Domů Blog Strana 444

Ryanair přidá na pražské letiště čtvrté letadlo a spustí šest nových linek

Nízkonákladový dopravce Ryanair přidá na zimní sezonu na pražské letiště čtvrté letadlo a spustí šest nových linek. Dohromady bude obsluhovat 27 tras. Navýší i frekvence stávajících linek. Dopravce letos na pražském letišti plánuje přepravit 2,4 milionu cestujících, což je stejně jako před covidem-19. Zástupci společnosti to uvedli na setkání s novináři.

Nově bude Ryanair v zimě z Prahy létat do Katánie, East Midlands, Gdaňsku, Malagy, Sevilly a Tirany. Zároveň navýší počet frekvencí u dalších 12 spojů, například do Barcelony, Madridu, Paříže či Říma.

Do své základny na pražském letišti přidá společnost čtvrté letadlo, což podle ní představuje investici ve výši 100 milionů dolarů (v přepočtu asi 2,3 miliardy korun). Před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019 měl dopravce v Praze pět letadel. Firma uvedla, že novým letadlem vytvoří 30 pracovních míst.

V roce 2019 přepravil Ryanair v Praze asi 2,4 milionu cestujících. Podle jeho zástupců nyní dopravce v celé Evropě přepravuje asi o 30 procent více cestujících než před covidem-19, takže růst na pražském letišti považuje za slabý. Na Letišti Praha je Ryanair druhým nejsilnějším dopravcem po Smartwings.

„Letiště Praha má z rozšiřování aktivit společnosti Ryanair v Praze o nové destinace a další bázované letadlo velkou radost. Zejména nás těší, že růst pokračuje i v zimní sezoně a cestující budou mít větší možnost výběru přímých letů na naše letiště a z něj,“ uvedl výkonný ředitel Rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč.

„Ryanair těší, že může pražským zákazníkům v zimě nabídnout ještě širší výběr a nižší tarify díky 27 linkám včetně šesti velice zajímavých nových tras,“ uvedl zástupce Ryanair Jason McGuinness.

Novinky na zimní sezonu nedávno představil i dopravce Smartwings. V zimním letovém řádu nabídne z českých letišť přímá spojení do více než 20 destinací. Z Prahy například do Dubaje, Španělska, na Kanárské ostrovy či nově do turecké Antalye. Na letištích v České republice má podle mluvčí Vladimíry Dufkové nyní 25 bázovaných letadel. ČSA, které spadají do skupiny Smartwings, budou od října létat i do arménského Jerevanu.

Letiště Praha za první pololetí letošního roku odbavilo 5,8 milionu cestujících, meziročně zhruba o 36 procent více. I přes meziroční růst letiště nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Podle Řízení letového provozu ČR vzrostl provoz v prvním pololetí o 12,2 procenta na 268.765 letů. Pražské letiště z nich obstaralo asi 52.000, meziročně asi o 16 procent více.

Zdroj: ČTK

V Detroitu začal mezinárodní autosalon, zastiňuje ho hrozba stávky v odvětví

V Detroitu dnes začal mezinárodní autosalon, veřejnosti se jeho brány otevřou v sobotu. Výstava dlouhodobě patří ke klíčovým událostem v americkém automobilovém sektoru, letos ji nicméně zastiňuje hrozba stávky v odvětví, píše list The Wall Street Journal.

Odborový svaz pracovníků v americkém automobilovém sektoru United Auto Workers (UAW) nyní hrozí stávkou v automobilkách General Motors, Ford Motor a Stellantis, pokud nebude včas dosaženo nové kolektivní dohody pro zhruba 146.000 pracovníků v USA. Platnost nynější čtyřleté dohody vyprší již ve čtvrtek. Stávka by podle listu The Wall Street Journal mohla nejméně v jedné z trojice automobilek začít již v pátek.

Detroitský autosalon bude v letošním roce stejně jako loni mnohem skromnější než v dřívějších dobách. V letech 2021 a 2020 se výstava vůbec nekonala kvůli pandemii covidu-19. Již před pandemií se přitom začala projevovat tendence automobilek omezovat účast na podobných výstavách. Firmy se čím dál častěji prezentují prostřednictvím vlastních akcí a sociálních médií, píše The Wall Street Journal.

V Detroitu by se letos podle listu mělo objevit pouze 15 automobilových značek, a to převážně od firem General Motors, Ford Motor a Stellantis. To představuje méně než polovinu ve srovnání se situací před deseti lety. Očekává se odhalení pouze šesti nových modelů, zatímco na minulých výstavách to často bývalo přes 40 nových modelů, píše The Wall Street Journal.

