Úterý, 8 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1064

Majetkový úřad uspěl ve sporu s firmou spoluvlastněnou Fischerem

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uspěl v soudním sporu s německou společností Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), ve které má většinový podíl podnikatel Václav Fischer. V tiskové zprávě o tom informoval ÚZSVM. Ve sporu šlo o zhruba 2,45 miliardy korun, které firma požadovala za dvě dopravní letadla Boeing 737 zadržená před 11 lety při konkurzu na Fischerův majetek. Žaloba na ÚZSVM byla soudem zamítnuta.[/quote]

,,Věřím, že stejně jako ÚZSVM v domácím sporu uspěje i ministerstvo financí v rámci mezinárodní arbitráže se stejnou společností. Naše právní pozice je silná,“ uvedl ministr financí Ivan Pilný.

Německá firma požaduje podobnou částku i v mezinárodní arbitráži. Proti Česku ji zahájila loni v prosinci.

AMF tvrdí, že bez náhrady přišla o obě letadla kvůli neoprávněnému prohlášení konkurzu na Fischerův majetek, kvůli dvojitému neoprávněnému zápisu letadel do konkurzní podstaty a také v důsledku finálního prodeje strojů za nízkou cenu, která odrážela jejich nedostatečnou údržbu. V arbitráži firma AMF argumentuje tím, že stát neochránil její investici do letadel a zodpovídá za selhání konkurzních soudů.

Letadla kvůli složitým soudním sporům stála téměř pět let odstavená na ruzyňském letišti. Nakonec se prodala v roce 2010 za víc než dva miliony dolarů. Podle zpráv v médiích skončily boeingy v Nigérii.

Konkurz na Fischerův majetek byl v České republice zahájen v roce 2005 poté, co o dva roky dříve vyplynuly na povrch finanční potíže Fischerových firem. Fischer s konkurzem nesouhlasil a po několika odvoláních dosáhl v roce 2008 u Nejvyššího soudu jeho zrušení. Nejvyšší soud tehdy výrok zdůvodnil tím, že na Fischerův majetek už byl dříve zahájen konkurz v Německu.

Zdroj: ČTK

Kybernetická bezpečnost a volný pohyb neosobních dat.

Od
Michaela Drábková
-

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září zdůraznil:

„V posledních třech letech jsme v zajištění internetové bezpečnosti Evropanů dosáhli pokroku. Evropa však stále není dobře vybavena, pokud jde o kybernetické útoky. Proto dnes Komise navrhuje nové nástroje, včetně Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost, aby nás pomohly chránit před takovými útoky.“

Evropané na digitální technologie spoléhají. Otevírají nové možnosti komunikace, usnadňují šíření informací a tvoří páteř evropské ekonomiky. Ty ale přinesly také nová rizika. Různé subjekty, včetně státních, se stále častěji pokoušejí odcizit údaje, podvádět či dokonce narušit stabilitu jiných zemí. Jen v minulém roce jsme denně zaznamenali více než 4 000 útoků pomocí softwaru požadujícího výkupné (tzv. ransomware) a 80 % evropských společností se setkalo s nejméně jedním kybernetickým bezpečnostním incidentem. Hospodářský dopad počítačové trestné činnosti se jen během posledních čtyř let zvýšil pětkrát.

Evropu je třeba vybavit vhodnými nástroji, aby se s kybernetickými útoky vyrovnala, a proto Evropská komise a vysoká představitelka EU navrhují rozsáhlý soubor opatření, která EU pomohou nastolit vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti. Patří mezi ně i návrh na zřízení Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, která by měla za úkol pomáhat členským státům s odrážením kybernetických útoků, jakož i nový evropský systém certifikace, označující, které produkty a služby v digitálním světě lze bezpečně využívat.

Vysoká představitelka EU a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini uvedla:

„EU bude usilovat o mezinárodní kybernetickou politiku prosazující otevřený, svobodný a bezpečný kyberprostor, jakož i podporovat snahy o vypracování norem pro odpovědné chování státu a uplatňovat v oblasti kybernetické bezpečnosti mezinárodní právo a opatření k budování důvěry.“

Místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip připomněl, že:

„Kybernetickým rizikům nemůže žádná země čelit sama. Díky našim iniciativám se zintenzivní spolupráce, aby se země EU mohly s těmito výzvami vyrovnat. Jiná navrhovaná opatření přispějí k navýšení investic do inovací a k propagaci kyberhygieny.“

Evropský komisař pro bezpečnostní unii Julian King upozornil:

„V zájmu zvýšení kolektivní kybernetické bezpečnosti musíme usilovat o to, abychom byli odolnější vůči kybernetickým rizikům, abychom aktivně inovovali, měli k dispozici více opatření s odstrašujícím účinkem, prosazovali vysledovatelnost, dohnali viníky k odpovědnosti a prohlubovali mezinárodní spolupráci.“

Marija Gabrielová, komisařka pro digitální ekonomiku a společnost, zdůraznila:

„Musíme vybudovat důvěru občanů a podniků v digitální svět, zejména v době, kdy jsou rozsáhlé počítačové útoky stále běžnější. Chtěla bych, aby se přísné normy kybernetické bezpečnosti staly novou konkurenční výhodou pro naše podniky.“

Nedávné ransomwarové útoky, výrazný nárůst kybernetické trestné činnosti, stále častější používání kybernetických nástrojů ze strany státních subjektů prosazujících tímto způsobem své geopolitické cíle a diverzifikace incidentů, které narušují kybernetickou bezpečnost jasně ukázaly, že EU musí získat větší odolnost vůči kybernetickým útokům, vytvořit účinné odstrašující mechanismy a prosazovat trestněprávní důsledky, aby byli evropští občané, podniky a orgány veřejné správy lépe chráněni.Právě to je účelem tohoto  balíčku k počítačové bezpečnosti.

Zvýšení odolnosti: Účinně fungující Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost

V návaznosti na úsilí stávající Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) bude tato agentura trvale pověřena, aby pomáhala členským státům účinně předcházet kybernetickým útokům a reagovat na ně. Zlepší schopnost EU reagovat na tyto útoky tím, že bude pořádat každoroční celoevropská cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti a že díky zřízení středisek pro sdílení informací a analýz zajistí lepší předávání zpravodajského materiálu a poznatků o hrozbách. To napomůže provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, která stanoví povinnost podávat zprávy vnitrostátním orgánům v případě vážných incidentů.

Agentura pro kybernetickou bezpečnost by také pomohla zavést a provádět celoevropský rámec pro certifikaci, který Komise navrhuje, aby bylo uživatelům jasné, které produkty a služby jsou po kybernetické stránce bezpečné. Podobně jako mohou spotřebitelé v EU důvěřovat potravinám díky systému jejich označování, zajistí nový evropský systém certifikace důvěryhodnost miliardy zařízení (tzv. „internet věcí“), které dnes představují kritickou infrastrukturu, například v rámci energetických a dopravních sítí. Uplatní se ale také u nových spotřebitelských výrobků, jako jsou automobily s konektivitou. Osvědčení o kybernetické bezpečnosti se bude uznávat ve všech členských státech, čímž se podnikům sníží administrativní zátěž a náklady pro podniky[1].

Posílení kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU

EU má strategický zájem na tom, aby technologické nástroje zajišťující kybernetickou bezpečnost umožňovaly rozvoj digitální ekonomiky a zároveň chránily naši bezpečnost, celou naši společnost a její demokratický charakter. S tím souvisí i ochrana kritického hardwaru a softwaru. Pro posílení kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti EU Komise a vysoká představitelka navrhují:

  • Evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost (pilotní projekt, který má být zahájen v průběhu roku 2018). Ve spolupráci s členskými státy pomůže rozvíjet a zavádět nástroje a technologie umožňující reagovat na neustále se měnící hrozby a zajistit, aby prostředky naší obrany byly stejně moderní jako zbraně, které používají pachatelé trestné činnosti.

Středisko bude doplňovat budování kapacit v této oblasti, které již probíhá na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

  • Plán rychlé, operativní a jednotné reakce EU a členských států v případě rozsáhlého kybernetického útoku. Navrhovaný postup je stanoven v doporučení přijatém minulý týden. Doporučení rovněž vyzývá členské státy a orgány EU, aby v zájmu realizace tohoto plánu vytvořily evropský rámec pro reakci na kybernetické bezpečnostní krize. Plán se poté bude pravidelně testovat ve cvičeních zaměřených na krizové řízení kybernetických a jiných krizí.
  • Větší solidarita: V budoucnu lze v případě členských států, které odpovědně provedou všechna opatření kybernetické bezpečnosti vyplývající z právních předpisů EU, uvažovat o zřízení nového Fondu pro nouzové situace týkající se kybernetické bezpečnosti. Fond by mohl v případě útoku poskytnout nouzovou podporu zasaženým členským státům – podobně jako u mechanismů civilní ochrany EU používaných za účelem pomoci v případě lesních požárů nebo přírodních
  • Posílení kapacit kybernetické obrany: Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby v zájmu podpory projektů v oblasti kybernetické obrany začlenily tuto oblast do rámce stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu. Evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost by se mohlo dále rozvíjet i v oblasti kybernetické obrany. Vzhledem k nedostatku pracovníků s příslušnými dovednostmi Evropská unie v roce 2018 vytvoří platformu pro odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti kybernetické obrany. Spolupráci ve výzkumu a inovacích v oblasti kybernetické obrany bude EU podporovat společně s NATO a celková spolupráce s NATO, včetně účasti na souběžných a koordinovaných cvičeních, bude
  • Intenzivnější mezinárodní spolupráce: EU zintenzivní reakci na kybernetické útoky realizací rámce EU pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru a podpoří strategický rámec pro prevenci konfliktů a stabilitu v kyberprostoru. Zároveň s tím bude vynaloženo úsilí zaměřené na budování kybernetických kapacit na pomoc třetím zemím s řešením kybernetických

Vytvoření účinné trestněprávní odezvy

Účinnější reakce donucovacích orgánů zaměřená na odhalování, sledování a stíhání pachatelů kybernetických trestných činů je zásadním odrazujícím prvkem. Komise proto navrhuje posílit tento odrazující účinek prostřednictvím nových opatření pro boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků. Navrhovaná směrnice si klade za cíl posílit schopnost donucovacích orgánů v boji proti této formě trestné činnosti rozšířením oblasti působnosti trestných činů týkajících se informačních systémů na všechny platební transakce, včetně transakcí prostřednictvím virtuálních měn. Tento právní předpis rovněž zavede společná pravidla týkající se úrovně sankcí a vyjasní rozsah pravomoci členských států ohledně těchto trestných činů.

V zájmu účinného vyšetřování a stíhání trestné činnosti související s kyberprostorem Komise na začátku roku 2018 rovněž předloží návrhy s cílem usnadnit přeshraniční přístup k elektronickým důkazům. Kromě toho do října Komise prezentuje své představy o úloze šifrování v rámci trestního vyšetřování.

Souvislosti

Údaje z poslední doby svědčí o tom, že objem digitálních hrozeb rapidně rostě a že veřejnost vnímá počítačovou trestnou činnost jako významnou hrozbu: Ze studií vyplývá, že ransomwarové útoky vzrostly od roku 2015 o 300 % a hospodářský dopad počítačové trestné činnosti se v letech 2013 až 2017 zpětinásobil a do roku 2019 by mohl dále čtyřnásobně narůst. 87 % Evropanů považuje kyberkriminalitu za výrazný problém pro vnitřní bezpečnost EU.

Práce Komise v této oblasti se řídí Evropským programem pro bezpečnost a přezkumem strategie jednotného digitálního trhu v polovině období, které stanoví hlavní kroky pro posílení kybernetické bezpečnosti. Dnes navržená opatření doplňují stávající pravidla a řeší případy, kdy se repertoár hrozeb od doby přijetí strategie kybernetické bezpečnosti EU z roku 2013 rozšířil. Realizují tak klíčovou prioritu, jíž je podpora členských států při zajišťování vnitřní bezpečnosti podle Bratislavského prohlášení a plánu.

[1] Například náklady na certifikaci inteligentních měřicích přístrojů ve Spojeném království a Franci se pohybují okolo 150 000 eur.

 

Stav Unie v roce 2017: Rámec pro volný pohyb neosobních údajů v EU

Za účelem uvolnění plného potenciálu datové ekonomiky EU navrhuje Komise nový soubor pravidel pro volný pohyb neosobních údajů v EU. Podle nových opatření spolu s již existujícími předpisy v oblasti osobních údajů bude možno uchovávat a zpracovávat neosobní údaje v celé Unii. Tím se oživí konkurenceschopnost evropských podniků a modernizují veřejné služby v EU na efektivním jednotném trhu datových služeb. Odstranění omezení vztahujících se na umístění údajů se pokládá za nejdůležitější faktor potřebný ke zdvojnásobení hodnoty datové ekonomiky na 4 % HDP v roce 2020.

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl:

 „Evropskou digitální ekonomiku stále výrazně rozdělují vnitrostátní hranice, což brání širšímu digitálnímu růstu Evropy. Náš návrh spolu s předpisy EU o ochraně osobních údajů umožní volný pohyb všech typů dat na jednotném trhu. Tento volný pohyb usnadní malým a středním podnikům a začínajícím podnikům rozvíjet nové inovativní služby a vstupovat na nové trhy.“

Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová doplnila:

„K úspěchu Evropy v nové éře digitální ekonomiky potřebujeme pevná a předvídatelná pravidla pro oběh dat. Čím více dat bude k dispozici pro inovace, které jsou na datech založeny, tím více budou občané a podniky profitovat z lepších produktů a služeb. Odstranění překážek bránících přeshraničnímu pohybu dat má zásadní význam pro konkurenceschopnou evropskou datovou ekonomiku.“

Volný pohyb neosobních údajů

Vznikne jasný, komplexní a předvídatelný rámec pro vytvoření konkurenceschopnějšího a integrovaného trhu služeb uchovávání či zpracování údajů v EU.

Rámec navrhuje:

  1. zásadu volného pohybu neosobních údajů přes státní hranice: Členské státy již dále nebudou moci nutit organizace, aby uchovávaly nebo zpracovávaly údaje na jejich území. Omezení bude možné pouze z důvodů veřejné bezpečnosti. Členské státy budou mít povinnost oznámit Komisi nové nebo stávající požadavky na umístění údajů. Díky volnému pohybu neosobních údajů budou moci podniky snadněji a levněji provozovat svou činnost v zahraničí, aniž by musely duplikovat informační systémy nebo ukládat stejná data na různých místech;
  2. zásadu dostupnosti údajů pro regulační kontrolu: Příslušné orgány budou moci uplatnit své právo na přístup k údajům bez ohledu na to, kde jsou v EU uchovávány nebo zpracovávány. Volný pohyb neosobních údajů nebude mít vliv na povinnosti podniků a jiných organizací poskytovat určité údaje pro účely regulační kontroly;
  3. vypracování kodexů chování EU s cílem odstranit překážky bránící změně poskytovatele služeb ukládání dat v cloudu a přenosu dat zpět do vlastních informačních systémů uživatelů.

Výhody pro podniky a občany

Nová pravidla zvýší právní jistotu a důvěru pro podniky a organizace. Rovněž připraví cestu pro skutečně jednotný trh EU v oblasti uchovávání a zpracování údajů, a přispějí tak ke konkurenceschopnému, bezpečnému a spolehlivému odvětví evropského cloud computingu a k nižším cenám služeb uchovávání a zpracování dat pro uživatele. Vzhledem k tomu, že cílem nových pravidel je zvýšit důvěru, očekává se, že společnosti budou více využívat cloudových služeb a budou si  jistější při vstupování na nové trhy. Budou také mít možnost přemístit své interní zdroje IT do nákladově nejefektivnějších míst. V konečném důsledku to znamená odhadovaný nárůst HDP EU o dalších 8 miliard EUR ročně.

Nová opatření doplňují právní předpisy o ochraně osobních údajů jako další krok na cestě ke skutečně funkčnímu společnému evropskému datovému prostoru.

Souvislosti

Odstraňování překážek bránících volnému pohybu neosobních údajů je jedním z klíčových opatření oznámených v přezkumu v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh. Tento návrh doplňuje opatření zavedená v lednu 2017 za účelem budování evropské datové ekonomiky. Návrh rovněž navazuje na revizi Evropského rámce interoperability pro lepší digitální spolupráci mezi orgány veřejné správy v Evropě.

Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2016 vyzvala k přijetí opatření pro volný tok údajů. Podobné výzvy vzešly od estonského předsednictví Rady EU v koncepčním dokumentu o volném pohybu dat, jakož i z řad poslanců Evropského parlamentu.

Uchopení digitálních příležitostí, včetně využívání technologií a služeb založených na datech, je také jedním z cílů komplexní strategie průmyslové politiky, která byla předložena.Komise dnes rovněž zahájila veřejnou konzultaci s cílem posoudit provádění směrnice o informacích veřejného sektoru. Zajímá se o podněty, jak zlepšit dostupnost a opakované použití veřejných a veřejně financovaných údajů, a o názory na přístup k údajům veřejného zájmu v držení soukromých subjektů.

 

Rámec pro volný pohyb neosobních údajů v EU

V nařízení o volném pohybu neosobních údajů navrhuje Komise novou zásadu, kterou se ruší požadavky na umístění údajů a současně se zajišťují přístupová práva pro příslušné orgány za účelem regulační kontroly. V kombinaci s evropskými předpisy o ochraně osobních údajů, jež byly zavedeny obecným nařízením o ochraně údajů vytvářejí tato nová opatření společný evropský datový prostor jako klíčový prvek strategie pro jednotný digitální trh.

Nařízení se v zájmu podniků, orgánů veřejné správy a občanů zabývá překážkami, jež brání volnému pohybu údajů po EU:

  1. Podporuje řádné fungování vnitřního trhu tím, že zajišťuje volný pohyb neosobních údajů v rámci EU. Ruší neopodstatněná nebo nepřiměřená národní pravidla, která firmám brání ve výběru místa, kde budou uchovávat či zpracovávat svá data, nebo která je v tomto výběru omezují. Členské státy budou muset Komisi oznámit nové či stávající požadavky na umístění údajů;
  2. Zajišťuje, aby měly příslušné orgány přístup k údajům uchovávaným nebo zpracovávaným v jiném členském státě, a mohly tak plnit úkoly v souladu se svým regulačním mandátem, stejně jako v případě, kdy jsou data uchovávána na jejich vlastním území;
  3. Vybízí k vypracování samoregulačních kodexů chování, aby bylo snazší měnit poskytovatele cloudových služeb, například tím, že uživatelé budou informováni o podmínkách, za nichž si mohou údaje přenést mimo své IT prostředí;
  4. Zavádí v každém členském státě jediné kontaktní místo, které bude spolupracovat s kontaktními místy ostatních členských států a s Komisí tak, aby bylo u těchto nových pravidel pro volný pohyb neosobních údajů zajištěno účinné uplatňování.

Inovace podložené daty jsou klíčovým faktorem růstu a zaměstnanosti a mohou výrazně posílit evropskou konkurenceschopnost na světovém trhu. Aby byl přínos ekonomiky založené na datech co největší, musí se zajistit, aby údaje mohly téct přes národní hranice a mohly být využívány i v jiných státech.

Má se za to, že z hlediska využití plného potenciálu této ekonomiky je nejdůležitějším faktorem zrušení požadavků na umístění údajů – obrat ekonomiky založené na datech by tak do roku 2020 vzrostl až na 739 miliard eur a její hodnota by se zdvojnásobila na 4 % HDP.

Zrušením stávajících opatření, pokud jde o umístění údajů, se navíc sníží náklady na datové služby, firmy budou disponovat větší flexibilitou, pokud jde o organizaci správy dat a datových analýz, a rozšíří se také používání datových služeb i výběr jejich poskytovatelů. To by mohlo zvýšit HDP až o 8 miliard eur ročně.

Firmám a organizacím v EU nyní unikají hospodářské, sociální a podnikatelské příležitosti kvůli omezením, která ukládají členské státy v souvislosti s umístěním údajů, a kvůli překážkám, jež brání pohybu dat napříč systémy IT (tzv. proprietární uzamčení). Volnému pohybu neosobních údajů navíc stojí v cestě i právní nejistota a slabá důvěra. V praxi to znamená, že firmy skutečně nemohou nebo mají pocit, že nemohou, podle svého přání plně využívat cloudových služeb, nemohou si pro své zdroje IT svobodně vybírat nákladově nejefektivnější umístění nebo nemohou volně měnit poskytovatele služeb či si přenášet data zpět do vlastních systémů IT. Díky zásadě volného pohybu neosobních údajů se budou moci podniky vyhnout duplikaci údajů na několika místech. Také lze očekávat, že budou sebejistěji vstupovat na nové trhy a budou snadněji rozšiřovat své aktivity.

Prostřednictvím studií, diskusí se zainteresovanými stranami a veřejných konzultací zjistila Komise řadu omezení z míst, kde se mohou údaje uchovávat a zpracovávat. Omezení související s umístěním údajů, která přímo nebo nepřímo omezují mobilitu dat, mají různé formy a existují v různých odvětvích, např. ve veřejném sektoru. Příkladem mohou být:

  • doporučení orgánů dohledu, aby poskytovatelé finančních služeb uchovávali údaje v místě,
  • pravidla spojená s profesním tajemstvím (např. ve zdravotnictví), jež s sebou nesou uchovávání či zpracovávání údajů v místě;
  • obecné právní předpisy, které vyžadují místní uchovávání informací veřejného sektoru bez ohledu na jejich

Přestože omezení související s umístěním údajů mohou být za určitých okolností (např. s ohledem na veřejnou bezpečnost) opodstatněná a přiměřená, existuje v Evropě i jinde ve světě tendence ukládat v oblasti umístění údajů požadavky, které žádné opodstatnění nemají. Ty se přitom často zakládají na mylné představě, že místní služby jsou automaticky bezpečnější než služby přeshraniční.

Nový rámec pro volný pohyb neosobních údajů doplňuje již existující právní předpisy o osobních údajích, které začnou být použitelné od 25. května 2018. Obecné nařízení o ochraně údajů zajišťuje vysokou úroveň ochrany osobních údajů, ale zároveň již také počítá s jejich volným pohybem a přenositelností v rámci EU. Toto nařízení upravuje i problematiku zpracovávání a uchovávání osobních údajů a stanoví, že členské státy nesmějí ukládat omezení týkající se umístění údajů z důvodu ochrany osobních údajů.

Nový rámec pro volný pohyb neosobních údajů brání duplikacím a zajišťuje soulad se stávajícími právními nástroji EU. Jeho smyslem je stanovit stejná pravidla, pokud jde o volný pohyb po EU, také v případě uchovávání a zpracovávání jiných než osobních elektronických údajů. Obecné nařízení o ochraně údajů a tato nová opatření společně zajistí ucelený a jednotný přístup k volnému pohybu a přenositelnosti údajů v rámci EU.

Vztahuje se návrh i na pohyb údajů mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU?

Nařízení o rámci pro volný pohyb neosobních údajů v Evropské unii se vztahuje pouze na mobilitu údajů v rámci EU.

Uchovávání nebo zpracovávání údajů v zahraničí v zásadě nemůže být důvodem opodstatňujícím zamítnutí žádosti vnitrostátních regulačních orgánů o jejich zpřístupnění. Přístup budou muset držitelé údajů umožnit v případech, kdy mají vnitrostátní regulační orgány ze zákona pravomoc o něj žádat a kdy jej nutně potřebují k plnění svých úředních povinností.

Jestliže určitý regulační orgán vyčerpá veškeré prostředky, jimiž lze získat přístup k údajům přímo od jejich držitele, může se uchýlit ke stávajícímu zvláštnímu mechanismu spolupráce a požádat o pomoc z jiného členského státu. Pokud se žádný zvláštní mechanismus spolupráce nepoužívá nebo neexistuje, stanoví nařízení pro spolupráci mezi příslušnými orgány standardní mechanismus.

