Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 404

Tick Tack se odvolal proti rozhodnutí ÚOHS o taxislužbě na pražském letišti

Od
Michaela Drábková
-

Společnost Tick Tack se odvolala proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který schválil výsledky tendru na taxislužbu na pražském letišti, v němž na konci loňského roku uspěla firma Uber. Z dřívějších informací vyplývá, že společnost Tick Tack podala rozklad proti rozhodnutí ÚOHS o jejím návrhu na přezkoumání soutěže. Původně měl Uber jezdit na letišti od února, kvůli přezkumu antimonopolním úřadem ale nezačal jezdit ani od května, jak se plánovalo.

Uber podle ČT nabídl Letišti Praha za každého pasažéra na příletu osm korun, tedy přes 100 milionů korun ročně. Tick Tack nabídl čtyři koruny. Cena nabízená Uberem nemůže být rentabilní, řekl televizi právní zástupce firmy Tick Tack Marek Hejduk. Předpokládá, že Uber nebude uplatňovat cenovou regulaci stanovenou pražským magistrátem, tedy 60 korun za nástup a 36 korun za kilometr jízdy.

Provozní manažer Uber ČR Štěpán Šindelář to odmítl, firmě se podle něj služba vyplatí i při dodržování cenové regulace, které se bude v rámci města držet. Člen představenstva Letiště Praha Jakub Puchalský pro ČT řekl, že díky předávání dat od Uberu může letiště až do úrovně jednotlivých jízd ověřit, zda Uber pravidla dodržuje.

ÚOHS návrh na přezkoumání tendru podaný Tick Tackem zamítl v červnu. V postupu Letiště Praha neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, uvedl tehdy. Tick Tack měl na podání rozkladu 15 dní.

Firmu Tick Tack koupila v roce 2018 společnost Taxi Praha. Právě ta zajišťovala taxislužby na letišti spolu s firmou Fix od roku 2016. V květnu letošního roku mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková uvedla, že dokud se situace kolem tendru nevyřeší, taxislužby na letišti bude provozovat Tick Tack.

Jednou ze základních podmínek aktuálního tendru je povinnost provozovatele stanovit před každou jízdou konečnou cenu, kterou vypočítá jeho software. Výsledná cena jízdného pak nesmí překročit dohodnutou cenu, a to ani při změně trasy nebo čekání v zácpě. Provozovatel rovněž musí garantovat požadovanou kvalitu služeb a bezpečnosti, vozový park ve stáří maximálně do tří let, reprezentativní chování řidičů, kteří by měli mít alespoň základní znalost angličtiny a plynulou češtinu. Platba bude vždy možná i bezhotovostně. Provozovatel také bude muset udržovat dostatečný počet dostupných vozů na letišti podle aktuální poptávky a zajistit i vozy pro handicapované cestující nebo rodiny s dětmi.

Zdroj : ČTK

Česká republika a Bavorsko zahájily společné nabídkové řízení na provozovatele rychlíků do Mnichova

Od
Michaela Drábková
-

Zveřejněním v Úředním věstníku EU včera oficiálně začalo nabídkové řízení na výběr dopravce, který bude zajišťovat přepravní služby od roku 2027 po dobu 15 let na železničním spojení mezi Prahou a Mnichovem. Cílem jsou rychlejší a modernější vlaky a vyšší kvalita služeb na jejich palubách.

„Dlouhodobě jsme nespokojeni s kvalitou služeb, které jsou cestujícím poskytovány na hlavní vlakové lince mezi českou a bavorskou metropolí. Proto jsme se dohodli s bavorskými protějšky na vypsání společného zadávacího řízení na nového provozovatele, které přinese na koleje moderní vlaky a lepší kvalitu služeb pro cestující,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Rychlíky z Prahy do Mnichova mají obsluhovat nově vyrobená vozidla, která budou standardně vybavena například klimatizací, Wi-Fi a nízkopodlažním vstupem. U vlaků bude nově nastaven také požadavek na maximální rychlost alespoň 200 km/h.

Soutěž na nového provozovatele vlaků na lince Ex36 Praha – Plzeň – München realizuje české Ministerstvo dopravy se spolkovou zemí Bavorsko, zastoupenou společnosti BEG (Die Bayerische Eisenbahngesellschaft), která je stoprocentní dceřinou společností uvedené země a odpovídá za objednávku a financování a kontrolu veřejných služeb v přepravě cestujících železniční dopravou.

Společné nabídkové řízení bude vedeno podle německého práva a jazykem nabídkového řízení bude němčina, protože větší část výkonů je sjednávána na německé straně. Lhůta pro podání nabídek je nastavena do 15. ledna 2024. Zahájení plnění je plánováno na prosinec 2027.

I když bude provedeno společné nabídkové řízení, z hlediska následného plnění smlouvy o veřejných službách dojde nadále k rozděleným působnostem. Objednatelem vlaků podle dílčí smlouvy bude na české straně nadále Ministerstvo dopravy, objednatelem vlaků na německé straně podle druhé ze soutěžených smluv bude nadále BEG. Smlouva o veřejných službách pro české území bude zpracována v obou jazykových verzích, pro řešení případných budoucích sporů bude rozhodná česká verze.

Odkaz na nabídkové řízení: Služby – 399319-2023 – TED Tenders Electronic Daily (europa.eu)

V hromadné dopravě přibývají vozy s klimatizací, je jich asi polovina

Od
Michaela Drábková
-

V hromadné dopravě v posledních letech přibývají vozy s klimatizací. České dráhy mají více než polovinu vozů klimatizovaných, dopravce Leo Express má klimatizované všechny vozy. Dopravní podniky napříč Českou republikou mají klimatizovaných asi 42 procent souprav.  Vlakoví dopravci za nefunkční klimatizaci nabízí kompenzace.

České dráhy mají nyní přes 1500 klimatizovaných vozů. V tomto roce zařadily do provozu 150 nových klimatizovaných vozů, do konce roku plánují ještě stejný počet přidat. „Také v letech 2024 a 2025 budou do provozu uváděny nové klimatizované soupravy RegiPanter, RegioFox a ComfortJet,“ uvádí tisková zpráva ČD. Půjde o zhruba 400 vozů pro přepravu cestujících vybavených klimatizací. Dopravce nabízí v případě nefunkční klimatizace kompenzaci ve výši 30 Kč na další nákup.

Kompenzaci celé ceny jízdenky garantuje do konce srpna cestujícím dopravce Leo Express. „Je pro nás zásadní, aby kromě dalších výhod cestování vlakem byla zajištěna i teplotní pohoda. Ta je důležitá zejména při cestování ve formálním oblečení jako košile či letní šaty,“ uvedla manažerka zákaznického servisu Leo Express Michaela Müllerová. Kompenzaci dopravce vyplatí v případě, že klimatizace nefunguje 45 minut a cestujícího nelze přesadit na jiné klimatizované místo.

Mimo železniční dopravce zvyšují komfort pro cestujících v letních měsících i dopravní podniky ve městech. Z analýzy Sdružení dopravních podniků ČR vyplývá, že podíl vozidel vybavených klimatizací stoupl od roku 2019 o 23 procentních bodů na 42 procent.

„Dopravní podniky v roce 2022 investovaly 4,3 miliardy korun do obnovy svých vozových parků. V nich se díky tomu objevilo 206 nových nebo modernizovaných vozidel. Z naší statistiky vyplývá, že podíl vozů MHD vybavených klimatizací v prostoru pro cestující se za poslední tři roky více než zdvojnásobil,“ uvedl předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán.

Sdružení dopravních podniků ČR bylo založeno v roce 1992 jako zájmové sdružení. Právnickými osobami, které sdružuje, je 22 největších dopravních podniků, jež zajišťují v českých městech hromadnou dopravu osob.

Zdroj  :ČTK

Pěší na amerických silnicích jsou v největším ohrožení za posledních 40 let

Od
Michaela Drábková
-

Pro řidiče za volanty jsou dnešní auta bezpečnější než kdy dřív, pro pěší na ulicích ve Spojených státech ale vozidla představují největší ohrožení za posledních 40 let. Informuje o tom stanice CNN s odvoláním na federální statistiky, podle nichž počet lidí, kteří na ulici zahynou pod koly aut, stoupl od roku 2010 o 77 procent. V roce 2021 takto zemřelo 7624 lidí a v loňském roce podle předběžných dat nejméně 7500.

Podle odborníků citovaných CNN za nelichotivými statistikami stojí několik faktorů. Mnoho rušných silnic v USA nemá žádnou infrastrukturu pro pěší, například přechody, chodníky nebo světla, díky kterým by byli lépe vidět, a auta jsou dnes silnější a rychlejší než kdy dřív. Na vině jsou také spotřebitelské trendy, podle kterých si Američané stále častěji kupují velká auta, která jsou pro chodce nebezpečnější.

„Mnoho silnic je uzpůsobených k tomu, aby na nich auta mohla projet co nejrychleji, ale neberou v potaz pěší,“ říká Jessica Cicchinová z neziskového institutu pro dopravní bezpečnost IIHS-HLDI. Cicchinová také popsala, že pickupy a vozy s karosérií SUV jsou vyšší, těžší a mají ploché čelo, které při srážce chodce zasáhne do oblasti trupu, kde se nachází vnitřní orgány. Některá v USA populární SUV a pickupy, jako například Dodge Ram 1500, mají také p

Podle zjištění amerického časopisu Consumer Reports vpředu z pohledu řidiče větší „slepou plochu“ kvůli delší a výše položené karoserii, což řidičům brání v dobrém výhledu na chodce.

Z dat sesbíraných ze všech amerických států kromě Oklahomy také vyplývá, že více nehod končících úmrtím chodce se děje v jižních státech, kde bývá tepleji a lidé tam častěji chodí pěšky nebo běhají po městě.

Problematikou se zabývají někteří politici, loni na podzim například demokratický senátor Richard Blumenthal podal návrh zákona, podle něhož by nová vozidla musela být vybavena senzory nebo kamerami, které řidiče upozorní na chodce. Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) zase navrhl, aby nová auta měla automatické systémy nouzového brzdění.

Návrhy jsou podle expertů citovaných CNN „dobrým začátkem“, klíčové nicméně je, aby lidé sami dali najevo, že chtějí ve svých městech infrastrukturní změny, díky nimž budou bezpečnější. „Potřebujeme, aby se veřejnost zvedla a řekla, že toho už bylo dost a že chce po ulicích chodit bezpečně,“ prohlásila Pam Shadelová Fischerová z Asociace guvernérů pro bezpečnost na silnicích.

Zdroj  :ČTK

Za pololetí zemřelo na železnici méně lidí, přibylo střetů na přejezdech

Od
Michaela Drábková
-

Na železnici za prvních šest měsíců letošního roku zemřelo 113 lidí, což je o tři méně než ve stejném období loni. Klesl také počet řešených mimořádných událostí. Naopak přibylo mrtvých i zraněných po střetu na železničních přejezdech. Letos už tak na přejezdech zemřelo 22 lidí, což je o osm více než loni. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Drážní inspekce.

Ze 113 letos usmrcených bylo 105 lidí, kteří se pohybovali na trati. Zbylých osm zemřelo při srážce silničního vozidla a vlaku na železničních přejezdech.

Letos střetů na železničních přejezdech přibylo. Za první pololetí se zranilo při střetu na železničních přejezdech dvakrát více lidí, a to 72 oproti loňským 36. Do této statistiky se výrazně zapsaly dva střety vlaků s nákladními automobily v červnu. Při srážce na přejezdu v Holešově na začátku června se zranilo deset lidí, při srážce na přejezdu ve Stráži nad Nisou pak 21 lidí. Nehoda v Holešově se stala na přejezdu, který je zabezpečený pouze výstražnými kříži, ve Stráži nad Nisou pak světelnou signalizací bez závor. Obě události Drážní inspekce vyšetřuje.

I kvůli těmto nehodám celkový počet zraněných na železnici stoupl z loňských 97 na letošních 141. Drážní inspekce letos zatím řešila 561 mimořádných událostí, což je meziroční pokles o 69. Také výrazně kleslo množství přejetí návěstidla na červenou. Letos jízdu na červenou řešili inspektoři v 68 případech, loni to bylo 106. Nejvíc případů projetí návěstidla bylo za poslední dva roky na brněnském hlavním nádraží, a to 18. Následuje projetí návěstidla v Poříčanech na Kolínsku, což inspektoři řešili ve 14 případech.

V posledních pěti letech ale čísla nedovoleného projetí návěstidla stoupala. V roce 2018 bylo projetí na červenou zaznamenáno ve 148 případech, loni za celý rok už ve 183.

Také celkové počty mimořádných událostí na drahách za posledních několik let stouply. V minulém roce inspektoři vyšetřovali dohromady 1254 mimořádných událostí, což bylo o 200 více než v roce 2015. Výjimkou pak byly roky 2020 a 2021, kdy byl za pandemie nemoci covid-19 na železnicích menší provoz.

Zdroj  :ČTK

Při cestách na dovolenou do zahraničí se řidičům vyplatí tankovat v Česku

Od
Michaela Drábková
-

Při cestách na letní dovolenou do zahraničí se řidičům vyplatí tankovat v České republice, kde jsou ceny pohonných hmot nižší než ve většině zemí Evropy. Výrazně dráž je v západní či severní Evropě. Levněji naopak natankují řidiči třeba v Bulharsku, v Polsku je levnější jen benzin. Vyplývá to z dat Evropské komise, která zveřejňuje průměrné ceny pohonných hmot všech zemí Evropské unie každý týden.

Přestože ceny pohonných hmot v posledních týdnech v České republice rostou a nyní jsou nejdražší za poslední téměř dva měsíce, stále jsou ceny na českých pumpách jedny z nejnižších v Evropě. „Při cestách do západní Evropy se rozhodně vyplatí tankovat doma,“ uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Dodal, že západní státy jako Německo, Itálie či Francie mají výrazně vyšší spotřební daň, tudíž i koncové ceny.

Podle Tomčiaka se v případě nafty vyplatí tankovat v ČR vždy, protože na ni stále platí snížená spotřební daň. „Nicméně toto snížení pravděpodobně skončí 31. července, a tím pádem nafta skokově podraží o přibližně 1,80 koruny za litr,“ upozornil.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek uvedl, že například v případě cesty do Chorvatska se vyplatí natankovat v Česku, poté na jeden zátah přejet Rakousko a natankovat až ve Slovinsku. „Ceny pohonných hmot by se v Evropě měly přes léto měnit o podobné hodnoty jako v ČR,“ dodal.

Podle aktuálních dat Evropské komise je průměrná cena benzinu v Česku 37,20 koruny za litr. Levnější je například v Polsku, kde řidiči zaplatí za litr benzinu asi 34,60 koruny, v Chorvatsku pak ještě zhruba o 0,20 koruny méně. V Bulharsku je benzin nejlevnější z celé EU, a to 30,60 koruny za litr. V západní Evropě jsou ceny řádově vyšší, v Německu stojí litr benzinu asi 43,90 koruny, ve Francii ještě asi o 0,50 koruny více. Z okolních států jsou srovnatelné ceny benzinu v Rakousku a na Slovensku. Nejdražší benzin je ve Finsku, litr tam řidiče stojí 45,80 koruny.

Cena nafty je v ČR na hodnotě 32,50 koruny. Levnější je pouze ve třech státech Evropské unie, a to v Bulharsku, Litvě a Rumunsku. V Bulharsku je nejlevnější, litr nafty tam stojí v přepočtu asi 29,40 Kč. Ze sousedních států je nafta nejlevnější v Polsku, stojí 33,20 Kč. V Německu litr nafty vyjde na 38,20 Kč. Nejdražší naftu v unii mají ve Švédsku, litr tam stojí 45,10 Kč.

Data ohledně cen pohonných hmot sbírá Evropská komise každý týden, například v Česku se zakládají na údajích devíti ropných společností a dvou skladišť pohonných hmot. Dohromady sledované společnosti provozují 1515 čerpacích stanic, což je přes 40 procent všech českých pump.

 

Průměrná cena pohonných hmot ve vybraných zemích (v korunách za litr):

Země Benzin Nafta
Česko 37,2 32,5
Německo 43,9 38,2
Slovensko 37,7 34,6
Polsko 34,6 33,2
Rakousko 37,5 36,2
Bulharsko 30,6 29,4
Slovinsko 34,2 34,9
Chorvatsko 34,4 34,6
Francie 44,4 40,3
Itálie 43,9 40,1
Španělsko 38 34,1
Finsko 45,8 43,2
Řecko 44,4 37,7
Průměr EU 42 37,9

Zdroj: Evropská komise

Nemovitosti sektoru průmyslu a logistiky patří v regionu CEE-12 k nejvyhledávanějším aktivům

Od
Michaela Drábková
-

Celková nabídka komerčních nemovitostí v sektoru výroby a logistiky (I&L, Industrial & Logistics) v regionu CEE-12 vzrostla na více než 65 milionů metrů čtverečních, přičemž 25 milionů metrů čtverečních se nachází ve 12 hlavních měst a v jejich okolí. Největší trh připadá na Polsko, kde se blíží k hranici 30 milionů metrů čtverečních. Vyplývá to z průzkumu společnosti Colliers „ExCEEding Borders: Výroba a skladování v zemích CEE-12“.

„Dostupnost nemovitostí z oblasti průmyslu a logistiky lze v současné době označit za nízkou, dokládá to i míra neobsazenosti, která se na většině trzích pohybuje pod 5 %. Vysoký podíl nové nabídky, která je aktuálně ve výstavbě, je na bázi build-to-suit, standardní spekulativní výstavba v celém regionu slábne. Existuje několik faktorů, které mohou poptávku na trhu ovlivnit, například dopravní dostupnost. Tu má CEE region díky své ideální poloze v samém srdci Evropy a vynikajícímu přístupu k mezinárodní dopravní síti, která navíc v posledních několika letech prošla zlepšením, výbornou,“ okomentovala výsledky průzkumu Dominika Jędrak, ředitelka výzkumu společnosti Colliers pro střední a východní Evropu.

Poptávka po nemovitostech ze sektoru I&L byla v regionu CEE-12 v posledních několika letech silná a byla tažena především odvětvími 3PL, maloobchodu a distribuce, následovanými odvětvími lehké výroby, automobilového průmyslu a rychloobrátkového zboží.

„V důsledku probíhající války na Ukrajině zaznamenaly všechny země CEE-12 v roce 2022 růst cen pohonných hmot, vyšší ceny a nižší dostupnost stavebních materiálů, částečný rozpad dodavatelských řetězců a vysokou míru inflace. To způsobilo prodloužení lhůt výstavby nových průmyslových a logistických projektů a růst nájemného i výnosů. Do konce roku 2022 se však situace ve většině případů začala stabilizovat, ceny pohonných hmot a stavebních materiálů začaly klesat, inflace rostla pomaleji a developeři se začali vracet k větší aktivitě. V současné době si sektor průmyslu a logistiky i přes mírné zpomalení stále vede dobře. Předpokládáme, že v roce 2023 se vrátí do ještě lepší kondice,“ dodala Dominika Jędrak.

Výrobní sektor v CEE-12

Výrobní sektor se v jednotlivých zemích CEE-12 liší. Největší obrat ve výrobním odvětví v roce 2020 patřil Polsku, které se na celkovém objemu zemí CEE-12 podílelo přibližně 38 %, následovala Česká republika (19 %) a na třetím místě bylo Maďarsko (12 %). Z hlediska podílu objemu výrobních zakázek na hrubé poptávce od počátku roku 2018 vede Česká republika s podílem až 36 %.

Nejrozvinutějším výrobním odvětvím v zemích CEE-12 v roce 2020 byl z hlediska obratu automobilový průmysl. V poslední době došlo v regionu CEE-12 k výraznému nárůstu poptávek od zákazníků zabývajících se výrobou baterií používaných v elektromobilech. Tento trend by měl pokračovat i v příštích letech. Druhým odvětvím s nejvyšším obratem ve střední a východní Evropě-12 je výroba potravin.

Zaznamenán byl také zvýšený zájem o výrobní prostory ze strany asijských zákazníků, především z Číny a Jižní Koreje.

Společnost Colliers předpokládá, že výrobní sektor v zemích CEE-12 bude v příštích letech nadále výrazně růst. Důvodem je částečně levnější pracovní síla a nižší sazby nájemného než v západoevropských zemích. Zatímco v západní Evropě začínají pomalu docházet pozemky pro umístění velkých výrobních závodů, země CEE-12 se vyznačují jejich relativně vysokou dostupností. Tendence k nearshoringu, friendshoringu a reshoringu může pozitivně ovlivnit rychlost rozvoje tohoto segmentu v zemích CEE-12.

Země CEE-12 jsou Albánie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Černá Hora, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Slovensko.

Zdroj  :Colliers

Schodek rozpočtu byl v pololetí 215,4 mld. Kč, proti květnu se snížil

Od
Michaela Drábková
-

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo dnes ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun. Vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává ale obezřetná, uvedl premiér Fiala.

Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.

Vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává nicméně obezřetná. V reakci na schodek státního rozpočtu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vyjádření ČTK poskytl tiskový odbor vlády. Podle ministerského předsedy se nic nemění na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje.

„Pokles schodku o 56 miliard je bezesporu dobrou zprávou. Pokles schodku jsme očekávali, nicméně vláda zůstává dál obezřetná. A nic se nemění ani na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje,“ uvedl Fiala. Cílem kabinetu podle něj je, aby se na konci roku deficit co nejméně odchýlil od schváleného rozpočtu. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun. „Přispět by k tomu měly i příjmy z windfall tax a z dividendy ČEZ,“ dodal premiér.

„S premiérem (Petrem) Fialou (ODS) jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.

Stanjura upozornil na to, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl ministr.

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.

Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO a bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová míní, že bez triků není možné na letošek schválený rozpočet dodržet.

Schillerová uvedla, že deficit v polovině roku dosáhl 73 procent plánu, což je nejhorší výsledek v novodobé české historii. Na příjmové straně rozpočtu podle ní přetrvávají problémy s výběrem daní, na výdajové s čerpáním prostředků z končícího programového období EU. Vládě vyčítá nezapočítání prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů, špatně nastavenou windfall tax, chybějící peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) či nemožnost získat prostředky z Modernizačního fondu.

K výraznému zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.

Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil 44,4 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.

Kapitálové výdaje dosáhly v pololetí 79 miliard korun, meziročně se zvýšily o 16,1 procenta. Na financování dopravní infrastruktury šlo 25,5 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.

Hospodaření státu v milionech korun:

leden-červen 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
saldo -68.259 -75.662 -62.856 -71.722 -31.518 1453 22.646 40.645 4620 -5879 -20.683 -195.240 -265.050 -182.960 -215.350

 

Zdroj: Ministerstvo financí

Na poštách je po zrušení poboček většinou klid, někde jsou fronty

Od
Michaela Drábková
-

Na mnoha poštovních pobočkách včera panoval klid, počty zákazníků byly často stejné jako v běžný den před zrušením poboček České pošty. Nespokojení s delší čekací dobou byli dnes ráno klienti, kteří přišli například do pobočky na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti nebo do pobočky na českobudějovickém sídlišti Vltava.

Rušno bylo na brněnské poště u hlavního nádraží. Síť poboček České pošty se od soboty 1. července zmenšila o 300 na 2900 poboček. Ztrátový státní podnik je uzavřel kvůli klesajícímu objemu provozu a úsporám. Mají dosáhnout zhruba 700 milionů korun.

V Uherském Hradišti, kde žije zhruba 24.000 obyvatel, zůstala pobočka na centrálním náměstí jako jediná. Dvě pobočky, ve Štěpnické ulici a ulici Františka Kretze v místní části Mařatice, zanikly. Délka čekání na vyřízení se odvíjela také od typu služeb, kvůli kterým lidé na pobočku v centru Uherského Hradiště přišli. Zatímco někteří čekali kolem 15 minut, starší žena tam strávila téměř hodinu. „Je to hrozné, takhle to nebývalo, ale co se dá dělat,“ řekla dnes žena ČTK. Jeden ze seniorů čekání vzdal. „Mám číslo 618, už jsem tam 20 minut stál a je na řadě číslo 613. Vzdávám to a jedu si vyřídit ověření podpisu někam jinam,“ uvedl muž, který žije ve čtvrti Jarošov.

Fronta asi 20 lidí se vytvořila dnes po 10:00, pár minut po otevření poštovní pobočky, na českobudějovickém sídlišti Vltava. Tato pobočka převzala služby po zrušené poště v obchodním domě Globus. Ve frontě stáli starší lidé i několik rodičů s malými dětmi. „Ježišmarjá,“ reagovala jedna z příchozích při pohledu na frontu, jež se táhla až ke vchodu. Někteří lidé jen nahlédli dovnitř a hned zas odešli. Otevřené byly dvě přepážky ze tří.

Čilý ruch panoval na brněnské poště u hlavního nádraží v obchodním domě Letmo. Otevřené byly všechny přepážky a po poledni čekalo na vyřízení svého požadavku zhruba 30 lidí. Podle toho, co lidé potřebovali, čekali od několika málo minut po deset až 15 minut. Na jaře otevřená pobočka nahradila zavřenou poštu na hlavním nádraží a také sem míří lidé, kteří byli zvyklí chodit na nedalekou pobočku v Orlí ulici. Stejně tak je od 1. července zavřená i zhruba kilometr vzdálená pobočka v ulici Příkop v IBC.

Dost lidí bylo také před 11:00 Na poště v ulici Bohumíra Četyny v Bělském Lese, která je jednou z poboček, jež nadále fungují ve stotisícovém městském obvodě Ostrava-Jih. Jejich množství však nebylo vyšší než v běžný den před zavíráním poboček. Provoz byl plynulý a otevřená byla většina přepážek. Většina lidí při čekání seděla. U jedné ze zavřených poboček, v ulici Dr. Martínka v Ostravě-Hrabůvce, nebyl vidět žádný pohyb. O zavření pobočky neinformuje žádná vyvěšená cedule, lidé to poznají jen ze stažené rolety.

Rovněž na hlavní poště v Liberci zůstávají počty návštěvníků i po zrušení šesti z 12 poboček ve městě stejné. „Čekal jsem pět až sedm minut, jindy to bývá delší,“ řekl dnes ČTK mladý muž, který poštu pravidelně navštěvuje. Na poštu dnes dopoledne přišli i někteří senioři, kterým pobočku v místě bydliště Česká pošta zrušila. „Je to přítěž, hlavně pro nás starší. Musíme teď jezdit sem a co si tady nevyřídíme, to nemáme,“ řekla ČTK důchodkyně, která dříve chodila na pobočku v Machníně. V Liberci Česká pošta zrušila pobočky na Františkově, Kunratické, ve Vesci, na Vápence, v Machníně a Růžodole.

Klid panoval dnes dopoledne u poboček České pošty v Ústí nad Labem. Nápis informující o ukončení provozu byl na pobočce v částech města Brná, Svádov a Klíše. Na dalších pobočkách pošty se podle zjištění ČTK fronty netvořily.

Také v Třebíči na hlavní poště to bylo bez front, otevřené byly tři ze šesti přepážek. Z objektů zrušených poboček ve městě už jsou odstraněny cedule označující provozovnu a její otvírací dobu. Na dveřích zůstaly jen plakáty informující klienty, které pošty v okolí jsou otevřené a kde mají lidé uložené své nedoručené zásilky. V Třebíči se na konci června uzavřely pobočky v Okružní a Demlově ulici, obě byly přístupné přímo z ulice bez prahů a schodů. Zůstalo otevřené jen pracoviště v ulici Marie Majerové se vstupním schodištěm a hlavní pošta v centru města, která je v prvním patře historické budovy včetně přepážky s balíky.

Zdroj  :ČTK

Na evropských letištích v létě hrozí chaos, varoval Eurocontrol

Od
Michaela Drábková
-

Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol varovala cestující před náročným létem. Na mnoha klíčových letištích v následujících měsících očekává přetížení letového provozu.

V Evropě se v příštích osmi týdnech uskuteční přibližně 33.000 letů denně. Jedná se o zhruba osmiprocentní nárůst oproti loňskému létu.

Většinu dnů poznamená „vysoké přetížení“ letového provozu na mnoha důležitých letištích, jako je Remeš, Marseille, Atény či Budapešť, uvedl Eurocontrol. Podobné varování vydal i pro Barcelonu, Brusel, Nikósii, Varšavu a Záhřeb, obzvláště pro nejvíce vytížené dny, jako je pátek a víkend. V důsledku toho mohou být některé lety zpožděné a letadla mohou být nucena létat na delších trasách, aby se vyhnula přetíženým oblastem.

„Letošní léto bude v Evropě náročné, protože máme méně vzdušného prostoru kvůli válce na Ukrajině a vojenským potřebám,“ řekl šéf Eurocontolu Raúl Medina. „Potřebujeme, aby každý sehrál svou roli. Letiště musí mít dostatek personálu, je nezbytné, aby (letové provozní služby) poskytovaly dostatečnou kapacitu a aby letecké společnosti dodržovaly své letové řády,“ dodal.

Předpovědi uskutečněných letů nedosahují čísel z roku 2019, kdy bylo 28. června zaznamenáno 37.228 letů. Od té doby se však situace změnila, jelikož klesl počet letových dispečerů, částečně kvůli pandemii covidu-19 i následným problémům s náborem zaměstnanců. V letošním roce je také větší hrozba stávek.

Zvýšená vojenská aktivita navíc snížila množství dostupného vzdušného prostoru až o 20 procent, uvedl Medina. Některá řídící střediska podle něj kvůli přesměrovaným letům mají mnohem více práce.

Šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willie Walsh minulý měsíc uvedl, že aerolinky mají vážné obavy ohledně řízení letového provozu. Narušení v červnu podle něj také „značně přesáhla to, co je pro toto roční období obvyklé“.

„Máme tu chaotickou situaci, kdy jsme téměř denně svědky stávek řízení letového provozu, což nenarušuje provoz jen ve Francii, ale v celé Evropě, protože to nutí aerolinky, aby přesměrovávaly své lety do jiných zemí,“ uvedl Walsh.

Čelní představitelé letecké dopravy, včetně generálního ředitele společnosti Ryanair Michaela O’Learyho, uvedli, že série stávek dispečerů ve Francii zůstává jednou z největších hrozeb pro letní provoz.

Zdroj  :ČTK

1...403404405...1 151Strana 404 z 1 151

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253