Zdroj: ČTK

Počet aut v Česku za pololetí vzrostl o 102.000 na 6,53 milionu

Počet osobních aut na českých silnicích letos za první pololetí vzrostl o 102.000 na 6,527 milionu. Více než 3,4 milionu aut, tedy přes 52 procent, bylo ve věku vyšším než 15 let. Třetina vozů je pak více než dvacetiletých. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

„Nejsilněji zastoupenými ročníky osobních automobilů v centrálním registru vozidel jsou roky 2002 až 2012 s celkem 2,7 milionu vozů. Nejmladší osobní automobily, tedy vozy s datem první registrace v letech 2020 až 2023, jsou zastoupeny pouze zhruba deseti procenty,“ uvedl nezávislý analytik Antonín Šípek.

Nejpřísnější normu Euro 6 plní podle Šípka přibližně přes 25 procent vozidel, normu Euro 5 necelých 20 procent a normu Euro 4 a nižší více než 54 procent osobních automobilů. Žádnou normu Euro vykazuje přibližně devět procent aut v registru.

Nejvíce registrací má domácí Škoda s 2,173 milionu vozů a průměrným stářím 17 let, následují značky VW s 689.748 vozy a věkem 14,6 roku a Ford se 427.257 vozy v registru a průměrným stářím 15,9 roku. Tyto tři značky dohromady tvoří přes polovinu vozového parku osobních automobilů v ČR.

Zdroj: ČTK

DPP podal trestní oznámení kvůli vydírání členů hodnoticí komise v tendru na druhý úsek metra D

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) podal na Vrchní státní zastupitelství trestní oznámení v souvislosti s pokusem o vydírání členů hodnoticí komise ve veřejné zakázce na zhotovitele stavby druhého úseku metra D od stanice Olbrachtova po Nové Dvory. Neznámý pachatel se pod smyšleným jménem snažil svým nátlakem a vyhrožováním sjednat ve prospěch sdružení vedeného společností PORR výhodu při vyhodnocování podaných nabídek. DPP pevně věří, že orgány činné v trestním řízení tento případ důkladně prošetří a pachatele odhalí.

 

V zadávacím řízení na zhotovitele stavby druhého úseku metra D podaly nabídky tři subjekty. Vítězem veřejné zakázky se stalo sdružení vedené společností Subterra. Současně bylo ze zadávacího řízení vyloučeno sdružení vedené společností PORR z důvodu, že jeho nabídka obsahovala zásadní nedostatky, které DPP z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek a s péčí řádného hospodáře nemohl akceptovat. O vítězi i vyloučení jednomyslně rozhodlo pětičlenné představenstvo na základě jednomyslného doporučení jedenáctičlenné hodnotící komise.

Výběru vítěze zadávacího řízení ale předcházelo jednání neznámého pachatele připomínající praktiky devadesátých let. Některým členům hodnotící komise totiž v době před závěrečným jednáním dorazily ze stejné adresy pod stejným smyšleným jménem výhružné e-maily, jejichž snahou bylo ovlivnit výsledek zadávacího řízení ve prospěch vyloučeného uchazeče. V e-mailech jejich tvůrce mimo jiné vyhrožoval členům hodnotící komise, že pokud budou hlasovat pro vyloučení sdružení PORR, spáchají zločin obřích rozměrů, skončí ve vězení a budou splácet případnou škodu.

„Očekávali jsme, že o tuto zakázku stavební společnosti svedou velkou bitvu. Místo toho, aby probíhala férová soutěž, je vyvíjen nátlak na členy představenstva DPP, dozorčí rady DPP či radní HMP, a dokonce se neznámý subjekt neštítí vyhrožovat samotným členům hodnotící komise. Takové praktiky jsou pro nás naprosto nepřípustné a považujeme je za pokus o ovlivňování veřejné zakázky,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Proto DPP v této věci podal k Vrchnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení na neznámého pachatele. Pevně věříme, že se orgány činné v trestním řízení případ důkladně prošetří a podaří se jim pachatele odhalit.“