Kdy nebudou poskytovatelé služeb povinni poskytovat údaje orgánům z jiného členského státu EU

Členský stát, který je požádán, aby pomohl regulačnímu orgánu z jiného členského státu získat přístup k údajům, může tuto žádost odmítnout jen tehdy, když by byla v rozporu s jeho veřejným pořádkem. Poskytovatelé služeb budou i nadále požívat všech příslušných práv a procesních záruk, které jim zaručují právní předpisy, včetně práva na účinný soudní opravný prostředek a případného požadavku na předchozí soudní povolení k přístupu do jejich prostor.

Komise bude podporovat a usnadňovat vypracovávání samoregulačních kodexů chování, aby bylo možné snáze měnit poskytovatele služeb a tito poskytovatelé dávali svým profesionálním uživatelům dostatečně podrobné, jasné a transparentní informace o příslušných podmínkách ještě před uzavřením smlouvy o uchovávání a zpracovávání údajů.

V potaz by měly být vzaty různé aspekty spojené se změnou poskytovatele: postupy, technické požadavky, časové harmonogramy nebo případné poplatky. Může se jednat například o procesy a umístění v souvislosti se záložními daty, o dostupné formáty a nosiče údajů, o požadovanou konfiguraci IT a minimální šířku pásma, o dobu potřebnou k zahájení přenosu a dobu, po kterou budou údaje k přenosu dostupné, nebo o záruky, co se týče přístupu k údajům v případě bankrotu poskytovatele.

Komise zajistí, aby poskytovatelé příslušné kodexy reálně zavedli do roka poté, co se nařízení začne používat. Také přezkoumá, zda poskytovatelé dodržují požadavky na transparentnost. Pokud bude mít Komise za to, že je dodržování těchto požadavků nedostatečné, může navrhnout další opatření.

Toto nové nařízení vyjasňuje, že všechny bezpečnostní požadavky, které se v současné době vztahují na podniky a na orgány veřejné správy, budou dále platit i v případě, že se rozhodnou údaje uchovávat nebo zpracovávat v jiném členském státě nebo využívat cloudové služby. Nařízení proto podniky ve větší míře upozorňuje na jejich povinnosti, pokud jde o zabezpečovací aspekty uchovávání a zpracovávání údajů v přeshraničních kontextech.

Nová opatření se zakládají na prováděcích mechanismech, které jsou stanoveny ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací tak, aby se u přeshraničního uchovávání a zpracovávání údajů zvýšila kybernetická odolnost. Společně s tímto nařízením představuje Komise také nový rámec pro kybernetickou bezpečnost, aby se zvýšila reakceschopnost EU na kybernetické útoky. Unie by měla díky tomuto rámci kybernetické hrozby lépe předvídat, reagovat na ně a bojovat proti nim. Komise taktéž navrhuje nový evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, který podpoří přeshraniční nabídku a poptávku po cloudových a jiných datových službách a který výrazně zvýší transparentnost a efektivnost celého systému.

Nařízení o volném pohybu neosobních údajů se týká jiných než osobních údajů. Z tohoto důvodu se dotkne především podniků a podnikových uživatelů, kteří využívají služeb uchovávání a zpracovávání údajů, nebo jednotlivců, kteří jednají v rámci své profesní činnosti. Nařízení o volném pohybu neosobních údajů je součástí řady návrhů v rámci strategie pro jednotný digitální trh. U jiných návrhů může být přímý dopad na občany vyšší.

Například pravidla pro smlouvy v digitální oblasti posílí práva spotřebitelů vypovědět smlouvu s dodavateli digitálního obsahu (např. s poskytovateli cloudových služeb) nebo získat zpět osobní údaje, které zpracovávají poskytovatelé digitálního obsahu. Aby nedocházelo k překrývání s tímto nástrojem a dalšími nástroji EU, nařízení o volném pohybu neosobních údajů se na občany přímo nevztahuje. Očekává se však, že občané z něho budou mít nepřímý prospěch, protože v EU se rozvine konkurenčnější a otevřenější jednotný trh služeb uchovávání a zpracovávání údajů.

Podpora Komise

V roce 2014 navrhla Komise ve svém sdělení „ Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ opatření, jež mají urychlit přechod k ekonomice založené na datech, a zejména vytvořit celounijní ekosystém údajů a podpořit inovace podložené daty. Odstraňování překážek, jež brání volnému pohybu neosobních údajů, je rovněž jedním z klíčových kroků, jejichž realizace byla předeslána v přezkumu strategie pro jednotný digitální trh v polovině období.

Tento návrh doplňuje opatření k iniciativě Budování evropské ekonomiky založené na datech, jež byla zahájena v lednu 2017 a jejímž prostřednictvím se Komise snaží podpořit co nejlepší využívání potenciálu digitálních údajů ku prospěchu hospodářství a společnosti. V souvislosti s touto iniciativou posuzovala Komise překážky, jež brání volnému pohybu údajů, jakož i další nové výzvy, kterým čelíevropská ekonomika založená na datech.

Návrh rovněž navazuje na balíček opatření v oblasti digitalizace evropského průmyslu z dubna 2016, jehož součástí je i evropská iniciativa v oblasti cloud computingu pro vysokokapacitní cloudová řešení k ukládání, sdílení a opětovnému využívání vědeckých údajů. Kromě toho staví návrh i na revizi Evropského rámce interoperability pro lepší digitální spolupráci mezi orgány veřejné správy v Evropě.

Využívání digitálních příležitostí, včetně využívání technologií a služeb založených na datech, je také jedním z cílů komplexní strategie průmyslové politiky, jež byla prezentována včera.

Od ledna do dubna 2017 probíhala veřejná konzultace na téma budování evropské ekonomiky založené na datech, jejímž prostřednictvím se Komise chtěla seznámit s názory zainteresovaných stran na otázky, které vyvstávají v souvislosti s ekonomikou založenou na datech. Konzultace se zaměřovala kromě jiného na problematiku přístupu k neosobním údajům v mezipodnikovém kontextu a na problematiku nových technologií, jako jsou například internet věcí, pokročilá robotika nebo autonomní systémy.

Nyní byla zveřejněna úplná zpráva, jež doprovází předložené nařízení o volném pohybu neosobních údajů.

Pokud jde o zpřístupňování údajů mezi podniky, vyslovilo se mnoho zainteresovaných stran ve prospěch většího sdílení. Většina zainteresovaných stran se domnívá, že regulační rámec by se v tuto chvíli neměl měnit, a podporuje spíše neregulační opatření. V současné době Komise zvažuje, jak tyto výsledky promítnout do praxe. Co se týče problematiky odpovědnosti v kontextu nových technologií, bude Komise pokračovat ve shromažďování fakt a v dalších průzkumech. Případné kroky oznámí teprve následně.

Stav Unie v roce 2017 – Demokracie: reforma občanské iniciativy a financování politických stran

Od
Michaela Drábková
-

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie 2017 dne 13. září prohlásil:

„Unie musí, pokud jde o demokracii, učinit velký krok kupředu. Příliš často se stávalo, že celoevropské volby byly pouhým souhrnem volebních kampaní v jednotlivých státech. Evropská demokracie si zaslouží něco lepšího. Měli bychom poskytnout evropským stranám prostředky k tomu, aby se lépe zorganizovaly.“

Zvýšení demokratické legitimity v EU prostřednictvím většího zapojení občanů je jednou z deseti priorit Junckerovy Komise (priorita č. 10 – demokratická změna). V zájmu plnění tohoto závazku přijala Evropská komise dva legislativní návrhy revidující nařízení o evropské občanské iniciativě a nařízení o evropských politických stranách a nadacích.

První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl:

„Těmito návrhy dáváme evropským občanům možnost zapojit se do demokratického procesu. Chceme, aby evropská občanská iniciativa byla pro všechny daleko přístupnější, a snížením věkového limitu z 18 na 16 let vyzýváme dalších 10 milionů mladých Evropanů, aby tohoto nástroje využili a pomohli utvářet politický program Unie. Zároveň chceme reformou politických stran zajistit, aby byli evropští občané lépe informováni o vazbách mezi vnitrostátními a evropskými stranami a aby financování těchto stran lépe odráželo vůli občanů demokraticky vyjádřenou ve volbách do Evropského parlamentu.“

Jednodušší pravidla pro evropskou občanskou iniciativu

Evropská občanská iniciativa přijatá na základě Lisabonské smlouvy umožňuje jednomu milionu občanů vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrh nového právního předpisu EU. V posledních pěti letech podpořilo jednotlivé iniciativy více než osm milionů lidí, kteří tak uplatnili svůj vliv na podobu politického programu Unie. Tento nástroj má však mnohem větší potenciál. Navrhujeme reformovat stávající nařízení tak, aby bylo pro občany jednodušší iniciativu připravit a podpořit, a to díky daleko většímu využití digitálních technologií a odstraněním přemrštěných požadavků. Iniciativu budou také nově moci podpořit mladí lidé od 16 let.

Od chvíle, kdy se Junckerova Komise ujala v listopadu 2014 úřadu, přijala řadu praktických opatření, aby byl tento nástroj funkčnější. Tento nový přístup spočívá v tom, že rozhodnutí na politické úrovni jsou přijímána kolegiem komisařů a že v některých případech bylo povoleno provést částečnou registraci iniciativy. Výsledkem je, že za Junckerovy Komise byla zamítnuta pouze jedna iniciativa, a to iniciativa „Stop Brexit“, která zcela jasně spadá mimo oblast působnosti nařízení. Komise zároveň přezkoumala své dřívější rozhodnutí nezaregistrovat iniciativu „Stop TTIP“ (tj. transatlantické obchodní a investiční partnerství), jelikož toto rozhodnutí bylo anulováno Soudním dvorem EU. Dnešní legislativní návrh řeší i další problematické body v současném nařízení, které omezují jeho potenciál.

Snazší organizaci občanské iniciativy by měla zajistit užší spolupráce Komise s organizátory, která dohlédne na to, aby byly splněny požadavky na registraci iniciativy. Organizátorům rovněž nabídne bezplatné online shromažďování údajů, možnost použít k podpoře iniciativy elektronickou totožnost a překlad všech iniciativ do všech jazyků EU. V zájmu jednoduššího vyjádření podpory určité iniciativě sníží Komise objem požadovaných údajů. Organizátoři budou pracovat pouze s dvěma typy formulářů prohlášení o podpoře v porovnání se 13 různými modely, které kvůli různým vnitrostátním pravidlům existují dnes. Návrh Komise rovněž snižuje věk, od kterého lze iniciativu podpořit, ze současných 18 na 16 let, čímž otevírá tuto možnost pro dalších 10 milionů potenciálních signatářů.Větší dopad úspěšných iniciativ by mělo zajistit zdokonalení následného postupu, který by měl vést k smysluplné diskusi ještě před tím, než se Komise k iniciativě vyjádří. Budou-li mít občané zájem, budou rovněž informováni o dalším osudu iniciativy, kterou podepsali.

Financování evropských politických stran

Navrhované změny mají za cíl zvýšit transparentnost tak, aby lidé věděli, koho přesně volí, a demokratickou legitimitu, aby financování lépe odráželo složení evropského elektorátu, a zpřísnit vymáhání pravidel, aby se řešily případy jejich zneužití a bylo možné požadovat vrácení již vyplacených finančních prostředků. Tyto návrhy by měly být přijaty a vstoupit v platnost ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.

Evropské politické strany hrají zásadní úlohu, protože vytvářejí přímé spojení mezi občany

a evropským politickým systémem, čímž posilují legitimitu Evropské unie. Potřebujeme evropské strany, které mají skutečnou evropskou dimenzi a prostředky na to, aby byly svým působením užitečné.

Navrhovaná reforma evropských politických stran a nadací přináší odpověď na opakované žádosti Evropského parlamentu o zacelení mezer v předpisech, které vedou ke zneužití peněz evropských daňových poplatníků. V některých případech jednotliví členové stejné strany v jednom státě sponzorují založení různých evropských stran. Stávající metoda rozdělení finančních prostředků EU mezi evropské politické strany navíc dostatečně nereflektuje výsledky těchto stran ve volbách do Evropského parlamentu. Strany se také potýkají s problémem splnit požadavky na spolufinancování, aby na finanční příspěvek z EU dosáhly.

Návrh Komise vytvoří užší vazbu mezi tím, kolik voličů strany zastupují, a jejich financováním, jelikož zvýší podíl finančních prostředků, které budou přidělovány na základě volebního výsledku, z 85 % na 95 %. V současném systému je 15 % finančních prostředků rozděleno mezi všechny strany, bez ohledu na to, kolik lidí je volilo.

Evropští občané rovněž díky tomuto návrhu daleko jasněji uvidí, jaké jsou vazby mezi evropskými stranami a stranami v konkrétní zemi, jelikož vnitrostátní strany budou muset na svých internetových stránkách viditelně umístit logo a politický program evropské strany, k níž jsou přidruženy. Rovněž bude uvedeno, jaké mají tyto strany zastoupení žen a mužů v Evropském parlamentu.

Navrhovaná reforma také v zájmu zajištění lepšího hospodaření s penězi daňových poplatníků zacelí mezery v předpisech, které stranám umožňují systém zneužívat tím, že zřizují různé evropské subjekty, které mají nárok na dodatečné finanční prostředky.

Další postup: Tyto dva legislativní návrhy, které byly dnes Komisí předloženy, mohou vstoupit v platnost, až je řádným legislativním postupem přijme Evropský parlament a Rada. Komise doufá v rychlou a konstruktivní diskusi, aby tyto důležité změny demokratického života Unie vstoupily v platnost co nejdříve.

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, kterým se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie.

Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může minimálně jeden milion občanů z alespoň jedné čtvrtiny členských států Evropskou komisi vyzvat, aby předložila návrh právního aktu v určité otázce, která je v její působnosti. Pokud iniciativa dosáhne požadované podpory, musí se Komise formou sdělení vyjádřit, zda podnikne v dané věci nějaké kroky či ne, a své rozhodnutí musí zdůvodnit.

Evropské politické strany jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unie, která uvádí, že: „politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“. Nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací z roku 2014 zvyšuje viditelnost, uznání, efektivnost, transparentnost a zodpovědnost evropských politických stran a jejich přidružených politických nadací.

Politickým stranám a nadacím, které splňují určité podmínky, je nabídnuto registrovat se na evropské úrovni, stát se tak evropským právním subjektem a zlepšit potažmo svůj přístup k evropské finanční podpoře. Mezi tyto podmínky patří zastoupení v dostatečném počtu členských států EU a respektování hodnot, na nichž je Unie založena, a to jak v programu, tak v rámci aktivit strany.

Další informace:

Projev o stavu Unie 2017

Projev o stavu Unie 2017 – brožura

Návrh nařízení: revize nařízení o evropské občanské iniciativě

Návrh nařízení: změna statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací

Otázky a odpovědi – evropská občanská iniciativa a financování politických stran

 

Nedorozumění kolem projevu o stavu Unie

Juncker: „Nemám v úmyslu přinutit země, aby se připojily k euru, pokud nejsou ochotné nebo nemohou tak učinit“

Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, vysvětloval pro falešné informace v tisku 15.9. svůj návrh rozšířit eurozónu. Všechny členské státy EU by měly mít možnost – jak to vyžadují smlouvy EU – zavést euro, ale nikdo by nebyl k tomu nucen, řekl Juncker ve čtvrtek v rozhovoru v YouTube. Budou i nadále platit přísná kritéria pro vstup do eurozóny, vysvětlil.

Vyjádření předsedy Junkera v projevu o stavu Unie bylo:

,,Ve skutečnosti obnovení diskuse, kterou my Evropané máme po mnoho let. Evropské smlouvy stanoví, že by  všechny členské státy – s výjimkou Dánska a Spojeného království, které si nepřejí vstoupit do eurozóny – měly by mít možnost se připojit k eurozóně. Včera jsem netrval na tom ani nepožadoval, udržel ani nepožadoval, aby každý do 11 hodin ráno nyní přijal euro – jsem ohromen tím, co je napsáno v tisku, a to zahrnuje i německý tisk. Co jsem řekl, bylo, že země, které EURO i dosud nepřijaly, ale které je chtějí, musí mít tuto možnost a měli bychom poskytnout technickou – a v některých případech i finanční – pomoc aby tak učinili. „

Více informací:

Factsheet „Convergence criteria for joining the euro. State of play for non-euro area Member States“

Factsheet „The Treaty of the European Union. Articles about joining the euro“

 

Prodejce letenek Kiwi.com zpřístupní turistické informace

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Brněnský prodejce letenek Kiwi.com začal spolupracovat se společností Sygic Travel, která rozšíří jeho mobilní aplikaci o turistický obsah. Cílem prodejce je nabídnout zákazníkům nejen letenku, ale i možnost naplánovat si dovolenou s využitím informací o hotelech, výletních místech, otevíracích dobách či cenách vstupenek, oznámila včera ČTK v tiskové zprávě Sygic Travel.[/quote]

Prodejce letenek má nyní k dispozici turistickou mapu, informace o 20 milionech výletních míst a dvou milionech hotelů a také 70.000 prohlídek turistických míst. Lidé si to mohou zobrazit v aplikacích, které využívají operační systém Android a iOS.

,,Letecké společnosti i ostatní dopravci se dnes často poohlíží po tom, jak poskytnout zákazníkům více než jen jednorázový nákup letenky nebo jízdenky. Chtějí, aby se k nim lidé vraceli pro další informace nebo služby,“ uvedla vedoucí byznys oddělení Sygic Travel Barbora Nevosádová.

Firma podle ní poskytuje data prověřená miliony cestovatelů a neustále je aktualizuje. U nejoblíbenějších turistických míst se lidem zobrazí fotografie, podrobný popisek, otevírací hodiny, vstupné a kontakty.

Kiwi.com se chce stát celosvětovou největší on-line cestovní agenturou, která poskytne svým zákazníkům ideálně všechny informace, které pro cestování potřebují. V posledních letech se prodejce letenek rozrostl v jeden z největších vyhledávačů letů a prodejců letenek na světě s denním obratem přesahujícím 2,5 milionu eur (65 milionů korun).

Sygic Travel pomáhá lidem plánovat cestovní itinerář od roku 2011 a svá data a nástroje nabídla ostatním společnostem v cestovním ruchu letos v červenci. Lze je využít například k tvorbě cestovních průvodců nebo k zobrazování oblíbených míst na mapě. Data lze zobrazovat v mobilních aplikacích i na webových stránkách. Firma pracuje na projektu, který nabídne 360stupňová videa nejatraktivnějších míst světa.

Zdroj: ČTK

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.[/quote]

,,Dvě nově vyhlášené dotační výzvy z Národního programu Životní prostředí mají pomoci snížit negativní dopady automobilové dopravy na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel ve městech a podpořit všechny možnosti ekologicky šetrné dopravy,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Půjčovny kol založené na principu sdílení fungují tak, že zájemce si kolo na určitém stanovišti sám vyzvedne a na jiném stanovišti ho opět vrátí. Ministerstvo doufá v to, že větší využití jízdních kol pro dopravu ve městech zlepší kvalitu ovzduší.

,,Až čtvrtina znečištění ovzduší v České republice pochází totiž právě z dopravy, ve velkých městech a aglomeracích je to dokonce až 50 procent. Navíc od roku 2000 zaznamenáváme strmý narůst automobilové dopravy, což situaci, zvláště v zimních obdobích, ještě zhoršuje,“ vysvětlil důvody pro dotační výzvu ministr Richard Brabec.

O dotaci mohou žádat statutární města, dopravní podniky a příspěvkové organizace s většinovým podílem města a dále firmy, spolky a neziskové organizace, které už mají s provozováním bikesharingu zkušenost. Příspěvek ze státního fondu pokryje nanejvýš 85 procent výdajů, může se pohybovat od 250.000 až po pět milionů korun. Žádat o něj mohou zájemci do 31. ledna 2018, projekt poté musí zrealizovat do 20. prosince 2020.

Půjčovny už fungují v Praze, Brně, Českých Budějovicích a několika dalších městech, provozují je zpravidla soukromé firmy. Praha hodlá v blízké době zřídit i vlastní službu bikesharingu. Zájem projevily také Pardubice či Ostrava.

Čistotu ovzduší má podpořit i dalších 20 milionů korun, které ministerstvo rozdělí městům a krajům na informační kampaně pro ekologičtější dopravu. Mohou být zaměřené na propagaci cyklistiky, veřejné dopravy, elektromobilů a dalších alternativních pohonů v dopravě.

,,Výše dotace je omezena maximálně na 1,5 milionu korun v případě krajů, u statutárních měst se horní hranice pohybuje mezi jedním až dvěma miliony korun v závislosti na počtu obyvatel,“ vysvětlil ředitel státního fondu Petr Valdman.

V minulosti podobná dotace podpořila například projekt Zdravě po Ostravě.

Obě výzvy vypsalo ministerstvo v době, kdy vrcholí Evropský týden mobility. Začal 16. září a v Česku se do něj zapojilo přes 25 měst. Na podporu zdravého ovzduší ve městech šly v minulosti i další dotace. Podle ministra Brabce směřovaly na protismogová opatření jak miliardy z evropských fondů, tak peníze z národních zdrojů.

,,Z nich přispíváme v oblasti čisté mobility například na zavádění nízkoemisních zón nebo nákup vozidel s alternativním pohonem pro města a obce,“ doplnil ministr.

Zdroj: ČTK

Nejlevnější ve dvou tendrech na stavu D11 jsou Eurovia a Porr

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ve druhém kole výběrového řízení na stavbu dvou úseků dálnice D11 mají k celkovému vítězství nejblíže společnosti Eurovia CS a sdružení vedené společností Porr. Tyto společnosti podaly nabídky s nejnižší cenou na stavbu dálnice mezi Hradcem Králové a Smiřicemi a v navazujícím úseku ze Smiřic k Jaroměři. Nabídky nyní zhodnotí výběrová komise, která doporučí nejvhodnější nabídku. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Žádný termín však neuvedl.[/quote]

Za stavbu zhruba 7,4 kilometru dlouhého úseku z Hradce do Smiřic požaduje Eurovia zhruba 2,6 miliardy korun. Investor, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), přitom odhadoval cenu projektu na čtyři miliardy korun. Za Eurovií podle nabídkové ceny skončila nabídka firmy Strabag za 2,9 miliardy a třetí nejnižší pak podalo sdružení s vedoucí firmou COLAS CZ za 3,2 miliardy korun. Celkem nabídky na stavbu tohoto úseku podalo šest zájemců.

Dalších osm firem a sdružení se přihlásilo do druhého kola soutěže o navazující 15,2 kilometru dlouhý úsek ze Smiřic do Jaroměře. Sdružení vedené stavební firmou Porr v tomto tendru podalo nejnižší nabídku s cenou zhruba 1,5 miliardy korun což je 62 procent předpokládané hodnoty zakázky, uvedl Neřold. Další sdružení pod vedením firmy Metrostav nabídla postavit úsek za 1,52 miliardy korun a sdružení s vedoucí firmou M – Silnice, které chce postavit úsek za 1,57 miliardy korun.

Oba zmíněné úseky dálnice D11 patří mezi takzvané prioritní stavby, pro které vláda vyjednala výjimku spočívající ve zrychleném posuzování dopadu projektu na životní prostředí. V následujících dnech by podle ministerstva dopravy mělo ŘSD otevírat k dalším z těchto devíti staveb. Jde o tři úseky karlovarské dálnice D6, pokračování dálnice D35 z Hradce Králové směrem na Mohelnici nebo obchvat Frýdku-Místku na D48, uvedlo ministerstvo.

I když se ŘSD v dohledné době podaří soutěž na zhotovitele stavby mezi Hradcem Králové a Smiřicemi dokončit, hned se stavebními pracemi nezačne. Výstavbu blokuje rozklad hnutí Děti Země. Podle ministerstva dopravy může vypořádání připomínek sdružení znamenat roční zdržení ve výstavbě.

Zdroj: ČTK

Expozici Legiovlaku si na Slovensko prohlédlo na 45.000 lidí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Na 45.000 lidí navštívilo od začátku srpna v různých městech Slovenska podle organizátorů expozici historického Legiovlaku, což je pojízdné muzeum československých legií na Rusi. Včera se slavnostní prezentace věrné repliky vlaku legionářů za účasti představitelů slovenské armády a čestné vojenské jednotky uskutečnila v Bratislavě, kde souprava bude vystavena déle než týden.[/quote]

Legiovlak je součástí projektu Legie 100, který odstartoval v roce 2014 u příležitosti 100. výročí začátku boje legií za samostatný stát. Souprava byla v Bratislavě poprvé vystavena před dvěma roky.

,,Zájem předčil naše očekávání, protože prakticky ve všech stanicích jsme měli návštěvnost nadprůměrnou. Potěšily nás například Medzilaborce, což je poměrně malé město (na východě Slovenska), přesto přišlo kolem 3000 lidí. Slováci se dozvídají o naší společné historii, o věci, na kterou můžou být hrdí, o které se často neučí a která v minulosti často byla zatajována,“ řekl ČTK o expozici Miloš Borovička, mluvčí Československé obce legionářské, která se na projektu podílí.

Legiovlak se v uplynulých sedmi týdnech představil v necelé desítce měst po celém Slovensku. Ve slovenské metropoli se oficiální část přivítání pojízdného muzea uskutečnila na prvním nástupišti hlavního nádraží, samotná expozice pak bude probíhat v blízkém muzeu dopravy.

Souprava Legiovlaku čítá 13 vagonů a je složena například ze štábního, zdravotního či ubytovacího vozu. Dílenský vůz se do Legiovlaku podařilo zařadit díky spolupráci slovenských partnerů projektu. Součástí výstavy je řada dobových dokumentů a artefaktů. Pro zájemce o prohlídku vlaku připravila jeho posádka v dobových uniformách odborný výklad a také je připravena pomoci s dohledáním předků, kteří sloužili v legiích.

,,Jsou to zrekonstruované historické vozy do podoby vlaku, se kterým se českoslovenští legionáři pohybovali po Transsibiřské magistrále. Je tu průřez toho, co vojáci na železnici zažívali – od ubytování, plánovaní operací, zdravotní služby, různé dílny a věci, které zajišťovaly běžný provoz, ale i boj,“ uvedl Borovička.

Zdroj: ČTK

Ing. František Komora: „Nová automobilka na Slovensku si vyžádá zvýšení kapacit pro skladování a logistiku“

Od
Administrator
-

[quote]Slovenská republika zažívá v posledních letech výrazný ekonomický růst. Významnou roli při tom hraje prudce se rozvíjející automobilový průmysl, který přináší nové příležitosti i úkoly pro slovenskou logistiku. A protože se Slovensku buduje další automobilový závod, Jaguar Land Rover v Nitře, zeptali jsme se Ing. Františka Komory, prezidenta Zväzu logistiky a zasielateľstva Slovenskej republiky, co bude vstup další automobilky pro Slovensko znamenat.[/quote]

Jaké impulsy přinese další rozvoj automobilového průmyslu na Slovensku?

Zřetelné jsou tři hlavní vlivy. Prvním je hospodářský růst. S příchodem automobilového průmyslu rostou nároky na kvalitu logistických služeb a kvalitu pracovníků ve výrobě. Jeho příchod doprovází také špičkové logistické know-how. A samozřejmě poroste poptávka po logistických službách.

Současně se zvýší se závislost hospodářství na jednom odvětví. Předpokládám sice, že vysoké nároky automobilového průmyslu na kvalitu pracovní síly a technologie by mohly zaručit schopnost průmyslových kapacit uplatnit se i v jiných náhradních výrobách. Přesto případný prudký pokles poptávky v automobilovém průmyslu způsobí v jednostranně zaměřené ekonomice určitě otřes.

Vzhledem k tomu, že jde o moderní výrobu, neočekávám extrémní znečištění životního prostředí. Nové podniky se však budou budovat na kvalitní zemědělské půdě, což se na Slovensku v poslední době stává pravidlem. Na tento trend se dívám se stále většími obavami.

 

Bude slovenská doprava a logistika připravená na nové výzvy?

O požadavcích na logistiku jsme už částečně hovořili. Problémem se ale může stát skutečnost, že bude třeba zvýšit kapacity pro skladování a logistiku. Znamená to zvýšené nároky na kvalifikovaný personál, kterého nedostatek pociťujeme již nyní. Vzhledem k napojení na dálnici by neměl být problém s dopravní obsluhou. Pokud však chceme využívat ekologičtější způsoby dopravy, například železniční, nebo kombinovanou dopravu, vidíme několik problémů. Logistické areály byly v poslední době budovány bez infrastruktury vyžadované těmito druhy dopravy. I když předpokládám, že stát je připraven pomoci, zůstává ještě otázka operátora atd.

 

Počítají slovenské firmy s tím, že se zapojí do logistické obsluhy nového závodu?

Myslím, že o tom snad nikdo nepochybuje. Otázkou je jen míra účasti slovenských firem, a kdo to bude. V současnosti probíhají výběrová řízení s budoucími dodavateli. Slovenské společnosti se těchto řízení účastní a vhledem k tom, že mnohé pracují už pro VW a PSA, nepochybuji, že některé budou úspěšné. Do jaké míry ukáže až čas. Další příležitosti pro ně přinesou také subdodavatelé pro novou automobilku.

 

Domníváte se, že to pro ně bude příležitost i k dalším službám mimo vlastní logistiku, jako je třeba předmontáž?

Ano, tyto požadavky existují. Slovenské firmy, a to nejen v oblasti Bratislava, Trnava a Žilina, ale i na východním Slovensku jsou už v těchto projektech zapojené. Opět je třeba zdůraznit, že bude nutné vyřešit mimořádnou místní poptávku po pracovní síle v oblasti logistiky, vzhledem k jejímu nedostatku v tomto regionu.

 

Jak se s požadavky na nové zaměstnance vyrovná slovenský trh práce?

To bude největší výzva, tisíce pracovních míst přinesou požadavek na migraci pracovní síly nejen v SR a v sousedních zemích, ale pravděpodobně i ze zemí mimo EU. Problémem je také odbornost, neboť mládež o modré límečky nemá zájem. A ministerstvo školství umožňuje rozličným „školám“ nabídku vzdělání bílých límečků v takové míře, kterou trh nepotřebuje. Navíc školy placené od „kusu“ přizpůsobují podmínky tak, aby si platby udržely, a tím se stává někdy diskutabilní i kvalita absolventů.

ZLZ zastává názor, že musíme začít pracovat s lidmi, kteří už základní chybu současného vzdělávání pocítili na vlastní kůži, tj. mladými absolventy. Svaz má už jeden vzdělávací produkt certifikovaný u světové zasílatelské federace FIATA. Vzhledem k potřebě rychlého řešení a k byrokracii spojené s akreditací vzdělávacích produktů je ve hře řešení v podobě flexibilní skupiny samostatných kurzů umožňující poskládat alespoň základní „vzdělání v oboru“. To by si mohly firmy ušít na míru, a pokud by zaměstnanec získal potřebné kredity, uznávaly by ho i ostatní členské firmy ZLZ SR.

Strategie průmyslové politiky: Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu

Od
Michaela Drábková
-

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září uvedl:

„Chtěl bych se přičinit o to, aby náš průmysl byl silnější a konkurenceschopnější. Nová průmyslová strategie, kterou dnes předkládáme, pomůže našemu průmyslu zachovat si nebo získat vedoucí postavení v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace“

Obnovená strategie průmyslové politiky EU v sobě spojuje všechny stávající i nové horizontální a odvětvové iniciativy do jedné společné průmyslové strategie. Vyjasňuje rovněž úkoly všech zúčastněných stran a stanoví příslušná fóra – každoroční Den evropského průmyslu, který se poprvé konal letos v únoru, a jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni, jež umožní jak zástupcům průmyslu, tak občanské společnosti určovat směr průmyslové politiky i v budoucnosti.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen uvedl:

„Přijetím technologických změn, přeměnou investic do výzkumu na inovativní podnikatelské nápady a zachováním vedoucí pozice v oblasti nízkouhlíkového a oběhového hospodářství se nám v Evropě podaří připravit půdu pro vznik inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu.“

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, doplnila

„Mnoho evropských průmyslových odvětví stojí před zásadní změnou. V dnešní době je prioritou průmyslové politiky posilovat naše průmyslová odvětví, aby mohla i nadále dosahovat udržitelného růstu a vytvářet pracovní místa pro naše občany ve všech regionech“

 

Hlavní nové prvky strategie průmyslové politiky EU:

  • Komplexní balíček opatření, jejichž cílem je posílit odvětví kybernetické bezpečnosti.Balíček zahrnuje vytvoření evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost, které podpoří zavádění technologických a průmyslových kapacit v této oblasti, a dále celounijní systém certifikace produktů a služeb, který bude uznáván ve všech členských státech (přijato 13. září 2017).
  • Návrh nařízení o volném toku jiných než osobních údajů, které usnadní přeshraniční předávání údajů, a napomůže tak modernizaci průmyslu a dokončení společného evropského datového prostoru (přijato 13. září 2017).
  • Nový soubor opatření o oběhovém hospodářství, včetně strategie týkající se plastů a opatření ke zdokonalení produkce obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně na biologický materiál a bioenergii (podzim 2017).
  • Soubor iniciativ zaměřených na modernizaci rámce duševního vlastnictví, obsahující mimo jiné zprávu o fungování směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví a sdělení o vyváženém, transparentním a předvídatelném evropském rámci pro udělování licencí na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (podzim 2017).
  • Iniciativa zaměřená na lepší fungování zadávání veřejných zakázek v EU, včetně dobrovolného mechanismu k zajištění transparentnosti a poradenství pro veřejné orgány, které plánují velké infrastrukturní projekty (podzim 2017).
  • Rozšíření agendy dovedností o nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava (podzim 2017).
  • Strategie pro udržitelné finance – cílem je lépe nasměrovat soukromý kapitál do udržitelnějších investic (začátek roku 2018).
  • Iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky a evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic, které mohou představovat hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek (přijaty 13. září 2017).
  • Revidovaný seznam kriticky důležitých surovin, u nichž bude Komise i nadále přispívat
  • Nové návrhy na zavádění čisté, konkurenceschopné a propojené mobility, včetně zpřísnění norem emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, akčního plánu na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, který podpoří vznik infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, a opatření na podporu autonomního řízení vozidel (podzim 2017).

Uplatnění této ucelené strategie v praxi bude společným úkolem pro nás všechny. Její úspěch závisí na odhodlání a spolupráci orgánů EU, členských států, regionů a především na aktivní úloze samotného průmyslu.

Souvislosti

Evropský průmysl je silný a v mnoha odvětvích si na světových trzích zachovává vedoucí postavení. Z našeho průmyslu pocházejí dvě třetiny vývozu EU. Zároveň poskytuje pracovní místa 32 milionům lidí. Jen od roku 2013 jich v průmyslu vzniklo 1,5 milionu. K udržení a posílení konkurenční výhody je však třeba průmysl modernizovat. Proto je průmysl jednou z politických priorit Junckerovy Komise.

Všechny politiky Komise pomáhají průmyslu vytvářet nová pracovní místa a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy, podporovat investice a inovace v oblasti čistých a digitálních technologií a hájit evropské regiony a pracovníky, kteří byli nejvíce postiženi změnami.

Nové výrobní technologie mění evropský průmysl a hrají stále důležitější úlohu, pokud chtějí evropské podniky v celosvětovém měřítku uspět. Budou se rovněž podílet na tvorbě nových pracovních míst. Z technologií, které přinášejí vyšší produktivitu, může mít prospěch řada odvětví. Mohou však také mít širší dopad na povahu a dostupnost pracovních míst. Budoucnost evropského průmyslu bude záviset na jeho schopnosti neustále se přizpůsobovat, inovovat a investovat do nových technologií a změn, které přinese širší využití digitalizace a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství. Celosvětová hospodářská soutěž je čím dál tím tvrdší a výhody plynoucí z globalizace a technologického pokroku jsou ve společnosti rozloženy nerovnoměrně. I tyto problémy hodlá Junckerova Komise řešit.

Politické směry Jean-Claude Junckera zdůrazňují význam silného a vysoce výkonného průmyslu pro budoucnost evropské ekonomiky. Tvorba pracovních míst a hospodářský růst poháněné inovacemi a investicemi jsou základem klíčových iniciativ Komise. Tzv. Junckerův plán (investiční plán pro Evropu) a unie kapitálových trhů pomáhají s mobilizací zdrojů k posílení hospodářského oživení.

Podpora inovací ze strany EU pomáhá průmyslu a zejména malým a středním podnikům využít jejich silné stránky. Evropa stojí v čele celosvětového úsilí na záchranu naší planety prostřednictvím svých iniciativ na vytvoření tzv. oběhové ekonomiky, čisté energie a nízkouhlíkové ekonomiky. Klíčové základní technologie zase pomáhají průmyslu obstát v celosvětové konkurenci. Strategie pro jednotný digitální trh, související strategie na digitalizaci průmyslu a akční plán 5G pro Evropu pomáhají podnikům využít nové příležitosti a vytvořit řádně fungující ekonomiku založenou na datech. Strategie pro jednotný trh usnadňuje podnikům oslovit 500 milionům spotřebitelů na evropském trhu a zapojit se do hodnotových řetězců bez celních či technických bariér. Nová agenda dovedností pro Evropu umožňuje lidem pracujícím v průmyslu získat vyšší kvalifikaci.

Tyto horizontální politiky, které se týkají všech odvětví, jsou doplněny řadou konkrétních politik pro strategická odvětví. Patří sem kosmická strategie, jejímž účelem je další rozvoj silného a konkurenceschopného evropského vesmírného průmyslu, návrh na vytvoření Evropského obranného fondu, který bude působit jako katalyzátor konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu, dále pak široká škála iniciativ pro čistý, udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl (včetně iniciativy Evropa v pohybu, opatření ke snížení znečištění ovzduší vozidly a akce GEAR2030) a také sdělení o ocelářství, jež má zajistit konkurenceschopnost tohoto odvětví na světových trzích.

 

USA se u WTO odvolaly ve sporu s EU o státní pomoc pro Boeing

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Spojené státy se odvolaly proti červnovému rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), podle kterého nesplnily požadavek zrušit daňovou úlevu pro amerického výrobce letadel Boeing. Informovala o tom agentura Reuters. Krok je pokračováním vleklého sporu mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně subvencování výroby letadel.[/quote]

USA se odvolaly proti verdiktu WTO z 9. června. EU podala své vlastní odvolání 29. června. Červnové rozhodnutí WTO, které se nelíbí ani jedné ze stran, zamítlo velkou část obvinění EU vůči údajně nekalé podpoře, kterou Boeingu americké úřady poskytují. Zároveň ale upozornilo, že USA nesplnily požadavek zrušit daňovou úlevu, kterou Boeingu pomohl americký stát Washington.

EU tvrdila, že Boeing úlevou získal nepoctivou výhodu vůči evropskému rivalovi Airbus. Oba podniky se vzájemně obviňují z nečestné konkurence už léta.

Airbus tvrdil, že Washington poskytl Boeingu daňovou úlevu v hodnotě kolem devíti miliard dolarů (zhruba 220 miliard Kč). Firma podala i další stížnosti ohledně pomoci pro Boeing. Americký podnik zase tvrdí, že EU se snaží odpoutat pozornost od nezákonné pomoci, kterou Airbusu poskytly evropské země.

WTO loni v září dala za pravdu stížnosti Washingtonu, že EU plně nerespektovala její rozhodnutí z roku 2011, podle něhož čtyři členské země unie poskytovaly Airbusu rozsáhlé dotace, čímž porušovaly obchodní pravidla.

Zdroj: ČTK

1...1 0631 0641 065...1 086Strana 1 064 z 1 086

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253