Domů Blog Strana 1082

Tibbett Logistics SRL nově pokračuje v činnosti jako Yusen Logistics (Romania) SRL

[quote]Yusen Logistics (Europe) BV s potěšením oznamuje, že po nedávné akvizici společnosti Tibbett Logistics bude na rumunském trhu pokračovat pod novým jménem Yusen Logistics (Romania) SRL.[/quote]

Koncem roku 2017 Yusen Logistics (Europe) BV uzavřela dohodu na převzetí společnosti Tibbett Logistics SRL, dříve ve výhradním vlastnictví britské Keswick Enterprises Group. Změna názvu je dalším z logických kroků následujících po akvizici a vstupuje v platnost v červnu 2018. Nové jméno a oficiální otevření Yusen Logistics (Romania) se oslavilo 15. června. V současnosti probíhá postupný rebranding, který bude dokončen dle stanoveného plánu.

Yusen Logistics (Romania), se sídlem v Bukurešti, je na domácím trhu předním poskytovatelem v oblasti kontraktní logistiky, skladování a intermodálních přeprav. Společnost disponuje skladovací plochou o celkové výměře 130 000 m2, která je rozmístěna mezi 14 strategických lokalit po celé zemi a zaměstnává na 1 400 zaměstnanců. Yusen Logistics (Romania) navíc řídí bukurešťský mezinárodní nákladní železniční terminál (BIRFT). Díky této strategické lokaci s výbornou silniční a železniční dostupností Yusen Logistics (Romania) svým zákazníkům poskytuje logistická řešení nejen po celém Rumunsku, ale také v sousedních zemích v jihovýchodní Evropě. Společnost v současnosti nabízí služby klientům v mnoha průmyslových odvětvích, zejména však zákazníkům v oblasti maloobchodu a automobilového průmyslu.

Rozšířením značky do Rumunska Yusen Logistics současně posiluje svou strategickou pozici jak ve východní Evropě, tak i celosvětově.

Wim Pauwels, CRO Yusen Logistics (Europe) BV, sdělil:

,,Součástí Vize a Mise Yusenu je plán stát se celosvětově preferovaným poskytovatelem logistiky dodavatelských řetězců zajišťujícím dynamická řešení pro neustále se měnící požadavky našich globálních zákazníků. Zavázali jsme se k tomu, že budeme neustále rozvíjet naše logistická řešení po celém světě, a právě zařazení rychle rostoucího rumunského trhu do naší sítě dále propojuje a podporuje naše globální cíle.“

David Goldsborough, Managing Director Yusen Logistics (Romania) k tomu poznamenal:

,,Jako Tibbett Logistics jsme budovali silnou pozici na rumunském trhu. Nyní jako Yusen Logistics (Romania) máme možnost se dále rozvíjet zapojením námořních, leteckých a pozemních služeb Yusen Logistics. Díky tomu budeme nabízet plnou šíři integrovaných mezinárodních řešení pro dodavatelské řetězce.”

Před 30 lety spojil Asii s Evropou v Istanbulu druhý most

Před 30 lety, 3. července 1988, spojil evropskou a asijskou část Istanbulu druhý most. Most sultána Mehmeta Fatiha (vládl v letech 1451 až 1481) přes Bosporskou úžinu je 1510 metrů dlouhý a jeho výstavba stála 130 milionů dolarů. Most, který leží asi pět kilometrů severně od prvního mostu přes Bospor (1973), otevřel tehdejší prezident Turgut Özal, když jej projel svým autem.

Most je umístěn mezi částmi Hisarüstü na evropské straně a Kavacik na asijské. Je zavěšený, s ocelovými pylony, vozovka se nachází 64 metrů nad hladinou moře, takže pod ním mohou proplouvat i ty největší lodě. Vjezd je placený, k dispozici je v obou směrech osm pruhů. Chodcům je na most vstup zakázán, přesto se z něj do vody vrhly již stovky sebevrahů.

Bospor je 29 kilometrů dlouhá a 700 metrů až 3,5 kilometru široká úžina, která spojuje Černé moře s Marmarským a rozděluje Istanbul na evropskou a asijskou část. V květnu 2013 Turecko zahájilo výstavbu třetího mostu přes Bospor, který byl otevřen 26. srpna 2016. Náklady na jeho výstavbu činily asi tři miliardy dolarů.

Zdroj: ČTK

Robotka Sophia do Etiopie nedorazila celá

Zdroj: Pixabay.com

Robotka Sophia dorazila do Etiopie, ale nemohla absolvovat naplánovanou večeři s premiérem, protože se cestou do Addis Abeby ztratily některé její součásti. Sophia je dílem hongkongské firmy Hanson Robotics a byla naprogramována tak, že vedle angličtiny může hovořit také amharštinou, používanou v Etiopii, informoval server africanews.

V pátek se měla Sophia sejít s předsedou vlády Abiyem Ahmedem na společné večeři a pak měla vystoupit na tiskové konferenci. Podle etiopských zdrojů se ale jeden vak obsahující některé součásti humanoidního robota ztratil na frankfurtském letišti.

Zástupce firmy Icog Labs, která je autorem programu s amharštinou, sdělil, že Sophii lze opravit a je možné získat náhradní díly.

Sophia má občanství Saúdské Arábie a je označována za nejpokročilejší android. Kůže, jíž je pokryta, obsahuje organický i neorganický materiál. Má bohatou mimiku, takže dokáže měnit výraz tváře. Díky kamerám umístěným v očích a těle, umí udržet oční kontakt a rozeznat lidské tváře. Byla naprogramována tak, že může vést i předem nepřipravenou konverzaci.

V Etiopii měla být Sophia tři dny. V květnu se objevila v Praze na Týdnu inovací.

Již příští týden! Rozhovor s Václavem Cempírkem

[quote]Vážení čtenáři, příští týden se můžete těšit na další díl rubriky Snídaně s osobnostmi, do které jsme si tentokrát pozvali prezidenta České logistické asociace, Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Ve snídani nám celkově představí ČLA, její plány do budoucna, její dosavadní úspěchy, projekty a mnoho dalšího.  [/quote]

Co se tento týden událo v logistickém světě?

[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]

[feature_slider display=“tag“ tag=“13849″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]

 

Energetická unie získá zjednodušené, důkladné a transparentní řízení: Komise vítá ambiciózní dohodu

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dne 20. června byla dosažena ambiciózní politická dohoda o správě energetické unie mezi vyjednavači Komise, Evropského parlamentu a Rady. Dnešním jednáním budou členské státy Evropské unie vybaveny, aby řídily Energetickou unii – tento společný projekt, jehož cílem je zajistit, aby všichni Evropané měli přístup k bezpečné, cenově dostupné a k životnímu prostředí šetrné energii. Tento nový systém správy umožní Evropské unii dosáhnout svých cílů stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, nejprve zajistit energetickou účinnost, poskytnout spotřebitelům spravedlivé řešení a stanovit směr pro strategii EU v oblasti dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů.[/quote]

Budováním důvěry a konsenzu mezi členskými státy v otázkách týkajících se energetiky a klimatu bude řízení představovat nejlepší způsob, jak dosáhnout přechodu na energii a modernizace hospodářství a průmyslu EU. Řízení Energetické unie bude napomoc politickému procesu potřebnému k dosažení toho, co si 73% občanů EU přeje: společnou energetickou politiku pro všechny členské státy EU.

Dnešní dohoda znamená, že čtyři z osmi legislativních návrhů v balíčku „Čistá energie pro všechny“ v roce 2016 byly dohodnuty spoluzákonodárci po včerejší dohodě o energetické účinnosti (viz STATEMEMT / 18/3997) a dohodách ze dne 14. června a 14. května o revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie a o směrnici o energetické náročnosti budov. Tyto čtyři právní předpisy doplňují revizi systému obchodování s emisemi, nařízení o sdílení úsilí a nařízení o změně využívání půdy a lesnictví, které byly také přijaty v loňském roce. Pokrok a impuls k dokončení energetické unie a boji proti klimatickým změnám jsou tedy v plném proudu. Junckerova Komise pracuje v rámci své politické priority „odolná energetická unie a politika zaměřená na změnu klimatu“.

Tímto nařízením se zajistí, aby cíle energetické unie, zejména cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 – snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, minimálně 32 % obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU a cíl úspor energetické účinnosti ve výši 32,5 % – jsou dosaženy stanovením politického procesu, který definuje, jak země EU a Komise spolupracují, a jak jednotlivé země spolupracují, aby dosáhly cílů energetické unie. To bude zajištěno tím, že se zajistí, aby národní cíle a politiky byly v souladu s cíli EU a současně umožnily jednotlivým zemím přizpůsobit se vnitrostátním podmínkám a potřebám. Nařízení rovněž podpoří dlouhodobou jistotu a předvídatelnost pro investory. Nová pravidla zdůrazňují význam regionální spolupráce při rozvoji a provádění politik v oblasti energetiky a klimatu. Země EU jsou rovněž vyzývány, aby povzbuzovaly své občany k účasti na přípravě plánů. Tím se zajistí, aby byly vyslyšeny názory občanů a podniků, jakož i regionální a místní orgány. Tím vznikne nový vztah mezi evropskými občany a osobami s rozhodovací pravomocí, aby vláda a její národní energetická a klimatická politika plánovaly všechny členské státy EU navázat další konsensus o nejlepším způsobu, jak dosáhnout přechodu na ekologicky efektivní energetiku a přejít od situace rozhodování několik lidí do situace, ve které všichni jedou. To přispěje k tomu, aby všechny členské státy provedly nejlepší a nákladově efektivní volby a správné investice, aby jejich energetická rozhodnutí byla konzistentní vůči klimatu a aby se zabránilo nákladným zámkům.

Místopředseda Evropské energetické unie Maroš Šefčovič řekl:

„Díky této ambiciózní dohodě o správě energetické unie jsme zavedli její základní kámen a zvýší transparentnost ve prospěch všech aktérů a investorů, zejména zjednodušíme monitorování a podávání zpráv o závazcích v rámci Energetické unie, upřednostňování kvality nad kvantitu a pomůže nám splnit sliby v oblasti energetiky, klimatu i mimo ni. Nyní se těším na návrhy energetických a klimatických plánů členských států do konce letošního roku, protože vysílají silný signál investorům, kteří potřebují jasnost a předvídatelnost. Energetická unie je na cestě, od sil, k síle.“

Komisař pro klimatické změny a energetiku Miguel Arias Cañete dodal:

„Po včerejším odsouhlasení obnovitelné energie a včera v oblasti energetické účinnosti je dnešní dohoda dalším přechodem k čisté energii, stanovený v pravidlech Evropské unie, zahrnující všechny oblasti energetické politiky a začlenění politiky v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Po dokončení ze strany členských států v národních plánech se to změní ve správné investice do modernizace hospodářství a energetických systémů EU, vytváření nových pracovních míst, snížení poplatků za energii pro Evropany a snížení nákladného dovozu energie do EU. Jedna věc je jistá, že s vládou Energetické unie máme nezbytný odrazový můstek pro přípravu dlouhodobé strategie na snížení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu a mění klima.“

Hlavní úspěchy

– žádá se, aby každý členský stát připravil pro období 2021 až 2030 národní energetický a klimatický plán, který by pokrýval všechny pět dimenzí energetické unie a zohledňoval dlouhodobější perspektivu. Tyto národní plány by byly srovnatelné v celé EU. Posouzení návrhů plánů a doporučení Komise budou mít za následek závěrečné plány, které zajistí dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky v roce 2030 v celém EU koherentním, společným a nejméně nákladným způsobem.
– Sjednocuje četnost a časový rozvrh ohlašovacích povinností v pěti dimenzích energetické unie a pařížské dohody o klimatu, čímž se výrazně zvýší transparentnost a sníží administrativní zátěž pro členské státy, Komisi a další orgány EU.

– Zajišťuje, aby EU a členské státy mohly spolupracovat na dalším posílení ambicí zakotvených v Pařížské dohodě o klimatu a posílily regionální spolupráci v celé energetické unii.

– zavádí nezbytnou flexibilitu, aby členské státy zohlednily národní specifika a plně respektovaly svobodu rozhodování o jejich složení zdrojů energie.

– Zajišťuje pokračování pokroku dosaženého na úrovni členských států při společném dosažení závazného cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, cíle EU v oblasti energetické účinnosti a 15% propojení.

– zavádí silný mechanismus, který zajistí kolektivní dosažení cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

– Zřizuje jasný a transparentní regulační rámec pro dialog s občanskou společností v otázkách energetické unie a posiluje regionální spolupráci.

Další kroky

Na základě této politické dohody bude muset text nařízení formálně schválit Evropský parlament a Rada. Jakmile budou oba spoluzákonodárci formálně přijati v nadcházejících měsících, nařízení o správě energetické unie bude zveřejněno v Úředním věstníku Unie a vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění.

Souvislosti

Nařízení o správě Energetické unie je nedílnou součástí realizace priorit Junckerovy Komise při budování „odolné energetické unie a politiky zaměřené na budoucnost klimatu“. Komise chce, aby EU vedla přechod k čisté energii. Z tohoto důvodu se EU zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %, zatímco modernizuje hospodářství EU a přinese všem evropským občanům zaměstnanost a růst. Přitom se řídí čtyřmi hlavními cíly: uvedením energetické účinnosti na první místo, dosažením globálního vůdčího postavení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, poskytováním spravedlivých dohod pro spotřebitele a vedoucím postavením v boji proti změně klimatu. Aby tyto cíle byly uskutečňovány, je zapotřebí robustního systému správy energetické unie.

Proto předložila Komise dne 30. listopadu 2016 v rámci programu „Čistá energie pro všechny Evropany“ balíček svého návrhu nařízení o správě energetické unie. Předběžně schválené nařízení zdůrazňuje význam splnění cílů EU v oblasti energie a klimatu do roku 2030, stanovuje, jak by země EU a Komise měly spolupracovat prostřednictvím iterativního procesu a jak by jednotlivé země měly spolupracovat na dosažení cílů energetické unie. Zohledňuje skutečnost, že různé země mohou přispět k energetické unii různými způsoby. Zároveň také ukládá členským státům povinnost plánovat vývoj v oblasti nízkouhlíkových technologií v dlouhodobém horizontu, a to nejméně po 30 letech.

Pokud návrh jednotného národního energetického a klimatického plánu jednotlivých zemí dostatečně nepřispívá k dosažení cílů Energetické unie nebo pokud EU nevytváří dostatečné množství energie k dosažení těchto cílů, může Komise vydat doporučení zemím. V předběžně dohodnutém nařízení jsou také zahrnuty další způsoby, jak zajistit, aby byly nové plány plně rozvinuty a prováděny: v oblasti obnovitelné energie by mohly zahrnovat další vnitrostátní opatření (od příspěvků na finanční platformu k opatřením v oblasti vytápění, chlazení a dopravy a opatření na úrovni EU. V oblasti energetické účinnosti by mohly být další opatření zaměřena zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a dopravy.

Nařízení rovněž předpokládá zjednodušený systém elektronického podávání zpráv, který zajistí robustní a transparentní informace v této oblasti. Nařízení z roku 2021 nahradí nařízení o mechanismu sledování klimatu EU 525/2013, které upravuje ohlašovací povinnosti EU a členských států vůči OSN.

Iniciativy nápojových a potravinářských firem směrem k odpadu

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Coca-Cola každoročně prodá více než 110 miliard jednorázových plastových lahví a jejich počet rok od roku roste. A co se týče plastové produkce, ani ostatní výrobci nezahálí. Většina plastového odpadu přitom končí na skládkách či ve vodě (moře, řeky). V letošním roce se řada firem přihlásila k části své sociální zodpovědnosti.[/quote]

Vedle firem, řešila problematiku plastů i Evropská komise ve své zprávě European Strategy for Plastics, kterou vydala ve 2. polovině ledna. Podle této zprávy je jen v Evropě vyprodukováno každoročně 25,8 mil. tun plastového odpadu a jen 30% z tohoto odpadu je sbíráno za účelem recyklace.

Tak trochu nepozitivní čísla

Ve zprávě je i konstatováno, že stoupá procento plastového odpadu, který končí ve spalovnách či na skládkách. Další alarmující záležitostí je, že 1,5 – 4% světového odpadu končí ve vodách moří či oceánů. To představuje asi 5 – 13 milionů tun plastu ročně. Ale ani v samotné Evropě není situace až tak růžová. Každý rok skončí v moři 150 000 – 500 000 tun plastového odpadu, což není v žádném případě žádné malé číslo. I když zpráva podle mého názoru nemá holistický charakter (navrhované strategie jsou příliš obecného rázu), přesto je zajímavá z hlediska různého statistického shrnutí.

Nápojáři a potravináři ekologii řeší razantně

V loňském roce se prodalo asi 500 miliard plastových láhví a podle  průzkumů Euromonitor International by se v roce 2021 toto číslo mělo zvýšit až na 600 miliard ročně. Gigant Coca Cola, který také plastové láhve ve velkém používá se již ke svému dílu zodpovědnosti přihlásil a během 12 let chce 100% recyklovat (viz. minulá zpráva v SYBA news). Podobný plán má i nejznámější fast food řetězec, Mc Donald, i ten chce do roku 2025 mít všechny obaly recyklovatelné. Další řetězec, Costa Coffee, oznámil, že přestává používat plastová brčka.

Plastový obalový odpad však nejsou jen láhve a fast foody a zodpovědnost vyvozují i potravináři. K nejnovějším aktivitám patří prohlášení supermarketů Iceland, který chce dokonce všechny plastové obaly u svých privátních značek nahradit obaly z jiných materiálů.

Fotící auta Google pro Street View opět vyrazí na české silnice

Zdroj: Freeimages.com

[quote] Firma Google v létě opět vyšle speciální vozy pro focení Street View na tuzemské silnice. Zaměří se na aktualizaci snímků zejména na komunikacích propojujících města po celém území republiky. Firma to oznámila v tiskové zprávě.[/quote]

V Česku je Street View dostupné od roku 2007 a pravidelně prochází aktualizací, aby poskytovalo co nejvěrnější obraz reality. Kromě měst a silnic, které se dají snímat prostřednictvím Street View aut, Google v Česku zachytil i pěší zóny větších měst a další zajímavá, ale autem nedostupná místa. Pro ta se používá vozík Street View Trolley nebo speciální batoh známý jako Street View Trekker. Ten byl použit například pro nafocení Krkonošského národního parku nebo trasy Jizerské padesátky.

Díky Street View mohou uživatelé v České republice navštívit nejen většinu měst, ale i všechny české památky UNESCO a řadu hradů, zámků i přírodních památek. Infrastruktura se však neustále vyvíjí, proto je třeba jeho snímky pravidelně aktualizovat. Právě začínající snímkování pomůže, aby se uživatelé ještě lépe orientovali a snáze plánovali své cesty. Podobnou službu nabízí na svých mapách i Seznam.cz.

Street View je funkce Map Google, která je v současné době dostupná ve více než 85 zemích světa včetně částí Antarktidy a Arktidy. Uživatelé si díky ní mohou prohlížet 360stupňové snímky ulic měst, ale i přírodních a kulturních památek.

Zdroj: ČTK

Projekt Flexiauto nabízí firmám sdílení elektromobilů

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Nový projekt Flexiauto, na němž se podílí energetická skupina innogy a skupina Auto Palace, nabízí firmám pronájem a sdílení elektromobilů pro potřeby zaměstnanců. Firmy o tom informovaly ČTK. Zpočátku bude podle nich k dispozici 15 vozidel pro 15 firem, první půlrok rozhodne o dalších investicích. Prvním klientem služby je velkoobchodní řetězec Makro.[/quote]

,,Aby se elektroauto vyplatilo, musí jezdit. Proto našim partnerům nabízíme elektromobil s kompletním vybavením, které umožní využití pro služební i soukromé jízdy dvacet čtyři hodin denně,“ uvedl produktový manažer innogy Energie Pavel Špaček.

Aktuálně je podle firem v nabídce model Volkswagen e-up!, na přání zájemců mohou být poskytnuty modely Renault Zoe nebo BMW i3. Nabíječku instaluje innogy v objektu firmy.

,,Oproti standardní půjčovně nebo carsharingu z ulice nabízíme prémiovou službu. Pronájemce se o nic nestará, vše přebíráme my, ať už se jedná o údržbu nebo nabíjení. Pilotní projekt je určený pro firmy z Prahy,“ dodal Ondřej Prejzek z mezinárodní skupiny AutoBinck, pod kterou v České republice patří prodejny pod značkou Auto Palace.

O nabízení podobných služeb uvažují také další energetické nebo ropné firmy. Například maďarská skupina MOL v květnu uvedla, že zvažuje, že bude v Praze nabízet dopravu sdílenými auty. Na rozdíl od innogy a Auto Palace chce cílit přímo na koncové zákazníky. Rozhodnutí, zda se projekt, který firma letos spustila v Budapešti, do tuzemské metropole rozšíří, má padnout v létě. MOL uvažuje o rozšíření služby do Bratislavy a Záhřebu.

Péter Ratatics, který má v MOL na starosti péči o zákazníky, dříve uvedl, že od začátku roku, kdy společnost v Budapešti službu MOL Limo spustila, se do ní zaregistrovalo 30.000 lidí, 4000 z nich ji reálně využilo. MOL zájemcům nabízí 300 vozidel, třetina z nich jsou elektromobily. Každý den auta v průměru učiní 1800 cest se zákazníky, více než 800 lidí podle firmy využívá službu denně. Cena je 66 forintů (asi 5,2 koruny) za minutu jízdy. Lidé si auta objednávají pomocí aplikace, podobně jako například u služby Uber.

Skupina innogy zajišťuje v ČR dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby pro zhruba 1,7 milionu zákazníků. Firma provozuje 65.000 kilometrů distribučních sítí, šest podzemních zásobníků plynu, vyrábí teplo a elektřinu ve 14 provozech a patří mezi největší tuzemské prodejce stlačeného zemního plynu (CNG). Skupina v Česku zaměstnává přes 4000 lidí. V posledních měsících se spekuluje o možném prodeji všech českých aktiv innogy. Důvodem je březnová dohoda na evropské úrovni o rozdělení innogy, kterou uzavřela mateřská firma RWE s konkurentem E.ON.

Auto Palace Group je součástí nizozemské skupiny AutoBinck založené v roce 1907 v Haagu a představuje jednu z nejstarších firem na světě zabývající se obchodem s automobily. Skupina v současnosti působí v osmi zemích Evropy. V rámci Česka a Slovenska je jednou z největších skupin zabývajících se maloobchodním prodejem s ročním prodejem více než 10.000 vozů.

Zdroj: ČTK

ÚOHS zastavil řízení ohledně tendru na 300 autobusů pro Prahu

[quote]Antimonopolní úřad zastavil pro bezpředmětnost správní řízení, v němž řešil tendr pražského dopravního podniku na dodávku 300 autobusů. Rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí podal výrobce autobusů Iveco Czech Republic, který ve výběrovém řízení neuspěl, dopravního podnik ho vyloučil. Oprávněnost vyřazení však v prvním stupni ÚOHS potvrdil, poté v dubnu Dopravní podnik hl. m. Prahy uzavřel smlouvu na dodávku autobusů s konkurenčním výrobcem SOR Libchavy, vyplývá z pravomocného rozhodnutí, které je dostupné na webu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).[/quote]

Právě uzavření smlouvy se stalo důvodem, proč antimonopolní úřad řízení zastavil. Nemá totiž pravomoc smlouvu s vybraným výrobcem zrušit, zároveň nevyhověl žádosti firmy Iveco v rozkladu, které požadovalo vydání předběžného opatření.

Definitivně tak skončil vlekoucí se spor, zakázku dopravní podnik vypsal už před dvěma lety. Iveco sice podalo nejlevnější nabídku za 1,482 miliardy korun, avšak nedodalo osvědčení od Regionálního organizátora pražské integrované dopravy (ROPID), který se týkal zařízení pro nevidomé.

SOR nabídl autobusy za 1,5 miliardy korun, přihlásila se ještě polská firma Solaris s nabídkou ve výši 1,639 miliardy. Cena nebyla jediným ukazatelem, váhu měla i spotřeba a provozní náklady.

Nové vozy plní emisní limit EURO 6. Všechny budou vybaveny klimatizací a automatickým hasicím systémem v prostoru motoru, jenž by měl zvýšit bezpečnost. Novinkou je systém automatického počítání cestujících.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář