Středa, 11 února, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 409

Dopravní fakulta Jana Pernera přivítá středoškoláky na BIM Akademii

Od
Karolína Vágnerová
-

Středoškoláci se tento týden setkají na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Cílem je letní škola BIM modelování, která láká především studenty stavebních středních škol, kteří se zabývají digitalizací staveb. 

Informační modelování staveb, známé pod zkratkou BIM, je součástí dlouhodobého trendu digitalizace stavebnictví, která má za cíl zefektivnit procesy v rámci celého životního cyklu staveb. Od jejich projektování, přes výstavbu až po jejich užívání a s tím spojenou správou nemovitostí.

Během týdenní Letní školy si středoškoláci vyslechnou přednášky odborníků z praxe a budou se také věnovat pasportizaci stávajících staveb metodou BIM a sběru dat pomocí 3D laserových technologií. „Studenti si vyzkouší praktický sběr dat v terénu jak v exteriéru areálu, tak i ve vybraných objektech kampusu Univerzity Pardubice. Na sběr dat navážou zpracováním mračen bodů jako ideálního podkladu pro zpracování modelu na principu 3D/BIM pasportu stávajícího stavu budov. S tím souvisí potřeba osvojit si modelovací nástroje a efektivní techniky modelování stavebních konstrukcí,“ uvedl Ing. arch. Petr Vaněk, II. místopředseda představenstva spolku Odborná rada pro BIM.

Data, která v rámci pasportizace objektů vznikají, jsou důležitá při plánovaných rekonstrukcích staveb a mohou být cenným modelovým základem při správě nemovitostí. Studenti ale nebudou trávit čas pouze u počítačů, čekají je ukázky nejmodernějších technologií zaváděných do stavebnictví. Uvidí například robotického psa, laserový autonomní skener pro sběr dat ze vzduchu nebo trenažér bagru.

„Studenty středních škol stavebních čeká na Univerzitě Pardubice nabitý týden s bohatým programem. Věříme, že workshopem získané zkušenosti zúročí ve svém dalším studiu například na naší fakultě, kterou budou mít šanci také poznat,“ uvedl děkan Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Libor Švadlenka.

Spolek Odborná rada pro BIM vznikl jako nezávislá platforma pro popularizaci, propagaci a standardizaci pro rozvoj BIM v ČR v roce 2011. Cílem aktivit BIM Akademie je organizování workshopů, přednášek, exkurzí, které mají studenty seznámit s nejmodernějšími technologiemi v oblasti digitalizace stavebnictví.

Zdroj: DFJP

Problémy s financováním železnice v Německu

Od
Karolína Vágnerová
-

Účinná veřejná kontrola výdajů a zisku DB NETZ je nezbytná a není soukromoprávní záležitostí společnosti DB AG anebo jde jen o nepochopení práva obchodních korporací?

Spolkový účetní dvůr dokazuje potřebu skutečných strukturálních reforem v železniční infrastruktuře zaměřených na obecný prospěch. Nebo jde o nepochopení práva obchodních korporací?

V nové zvláštní zprávě Spolkového účetního dvora pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu si auditoři stěžují, že jim Deutsche Bahn AG nedala k dispozici základní dokumenty ke kontrole, která se zabývala správným využitím miliard eur z rozpočtových prostředků. Spolkové ministerstvo dopravy nepřímo podporuje DB AG tím, že doporučuje, aby Spolkový účetní dvůr podal proti DB AG žalobu u správního soudu. Jinými slovy, spolkové ministerstvo vyzývá nejvyšší spolkový úřad, aby donutil největší státem vlastněnou společnost předat spisy soudu, místo aby ji přímo pověřil zástupcem vlastníka a správcem rozpočtu.

Prezident spolku pro spravedlivou osobní dopravu „mofair“ Martin Becker-Rethmann k tomu uvedl: „Celé železniční odvětví se shoduje na tom, že 45 miliard eur na čtyři roky 2024-27, které byly uznány jako dodatečný požadavek koaličním výborem na konci března, jsou naléhavě potřebné k tomu, aby se síť DB vrátila do vysoce kvalitního stavu a rychleji se rozšířila její kapacita. Pro nás je však také samozřejmé, že využívání finančních prostředků musí být naprosto transparentní, navzdory veškerému nezbytnému snížení byrokracie. Předchozí chování Deutsche Bahn AG a ministerstva dopravy je zde naprosto kontraproduktivní. Potřebujeme důvěru politiků a obyvatel, abychom ospravedlnili miliardové financování ekologické železnice.“

Ludolf Kerkeling, předseda představenstva sdružení „GÜTERBAHNEN“ k tomu uvedl: „DB AG se chová jako stát ve státě (rozuměj „s péčí řádného hospodáře s majetkem obchodní korporace“ – pozn.). Pokud prakticky žádný projekt nezůstane bez překročení nákladů, je potřeba namísto mlčení uvést podrobné vysvětlení. Železniční infrastruktura DB má do očí bijící problém s transparentností. Zpráva potvrzuje naši výzvu k bilancování jakožto začátku cesty k železniční infrastruktuře orientované na společné blaho.“

Odmítnutí DB AG vychází z ustanovení zákona o založení DB AG. Na jedné straně ponechává kontrolní práva Účetního dvora v obchodní korporaci přeměněné ze státního podniku, ale na druhé straně kontrolu omezuje například s ohledem na instituce státní správy. V té době (zákon z roku 1993) spolková vláda sledovala cíl, že infrastrukturní divize spolkovou republikou vlastněných Německých drah bude trvale samofinancovatelná po úplném odpuštění historického dluhu. O čtvrt století později je jasné, že je to iluze a tak to i zůstane. Bez financování železniční infrastruktury z veřejných rozpočtů totiž není možné zastavit její chátrání, ani se neuvažuje o rozšiřování a nové výstavbě.

Skutečnost, že Spolkové ministerstvo dopravy (BMDV) nejen nedostatečně kontroluje samotnou DB AG – což Mofair a GÜTERBAHNEN často kritizují – ale také cynicky odkazuje Spolkový účetní dvůr (SÚD) na správní soud, je bezprecedentní událostí.

Zároveň musí všichni odpovědní udělat vše, co je nyní i v budoucnu možné, aby rozptýlili i ty nejmenší pochybnosti o efektivním hospodaření s penězi daňových poplatníků plynoucích na železniční infrastrukturu, které lze očekávat v budoucnu prostřednictvím „maximální transparentnosti“ (podle člena představenstva DB Netz Bertholda Hubera), a aby nedovolili, aby vznikaly nové pochybnosti.

Místo toho zpráva SÚD zasévá obnovené pochybnosti o vůli a kompetenci BMDV efektivně řídit největší státní společnost samotnou. Bohužel to bude pravděpodobně platit i pro budoucnost.

„Kontrola federální vlády prostřednictvím financování“, kterou BMDV zdůrazňuje ve svých současných úvahách, je nevhodná. Více peněz automaticky nevede k lepším výsledkům. Pokud jezdec vysune „zlatou otěž“, kůň kvůli tomu neskočí výš.

Zdroj: ŽESNAD

Přední světový výrobce pneumatik Goodyear míří do moderního distribučního centra v České republice. Nový Panattoni Park Cheb East je již ve výstavbě

Od
Karolína Vágnerová
-
Goodyear, známý americký výrobce pneumatik se 125letou historií, se stane prvním nájemcem v novém průmyslovém areálu Panattoni Park Cheb East.
 

Známý americký výrobce pneumatik se 125letou historií Goodyear se stane prvním nájemcem v novém průmyslovém areálu Panattoni Park Cheb East. Strategická poloha pomůže společnosti zefektivnit její logistický řetězec a snížit uhlíkovou stopu. Výstavbu chebského areálu zahájila developerská společnost Panattoni.

Společnost Goodyear si na základě své strategie udržitelnosti Better Future Framework pronajme dvě nové průmyslové haly. Jednu v České republice v Chebu a druhou ve francouzském Amiens. Ve snaze o dekarbonizaci se společnost zaměřuje nejen na optimalizaci logistiky, ale také na vývoj nových materiálů a technologických postupů.

„Jsem velmi rád, že pro Goodyear budujeme nejmodernější distribuční centrum, které optimalizuje distribuční síť pneumatik ve střední Evropě. Goodyear nedávno představil svou vizi udržitelných pneumatik budoucnosti. S naší budovou nezůstanou pozadu, bude zahrnovat tepelná čerpadla, fotovoltaickou elektrárnu a dobíjecí stanice pro elektromobily. Cíl pro certifikaci BREEAM New Construction je nastaven na úroveň Outstanding,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko.

Provoz v Panattoni Park Cheb East zefektivní přepravu pneumatik směrem k zákazníkům v Česku, Slovensku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale také usnadní přepravu do severských zemí. Goodyear si od zkrácení vzdálenosti mezi distribučními centry a prodejní sítí slibuje nejen zefektivnění procesů a rychlejší dobu dodání pro koncové zákazníky, ale i snížení celkové uhlíkové stopy, které pomůže dosáhnout optimální udržitelná opatření.

Nová hala o podlahové ploše 80 tisíc metrů čtverečních, ve které si Goodyear pronajímá 60 tisíc metrů čtverečních, cílí na nejvyšší hodnocení v rámci certifikace BREEAM New Construction na úrovni Outstanding. Všechny nové objekty v portfoliu Panattoni využívají úsporná opatření s ohledem na spotřebu elektrické energie, vytápění a vody. Nová hala Goodyear není výjimkou. Střecha budovy bude připravená pro instalaci fotovoltaických panelů, úsporné vytápění zajistí tepelná čerpadla a objekt bude také disponovat podzemními nádržemi na šedou vodu. Na venkovním parkovišti budou umístěny nabíjecí stanice pro elektromobily.

Cheb, nabízí výborné dopravní propojení v rámci celé Evropy. V blízkosti se nachází silnice E42, která spojuje Prahu s Norimberkem, a tím poskytuje rychlé spojení s Německem. Navíc je zde také přístup na silnici l/21, která se napojuje na dálnici D5, vedoucí z Prahy do Rozvadova. Výhodou je i dostupnost železničního koridoru z Prahy do Norimberku. Kontejnerový terminál v Hofu je vzdálený pouhých 54 kilometrů od areálu (odtud jezdí přímé vlaky do přístavů v Severním a Baltském moři) a mezinárodní letiště v Karlových Varech má dojezdovou vzdálenost 45 minut. Železniční trať zajišťuje spojení s pohraničními oblastmi Německa a České republiky.

Přemístění aktivit dodavatelského řetězce je důležitým strategickým krokem k dalšímu nastolení odpovědných operací v rámci Goodyear Better Future Framework a zlepšených logistických aktivit go-to-market v regionu EMEA, které umožňuje průmyslový park Panattoni v Chebu.

Zdroj: Reliant

Gotthardský silniční tunel je zavřený, objevila se prasklina v jeho stropu

Od
Karolína Vágnerová
-

Silničáři ve Švýcarsku uzavřeli pro automobilovou dopravu Gotthardský tunel, protože v jeho stropu se objevila prasklina dlouhá 25 metrů. S odvoláním na švýcarskou správu silnic o tom informovala agentura DPA. Není jasné, kdy se auta do tohoto tunelu, který patří v Alpách ke klíčovým dopravním stavbám, budou moci vrátit.

Nedaleko severního vjezdu do tunelu se zároveň ze zatím neznámých příčin uvolnily kusy betonu a spadly na vozovku. Nikomu se nic nestalo.

Tunel spojuje německojazyčnou část Švýcarska s italskojazyčným kantonem Ticino a vede skrz něj důležitá dopravní tepna mezi Německem a Itálií. Uzávěra začala v neděli odpoledne a řidiči kvůli tomu uvázli na několik hodin v zácpách. Objížďka vede přes Gotthardský průsmyk nebo přes San Bernardino. Cesta se tak prodlouží asi o hodinu.

Už několik týdnů nefunguje ani Gotthardský tunel pro osobní železniční dopravu. V první polovině srpna tam vykolejil nákladní vlak. Zatímco nákladní vlaky se na trať vrátily, osobní vlaky jezdí přes takzvanou panoramatickou železnici.

Gotthardský silniční tunel pochází z 80. let minulého století, Gotthardský úpatní tunel pro vlaky byl otevřen v roce 2016.

Zdroj: ČTK

Od roku 2009 v ČR ubylo zhruba 650 železničních přejezdů, další se modernizují

Od
Karolína Vágnerová
-

Od roku 2009 v Česku ubylo zhruba 650 železničních přejezdů, u dalších se zvyšuje zabezpečení. Letos do konce srpna zrušila Správa železnic asi 30 přejezdů a do roku 2030 počítá se snížením počtu přejezdů o dalších 380. Správa železnic to uvedla na dotaz ČTK. Letos je méně nehod na železničních přejezdech než loni, ale zranilo se při nich o 20 lidí více.

V roce 2009 bylo podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy na železniční síti Správy železnic 8274 přejezdů, nyní jich je přibližně 7600. Zvyšuje se také jejich zabezpečení, kdy se o 1200 snížil počet přejezdů, které mají pouze výstražné kříže. O asi 570 na 4269 se zvýšil počet přejezdů vybavených zabezpečovacím zařízením, tedy světelnou či zvukovou signalizací. Přibyly také přejezdy se závorami, k začátku roku jich bylo v České republice 1772, což je o 700 více než v roce 2009.

„Obecně stále platí, že nejbezpečnější přejezd je žádný přejezd,“ uvedl Gavenda. Podle něj má zvyšování bezpečnosti na přejezdech pozitivní dopady na silniční a železniční provoz. „Pro srovnání, v roce 2003 bylo na železničních přejezdech registrováno 288 mimořádných událostí, při kterých zemřelo 67 lidí a dalších 156 se zranilo. Nyní se roční počet střetů na přejezdech pohybuje kolem 150 a dochází ke 30 až 40 úmrtím a 70 až 90 zraněním,“ řekl.

Přejezdy se ruší zejména na lesních a polních cestách a silnicích III. třídy. Rušení přejezdů je podle Gavendy individuální záležitost, neděje se hromadnou formou, ale naopak se každé možné zrušení přejezdu nebo jeho náhrada musí projednat se všemi dotčenými složkami. Dodal, že v lokalitách s vysokou intenzitou dopravy se správa snaží nahrazovat křížení silnice a železnice nadjezdy nebo podjezdy.

Vedle rušení přejezdů Správa železnic také zvyšuje úroveň jejich zabezpečení. Zmodernizování přejezdu s výstražnými kříži na přejezd vybavený zabezpečovacím zařízením se závorami vyjde v průměru na 17 milionů korun, varianta bez závor asi na 12 milionů korun.

Loni investovala Správa železnic do modernizace přejezdů historicky nejvíc, asi 3,1 miliardy korun, přičemž zmodernizovala 233 přejezdů. Letos má v plánu investovat 1,8 miliardy na 130 přejezdů.

Česká republika má proti jiným evropským státům v přepočtu na kilometr trati neobvykle vysoký počet přejezdů, uvedl Gavenda. „Délka tratí je přes 9300 km. Z toho vyplývá, že železniční přejezd je v Česku v průměru zhruba na každém kilometru trati. To je číslo neúměrně vysoké a v jiných evropských státech neobvyklé,“ řekl. Dané je to podle něj velkou hustotou železniční sítě a vysokým podílem regionálních tratí, kde je vyšší počet přejezdů.

Za prvních osm letošních měsíců bylo v Česku 108 střetů na železničních přejezdech, o tři méně než loni, a zemřelo při nich 24 lidí, což je meziročně o dva více. O třetinu více lidí, celkem 81, se při střetech na přejezdech zranilo. Toto číslo ovlivnily zejména dvě srážky vlaků s nákladními vozidly v červnu, při kterých utrpělo zranění dohromady přes 30 osob.

Zdroj: ČTK

Pražský Strahovský tunel bude kompletně opraven za šest miliard Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun. Novinářům to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Přesná podoba dopravních omezení a postup prací bude ještě stanoven. Strahovský tunel je součástí městského okruhu a zprovozněn byl v prosinci 1997.

„Teď jsme 26 let od zahájení provozu a prostě nějaké investice si to žádá. Jeho kondice je naprosto klíčová pro fungování automobilové dopravy ve městě. Oprava tunelu nebude v konfliktu s opravou Barrandovského mostu, až ten bude hotov, tak teprve potom začneme něco dělat v tunelu,“ řekl Hřib.

Opravy se uskuteční ve čtyřech etapách a potrvají zhruba deset let. Silničáři při rekonstrukci zmodernizují veškeré technologie v tunelu, odvodňovací šachty, vymění kompletně vozovky a vylepší i bezpečnostní prvky. Opraven bude také v souvislosti s tím, že funguje rovněž jako kryt obyvatel v případě nutnosti. „Tunel je součástí bezpečnostního systému města,“ řekl Hřib.

Přesný plán postupu prací a stanovení dopravních opatření, a to včetně objížděk, budou silničáři ještě v následujících letech řešit.

Strahovský tunel je součástí vnitřního okruhu, kdy na severu na něj navazuje tunel Blanka a na jihu tunel Mrázovka. O stavbě Strahovského tunelu začalo město uvažovat začátkem 70. let 20. století. Průzkumná štola se začala razit v roce 1979 a stavba byla zahájená v roce 1985. Po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice začal Metrostav razit tunel od jihu a zároveň i ze středu směrem k severu. Úplně proražen byl v roce 1991. Zprovozněn byl 2. prosince 1997.

Zdroj: ČTK

Všechny spoje plzeňské MHD od července nízkopodlažní

Od
Karolína Vágnerová
-

Od začátku července už v Plzni nepotkáte spoj městské veřejné dopravy, který by nebyl bezbariérový. Plzeňské městské dopravní podniky (dále jen PMDP) se po dodání nových moderních tramvají Škoda rozloučí s poslední „vysokou“ soupravou tramvají T3R-P, kde ani jeden vůz není nízkopodlažní. Při té příležitosti je připravena speciální rozlučková jízda na poslední červnové odpoledne. Nejen na dodávku nových tramvají, ale i na bateriové trolejbusy se povedlo získat evropskou dotaci z programu IROP v celkové výši přes 700 mil. Kč.

„Slíbili jsme, že budeme investovat do projektů, které lidé pocítí v každodenním životě, a přesně to děláme. Jsem moc rád, že už nyní můžeme garantovat, že každý spoj, který na zastávku přijede, bude mít minimálně jeden nízkopodlažní vstup. Totální přechod na nízkopodlažní vozy by pak měl být realitou zhruba do dvou let,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Z průzkumů veřejného mínění a z ohlasů od občanů víme, že jejich prvořadým požadavkem na veřejnou dopravu je vedle spolehlivosti také jízdní komfort ve vozech a velmi kvitují to, na jak vysoké úrovni se daří v Plzni vozový park udržovat. Nízkopodlažnost vozů je jeden z klíčových parametrů, které moderní MHD musí splňovat vzhledem k potřebám seniorů, imobilních občanů i maminek s kočárky, jež veřejnou dopravu využívají,“ řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar.

Na nákup nových vozů se povedlo získat evropskou dotaci z programu IROP – nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, kdy v letošním roce dotace pokryla 70 % nákladů na pořízení 8 tramvají 40T, v celkové výši téměř 300 mil. Kč. Ze stejného programu by mělo být hrazeno dalších 5 velkokapacitních tramvají, s jejichž dodávkou se počítá do roku 2025.

 

„V letošním roce postupně přebíráme 10 nových plně nízkopodlažní tramvají Škoda 40T, díky kterým můžeme od 1. července 2023 zaručit 100% nízkopodlažnost u všech našich spojů. To se nám povedlo jako prvnímu českému dopravnímu podniku s tramvajovým provozem,“ říká Jiří Ptáček, generální ředitel PMDP, a dodává: „Trolejbusy jsou v Plzni plně nízkopodlažní od dubna 2018, autobusy pak od září 2019. Jsem rád, že cestujícím můžeme tento komfort nabídnout i u tramvajových spojů.“

„Díky Evropským dotacím se nám daří obměňovat také vozový park trolejbusů. Během 4 let pořídíme za významné pomoci programu IROP celkem 14 standardních vozů 26 Tr a 4 kloubové vozy 27 Tr, které nahradí zastaralé trolejbusy z let 2006–2009,“ uvádí Miroslav Macháň, dopravně provozní ředitel PMDP.

Celkově se z Integrovaného regionálního operačního programu v ČR investovalo do modernizace vozového parku veřejné dopravy více než 8,5 miliardy korun. Peníze pomáhají nejen zvyšovat bezbariérovost vozidel a jejich komfort pro cestující, ale také zlepšovat životní prostředí ve městech.

„Plzeň je skvělým příkladem, jak pomocí evropských peněz zlepšovat život lidí, v tomto případě cestujících hromadnou dopravou. Je zřejmé, že bezbariérové vozy jsou novým standardem,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka sekce IROP z Centra pro regionální rozvoj, které projekty administruje, a dodává: „Pro další období 2021 – 2027 je na rozvoj městské veřejné dopravy připraveno zhruba 7,1 mld. korun, o které si můžou žádat dopravní podniky třeba na nákup tramvají, trolejbusů, elektrobusů a dalších nízkoemisních vozidel.“

Plzeňští dopraváci během letoška vyřadí polovinu tramvají typu T3R-P z celkového počtu 20 kusů. To umožní řadit vozy T3R-P, už jen jako zadní vozy souprav, kde je přední vůz nízkopodlažní. K úplnému vyřazení vysokopodlažních tramvají dojde po dodání dalších 10 kusů tramvají 40T, které jsou očekávány v roce 2025.

Soupravy vozů T3 jezdily v Plzni téměř 48 let a zájemci se s nimi budou moci rozloučit v rámci speciální jízdy soupravy tří spřažených vozů. Ta vyjede v pátek 30. června v 15:00 z točny U Zvonu, kde bude od 14:00 hodin připraven také drobný doprovodný program včetně pamětních jízdenek. Kompletní informace včetně jízdního řádu naleznete na webových stránkách PMDP.

Zdroj: PMDP

Na šumavských lokálkách ubylo v létě proti loňsku přes deset procent cestujících

Od
Karolína Vágnerová
-

Firma GW Train Regio, která provozuje takzvané šumavské lokálky, přepravila v létě meziročně o deset procent turistů méně. Mezi příčiny řadí firma ne příliš ideální počasí a to, že lidé šetří. ČTK to řekl generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.

„Letošní sezona je o něco horší, než byla ta loňská. Vidíme to jak v systému Cyklotrans v autobusové dopravě, tak o to víc se to projevilo v železniční dopravě na tratích pošumavských lokálek. Jsou tam asi dva vlivy: první je, že lidé začínají šetřit, rozmýšlí se, kam peníze investují. Druhý vliv je počasí, neboť cykloturistika je jednoznačně odvislá od počasí. Bohužel ani jeden druh toho letošního – déšť nebo teploty převyšující 34 stupňů – cykloturistice tolik nepřejí,“ řekl Krigar.

Jízdné v autobusech, jež skupina provozuje, před sezonou neměnila. Ve vlacích zdražily jízdenky loni v prosinci. Dopravu na šumavských lokálkách provozuje firma od prosince 2017. Jsou to tratě České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary. Předtím tam zajišťovaly dopravu České dráhy (ČD). Jihočeský kraj zaplatí za služby GW Train Regio za 15 let 2,25 miliardy korun. Roční objem kilometrů je 1,3 milionu. Ve srovnání s ČD kraj podle svého staršího vyjádření ušetří 300 milionů korun. GW Train tam nyní jezdí se 24 vlaky.

Na šumavských lokálkách testuje firma čtyři modernizované vlaky Stadler RS1. Již před časem koupila osm modernizovaných vlaků RS1 švýcarského výrobce Stadler. Zaplatila za ně kolem 400 milionů korun, včetně nutných provozních úprav. Od prosince bude jezdit osm těchto vlaků v Pošumaví na Plzeňsku. Další vlaky Stadler RS1 chce společnost ještě letos koupit. Motorové vozy Stadler RS1 jezdily předtím, než je firma koupila, na lokálních tratích kolem Bodamského jezera na území Německa, Švýcarska a Rakouska. Jsou staré asi 20 let.

Firmě GW Train Regio stouply loni tržby i zisk. Čistý obrat navýšila meziročně o pět procent na 486,1 milionu korun a zisk po zdanění o 29 procent na 9,6 milionu. Firma loni přepravila 1,69 milionu cestujících. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do skupiny GW Jihotrans. „Meziroční nárůst byl o 300.000 cestujících,“ uvedl ředitel.

Firma provozuje regionální osobní železniční dopravu v Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji a také rychlíkovou linku R25 Plzeň – Most. Od konce roku 2023 bude zajišťovat i osobní dopravu v Pošumaví v Plzeňském kraji. Společnost zaměstnává zhruba 270 lidí, z toho asi 180 strojvůdců.

Do skupiny GW Jihotrans patří vedle GW Train Regio i řada autobusových společností, Auta Borek či Tachoservis. Pod Jihotrans spadají i čerpací stanice. Skupina má asi 900 zaměstnanců, 260 nákladních aut, asi 150 autobusů a 45 motorových vlakových jednotek. V roce 2022 měla skupina konsolidovaný obrat 3,46 miliardy korun a konsolidovaný zisk po zdanění přes 200 milionů Kč.

Zdroj: ČTK

Ankara kritizuje USA, že spojují prodej F-16 Turecku a vstup Švédska do NATO

Od
Karolína Vágnerová
-

Ankara kritizuje administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, že spojuje prodej stíhacích letounů F-16 Turecku s ratifikací vstupu Švédska do Severoatlantické aliance v tureckém parlamentu. Turecký prezident Recep Tayyip Edrogan podle agentury Reuters řekl, že to jeho zemi „vážně znepokojuje“.

Erdogan na tiskové konferenci po summitu skupiny G20 v Dillí řekl, že se sešel s Bidenem a že spolu jednali o prodeji F-16 Turecku. Šéf Bílého domu podle něho dal do souvislosti dodávky těchto letounů s postupem Turecka při ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Takový přístup nás vážně znepokojuje,“ uvedl Erdogan.

Turecko, které Švédsku doposud stavělo největší překážky na cestě do Severoatlantické aliance, v říjnu 2021 požádalo o prodej stíhaček F-16 a vybavení pro modernizaci letounů, které už ve výzbroji má. Hodnota obchodu je 20 miliard dolarů (456 miliard korun).

Na okraji červencového summitu NATO ve Vilniusu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg oznámil, že Erdogan předloží švédskou žádost o vstup do vojenského bloku co nejdříve parlamentu a že bude usilovat o její schválení. Den poté poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl, že administrativa bude pokračovat v procesu dodání těchto stíhaček do Turecka po konzultaci s Kongresem.

Ankara obviňuje Švédsko, že poskytuje útočiště radikálům nepřátelským vůči tureckému státu, jde hlavně o členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Erdogan žádá, aby Švédsko vydalo do Turecka údajné ozbrojence PKK a zabránilo konání shromáždění ve prospěch této strany na svém území. Aby vyšlo Turecku vstříc, přijalo Švédsko v červnu zákon, podle kterého je nelegální členství v jakékoliv teroristické organizaci nebo poskytování logistické a finanční pomoci zakázaným skupinám. Stockholm dal nedávno najevo, že doufá, že turečtí zákonodárci schválí jeho žádost o vstup do NATO, až se sejdou na říjnové schůzi.

Švédsko a Finsko přihlášku do NATO podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko a Maďarsko. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl, že Ankara a Budapešť v této věci úzce spolupracují.

Zdroj: ČTK

Pražské letiště je podle hodnocení uživatelů Google pátým nejlepším v Evropě

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště Praha je podle hodnocení uživatelů Google pátým nejlepším v Evropě. Meziročně si o tři příčky polepšilo. Z více než 20.000 uživatelských recenzí mu vyšlo na pětibodové škále hodnocení 4,3. Nejlépe lidé hodnotili istanbulské letiště, naopak nejhůře letiště v Bordeaux. Žebříček nejlepších evropských letišť podle recenzí z dat Google map sestavil portál Holidu.

Oproti loňskému roku se zlepšilo hodnocení pražského letiště o 0,1 hvězdičky a přibylo mu asi 7000 uživatelských recenzí. Lepší hodnocení z evropských letišť získaly letiště v Istanbulu, Aténách, Portu a Curychu. Nejhůře hodnotili uživatelé Google letiště v Bordeaux, vysloužilo si 2,6 hvězdičky z téměř 9000 recenzí. O jednu desetinu lepší hodnocení mělo letiště v Heraklionu.

„Mám radost, že se Letiště Václava Havla Praha dostalo mezi pět nejlepších letišť podle hodnocení uživatelů Googlu. Hodnocení vnímám jako odměnu za snahu všech našich zaměstnankyň a zaměstnanců, kteří na letišti pracují,“ uvedl k žebříčku ředitel letiště Jiří Pos.

Na konci loňského roku se Letiště Praha umístilo na chvostu jiného žebříčku, který zohledňoval včasnost letů, názory zákazníků a letištní restaurace a obchody. Ze 151 letišť skončilo na 141. místě. Letiště Praha se tehdy ohradilo a uvedlo, že například na včasnost příletů nemá letiště žádný vliv.

Na nedávném setkání s novináři Pos řekl, že letiště samo o sobě ve statistikách letos zavinilo 0,16 procenta případů zpoždění. „Dominantním důvodem zpoždění je pozdní přílet, a to ve více než 50 procentech případů zpoždění,“ uvedl.

Z Letiště Praha létají o letním letovém řádu, který platí do konce října, přímé linky do 152 destinací. Letiště chce letos odbavit 13,6 milionu cestujících. Začátkem září překonalo hranici devíti milionů, uvedl Pos na síti X, dříve twitteru. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní z předcovidového roku 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj: ČTK

1...408409410...1 185Strana 409 z 1 185

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253