Snížená viditelnost v obcích může ohrozit chodce. Čím víc jsou vidět, tím lépe.
Téměř sedm let platí povinnost chodců, pohybujících se za snížené viditelnosti mimo obec, mít na sobě prvky z reflexního materiálu. Na bezpečnost chodců za snížené viditelnosti se nejspíš teď obce více zaměří. V souvislosti s rostoucími cenami energií totiž řeší, jak snížit náklady za elektřinu. Ušetřit by mohly například na veřejném osvětlení, a tak je možné, že některé obce začnou svítit méně.
Současná situace na trhu s energiemi nutí přemýšlet o úsporách nejen domácnosti, podniky a firmy, ale také obce. Úspory hledají všude a výjimkou nemusí být ani veřejné osvětlení. Vypínat úplně ho pravděpodobně nebudou, ale snaží se najít způsob, jak náklady na osvětlení ulic snížit. Mnohé obce zkoušejí solární lampy, mění stávající zdroje světla za úspornější a možná, že v pozdních nočních hodinách bude veřejné osvětlení svítit méně. V souvislosti s tím se nabízí otázka, jak zajistit bezpečnost chodců v obci za snížené viditelnosti. Důležité je, aby byli více vidět.
Už od února roku 2016 platí povinnost chodců mimo obec mít na sobě za snížené viditelnosti prvky z reflexního materiálu. Zákon doslova praví: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“ Co to vlastně je snížená viditelnost vysvětluje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák: „Je to situace, kdy účastník silničního provozu na silnici dostatečně zřetelně nerozezná jiná auta, osoby, zvířata nebo předměty na silnici. Jde především o čas od soumraku do svítání, nebo pak za mlhy, sněžení, hustého deště nebo i v tunelu.“ Mimo obec většinou veřejné osvětlení není a nutnost upozornit na sebe jako chodce je logická.
Od zavedení povinnosti se podle statistik úmrtnost chodců mimo obec snižuje. Zatímco v roce 2017 došlo k 27 usmrcení chodců mimo obec za snížené viditelnosti, v roce 2021 to bylo o 9 méně. Statistiky dále uvádějí, že nejčastěji dochází ke smrtelnému zranění chodce v noci, za nezhoršené viditelnosti, tedy bez mlhy, hustého deště nebo sněžení. „Můžeme jen usuzovat, že za tím může být menší ostražitost řidičů, kteří v případě zhoršené viditelnosti více sledují komunikaci, i možnost, že chodci za jasné noci nepovažují za nutné nosit reflexní prvky,“ zamýšlí se Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti. Jen pro dokreslení účinnosti zavedené povinnosti si nabízíme ještě jednu statistiku. V roce 2017 došlo k usmrcení chodce mimo obec ve 30 případech, z toho v 27 za snížené viditelnosti (celkem v obci i mimo 101 usmrcených chodců). O čtyři roky později, v roce 2021 došlo k usmrcení chodce mimo obec ve 26 případech, z toho za snížené viditelnosti k 18 případům (celkem v obci i mimo 90 usmrcených chodců).
S možným omezením veřejného osvětlení v obcích se tak částečně problém s viditelností chodců přesouvá do obcí. „Tmavé oblečení není ideální ve chvíli, kdy jdu podél silnice za snížené viditelnosti a je jedno, jestli je to ráno, večer nebo za mlhy. Je třeba mít na paměti, že je nutné být vidět. Zákon sice neříká abychom v obci nosili reflexní prvky, ale se snížením viditelnosti v důsledku možného omezování veřejného osvětlení je i v obcích nutné dbát na svou bezpečnost,“ upozorňuje Markéta Novotná. Chodec v tmavém oblečení je pro řidiče viditelný ve tmě, bez snížené viditelnosti způsobené třeba mlhou, na 18 metrů. V bílém oblečení pak na 55 metrů a v reflexním až na 200 metrů. To už je pro řidiče dostatečná vzdálenost na to, aby stihl zareagovat ať už tím, že se chodci vyhne nebo včas a bezpečně zabrzdí.
Reflexní prvky zákon nedefinuje, stejně jako jejich počet či rozměr. Mohou to být jakékoliv prvky s reflexní úpravou. Například přívěsky, reflexní šle, reflexní páska nebo nášivky, které jsou viditelné pro ostatní účastníky silničního provozu. Nejvhodnějším řešením pro chodce na silnici je reflexní vesta, nebo reflexní páska. Ta by měla být minimálně 3 cm široká a umístěná tak, aby byla vidět ze všech stran. Podle Markéty Novotné z Týmu silniční bezpečnosti platí jednoduché pravidlo: „Čím větší reflexní plocha, tím bude chodec lépe vidět. Reflexní pásku je dobré umístit na konec rukávu v oblasti zápěstí. Pohyblivý prvek bude pro řidiče zřejmější.“ Reflexní pásku je možné umístit i na nohu ideálně nad kotník. „Světlomety aut svítí k zemi a páska u kotníku je to první co řidič uvidí. Jak se kužel světla zvedá uvidí posléze i samotného chodce. Pokud je k dispozici pouze jedna páska, pak ji doporučuji umístit na ruku. Je nesmyslné připnout si jí na popruh kabelky, kde ho pak nechtěně překryjete rukou,“ doplňuje Jan Polák.
Na bezpečnou viditelnost zranitelných účastníků silničního provozu upozorňuje Tým silniční bezpečnosti i v rámci projektu Markétina dopravní výchova. Dětem připomíná zásady v pracovních listech, časopisech nebo například v animovaném výukovém spotu. Jeden takový je právě věnovaný i viditelnosti chodců. „Děti jsou často označeny reflexními prvky i nevědomě. Jejich oblečení již spoustu prvků má přímo našito. Stejně tak aktovky jsou doplněny o bezpečnostní prvky – ty reflexní. Učíme děti už od školkových let, jak důležité je v provozu být vidět. K tomu nám slouží i například pokus v tzv. temné komoře,“ uzavírá Novotná.
Program Neumírej zbytečně realizujeme v rámci projektu Markétina dopravní výchova, který je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů a podporován řadou partnerů jako Platforma Vize 0, z.ú., Škoda Auto, a.s. nebo Marius Pedersen a.s. Více o projektu, jeho výstupy, materiály a další naleznete na www.dopravnivychova.cz.
