Domů Blog Strana 310

Úvodní setkání projektu Interreg Europe Repower Industries

V Praze se uskutečnilo úvodní setkání projektu Interreg Europe Repower Industries pod záštitou ČVUT UCEEB jako vedoucího partnera projektu, který má za cíl v průběhu čtyř let zlepšit podmínky pro podporu energetické nezávislosti, účinnosti a udržitelnosti v průmyslu.
Setkání se zúčastnili odborníci a zástupci průmyslových odvětví z různých zemí, aby diskutovali o plánech a strategiích projektu. Úvodní den byl věnován prezentacím jednotlivých partnerů, kteří představili své organizace a programy podpory energetické účinnosti v regionech. Následně proběhla podrobná diskuze o plánovaných výstupech projektu a pracovním plánu na následující roky.

Mezinárodní projekt Repower Industries má za cíl snížit uhlíkovou stopu průmyslových odvětví, podpořit ekonomický růst prostřednictvím tvorby nových pracovních míst a rozvoje zelených technologií, nastavit standardy pro udržitelné průmyslové praktiky a zlepšit energetickou bezpečnost díky integraci řešení pro ukládání energie.

Zahajovací setkání partnerů projektu Repower Industries v Praze představuje začátek ambiciózní cesty směrem k energeticky efektivnější a udržitelnější budoucnosti evropského průmyslu. Účastníci se shodli na nutnosti pokračovat v intenzivní spolupráci a pravidelné výměně informací, aby mohli dosáhnout stanovených cílů a přispět ke globálnímu úsilí o ochranu klimatu.

Klíčovým bodem programu byla návštěva společnosti ARBYD CZ s.r.o. v Chotíkově u Plzně, která je příkladem úspěšné integrace obnovitelných zdrojů energie a pokročilých řešení pro ukládání energie. ARBYD se může pochlubit fotovoltaickou elektrárnou s výkonem 500 kWp, systémem pro ukládání nevyužité energie a automatickým kotlem s drtičem dřevního odpadu, který poskytuje tepelný výkon 300 kW. Tímto způsobem je celá výrobní a administrativní budova energeticky soběstačná a poskytuje tak perfektní přiklad dobré praxe plně v souladu s cíli projektu. Návštěvníci měli možnost seznámit se s inovativními postupy, které ARBYD využívá ke snížení emisí CO2 a celkových nákladů na energii.

Druhý den pokračoval meziregionálním workshopem, během kterého partneři projektu diskutovali výzvy, kterým jednotlivé regiony čelí, včetně a podpůrných programů zaměřených na podporu energetické účinnosti a udržitelnosti. Diskuze byla zaměřena na výměnu zkušeností a hledání společných řešení pro výzvy spojené s energetickou transformací v průmyslu.

Projekt bude i nadále sledovat pokrok a sdílet milníky s veřejností i zainteresovanými stranami. Očekává se, že přinese významné výsledky nejen v oblasti energetické účinnosti, ale také v ekonomické a sociální sféře. Evropský průmysl tak má před sebou slibnou budoucnost plnou inovací a udržitelných řešení.

Pro více informací a aktualizací sledujte naše sociální kanály a navštivte oficiální webové stránky projektu Repower Industries.

Projekt Repower Industries je podpořen z programu Interreg Europe, spolufinancovaným Evropskou unií a účastníky.

Zdroj: ČVUT

Skupina Geis v loňském roce výrazně rostla

Skupina Geis v roce 2023 díky přelomové akvizici významně rostla a dosáhla obratu 1,89 miliardy eur. Česká část skupiny i přes obtížné podmínky na trhu vygenerovala obrat přes 5 miliard korun. Nyní se celá skupina soustředí na další prohlubování spolupráce s Quehenberger Logistics.

 

Historický růst – toho skupina Geis dosáhla většinovým převzetím společnosti Quehenberger Logistics v uplynulém finančním roce 2023. Zatímco v roce 2022 skupina zaznamenala obrat ve výši 1,335 miliardy eur, v roce 2023 tato hodnota vzrostla na 1,89 miliardy eur. Skupina Geis nyní zaměstnává přibližně 9 700 pracovníků ve 13 zemích.

V České republice dokázala skupina Geis i navzdory výrazně nepříznivému vývoji na trhu potvrdit svoji silnou pozici mezi leadery logistického trhu a dosáhla obratu přes 5 miliard korun. Daniel Knaisl, jednatel Geis CZ, SK a PL to komentuje: „Takový výsledek v nelehkém období ekonomického poklesu potvrzuje dlouhodobou stabilitu naší společnosti, která je klíčovým prvkem pro dosahování úspěchu v našem regionu.“

 

Dobré výsledky navzdory obtížnému tržnímu prostředí

Určité segmenty logistiky sice zaznamenaly pokles, ale díky růstu v ostatních oblastech se společnosti Geis podařilo dosáhnout dobrých výsledků. Geis nabízí široké spektrum logistických služeb, což jí umožňuje diverzifikovat své portfolio a úspěšně reagovat na tržní výzvy.

Obtížné tržní podmínky s klesajícími objemy a nízkými přepravními sazbami v důsledku pokračujícího hospodářského poklesu se projevily zejména v segmentu Air + Sea. Po boomu souvisejícím s pandemií v letech 2021 a 2022 zásadně poklesly sazby za nákladní dopravu u námořních a leteckých společností.

Segment silniční přepravy zaznamenal v důsledku ekonomické situace stagnaci tržeb, ale celkově zůstal na dobré úrovni. Segment skladových logistických služeb, v němž skupina Geis nabízí svá smluvní logistická řešení, dosáhl ve skupině Geis dvouciferného procentuálního nárůstu tržeb – k tomu přispěly nové projekty a prodloužení stávajících kontraktů. Společnost Geis hodlá oblast skladové logistiky rozvíjet i v budoucnu.

 

Pokračování procesu transformace

Před rokem převzala skupina Geis většinový podíl ve společnosti Quehenberger Logistics. Tato dosud největší akvizice v historii Geis otevírá oběma společnostem mnoho nových perspektiv. Skupina Geis tímto převzetím dokončila důležitý krok ve své strategii expanze do jihovýchodní Evropy. „Významně jsme rozšířili naši přítomnost na těchto trzích a naši zákazníci mohou využívat vysoce profesionální síť i v tomto regionu,“ říká Knaisl. Firmy společně rozvíjí a realizují společnou strategii a prosazují princip „Best of both“ ve všech nabízených službách. Společně plánují také intenzivně investovat do udržitelnosti, digitalizace a automatizace, ale i do pozemků a budov.

Zdroj: SYBA

Příjmy českých obcí z místního podnikání jsou jedny z nejnižších v EU. „Za vytváření pracovních míst jsme trestáni,“ stěžují si starostové

Rozpočty českých měst a obcí mají druhý nejnižší podíl z příjmu z ekonomické aktivity na jejich území v EU (skrz tzv. místní určení daní). Činí pouze 2 % obecních rozpočtů. V sousedním Německu a Polsku je to přitom přes 30 %, v severských zemích dokonce 55 % a více. Jelikož neexistuje rozpočtová složka, která by byla přímo navázaná na lokální ekonomickou aktivitu, obcím schází motivace k investicím do klíčové infrastruktury a spolupráci se soukromým sektorem. V celostátním měřítku to znamená pomalejší hospodářský růst i nižší soběstačnost obcí. Spolek Druhá ekonomická transformace proto podporuje změnu rozpočtu, která by samosprávy motivovala k větší podpoře podnikatelských aktivit na jejich území.

Příjmy odvislé od lokální ekonomické aktivity tvoří pouze 2 % z celkového rozpočtu českých měst a obcí. Výše této složky daňového příjmu municipalit je u nás v evropském kontextu druhá nejnižší hned po Řecku. Podle odborníků je přitom pro motivaci obcí k podpoře podnikání a nové výstavby zcela klíčová. „Čeští starostové dlouhodobě poukazují na to, že investice do rozvoje podnikatelských aktivit jim dnes přinášejí více nákladů než užitku. Znamenají totiž mimo jiné potřebu minimalizovat dopady průmyslové výroby na chod obce, tedy nutnost minimalizovat hluk či zajistit robustnější infrastrukturu a veřejné služby. Motivace k tomu najít zdroje v obecním rozpočtu je ale malá – municipalitám totiž zpravidla chybí záruka návratnosti těchto investic. Za vytváření nových pracovních míst jsou v podstatě trestány,“ upozorňuje Jan Školník, spoluzakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska a ambasador Druhé ekonomické transformace (2.ET).

Kromě starostů se současnou situací nejsou spokojeni ani zástupci byznysu. Podle nich se Česko současným stavem připravuje o zajímavé investice, a to i směrem ze zahraničí. „Když jsme připravovali investici ve Finsku, starostové stáli frontu na jednání o tom, abychom stavěli na území jejich města. Věděli totiž, že půjde o přímý příspěvek do jejich rozpočtu. V Česku máme zcela opačný problém. Firmy mají problém najít lokalitu, kde je možné stavět, a jen obtížně přesvědčují obce o tom, co jim investice přinese,” přibližuje svoji zkušenost Pavel Bouška, majitel společnosti Vafo a ambasador Druhé ekonomické transformace.

Jsme na chvostu EU

K lákání investic skrze rozpočtové určení daní přitom municipality motivuje téměř každá z členských zemí EU, a to v mnohem větším měřítku. Například v sousedním Německu a Polsku tvoří příjem obcí navázaný na hospodářský výkon až třetinu z celkových obecních rozpočtů. Ve Švédsku, Finsku a Pobaltí je to dokonce více než 50 %[1]. V praxi to znamená, že zatímco modelová továrna přinese za období třiceti let ve formě daňových odvodů do obecního rozpočtu v Česku zhruba 20 milionů Kč, v Německu je to až 45krát více, tedy zhruba 900 milionů[2]. Municipality našich západních sousedů v průměru stanovují místní obchodní daň ve výši až 14 % ze zisku firem, které podnikají na jejich území.

V zemích, kde jsou obce motivovány k podpoře podnikání, přitom v předpandemických letech přetrvával prokazatelně vyšší růst HDP. Státy, ve kterých motivační složka tvořila alespoň 23 % místních rozpočtů, rostly v průměru o 3,75 % ročně. Ve zbylých zemích to bylo o zhruba 1,5 procentního bodu méně. „Srovnání hospodářských výsledků napříč Evropou potvrzuje, že v situacích, kdy motivační složka vázaná k místnímu ekonomickému výkonu – ať už ve formě daně z příjmu fyzických osob či místní obchodní daně – tvoří dostatečně velkou část obecního rozpočtu, výsledkem je mnohem provázanější a efektivnější spolupráce veřejné a soukromé sféry,“ říká Jan Školník a dodává: „U investic do rozvoje byznysu tam mohou municipality počítat s větší jistotou návratnosti, což je motivuje také k tomu, aby zahrnuly rozvoj potřebné infrastruktury do svých dlouhodobých plánů. Výsledkem je robustnější a stabilnější ekonomická struktura na lokální úrovni – a také větší ekonomická soběstačnost obcí samotných.“

Až 25 % obecního rozpočtu z příjmů z podnikání

S návrhem, který by mohl Česko výrazně přiblížit ke stavu v sousedních zemích, přišel před nedávnem Svaz měst a obcí ČR (SMOČR). Podle něj by nově měla složka vázaná na hospodářský výkon tvořit alespoň osm procent z příjmu měst a obcí. „Druhá ekonomická transformace podporuje zavedení tohoto motivačního prvku, jakkoliv se jeho podoba může v následujících letech upravovat směrem k dosažení až 25% podílu, tedy blíže k úrovni v sousedních státech. Jde jednoznačně o krok směrem k aktivní spolupráci samospráv a soukromého sektoru, která vede k lepší ekonomické výkonnosti,“ hodnotí návrh Jan Školník, jeden z ambasadorů iniciativy 2.ET. Zda bude motivační složka odvislá pouze od daní z příjmu fyzických osob, či se inspiruje mechanismy odvislými od lokálního podnikání, je zatím stále k diskusi.

Zvýšení podílu daňového výnosu, o kterém by obce mohly rozhodovat samy, by navíc mohlo vést i k větší motivaci investorů rozhodovat se pro Českou republiku. Zároveň by mohlo pomoci i rozvoji byznysu v menších obcích, které jsou méně „konkurenceschopné“ vůči velkým průmyslovým zónám. „Současná situace představuje začarovaný kruh, který brzdí rozvoj smysluplných vztahů mezi municipalitami a firmami. Na ty se v malých obcích stále mnohdy nahlíží jako na něco, co není možné podpořit, protože by to bylo na úkor občanů. Chybějící podpora pak vede k odlivu firem do oblastí, kde jsou pro ně podmínky výhodnější – tedy do obcí, které vytvářejí průmyslové zóny a nastavují vhodné podmínky pro firmy a jejich zaměstnance. Tento odliv následně ještě více oslabuje menší obce a slabší regiony,“ říká Kateřina Kadlecová, členka správní rady Druhé ekonomické transformace, a dodává: „Změna v rozpočtovém určení daní by mohla mimo jiné přispět i k lepšímu vnímání podnikatelů a jejich přínosu ve společnosti – v závislosti na tom, jak by obce s výnosy z místního podnikání pracovaly.“

Vedle změny rozpočtového určení daní plánuje iniciativa 2.ET podpořit Svaz měst a obcí nebo jiné partnerské organizace i v dalších klíčových otázkách pro rozvoj podnikatelského prostředí na místní úrovni. Mimo jiné může jít například o zajištění vyššího stupně spolupráce obcí, který by měl vést k defragmentaci samospráv nebo prvků dvoustupňového systému řízení metropolitních i nemetropolitních oblastí.

 

Druhá ekonomická transformace je zapsaný spolek a je nezávislým uskupením lídrů českého byznysu, které čítá 25 aktivních ambasadorů a více než 100 signatářů a podporovatelů. Spolek řadí mezi své členy české podnikatele, byznysmeny, manažery, investory a šéfy, které spojuje stejný cíl: dostat Česko zpět mezi ekonomicky významné a respektované státy světa. Mezi jeho hlavní činnosti patří amplifikace klíčových témat a snaha být vzorem toho, že změna je skutečně možná. Pod původní myšlenku „Druhé ekonomické transformace“ se na jaře roku 2021, v předvečer 32. výročí Sametové revoluce, podepsalo 32 významných osobností českého byznysu. Mezi zakládajícími členy iniciativy byli Tomáš Salomon (Česká spořitelna), Radek Špicar (Svaz průmyslu a dopravy ČR), Martin Vohánka (Eurowag) a Martin Wichterle (Wikov), kteří jsou společně s Kateřinou Kadlecovou (USSPA) členy správní rady. Více na www.2et.cz.

[1] Studie Evropské komise: https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC129095

[2] Vlastní analýza KPMG: https://kpmg.com/cz/cs/home/pro-media/tiskove-zpravy/2024/04/ceske-obce-profituji-mene-nez-v-nemecku.html

Zdroj: INSIGHTERS

V leteckém provozu se loni ztratilo nebo poničilo přes 36 milionů zavazadel

Ve světovém leteckém provozu se loni zatoulalo, ztratilo nebo poničilo 36,1 milionu zavazadel. Problémy se tak vyskytly u 6,9 zavazadla na 1000 pasažérů, což znamená oproti předchozímu roku pokles o téměř devět procent, vyplývá z údajů poskytovatele leteckých služeb Sita.

Sedmasedmdesát procent zavazadel, které postihly problémy, dorazilo do cíle se zpožděním, 18 procent bylo poničeno nebo vypáčeno a pět procent bylo ukradeno nebo nadobro ztraceno. Většina problémů podle zprávy nastala u pasažérů, kteří museli na cestě do své destinace přestupovat.

Od „kufrového chaosu“ bezprostředně po koronavirové krizi, kdy se letiště potýkala s nedostatkem personálu a mnohá zavazadla uvázla na letištích, se ale situace zlepšila. Stále je ale potíží se zavazadly více než před pandemií. V roce 2019 potkalo problémy v celosvětovém průměru 5,9 zavazadla na 1000 cestujících, loni zmíněných 6,9. Evropa je na tom s podílem 10,6 problematického zavazadla na 1000 pasažérů hůře než Severní Amerika nebo Asie.

Trend je ale na celém světě jednoznačný. Zatímco celkový počet cestujících se od roku 2007 více než zdvojnásobil, podíl problémových zavazadel klesl o 63 procent. Sita předpokládá, že výsledky se ještě zlepší s další automatizací a ještě užší spoluprací leteckých přepravců a letišť.

Zdroj: ČTK

Zhruba 200 motorkářů podpořilo společnou jízdou válečné veterány

Motorkáři společnou jízdou podpořili válečné veterány české armády. Akce Bikers for Veterans, tedy Motorkáři veteránům, se zúčastnilo v Praze podle odhadu ČTK asi 150 motocyklistů. V Plzni jich bylo na akci asi padesát. Na pátý ročník benefiční jízdy byli pozváni majitelé jednostopých vozidel bez rozdílu značky. K vidění byly nejčastěji motocykly Harley-Davidson.

Letos na zájemce čekaly dvě trasy. První trasa vedla z parkoviště OC Letňany do Vojenského technického muzea v Lešanech. Druhá vedla od prodejny H-D v Daimlerově ulici v Plzni do muzea Hangár 3 v Líních. Tam bylo podle členky spolku brigádní generálky ve výslužbě Lenky Šmerdové přibližně padesát motorkářů. Startovné činilo 350 korun.

„Spolek Bikers for Veterans se rozhodl uspořádat akci pro podporu vojáků, válečných veteránů a společnou částku dát do Vojenského fondu solidarity. Letos se podařilo získat tolik nadšenců z řad motorkářů s cílem tento cíl podpořit, že se koná i další jízda, které vyráží z Plzně,“ řekla ČTK Šmerdová.

Účastníci si v cíli mohli prohlédnout expozice Vojenského technického muzea v Lešanech či leteckého muzea Hangár 3 v Líních. Výtěžek z akce bude předán do Vojenského fondu solidarity, který poskytuje okamžitou pomoc vojákům v činné službě, bývalým vojákům, válečným veteránům do pěti let od ukončení služebního poměru a jejich blízkým, kteří se bez vlastního zavinění ocitli v těžké životní situaci, a také pozůstalým.

Vojenský fond solidarity vznikl jako společný projekt ministerstva obrany a Charity ČR v roce 2015 v návaznosti na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu.

Zdroj: ČTK

České Budějovice plánují při olympiádě dětí a mládeže dopravní omezení

České Budějovice plánují po dobu olympiády dětí a mládeže některá dopravní omezení. Olympiáda, na níž se představí 3500 sportovců, začne v neděli a skončí ve čtvrtek. Největší omezení město plánuje na nedělní odpoledne a večer na slavnostní zahájení. ČTK to řekla mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová.

„Zahájení s kulturním programem je pro všechny zcela zdarma. Takováto událost si vyžádá určitá dopravní omezení v okolí. Je to nezbytné pro bezpečnost tisíců lidí, kteří se na zahájení olympiády dětí a mládeže přijdou podívat. Nejzákladnější dopravní omezení se týká Jiráskova nábřeží a jeho nejbližšího okolí po ulici Budivojova. Lokalita bude zavřená jak pro provoz, tak pro parkování,“ uvedl náměstek českobudějovické primátorky pro dopravu Lubomír Bureš (ODS).

Dodal, že nábřeží bude uzavřeno po celou neděli a pondělí, na místě budou doprovodné kulturní akce. Další omezení se budou týkat sportovišť, na něž bude účastníky vozit kyvadlová doprava.

Olympiády se zúčastní sportovci ve věku od 12 do 17 let, kteří se utkají ve 20 letních olympijských sportech včetně jachtingu a softbalu. Soutěže se budou odehrávat na 32 sportovištích v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a Táboře a v jejich okolí. Kromě toho na jih Čech dorazí na olympiádu asi další tisícovka trenérů nebo organizačních pracovníků.

Zdroj: ČTK

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí rozhodnou o koridoru rychlodráhy

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí rozhodnou o koridoru vysokorychlostní trati (VRT). Správa železnic (SŽ) přislíbila prověření tzv. bypassu, který by v krajském městě zmírnil dopady průjezdu nákladní dopravy. ČTK a Českému rozhlasu to řekl náměstek ředitele stavební správy vysokorychlostních tratí Pavel Hruška. SŽ navrhuje vedení skrz Středohorský tunel, další tunel povede Krušnými horami. Zastávka a terminál budou v Ústí nad Labem, další terminál v Roudnici nad Labem.

„Bypass momentálně prověřujeme. Předpokládáme, že trasování by se mohlo najít někde mezi Prackovicemi nad Labem (na Litoměřicku) a následně by vedl mezi Trmice a Koštov (na Ústecku),“ uvedl Hruška s tím, že SŽ pracuje ještě s dalšími variantami vedení tunelu. „Nejedná se momentálně o definitivní polohu,“ doplnil náměstek. Začátek i konec tunelu, jeho napojení na stávající infrastrukturu i výpočet, kolik vlaků takový tunel pojme, by měla podle něj určit budoucí studie. Obdobně se bude prověřovat také například rozvoj regionální dopravy mezi Ústím a Děčínem.

V roce 2013 nicméně sesuv svahu poškodil rozestavěnou dálnici D8 a železniční trať. „Trasu jsme velmi pečlivě prověřovali. Máme ověřeno Českou geologickou službou, že území je možné dále zkoumat bez takových rizik, jaké provázely například dálnici D8,“ uvedl k tomu Hruška. Připomněl, že bypass požadovali představitelé Ústí nad Labem kvůli zmírnění vlivu nákladní dopravy při průjezdu městem.

Naopak změna nenastane u Krušnohorského tunelu, jenž by měl vést mezi Chlumcem a Stradovem na Ústecku, a to kvůli napojení směrem na Teplice. Chlumec avizoval, že pokud krajští zastupitelé schválí změnu zásad územního rozvoje (ZUR) s navrženým vedením VRT s Krušnohorským tunelem nedaleko zástavby, obrátí se na soud. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který ve čtvrtek večer představil zastupitelům výsledky pracovních skupin, řekl, že jakákoli trasa bude nést odpor a nevoli. Podle něj se bude jednat o technických řešeních, protihlukových opatřeních a podobně.

Pro koridor bude hlasovat například hejtman Jan Schiller (ANO), který je přesvědčený, že VRT je důležitý pro rozvoj celého kraje. „Jsem přesvědčen, že by to mělo být v podobě, která je, právě proto, abychom měli připravené území na další stranu. To jsou Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary,“ řekl novinářům Schiller.

Naproti tomu opoziční zastupitel Filip Ušák (nez.) řekl, že by se měla záležitost na rok odložit. „Ten rok přestávky by měl vést i k tomu, aby se mezi Ústeckým krajem na straně jedné, obcemi v Ústeckém kraji na té stejné straně a státem udělala opravdu naprosto férová dohoda, která bude řešit kompenzace(…), která ten vztah vyjasní,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy do Portálu dopravy přidá informaci o počtu majitelů aut

Ministerstvo dopravy plánuje do konce roku přidat informaci o počtu předchozích majitelů registrovaných automobilů a provozovatelů do Portálu dopravy, do aplikaci e-techničák a na web dataovozidlech.cz. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Dříve byly informace o majitelích vozidel uvedeny ve velkém technickém průkazu, který už stát od letošního roku nevydává, a nový technický průkaz je nemá. Lidé také mohou očekávat změny ve zdarma dostupných aplikacích pro ověřování původu automobilů. Jaké to budou, Jemelka neuvedl.

Podle Jemelky ministerstvo přidá pouze počet majitelů, nikoli jejich údaje, aby splnilo požadavky GDPR, evropského obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Přidání údaje o počtu majitelů si podle Jemelky vyžádala veřejnost.

Původní velké technické průkazy obsahovaly údaje o až čtyřech majitelích vozidla. Od roku 2021 se počet kolonek na údaje o vlastnících snížil na dvě. Od října 2021 byly informace o automobilech dostupné také on-line v Portálu občana a od loňského roku stát spustil samostatný portál pro dopravní agendu, Portál dopravy.

Od začátku letošního roku začal stát kvůli novele zákona o silničním provozu vydávat jeden technický průkaz namísto dvou, velkého a malého. Ten už obsahuje pouze informaci o aktuálním vlastníkovi. „Od čísla čtyři, ke dvěma a k současnému číslu jedna jsme se mimo praktických důvodů – velká papírová ‚plachta‘ – dostali k současné podobě z důvodů GDPR, kdy předchozí stav nárokům již neodpovídal. Současný ano,“ uvedl Jemelka.

Nový technický průkaz je podobný malému, jen je rozšířen o několik základních informací ze starého velkého průkazu. Zbytek informací kromě předchozích majitelů a jejich počtu jsou vlastníkům aut k dispozici například on-line v Portálu dopravy nebo si je mohou osobně vyžádat na registru vozidel.

Ministerstvo bylo v posledním půl roce za zjednodušení a digitalizaci technického průkazu kritizováno médii, zejména motoristickými servery, a veřejností. Kritici poukazovali nejčastěji na zjednodušení podvodů při prodeji ojetých automobilů, obávali se například zatajení počtu majitelů a podvodů se stočenými tachometry.

„V uplynulých letech jsme zavedli sankce za nelegální stáčení tachometrů a zpřísnili jsme státní odborný dozor na STK (stanice technické kontroly), kde nově můžeme natáčet také bez vědomí kontrolované osoby,“ uvedl Jemelka. Majiteli automobilu za stočení tachometru hrozí pokuta až půl milionu korun.

Údaj o počtu majitelů podle Jemelky není průkaznou informací o technickém stavu vozidla. „Na všechny, kdo uvažují o koupi ojetého auta, proto apelujeme, aby si vozidlo dostatečně prověřili,“ řekl Jemelka. Doporučuje zdarma dostupný web zřízený ministerstvem. „Na trhu jsou i další placené produkty, které mohou mít svůj význam a pomoci při rozhodování o nákupu,“ dodal.

Majitelé aut si podle Jemelky při výměně dvou průkazů za jeden nový mohou velký technický průkaz ponechat, úředník jej při návštěvě úřadu pouze zneplatní razítkem nebo přestřižením rohu průkazu a na žádost jej vydá zpět.

Zdroj: ČTK

Řidiči autobusů by mohli pobírat víc za čekání mezi spoji, projedná to vláda

Královéhradecký kraj se ani při dnešním třetím jednání nedohodl se semilskou autobusovou společností BusLine na podmínkách pokračování dopravy od 1. dubna 2019. Kraj s firmou bude opět jednat ve středu 6. března. Firma BusLine již dříve uvedla, že věří v dohodu s krajem. Na snímku ze 4. března je autobus firmy BusLine na hradeckém autobusovém terminálu.

Řidiči linkových autobusů by mohli mít od července vyšší odměnu za dobu čekání mezi spoji. Zvednout by se měla na 140,60 koruny za hodinu, tedy zhruba o 11 korun. Odpovídat by tak nově měla 1,25násobku hodinové minimální mzdy. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které by měl projednat kabinet. Předpis, který má platit od pololetí, připravilo ministerstvo práce. Vycházelo z memoranda, které koncem května podepsali ministři práce a dopravy se zástupci krajů, dopravců a odborů.

Řidičům linkových autobusů náleží za každou celou hodinu čekání teď 90 procent hodinové sazby pátého stupně zaručené mzdy. Ten pro letošek činí 143,30 korun na hodinu, odměna v době přestávky tedy odpovídá 129 korunám. Zaručené výdělky ve firmách ruší novela zákoníku práce, která měla podle plánu začít platit od července. Sněmovna ji bude ale teprve schvalovat na schůzi, která začne příští týden. Normu pak dostane k projednání ještě Senát a k podpisu prezident.

Nově by se měla odměna za čekání stanovit jako 1,25násobek minimální mzdy. Ta letos činí 18.900 korun měsíčně, tedy 112,50 korun za hodinu. Výsledná částka pro řidiče je 140,60 korun za hodinu mezi spoji. Od ledna by se s valorizací minimálního výdělku měla zvednout.

Podle ministerstva práce nové nastavení bude mít mírný dopad na náklady zaměstnavatelů v dopravě. Autoři ale poukázali na to, že v posledních letech se daný stupeň zaručené mzdy nezvedal. Označili to za „bezprecedentní stagnaci“ tohoto zaručeného výdělku. „Uvedené zvýšení odměny tak lze v daném kontextu považovat za mírné,“ uvedlo ministerstvo v podkladech. Dodalo, že zaměstnavatelé mohou délku čekání mezi spojit ovlivnit, když práci vhodně zorganizují. Víc by opatření mohlo stát i obce a kraje. Resort práce napsal, že jejich výdaje ale není možné vyčíslit kvůli různým smlouvám o úhradách s dopravci.

Podle podkladů zrušení zaručených mezd „vyvolá také problém ve smlouvách na zajištění dopravní obslužnosti“. Některé z nich při valorizaci cen za dopravu vycházejí ze zaručené mzdy. Ministerstvo předpokládá, že objednatelé smlouvy upraví a navážou v nich ceny na minimální mzdu.

Na zachování proplácení přestávek řidičů mezi linkovými spoji se dohodli ministři se zástupci krajů, dopravců a odborů. Stanovili i výši odměny. Memorandum podepsali v Praze 30. května. Většina služeb v autobusové dopravě je dotovaná. Ministerstvo dopravy už dřív uvedlo, že kraje by měly změnu odměn dopravcům kompenzovat, pokud to umožní smlouvy a předpisy o veřejných zakázkách.

Zdroj: ČTK

Přepravce VCHD Cargo využívá na lince mezi Německem a Dánskem bezemisní palivo

AMSTERDAMM

Kladenský přepravce VCHD Cargo využívá na lince mezi Německem a Dánskem bezemisní palivo, hydrogenovanou naftu z obnovitelných zdrojů Hydrotreated Vegetable Oil (HVO). Společnost tím snižuje uhlíkovou stopu nákladních přeprav, na dálkové lince klesly emise podle firmy o 80 procent oproti běžné naftě. HVO je rovnocennou udržitelnou variantou nafty a nemění jízdní vlastnosti vozidla, nevýhodou je nedostatek čerpacích stanic, sdělila ČTK za firmu Andrea Pitronová.

„Naše zkušenosti ukazují kolísání ve spotřebě a vozidla tak mohou ve srovnání s naftou vykazovat vyšší spotřebu. O něco vyšší cena a spotřeba HVO však stále představuje násobně levnější variantu, než by tomu bylo u kamionu na elektropohon, a zároveň přináší zásadní benefit ve formě nižších emisí,“ uvedl předseda představenstva VCHD Cargo Petr Kozel.

HVO je obnovitelné palivo vyrobené z použitých rostlinných olejů a živočišných tuků z potravinářského průmyslu nebo ze zbytků pocházejících ze zemědělství. Výrobci uvádějí, že v porovnání s tradiční motorovou naftou má HVO lepší cetanové číslo, lepší spalování, menší tvorbu úsad a lepší možnosti dlouhodobého skladování. A především se vyznačuje výrazně nižšími emisemi skleníkových plynů, o 70 až 90 procent. „Z našeho pohledu se v současné době jedná o jediné rozumné nízkoemisní řešení pro mezinárodní dálkovou přepravu, kde se vozidla téměř nezastaví. Navíc díky spolupráci s dodavatelem paliva, který nabízí výborný reporting a další přidané služby, můžeme našim zákazníkům v číslech a na certifikátech doložit skutečné benefity zelených přeprav,“ doplnil Kozel.

VCHD Cargo se zaměřuje na dálkové linkové exportní přepravy. Ve své flotile má na 330 vozidel, provozuje 112 pravidelných linkových spojů do mnoha evropských zemí. Její pobočky jsou v Kladně, Brně, Havlíčkově Brodu a Českých Budějovicích. Linka testující HVO míří do Dánska a zpět a společnost ji vybrala cíleně kvůli značné hustotě sítě čerpacích stanic s HVO, kterými se skandinávské země vyznačují. Celá skupina VCHD Cargo v roce 2022 dosáhla hrubého obratu ve výši 1,25 miliardy korun a zaměstnává téměř 450 lidí v České republice i v zahraničí.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář