Pondělí, 24 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 336

Společnost AŽD získala v Polsku zakázku za zhruba 445 milionů korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká společnost AŽD Praha uzavřela smlouvu s polskou stavební společností ZUE na dodávku zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na železniční trati Będzin – Katowice Szopienice Południowe v Polsku v přepočtu za asi 445 milionů korun. Je to šestá zakázka, kterou společnost AŽD v Polsku získala. Projekt má být dokončen do 44 měsíců od uzavření smlouvy. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

„Získání tohoto projektu má strategický význam pro návazný projekt dodávek zabezpečovacího zařízení pro železniční uzel Katowice, kde je logické a ekonomicky výhodné použít jednotnou technologii zabezpečovacího zařízení,“ řekl generální ředitel AŽD Zdeněk Chrdle.

Společnost AŽD v projektu figuruje jako subdodavatel plně digitálního stavědla typu ESA 44-PL pro dvě železniční stanice a osmikilometrový traťový úsek. Trať Będzin – Katowice Szopienice Południowe bude dále vybavena 100 kusy elektromotorických přestavníků, 187 návěstidly a dvěma přejezdovými zabezpečovacími zařízeními. Některé dodávky, například telekomunikací a informačních systémů pro cestující, budou zajišťovat partnerské polské firmy.

AŽD Praha je soukromá obchodní společnost zabývající se zejména vývojem a výrobou sdělovací, zabezpečovací a signalizační techniky pro drážní dopravu nebo světelných signalizačních zařízení pro silniční dopravu. Společnost je také součástí nové pracovní skupiny Drážního úřadu, která se zabývá zaváděním evropského železničního zabezpečovače ETCS na území České republiky. Skupina má za úkol odhalit příčiny výpadků zabezpečovače, se kterými se dopravci potýkali.

Zdroj: ČTK

Krajští zastupitelé schválili rozdělení deseti mil. Kč na stání pro karavany

Od
Karolína Vágnerová
-

Středočeští krajští zastupitelé na včerejším jednání schválili rozdělení deseti milionů Kč na parkoviště a stání pro obytné vozy. Žádostí bylo 40, peníze z nich obdrží 13 s nejvyšším bodovým ohodnocením podle pravidel dotace. Dotační program má podpořit rozvoj cestovního ruchu v karavaningu nebo například budování záchytných parkovišť v turisticky atraktivních lokalitách Středočeského kraje.

„Ačkoliv v loňském roce nebyly finance z důvodu malého zájmu vyčerpány, v letošním roce evidujeme významný převis žádostí,“ popsal krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci). Příští rok proto bude chtít v tomto dotačním programu přidat peníze, aby mohlo být podpořeno více projektů.

Peníze žadatelé použijí například na modernizaci vybavení kempu v Bakově nad Jizerou či karavanová stání v kempu ve Zruči nad Sázavou. Záchytná parkoviště chtějí vybudovat například obce Želízy, Zaječov u Berouna i obec Nižbor. Další čtyři projekty jsou zaměřené na budování cyklistické infrastruktury a dva projekty na projektovou dokumentaci nástupního místa lodní dopravy na Slapech či vodáckého vývaziště ve Zruči nad Sázavou.

Zdroj: ČTK

Kvůli železničnímu tunelu se bude muset zřejmě zbourat část hotové D3 u Ševětína

Od
Karolína Vágnerová
-

Část hotové jihočeské dálnice D3 Ševětín – Borek čekají stavební úpravy. Provoz tam bude v budoucnu možná i několik let omezený, řekl ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Příčinou je plánovaná stavba Chotýčanského tunelu, jenž bude součástí IV. železničního koridoru. Na svém severním konci by měl tunel křižovat dálnici D3. Bude nutné část hotové dálnice zbourat, informoval server Zdopravy.cz a ČTK to potvrdil mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda. Tunel povede pod dálnicí.

„Původní projekt počítal s tím, že stejně by se provozovaná dálnice upravovala, a to z toho důvodu, že se stavěla jenom v polovičním profilu. Minimálně na polovině té dálnice by stejně musely být stavební změny,“ řekl Rýdl. Práce na D3 spjaté se železničním tunelem mohou trvat i několik let. Provoz při tom bude omezený, vedený jednou polovinou dálnice. Jde o stovky metrů dálnice. ŘSD otevřelo část dálnice D3 Ševětín-Borek dlouhou 10,7 kilometru v prosinci 2019. Stavba stála 1,6 miliardy korun.

Správa železnic uvedla, že když se stavba dálnice chystala, tunel v projektu byl, ale pak z něj vypadl. Rýdl ČTK řekl, že ho silničáři z plánu vypustili po mnoha jednáních za přítomnosti vedení ministerstva dopravy. „V době, kdy byla dálnice připravená ke stavbě, neměla Správa železnic stabilizovanou trasu tunelu ani směrově, ani výškově,“ řekl Rýdl. Dodal, že by bylo riskantní průchod pro tunel jen tak někde postavit, když jde o stovky milionů korun.

SŽ uvedla, že při stavbě Chotýčanského tunelu pod dálnicí se bude jezdit obousměrně vždy pouze po jednom jízdním pásu. „Druhý jízdní pás bude muset být v rozsahu nezbytně nutném pro výstavbu tunelu demolován. Po dokončení tunelu pod jedním jízdním pásem se na něj odkloní doprava a výstavba bude pokračovat pod druhým jízdním pásem,“ sdělil Gavenda.

SŽ již dokončila dokumentaci pro stavební povolení Chotýčanského tunelu dlouhého 4,7 kilometru. Chce o něj požádat ještě letos. Úsek IV. železničního koridoru Nemanice – Ševětín dlouhý asi 17 kilometrů bude stát podle starších odhadů 20 miliard Kč. Stát ho chce stavět jako stavbu ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, takzvanou PPP (Public Private Partnership), jako jeden z prvních železničních projektů tohoto typu v ČR, řekl již dříve generální ředitel SŽ Jiří Svoboda. V trase bude i další tunel, Hosínský, dlouhý 3120 metrů.

„Vláda přípravu v režimu PPP schválila. takže v tuto chvíli připravujeme soutěž na výběr transakčního poradce. Stavba by měla začít v roce 2026 a trvat by měla zhruba sedm let,“ uvedl Gavenda.

ŘSD teď staví v jižních Čechách několik úseků D3 ve směru z Českých Budějovic k hranici s Rakouskem. Loni v únoru začalo stavět část mezi Třebonínem a Kaplicí za 1,87 miliardy Kč bez DPH. Úsek dlouhý 8,6 kilometru chce zprovoznit koncem roku 2024. Stavba navazuje na budovaný dálniční obchvat Českých Budějovic. Obchvat bude mít dvě části. Úsek Hodějovice – Třebonín bude dlouhý 12,5 kilometru, původní náklady na něj byly sedm miliard korun, a 7,2 kilometru dlouhý úsek Úsilné – Staré Hodějovice za 5,28 miliardy.

V provozu je 70 kilometrů D3, která má v budoucnu spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů. Celou D3 z Prahy k hranicím včetně středočeských částí chce stát podle ministerstva dopravy dokončit do roku 2030, jihočeskou část do roku 2026.

Zdroj: ČTK

Společnost LogEx Logistics očekává 30% růst obratu, plánuje akvizici

Od
Karolína Vágnerová
-
Také v letošním roce společnost LogEx Logistics očekává zhruba 30% růst obratu, i když dosažení tohoto plánovaného úspěchu bylo v letošním roce vzhledem k ekonomické situaci náročnější. Od firem poptávajících přepravy je totiž cítit ještě větší tlak na cenu, firmy se více zaměřují na sledování nákladů.

Některým segmentům se nedaří, větší pokles přeprav LogEx Logistics zaznamenává například v oblastech stavebnictví a automotive, naopak stále se daří přepravám v oblasti potravin. LogEx Logistics rozšiřuje síť poboček, přijímá nové zaměstnance a plánuje akvizici.

„Ve spedici se nám daří díky velkému množství klientů a diverzifikovanému portfoliu. Pokles přeprav, který jsme zaznamenali například ve stavebnictví, je způsoben tím, že developeři v době covidu nezačali projektovat tolik nových staveb, dnes se tedy kvůli tomu nestaví tolik jako dříve. Méně přeprav je i v automotive. Automobilky se přesouvají směrem k elektromobilitě, ale na elektromobily není zatím dostatečný odbyt. Došlo k zásadní změně trhu. Lidé tolik neinvestují. Vyčkávají, co bude, což se projevuje na trhu realit i v dopravě,“ uvádí Marek Botka, strategický ředitel společnosti LogEx Logistics.

Snížení přeprav se v LogEx Logistics netýká segmentu potravin

Dodává, že došlo k většímu ochlazení trhu, je tedy menší poptávka po zboží a tím i po přepravách. „Je to samozřejmě dáno oborově. Lidé si některé věci neodřeknou anebo ani z praktických důvodů nemohou. Snížení objemu přeprav necítíme například v segmentu potravin,“ konstatuje Marek Botka.
Pokračuje: „Neočekáváme, že příští rok bude z hlediska celkové ekonomiky společnosti výrazně jiný. Nicméně naše firma vyrostla v krizi a i v současné době neustále obratově každým rokem rosteme. Receptem na úspěch v aktuální době je důraz na větší obchodní aktivitu. Již od léta zvyšujeme obchodní aktivitu, zrychlujeme a přicházíme s novými službami a otevíráme nové pobočky. Nabízíme nová IT spojení s klienty. Aktivně tedy vyhledáváme příležitosti, čímž předcházíme dopadům souvisejícím s ochlazením ekonomiky,“ říká Marek Botka. Doplňuje, že firma nepozastavila investice ani nábory nových zaměstnanců.

Navyšování doby splatnosti, velký zájem uchazečů o práci

Řada zákazníků společnosti LogEx Logistics aktuálně požaduje navyšování doby splatností, což také nesvědčí o růstu ekonomiky. „Když se ekonomice nedaří, je to znát i na trhu práce. Najednou jsou lidé, kteří dlouhodobě chyběli. Plošně se nám začínají hlásit lidé od většího množství dopravních společností, plus další zájemci o práci. Hlásí se nám lidé s praxí dispečerů, ředitelů dopravy, finančních ředitelů a podobně. Tito lidé na trhu ještě nedávno chyběli. Měli práci. Abychom rostli, musíme přijímat i nové zákazníky a u stávajících zákazníků se snažíme navyšovat objemy přeprav,“ konstatuje Marek Botka.

Akvizice jako další cesta k růstu

LogEx Logistics má aktuálně deset poboček, vybírá další region pro novou pobočku. „V současné době se rozhlížíme po zajímavé akvizici, což je jedna z dalších cest k růstu. Zajímá nás klasická spediční, dopravní logistická firma, ale nebráníme se ani akvizici v jiné oblasti než v dopravě. Rádi ekonomicky vstoupíme tam, kde nám to bude dávat smysl. Nevylučujeme tedy možnost, že se rozšíříme do dalšího segmentu podnikání, tedy mimo dopravu,“ prozrazuje plány Marek Botka.

Zdroj: Reliant

Dánští architekti promění pražské hlavní nádraží na Šťastný Hlavák

Od
Karolína Vágnerová
-

Dánské studio Henning Larsen Architects v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze zvítězilo se svým návrhem Šťastný Hlavák. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Henning Larsen Architects je součástí dánské skupiny Ramboll a v oblasti komplexních urbanistických návrhů patří mezi světové lídry.

Vizí Šťastného Hlaváku je přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce, která přináší propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Studio zároveň rozdělilo Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Díky tomu vznikne vhodný prostor třeba pro pořádání trhů. Rozdělení také přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k parku jako interpretaci historického členění.

„Spolupráce se zadavateli byla v rámci soutěžního dialogu od začátku až po proces navrhování skvělá a myslíme, že výsledek mluví sám za sebe. Jsme proto hrdí, že můžeme představit novou bránu do města, která bude srdečně vítat jeho obyvatele i návštěvníky. Krása zadání spočívala v jeho holistické povaze, která nás vyzývala k propojení jednotlivých oblastí do soudržného celku. Společně jsme se snažili co nejlépe propojit městský prostor a vytvořit jednotné a funkční místo. Díky této vizi jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem. Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas. Jsme rádi, že můžeme přispět k rozvoji Prahy,“ uvedl Jacob Kurek, ředitel pro globální trh z Henning Larsen.

Šťastný Hlavák architektonicky a urbanisticky řeší současnou problematiku celého území jako celku a reaguje na potřeby jednotlivých zadavatelů – hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy. V návaznosti na plánované zklidnění magistrály zlepší úpravy celého území mobilitu cestujících a Pražanů, a to díky nové zastávce tramvaje přímo před odbavovací halou a napojení směrem k Masarykovu nádraží a dalším městským destinacím.

„Návrh studia Henning Larsen Architects precizně identifikuje současné problémy celého území a přináší na ně odpověď. Hodnotící komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou, což má potenciál přinést cestujícím a obyvatelům Prahy mnohem transparentnější prostor, který pro ně bude příjemnější a pohodlnější. Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ přibližuje přínosy návrhu předseda Hodnotící komise Jaroslav Wertig.

Hodnotící komise na návrhu ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území, a to i napříč jednotlivými tématy. Návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.

„Vítězný tým reaguje na potřebu modernizovat odbavovací halu hlavního nádraží a připravit ji pro budoucnost. Zároveň ji přirozeně propojuje s prostorem parku a plánované tramvajové trati přímo před budovou se zachováním respektu k prostředí, kde se hala nachází. Co mě na návrhu zaujalo nejvíce, je komfortní propojení s Fantovou budovou. Věřím, že se tak znovu dočká své slávy a stane se opět využívanou součástí komplexu hlavního nádraží v Praze,“ komentuje plánované změny Jiří Svoboda, generální ředitel Správy Železnic.

Henning Larsen Architects pracují s Vrchlického sady a odbavovací halou jako s celkem a přenáší některé umělecké prvky z haly do parku, například ikonickou dlažbu využívají i na novém „nádražním náměstí“. Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se lépe adaptuje na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů také povede k přehlednému vedení uživatelů parku k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.

„Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň se však nebojí přiznat, že park kvůli nárůstu počtu cestujících bude mnohem intenzivněji využíván a přizpůsobuje tomu například cesty pro chodce. Navíc doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny. S citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmů a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století, na který budeme moct být hrdí. Vzniklo tak unikátní řešení, které elegantně a efektivně propojuje odbavovací halu s přilehlým parkem,“ popisuje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. S tímto záměrem už nyní počítá pražský územní plán. „Nová trať přinese lepší napojení Hlavního nádraží na městskou hromadnou dopravu a zároveň umožní lepší trasování tramvajových linek v centru města. Jsme rádi, že se v oblasti Hlavního nádraží podařilo spojit záměry několika investorů a nalézt komplexní řešení. Nová tramvajová trať je ve vítězném návrhu citlivě začleněna do architektonického řešení celé oblasti. Návrh také umožňuje snadné napojení na budoucí metro D,” přibližuje dopravní řešení Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy.

„Hlavní nádraží má nyní velký potenciál, který nebyl dosud využitý. Z neatraktivní odbavovací haly schované v nechvalně proslulém Sherwoodu zmizí temná zákoutí a už to nebude jen neosobní dopravní terminál. Nově se promění na plnohodnotné veřejné prostranství. Pracovat budeme i s úhlednějším a efektivnějším zapojením magistrály do celkového prostoru, včetně vybudování nového přechodu přímo před historickou Fantovou budovou. Vítězný vizionářský návrh totiž tento zapomenutý klenot pražské architektury opět přiblíží zpátky městu a lidem. Revitalizovaným parkem navíc povede zbrusu nová tramvajová trať se zastávkou pod střechou. Ekologický aspekt tohoto klíčového uzlu hromadné dopravy podtrhne také fakt, že základem celé proměny Hlavního nádraží bude jedna z největších dřevěných konstrukcí v České republice,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.

„Jsem nesmírně rád, že se hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic dohodli na společném postupu při proměně této oblasti. Spojit revitalizací Vrchlického sadů, zakomponování nové tramvajové trati a rekonstrukci odbavovací haly do jednoho soutěžního dialogu byl ten nejlepší způsob, jak zajistit jednotný přístup k celé lokalitě, logické navázání jednotlivých kroků rekonstrukce a spolupráci mezi jednotlivými městskými i státními subjekty. Byla pro nás čest spoluorganizovat tuto soutěž a trochu doufám, že způsobí dominový efekt. Aby i další soutěže, které bude město či stát pořádat, pohlížely na řešení území takto komplexně,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Po vyhlášení vítězného návrhu bude následovat podpis smluv a dopracování studie, které bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti vycházejícího z druhého kola participace obyvateli města a dalšími zájemci. Ta proběhne na přelomu letošního a příštího roku. Následně dojde k vypracování projektové dokumentace a jejího projednání pro povolování. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi 2 miliardy korun.

Soutěžní návrhy si návštěvníci mohou prohlédnout na výstavě v Centru architektury a městského plánování (CAMP) do 17. prosince 2023.

Zdroj: DPP

150 let železniční zabezpečovací a automatizační techniky v Siemens Mobility

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Největší a nejstarší průmyslový závod v oblasti železniční infrastruktury, který se zabývá vývojem a výrobou produktů pro zabezpečení a automatizaci železnic pro celý svět, se nachází v Braunschweigu v Německu.
  • Významné pobočky má Siemens Mobility i v České republice – v Praze a v Plzni, kde čeští vývojáři svými znalostmi a nápady pomáhají utvářet budoucí podobu železniční infrastruktury.

 

Braunschweigský závod společnosti Siemens Mobility, největší a nejstarší vývojový a výrobní závod pro železniční zabezpečovací a automatizační technologie na světě, slaví 150. výročí svého založení. Závod v roce 1873 založili podnikatel Max Jüdel a strojní inženýr Heinrich Büssing, v následujících desetiletích ho postupně převzala společnost Siemens. Inovace z Braunschweigu trvale formovaly vývoj železniční infrastruktury po celém světě. V současné době Siemens Mobility v závodě v Braunschweigu pokračuje ve výzkumu a vývoji technologií, díky nimž je železniční infrastruktura efektivnější, udržitelnější a spolehlivější. Společnost Siemens Mobility vytvořila jedinečné produktové portfolio, investovala do výrobního závodu prostředky a vybudovala zde kvalifikovaný tým, který je propojen s Českou republikou díky vývojovému centru v Praze a v Plzni.

Propojení s českým vývojovým centrem

V českém R&D centru železniční infrastruktury je v současnosti více než 100 odborníků, kteří své know-how vkládají do nových produktů umožňující přechod na digitální systémy zabezpečení a řízení kolejové dopravy. „Český tým realizuje kompletní vývoj produktů v oblasti automatizace železniční infrastruktury, od definování požadavků přes návrh architektury, vývoj softwaru, hardwaru a mechaniky až po simulaci, verifikaci, validaci, typové zkoušky a projektový management,“ řekl Lukáš Hamáček, vedoucí českého R&D centra společnosti Siemens Mobility pro automatizaci železnic.

Ohlédnutí do historie

Vraťme se však na začátek, tedy o 150 let zpátky, kdy byla společnost založena s cílem revoluce v železniční technice. Jen během prvních 20 let existence společnosti zaregistrovali její zakladatelé přes 90 patentů a postavili více než 1 000 stavědel, která ovládala přes 12 000 výhybek a návěstidel. Mimořádně rychlé rozšíření železnic v 19. století bylo neoddělitelně spjato s neustálým rozvojem zabezpečovací techniky.

Inovace z Braunschweigu tak od samého počátku formovaly železniční infrastrukturu v Německu – ale i ve světě. Jedním z největších průlomů v poválečném vývoji byl přechod od mechanického stavědla ovládaného manuálně k elektromechanickému řešení. Legendární bezpečnostní relé K 50 bylo základem reléových stavědel, která znamenala první krok k automatizaci železniční dopravy před nástupem počítačového věku. Vynález bezpečnostního relé K 50 v 50. letech 20. století změnil trh stejně jako první digitální stavědlo v Evropě představené v roce 2018, nebo přesun stavědla do cloudu o čtyři roky později – v této souvislosti je nutno říct, že k projektu digitalizace železniční infrastruktury významně přispívá právě české R&D centrum vývojem digitálních komunikačních a řídicích prvků zabezpečení tratí.

Budoucnost je v propojení reálného a digitálního světa 

Vývoj železniční zabezpečovací a automatizační techniky je doprovázen rostoucí potřebou digitalizace. Nejnovější systém DS3 od společnosti Siemens Mobility umožňuje provozovat bezpečnostně kritické systémy na výkonných, ale běžně dostupných komerčních serverech. „Využitím standardního hardware společně s výraznou centralizací řízení dopravy do jednoho bodu, lze podstatně snížit náklady na provoz a údržbu železniční zabezpečovací techniky a zároveň dosáhnout zvýšení spolehlivosti a dostupnosti systému. Toto bezpečné řešení s využitím technologie na bázi cloudu se používá v Rakousku a ve Španělsku,“ vysvětluje Lukáš Hamáček a dodává: „Také v tomto systému naleznete výrazné stopy našeho českého vývojového centra, které dodává platformu pro zabezpečení digitální infrastruktury proti kybernetickým útokům.“

Zdroj: Siemens Mobility, s.r.o.

V Olomouckém kraji od prosince přibudou spěšné vlaky i autobusové spoje

Od
Karolína Vágnerová
-

Nové spěšné vlaky a rozšířené autobusové linky obsahují nové jízdní řády vlaků a autobusů pro integrovaný dopravní systém v Olomouckém kraji, které začnou platit od 10. prosince. Lidem se výrazně ulehčí například cestování ze Šumperska do Olomouce a zpět. ČTK to sdělil hejtman Josef Suchánek (STAN).

Například v oblasti Šternberska a Uničovska podle Suchánka od prosince přibudou autobusové linky mezi Uničovem a Litovlí, nové školní spoje pojedou do Šumvaldu a Štěpánova. Další autobusy posílí dopravu do Jívové. „Změny v jízdních řádech reagují na požadavky cestujících a také na jeden z cílů Olomouckého kraje, kterým je kvalitní a rychlá veřejná doprava,“ uvedl Suchánek.

Na Šumpersku od 10. prosince vyjedou nové spěšné vlaky, které propojí sever regionu s krajským městem. „Z Velkých Losin přes Šumperk budou vyjíždět tak, aby byly v Olomouci před půl sedmou a půl osmou ráno, zpět bude nový spěšný vlak vyjíždět v 15:30,“ řekla ředitelka Koordinátora integrovaného dopravního systému Olomoucké kraje Kateřina Suchánková,

Všechny plánované změny jízdních řádů bude průběžně zveřejňovat web www.idsok.cz. Tamtéž najdou zájemci také informace o výlukách, e-shop jízdenek nebo vyhledávač dopravního spojení.

Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje loni evidoval v linkových autobusech, vlacích a vozidlech MHD 57,961 milionu milionu přepravených cestujících, meziročně o 43 procent více. Loňský počet přepravených cestujících překonal i předcovidový rok 2019, kdy krajský dopravní systém využilo 42,066 milionu cestujících. V letech 2020 a 2021 počet přepravených cestujících kvůli pandemii koronaviru a preventivním opatřením výrazně klesl.

Zhruba 54 procent cestujících loni jezdilo veřejnou linkovou dopravou, 18 procent cestujících využívalo městskou hromadou dopravu v Olomouci, deset procent jich jezdilo MHD v jiných městech a 18 procent cestujících přepravily vlaky. Veřejnou linkovou dopravu v Olomouckém kraji loni zajišťovalo šest autobusových dopravců a tři železniční společnosti. Většinu dopravních výkonů ve veřejné linkové dopravě v kraji vykázala společnost Arriva Morava, která měla podíl 70 procent.

Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje pokrývá svými 131 tarifními zónami všech 402 obcí na území Olomouckého kraje a příhraniční oblasti s Pardubickým, Jihomoravským, Zlínským a Moravskoslezským krajem. KIDSOK dostal loni na zajištění dopravní obslužnosti od krajské samosprávy příspěvek 1,532 miliardy korun a od měst a obcí dalších 181 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Plzeň rozšiřuje zóny placeného stání u Tylovy ulice a autobusového nádraží

Od
Karolína Vágnerová
-

O další místa v oblasti od Tylovy ulice k nádraží Jižní Předměstí a v okolí Centrálního autobusového nádraží rozšíří Plzeň od prosince zónu placeného stání. Nově zpoplatněná parkovací místa přibudou v zóně F, kde stojí hodina parkování deset korun, rezidenti s trvalým pobytem si mohou koupit roční parkovací kartu za 700 korun, řekl ČTK primátorův náměstek odpovědný za dopravu Aleš Tolar (STAN).

Město buduje zóny placeného stání především proto, aby rezidenti mohli vždy najít volné parkovací místo u svého bydliště a aby se ulice nepřetěžovaly velkým množstvím parkujících vozů nerezidentů. „Pokud by město parkování neregulovalo, ulice by byly přeplněné a docházelo by k omezování dalších úloh veřejného prostoru. Zřízení těchto zón je výhodné zejména pro obyvatele s trvalým pobytem v daném území. Mohou si zakoupit levnější dlouhodobé parkovací oprávnění. Ostatní řidiče má tento režim přimět ke zkrácení doby parkování, cestování veřejnou dopravou či k častějšímu využívání záchytných parkovišť mimo zpoplatněnou zónu,“ řekl Tolar. Připomněl, že město letos zlevnilo parkování na parkovištích P+R. Celodenní stání pro předplatitele MHD přijde na pět korun.

Podle zprávy o dopravě ve městě bylo loni na konci roku ve městě 4973 zpoplatněných parkovacích stání, z toho bylo 233 vyhrazeno pouze pro držitele parkovacích karet, zbytek byla smíšená parkovací stání.

Parkovací zóna F se buduje postupně a začne fungovat 4. prosince. Zahrne území ohraničené Klatovskou třídou, Hálkovou a Korandovou ulicí, víc na západ také okolí Centrálního autobusového nádraží. V severní části pojme ještě cíp Radčické a Koželužské ulice. Se zpožděním se dostane do Bendovy ulice, která se nyní rekonstruuje.

V Plzni jsou parkovací zóny A, B, C, D, F, Petrohrad a Roudná. V nejdražší zóně A, zahrnující centrum města, se platí za půlhodinu parkování 30 korun, první hodina stojí 40 korun, druhá hodina 50 a každá další započatá hodina 100 korun.

Plzeň loni podle roční zprávy o městském parkovacím systému vybrala z parkovacích stání, placených parkovišť, parkovacích domů a parkovacích karet přes 61 milionů korun, meziročně víc než o 14 milionů více. V letech 2021 a 2020 ale výnosy z parkovného poznamenala omezení související s pandemií koronaviru. Z automatů v parkovacích zónách se loni vybralo 45,64 milionu korun, což bylo o 9,5 milionu korun více než v roce 2021. Loňské výnosy z parkovacího systému v Plzni byly o čtyři miliony vyšší než v posledním předcovidovém roce 2019, vyplývá ze zprávy přednesené na březnovém jednání městského zastupitelstva.

Zdroj: ČTK

Brněnský start-up mění logistiku, šetří zákazníkům asi pětinu nákladů na dopravu

Od
Karolína Vágnerová
-

Brněnská startupová firma Wereldo postupně mění zažité mechanismy v logistice. Před dvěma lety vyvinula a stále zdokonaluje software, díky němuž dokáže lépe plánovat přepravu paletových zásilek a balíků. Zákazníkům tak v dokáže v průměru ušetřit 20 procent nákladů na dopravu. Kamiony jezdí vytíženější, software vybírá vhodné svozové trasy, řekl ČTK zakladatel a ředitel firmy Tomáš Zahradník.

Jelikož efektivnější doprava znamená i menší množství vyprodukovaných emisí, získala firma ocenění v prvním ročníku soutěže Start-up roku Jihomoravského kraje – Cena za udržitelnost.

Zahradník s kolegou odešli před pěti lety z Kiwi.com, tedy firmy, která působí v Brně a prodává letenky. Jejich cílem bylo založit vlastní firmu, která bude fungovat v logistice. Původně vytvářeli software, který nabízeli výrobním firmám, ale ukázalo se, že bude efektivnější, když se softwarem budou pracovat sami a nabízet firmám kompletní logistickou službu. Zvlášť poté, co studie ukázaly, že dokážou plánovat rozvážení zásilek tak efektivně, že umí uspořit průměrně pětinu nákladů.

„Pronajali jsme si první kamion a několik měsíců jezdil víceméně prázdný, byli jsme v červených číslech. Získání prvních zákazníků bylo nejtěžší, ale kolegové vyvinuli maximální úsilí. Snažíme se o osobní přístup a nyní se nám daří již snáze získávat další zákazníky. Trh je obrovský,“ uvedl Zahradník. Postupně si proto pronajímá firma další kamiony i s řidiči. Kamiony nejsou problém, řidiči ano, dodal.

Vlastní kamiony však Zahradník nechce a hodlá zůstat technologickou firmou, která se bude starat o vývoj softwaru a dispečink.

Zatím vozí společnost zásilky v JIhomoravském, Zlínském a Olomouckém kraji. Pokud je potřeba je převézt jinam, má smluvní partnery, kteří z depa zásilku převážejí dále. „Postupně plánujeme další regionální rozvoj a s ohledem na to chceme do týmu přibírat i obchodníky, dispečery i vývojáře. Chceme získat kvalitní pracovníky a podle toho, jak se nám to bude dařit, se můžeme rozvíjet,“ řekl Zahradník. Před dvěma lety měla firma sedm lidí, dnes je na dvojnásobku.

S tím, jak postupně firma získává podíl na trhu, rostou úměrně tomu i tržby. Za hospodářský rok, který končil letos v červenci, se meziročně zvýšily téměř třiapůlkrát a za aktuální hospodářský rok by měly vzrůst zhruba třikrát. I přes postupný růst zatím firma zůstává v prostorech Jihomoravského inovačního centra, které start-upu pomohlo vyrůst z úplných začátků do současné podoby.

Zdroj: ČTK

Venkovní Galerie Vltavská končí, začíná v ní poslední výstava s příznačným názvem „Co bude, Vltavská?“

Od
Karolína Vágnerová
-

Ve venkovní Galerii Vltavská na kaskádách u stanice metra Vltavská Galerie hl. m. Prahy (GHMP) a Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájily devátou
a poslední výstavu v rámci programu Umění pro město. Instalace s příznačným názvem „Co bude, Vltavská?“ autorek Evy Truncové a Moniky Přikrylové se stejně jako předchozí zdejší výstavy vztahuje k místu Vltavské, ale kriticky nahlíží i na její budoucnost a problematiku ochrany poválečné architektury. Výstava potrvá do 1. března 2024.

 

Eva Truncová a Monika Přikrylová se skrze svou intervenci vypořádávají se změnami na území Vltavské s cílem poukázat na způsob, jakým se u nás chováme k poválečné architektuře. Navzdory pozitivnímu hodnocení odborné veřejnosti, která argumentuje architektonickými kvalitami těchto budov ve snaze předejít jejich bourání, demolice cenných stavebních památek nadále pokračuje. Podobný osud čeká i stanici metra Vltavská, která částečně zanikne kvůli urbanistickému řešení nové pražské filharmonie.

 

Ve svém spekulativním návrhu revitalizace této stanice a jejího okolí autorky přebírají a imitují rétoriku soudobých architektonických projektů s cílem prezentovat původní návrh perspektivou současných zobrazovacích technik a 3D vizualizací. Bez ambicí hodnotit plánovaný záměr tak chtějí poukázat na problematiku ochrany a kvality poválečných staveb.

 

Dočasný projekt Galerie Vltavská vznikl jako spolupráce DPP a programu Umění pro město, spadajícího pod GHMP. Tato galerie pod širým nebem od svého vzniku v roce 2020 poskytla prostor pro devět výstav multižánrových českých umělců a umělkyň. V průběhu let byla k vidění například výstava fotek, instalace, která nás naváděla k procházkám po okolí, výstava sloganů, kartografické grafiky a další intervence. Svými projekty umělci a umělkyně reagovali buď přímo na stanici metra, na řeku Vltavu či na oblast Holešovic.

 

Fungování Galerie Vltavská shrnuje Anna Švarc, projektová manažerka DPP a architektka pražského metra následovně: „Přesto, že za dobu fungování Galerie Vltavská (cca 3 roky) prostor již dobře známe, jsou některé projekty – s odstupem času – téměř překvapivé. Jejich obsah se nemění, mění se ale jejich kontext. Vltavská je stále Vltavskou, ale výrazně se posunul způsob, jak se na ni nahlíží, jak nabitá je potenciálem transformace, jak se změnil její kulturní náboj, což bylo cílem samotné galerie. Autorky zde trefně podtrhují novost původního záměru v kontrastu
s alternativní vizí budoucnosti a nabízí memento, ve kterém je zřejmé, jak nám nepozorovaně vyrostly děti, stromy, Vltavská a ideály. Setkání dob je i hezkou paralelou, jak vstupují projekty současného umění GHMP do původní architektury metra. Díky za to.“

 

Proč je tato výstava poslední ze série? Projekt byl od začátku koncipován jako dočasný, a nyní, když je rozhodnuto, že v dohledné době se budou zdi výstavního prostoru bourat, nadešel čas, aby galerie uvedla poslední výstavu. Všechny změny jsou spojeny s plošnou transformací tohoto území – od nové čtvrti v Holešovicích-Bubnech po Vltavskou, kde vznikne kromě nové pražské filharmonie i nový dopravní uzel.

 

„Galerie Vltavská je pro nás srdcovým projektem, protože je spojen s úplnými začátky programu Umění pro město i se začátky spolupráce GHMP a DPP. Výstavou ‚Co bude, Vltavská?‘ se s Vltavskou loučíme a symbolicky ji předáváme k jejímu dalšímu rozvoji. Za tři roky se nám podařilo prostor obohatit o několik uměleckých intervencí a částečně tak proměnit jeho účel. Snad si uchová svůj ráz a bude dál sloužit i jako místo pro umění,“ uzavírá Marie Foltýnová, vedoucí oddělení správy veřejné plastiky GHMP.

Zdroj: DPP

1...335336337...1 149Strana 336 z 1 149

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253