Středa, 14 května, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 328

Indie utratila miliardy za modernizaci vlaků, ale kulhá bezpečnost

Od
Michaela Drábková
-

Ačkoliv se počet železničních nehod v Indii v posledních letech snížil, jejich hlavní příčinou zůstává vykolejení vlaků, píše list The Guardian v souvislosti s páteční tragédií ve východoindickém státě Odiša, která si vyžádala téměř 300 mrtvých a stovky zraněných. Vláda premiéra Naréndry Módího podle listu vynaložila miliardy na modernizaci železnic, hlavním problémem je však i nadále bezpečnost na tratích.

Žádný železniční systém na světě se nevyrovná indické dráze, píše britský deník na webu. Vlaky jsou v této zemi, kde žije 1,4 miliardy obyvatel, životně důležitým spojením. Denně přepraví přibližně 13 milionů cestujících za prací, rodinou a zábavou v soupravách, které se podle The Guardianu proplétají na zhruba 64.000 kilometrech tratí, což by stačilo na to, aby obepnuly celou Zemi.

Páteční srážka vlaků ve státě Odiša byla v Indii nejhorší v 21. století. Příčina nehody je stále v šetření, včetně otázky, zda k neštěstí vedla chyba v signalizaci.

Počet železničních nehod v Indii v posledních letech nicméně podle britského listu klesal: zatímco v mezi roky 2014 až 2015 se stalo 139 nehod, v letech 2019 až 2020 se jich odehrálo 55. Neobvyklejší zůstává vykolejení vlaků. Loni se však počet nehod zvýšil o 37 procent a ačkoliv si většina z nich nevyžádala oběti na životech, rostou obavy o bezpečnost, píše The Guardian.

Módího vláda utratila miliardy na modernizaci a vylepšení železnice, včetně plánu na její stoprocentní elektrifikaci do roku 2024, píše list. Dráhy podle něj také instalují systém, jenž má zabránit srážkám vlaků, ten ale zatím funguje jen na dvou procentech tratí. Úřady potvrdily, že tato technologie musí být ještě nainstalována na železniční trase na východě země, která je jedním z nejstarších a nejvytíženějších indických dopravních koridorů z hlediska počtu cestujících a vlaků přepravujících ropu a uhlí.

V poslední době úřady podle listu The Guardian vyčlenily rekordní finanční prostředky na modernizaci infrastruktury a bezpečnosti, přičemž zvláštní pozornost věnovaly budování nových moderních stanic a vysokorychlostních elektrických vlaků inspirovaných v Japonsku. V sobotu měl Módí slavnostně zahájit vysokorychlostní spojení mezi Bombají a státem Góa, které je vybavené systémem zabraňujícím srážkám. Po pátečním neštěstí úřady slavnost zrušily.

Podle odborníků se sice pozornost soustředí na nablýskané modernizační projekty, ale bezpečnost zůstává pro indické železnice největším problémem. Na tratích se objevuje stále větší počet vlaků, aby se uspokojila poptávka, nicméně počet zaměstnanců se nezvyšuje stejnou měrou, což vede k většímu tlaku na ně a v důsledku k většímu počtu lidských chyb, píše The Guardian, podle něhož se kvůli tomu také pomalu zavádějí bezpečnostní opatření.

Indické železnice tvrdí, že páteční nehoda neodráží hlubší problémy. „Tato otázka vyvstává proto, že nyní došlo k jedné nehodě. Když se ale podíváte na údaje, zjistíte, že už léta nedošlo k žádné větší nehodě,“ uvedlo ministerstvo železnic.

Zdroj : ČTK

Problémy dodavatelského řetězce v letectví se zlepšují jenom pomalu

Od
Michaela Drábková
-

Problémy dodavatelského řetězce v leteckém odvětví se zlepšují jenom pomalu, ale poptávka aerolinek po letadlech se vrátila na úroveň před pandemií. Na konferenci v New Yorku to dnes řekl šéf americké společnosti Boeing Dave Calhoun. Schopnost výrobců letadel, jako je evropský Airbus či jmenovaný Boeing, uspokojit poptávku bude podle Calhouna v následujících pěti letech omezená. Informovala o tom agentura Reuters.

Šéf Boeingu vyzdvihl, že některé segmenty dodavatelského řetězce, například výkovky a odlitky motorů, se v případě amerického výrobce zlepšily. „Musíme být chytří v tom, jak s ohledem na růst poptávky řídit dodávky,“ řekl Calhoun. Firma podle něj zvýšila dohled nad dodávkami. Sleduje například 25 až 30 dílů od dodavatelů, kteří se dříve potýkali s problémy při výrobě.

Dodavatelská společnost Spirit AeroSystems v dubnu Boeing informovala, že instalace kování na zadní části letadel 737 MAX neodpovídá standardu. To vedlo ke zpomalení dodávek nejprodávanějšího modelu MAX 8.

Minulý měsíc Calhoun řekl, že odstranit slabá místa v dodavatelském řetězci by mohlo trvat až do konce roku 2024. Šéf Airbusu Guillaume Faury předtím uvedl, že výroba se vrátí na úroveň před pandemií na konci roku 2024 nebo možná až v roce 2025.

Zdroj : ČTK

Téměř polovinu loni prodaných českých dálničních známek koupili cizinci

Od
Michaela Drábková
-

Téměř polovinu všech prodaných českých dálničních známek loni koupili cizinci. Nejčastěji kupují viněty on-line, web edalnice.cz loni obstaral asi 91 procent prodaných dálničních známek pro auta se zahraniční registrační značkou. Následovala oficiální distribuce a samoobslužné kiosky u hranic. U kiosků podle údajů nakupovali výhradně cizinci, Češi minimálně. Podíl takzvaných šedých prodejů dálničních známek v neoficiálních prodejnách u hranic podle podniku nelze odhadnout.

Z celkových 6,5 milionu prodaných českých dálničních známek připadlo v loňském roce na automobily se zahraniční registrační značkou asi 47 procent, tedy přes tři miliony. Oproti roku 2021 cizinci loni nakoupili o zhruba 1,3 milionu českých vinět více. U Čechů byl meziroční nárůst zhruba o 250.000.

V kioscích se loni prodalo přes 137.000 známek, z toho zhruba 96 procent zakoupili cizinci. Oficiální distribuci na pobočkách České pošty a na benzinových stanicích EuroOil využilo ke koupi zhruba 165.000 cizinců, Čechů zhruba o 600.000 více.

Na neoficiální prodeje dálničních známek cizincům na hranicích upozornili v roce 2021 publicisté z YouTube kanálu Kluci z Prahy Janek Rubeš a Honza Mikulka. Ředitelství silnic a dálnic v reakci na reportáž z hraničních přechodů v Dolním Dvořišti a na Rozvadově uvedlo, že bude vypovídat smlouvy firmě, která za neoficiálními prodeji stojí. Ve videu stejné dvojice z letošního května neoficiální stánek na Rozvadově, kde zákazník zaplatí za českou dálniční známku o několik desítek procent navíc, stále funguje.

Mluvčí Cendis Radka Nastoupilová ČTK řekla, že se firma snaží šířit informace o oficiálním prodeji vinět různými kanály. „Co se týká takzvaných šedých prodejů, ty nedokážeme odhadnout. Většina těchto e-shopů je zahraničních, proto na neoficiální distributory upozorňujeme nejen tuzemské uživatele, ale i ty z okolních zemí. Z úrovně ministerstva dopravy byly odeslány dopisy na ministerstva sousedních států a také na zahraniční automotokluby se žádostí o publikování a upozornění občanů v dané zemi,“ uvedla Nastoupilová.

Dálniční poplatky v Česku byly zavedeny od 1. ledna 1995. Zpočátku se používaly nalepovací známky, od roku 2021 byly kupony nahrazeny elektronickými známkami.

Zdroj : ČTK

Mají stávky na britské železnici stále smysl?

Od
Michaela Drábková
-

Dnešek je třicátým stávkovým dnem od počátku aktuální série sporů. Drážní odbory pravidelně zastavovaly provoz na britských železnicích po téměř rok. Obzvláště cestovní ruch dostal tvrdou ránu, lidé ruší cesty a dovolené nebo se vyhýbají obchodům restauracím a hospodám v centrech měst. Odborový svaz RMT tvrdí, že stávky stály britské hospodářství pět miliard liber (asi 138 miliard korun). Jelikož ale většina lidí může pracovat z domova, dopad na jiná odvětví než volnočasový průmysl je omezený.

Jak se Británie po téměř roce železničních stávek přizpůsobila, dobře ilustruje případ Colina Bezanta. Osmapadesátiletému nadšenci do cyklistiky stávky nebrání v tom, aby dál pracoval jako konzultant a pomáhal společnostem řídit velké IT projekty. Buď pracuje z domova, nebo jede na kole asi 50 mil (80 kilometrů) ze svého domu v Basingstoku do Londýna, nebo ke svému klientovi do Oxfordu.

Co ale stávky zcela narušily, jsou jeho víkendové plány – na dnešek si zarezervoval vlakovou jízdenku do stovky kilometrů vzdáleného města Carlisle na severu Anglie, kde se měl zúčastnit 600kilometrového závodu na kole. Vlakové spojení bylo ale kvůli stávce RMT zrušeno a Bezant se kvůli místu pro kolo nemůže spoléhat na jiné vlaky, namísto toho musel vstát v sedm ráno a jet 300 mil (asi 480 kilometrů) autem.

Volnočasový průmysl je v protestech proti stávkám nejhlasitější: „Pořád dokola vidíme, jak stávky na železnici významně omezují prodej. Návštěvníci si přestávají rezervovat jízdenky a chodit do restaurací a barů,“ uvedla v prohlášení Kate Nichollsová, ředitelka obchodní pohostinské asociace UK Hospitality. Nejvíce situací pochopitelně trpí podniky, které jsou přímo na vlakových stanicích. Skupina odhaduje, že stávky tento týden, na který připadly i týdenní školní prázdniny, budou odvětví pohostinství stát 132 milionů liber (asi 3,8 miliardy korun). To celkové škody sektoru zvýší na 3,25 miliardy liber (asi 90 miliard korun), což je podle Nichollsové „k pláči“.

Nutnost rušit volnočasové aktivity je podle britského statistického úřadu (ONS) také nejčastějším důvodem, který lidé uvádějí jako dopad stávek na ně. Dopad na cesty do práce je relativně omezený, uvádí ONS, jen každý desátý podle průzkumu dojíždí do práce vlakem. A z těch, kteří vlakem jezdí, 70 procent uvedlo, že může pracovat z domova. Zbytek se pak do práce dostane jiným způsobem, i když možná ne nutně na kole. Jen velmi málo respondentů ale uvedlo, že stávky na železnici jim znemožňují pracovat.

V rozhovoru s BBC řekl zástupce generálního tajemníka odborového svazu RMT John Leach, že „lituje potíží, které protestní akce způsobily“. „Mnohem raději bychom dělali to, co děláme každý den v roce, totiž pomáhali Británii dát se do pohybu. Je to pochopitelně nešťastné, ale také je naší odpovědností zastupovat naše lidi, naše členy, a za to se nikdy omlouvat nebudeme,“ řekl Leach.

Dopady stávek se značně snížily poté, co železniční dispečeři a další zaměstnanci Network Rail přijali finanční nabídku a svůj protest ukončili. Když se dispečeři do stávky připojili, nejelo téměř 90 procent spojů. Stávkami nejvíce zasaženým odvětvím tak nakonec může být samotná železnice. Colin Bezant řekl, že stávky a rušení spojů způsobené opravami sítě otřásly jeho důvěrou ve vlakovou dopravu.

„Nečekám, že bych si teď v budoucnu zase rezervoval vlakovou jízdenku, raději zvážím, že pojedu autem. Věřit vlakům teď nedává smysl. Rozhodně to změní způsob mého cestování. Trvá to už tak dlouho, že i kdyby stávky zrušili zítra, nejspíš mě to ještě nějakou dobu nepřesvědčí jim věřit,“ popsal Bezant, který odhaduje, že za jízdenky, které si nekoupil a raději jel autem, by býval zaplatil 700 liber (asi 19.000 korun). To je ztracený výdělek pro sektor, který je už tak ve vážných finančních potížích, poznamenala BBC.

Rail Delivery Group, organizace zastupující provozovatele železničních spojů, odhaduje, že spory mezi odbory a zaměstnavateli zatím sektor přišly na 580 milionů liber (asi 16 miliard korun). Tato suma se každým stávkovým dnem zvyšuje. Účet nakonec zaplatí vláda, která nyní hradí případné výpadky v prodeji jízdenek. A Colin Bezant pravděpodobně nebude jediný, komu bude nějakou dobu trvat, než znovu získá důvěru v železnici, až spory skončí, soudí stanice BBC.

K odporu proti navržené podobě normy Euro 7 se přidalo Německo, řekl Kupka

Od
Michaela Drábková
-

Ke skupině zemí nesouhlasících s navrženým zněním emisní normy Euro 7 se během dnešního ministerského zasedání v Lucemburku přidalo Německo. Novinářům to po jednání s unijními kolegy řekl český ministr dopravy Martin Kupka. Členské státy podle něho patrně budou v dalších přípravách konečné verze normy vycházet z podnětů, které dnes předložilo Česko a sedm dalších zemí.

Česko spolu s Francií, Itálií, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem požaduje mimo jiné odklad platnosti nových emisních požadavků a jejich „realistické znění“. Argumentují tím, že norma navržená loni v listopadu Evropskou komisí omezí možnosti automobilek investovat do přechodu na elektromobilitu.

Komise navrhla zavést normu pro osobní auta a dodávky od roku 2025, pro nákladní vozy pak od roku 2027. Zmíněné státy chtějí, aby platila až nejdříve tři roky po svém definitivním schválení, které může být otázkou několika let.

Podle Kupky se dnes mezi státy nesouhlasící s verzí komise přidalo i Německo, ačkoli se nepostavilo přímo za návrh osmičky zemí. Ta má sama o sobě dostatečný počet hlasů, aby mohla při jednání členských států zablokovat návrh, který se jí nebude líbit.

„Dali jasně najevo, že nemohou přijmout tu předloženou verzi,“ řekl po jednání na adresu Německa český ministr. Kupka již o nesouhlasném postoji německé vlády mluvil v březnu po setkání se svým německým protějškem Volkerem Wissingem.

Podněty prezentované Českem a dalšími zeměmi se podle Kupky patrně dostanou do kompromisního návrhu, který má ve druhé polovině roku přichystat nadcházející španělské předsednictví bloku.

„Mám dobré signály, že bude vycházet právě z toho dokumentu, který jsme připravili,“ řekl dnes Kupka.

Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen.

Zdroj : ČTK

Bezpečnostní pásy by měly být podmínkou školního výletu autobusem

Od
Michaela Drábková
-

Školní výlety jsou pro děti vždy zpestřením závěru školního roku. Odpovědnost za malé pasažéry mají při těchto cestách do divadel, na lyžařské výcviky nebo exkurze školy. Kvůli bezpečnosti školáků by měly u dopravce zajistit autobus vybavený bezpečnostními pásy pro cestující. Existují ale situace, kdy škola takový dopravní prostředek objedná, ale dopravce dodá typ, který je nemá.

S koncem školního roku pořádají školy hromadné výlety. Cestování tříd není výjimečné ani v dalších měsících, kdy bývá spojené například s exkurzemi, návštěvou divadla nebo dopravou na lyžařské či plavecké kurzy. Školní cestování má svá specifika, kde je velmi důležitou součástí doprava na místo určení. Některé třídy či školy volí při kratších cestách dopravu vlakem, linkovým autobusem nebo městskou hromadnou dopravou. Na delší trasy většinou objednávají autobus. „Často se kantoři na seminářích svěřují, že i když objednají autobus vybavený bezpečnostními pásy pro cestující, ne vždy takový autobus dopravce přistaví,“ upozorňuje metodik dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti Markéta Novotná a pokračuje: „Školy si dopravce, a tím pádem i autobus, vybírají nejen podle potřeb, ale také finančních možností. V některých lokalitách na území České republiky o tom slýcháme z úst pedagogů častěji, že je výběr dopravců menší a nemají vozový park autobusů vybaven bezpečnostními pásy, dětem chybí pak možnost se připoutat.“

Od roku 2004 platí v České republice povinnost instalovat bezpečnostní pásy do nových dálkových autobusů, tedy těch, které přepravují výhradně sedící pasažéry. Autobusy určené pro městskou a meziměstskou přepravu cestujících mohou být pásy vybaveny, ovšem ze zákona tato povinnost nevyplývá. „V souvislosti se školními výlety je tu problém se současnou legislativou silničního provozu. Pokud není autobus vybavený bezpečnostními pásy a děti jsou mladší dvanácti let, neplatí, že co dítě to sedadlo. V takovém případě platí, že nesmí být překročena celková užitná hmotnost autobusu,“ varuje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák a Markéta Novotná doplňuje: „Stává se, že k dispozici je čtyřicet pět míst k sezení bez bezpečnostních pásů, ale na sedadlech je v součtu i padesát pět dětí. Bohužel, takovou praxi nám potvrzují mnohdy učitelé na seminářích.“

Jsou lokality, kde je omezený výběr dopravců a objednávka autobusu tudíž může putovat ke vzdálenějšímu dopravci. Zvyšují se tak náklady s požadavkem na modernější a lépe vybavený autobus. S tím se pojí i vyšší příspěvek rodičů na školní výlet. Pokud se škola rozhodne pro autobus bez bezpečnostních pásů, třeba i pod tlakem rodičů na levnější dopravu, je nutné, aby každé dítě sedělo na vlastním sedadle. I to je ale podle Markéty Novotné pro malé pasažéry velké riziko: „Jen si představte, co by se dělo s nepřipoutaným dítěte v osobním automobilu, kde není nad hlavou tolik prostoru. V autobusu je prostor nad dítětem poměrně vysoký a když řidič prudce zabrzdí, dítě může narazit na sedadlo před sebou a zranit se. Pokud by došlo k nárazu, není vyloučené, že dítě střemhlav proletí autobusem až k řidič. To se ale může stát i při velmi prudkém zabrzdění.“

Existují situace, kdy škola objedná autobus s pásy, ale dopravce přistaví typ, který je nemá. „Kantor v danou chvíli musí řešit nabitý harmonogram i to, jestli vše stihnou, pokud si vyžádají výměnu autobusu nebo jestli vůbec dopravce má aktuálně možnost výměny,“ podotýká za Tým silniční bezpečnosti Markéta Novotná. Jestli v takovém případě do autobusu nastoupit a odjet, by měl rozhodnout ředitel/ka školy nikoliv učitel. Ten by si takové rozhodnutí měl od vedení školy vyžádat a pokud je to jen trochu možné, škola by měla trvat na objednávce autobusu s bezpečnostními prvky. Případnou nehodu autobusu s výletníky může zavinit nespočet faktorů – nepozornost řidiče, špatný stav vozidla, jiný účastník silničního provozu nebo i neklidní dětští cestující. Mezi drobné úrazy nepřipoutaných cestujících patří zlomeniny, přeražený nos nebo odřeniny. Bohužel, výjimkou nejsou ani fatální následky. První, kdo případnou nehodu bude řešit je škola, která má za děti zodpovědnost a je třeba si uvědomit, že riziko zranění v případě kolize výrazně snižuje použití bezpečnostních pásů.

V autobusech bývají pásy jen dvoubodové (tzv. bederní), a to z technických i ekonomických důvodu. Výjimkou je celá první řada sedadel za řidičem, sedadla hned za zadními dveřmi a prostřední sedačka v zadní řadě. Na těchto místech musí být pásy tříbodové. „Dvoubodové pásy nejsou tak bezpečné. Nedrží celé tělo a při nárazu může dojít třeba k úrazu krční páteře. Navíc neumožňují připoutat dětskou autosedačku (až na výjimky), což je dnes velký problém. Proto se nedoporučuje cestovat s dětmi mladšími 3 let autobusem,“ upozorňuje Jan Polák z Týmu silniční bezpečnosti. Na výlety autobusy jezdí i mateřské školy. Děti tohoto věku jsou při jízdě osobním autem upoutané v autosedačkách, což neplatí v případě cesty autobusem. Na trhu ale existují dopravci, kteří mají autobusy vybavené sedačkami pro nejmenší. Je třeba se dopravců na tuto možnost zeptat, a v případě výletu s malými dětmi si takový autobus objednat a za bezpečnost dětí připlatit.

Program Neumírej zbytečně! je realizován v rámci projektu Markétina dopravní výchova, který je spolufinancován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů a podporován řadou partnerů jako Liberecký kraj, Platforma VIZE 0, z.ú., ŠKODA AUTO a.s. nebo Skupina Sev.en. Více o projektu, jeho výstupy, materiály a další jsou na www.dopravnivchova.cz

Výjimky ze zákazu jízd pomohou řidičům kamionů, ostatním život nezkomplikují

Od
Michaela Drábková
-

Ve sněmovně se objevil pozměňovací návrh, umožňující řidičům nákladních vozidel v době zákazu jízdy provést vykládku zboží na území České republiky a následně pak bez nákladu dojet do místa bydliště řidiče nebo sídla či provozovny dopravce. V mediálním prostoru bohužel vypukla panika šířící zcela nepodložené zprávy o zahlcení silnic kamiony o víkendech.

Generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř to uvádí na pravou míru:

„Umožnit našim řidičům dojet v zákazu na místo vykládky a pak domů nebo do firmy bude pro ně velká úleva. Často se totiž stává, že v prázdninových měsících, kdy platí páteční a sobotní zákaz, nestihnou do cíle dojet, a musí tak trávit čas do sobotního odpoledne na přeplněných parkovištích místo doma s rodinou. Obavy ze zahlcení dálniční sítě kamiony jsou zcela liché. Výjimka se nebude týkat cizích tranzitujících kamionů, ty zde žádnou vykládku nemají ani jejich řidiči bydliště. Řádově půjde maximálně o stovky vozidel, navíc rozprostřených po celé dálniční síti. Ostatně ani ve zbylých deseti měsících, kdy u nás páteční a sobotní zákaz neplatí, nejsou v tyto doby dálnice přetíženy kamiony. Obavy ze zahuštění dopravy v neděli již vůbec nejsou na místě, neboť v neděli je drtivá většina továren a provozů uzavřena a žádná vykládka zde ani probíhat nemůže.“

Kromě řidičů by se také mělo ulevit našim chronicky přeplněným parkovištím podél dálnic. Také nemůže být ani řeč o větším vytěžování řidičů, pro něž stále budou platit striktně vymezené časy pro práci a odpočinek. Opatření nepřinese vyšší počty vozidel, ale je to důležitý institut pro řidiče, kteří volného dojezdu na vykládku využijí v případě potřeby. Moderní doprava musí být ve prospěch ekonomiky flexibilní a hladká.

Zdroj : ČESMAD Bohemia

Schodek rozpočtu se prohloubil na rekordních 271,4 miliardy

Od
Michaela Drábková
-

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun. Udržet plánovaný schodek bude podle Národní rozpočtové rady bez dalších zásahů mimořádné obtížné.

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. „Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ reagoval dnes ministr.

Čísla o vývoji rozpočtu ukazují, že stav veřejných financí je neudržitelný a vládní úsporný balíček nutný, míní premiér Petr Fiala (ODS). Současně zdůraznil, že s definitivními závěry je třeba počkat na očekávané příjmy státní pokladny například z dividendy ČEZ či mimořádných daní. Až během léta tedy budeme vědět, jak se rozpočet vyvíjí, řekl premiér novinářům na dnešním summitu Evropského politického společenství (EPC) v moldavském Kišiněvě. Vláda podle něj bude řešit, co lze udělat ještě letos, aby se podařilo udržet rozpočet v plánované výši deficitu.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na to, že ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád obvykle slabší, saldo rozpočtu navíc zlepší dividenda ČEZ či mimořádné příjmy. Podle něj schodek překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu, za celý rok bude zhruba 350 miliard korun. Výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii, řekl ČTK analytik Deloitte Václav Franče. S letošním rozpočtem toho vláda podle něj mnoho nesvede. Úspěch bude, pokud se podaří deficit stlačit pod 400 miliard korun.

Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty do rozpočtu byl 141,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 7,3 procenta. Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům. Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard korun, o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.

Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.

Udržet plánovaný schodek bude podle Národní rozpočtové rady obtížné

Udržet schodek státního rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun bude bez dalších zásahů mimořádné obtížné. Uvedla to Národní rozpočtová rada (NRR) v reakci na  zveřejněné výsledky rozpočtu ke konci května, kdy deficit dosáhl 271,4 miliardy korun. Výši schodku bude možné přesněji odhadnout v červenci, píše NRR ve stanovisku, které má ČTK k dispozici.

„Na výdajové straně je patrný relativně rychlý růst výdajů, zejména těch na energetické kompenzace, na obsluhu dluhu a na sociální oblast,“ uvedla NRR. „Zvláštním rizikem je pak výpadek příjmů z tzv. modernizačního fondu, u kterého stále není jasné, jak by mohlo dojít k použití těchto speciálních příjmů na běžné rozpočtové výdaje,“ doplnila.

Výši celoročního schodku podle rady bude možné lépe odhadnout v červenci, kdy budou k dispozici daňová přiznání velkých firem za loňský rok. Z nich bude možné odhadnout výši daňových doplatků a také příjmy z daně z neočekávaného zisku (windfall tax). „Celkově je ale legitimní očekávat, že bez dalších zásahů do výdajů letošního roku je dosažení plánovaného schodku vážně ohroženo,“ konstatovala rada.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na zveřejněné výsledky rozpočtu uvedl, že chce příští týden předložit vládě návrh na rozpočtové úspory ve druhém pololetí. Podle něj by měly dosáhnout zhruba 20 miliard korun.

V expozici Czechoslovak Group a Tatra Trucks na veletrhu IDET 2023 byla k vidění celá řada premiér

Od
Michaela Drábková
-

Veletrh IDET si letos připomínal 30 let od uskutečnění svého prvního ročníku. Od té doby prošel mnoha změnami a ten zatím poslední, konaný ve dnech 24. až 26. května 2023, přivítal vůbec nejvíce vystavovatelů za celou dobu své existence. Již dlouhá léta se mezi ně řadí i firmy holdingu Czechoslovak Group a také automobilka Tatra Trucks. Ty se letos představily v rámci vůbec největší expozice na veletrhu, a to jak v halách P a F, tak také na venkovních plochách i na polygonu dynamických ukázek.

Největší událostí, která se týkala kopřivnické Tatry, bylo slavnostní odhalení nové generace modelové řady Tatra Force, která je stěžejním pilířem jejího výrobního portfolia pro segmenty defence, integrovaný záchranný systém, dále pro speciální nástavbáře, popřípadě stavebnictví a těžařství atd. Tatra nové vozy představila ve světové premiéře v rámci souběžně probíhajícího veletrhu PYROS v provedení pro hasiče společně s firmou THT Polička, jež vytvořila novou hasičskou nástavbu.

Další generace řady Force dostala především nově řešenou kabinu v krátkém i dlouhém provedení s řadou bezpečnostních prvků, nový interiér kabiny s digitální palubní deskou a nové elektronické systémy. Na výběr budou také inovované elektronicky řízené vzduchem přímo chlazené osmiválcové a dvanáctiválcové motory Tatra o výkonu až 340 kW v prvním případě a až 440 kW v druhém případě. V nabídce budou i kapalinou chlazené motory Cummins a dále elektronicky řízené převodovky Tatra nebo automatizované či automatické převodovky renomovaných zahraničních výrobců.

Tatra Trucks společně s firmou Tatra Defence Vehicle (TDV) na IDETu 2023 vystavovaly i vůz Tatra Phoenix ve verzi hákový nakladač s prodlouženým podvozkem a pancéřovanou kabinou. Tu vyvinuli a vyrábějí právě v TDV. Vůz si v Brně odbyl výstavní premiéru, tentokráte českou, podobný vůz v provedení těžký tahač se poprvé objevil minulý rok na veletrhu Eurosatory ve Francii. Pancéřovaný Phoenix byl navíc nominován na cenu Zlatý IDET, kterou také ve své kategorii získal. Během slavnostního vyhlášení ji převzal generální ředitel Tatra Trucks Lukáš Andrýsek společně s generálním ředitelem Tatra Defence Vehicle Tomášem Mohaplem a Radomírem Smolkou, ředitelem výzkumu a vývoje Tatra Trucks. Ocenění Zlatý IDET získal rovněž mobilní taktický komunikační rušič Starkom vystavený v expozici AČR, na jehož výrobě se Tatra Trucks i TDV také podílejí.

Další významná událost pro firmu TDV se odehrála rovněž první den veletrhu IDET 2023 v expozici Ministerstva obrany a AČR. Návštěvníci i zástupci médií byli svědky symbolického předání klíčů od nových pancéřovaných vozidel TITUS, která začala AČR zařazovat do své výzbroje. TDV má podle smluv armádě předat 62 těchto strojů ve třech verzích, v současné době již naplno běží sériová výroba. Předání klíčů se odehrálo u jednoho z prvních dodaných TITUSů ve verzi KOVS (spojovací), další TITUS byl vystaven na stánku CSG, v tomto případě šlo o verzi MKPP (místo koordinace palebné podpory).

V expozici CSG se uskutečnila za velkého zájmu novinářů i návštěvníků také premiéra nového českého antidronového systému ReCas z dílny společnosti Retia. Retia letos slaví 30 let od svého založení a ReCas je dalším jejím významným počinem v oblasti protileteckých systémů. ReCas představuje pokročilé a komplexní antidronové řešení, které je modulární, dovoluje tak zařadit různé komponenty do dvou základních částí systému – senzorické i efektorové. Základním kamenem senzorické části systému je 3D radar ReGuard vyvinutý a vyráběný rovněž v Retii. Jde o velmi kompaktní radar, který je díky svým technickým parametrům ideální pro systémy ochrany před bezpilotními prostředky na velké vzdálenosti.

Šternberská společnost Excalibur Army přivezla do Brna hned několik v Česku ještě neviděných exponátů. Navíc její zástupci podepsali s reprezentanty tureckého institutu TÜBİTAK SAGE memoranda o porozumění týkající se především pozemních raketových systémů za použití řízených střel rodiny Kuzgun, které turecký státní institut vyrábí. Memorandum představuje základ pro možný vývoj různých zbraňových systémů. Excalibur Army by mohla vyvíjet bojové systémy využívající řízené střely Kuzgun a TÜBİTAK SAGE by díky spolupráci mohla mít k dispozici vozidlové platformy z produkce šternberské firmy.

Excalibur Army na IDETu vystavila samohybnou houfnici Morana na rozšířeném podvozku Tatra s dělem ráže 155 mm odpovídajícím standardům NATO. Morana měla světovou premiéru teprve loni na Eurosatory v Paříži, na IDETu to byla její česká premiéra. Další zajímavou novinkou bylo vyprošťovací a odsunové vozidlo Treva-30 rovněž na podvozku Tatra. Treva-30 má podobně jako houfnice Morana pancéřovanou kabinu od konstruktérů Excalibur Army a je vybavena soustavou výkonných navijáků a jeřábem s nosností až 30 tun.

Poprvé se také v Česku veřejnosti představilo pancéřované vozidlo Patriot 4×4 v provedení s velmi vysokou odolností stupně 4 dle norem NATO. I Patriot je postaven na podvozku Tatra a již si našel své zákazníky například v Polsku, jihovýchodní Asii či na Středním východě, perspektivně by se mohl objevit i ve výzbroji AČR, pokud by tento typ techniky armáda poptávala. Vůbec poprvé návštěvníci IDETu také měli možnost během předvádění na polygonu dynamických ukázek vidět v akci samohybnou houfnici Dita a také mostní vozidlo AM-70 EX. Dita předvedla i simulovanou střelbu z děla ráže 155 mm a schopnosti svého podvozku Tatra, osádka AM-70 EX zase ukázala bezchybné ovládání stroje při pokládání skládací mostovky, která unese i standardní tanky NATO, které se brzy objeví ve výzbroji AČR.

Letošní celkově již 17. mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET hostil 551 vystavujících firem z 29 zemí. Podle údajů pořadatelů expozice veletrhu za tři dny konání zhlédlo na 30 tisíc návštěvníků a zúčastnila se jej řada oficiálních delegací z 35 zemí celého světa. Co do rozlohy i počtu exponátů patřil mezi největší, vedle expozice AČR, společný stánek firem holdingu Czechoslovak Group a Tatra Trucks.

Pohonné hmoty začaly zdražovat, cena nafty roste po čtyřech měsících

Od
Michaela Drábková
-

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku začaly v uplynulém týdnu zdražovat. Cena nafty roste po čtyřech měsících, zatím ale jen velmi mírně. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 36,67 koruny za litr, tedy o 15 haléřů víc než před týdnem. O dva haléře na 31,06 Kč/l vzrostla za týden průměrná cena nafty. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nafta v Česku dosud zlevňovala od začátku letošního února, kdy se litr prodával za více než 37,70 koruny. Cena benzinu začala růst po šesti týdnech. Proti situaci před rokem jsou nyní ceny výrazně nižší. Litr Naturalu 95 tehdy v průměru stál o téměř deset korun víc, nafta byla na litru dražší o víc než 15 korun.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 36,27 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 30,33 Kč/l. Nejvíc motoristé nadále platí v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,77 koruny a nafty 32,96 Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 31. květnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 36,67 31,06
Praha 37,77 32,96
Středočeský 36,92 31,59
Jihočeský 36,27 30,33
Plzeňský 36,73 31,09
Karlovarský 36,60 30,55
Ústecký 36,35 30,79
Liberecký 36,56 30,80
Královéhradecký 36,40 30,43
Pardubický 36,46 30,60
Vysočina 36,60 31,40
Jihomoravský 36,81 31,31
Olomoucký 36,94 31,57
Zlínský 36,44 30,63
Moravskoslezský 36,58 30,82

Zdroj: CCS

1...327328329...1 061Strana 328 z 1 061

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253