„Byli jsme naprosto v šoku, když jsme se dozvěděli, jakým způsobem je zaměstnancům DPP vyhrožováno, a pod jakým tlakem museli být. To prostě nemá obdoby. Stavební sektor je při získávání zakázek agresivní sám o sobě, ale takový způsob zastrašování je naprosto nepřijatelný,“ říká Roman Slanina, místopředseda dozorčí rady DPP a předseda základní odborové organizace Dopravní podnik Elektrické dráhy a dodává: „Odbory stojí a vždycky budou stát za zaměstnanci DPP. Zvláště pak, že i přes jejich zastrašování, udělali rozhodnutí, které nebylo výhružkami ovlivněno.“

DPP vždy postupuje striktně podle zákona o zadávání veřejných zakázek a v souladu s povinností péče řádného hospodáře. Stejně tomu bylo i v tomto případě a DPP si za svým rozhodnutím o vyloučení sdružení vedeném společností PORR ze zadávacího řízení pevně stojí. „V souvislosti s touto zakázkou máme zároveň informace z trhu o plánované negativní mediální kampani vůči DPP a některým vybraným osobám, nicméně věřím, že se nakonec nepotvrdí. V opačném případě se jim budeme bránit právní cestou,“ uzavírá Petr Witowski.

Zdroj: DPP

Zalando Logistics slaví výročí

Tři německá logistická centra Zalanda oslavila v srpnu výročí uvedení do provozu.

Logistika je součástí DNA společnosti Zalando stejně jako móda a technologie. Právě zaměstnanci logistiky Zalando zajišťují, že přibližně 51 milionů zákazníků Zalanda obdrží každý den rychle a spolehlivě své zásilky. Společnost Zalando má evropskou logistickou síť, která zahrnuje dvanáct pracovišť v sedmi zemích, jež se zaměřují především na vyřizování objednávek zákazníků. Tři z těchto logistických center se nacházejí v Německu, ve městech Erfurt, Mönchengladbach a Lahr. Každé z nich bylo oficiálně otevřeno ve stejný den, 1. srpna, a každoročně společně slaví své narozeniny. Erfurt je nejstarší pobočkou prodejce a slaví jedenáct let, následuje Mönchengladbach, který letos slaví desáté narozeniny. Pobočka Zalando v Lahru ve Schwarzwaldu je v současnosti nejmladší ze všech německých poboček a je jí sedm let.

Zaměstnancem od samého počátku

„Bylo mi jasné, že v Mönchengladbachu budujeme obrovský areál,“ říká Jens Karnstädt, který nastoupil v roce 2013 jako jeden z prvních 85 zaměstnanců logistického centra v Severním Porýní-Vestfálsku. „Věděl jsem, že tohle je moje šance, jak se prosadit.“ A tak Jens, tehdy vedoucí týmu, pomáhal stavět první kancelářské stoly. Od té doby se stal vedoucím provozu a je zodpovědný za více než 80 zaměstnanců.

To, co začalo v roce 2008 s regály ve společném berlínském bytě, dnes pokrývá logistickou plochu o rozloze více než milionu metrů čtverečních po celé Evropě. Jen dopravní technika Zalanda v Erfurtu, Mönchengladbachu a Lahru měří dohromady asi 400 kilometrů. To zahrnuje všechny dopravníkové pásy a stroje, které přepravují zboží a balíky přes logistická centra.

Jens Karnstädt. Foto: Zalando SE

Cesta fashion výrobku

Od objednávky až po dodání prochází zboží několika odděleními v jednom z logistických center, než může být odesláno zákazníkům: Nejprve zaměstnanci v oddělení příjmu zboží přijmou dodané zboží na paletách a odvezou je do tzv. receiveru. Tam je každému výrobku přidělen vlastní čárový kód Zalando, pomocí něhož je možné jej jednoznačně přiřadit. Odtud je zboží v oranžových krabicích převezeno do prostoru, kde je uskladněno. Rychloobrátkové položky se přepravují přes logistické centrum přes třídič pytlů, kde se ukládají přímo do těchto pytlů. Když zákazník zadá objednávku, jsou položky odebrány z regálů nebo pytlů, shromážděny a přepraveny do oblasti třídění nebo balení, kde jsou výrobky přiřazeny k jednotlivým objednávkám a zabaleny k expedici. Poté hotové balíky putují do expediční oblasti, kde jsou připraveny k přepravě.

Pohled do zákulisí

Německá logistická centra Zalando se pravidelně účastní akcí, které zájemcům ukazují 130 000 m2 logistického střediska.

