napomáhá i levná konkurence z východu,“ uvedl generální ředitel společnosti Aleš Willert.

Mezi další potíže kamionové dopravy v tuzemsku podle něj patří nedostatek šoférů a s tím související zvyšování mzdových nákladů.

CS Cargo provozuje zhruba 850 kamionů a zaměstnává 1700 lidí včetně tisícovky řidičů. Prostřednictvím dceřiných společností působí rovněž na Slovensku a v Polsku. Vloni společnost do omlazení vozidlového parku investovala zhruba 200 milionů korun, za které pořídila 63 kamionových tahačů a na osm desítek návěsů, řekl ČTK marketingový ředitel firmy Aziz Jahić.

Po roce 2008 se společnost potýkala s hospodářskými problémy, kvůli kterým musela zeštíhlit vozidlový park a propustit část zaměstnanců. Aktuální ekonomické ukazatele podle Jahiće naznačují, že restrukturalizace firmy byla úspěšná.

Zdroj: ČTK

Kubánci i turisté si znovu oblíbili jízdní kola

[quote]Jízdní kolo, symbol krizových let, se na Kubě znovu vrací do módy. Oblíbili si ho turisté, ale i pro Kubánce je vzhledem k problémům ve veřejné dopravě často nezbytností, píše agentura AFP.[/quote]

Vítejte v kubánské mekce jízdních kol: při vjezdu do města Cárdenas o 120.000 obyvatelích, které leží na severním pobřeží asi 150 kilometrů od Havany, vítá návštěvníky impozantní železný bicykl.

V uličkách tohoto dělnického města, které leží v rovině, potkáte několik terénních jízdních kol, hrstku moderních výletních kol, ale hlavně záplavu sešlých a zrezivělých bicyklů.

Osvaldo se pod žhavými slunečními paprsky potí na svém MB3 sovětské výroby, na němž se brzdí s pomocí protichodu pedálů. Nohy má spuštěné na osách šlapek, jelikož nic jiného na nich není, řídítka jsou bez přehazovačky a bez úchytů.

,,V Cárdenas všichni jezdí na kole. Já ho používám k přepravě různých věcí, všeho, co kolo unese,“ vysvětluje pětačtyřicetiletý počítačový expert a ukazuje, které součástky nakoupil na burze.

Mezi starými modely, které na Kubě upoutají, převažují čínské Forever a Flying Pigeon, které zaplavily ostrov v době nedostatku v 90. letech. Můžete tu vidět i několik MB3 z 80. let a výjimečně i americké Schwinn z 50. let.

V polovině 90. let se Kuba pustila do výroby vlastního bicyklu Minervy.

,,Tato kola však byla nekvalitní. Často u nich praskly vidlice a lidé z nich padali,“ říká Lazaro Pereira, který v Cárdenas opravuje jízdní kola.

Navíc toto kolo bylo navrženo pro jednu osobu, ale vozili se na nich až čtyři Kubánci, tudíž to bylo nebezpečné, dodává třiačtyřicetiletý mechanik.

Na ostrově je mnoho jízdních kol „vylepšováno“ a vybavováno dřevěnými sedačkami, aby si na ně mohlo nasednout více osob, a nejrůznějšími košíky.

Někteří Kubánci dávají do svých bicyklů malé motory ze sekaček na trávu. To je nebezpečné v případě, kdy chybí brzdy. Když sedadla prasknou stářím, dají se nahradit dřevem, pěnou z matrací a plastem.

Za hospodářské krize, následující po rozpadu sovětského bloku, který ostrov subvencoval, vyzýval Fidel Castro obyvatele, aby používali jízdní kola, a rozdal lidem tisíce bicyklů. Avšak pozvolné šíření motorové dopravy a nedostatek náhradních dílů nakonec mnohé cyklisty odradil.

Ještě dnes může být jízdní kolo spojováno s pocity chudoby, které tu dobu charakterizovaly.

,,Lidé nad padesát let většinou kolo odmítají, ale mladší generace si ho oblíbily,“ říká Naybis Diazová-Labautová, majitelka VeloCuba, jedné z mnoha agentur, které kola opravují a půjčují.

Dodává, že kolo je vhodnou alternativou k veřejné dopravě, která je často považována za nedostatečnou.

VeloCuba také nabízí turistům projížďky s průvodcem. Má vlastní park 40 moderních kol. Všechna byla zakoupena od zahraničních turistů, protože ta kola, která se prodávají na Kubě, jsou čínské modely špatné kvality, vysvětluje Naybis Diazová-Labautová.

Podle majitelky VeloCuba má bicykl v Havaně před sebou slibnou budoucnost. Na venkově však není tolik populární. Na cyklisty dosud číhají mnohá nebezpečí mezi starými automobily, které špatně brzdí, nejsou tu jízdní dráhy pro cyklisty a řidiči nejsou poučeni, říká.

,,V Havaně je obtížné a náročné šlapat na kole,“ svěřuje se Jake Lester, milovník výletů na kole, který přicestoval z Massachusetts na severovýchodě Spojených států.

,,Musíte dávat velký pozor na to, co se děje kolem vás!“ dodává Američan, který tři měsíce studoval na Kubě.

Zdroj: ČTK

Jen za rok 2015 přišly země EU o 152 miliard eur. Řešením je reforma systému DPH

[quote]Za rok 2015 se v zemích EU na dani z přidané hodnoty (DPH) nevybralo přibližně 152 miliard eur, upozorňuje nová studie Evropské komise, zveřejněná 28.9. Tento obrovský rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem DPH (označovaný jako mezera nebo výpadek ve výběru DPH) znovu ukazuje, že je zapotřebí systém zásadně zreformovat, aby státům EU plynuly do rozpočtu veškeré příjmy z DPH. Výběr DPH se sice částečně zlepšuje, ovšem výpadky jsou i nadále nepřijatelně vysoké.[/quote]

Jen krátce po zveřejnění studie předloží Komise návrhy, kterými chce systém DPH zmodernizovat.

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici uvedl:

 „Členské státy EU by se s tak závratným únikem příjmů z DPH neměly smířit. Komise jednoznačně podporuje snahy o zlepšení výběru v celé EU. Musíme si však uvědomit, že současná pravidla pro DPH pochází z roku 1993 a jsou zastaralá. Brzy předložíme návrh na jejich přepracování, pokud jde o přeshraniční prodej. Reforma, kterou navrhneme, přispěje ke snížení přeshraničních podvodů s DPH o 80 % a přinese do státních pokladen potřebné prostředky.“

V průměru za celou EU se sice výběr DPH zlepšuje, ovšem mezi jednotlivými státy jsou veliké rozdíly. Největší mezeru ve výběru DPH vykazuje Rumunsko (37,2 %), následované Slovenskem (29,4 %) a Řeckem (28,3 %). Na druhé straně pomyslného žebříčku je Španělsko s výpadkem pouhých 3,5 % a Chorvatsko s 3,9 %. V absolutním vyjádření měla nejvyšší mezeru Itálie (35 miliard eur). Celkově se mezera ve většině států EU snížila, přičemž nejvýraznější zlepšení zaznamenaly Malta, Rumunsko a Španělsko. V sedmi zemích EU došlo k malému zhoršení. Jde o Belgii, Dánsko, Irsko, Řecko, Lucembursko, Finsko a Spojené království.

V říjnu předloží Evropská komise návrhy na největší změnu evropských pravidel pro DPH za posledních 25 let. Měly by zjednodušit boj proti podvodům s DPH a zajistit efektivnější výběr daně. Média v poslední době informovala také o souvislosti mezi rozsáhlými podvody s DPH a organizovaným zločinem, včetně terorismu. Řešení tohoto problému lze nalézt pouze prostřednictvím spolupráce států EU.

Je pravda, že země EU již proti výpadkům DPH podnikly kroky. Ovšem nejlepším způsobem, jak zajistit budoucnost jednotného trhu, je systém DPH zmodernizovat a zvýšit jeho odolnost proti masivním podvodům. Reforma stávajícího systému DPH by měla rovněž přispět k rozvoji jednotného digitálního trhu a doplnit agendu Komise zaměřenou na vytvoření spravedlivějšího a efektivnějšího daňového systému v EU.

Souvislosti

Studii o výpadcích příjmů z DPH financovala Evropská komise. Výsledky studie poprvé zohledňují příjmy plynoucí z nových pravidel pro DPH z přeshraničního prodeje elektronických služeb, která vstoupila v platnost 1. ledna 2015 a která vycházejí z návrhu Komise.

V dubnu 2016 přijala Komise akční plán v oblasti DPH nazvaný Směrem k jednotné oblasti DPH v EU. Plán obsahuje okamžitá a naléhavá opatření proti únikům DPH i strategická dlouhodobá řešení k potírání podvodů a zlepšení výběru daně v celé EU. Popisuje kroky k vytvoření jednotné oblasti DPH v EU a také to, jak systém DPH přizpůsobit realitě vnitřního trhu a digitální ekonomiky a potřebám malých a středních podniků.

Na podzim Komise předloží legislativní návrhy, které obnoví zásadu vyměřování DPH z přeshraničního obchodu v rámci EU. V důsledku přeshraničních podvodů se v EU každý rok vybere na DPH o 50 miliard eur méně. Díky novému systému by se měly přeshraniční podvody snížit o 80 %. Příjmy států by se tak měly zvýšit o přibližně 40 miliard eur. Komise také doufá, že se státy EU rychle dohodnou na nových pravidlech pro zlepšení DPH v oblasti elektronického obchodu, která navrhla v roce 2016.

Jelikož se jedná o oblast daní, k přijetí navrhovaných změn bude zapotřebí jednomyslný souhlas všech států EU.

Příloha: Odhad ztrát za rok 2015 v České republice je 2444 mil. €

Členské státy v Evropské unii ztrácejí příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) miliardy eur z důvodu daňových podvodů a nedostatečných systémů výběru daní. Rozdíl v DPH, který je rozdílem mezi očekávanými výnosy z DPH a skutečně vybíranou DPH, poskytuje odhad ztráty příjmů z důvodu daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, ale také z důvodu bankrotu, finanční neschopnosti nebo nesprávného výpočtu.

 Jaké jsou hlavní závěry zprávy o DPH z roku 2017?

Na základě dostupných údajů o sběru DPH se celková částka ztráty DPH v EU-27 v roce 2015 odhaduje na 151,5 miliard EUR. To představuje ztrátu ve výši 12 % z celkových očekávaných příjmů z DPH.
Přečtěte si celou studii

Celková daňová odpovědnost za DPH (VTTL) pro členské státy EU vzrostla v roce 2015 o zhruba 4,2 %, zatímco inkasované výnosy z DPH vzrostly o 5,8 %. V důsledku toho celkový rozdíl v DPH v členských státech EU zaznamenal pokles absolutních hodnot přibližně o 8,7 miliardy EUR, a to až na 151,5 miliardy EUR. Celková škoda v oblasti DPH se snížila o 2,1 % na 12,7 %.

V roce 2015 se odhadované rozdíly v DPH mezi členskými státy pohybovaly od -1,4 % ve Švédsku až po 37,18 % v Rumunsku. Celkově se ve většině členských států snížila daňová sazba v oblasti DPH, přičemž největší snížení zaznamenaly Malty, Rumunsko a Španělsko a zvýšily se pouze o 7 – Belgie, Dánsko, Irsko, Řecko, Lucembursko, Finsko a Spojené království.

Co způsobuje takové rozdíly v rozdílu v DPH mezi členskými státy?

Rozdíly v odhadech rozdílů v DPH mezi členskými státy odrážejí stávající rozdíly v členských státech, pokud jde o dodržování daňových předpisů, podvody, vyhýbání se daňovým povinnostem, konkurzům, insolventnostem a správě daní. Nabízí údaje o výkonnosti vnitrostátních daňových správ, ale neměla by být zkoumána izolovaně.
Další okolnosti jako je hospodářský vývoj by mohly mít vliv na velikost rozptylu v oblasti DPH.

 

 

EU zahajuje realizaci nového plánu vnějších investic

[quote]Evropská komise oznámila 28. září, že ihned po schválení Evropským parlamentem a Radou se pouští do realizace svého ambiciózního plánu vnějších investic s cílem podpořit investiční aktivity v Africe a zemích evropského sousedství.[/quote]

Evropský parlament a Rada schválily vznik Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, který je podstatnou součástí nového unijního plánu vnějších investic (EIP). Tento plán podpoří inkluzivnější a udržitelnější rozvoj v Africe a v zemích evropského sousedství. Stimulací veřejných a soukromých investic odstraní některé překážky brzdící hospodářský růst našich partnerských zemí a napomůže řešit příčiny nelegální migrace.

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogheriniová uvedla:

„Méně než 10 procent přímých zahraničních investic v Africe směřuje do nestabilních regionů, tedy těch, které tyto investice potřebují nejvíce. Chceme, aby se náš plán vnějších investic stal silným motorem inkluzivního a udržitelného růstu, aby vedl k většímu využívání ekologických zdrojů energie, přinesl podnikatelům nové příležitosti, a to i v Evropské unii, nabídl mladým lidem nové možnosti a zlepšil postavení žen ve společnosti. To je plán, který Afrika potřebuje. To je to, o co nás naši afričtí partneři žádají. Je to evropské partnerství v tom nejlepším slova smyslu.“

Evropský komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica doplnil:

„Náš plán vnějších investic zavádí nový přístup k vymýcení chudoby a dosažení inkluzivního udržitelného rozvoje. Náš příspěvek ve výši 4,1 mld. eur může díky aktivaci především soukromého financování vygenerovat investice až v hodnotě 44 mld. eur, k čemuž by jinak nedošlo. Nyní je na všech klíčových aktérech ze soukromého sektoru v Evropě a v našich partnerských zemích, aby se k nám připojili a v zájmu všech nám pomohli vytvářet udržitelný růst a důstojná pracovní místa.“

Johannes Hahn, komisař EU pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, v této souvislosti připomněl:

„Evropa nyní u svých hranic i jinde ve světě čelí řadě výzvám, jako je vývoj demografické situace, nárůst mobility, zvýšení dopadu změn klimatu a probíhající regionální konflikty, a tyto výzvy se budou bezpochyby v budoucnu zvětšovat. Je ve vlastním zájmu Evropy, abychom se všichni snažili zajistit udržitelný a vyvážený hospodářský růst našich partnerských zemí. Naše snahy podpoří větší zapojení soukromého sektoru a zajištění příznivého prostředí pro jeho další rozvoj. Nastartováním udržitelného růstu v partnerských zemích v Evropě a Africe rovněž vytváříme nové obchodní a investiční příležitosti pro podniky a investory z EU.“

V Bruselu se dnes poprvé schází strategická rada Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), aby bylo možné začít s rychlou realizací plánu EIP. Členy strategické rady jsou jednotlivé státy Unie, Evropská investiční banka a v roli pozorovatele také Evropský parlament. Diskutovat se bude o řadě návrhů ohledně tzv. „investičních oken“, tj. konkrétních oblastí, kam by měly investice směřovat.

Tato okna vymezují prioritní odvětví pro záruku EFSD, která byla identifikována jako zásadní pro vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst v Africe a zemích evropského sousedství.

Očekává se, že první investiční okno bude schváleno co nejdříve, aby EIP mohl začít reálně pomáhat příjemcům v cílových zemích.

Souvislosti

Plán vnějších investic (EIP) navrhl předseda Juncker v září 2016. Jen o rok později začíná plán EIP fungovat.

V zájmu podpory udržitelného rozvoje propojuje EIP novou generaci finančních nástrojů s tradičnějšími formami pomoci, jako jsou granty (především záruky), nástroje pro sdílení rizik, jakož i kombinování grantů a půjček. Díky značné technické pomoci budou moci příjemci realizovat zralejší a finančně životaschopné projekty a podnikatelské aktivity. EU rovněž zintenzivní dialog s partnerskými zeměmi, jakož i strukturovaný dialog se soukromých sektorem s cílem zlepšit investiční podmínky a podnikatelské prostředí v příslušných partnerských zemích.

Inovativní a celistvý přístup, jaký byl u EIP zvolen, se opírá o kombinované finanční nástroje Komise a shrnuje zkušenosti z deseti let jejich fungování.

 

 

Silničáři do dvou týdnů začnou zakrývat billboardy u dálnic

[quote]Silničáři začnou do dvou týdnů zakrývat billboardy v ochranném pásmu u dálnic. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy, které od druhé poloviny září začalo majitelům reklamních zařízení rozesílat výzvy k jejich odstranění z ochranného pásma dálnic. Prvním obeslaným majitelům reklamních ploch nyní skončily lhůty pro jejich demontování.[/quote]

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic 1. třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. K 1. září by tak od silnic v Česku měly zmizet 3000 z celkem 25.000 poutačů. Zatímco na dálnicích o odstraňování poutačů rozhoduje ministerstvo, na silnicích I. třídy příslušný kraj.

Silničáři během září napočítali kolem dálnic a silnic I. třídy téměř 7000 reklamních zařízení, z toho asi 3000 odporovaly novému zákonu. Zbytek byl buď za ochranným pásmem, inzeroval povolené podniky, jako jsou například blízké restaurace a další služby pro motoristy, nebo šlo o poutače v zastavěném území měst a obcí. Na ty se zákaz platný od začátku září nevztahuje.

Část provozovatelů už dříve oznámila, že reklamní poutače neodstraní. Někteří provozovatelé reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nejsou reklamním zařízením.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Vláda sdílenou ekonomiku řeší, MPO se zúčastní čtvrteční schůzky

[quote]Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček v reakci na protest taxikářů ČTK řekl, že jde o nepříjemnou věc pro obyvatele Prahy. Vláda se ale podle něj tématem sdílené ekonomiky zabývá. Ministerstvo se zúčastní debaty, která se bude konat ve čtvrtek pod vedením koordinátora digitální agendy Ondřeje Malého na úřadu vlády. Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové má problém s taxikáři nebo ubytovací aplikací Airbnb řešit právě vláda.[/quote]

Účastníci čtvrteční schůzky mají připravit návrh možných řešení sporů a domluvit se na zapojení dotčených ministerstev.

,,Uvidíme, jaké z tohoto jednání vzejdou závěry,“ uvedl Havlíček.

Připomněl, že jeho úřad připravil právní analýzu tohoto problému a další resorty analyzují legislativu ve své působnosti.

Taxikáři, kteří pomalou jízdou blokují dopravu v okolí letiště, chtějí tlačit na instituce a zároveň dát lidem na vědomí, že služby typu Uber podle nich porušují zákony. Vadí jim zejména to, že za podobné služby jezdí řidiči bez taxikářské koncese, nemají auta evidovaná jako vozidla taxislužby a nemají taxametry.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová ale ČTK sdělila, že Praha v tuto chvíli nevyužije svou zákonodárnou iniciativu v souvislosti s problémem sdílené ekonomiky. Praha podle ní nemůže vytvářet zákony pro celou republiku, návrh by podle ní měla udělat vláda či příslušné ministerstvo. Legislativní proces je navíc podle Krnáčové v případě, že zákon navrhne Praha, delší.

,,Už někdy před měsícem jsme zadali našim legislativcům, aby takový návrh prověřili. Město tu ale není od toho, aby suplovalo úlohu vlády. A i když to někdy může být správná cesta, tak ne v tomto případě,“ uvedla Krnáčová.

Náměstek pražské primátorky a Petr Dolínek na sociálních sítích uvedl, že hodlá navrhnout nahrazení taxametrů chytrými aplikacemi. Současně budou muset řidiči Uberu dodržovat podmínky jako taxikáři. Sdružení českých taxikářů zrušení taxametrů považuje za „nesmysl“, protože jsou spolehlivé a mobilní aplikace je podle nich nemohou nahradit.

Jakub Michálek míní, že v 21. století nedává smysl, aby musel mít taxametr řidič, který získává zákazníky přes aplikaci. Na druhou stranu je ale podle něj potřeba zajistit, aby Uber ze zisků v ČR řádně platil daně. Pro řidiče Uberu by měly platit i stejné bezpečnostní předpisy jako pro taxikáře.

,,Potřebujeme rychle aktualizovat zákony pro moderní dobu. Piráti na rozdíl od vlády otálet nebudou. Do 60 dnů od vstupu do sněmovny Piráti předloží návrh zákona, který problematiku digitálních platforem jako Uberu bude řešit,“ sdělil ČTK.

Uber je podle mluvčí Miroslavy Jozové připraven diskutovat o možných regulacích, které by byly ideální pro ČR. V evropských zemích se tato opatření liší. Někde jde o uvolnění pravidel pro všechny.

,,Nebo máte takovou lehkou licenci. To znamená, že klasické taxislužby mají klasické povinnosti jako doteď. Pro nové moderní digitální služby typu Uber platí jiná pravidla. Nemusí mít označené auto, mobilní aplikace je legitimní, počítá jízdné, nemusí mít zkoušky z místopisu. Taková pravila platí například ve Finsku,“ sdělila Jozová.

Expetri, které v září oslovila ČTK, se shodli na tom, že regulace takzvané sdílené ekonomiky, která spočívá v pronájmu, výměnách či sdílení majetku mezi lidmi, je pro uživatele velmi nepřehledná a obtížně vymahatelná.

Vláda nedávno představila analýzu sdílené ekonomiky. Vedle nových pravidel pro sdílené služby hodlá zjednodušit regulaci klasických oborů podnikání a upravit v tomto smyslu zákony. Úkolem vládního koordinátora Ondřeje Malého je do konce ledna přijít s plánem, jak pravidla fungování všech druhů podnikání zjednodušit a dostat do českých zákonů odvětví sdílené ekonomiky, kterou stát dosud nereguluje.

Zdroj: ČTK

DAKO-CZ dodává brzdy pro vozy metra v Bangkoku

[quote]Společnost DAKO-CZ z Třemošnice na Chrudimsku dodala do Bangkoku první dodávku brzdných systémů pro vozy metra. Do Thajska výrobce vlakových brzd exportuje díly pro 22 souprav. Hodnota zakázky je 22,5 milionu korun. ČTK o tom informoval v tiskové zprávě generální ředitel firmy Ladislav Cheben.[/quote]

Třemošnická společnost spolupracuje s koncernem Siemens, který brzdy instaluje do čtyřvozových souprav. Brzdy firma již dodávala pro soupravy metra v Kuala Lumpuru, Rijádu, Oslu, Mnichově a Varšavě.

,,Aktuálně spolupracujeme na třech projektech, a to na projektech pro metro v Bangkoku, Sofii a Norimberku,“ dodal Cheben.

V hlavním městě Thajska žije 20 milionů obyvatel. Rozšířená zelená linka metra v Bangkoku bude přepravovat více než milion cestujících denně, jedna souprava pojme až 1490 lidí. Poslední dodávka brzd od DAKO-CZ je v plánu na podzim příštího roku.

Firma vyrábí brzdové systémy pro kolejová vozidla, nákladní i osobní vozy, lokomotivy, příměstské jednotky i tramvaje. Výrobu uplatňuje na domácím trhu, ale i Evropské unii a mimo ni. Patenty a licence má vlastní.

Slévárna vznikla v Třemošnici v roce 1816, později byla i strojírnou. Brzdové systémy pro kolejová vozidla začal podnik vyrábět po deseti letech existence. Vlastní konstrukce brzd začala společnost dělat od 50. let. Firma loni utržila 905 milionů korun a mírně zvýšila tržby. Nezdaněný zisk loni činil 102 milionů korun proti předloňským 110 milionům korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář