První z dvanácti potřebných pozemků pro realizaci stavby třetí etapy tramvajové trati již brzy bude v majetku města. Díky vstřícnému přístupu majitelky se podařilo vykoupit část jejího pozemku, kterou město potřebuje pro stavbu pokračování tramvajové trati od Schweitzerovy po Jižní ulici. V jednání s dalšími majiteli se pokračuje, snahou města je nabýt potřebné pozemky do konce roku 2024.
„Pro třetí etapu, která by měla na stávající tramvajovou trať navázat za obchodním domem Billa od zastávky U Kapličky a vést podél Schweitzerovy ulice až k zastávce Jižní, už máme hotovou projektovou dokumentaci pro územní řízení i vydané územní rozhodnutí. Zbývá nám tedy dokončit výkup pozemků, které pro stavbu potřebujeme. První potřebnou část se nám podařilo vykoupit za 3000 korun za metr čtvereční, což je o něco více, než je cena obvyklá, ale stále v normě, pokud se jedná o výkup pozemku pro stavbu ve veřejném zájmu,“ vysvětlil investiční náměstek primátora města Olomouce Miloslav Tichý. Město se rovněž zavázalo zajistit majitelce přístup ke zbývající části jejího pozemku.
Dalších jedenáct pozemků potřebných pro stavbu pokračování tramvajové trati chce město vykoupit v průběhu příštího roku. Jejich získání je podmínkou pro vydání stavebního povolení.
Poslední třetí etapa tramvajové trati na Nové Sady a Povel naváže na loni dokončenou druhou etapu a bude končit u křižovatky s ulicemi Slavonínská a Jižní, kde vznikne dvoukolejné koncové obratiště se sociálním zařízením řidičů včetně odstavení a otáčení autobusů v obratišti. Vysazena bude také liniová zeleň jako součást systému sídelní zeleně. Celkové náklady na stavbu by měly být přibližně 130 milionů korun, přičemž převážná část nákladů má být hrazena prostřednictvím evropských fondů (Operační program Doprava).
Společnost CID International, která je partnerem skupiny OLTIS Group, bude v nově budovaném kontejnerovém terminálu kombinované dopravy společnosti České přístavy v Ústí nad Labem v nejbližší době implementovat systém KONTI.
Jedná se o softwarepro řízení a obsluhu kontejnerových a multimodálních terminálů. Stejný systém nedávno CID International implementovala v polské společnosti CLIP (Centrum Logistyczno Inwestycyjne Poznań II) v lokalitě Dąbrowa Górnicza nedaleko Katowic a například také v terminálu Českých přístavů v Mělníku.
Kontejnerové terminály poskytují služby firmám, které z různých částí světa přepravují zboží v kontejnerech na překladiště, odkud zajišťují distribuci konečným zákazníkům. Terminály fungují v importním i exportním režimu.
Systém KONTI zajišťuje efektivitu překládek kontejnerů
Aby byla překládka v terminálech efektivní, je nutné její systémové řízení. To zajišťuje uvedený systém KONTI dodávaný společností CID International, jehož hlavním úkolem je optimalizace vykládky a nakládky kontejnerů (resp. ILU = Intermodal Loading Unit = kontejner, návěs, cisterna). Jedná se o moderní řešení v oblasti správy kontejnerových a intermodálních terminálů. Svým zaměřením je určeno především pro vnitrostátní operátory, kteří mohou s výhodou využít i funkcí pro plánování přeprav. Jde o flexibilní, otevřený systém s vysoký podílem automatizovaných funkcí, který podporuje práci s kontejnery,návěsy a dalšími ložnými jednotkami. Otevřenost a flexibilita systému umožňuje snadnou systémovou integraci. Systém komplexně pokrývá všechny procesy probíhající na kontejnerovém překladišti. Od zpracování objednávek při příjezdu a odjezdu kontejnerů, přes skladování kontejnerů na terminálu, manipulace, přes reklamace a celní odbavení, až po automatické výpočty cen za skladování a služby. Aby se co nejvíce snížil počet manipulací s kontejnerem, byl IS KONTI vybaven řadou automatizačních a optimalizačních mechanismů, které podporují proces příjmu, manipulace, nakládky a vykládky kontejneru, stejně jako jeho přesuny v rámci terminálu.
Foto: Oltis
„Systémová optimalizace spočívá ve vhodném výběru pořadí vykládek, nakládek a překládek mezi dopravními prostředky (auto, vlak, loď) tak, aby nedocházelo k založení kontejneru, který je naplánován na další pohyb, tedy aby nebyl kontejner, s nímž se má nejdříve manipulovat, zaskládán dalšími kontejnery. Tato optimalizace minimalizuje zbytečné manipulace,“ popisuje Radim Vala, manažer implementačního týmu společnosti CID International. Zodpovídá za vývoj a implementaci systému KONTI pro řízení a obsluhu kontejnerových a multimodálních (intermodálních) terminálů a za vývoj a implementaci WMS LOGI, což je systém pro řízení a obsluhu logistických skladů.
Systém KONTI také v terminálech zajišťuje, aby byly vytíženy všechny dostupné manipulační prostředky (reach stacker, jeřáb) optimálně, což garantuje minimum prázdných přejezdů. Tyto cíle byly splněny jak v poznaňském terminálu polské společnosti CLIP, tak jsou očekávány i v právě budovaném terminálu v Ústí nad Labem.
Pomocí mobilních terminálů umístěných na manipulačních prostředcích a pracujících v online režimu se informace o prováděných činnostech na kontejnerovém terminálu (manipulace, přesuny, nakládka, vykládka) přenáší do systému v reálném čase, díky čemuž můžeme okamžitě plánovat využití uvolněných pozic nebo dostupných mechanizačních prostředků. Mobilní terminály se využívají i pro práci na silniční nebo železniční vrátnici. Podle nastavených pravidel pak umí poslat úkol na manipulační stroj, zaevidovat GateIn / GateOut, anebo zvednout závoru.
Klíčový význam v přepravě kontejnerů má elektronická výměna dat terminálu se zákazníkem a s přepravcem, protože zjednodušuje a zrychluje procesy a snižuje míru chybovosti. Mezi hojně využívaný formát pro výměnu zpráv v kontejnerové přepravě patří formát Codeco. Jedná se o mezinárodní standardizovaný formát pro odesílání provedených GateIn a GateOut.
Důležitým prvkem v systému KONTI je modul pro plánování silniční dopravy a mobilní aplikace určená pro řidiče silničních nákladních vozidel. Modul pro plánování přeprav a silniční dopravy disponuje funkcemi, které umožňují snadné přiřazení kontejneru k vybranému dopravnímu prostředku. Mobilní aplikace pro řidiče slouží hlavně pro komunikaci operátora terminálu s řidičem a k zadávání řidičem aktuálně prováděných činností. Systém je také možno rozšířit o webovou nástavbu pro komunikaci se zákazníky a s dopravci. Zajímavým řešením je integrace se systémem časových slotů pro nakládku a vykládku kontejnerů a s parkovištěm související samoobslužný kiosek pro řidiče. Obě tyto funkce řeší problémy s omezeným počtem parkovacích míst a s frontami na přístupových cestách, které jsou pro mnohé terminály aktuální.
Foto: Oltis
Optimalizace se týká i ukládání prázdných kontejnerů
Když do terminálu přijede vlak s loženými kontejnery, je nutné je složit na plochu terminálu a v případě, že putují ze zemí mimo EU, což je časté, musí projít celním řízením. „Kontejnery musí být na ploše terminálu umístěny takovým způsobem, aby je bylo možné bez zbytečných překládek v definovaných časech přepravit ke koncovým zákazníkům. Současně je v terminálech potřeba systémově řídit ukládání prázdných kontejnerů, které se vracejí od zákazníků, stejně tak jako ukládání plných kontejnerů, jenž mají cílové destinace v zámoří. Software řídí vše tak, aby pohyby terminálových zakladačů a jeřábů byly minimální,“ vysvětluje Radim Vala.
Nedochází k zarovnání kontejnerů, které mají odjet jako první
Dodává, že práce v terminálu je tak výrazně efektivnější, protože například jeřáb v rámci jedné pojížďky vykoná více činností, které jsou v daný čas potřeba. Vše je optimalizováno tak, aby součet pohybů v rámci manipulací byl skutečně minimální, současně tak, aby nebyly zarovnány kontejnery, které mají z terminálu odjet jako první.
Systém KONTI se v terminálech musí vypořádat i s dalšími omezeními. „Řídí například i to, že na prázdný kontejner není možné postavit kontejner plný, protože by mohlo dojít k jeho zborcení. Dalším omezením je, že kontejnery mají různé velikosti. Nejmenší bývají dvacetistopé, nejčastěji používanými jsou čtyřicetistopé. To vše má vliv na uložení,“ říká Radim Vala.
V Ústí nad Labem jsou aktuálně dodávány servery
Implementace systému KONTI v kontejnerovém terminálu v Ústí nad Labem se uskuteční v brzké době. Aktuálně byla totiž dokončena výstavba terminálu, je zařizována serverovna, kde budou dodány jak servery, tak software pro řízení terminálu.
Železniční sektor vnímá Zelenou dohodu pro Evropu jako předpoklad pro možný druhý zlatý věk. Jenže realita je zatím jiná.
Železniční sektor vnímá Zelenou dohodu pro Evropu jako předpoklad pro možný druhý zlatý věk. Zatímco však podíl železničního carga na přepravním trhu stále klesá, silniční autodopravci a výrobci se připravují na elektrizaci. Chceme dosáhnout přesun přepravy ze silnic na železnici? Pokud ano, je třeba konkrétních činů.
Plně elektrický kamion eActros 600 otevírá zcela novou kapitolu v nákladní dopravě. Velkým tématem bateriových automobilů je dojezd. Klíčová je však otázka, kolik kilometrů denně musí zákazník skutečně ujet. Často stačí už dojezd 250 kilometrů. Modely eActros a eEconic, jsou vhodné pro zákazníky v oblasti prodeje nebo nakládání s odpady, s dojezdem kolem 300 kilometrů. Pokud si zákazník vybere čtyři akumulátorové bloky, je možný dojezd přibližně 400 kilometrů. Pro zákazníky, kteří denně ujedou více kilometrů, je k dispozici eActros 600 s dojezdem 500 kilometrů bez dobíjení a je zaměřen na zákazníky v přepravě na dlouhé trasy. Dobíjení lze přitom vhodně spojit s bezpečnostní přestávkou. Baterie eActros 600 lze nabít z 20 % na 80 % přibližně za 30 minut v nabíjecí stanici s příkonem přibližně jeden megawatt. Díky nově vyvinutým akumulátorům LFP udává výrobce životnost až 1,2 milionu km.
Foto: Mercedes-Benz truck
Bude silniční nákladní doprava v budoucnu především pro první a poslední míli přepravy anebo zůstane dominantním módem v cargu? Záleží na každém z nás.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v příštím roce podpoří téměř 796 miliony korun celkem 76 projektů krajů i obcí z celé ČR, které mají zvýšit bezpečnost chodců a cyklistů. Půjde zejména o výstavbu a rekonstrukci cyklostezek. Ministerstvo dopravy o tom informovalo v tiskové zprávě.
„Podporou těchto krajských, městských a obecních projektů chceme pomoci účelně propojit dopravní infrastrukturu s prvky zvyšujícími bezpečnost pro všechny účastníky silničního provozu. Typicky jde o cyklostezky, lávky či zvýšení bezpečnosti kritických míst,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Částkou 490,4 milionu korun fond podpoří 49 projektů zaměřených na výstavbu a rekonstrukci cyklostezek i zřizování jízdních pruhů pro cyklisty. „Z rozpočtu SFDI v dohledné době podpoříme výstavbu více než 43 kilometrů těchto komunikací pro rozvíjející se cyklodopravu. Síť od silnic oddělených bezpečných stezek se tak zase o něco rozšíří,“ řekl Kupka.
Druhá nejvyšší částka 233,2 milionu korun pomůže při budování mostů, lávek, podchodů nebo podjezdů. Na akce zaměřené na zvyšování bezpečnosti nebo plynulosti dopravy na silnicích II. a III. třídy půjde 46,7 milionu korun. Poslední podpořenou oblastí je vybavení letišť prostředky k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, kam fond pošle 25,2 milionu korun.
Příspěvky na projekty podporující bezpečnost, tedy bezbariérové chodníky či přechody, bude fond schvalovat z důvodu posuzování velkého množství žádostí na začátku roku 2024.
Dopravci za mýtné v Česku v říjnu zaplatili 1,37 miliardy korun. Oproti loňsku na něm stát vybral o šest procent více. Za prvních deset měsíců roku dopravci za mýtné uhradili 12,5 miliardy korun, což je o 0,45 procenta více než za stejné období loni. Podíl mýtného za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic I. třídy je 11,3 procenta, zbylé poplatky jsou za jízdu po dálnicích. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.
„Výběr mýtného v letošním roce není ovlivněn zásadními změnami v oblasti mýtných sazeb ani rozsahu zpoplatnění,“ řekl Petr Chvátal, generální ředitel společnosti CzechToll. „Do jednotlivých měsíců se tak projevuje primárně vývoj makroekonomické situace či počet kalendářních dnů, protože ten má na jízdu nákladních vozidel zásadní vliv. Za předpokladu stagnace výběru v posledních dvou měsících roku se bude letošní výběr mýtného pohybovat těsně kolem hranice 15 miliard korun,“ dodal.
Letošní říjen měl 22 pracovních dní, o dva více než loňský. Stejně jako v minulém měsíci tak podle společnosti CzechToll za odchylkou ve výběru mýtného stojí primárně vliv kalendáře, po očištění na stejný počet pracovních dnů by výběr mýtného v meziročním srovnání stagnoval.
Souběžně s výběrem mýtného rostl počet mýtných transakcí. Satelitní mýtný systém CzechToll jich v říjnu zpracoval téměř 105 milionů, meziřočně o 5,5 procenta více.
Na konci října bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 816.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 639.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydala společnost CzechToll dopravcům 638.000 kusů palubních jednotek.
Vláda má v plánu od 1. března 2024 zvýšit mýtné o deset až 15 procent. Navyšovat se bude o nový poplatek, který bude odrážet emise kamionů. Roční příjem státu z mýtného je podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo přinést až dvě miliardy korun navíc.
Nově budované úseky dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem jsou hotové ze dvou třetin. Letos je stavbaři dokončí z 80 procent. Na konci listopadu se zklidní doprava v Milíně, auta budou jezdit po dálnici, ne přes obec. V září pracovalo na stavbě D4 kolem 1500 stavbařů a asi 700 strojů, dosud nejvíc od začátku stavby v létě 2021. Vyplývá to z informací, které novinářům za stavební sdružení Via Salis sdělila Daniela Pedret. V provozu má být celá D4 v prosinci 2024. Kvůli stavbě jsou na různých místech krátké či delší uzavírky, objížďky nebo zpomalení.
„Závěr třetí stavební sezony je ve znamení dosud největšího nasazení lidí i techniky. D4 je ze dvou třetin hotová a do konce roku se přiblížíme 80 procentům. Konec listopadu přinese zklidnění dopravy v Milíně, z jehož ulic se provoz vrátí na dálnici a povede již po části nově dokončeného úseku. Pokračují také práce na mostních konstrukcích. Zahájili jsme stavbu dálničních odpočívek u Krsic a operačního centra u křižovatky Lety,“ uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert. Obchvat Milína bude hotový do konce listopadu.
V nově budovaném úseku z Hájů do Mirotic dlouhém 32 kilometrů počítají stavbaři se 40 mosty, většina z nich bude nových. Stavbaři letos dokončí hrubé stavby většiny mostů. Zhruba polovina z nich budou mosty – přechody nebo podchody – pro pohyb zvířat. Největší a podle stavbařů také nejzajímavější je estakáda přes řeku Skalici u obce Nerestce na Písecku, kde je památkově chráněný most z dob napoleonských válek. Skoro 420 metrů dlouhá stavba překlene silnici třetí třídy, polní cestu, údolí řeky a železniční trať.
K dalším velkým mostům na D4 patří stavba za Milínem, který bude měřit 157 metrů. Most u Zalužan je s délkou 223 metrů druhým nejdelším v úseku. Stavební firmy již loni odstranily mosty u Mirotic na Písecku a na jejich místě budují nové.
Novou část D4 buduje sdružení Via Salis, složené z francouzských firem Vinci Highways a Meridiam. Stavební práce na D4 provádí společnost DIVia stavební, která patří do skupiny Vinci Construction CS, a to na základě smlouvy uzavřené s Via Salis. Po dostavbě bude konsorcium dálnici a navazující části silnice I/20 provozovat a udržovat 25 let, za což mu stát bude platit, mělo by to být 17,8 miliardy Kč. Jde o první stavbu dálnice formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvanou PPP (Public Private Partnership) v České republice.
Dostavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem začala v červnu 2021. Všech pět úseků se staví najednou. Náklady budou téměř deset miliard Kč bez DPH. Firmy zároveň modernizují 16 kilometrů už zprovozněných částí. V provozu má být celá D4 v prosinci 2024. Trasa dlouhá 32 kilometrů je rozdělená do devíti úseků mezi Příbramí a Pískem.
Ústav Letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze a AERO Vodochody AEROSPACE a.s. připravují 23. listopadu 2023 společnou akci s aerospace tematikou, kde se setkají odborníci z praxe s akademiky a se studenty. Akce je určená všem studentům i odborníkům, které zajímají letadla a kosmonautika. S pozvanými řečníky můžete také diskutovat o tom, jaké to je pracovat v aerospace nebo jaký obor studia si vybrat pro kariéru v aerospace. Přijďte si nás nejen poslechnout, ale přijďte si s námi i popovídat!
Mezi řečníky budou vývojáři z firmy AERO Vodochody AEROSPACE a.s., zástupci českých technických univerzit, ale hlavně budete mít možnost poslechnout si piloty, inženýry, výzkumníky a další zajímavé osobnosti letectví a kosmonautiky.
Akce je členěna do 3 bloků s volným časovým rámcem pro jednotlivé přednášky. Chceme nabídnout možnost zapojit se do diskuze a zeptat se na vše, co vás bude o daném tématu zajímat.
Pro zapojení do diskuze si stáhněte aplikaci Happenee, díky které můžete pokládat dotazy v průběhu celé akce, nebo interagovat v anketách.
Logicor, přední vlastník, správce a developer evropských logistických nemovitostí, zahájil výstavbu svého prvního regionálního logistického parku v České republice.
Lokalita, která se nachází v blízkosti klíčových dopravních sítí spojujících Prahu a Liberec, byla brownfieldem a nyní Logicor tento areál přestavuje v rámci první etapy na dva moderní sklady o ploše 20 000 m2, včetně 1 800 m2 kancelářských ploch. Jedna z budov bude připravena pro cross dockové operace.
První etapa výstavby je v běhu a demoliční a zemní práce, včetně montáže nosných pilířů, jsou již dokončeny.
V rámci této výstavby se společnost Logicor bude podílet na budování cyklostezek, zlepšení komunikací a úpravě veřejných ploch. V maximální možné míře využívá spolupráce s místními dodavateli.
Cílem společnosti je postavit budovy ve vysokém standardu udržitelnosti, včetně certifikace BREEAM Very Good (velmi dobrá) a energeticky úsporných technologií (jako jsou fotovoltaické panely), s novou alejí stromů, další zelení a cyklostezkami. Lokalita se nachází rovněž vedle železniční vlečky umožňující ekologickou nákladní dopravu.
Dokončení první fáze areálu Logicor Příšovice je naplánováno na polovinu roku 2024.
Pavel Rufert, ředitel společnosti Logicor Czech Republic, řekl: „Náš první development v České republice je v plném proudu a těší se velkému zájmu potenciálních zákazníků. Součástí Logicor Parku Příšovice budou skvělá udržitelná řešení a areál bude hrát klíčovou roli v životě místní komunity v podobě zlepšení občanské vybavenosti a vytváření pracovních příležitostí.“
Společnost Logicor provozuje logistické nemovitosti v České republice od roku 2017 a v současné době v zemi vlastní a spravuje zhruba 115 000 m2 komerčních ploch.
Středočeský kraj se od listopadu těší novému depu, které v Kostelci nad Černými lesy v pilotním provozu otevřela společnost PPL CZ. Nové depo nabízí až 130 nových pracovních příležitostí a díky kapacitě odbavení, které dosahuje i 15 tisíc zásilek denně, výrazně posílí přepravní síť a doručovací infrastrukturu v celém regionu.
Při otevření depa se PPL CZ zaměřila nejen na svou udržitelnou strategii, ale také na unikátní revitalizaci pozemku a okolní krajiny čerstvě otevřeného depa.
Společnost PPL je opět o krok dál v přepravování zásilek. V listopadu slavnostně uvedlo do provozu zbrusu nové regionální depo v Kostelci nad Černými lesy. Nové depo o rozloze 19 000 m2 ve Středočeském kraji pomůže k zahuštění sítě a v kraji kapacitně doplní nedaleké centrální překladiště v Jažlovicích až o 15 tisíc zásilek denně. O ty se postará moderní třídící linka o celkové délce 543 metrů.
„Depo v Kostelci je již čtvrtou velkou událostí v zahušťování naší sítě za poslední rok. Rozšiřováním infrastruktury se dostáváme významně blíže zákazníkům a spotřebitelům a posilujeme kvalitu a kapacitu naší sítě. Tím také upevňujeme pozici a význam PPL na trhu. Díky přepravní kapacitě jsme schopni zákazníkům doručovat špičkové služby v nejlepším čase. Jsme připraveni integrovat nové depo v Kostelci do naší sítě tak, aby se hned od prvopočátku stalo efektivním provozem a podpořilo jedinečnost stabilní a flexibilní sítě PPL. Zároveň jsme připraveni zvládat nejen sezonní výzvy, ale plnit dohody a očekávání našich zákazníků,“ uvádí Petr Basák, obchodní ředitel PPL CZ.
Depo v Kostelci nad Černými lesy nabídne ve středočeském regionu až na tři desítky nových pracovních příležitostí a další stovku v návazných činnostech v dopravě a ve skladech. Dopravní flotilu společnosti PPL CZ doplní 60 nových dodávek, které se budou starat o provoz v novém depu.
Pozemek depa v Kostelci nad Černými lesy dostal druhou šanci
Přepravní jednička se v rámci otevření nového depa věnovala také revitalizaci sousedící krajiny, která náleží k pozemku. Společnost se postarala o vyčištění a rekultivaci rybníku či o výsadbu stromů a další vegetace. V plánu je i ozelenění střechy kancelářské části budovy, jejíž osázení proběhne na jaře nadcházejícího roku. Pozemek kolem nového depa byl revitalizován jako celek. „V rámci naší dlouhodobé udržitelné strategie jsme tento prostor přetvořili v místo, které nyní slouží nejen jako součást logistické sítě PPL, ale také přírodě a místní komunitě. Díky své energetické účinnosti a šetrnosti k životnímu prostředí představuje nové depo v Kostelci nad Černými lesy jednu z dalších vlajkových lodí závazku udržitelné strategie společnosti PPL CZ,“ uvádí Petr Horák, CEO PPL CZ.
Z dalších udržitelných prvků nechybí vnitřní i vnější LED osvětlení, solární ohřev užitkové vody, střecha připravená na solární energii či nabíječky pro elektrododávky. Do budoucna PPL uvažuje o dalších úpravách, včetně zlepšení přístupové cesty a instalace mola u rybníčku.
Na průtahu Libercem včera navečer skončila omezení spojená s výstavbou dvou mostů, která trvala od jara loňského roku. ČTK to potvrdila regionální mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Dana Zikešová. Průjezd na průtahu, který je nejvytíženějším silničním úsekem v Libereckém kraji, tak omezují už jen práce na opravě kanalizace u tunelu. Ty potrvají ještě měsíc, skončit by měly do poloviny prosince.
Nový je zhruba kilometrový úsek pravé části průtahu ve směru od Turnova na Děčín, konkrétně mezi sjezdy k ulici České mládeže a do centra města přes Košickou ulici. Jeho rekonstrukce stála zhruba 400 milionů korun. Dva mosty v tomto úseku byly v havarijním stavu, jejich rekonstrukce se připravovala několik let. Provoz na nich byl už před opravou omezený, mosty byly na některých místech podepřené, vozovka zúžená. Stavbaři zbourali celou estakádu a postavili dva nové mosty a vybudovali i takzvaný průpletový pruh před sjezdem na Jablonec.
„Rekonstruovali jsme jednu polovinu té soustavy mostů na silnici I/35 a mohu ujistit všechny řidiče, že ta druhá polovina se v následujících minimálně 20 letech rekonstruovat, stavět nebo demolovat nebude. My jsme demolovali a znovu vystavěli polovinu, která byla z let 1974-75, ta druhá polovina je podstatně mladší, je z 90. let. Oběma polovinám se budeme věnovat pokud jde o údržbu, a následující dvě, možná tři desetiletí se žádné takto rozsáhlé rekonstrukční práce dělat nebudou,“ řekl již dříve republikový mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
