Domů Blog Strana 1141

SŽDC očekává, že stavba rychlých tratí začne po roce 2023

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) očekává, že výstavba vysokorychlostních tratí by mohla začít po roce 2023. Jako první by se mohly začít stavět úseky mezi Přerovem a Ostravou a také výjezd z Prahy směrem na Brno. Jde o tratě, které výrazně zvýší kapacitu současných konvenčních tratí, řekl na konferenci v Brně Martin Švehlík ze SŽDC.[/quote]

Úsek mezi Přerovem a Ostravou je dnes přetížený, protože je zde intenzivní dálková i regionální osobní doprava a také nákladní. Regionální vlaky musejí často čekat na předjetí dálkovými vlaky. Trať by se zde měla stavět až na rychlost 350 kilometrů za hodinu. Studie proveditelnosti by měla být hotová v roce 2020 včetně posouzení vlivů na životní prostředí. Poté by měla pokračovat projektová příprava.

U výjezdu z Prahy se spíše počítá se směrem na Poříčany než na Benešov.

,,Tato trať je využitelná později jak pro trať do Brna, tak pro trať do polské Vratislavi,“ řekl Švehlík.

Projektanti se však musejí vypořádat ještě s modernizací pražského uzlu a také s průjezdem přes Klánovický les, který je součástí evropsky významných lokalit Natura 2000.

Třetím úsekem, o všech SŽDC hovoří jako o pilotních, je trať z Brna do Vranovic. Díky tomu by mohly dálkové vlaky objet současnou trať, kde je hustá regionální doprava a má být ještě hustší po otevření tratě do Židlochovic. Za Vranovicemi se má trať napojit na současnou, její rychlost by se měla zvýšit na 200 kilometrů za hodinu.

Švehlík hovořil také o možnostech, jak zrychlit přípravu staveb.

,,Je to potřeba, dnes je velice zdlouhavá. Mohl by existovat zmocněnec pro stavbu rychlých spojení, hodilo by se uzákonění institutu předběžné držby, nutné je také zanést trasy tratí do územně plánovacích dokumentů. Hodila by se také revize zákona o veřejných zakázkách a je potřeba mít aktuální národní dopravní model,“ řekl Švehlík.

Plánovaná síť tratí s rychlostí nad 200 kilometrů za hodinu by měla stát 650 miliard korun, značně nákladné bude i přizpůsobení současných uzlů. Kromě páteřní trasy Praha – Brno – Ostrava se počítá s odbočkou z Brna do Břeclavi s napojením do Vídně, dále se stavbou tratě z Prahy do Drážďan s přeshraničním tunelem pod Krušnými horami. Další tratí je Praha – Beroun s pokračováním přes Plzeň do Mnichova. Poslední tratí má být spojení Prahy s polskou Vratislaví.

,,Zatím se řeší, zda povede přes Hradec Králové a Trutnov nebo přes Liberec,“ uvedl Švehlík.

Cesta z Prahy do Brna má trvat jednu hodinu, stejně jako z Brna do Ostravy, z Prahy do Ústí půl hodiny a z Prahy do Plzně 45 minut. Do Drážďan by se mělo jezdit hodinu z Prahy.

Zdrok: ČTK

Dopravci prodali v ČR za 1. čtvrtletí letenky za 4,5 mld. Kč

[quote] V Česku se za první čtvrtletí letošního roku prodaly letenky za 4,5 miliardy korun, což je meziročně o devět procent více. Zvýšený zájem o leteckou dopravu je vedle hospodářského růstu způsoben také klesajícími cenami letenek do vzdálenějších destinací. S odvoláním na data mezinárodní organizace IATA, která sdružuje letecké dopravce, v tiskové zprávě oznámil portál Letuška.cz.[/quote]

Rostoucí počet prodaných letenek potvrzují i provozní výsledky pražského Letiště Václava Havla, které během prvního čtvrtletí odbavilo 3,057 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o 12,4 procenta.

,,Z toho je zřejmé, že se Česká republika stává čím dál častěji cílem cest zahraničních turistů. Z hlediska počtu leteckých cest Čechů se jedná o historicky rekordní rok,“ řekl ředitel letenkového portálu Josef Trejbal.

Podle něj k tomuto trendu přispívá i stále větší počet leteckých dopravců a také rozvoj regionálních mezinárodních letišť v ČR. Vloni rovněž zaznamenaly nárůst počtu cestujících. Přesto se Letiště Praha podílí na celkovém prodeji letenek z 94 procent.

Nejvíce letenek bylo vystaveno do Británie, dále do Itálie a Ruska. Nejoblíbenějšími destinacemi se stala Moskva, Amsterdam a Paříž. Z dálkových destinací jsou nejúspěšnější New York, Dubaj a Bangkok.

Ve druhém čtvrtletí roku by podle Trejbala prodej letenek mohl nadále růst.

,,Češi čím dál častěji upřednostňují více kratších pobytů v průběhu roku. Dalším trendem je také nákup letenek s předstihem, kdy je možné letenky pořídit levněji,“ dodal.

V nadcházející letní sezoně připravují letečtí dopravci další nové linky. Například v květnu začne létat společnost American Airlines mezi Prahou a Filadelfií.

Zdroj: ČTK

Drážní úřad odebral čtyřem železničním dopravcům licenci

[quote]Po pěti letech klesl počet železničních dopravců v Česku pod stovku. Drážní úřad v minulých letech vedl s některými firmami správní řízení, které vedly k odejmutí licence některým z nich. Drážní úřad to oznámil v tiskové zprávě. Nyní je tak v České republice 99 tuzemských i zahraničních železničních dopravců s platnou licencí.[/quote]

,,Opakovanou kontrolní činností úřadu bylo zjištěno, že dopravci přestali splňovat podmínky stanovené zákonem, což se během správního řízení o odnětí licence potvrdilo. Proto jim byly licence odejmuty,“ uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolá.

V intezivní kontrole společností bude úřad pokračovat i letos.

Kvůli odborné nezpůsobilosti ztratili licenci firmy Colas CZ a Tým dopravního inženýrství. Podle mluvčího úřadu Martina Nováka byla u obou společností důvodem absence lidí ve vedení společnosti s patřičným vzděláním, jaké předpokládá zákon. Finanční problémy pak vedly k odejmutí licence společnostem Dosta Tábor a Trakce. Oba podniky skončily v úpadku.

Železniční dopravci musí mít vydanou licenci k provozování drážní dopravy. Uděluje ji Drážní úřad ve správním řízení po splnění podmínek definovaných v zákoně o dráhách. V posledních pěti letech se počet dopravců v Česku pochyboval stabilně kolem 105.

Zdroj: ČTK

Stát dá z evropských fondů dalších 100 milionů Kč na stanice LNG

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Stát poskytne na výstavbu plnicích stanic na zkapalněný zemní plyn (LNG) dalších 100 milionů korun z evropských fondů. Ministerstvo dopravy to dnes oznámilo v tiskové zprávě. Vzniknout by mělo minimálně pět nových LNG stanic. V současnosti v České republice funguje jediná stanice v Lounech.[/quote]

,,Chtěli bychom podpořit výstavbu alespoň pěti LNG plnicích stanic, aby byla zajištěna průjezdnost dálkové kamionové dopravy přes území České republiky. Tyto veřejně přístupné stanice budou zároveň sloužit vnitrostátní nákladní, případně i autobusové dopravě,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Národní akční plán čisté mobility, který byl schválen vládou v listopadu 2015, počítá s minimálně pěti plnicími stanicemi na LNG do roku 2025. Podle ministerstva by se díky dotacím mělo podařit tento cíl splnit.

Stát tak pokračuje v podpoře využívání alternativních paliv. Celosvětové zásoby zemního plynu jsou totiž výrazně větší než zásoby ropy a LNG by měl postupně v dopravě získávat významnější podíl.

Už v minulých měsících ministerstvo přislíbilo dotace z Operačního programu Doprava (OPD) na podporu výstavby páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, doplňkové sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily a CNG plnicích stanic. V květnu pak ministerstvo plánuje vyhlásit výzvu na projekty stavby stanic na vodík.

Celkem má stát v OPD, ze kterého jsou poskytovány dotace z evropských fondů, pro období 2014-2020 vyčleněno na podporu infrastruktury pro alternativní paliva 1,2 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

TRANSCASPIAN 2018

Již 17. ročník mezinárodního veletrhu TransCaspian odstartuje 14. května a bude trvat až do 16. května 2018 v Ázerbajdžánu, v Baku.

I letos se můžete těšit na vystavovatele, kteří představí širokou škálu produktů z  námořní, železniční i silniční dopravy.

Budování ekonomiky EU založené na údajích z přezkumu

V EU má veřejný sektor obrovské množství dat, od geografických a meteorologických údajů až po vzdělávací, ekonomická a sociální data, známá jako informace veřejného sektoru (PSI). Tato data mohou být široce přístupná a znovu použita, někdy za neomezujících podmínek. Obnovení informací veřejného sektoru může:

– stimulovat hospodářský růst, podporovat inovace a pomáhat řešit řadu různých společenských problémů, tj. ve zdravotnictví nebo ve veřejné dopravě;

– vést k větší transparentnosti. Otevřené veřejné údaje mohou zlepšit viditelnost dříve nepřístupných informací a informovat veřejnost o politikách, veřejných výdajích a výsledcích;

– posílit vytváření politik založených na důkazech a zvýšit efektivitu ve veřejné správě;

– být zásadním přínosem pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence (AI), která vyžaduje zpracování velkého množství vysoce kvalitních dat.

Údaje jsou pro evropské hospodářství nejdůležitější. Podle této studie se očekává, že celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru se zvýší z 52 miliard EUR v roce 2018 v EU28 na 194 miliard EUR v roce 2030.

Směrnice o znovupoužití údajů SZP (PSI) byla naposledy aktualizována v roce 2013. Cílem současné revize je posílit postavení malých a středních podniků tím, že se odstraní překážky na trhu při opětovném využívání informací veřejného sektoru pro komerční účely. V přehledu byly zjištěny následující překážky:

– údaje získané z veřejných služeb, doprava a veřejně financovaný výzkum mají obrovský potenciál opětovného využití, nejsou však pokryty stávajícími pravidly, i když velká část tohoto výzkumu je plně nebo částečně financována z veřejných prostředků;

– přístup k informacím veřejného sektoru v reálném čase je vzácný. To zabraňuje vývoji produktů a služeb pomocí informací v reálném čase, jako jsou meteorologické a dopravní aplikace;
– opětovné použití údajů  PSI může být velmi nákladné, v závislosti na tom, zač je veřejná instituce nabízí.

Přístup a opětovné využívání údajů z veřejných podniků v současné době závisí na preferencích společností, otevřených datových strategií členských států a právních předpisech. To vedlo k fragmentaci trhu, která brání uživatelům v rozvoji přeshraničních produktů a služeb. S revidovanou směrnicí o PSI budou veřejné podniky vázány omezeným souborem povinností, které by zajistily spravedlivý trh pro opětovné využívání svých údajů. Budou stále schopni stanovit poplatky za zpětné získání souvisejících nákladů a nemají žádnou obecnou povinnost zveřejňovat údaje. ale pokud se rozhodnou uvolnit údaje pro opětovné použití, budou se na ně vztahovat požadavky transparentnosti, nediskriminace a neexkluzivity.

Přístup se týká získávání informací. Směrnice veřejného sektoru neharmonizuje stávající přístupové režimy v členských státech, protože se jedná o vnitrostátní odpovědnost. Opětovné použití vyžaduje využití údajů jiným způsobem než pro původní účel, pro který byly vytvořeny nebo shromážděny. Směrnice PSI zavedla právo na opětovné použití, což znamená, že všechny informace veřejného sektoru, které mohou být obecně dostupné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu k informacím, by měly být v zásadě opětovně použitelné.

Revidovaná směrnice posiluje současný princip zpoplatnění tím, že omezí dostupné výjimky: jen velmi málo veřejných institucí-zejména v kulturním sektoru-bude moci účtovat nad rámec poměrných marginálních nákladů na šíření.

Revidovaná směrnice o PSI bude zahrnovat údaje z výzkumu, které byly veřejně dostupné. Zajistí legální opětovnou použitelnost takových údajů z výzkumu v rámci vědecké komunity i mimo ni, například řeší problematiku licenčních postupů pro údaje z výzkumu. Revidovaná měrnice rovněž stanoví povinnost členským státům vypracovat politiky otevřeného přístupu k údajům z výzkumu vyplývajícím z veřejně financovaného výzkumu.

 

I – Doporučení k přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání

Původní doporučení z roku 2012 bylo součástí balíčku, který obsahoval opatření ke zlepšení přístupu k vědeckým informacím vytvořeným v Evropě. Doporučení přijaté v roce 2012 vyžaduje technickou aktualizaci, která by odpovídala dnešním standardním výzkumným postupům založeným na otevřené vědě a odráží nejnovější vývoj v politikách EU.

Revidované doporučení nyní lépe odráží vývoj v těchto oblastech:

– řízení dat v oblasti výzkumu (včetně koncepce dat, které lze nalézt, přístupné, interoperabilní a opětovně použitelné);

– motivační schémata a systémy odměňování pro vědecké pracovníky, aby sdíleli data a zavázali se k dalším otevřeným vědeckým praktikám;

– Textové a datové dolování a technické normy umožňující opakované použití.

Navíc revidované doporučení nyní odráží významný pokračující vývoj s Evropským otevřeným vědeckým cloud (viz pracovní dokument útvarů Komise). Nakonec revidované doporučení nyní přesněji zohledňuje zvýšenou kapacitu datové analýzy v kontextu datových politik v oblasti výzkumu pro veřejné financované údaje.

Doporučení poskytuje členským státům jasné pokyny, jak vytvořit podmínky, které podporují vynikající výzkum v celé Evropě, a to tím, že posilují otevřený přístup k vědeckým informacím a jejich uchování, včetně údajů z výzkumu. Výzkumníci budou mít větší přístup k výzkumným zdrojům a službám pro ukládání, správu, analýzu, sdílení a opětovné využití vědeckých informací, které by měly podpořit vědecké objevy a interdisciplinární spolupráci.

  1. Doporučení pro sdílení údajů soukromého sektoru

Po rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami (viz zpráva o souhrnu údajů) vydává Komise pokyny pro podporu a usnadnění sdílení údajů soukromého sektoru mezi podniky. Komise navíc zahájí výzvu k předkládání návrhů na vytvoření střediska pro podporu sdílení údajů v průběhu roku 2018 (financovaného v rámci nástroje pro propojení Evropy).

Strojově vytvořená data-internet věcí mají stále větší význam pro datovou ekonomiku a v současné době nejsou pokryty stávajícími právními předpisy. Oprávnění k přístupu a opětovnému využití jsou obvykle definována soukromými smlouvami, například mezi výrobcem a společností, která používá objekt IoT. Ve sdělení „Ke společnému evropskému datovému prostoru“ Komise popisuje, co považuje za spravedlivé a konkurenceschopné trhy s údaji z internetu a pro výrobky a služby spoléhající se na údaje z internetu.

Venezuela a Panama ukončí diplomatický spor

Zdroj: Pixabay.com

Venezuela a Panama si znovu vymění velvyslance a obnoví vzájemné letecké spojení. Uvedly to ve svém čtvrtečním společném prohlášení. Ukončí se tak nedávný diplomatický spor mezi oběma zeměmi.

Roztržka mezi nimi začala, když Panama zapsala venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na seznam politiků, u kterých jsou důvody k podezření z praní špinavých peněz. Caracas zavedl reciproční opatření a zakázal několika panamským firmám operovat ve Venezuele, nařízení se mimo jiné týkalo i panamské aerolinky Copa. Obě země následně stáhly své velvyslance.

Venezuelský prezident, který ustavením zvláštního zákonodárného sboru vyřadil ze hry demokraticky zvolený parlament ovládaný opozicí, čelí kritice ze Spojených států, Evropské unie a okolních latinskoamerických zemí, které jeho režim mnohdy označují za diktaturu.

Zdroj: ČTK

Na korejském summitu došlo i na špatnou kvalitu silnic

Na korejském summitu došlo i na nečekané téma, totiž na kvalitu severokorejských silnic a dopravy obecně. Severokorejský vůdce Kim Čong-un přiznal, že tyto cesty nejsou dobré, když jeho jihokorejský protějšek prezident Mun Če-in projevil přání KLDR navštívit a jet k posvátné hoře Pektu.

Hora je u čínské hranice a podle Munova mluvčího Kim k prezidentovu přání řekl, že by to asi nebylo moc pohodlné, jelikož severokorejská dopravní infrastruktura není dobrá.

Kim prý rovněž přiznal, že severokorejská delegace se z únorové olympiády v Jižní Koreji vrátila ohromena rychlými vlaky, jež v sousední zemi viděla.

Mun v této části debaty prohlásil, že i Severokorejci budou moci jezdit rychlostními vlaky, pokud se změní vztahy obou zemí a železniční systémy se budou moci propojit. Silnice v KLDR jsou špatně udržované a plné výmolů, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK

Po 7 letech skončil technický ředitel Dopravního podniku v Praze

Po sedmi letech byl dnes z funkce technického ředitele pražského Dopravního podniku (DPP) odvolán Jan Šurovský. Nahradil ho dosavadní šéf centrálního nákupu podniku Oldřich Vytiska. Uvedl to na základě vyjádření podniku server Zdopravy.cz. Důvody odvolání firma neoznámila. Šurovský dál zůstává členem představenstva podniku.

„Je nadále členem představenstva a podílí se na obchodním vedení společnosti,“ řekla serveru k dalšímu působení Šurovského mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková. Šurovský serveru řekl, že představenstvo firmy dnes také upravilo rozdělení působností členů představenstva. Řízení technického úseku tak nyní spadá do působnosti celého představenstva.

Již začátkem dubna provedl DPP také výměnu na postu investičního ředitele, když Jana Blechu vystřídal Tomáš Kaas, který byl předtím ředitelem magistrátního odboru rozvoje a financování dopravy.

Vlastníkem DPP je město Praha, které provoz firmy dotuje ze svého rozpočtu. V rozpočtu města byla pro letošní rok schválena takzvaná kompenzace pro podnik zhruba 13,7 miliardy korun

Zdroj: ČTK

Roční kupon mělo loni v Praze přes 300.000 lidí, dosud nejvíc

Roční kupon na pražskou MHD si minulý rok koupilo 311.349 cestujících, což je podle pražského dopravního podniku nejvíc v historii společnosti. V roce 2016 jezdilo v hlavním městě s ročním kuponem za 3650 korun celkem 283.804 lidí, o rok dříve 265.189 obyvatelů metropole. Dopravní podnik o tom dnes informoval na svém webu. Zlevněné roční kupony zavedla Praha od července 2015, předtím stály 4750 korun.

Zástupci města i dopravního města soudí, že za zvýšeným zájmem o roční kupony je jejich cena i kampaň Nejedeš načerno?, která motivuje černé pasažéry, aby se z nich stali platící cestující. Cestující jedoucí bez zaplacení mohou v případě přistižení zaplatit jen polovinu pokuty za předpokladu, že si koupí roční kupon na MHD. Opatření platí od loňského října a vedení města ji nedávno prodloužilo do konce letošního roku.

„Jsem ráda, že ta čísla rostou a že se i vzhledem k hospodářským výsledkům ukazuje, že snížení ceny kuponu bylo správným krokem. Minulý rok si roční kupon koupilo zhruba o téměř 50 tisíc víc lidí než v roce 2015,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

Dopravní podnik loni přepravil přes 1,165 miliardy cestujících. Nejvíce lidí jezdilo metrem, ve kterém se svezlo zhruba 436 milionů lidí, bezmála 374 milionů pasažérů přepravily tramvaje a lanovka na Petřín. Dalších více než 349 milionů obyvatel a návštěvníků Prahy využilo městské autobusy, asi 6,5 milionu lidí jelo příměstskými linkami.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář