Domů Blog Strana 1077

Tisíce Katalánců vyrazily do ulic, blokády komplikovaly dopravu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Tisíce lidí vyrazily večer do ulic Barcelony a dalších katalánských měst, aby druhý den v řadě demonstrovaly za propuštění bývalých členů regionální vlády. Navázaly tím na blokády významných silnic, kterými přívrženci sesazeného vedení přes den komplikovali dopravu v katalánské metropoli. Informují o tom španělská média.[/quote]

Demonstranti po 19:00 SEČ zcela zaplnili prostranství před barcelonským sídlem katalánské vlády a přilehlé ulice. S katalánskými vlajkami v rukou provolávali hesla podpory „politickým vězňům“, jejichž propuštění požadovali. „Toto není spravedlnost, to je diktatura,“ skandoval dav na adresu čtvrtečního rozhodnutí madridského soudu poslat do vazby osm exministrů obviněných ze vzpoury a dalších trestných činů.

Protestující zaplnili i náměstí v jiných katalánských městech. Nejpočetnější demonstrace mimo Barcelonu se sešly v Gironě a Tarragoně, kde podle médií dorazilo k protestům až 5000 lidí. Odnikud nejsou hlášeny žádné násilnosti.

Madridská soudkyně ve čtvrtek vyhověla žádosti prokuratury a uvalila vazbu na devět exministrů, kteří se ten den dostavili k výslechům. Pro jednoho z nich navrhla prokuratura možnost podmínečného propuštění na kauci, kterou už exministr Santi Vila zaplatil a odpoledne byl propuštěn.

,,Apeluji na politická uskupení ve Španělsku, která mají smysl pro demokracii, aby ukončila tuto hroznou situaci s uvězněnými politiky,“ řekl médiím krátce po svém propuštění Vila.

Vyzval „vysoké státní autority“, aby se angažovaly, protože tato situace podle něj nejde vyřešit soudně.

Na protest proti uvěznění exministrů, které španělská prokuratura viní ze vzpoury kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska, skupiny lidí omezily provoz na silnicích. Podle agentury Europa Press bylo ráno i odpoledne neprůjezdných 11 úseků včetně významných uzlů. Kromě hlavního tahu Gran Vía v Barceloně způsobili dopravní zácpy demonstranti i na silnici A2 ve městě Castellolí či na několika dalších silnicích v provincii Barcelona, na nichž je ráno velký provoz směrem do Barcelony. Asi stovka lidí blokovala silnici v údolí Aran u hranic s Francií.

Skupina studentů postávala asi 15 minut na kolejích ve městě Sant Cugat del Valles, a způsobila tak asi dvacetiminutové zpoždění příměstské vlakové linky do Barcelony. Studenti drželi velké transparenty s nápisem Svobodu pro politické vězně. Protest uspořádala skupina Univerzity za republiku, která v poledne vyzvala k protestům na univerzitách.

Barcelonská starostka Ada Colauová svolala mimořádné zasedání radnice, které zdůvodnila „velmi závažnými bezprecedentními činy proti demokracii“. Radní za separatistické strany přišli s transparenty „Svobodu pro politické vězně“, s nimiž vyšli i před budovu radnice. Solidaritu s uvězněnými exministry vyjádřila i část radních v baskickém Bilbau, kteří včetně starosty vyšli demonstrovat před budovu radnice.

Zdroj: ČTK

Před 100 lety se narodila první zkušební pilotka na světě

[quote]Před 100 lety, 5. listopadu 1917, se narodila Francouzka Jacqueline Auriolová, první žena na světě, která se stala zkušební pilotkou. Jako jedna z prvních žen také překonala rychlost zvuku a vytvořila několik světových rekordů v rychlosti létání. Auriolová testovala stovku různých typů letadel, mezi nimiž byly i prestižní Mistral 2, Mystere IV a Mystere 20.[/quote]

Dívčím jménem Jacqueline Douetová se narodila v západní Francii a chtěla se původně věnovat malířství. Nakonec se Jacqueline, která byla považována za jednu z nejelegantnějších žen v Paříži, rozhodla pro létání. Tato sportovkyně milující rychlost získala diplom pilota, začala se zabývat akrobatikou a zúčastnila se i rallye Alžír-Dakar. Při letecké havárii v roce 1949 utrpěla vážná zranění, ze kterého se zotavovala tři roky. Musela podstoupit 33 chirurgických a plastických operací.

V květnu 1951 se stala nejrychlejší ženou světa, když na uzavřeném okruhu dosáhla se svým letounem rychlosti 818 kilometrů v hodině. Překonala rekord Američanky Jacqueline Cochranové z roku 1947 a dostala tak svou první cenu mezinárodního letectví. Druhou pak obdržela v roce 1953 z rukou prezidenta Eisenhowera. Mezi oběma Jacquelinami trval léta neúprosný boj o rekordy, ale přesto se z nich staly dobré přítelkyně.

Jako zkušební pilotka Auriolová testovala stovku různých typu letadel, mezi nimiž byly i prestižní Mistral 2, Mystere IV a Mystere 20. Jen o vlásek unikla smrti v roce 1956, když se její stíhačka Mystere IV dostala do vývrtky a jí se podařilo stroj zvládnout jen několik desítek metrů nad zemí.

Zemřela 11. února 2000 ve svém pařížském bytě ve věku 82 let. Byla dvakrát vdaná za Paula Auriola, syna francouzského prezidenta Vincenta Auriola, se kterým měla dvě děti.

Zdroj: ČTK

Před 90 lety se v Británii objevil první automatický semafor

[quote]Historie semaforů, bez nichž si již lidstvo nedovede představit dopravu hlavně ve městě, sahá do 19. století, kdy se v Londýně objevily předchůdci dnešních semaforů v podobě ramen a plynových lamp vycházející ze železniční signalizace. Podobná zařízení se objevovala i v USA. V roce 1914 byl v Clevelandu nainstalován první elektrický silniční semafor, všechna zařízení ale potřebovala obsluhu. Prvním automatickým světelným semaforem se mohlo pochlubit před 90 lety, 5. listopadu 1927, až britské město Wolverhampton.[/quote]

Clevelandský semafor měl jen dvě světla (červené a zelené) a změnu mezi nimi signalizoval bzučák. Oranžové světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy, se objevilo o čtyři roky později v New Yorku.

V českých městech předběhla silniční semafory světelná signalizace pro tramvaje, v Praze zaváděná od roku 1911 například v ulicích Celetná, Letenská, Křižovnická (Karlovy lázně) a Radlická. Od září 1919 začali provoz v Praze na nejrušnějších křižovatkách (mj. na Můstku) řídit strážníci. První světelná signalizace, která se ale ovládala ručně, byla v Praze umístěna v roce 1927 na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova u dnešního Masarykova nádraží. První automaticky ovládané světelné signalizační zařízení bylo v Praze uvedeno do provozu v lednu 1930 na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovu ulicí.

Zdroj: ČTK

Taxikáři v Praze chtějí 15.listopadu opět protestovat proti Uberu

[quote]Pražští taxikáři chystají na středu 15. listopadu další protestní akci proti službám typu Uber. Vyplývá to z výzvy zveřejněné na facebookovém profilu Sdružení českých taxikářů. Jeho zástupce Petr Polišenský na dotaz ČTK řekl, že podobu protestu nechce předem prozrazovat. Určitě ale podle něj taxikáři vyjedou do ulic. Kvůli Uberu už pražští taxikáři opakovaně protestovali u ruzyňského letiště.[/quote]

Sdružení českých taxikářů vyzvalo své příznivce, aby přijeli 15. listopadu v 5:00 na Strahov. Teprve tam by jim měli organizátoři sdělit podrobné informace o dalším průběhu akce.

Proti službám typu Uber protestovali taxikáři v Praze či Brně již dříve. Počátkem října blokovali pomalou jízdou dopravu v okolí ruzyňského letiště a svou nespokojenost dávali najevo i před budovou pražského magistrátu.

Taxikářům vadí zejména to, že za Uber a podobné služby jezdí řidiči bez taxikářské koncese, nemají auta evidovaná jako vozidla taxislužby a nemají taxametry. Uber tvrdí, že není taxislužba, ale že nabízí spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky.

Služba Uber je alternativou taxi. Lidé si přes aplikaci v mobilním telefonu mohou zavolat řidiče, který je odveze na požadovanou adresu. Řidiči jezdí buď pro společnost, nebo jako živnostníci ve vlastním autě. Partnerských řidičů je v Praze podle firmy kolem 2000. Podle dřívějšího vyjádření primátorky Adriany Krnáčové nemůže město Uber zakázat ani pro něj určovat podmínky.

V Brně, kde Uber fungoval od začátku letošního února, byl jeho provoz zastaven červencovým předběžným opatřením krajského soudu. Nadřízený vrchní soud ale toto opatření koncem října zrušil.

Zdroj: ČTK

O zimní údržbu části českých silnic se postarají soukromé firmy

[quote]Silničáři v Česku jsou na příchod zimy připraveni. Ve skladech mají desetitisíce tun posypových materiálů a leckde čeká na svůj první výjezd i nová nebo vylepšená technika. Zjistili to zpravodajové ČTK. V některých krajích budou letos zimní údržbu hlavních tahů provádět soukromé firmy, nikoliv krajští silničáři.[/quote]

Sjízdnost silnic první třídy v Olomouckém kraji budou mít letos poprvé na starosti soukromníci. Konsorcium tří firem vyhrálo v tendru Ředitelství silnic a dálnic ČR. Krajští silničáři se díky tomu budou moci více soustředit na méně frekventované komunikace. „Vzhledem k neúspěchu v tendru na údržbu silnic první třídy bude na 160 kilometrech silnic druhé a třetí třídy změněna technologie údržby z inertního na chemický posyp, takže se zlepší sjízdnost těchto komunikací,“ řekl ČTK vedoucí oddělení silničního hospodářství krajského úřadu František Pěruška.

Sypače soukromých firem budou letos v zimě potkávat také řidiči ve Zlínském a Karlovarském kraji. Na zasněžených cestách kvůli tomu mohou být k vidění auta se zvednutou radlicí. Bude to například tehdy, když krajští silničáři pojedou po státní silnici, kterou nemají na starosti.

Na pomoc firem sází i Moravskoslezský kraj, kde bude údržbu rychlostních komunikací a silnic prvních tříd provádět sdružení firem, které vybralo ministerstvo dopravy. Na rozmary počasí se ale na severu Moravy připravují i krajští silničáři.

„Sklady posypových materiálů jsou naplněny na plné kapacity. Rozmísťují se na vytipované úseky zásněžky a sněhové tyče,“ řekl ČTK náměstek Správy silnic Moravskoslezského kraje Milan Novák.

Proměnou leckde prošel vozový park silničářů. Například Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje letos pořídila tucet nových sypačů, vybavených čidlem schopným měřit teplotu vzduchu i vozovky a data průběžně posílat na dispečink. Řidič sypače bude díky tomu vědět, co může od vozovky očekávat, a dispečerům pomůžou data s plánováním údržby.

On-line sběr informací si vyzkouší také silničáři na jihu Čech. Ti mají mají na zimu připraveno přes 34.000 tun soli a 55.576 tun inertního posypu, jako je drcené kamenivo a písek. První sypač v Jihočeském kraji už v letošní sezoně na silnice vyrazil, a to 30. října na Šumavu.

Zatímco posypového materiálu je dostatek, v některých případech chybí lidé.

„Všeobecně je nedostatek řidičů a s tímto problémem se potýkáme i my“, postěžovala si náměstkyně Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Lenka Holovská.

A podobný problém řeší i v sousedním Karlovarském kraji, kde zaměstnance silničářům přetahují soukromí dopravci, případně řidiči odcházejí za prací do Německa.

Kromě krajů se na příchod zimy chystají také města a obce. Například Kladno pro letošní sezonu zdokonaluje plán zimní údržby, který by měl být podrobnější. V předešlých letech totiž byla údržba komunikací ve městě pomalá a nekvalitní. Další středočeská města, například Příbram, investovala do nové techniky.

Pražští silničáři budou letos v zimě ošetřovat dvojnásobnou plochu chodníků. Kolik bude rozšířená zimní údržba stát, zatím není jasné. Zvýšené náklady uhradí město.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná dotace na opravy silnic nahrazujících okruh Prahy

[quote]Vláda projedná návrh ministerstva dopravy na státní podporu 25,54 milionu korun na opravy pražských silnic, které v současnosti nahrazují neexistující části městského silničního okruhu. Jde o silnice I. a II. třídy a rovněž místní komunikace. Vyplývá to z materiálu, který kabinetu na pondělním zasedání předloží ministr dopravy Dan Ťok.[/quote]

Praha bude moci tyto peníze použít pouze na potřebné opravy uvedených silnic. Pokud se tyto peníze nepodaří využít letos, předpokládá návrh možnost čerpání peněz i v následujícím roce, uvedlo ministerstvo dopravy. To prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury v posledních letech mimořádně spolufinancuje opravy komunikací II. a III. tříd, které vlastní a spravují kraje.

V letošním roce mají kraje slíbeny zhruba tři miliardy korun, z nichž 2,5 miliardy pochází z rezerv Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) z předchozích let a zbytek je z letošní rozpočtové rezervy státního rozpočtu. Začátkem dubna vláda krajům slíbila celkem 420 milionů korun z uvedené rozpočtové rezervy. Prahy se ale tato fáze přerozdělování peněz netýkala, podporu tak hlavní město může získat až na základě schválení tohoto návrhu.

 

EU-Kuba: nová zásadní dohoda, která vstoupila v platnost 1. listopadu 2017

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Nová kapitola ve vztazích mezi EU a Kubou platná od 1. listopadu zahájí prozatímní uplatňování první dohody mezi Evropskou unií a Kubou „Dohodou o politickém dialogu a spolupráci“.[/quote]

„EU a Kuba skutečně otáčejí stránku a nová kapitola našeho partnerství začíná nyní -s prozatímním uplatňováním nové dohody. Dnes se Evropská unie přiblíží Kubě a všem kubánským občanům, jak země prochází ekonomickými, politickými a sociální modernizaciMy Evropané jsme s Kubou, Latinskou Amerikou a Karibikem vázáni společnou historií, kulturou, hodnotami a touhami současnost a budoucnost.“, uvedla vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / viceprezidentka Federica Mogherini.

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci (PDCA) obsahuje tři hlavní kapitoly o politickém dialogu, spolupráci a dialogu mezi odvětvovými politikami a obchodní spolupráci.
Podporuje dialog a spolupráci na podporu udržitelného rozvoje, demokracie a lidských práv, jakož i společné řešení globálních výzev společnými akcemi na mnohostranných fórech. Mezi oblasti společného zájmu patří například obnovitelné energie, rozvoj venkova, životní prostředí, lidská práva, řádná správa věcí veřejných, bezpečnost a vytváření pracovních míst. Činnosti budou probíhat se všemi aktéry na Kubě, včetně veřejného sektoru, místních orgánů, celého spektra občanské společnosti, soukromého sektoru, jakož i mezinárodních organizací a jejich agentur.

Souvislosti

Dne 12. prosince 2016 EU a Kuba podepsaly dohodu o politickém dialogu a spolupráci a Evropský parlament jej schválil dne 5. července 2017. Zatímco většina dohody se začne prozatímně uplatňovat dne 1. listopadu 2017, její plné uplatňování začne poté, co všechny členské státy EU dohodu ratifikují.

Dohoda rovněž potvrzuje pokračující angažovanost EU v Latinské Americe a Karibiku. Kuba byla jedinou zemí v regionu, s níž se EU dosud nedohodla na právním základě pro dialog a spolupráci.
Další informace Fakta o vztazích mezi EU a Kubou Delegace EU na Kubu

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Mongolskem vstupuje v platnost

Dne 1. listopadu vstoupila v platnost dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Mongolskem. Tato dohoda, která byla podepsána dne 30. dubna 2013, nahrazuje Dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Mongolskem z roku 1993.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini prohlásila:

Evropská unie a Mongolsko upevňují své silné vazby založené na sdílených hodnotách a zájmech a společné vůli k prohloubení vzájemné spolupráce. Vstup této dohody o partnerství a spolupráci v platnost společně se zřízením delegace Evropské unie v Ulánbátaru, k němuž dojde v následujících dnech, upevní stávající oblasti spolupráce a angažovanosti a dále prohloubí a rozšíří vztahy v oblastech společného zájmu, ve prospěch našich národů.“

Dohoda o partnerství a spolupráci posiluje stávající vztahy mezi Evropskou unií a Mongolskem a vychází ze společného závazku v oblasti řádné správy věcí veřejných, lidských práv a udržitelného rozvoje.

Kromě toho rozšíří spolupráci v široké škále oblastí, jako je udržitelný rozvoj, suroviny, změna klimatu, spravedlnost a bezpečnost, lidská práva, věda a technologie, řádná správa věcí veřejných, a také usnadní obchod a investice. Na dohodě o partnerství a spolupráci se podílí Evropská unie a všechny její členské státy, což přináší příležitosti k vytváření synergií mezi činnostmi EU a politikami jednotlivých členských států.

Ke vstupu dohody o partnerství a spolupráci v platnost dochází v době, kdy se otvírá delegace EU v Mongolsku, pro kterou bude provádění této dohody jednou z hlavních priorit.

Den rovného odměňování: prohlášení prvního místopředsedy Timmermanse a komisařek Thyssenové a Jourové

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V dnešní době je průměrná hodinová mzda žen v Evropě o 16,3 % nižší než u mužů. Evropský den rovného odměňování, který letos připadne na 3. listopad, upozorňuje na moment, kdy ženy ve skutečnosti přestávají být ve srovnání s muži placeny, zatímco do konce roku ještě zbývají dva měsíce.[/quote]

První místopředseda Frans Timmermans, komisařka Marianne Thyssen a komisařka Věra Jourová uvedli:

„Rovnost mezi ženami a muži včetně rovného odměňování je jednou ze základních hodnot EU. Zdaleka však ještě není realitou. V posledních letech se rozdíl v odměňování žen a mužů v podstatě vůbec nezměnil.

To znamená, že ženy pracují ve srovnání s muži dva měsíce v roce zadarmo. To je v Evropě 21. století šokující a nepřijatelná nespravedlnost.

Tento setrvalý problém nerovnosti, která postihuje ženy a celou naši společnost i v řadě dalších oblastí, musíme naléhavě začít řešit: ženy často pracují v hůře placených odvětvích, jsou méně často povyšovány a nedostatečně zastoupeny na manažerských pozicích. Domácnosti rodičů samoživitelů, kdy jediným živitelem je žena, jsou vystaveny vyššímu riziku chudoby včetně chudoby dětí a z toho vyplývajících znevýhodněni.

Nerovnost v odměňování není jediný problém. Nedávno odhalené případy sexuálního obtěžování nás upozornila na fakt, že ženy někdy pracují v nepřátelském pracovním prostředí, což má zřejmé důsledky pro jejich profesní rozvoj a pohodu.

Evropská komise chce jít v boji proti této nespravedlnosti příkladem. Za několik týdnů představíme akční plán pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů. Tím se urychlí stávající činnost a budou předložena nová opatření.

V listopadu rovněž uspořádáme kolokvium na téma „Práva žen v neklidné době“ a část jeho programu věnujeme hledání nových řešení rozdílů v odměňování žen a mužů. Přibližně v téže době bude na nejvyšší úrovni vyhlášen evropský pilíř sociálních práv, který také potvrzuje, že ženy a muži mají právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci.

Evropané si nerovnosti mezi ženami a muži uvědomují více než kdykoli předtím, jak jsme mohli pozorovat během nedávné kampaně #MeToo v sociálních médiích, a tohoto impulzu musíme využít k akci a změně chování. U příležitosti Evropského dne rovného odměňování se zavazujeme bránit rovná práva a příležitosti na trhu práce pro ženy a muže a budeme tak činit tak dlouho, dokud se EU nestane skutečně dobrou adresou pro ženy.“

Souvislosti

V Evropské unii si ženy během vzdělávání vedou stejně dobře, či dokonce lépe než muži, avšak to se neodráží na trhu práce. V roce 2016 mělo v EU celkem 33 % žen dokončené vysokoškolské vzdělání, zatímco u mužů to bylo 29 %. Celková míra zaměstnanosti u žen je však o 11,6 procentních bodů nižší než u mužů. Ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích v největších společnostech v EU. Žena je pouze jedním ze 14 předsedů správní rady a pouze jedním z 20 výkonných ředitelů.

Evropský pilíř sociálních práv, který bude vyhlášen dne 17. listopadu všemi třemi institucemi EU na sociálním summitu pro růst a spravedlivý pracovní trh, potvrzuje závazek EU zajistit rovnost žen a mužů.

Evropská komise předložila dne 26. dubna 2017 legislativní návrhy o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, které poskytnou větší flexibilitu a lepší ochranu matkám, otcům a pečovatelům bez ohledu na to, zda si budou chtít vzít volno na péči o děti, využít flexibilní pracovní podmínky nebo se vrátit do práce. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tyto návrhy urychleně projednaly.

Ve dnech 20. až 21. listopadu organizuje Komise své výroční kolokvium o základních právech na téma „Práva žen v neklidné době“.

Řešení složité problematiky musí zřejmě přinést oblast sociální politiky: pokud by měl být vyvážený přirozený přírůstek obyvatelstva, mělo by v průměru na každou ženu připadnout více než 3 děti. Pak by se první děti měly narodit již v průběhu vysokoškolského studia. A přenesení péče o děti na muže je samozřejmě zásadní sociální přínos pro pospolitost, pak ale reálná zaměstnanost mužů co do odpracovaných hodin (viz dnešní statistika) poklesne. Jak na rekvalifikaci v etapě robotizace, aby se zachovala produktivita?

Zaměstnanost: zpráva potvrzuje efektivitu fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci

Komise zveřejnila 31.října zprávu o výsledcích Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v letech 2015 a 2016. Zpráva znovu potvrzuje úlohu fondu jako stěžejního nástroje evropské solidarity v mezích jeho nastavení a dostupnosti rozpočtových prostředků. Tento fond pomohl téměř 19 500 pracovníků přizpůsobit se měnící se struktuře obchodu a dopadům hospodářské a finanční krize ve zmíněném období.

Evropská komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen prohlásila:

„Dnešní výsledky potvrzují, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci prostřednictvím své pomoci propuštěným pracovníkům, kteří mají potíže při hledání nového zaměstnání, přináší přidanou hodnotu. Podpora v hodnotě 70 milionů EUR z tohoto fondu se vyplatila: v letech 2015 a 2016 bylo 9 072 pracovníků, kterým byla poskytnuta, znovu zaměstnáno, a to navzdory obtížné situaci na trhu práce, se kterou se tito lidé museli vypořádat. Letos si připomínáme desáté výročí existence tohoto fondu, který je dokladem evropské solidarity s pracovníky, jež se stali oběťmi hromadných propouštění vyvolaných globalizací nebo hospodářskou krizí.“

Celkem 9 072 pracovníků, tedy asi polovina z těch, kteří se účastnili opatření v rámci fondu, nalezlo po uplynutí jednoho roku, tj. na konci období provádění opatření, novou práci nebo začalo podnikat.

Dalších 645 osob se ve stejném období vzdělávalo nebo absolvovalo odbornou přípravu s cílem zvýšit v budoucnu svou zaměstnatelnost. Členské státy rovněž uvedly, že osobní situace, zaměstnatelnost a sebedůvěra dotyčných pracovníků se díky pomoci z fondu a poskytnutým službám viditelně zlepšily. To byl i případ lidí, kteří po ukončení opatření novou práci okamžitě nenašli.

Tyto pozitivní výsledky jsou povzbudivé, zejména vzhledem k obtížným okolnostem. Situace na trhu práce v některých členských státech byla v období, na které se zpráva vztahuje, obzvláště problematická. K hromadným propouštěním došlo na územích, která se již potýkala s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Podpora byla poskytnuta zejména pracovníkům s nízkou kvalifikací nebo jiným znevýhodněním pro hledání zaměstnání. To znovu dokazuje, že finanční prostředky EU, jako je Fond pro přizpůsobení se globalizaci může být skutečně zásadním přínosem, zejména pro nejzranitelnější členy naší společnosti.

Souvislosti

Otevřenější charakter obchodu se zbytkem světa je pro růst a zaměstnanost celkově přínosný, může však také znamenat ztrátu pracovních míst, zejména ve zranitelných odvětvích a mezi pracovníky s nižší kvalifikací. To je důvod, proč Komise zřídila fond na pomoc lidem, kteří se vyrovnávají s důsledky měnící se struktury obchodu nebo byli propuštěni v důsledku hospodářské krize.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje finanční prostředky na konkrétní opatření, která mají pomoci propuštěným pracovníkům zlepšit jejich zaměstnatelnost a najít nové zaměstnání. Financuje opatření přizpůsobená konkrétním podmínkám každého dotčeného pracovníka, jako jsou:

  • intenzivní a individualizovaná pomoc při hledání zaměstnání
  • různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace
  • časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření
  • podpora pro zahájení podnikání
  • odborné vedení v průběhu celého
  • Letos si připomínáme výročí Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který byl založen v roce 2007. Během své existence obdržel fond 147 žádostí. Bylo zažádáno přibližně o 600 milionů EUR na pomoc asi 137 600 pracovníků a 2 944 NEET. V letech 2015 a 2016 pomohl Fond pro přizpůsobení se globalizaci 19 500 propuštěným pracovníkům a 1 251 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“). Příspěvek EU dosáhl částky vyšší než 70 milionů EUR a byl doplněn o dalších 48 milionů EUR ze zdrojů jednotlivých států. O pomoc z fondu požádalo 11 členských států: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Polsko, Španělsko a Švédsko.

EGF – Evropský fond na podporu vyrovnání se s globalizací – trocha historie

Vytvoření fondu bylo navrženo tehdejším předsedou Komise Barossem 2006 jako reakce na hromadné propouštění 6000 zaměstnanců automobilového průmyslu ve Spojeném království. Fond vznikl s účinností od roku 2007. Úvahy k založení fondu byly vedeny myšlenkou, že globalizace obecně prospívá rozvoji ekonomiky, avšak některé účastníky trhu postihuje negativně. Je tedy zapotřebí hromadně postiženým v rozsahu působícím již jednotlivým členským státům potíže, přispět podle zásady solidarity z EU. EGF spolufinancoval individuální rekvalifikaci hromadně propouštěných nebo hromadným propouštěním ohrožených pracovníků zprvu nad 1000 postižených 70 % podílem spolufinancování z EU až na rok, poté se dolní mez propouštění snížila na 500 zaměstnanců v sektoru nebo regionu, ale s 50 % podílem EU a až do 2 let, nyní platí až 60 % podíl až do 2 let. Na etapu střednědobého výhledu je k dispozici 500 mil. €, návrh Komise musí schválit Evropský parlament, kvóta se dosud zdaleka nečerpala.

Podle zprávy Komise bylo až dosud bylo vyřízeno 148 žádostí z 21 členských států, na spolufinancování šlo 600 milionů € na pomoc 138 882 propuštěným a 2944 mladým nezaměstnaným, kteří nechodí do školy nebo na školení.

Velikost grafů Eurostatu k této problematice je dána možností číst číselné údaje

Graf č.5:  Částky vyžádané členskými státy EU z EGF za celou dobu jeho existence 2007-2016

Počet podpořených propuštěných a mladých nezaměstnaných mimo školy a zaškolování

Rozsah vyžádané pomoci ČR byl tedy nejprve nicotný, v roce 2017 podle zprávy z konce října 2017 nulový. Přitom část alokace prostředků EU na spolufinancování z EGF se nevyužívá.

Němci vyprostili nákladní loď, kterou bouře zahnala na mělčinu

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Německým expertům se včera podařilo vyprostit více než 200 metrů dlouhou loď, kterou bouře Herwart o víkendu zahnala na mělčinu u ostrova Langeoog v Severním moři. Informovala o tom agentura DPA.[/quote]

Plavidlo Glory Amsterdam dlouhé 225 metrů je opět na volném moři. Vyprošťovací tým oznámil, že se ji dnes ráno podařilo vytáhnout do hlubších vod vlečným lodím.

Loď pro přepravu hromadného nákladu se v noci na sobotu při prudké bouři, která zasáhla i region střední Evropy, ocitla na mělčině poté, co se utrhla v Německém zálivu.

Loď, která má na palubě 1800 tun těžkého oleje a 140 nafty, není podle havarijního týmu viditelně poškozená a do moře nevytekly žádné škodlivé látky.

Loď plující pod panamskou vlajkou uvízla na písčině i s 22 členy posádky. Záchranáři nejdřív z plavidla odčerpali vodu a k jeho vyproštění použili dva vlečné čluny s lany o délce 1500 metrů.

Zdroj: ČTK

Vichřice způsobila na železnici škody za 10,8 milionu korun

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyčíslila škodu na železničních tratích po nedělní vichřici Herwart na 10,8 milionu korun. Vítr ničil na železnici především trakční vedení, na které připadá většina škod. V částce jsou ale započteny i náklady na zásah drážních záchranářů a náklady na odklízení spadlých stromů. Nejsou v ní ale zahrnuty škody, které vítr způsobil jednotlivým dopravcům na vlacích. ČTK to řekla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.[/quote]

Největší počet mimořádných událostí v souvislosti s nedělní vichřicí zaznamenali železničáři na Vysočině, v severních a naopak v jižních Čechách. Ani Morava ale nezůstala ušetřena komplikací, dodala Šubová. Celkem zaměstnanci správy železnic odstranili z kolejiště na dvě stovky spadlých stromů, některé z nich pádem poškodily elektrické vedení.

Nejhorší situace panovala na železnici v pondělí ráno, kdy v jeden okamžik bylo mimo provoz téměř 30 železničních tratí. Hlavní tratě se podařilo zprovoznit do pondělních 05:00.

Vichřice Herwart způsobila na železnici největší komplikace po ledovkové kalamitě z prosince 2014. Ta zastavila na tratích na 120 vlaků, ve kterých uvízlo zhruba 20.000 cestujících. České dráhy tehdy uvedly, že je námraza, kvůli které nejezdily elektrické lokomotivy, vyšla na zhruba 18 milionů korun. Z toho jen 15 milionů korun představovaly ušlé tržby a kompenzace cestujícím. Náklady na kompenzace cestujícím za nedávnou vichřici dosud dopravce nevyčíslil.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář