Domů Blog Strana 3

Ve vystudovaném oboru zůstává jen čtvrtina mladých absolventů učilišť. Při vhodném výběru oboru jsou však podle průzkumu vysoce spokojení s prací i výdělkem

Zatímco o místa na gymnáziích se žáci základních škol přetahují, učiliště musí často bojovat o každého zájemce. Přihlášku s nejvyšší prioritou si na nematuritní učební obor letos podalo necelých 33 tisíc zájemců, celková kapacita přitom činí skoro 52 tisíc míst. Nedostatek zájemců o studium na učilištích se negativně dotýká řady odvětví, která jsou na přísunu čerstvých absolventů závislá. Častým problémem, na který žáci naráží, je špatná volba učebního oboru. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat skupina GasNet[1], pracuje ve svém oboru jen 23 % mladých absolventů učilišť. Ti, kteří výběr nepodcenili, jsou však výrazně spokojenější se svou kariérou i výdělkem.

 

V těchto dnech procházejí zájemci o studium na středních školách jednotnou přijímací zkouškou, která určí, jakým směrem se budou jejich studijní cesty ubírat. Už nyní však víme, na jaké školy a obory se žáci základních škol hlásí[2]. Podle očekávání je mezi nimi největší zájem o gymnázia, zejména pak víceletá. Počet přihlášek s nejvyšší prioritou převyšující kapacitu oborů však zaznamenala i čtyřletá gymnázia a řada středních odborných škol. Velká část přihlášených se tak na svůj preferovaný obor nedostane.

 

Opačnému problému čelí nematuritní učební obory. Na celkový počet 51 668 volných míst si podalo přihlášku s nejvyšší prioritou jen 32 673 zájemců. Není však učební obor jako učební obor. I mezi nimi totiž existuje několik výjimek, jako je například obor kadeřník nebo mechanik opravář motorových vozidel, o které je mezi deváťáky větší zájem, než školy dokážou pokrýt. Zároveň je však řada oborů, kde by na naplnění nestačily ani přihlášky všech priorit. To přitom může mít z dlouhodobého hlediska závažné dopady na řadu odvětví, která jsou na přísunu absolventů učebních oborů existenčně závislá.

 

GasNet: Bez nové generace plynařů se neobejdeme, Česko potřebujeme připravit na vodík

 

„V oblasti plynárenství se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem odborně vyučených plynařů. Na stejný problém však naráží firmy napříč energetikou. Nejen naši technici stárnou a my už dnes víme, že nové generace plynařů budou pro českou energetiku klíčové,“ upozorňuje Alžběta Šedivá z HR týmu skupiny GasNet. Poukazuje tak na skutečnost, že emisně šetrnější plyn postupně nahradí končící uhlí a evropské plynárenství se zároveň aktivně připravuje na postupné nahrazení zemního plynu obnovitelnými plyny – biometanem a vodíkem. „Do distribuční sítě GasNetu jsme připojili už šestou výrobnu biometanu a naším dlouhodobým cílem je nahradit zemní plyn čistým vodíkem. Pilotní vodíkové projekty chceme představit už letos. Bez nové generace plynařů se tak neobejdeme,“ zdůrazňuje Alžběta Šedivá.

 

Ředitel učiliště radí: Naslouchejte dítěti a výběru školy věnujte dostatek času

 

Podle ředitele Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martina Valenty je jedním z hlavních důvodů nižšího zájmu o učební obory touha rodičů, aby jejich dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání bez ohledu na jeho studijní předpoklady, zájmy a přání.

 

„Stává se, že deváťák doma slýchá větu: ‚No přece nepůjdeš jen na učňák!‘ Podobně rodiče odkládají rozhodnutí o profesním směřování. Žáci bývají často silou tlačeni na gymnázium, přestože na jiném typu školy by byli šťastnější. Volba oboru vzdělání není nic jednoduchého. Málokterý žák má v patnácti letech zcela vyhraněný zájem. Přesto i v tomto věku, pokud rodiče se svými dětmi komunikují a naslouchají jim, dokážou společně zvolit správnou cestu. Při rozhodování doporučuji rodičům potlačit své ambice, na základě zkušeností dětem poradit, ale zároveň jim naslouchat a respektovat jejich názor. Ne každý je studijní, gymnaziální typ. Technické nadání a šikovné ruce jsou obrovskou devízou. Navíc stále vzácnější, a proto čím dál lépe finančně ohodnocenou,“ vysvětluje ředitel.

 

Že je nevhodný výběr střední školy a také konkrétního učebního oboru velmi častým jevem, potvrzuje i lednový průzkum skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Z něj vyplývá, že jen čtvrtina (23 %) mladých absolventů učebních oborů pracuje v oboru, ve kterém získala výuční list. Většina absolventů tak po dokončení studia nabyté znalosti v zaměstnání vůbec nevyužije.

 

Spokojení řemeslníci

 

Dobrou zprávou naopak je, že ti, kteří ve svém oboru zůstali, jsou podle průzkumu se svým rozhodnutím vystudovat daný učební obor v naprosté většině případů (81 %) spokojení – mnohem častěji než v případě těch, kteří dělají něco jiného (36 %). 4 z 5 lidí věnujících se vystudovanému oboru uvádí, že jim vzdělání dalo dobré základy pro jejich budoucí kariéru a pomohlo jim získat jejich současné zaměstnání. Zatímco mezi lidmi, kteří již nepracují ve vystudovaném oboru, je se svým současným měsíčním výdělkem spokojených jen 36 %, v případě absolventů, kteří u oboru zůstali, je to hned 66 %.

 

„Data z průzkumu naznačují, že výběr oboru opravdu není radno podceňovat. Má významný vliv na pracovní a celoživotní spokojenost. Žáci základních škol by se proto měli spolu se svými rodiči důkladně rozmyslet, co by je v životě bavilo dělat, jaká práce by pro ně mohla být opravdu realisticky perspektivní,“ říká Alžběta Šedivá. Její slova potvrzuje i Martin Valenta: „Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou ihned. V oboru plynárenství pracuje po skončení školy minimálně 70 % našich žáků. Ze setkání s absolventy vím, že ti, kteří zkusí štěstí jinde, se často po pár letech k oboru vracejí.“

[1] Cílem průzkumu bylo získat vhled do nálad mladých absolventů učebních oborů v České republice. Sběr dat byl realizován od 15. do 18. ledna 2024 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 315 respondentů vybraných na základě dosaženého vzdělání (absolventi učebních oborů) a věku (18-35).

[2] Všechna data jsou dostupná na webu České školní inspekce vzdelavanivdatech.cz.

Zdroj: Gasnet

ČD – Telematika slaví 30 let. Do budoucna se chce více zaměřit na zákazníky ze státní správy a na oblast kyberbezpečnosti

V polovině dubna oslavila společnost ČD – Telematika již 30 let fungování. V posledních letech přitom roste nejen z pohledu finančních ukazatelů, ale i z pohledu poskytovaných služeb. Do budoucna se chce ČD – Telematika soustředit nejen na pro ni tradiční oblasti drážních technologií pro zabezpečení a telekomunikační služby. Cílem je také rozšířit portfolio poskytovaných služeb nejen v rámci skupiny Českých drah a resortu dopravy, ale zásadním způsobem i u dalších subjektů státní správy.

„Jsem opravdu rád, že firma slaví kulaté výročí ve skvělé kondici. V roce 2022 – tedy posledním, za který máme auditovaná čísla – jsme dosáhli historicky rekordních výsledků. A i když ještě nemáme finální auditní zprávu za loňský rok, už teď mohu potvrdit, že jsme opět překonali očekávání. Věřím, že se nám i do budoucna podaří udržet firmu stabilní a úspěšnou. I proto chceme s ohledem na dramaticky rostoucí kybernetické hrozby rozvíjet například nabídku velmi pokročilých a specifických služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo budovat nové inovativní síťové služby. Velký potenciál pro další růst vidíme zejména u subjektů státní správy,“ řekl Jan Hobza, předseda představenstva společnosti ČD – Telematika.

Jedním ze současných stěžejních pilířů poskytovaných služeb je dodávka mobilní části evropského vlakového zabezpečovače ETCS pro České dráhy a ČD Cargo. ČD – Telematika ale rozvíjí i své další prioritní oblasti, kterými jsou poskytování služeb servisu, údržby a výstavby telekomunikačních infrastruktur a velkoobchodní telekomunikační služby se zajištěním kybernetické bezpečnosti. Právě tuto oblast již v loňském roce ČD – Telematika zásadním způsobem rozšířila s cílem výrazně posílit ochranu zákazníků před neustále narůstajícími kybernetickými hrozbami. Pod názvem ČDT-NET nově nabízí komplexní bezpečnostní řešení síťové a serverové infrastruktury ve formě služby (IaaS) a bezpečnostního dohledu. Firma v listopadu spustila i vlastní bezpečnostní dohledové centrum (SOC).

Původní firmu ješ pod názvem ČD – Telekomunikace založili v roce 1994 bývalí pracovníci drah a telekomunikací a již necelý rok poté uzavřela na základě vítězství ve veřejném výběrovém řízení smlouvu s Českými drahami na vybudování telekomunikační sítě. Samotná optická síť v dnešní době čítá 3500 kilometrů. Za dobu své existence vystřídala firma řadu majitelů. České dráhy jsou 100% vlastníkem od roku 2021. Třetinový podíl ve firmě získaly již v roce 2003, o dva roky později pak díky vložení svého odštěpného závodu Telematika držely většinový podíl a název firmy se změnil na dodnes používaný ČD – Telematika.

Činnost ČD Telematiky je sice odjakživa spjatá s drahami a telekomunikacemi, poskytované služby ale vždy byly velmi různorodé. Firma budovala systém GSM-R, spravovala železniční telekomunikační majetek, řešila výstavbu infrastruktury pro své zákazníky, zaváděla wi-fi na nádražích, do vlaků i stanic metra, nabízela služby virtuálního mobilního operátora, modernizovala speciální vozidla s diagnostickými systémy, prováděla revize osvětlení, upravovala technologie v silničních tunelech, instalovala informační systémy pro cestující, vytvořila kontrolně-analytické centrum řízení dopravy, chránilainternetový provoz, poskytovala služby datového centra, zaváděla parkovací systémy, modernizovala vzduchotechniku nebo řešila úsekové měření rychlosti. V České Třebové pro studenty vybudovala Centrum informačních technologií a elektroniky.Klíčovou oblastí v posledních letech jsou pak dodávky mobilní části evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Na seznamu zákazníků se objevila řada velkých jmen i mimo tradiční drážní prostředí – například T-Mobile, Vodafone, České Radiokomunikace, Ředitelství silnic a dálnic, Česká pošta, Úřad vlády, Škoda Auto, DPP, CESNET, ČEZ, ale i řada měst, krajů nebo ministerstev.

ČD – Telematika a.s. je významným poskytovatelem v oblasti drážních technologií pro zabezpečení a komunikaci, působí i jako dodavatel velkoobchodních telekomunikačních služeb. Provozuje vlastní optickou síť napříč Českou republikou, která je součástí kritické infrastruktury státu. Nabízí i služby v oblasti správy, údržby a výstavby optických infrastruktur. Portfolio svých činností doplňuje oblastí kybernetické bezpečnosti. Na trhu působí od roku 1994 a má více než 500 zaměstnanců.


Zdroj: ČD-TELEMATIKA

Obalová společnost THIMM slaví 30 let. Sází na postupnou digitalizaci a automatizaci výroby

Společnost THIMM vyrábějící obaly z vlnité lepenky letos slaví jubilejních 30 let na českém trhu. Za tu dobu posbírala desítky mezinárodních prestižních ocenění za inovativní obalová řešení i design a stala se jedním z průkopníků využití ekologických obalových materiálů a moderních technologií ve výrobě. Na českém trhu je dlouhodobě považována za jednoho z tahounů průmyslu 4.0. Zautomatizovala prakticky veškerou část výroby a podnikla řadu kroků k úspoře energií a udržitelnosti. Tímto směrem chce pokračovat i nadále.

 

„Vnímáme výrazně větší poptávku po obalových materiálech než před třiceti lety, proto jsme tomu museli výrobu přizpůsobit. V roce 2008 jsme začali s automatizací a digitalizací, která nám celý proces značně usnadnila. Nejen, že ho zrychlila, ale také nahradila těžkou manuální práci, kterou do té doby zastávali naši zaměstnanci,” shrnuje generální ředitel a jednatel THIMMu Martin Hejl, který v české pobočce THIMMu působí už od roku 1997. Společnost má aktuálně jednu z nejmodernějších hal pro výrobu obalů na světě, která je považována za reklamu na průmysl 4.0.

 

Stručná řeč čísel

Tržby české pobočky THIMMu se za posledních dvacet let zvětšily o téměř 300 %. V roce 2003 šlo o 569,2 milionů korun, zatímco v roce 2023 šlo již o 1,7 miliardy korun. S rostoucími tržbami za posledních dvacet let vzrostl i počet prodaných metrů čtverečních vlnité lepenky, který od roku 2003 narostl o 225 %. Z původních 47 milionů objem vyrostl v roce 2023 na 105 milionů metrů čtverečních.

Závod ve Všetatech zaměstnává 379 lidí a pyšní se výrazným zástupem žen, které tvoří skoro 32 % pracovníků. Prvních devět k nim nastoupilo v roce 2006 a od té doby číslo roste. V současnosti jich v továrně pracuje 52 a dalších 67 jich společnost zaměstnává v administrativě. V THIMMU jsou otevřeni i pracovníkům z generace Z, kterých aktuálně zaměstnávají 55. Část se k nim dostala skrze pravidelné středoškolské praxe, odborné výcviky nebo stáže, které společnost aktivně nabízí. Výjimkou u nich nejsou ani časté exkurze všech typů škol – od mateřské, až po vysokou.

 

Udržitelnost, kvalita i řada odborných oceněních

Společnost vyrábí obaly z vlnité lepenky, která je jedním z nejvíce recyklovatelných materiálů v Evropě, a během její výroby myslí na udržitelnost. Má vlastní čističku odpadních vod, využívá odpadové teplo pro vytápění kanceláří a letos plánuje instalovat fotovoltaiku. „Obnovitelné zdroje vidíme jako cestu k úspoře energií a snížení emisí, které vznikají během výroby. V THIMMu se navíc nebojíme vystoupit vpřed a nacházet inovativní řešení, která nejen že nám usnadní práci, ale budou také v souladu s přírodou,” říká Hejl.

Za dobu své existence získala společnost desítky ocenění. V mezinárodní soutěži Worldstar Packaging byla oceněna celkem jedenáctkrát. Naposled získala cenu letos, a to v kategorii potraviny s obalem za její originální koncept Ready to bake and eat. Pravidelně se umisťuje také v soutěži Obal roku a POPAI AWARDS. Několik desítek ocenění tak dokazuje, že se jedná o světovou špičku v oblasti obalových materiálů.

Kromě české pobočky THIMMu slaví výročí i její základna v Německu, a to 75 let. Vedení společnosti v rámci oslav plánuje v druhé polovině roku navštívit všechny své výrobní závody, včetně českých Všetat. Český závod toto velké výročí jejich mateřské základny oslaví při dubnové akci, kdy vysadí 500 stromků.

Zdroj: SYBA

Město letos opraví další zastávky, vzniknou i nové

Nejen silnice, chodníky či mosty, ale také stovky zastávek MHD má na starosti město Olomouc. Každoročně několik z nich opraví, vybaví inteligentními označníky, přístřešky či lavičkami, nebo je dokonce úplně nově vybuduje.

V loňském roce se během rozsáhlé letní opravy třídy Svornosti dočkaly kompletní obměny i autobusové zastávky v obou směrech. Ty byly zapuštěny do zálivů s betonovým krytem a nástupní hranou s bezbariérovým obrubníkem. U obou autobusových zastávek byly nahrazeny stávající přístřešky za nové a zastávka ve směru do centra byla doplněna o nový inteligentní označník. Úpravami prošly také autobusové zastávky na Náměstí Hrdinů s označením I a H na ulici Legionářská. „Takových větších akcí děláme ročně několik. Většinou se je snažíme koordinovat s dalšími stavebními pracemi v dané lokalitě, abychom co nejméně omezili provoz,“ podotkla náměstkyně primátora pro oblast dopravy Miroslava Ferancová.

Jedním z takových příkladů je plánovaná velká rekonstrukce křižovatky Schweitzerova X Velkomoravská u prodejny Lidl. Na tuto akci, která zahrnuje nejen opravy povrchů a nové světelné signalizace, naváže oprava vozovky v ulici Schweitzerova v úseku od Velkomoravské až po Zikovu. „Součástí této akce bude také úprava autobusových zastávek Povel škola, a to v obou směrech, kdy dosavadní zálivy z žulových kostek nahradí betonové desky s bezbariérovou úpravou. Ve směru z centra pak přibude inteligentní označník,“ upřesnila náměstkyně.

Koordinace s dalšími stavebními pracemi se plánuje také v Okružní ulici, kterou na čtvrt roku (od začátku dubna do konce června) uzavřou opravy komunikací. Město tady vybuduje dvě zbrusu nové autobusové zastávky doplněné o inteligentní označníky. Opravy se letos dále dočká autobusová zastávka Foerstrova – pošta, ve směru na Hlavní nádraží. „Tady bude předlážděno nástupiště, a protože jde o vytíženou trasu, bude zde pro zvýšení komfortu cestujících doplněn i nový inteligentní označník,“ vyjmenoval vedoucí odboru dopravy a územního rozvoje Marek Černý. Rekonstruovat se podle něj bude i autobusová zastávka Finanční úřad, směr Lazce, kde přibude nový přístřešek a inteligentní označník. Na této opravě se bude kromě města finančně podílet také Správa silnic Olomouckého kraje.

Na území města Olomouce jsou zhruba čtyři stovky zastávek, z toho více než 80 procent je autobusových. Už téměř čtvrtina všech zastávek je vybavena inteligentními označníky, které nejen ukazují skutečný čas příjezdu nejbližšího spoje (tj. na rozdíl od papírových jízdních řádů mohou okamžitě reagovat na případné zpoždění a cestující o tom informovat), ale také informují o nízkopodlažních spojích či poskytují hlasové informace nevidomým. Tento systém byl v Olomouci spuštěn v roce 2007.

Přibližně třetina zastávek MHD je vybavena přístřešky, nejméně dvě třetiny z nich pak mají lavičky. „Často se setkáváme s dotazy občanů, proč někde přístřešky nebo lavičky chybí. Je to obvykle proto, že šířkové parametry s ohledem na uložení stávajících inženýrských sítí jejich umístění neumožňují,“ upřesnil Černý. Přesto – pokud budou mít občané podnět, že by někde lavička či přístřešek mohly být, je vždy nejlepší obrátit na příslušnou komisi městské části, která tyto podněty zpracuje a komunikuje o nich s příslušným odborem magistrátu.

Zdroj: DPMO

Recyklované asfalty i betony se stávají součástí staveb

Vlivem klesajícího množství dostupných surovin roste snaha opětovného využití vhodných materiálů. Řešením je vítaný trend recyklace neboli používání znovuzískaných asfaltových směsí, které pochází z frézování starých asfaltových vrstev silnic, bourání desek dopravních či jiných ploch a také původem z neshodné nebo nadbytečné výroby. Nahromaděný materiál je dále vytříděn a předrcen, což dává vzniknout hodnotné surovině schválené pro opětovné použití při pokládce nového koberce. Znovuzískaná hmota lze využít i alternativním způsobem, například pro sypání nezpevněných krajnic komunikací či jako hutněný povrch polních a lesních cest.

Podíl recyklované složky se na stavbách ŘSD postupně zvyšuje. V období stále rostoucího nedostatku kameniva včetně dotěžených lomů a vysokých cen asfaltu představuje recyklace vítanou možnost náhrady části nově těženého kameniva z lomů a asfaltu z rafinérií. Přínosem je udržitelné tempo staveb včetně úlevy životnímu prostředí.

Důležité je zmínit i možnost recyklování betonu. Limity jsou zatím například konstrukce mostů, ale naopak nic nebrání použití jako částečné náhrady nových materiálů volitelně pro spodní stmelené vrstvy vozovek nebo jednu ze složek betonu spodní vrstvy cementobetonové dálnice. Recyklace nikdy nenahradí nově těžené suroviny, přesto ŘSD věnuje nemalé úsilí vývoji tématiky recyklovaných matriálů a jejich možností v silničním stavitelství.

Zdroj: Správa železnic

Prodej a převod majetku Správy železnic by mohlo schvalovat ministerstvo dopravy

Ministerstvo dopravy vládě ve středu navrhne převést povinný souhlas s prodejem nebo bezúplatným převodem nepotřebného majetku Správy železnic z vlády na ministerstvo dopravy jako zakladatele. Novela zákona má pomoct zredukovat agendu kabinetu. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič.

Ministerstvo v návrhu novely zákona usiluje také o další změny, například o vypuštění speciální právní úpravy jednání řídícího výboru Českých drah (ČD). Tím podle Jakovljeviče ministerstvo reaguje na výtku Evropské komise, která právní úpravu označila jako neslučitelnou s právem EU.

Novela by také nově mohla zohlednit ukončení procesu oddlužení ČD a zrušit zastaralé právní úpravy úhrady ceny za užívání železniční dopravní cesty. To je podle Jakovljeviče komplexně upraveno jiným právním předpisem.

Zdroj: ČTK

Praha letos dá do cyklistické infrastruktury 137 milionů Kč, meziročně víc

Praha letos investuje do cyklistické infrastruktury 137 milionů korun, což je meziročně o deset milionů více. Letos vznikne několik cyklostezek a další budou silničáři opravovat. Nově se cyklisté dostanou například z Kačerova k zastávce U Labutě v Praze 4 nebo z Nádražní k ulici U Královské louky. Rozšířena bude také cyklostezka A1 v Radotíně. Novinářům to řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a náměstek ředitele Technické správy komunikací (TSK) Josef Richter.

„Historicky jsme zřejmě pod vlivem toho, jak kvalitní máme MHD, jejíž vysoká kvalita způsobila, že tu nebyla příliš velká poptávka po cyklistice. Teď se nicméně dostáváme k tomu, že chceme dohnat tyto dluhy z minulosti,“ řekl Hřib.

Mezi projekty pro letošní rok je stavba cyklostezky z Kačerova k zastávce U Labutě, práce TSK na ní začaly a měla by být podle Richtera hotová v květnu. Další je výstavba stezky v Praze 5 z ulic Nádražní a U Kralovské louky. „Tři roky to stálo a nedařilo se nám získat stavební povolení, neboť se tam opakovaně právnické osoby odvolávaly,“ řekl Richter.

Silničáři opraví také takzvanou páteřní cyklostezku A2 na Podolském nábřeží. Rozšíří v Radotíně levobřežnou páteřní trasu A1 a rovněž vybudují stezku K Cementárně – Na Drážkách, která by měla být v létě. Cyklostezka ve Stromovce do ulice Varhulíkové je dokončena a čeká se její slavnostní otevření. „Nicméně lidé už tam mohou jezdit, není důvod, aby nebyla otevřena,“ řekl Hřib.

V dubnu bude chtít TSK vypsat soutěž na projekt propojení cyklostezek na Smíchově jako součást plánovaného dopravního terminálu. Projekt vybuduje TSK takzvaně design&build, kdy ho dodavatel vytvoří a rovněž postaví. Vznikne mimo jiné cyklolávka v prostoru nedaleko Meatfactory.

V budoucnu chce magistrát pomoci městským částem, aby mohly žádat o peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „SFDI chystá možnost dotací pro cyklostezky, my samozřejmě budeme připraveni poskytnout městským částem metodickou podporu, aby mohly žádat o dotace a rozvíjet i menší cyklotrasy důležité pro místní vazby,“ řekl Hřib. TSK má podle Richtera zásobu projektů i se stavebním povolením, na které potřebuje dostat peníze od magistrátu.

V loňském roce Pražané využívali ve velké míře také sdílená kola, která si mohli půjčit na kartu MHD lítačka na 15 minut zdarma. Největší zájem je podle zastupitelky Báry Soukupové v centru města a podél Vltavy. Loni zájem vzrostl o třetinu a v zimních měsících o pětinu. „Chceme rozšířit do celého města, aby to mohli lidé využívat i v okrajových částech Prahy,“ řekla. Celkově sdílená kola využilo 759.000 cyklistů a zdarma se v 15 minutách s lítačkou svezlo na 60.000 lidí.

Zdroj: ČTK

Vláda chce na dopravní stavby získat víc peněz z EU

Vláda chce hledat způsoby, jak získat z Evropské unie víc peněz na výstavbu dopravní infrastruktury. Týkalo by se to zejména přeshraničních staveb, řekli po jednání vládního výboru pro strategické investice premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Do investic do dopravní infrastruktury chtějí také zapojit penzijní fondy. Prostředky státního rozpočtu podle nich nebudou investiční potřebě země stačit.

Fiala připomněl, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl pro loňský a letošní rok naplánován na 150 miliard korun. Vláda podle něj chce toto tempo dopravních investic udržet i v příštích letech. Premiér zároveň upozornil, že rozpočtové prostředky pro dostatečnou výstavbu nepostačují.

Fiala s Kupkou řekli, že chtějí hledat způsoby, jak zajistit víc peněz na klíčové dopravní stavby z evropských zdrojů. Podle Kupky Česko ve větší míře než dříve využívá možnosti půjček od Evropské investiční banky, chce také víc využívat prostředky z modernizačního fondu EU. Příležitost evropského financování Kupka vidí i u přeshraničních staveb, a to zejména vysokorychlostních železničních tratí, které spojí Česko s Německem, Rakouskem či Polskem.

Vláda chce také využívat možnosti zapojení soukromého sektoru. Podle Kupky se připravuje možnost investic penzijních fondů za spolupráce s Národní rozvojovou bankou. Ministerstvo dopravy také chystá víc staveb v režimu PPP, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru. Podle Kupky je v přípravě deset konkrétních staveb.

Fiala zdůraznil, že výstavba dopravní infrastruktury je důležitý impulz pro růst celé ekonomiky. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje to ukázal i vývoj po finanční krizi v roce 2009, kdy Česko dopravní investice zastavilo, zatímco Polsko je podporovalo. V té době se podle něj začal zvyšovat rozdíl mezi tempy růstu obou zemí ve prospěch Polska.

Výbor pro strategické investice vláda vytvořila loni v červnu, dnes se sešel popáté. Výbor má koordinovat podmínky pro zajištění strategických investic v dopravní infrastruktuře, bydlení, energetice, vzdělávání, vědě a výzkumu. Ve výboru kromě členů vlády zasedají také zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace krajů a Svazu měst a obcí.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět další část obchvatu České Lípy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu 1,5 kilometru dlouhého úseku přeložky silnice I/9, která bude součástí obchvatu České Lípy v Libereckém kraji. Jde o úsek mezi ulicí Litoměřická a silnicí II/262. Z průtahu městem by měl odvést část tranzitní dopravy. Práce za 543,7 milionu Kč bez DPH potrvají do roku 2026.

„Obchvaty měst jsou pro nás stejně důležité jako výstavba dálnic. V loňském roce jsme otevřeli 58,4 kilometru silnic I. třídy, z velké části právě obchvatů, letos otevřeme 25 kilometrů a zahájíme dalších 45,7 kilometru. Cílem výstavby obchvatu České Lípy, který bude dlouhý zhruba 12 kilometrů, je – podobně jako u všech těchto staveb na silnicích I. třídy – odvést dopravu mimo osídlené území a snížit tak zátěž ve městě,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

foto: MD ČR

Silnice I/9 patří k významným silničním tahům v severní části České republiky a převádí tranzitní dopravu ze Středočeského do Libereckého a Ústeckého kraje. Součástí stavby I/9 Dubice – Dolní Libchava budou dvě okružní křižovatky, šest mostů a také 329 metrů dlouhá estakáda přes řeku Ploučnici. Celý 1,5 kilometru dlouhý úsek přeložky silnice I/9 je navržený na násypech a mostech.

„Stávající silnice I/9 vede přes Českou Lípu v blízkosti centra, proto je ve městě silný podíl tranzitní dopravy. Nová přeložka na sebe naváže část dopravního zatížení z nynější komunikace, která je už dnes přetížená a denně vznikají ve špičkách kolony a značné zdržení. Umožní tak zatím částečný průjezd nákladní dopravy mimo zastavěné území města přímo do průmyslové zóny. Jako celek bude sloužit po dostavění dalšího – posledního úseku Nový Bor – Dolní Libchava,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Obchvat České Lípy se plánoval již v 80. letech 20. století, kdy se budoval průtah městem, po kterém dnes projíždí až 15.000 aut denně.

Zdroj: Reliant

AsstrA IPL Houston úspěšně přepravuje rafinérské tlumiče hluku

Divize IPL společnosti AsstrA Associated Traffic AG v Houstonu, známá svými odbornými znalostmi v oblasti manipulace se složitým a časově náročným nákladem, hrdě oznamuje úspěšné dokončení náročné přepravní operace. Tato operace zahrnovala přepravu 7 kusů tlumičů hluku rafinérie z Houstonu na letiště v Dallasu s následným využitím letecké nákladní dopravy z Dallasu do Bangkoku.

Rafinérské tlumiče s celkovou hmotností 22 232 kg představovaly logistickou výzvu kvůli svým rozměrům: 2 @ 140x129x108′, 2 @ 97x97x108′, 1 @ 94x58x78′, 1 @ 74x45x35′, 1 @ 79x41x21′.

Navzdory naléhavosti a jedinečným vlastnostem zásilky out-of-gauge (OOG) byl celý proces dokončen podle plánu, bez jakýchkoli zpoždění nebo incidentů.

„V AsstrA IPL Houston jsme velmi hrdí na naši schopnost zvládnout náročné přepravní operace s přesností a efektivitou,“ řekla Carrie Staab, projektová manažerka v pobočce AsstrA v Houstonu. „Toto úspěšné úsilí je důkazem profesionality, odbornosti a odhodlání našeho týmu poskytovat výjimečné služby. Být partnerem našim zákazníkům znamená pro nás ocenění, ale i spoustu výzev. AIPL poskytující řešení komerční letecké přepravy pro letecký náklad OOG je znepokojující. Ale my jsme vždy ochotní nehledat ve složité situaci problémy, ale pouze řešení.“

Pro více informací o AsstrA IPL Houston a jejích službách prosím navštivte asstra.us

Zdroj: AsstrA

Logistický kalendář