Komise zahájila právní kroky proti 11 členským státům a vyzývá je, aby urychlily provádění směrnice o jednorázových plastech s cílem snížit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí a lidské zdraví. Belgie, Dánsko, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko neoznámily Komisi opatření nezbytná k zajištění úplného provedení směrnice.

Plastové výrobky na jedno použití se hromadí v našich mořích a oceánech a na našich plážích. Je pravděpodobnější, že skončí v našich mořích, než jejich opakovaně použitelné alternativy, protože jsou použity pouze jednou nebo na krátkou dobu, než jsou vyhozeny. Plasty jsou sice praktickým, užitečným a cenným materiálem, ale jejich odpad škodí životnímu prostředí a má negativní dopad na naše hospodářství. Více než 80 % odpadu z moří a oceánů tvoří plasty. Způsobuje škody na životním prostředí, zejména přímé škody na mořských živočiších a ptácích, a po rozpadu na mikroplasty může kontaminovat i lidský potravní řetězec. Negativní dopad plastového odpadu na hospodářství se projevuje v odvětvích, jako je cestovní ruch, rybolov a lodní doprava.

V rámci Zelené dohody pro Evropu navrhla Komise politiky a opatření pro oběhové hospodářství, v němž se plasty používají udržitelněji, znovu se používají a recyklují, čímž se snižuje množství odpadu a znečištění i náklady na čištění Směrnice o plastech na jedno použití je klíčovým prvkem strategie Komise pro plasty a akčního plánu pro oběhové hospodářství, neboť podporuje výrobu a používání udržitelných alternativ, které zamezují znečišťování moří. Přispívá rovněž k ambici EU dosáhnout „nulového znečištění“ ve prospěch veřejného zdraví, životního prostředí a klimatické neutrality. Jejím cílem je snížit množství plastového odpadu v moři do roku 2030 nejméně o 50 %.

Uplatňování směrnice o jednorázových plastech

Směrnice vstoupila v platnost 3. července 2019 a členské státy měly dva roky na její transpozici do vnitrostátního práva, aby se povinnosti z ní vyplývající mohly začít uplatňovat v praxi. Ne všechny členské státy však směrnici ve stanovené lhůtě provedly.

Pokud členský stát nepřijme opatření k úplnému začlenění ustanovení směrnice EU do svého vnitrostátního práva před uplynutím transpoziční lhůty, nemohou občané využívat výhod a práv z ní vyplývajících.

V lednu 2022 Komise zahájila řízení pro porušení povinnosti a nejprve zaslala výzvy 16 členským státům, které dosud plně neprovedly směrnici o jednorázových plastech do vnitrostátního práva. Jeden z těchto 16 případů (týkající se Španělska) byl uzavřen v rámci červencového řízení o nesplnění povinnosti a čtyři další byly uzavřeny dnes (týkající se Kypru, Litvy, Lucemburska a Slovenska), neboť byla přijata nezbytná opatření. Dvě řízení čekají na analýzu sdělených opatření (týkající se České republiky a Malty). Současně stále chybí úplná transpoziční opatření pro Belgii, Estonsko, Irsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko, a proto se Komise rozhodla zaslat těmto zemím odůvodněná stanoviska. Dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na odpověď a přijetí nezbytných opatření. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie a navrhnout uložení finančních sankcí.

Dánsko a Francie původně uvedly, že sdělily úplná prováděcí opatření, ale po analýze Komise zjistila, že některá ustanovení chybí. Rozhodla se proto zaslat těmto dvěma členským státům formální výzvy. Francie a Dánsko mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a zjednaly nápravu, jinak se Komise může rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Souvislosti

Cílem prováděcích opatření, která dnes Komise přijala, je chránit občany a životní prostředí před znečištěním plasty a zároveň podporovat růst a inovace. Podporují přechod k udržitelnějšímu a oběhovému hospodářství a pomáhají evropským podnikům a spotřebitelům dostat se do celosvětové špičky ve výrobě a používání udržitelných alternativ, které zamezují znečišťování moří a oceánů, a řeší tak problém s globálními dopady.

Klíčová opatření, která musí členské státy přijmout podle směrnice o jednorázových plastech, jsou následující:

zabránit uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, pokud jsou snadno dostupné a cenově přijatelné udržitelné alternativy. To se týká deseti nejčastějších jednorázových plastových odpadů, které se vyskytují na evropských plážích: vatových tyčinek, příborů, talířů, brček a švihadel, balónků a stonků balónků, kelímků, nádob na potraviny a nápoje, cigaretových nedopalků, plastových tašek, sáčků a obalů, vlhčených ubrousků a hygienických potřeb. Spolu s rybářským náčiním tvoří 70 % veškerého odpadu v mořích EU.

Snižte spotřebu nádob na potraviny a kelímků a propagujte jejich opakovaně použitelné alternativy. Zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobců plastových výrobků na jedno použití. To zajistí, aby výrobci hradili náklady na sběr odpadu, shromažďování údajů, podávání zpráv a čištění odpadu z těchto výrobků.
Do roku 2029 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví na nápoje, například prostřednictvím zálohových systémů. Kromě toho budou platit požadavky na konstrukci výrobků: nápojové lahve budou muset obsahovat minimální množství recyklovaného plastu a uzávěry a víčka nápojových obalů k nim budou muset zůstat připojeny.

Zavedení požadavků na označování jednorázových kelímků, hygienických výrobků a tabákových výrobků. Aby se zabránilo negativním dopadům litteringu, musí být veřejnost informována o přítomnosti plastů ve výrobku a o tom, jak s nimi správně nakládat.

Výrobci rybářského náčiní obsahujícího plasty budou muset nést náklady na sběr odpadu z přístavních příjmových zařízení, jeho přepravu a zpracování. Rovněž ponesou náklady na osvětovou činnost.

Konkrétní cíle stanovené směrnicí:

Zajistit oddělený sběr 77 % plastových lahví do roku 2025 – do roku 2029 se zvýší na 90 %.
Zaručit 25% podíl recyklovaného plastu v PET nápojových lahvích od roku 2025 a 30% podíl ve všech plastových lahvích od roku 2030.V rámci řízení o nesplnění povinnosti zakotveného ve Smlouvách EU může Komise zahájit řízení proti členským státům, které neprovedou směrnice do vnitrostátního práva řádně a včas.

Environmentální pravidla jsou stanovena s cílem zabránit škodlivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí a odrážejí nejnovější zdravotní a technické údaje. Nedostatečné provádění právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí způsobuje společnosti environmentální, hospodářské a sociální náklady a vytváří nerovné podmínky hospodářské soutěže pro hospodářské subjekty.

Zdroj : SYBA

DPP