„Letos na jaře jsme společně s kolegy z Erfurtu a Lahru mohli po přestávce spojené s pandemií konečně opět otevřít dveře studentům, místním partnerům a potenciálním zájemcům,“ říká Sarah Schmitz, týmová asistentka a organizátorka „Dne dodavatelského řetězce“ ve skladu v Mönchengladbachu. „Rádi nabízíme návštěvníkům možnost nahlédnout do zákulisí a vysvětlit jim, odkud jejich zásilky vlastně pocházejí.“

Zdroj: Reliant

STEM/MARK: Češi vnímají nezastupitelnost vesmírných technologií, a to i přesto, že o nich vědí velmi málo

Srpnový výzkum agentury STEM/MARK zjišťoval postoj české veřejnosti ke kosmickému průmyslu a vesmírným technologiím. Celým výzkumem se prolíná relativně nízká míra informovanosti populace o vesmíru. Ačkoli vesmírné technologie jsou pro nadpoloviční většinu dotázaných atraktivní téma, nedostatek informací se ukazuje jako hlavní překážka pro pochopení problematiky.

 

Nadpoloviční většina dotázaných (56 %) si uvědomuje, že se bez vesmírných technologií neobejde. Podpora přitom roste se vzděláním a zájmem o problematiku, ale klesá s přibývajícím věkem. Ukazuje se také, že “závislost“ na kosmických technologiích prakticky nesouvisí se zájmem o ně. I lidé, kteří dění v kosmickém průmyslu aktivně nesledují si jsou vědomi toho, že vesmírné technologie jsou všude kolem nás a náš každodenní život je na nich doslova závislý. Družicemi jsou dnes například řízeny informace o aktuálním čase v mobilním telefonu, předpověď počasí, a dokonce i ovoce a zelenina je dnes pěstována s nápovědou družic, které zemědělci využívají k přesnému určení vhodného času sklizně. Díky komunikačním družicím můžeme také využívat internet skoro kdekoli na planetě, telefonovat i z těch nejméně dostupných míst nebo sledovat v přímých přenosech sportovní události.  Kromě řady těchto výhod zlepšuje využití vesmíru výrazně naši schopnost předvídat hrozby a rychleji, efektivněji a přesněji reagovat na případné krize s cílem jim předejít.

 

Pro zkušené investory může být investice do space atraktivní

 

„Ačkoli se vesmírné technologie ukazují jako důležité téma, povědomí o tom, co se v kosmickém průmyslu děje, lidem chybí. Nejsou tak mnohdy schopni odpovědět na otázky týkající se například ničení kosmického odpadu nebo jaká pravidla je potřeba nastavit pro privatizaci vesmíru,” říká Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK. Nedostatek informací se odráží také při pohledu na investiční příležitosti v kosmickém průmyslu. Neznalost problematiky vnímá jako hlavní investiční překážku téměř 62 % respondentů. Z průzkumu také vyplynulo, že mužům připadá investice do vesmíru atraktivnější třikrát častěji než ženám. O samotných možnostech podnikání či investování v kosmickém průmyslu pak mají větší představu pouze lidé, kteří se o kosmické technologie aktivně zajímají, kterých ale není ani 10 % z celkového počtu respondentů. Ukázalo se také, že lidé, kteří mají o investice aktivní zájem, je hodnotí jako viditelně méně rizikové.

 

Těžbu surovin ve vesmíru podporuje více než polovina dotázaných – musí být ale dostupná, legální a finančně efektivní

Optimistický pohled zaujímají lidé při otázkách týkajících se osídlování vesmíru. Možnost kolonizace Marsu nevylučují dvě třetiny respondentů. Nadpoloviční většina (65 %) z nich věří, že kolonizace se uskuteční do 50 let a bude probíhat prostřednictvím stavby základen. I přesto, že osídlování Marsu jsou lidé naklonění, kosmickou turistiku nepovažují za příliš pravděpodobnou. V populaci mají takové cesty do vesmíru přibližně vyrovnaný počet podporovatelů i odpůrců. Zatímco mladí více touží po kosmické turistice či procházce po Měsíci, lidé ve středním věku po možnosti vidět Zemi z jiného úhlu pohledu.

Jako stejně kontroverzní téma se jeví komerční využití vesmíru a jeho industrializace. I proto převládá názor, že v otázkách nakládání s vesmírem by měla panovat shoda napříč celým světem. Monetizaci vesmíru častěji podporují lidé s aktivním zájmem nebo potenciální investoři. Nadpoloviční shoda naopak panuje v otázce těžby surovin ve vesmíru. Měla by být ale dostupná, legální a finančně efektivní. S tím souvisí i nastavení určitých globálních pravidel.

Parametry výzkumu

 Výzkum byl realizován agenturou STEM/MARK metodikou online dotazníkového šetření od 27. července do 7. srpna 2023 na Evropském národním panelu (https://www.narodnipanel.cz/). Cílovou skupinu tvořilo 518 respondentů z České republiky ve věku 15 až 64 let ve struktuře internetové populace.

report_kosmicky_prumysl_srpen2023_SM

Zdroj: STEM/MARK

Škoda Classic Tour 2023: Jubilejní 10. ročník

Jubilejní 10. ročník jízdy zaměstnanců automobilky Škoda s jejich historickými vozy a youngtimery Škoda Classic Tour proběhl v sobotu 2. září s rekordní účastí 218 posádek. Škodováci z výrobních závodů v Mladé Boleslavi, Kvasin i Vrchlabí v dobových vozech vyrobených před rokem 1993 absolvovali trasu dlouhou 135 km, jejíž součástí byl i průjezd dvou výrobních hal přímo v mladoboleslavském závodě.

Škoda Classic Tour si za deset let své existence vydobyla pevné místo nejen v rámci veteránských akcí v České republice. Zúčastnit se jí mohou zaměstnanci automobilky s vlastními vozy všech značek, vyrobenými do roku 1993. Akce v sobě spojuje pohodovou atmosféru rodinného setkání příznivců dobové techniky se zážitky z klasické setinové rallye, jejíž měřené úseky je nutné zajet s minimální odchylkou od předepsaného času – za 0,01 s se uděluje 1 trestný bod. Letos šlo o tři takové „erzety“, doplněné o jednu tajnou, která nebyla uvedena v roadbooku rallye.

Do letošního, v pořadí již 10. ročníku Škoda Classic Tour se přihlásilo 218 posádek. Nejstarším automobilem byla Tatra 57 z roku 1934, následovaná vozem Aero 50 Roadster (1937) a Škodou Superb 3000 OHV (1939). Vedle převládajících škodovek bylo k vidění pestré spektrum dalších značek. Nadšení pro techniku a automobily bylo znát z mnoha dokonale renovovaných vozů, ale i řady pečlivě udržovaných „patinovek“ s důrazem na originalitu všech detailů.

Trasa Škoda Classic Tour byla dlouhá 135 km. Po startu od Škoda Muzea v Mladé Boleslavi následoval mezi účastníky velmi oblíbený průjezd výrobním areálem automobilky. Letos se podívali na zkušební testovací polygon kvality modelů Fabia, Kamiq a Scala, projeli přímo uprostřed linek Lisovny a Svařovny, před montážní halou na výrobu modelu Enyaq a Octavia byl pro všechny posádky s jejich veterány připravený efektní fotopoint s budoucími generacemi vozů Superb a Kodiaq – pochopitelně ještě v maskovací kamufláži.

Následoval průjezd malebnou krajinou Českého ráje a Hruboskalska do Semína, k největšímu doloženému keltskému hradišti v Česku. Odtud vedla druhá etapa na výhled pestrými úseky v okolí Sobotky, Dolního Bousova až do Jabkenic k památníku Bedřicha Smetany, jenž zde strávil posledních 9 let svého života. A právě motiv ze Smetanovy Vltavy je dnes zvukovým logem automobilky Škoda. Po zastávce v cukrovaru v Dobrovicích už na posádky čekala pomyslná cílová rovinka v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, včetně efektních letových ukázek strojů z tamních sbírek.

Celkovým vítězem 10. ročníku Škoda Classic Tour se stal Denis Šefara s vozem Toyota Supra GTE z roku 1993, který se mimo věcných cen může těšit na hodně adrenalinový zážitek: Spolujízdu v rallyovém speciálu Škoda Fabia RS Rally2 s testovacím jezdcem týmu Škoda Motorsport za volantem!

Výsledky 10. ročníku Škoda Classic Tour:

  1. Denis Šefara – Toyota Supra GTE (1993) 63 bodů
  2. Jana Jancáková – Škoda 1000MB (1966) 94 bodů
  3. Jan Umlauf – Škoda 110R (1974) 102 bodů

Zdroj: Reliant

Sněmovna stvrdila možnost konzervace málo využívaných železničních tratí

Málo využívané železniční tratě bude možné na žádost jejich vlastníků konzervovat. Rozhodla o tom Sněmovna, když stvrdila vládní novelu drážního zákona a odmítla návrh Senátu, který chtěl naopak tuto možnost z novely vypustit. Do novely se možnost konzervace tratí dostala na základě pozměňovacího návrhu poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Novela má především za cíl v souladu s unijními předpisy zlepšit práva cestujících. Senátorka Hana Žákova (STAN) , která návrh Senátu před poslanci obhajovala, upozorňovala například na hrozbu nedostatečné informovanosti starostů dotčených obcí.

Tito starostové podle senátorky Žákové budou muset například sledovat webové stránky provozovatelů tratí, aby se o chystaném přerušení provozu dozvěděli předtím, než je osloví ministerstvo dopravy. Proto doporučila institut konzervace ze zákona vyjmout. „Pokud je natolik důležitý, pojďme ho znovu projednat, doplnit a vzít k tomu všechny aktéry, kteří jsou k tomu potřeba,“ řekla. Varovala také, že nepoužívané tratě budou chátrat a úspora peněz tak není jistá.

Ministr Kupka nový institut naopak hájil jako důležitý a hospodárný. „Bez takového institutu bychom v případě málo používaných nebo zcela nepoužívaných tratí jenom přihlíželi tomu, jak postupně chátrají,“ konstatoval.

Stínový ministr dopravy hnutí ANO Martin Kolovratník řekl, že klub ANO podpoří návrh Senátu. Jako jeden z argumentů uvedl problém se zaústěním vleček v soukromém vlastnictví do tratí, jichž se konzervace bude týkat. Riziko, že se trať nepodaří obnovit, pokládá za vysoké. Dodal však, že pokud návrh Senátu Sněmovna neschválí, pak klub ANO podpoří novelu jako celek v původně schválené podobě. Pro návrh Senátu hlasovalo 77 poslanců, ale 79 jich bylo proti. Pro sněmovní podobu novely pak hlasovalo 180 poslanců, pouze tři se zdrželi, proti nehlasoval nikdo.

Konzervace má ušetřit vlastníkům peníze. Možnost využít navrhovaného omezení provozuschopnosti dráhy bude mít vlastník tratě. Podmínkou bude, že na trati dva roky po sobě klesl roční provoz pod 300 jízd osobní přepravy nebo 12 nákladních jízd. Změna by podle dřívějšího vyjádření ministra Kupky neznamenala úplné zrušení trati a ušetřila by peníze pro zajištění provozuschopnosti dráhy, které celkově představují osm miliard korun ročně. Konzervace by umožnila snazší obnovení dráhy v budoucnu v případě, kdy by zájem na jejím provozování vzrostl.

K žádosti o konzervaci trati, kterou bude posuzovat drážní úřad, se mají podle úpravy závazně vyjadřovat kraje a obce. Závazné stanovisko bude dávat také ministerstvo obrany. Obdobnou úpravu Sněmovna v roce 2021 odmítla. Obavy z konzervace tratí měly a mají hlavně samosprávy, které se bály toho, že umožní rušit tratě bez náhrady.

Novela má na návrh vlády v souladu s nařízením EU především posílit práva cestujících na železnici. Budou si moci zakoupit bez příplatku jízdenku ve vlaku, pokud si ji nemohli zakoupit v železniční stanici. Změna zákona může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol.

Přestupkem například bude, pokud v železniční dopravě nezajistí dopravce v soupravě stanovený počet míst pro jízdní kola. Přestupkem bude také to, pokud dopravce nezveřejní na internetu podmínky pro přepravu kol a aktuální informace o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu. Novela přichází i s tím, že nově má být například přestupkem, pokud provozovatel dráhy nebo dopravce nepodnikne opatření k prevenci mimořádných událostí. Za takový přestupek může hrozit až desetimilionová pokuta.

Zdroj: ČTK

Úřady: Tesla a její dodavatelé ztrojnásobí investici v Mexiku na 15 miliard USD

Americká automobilka Tesla a její dodavatelé ztrojnásobí investici do plánovaného závodu ve městě Monterrey v mexickém státě Nuevo León na 15 miliard dolarů (343 miliard Kč). S odvoláním na guvernéra státu o tom informovala agentura Reuters. Tesla ani místní správa zatím na žádost o komentář nereagovaly.

Stavbu nové gigafactory v Mexiku potvrdil začátkem letošního března šéf Tesly Elon Musk. Závod bude první továrnou tohoto výrobce elektromobilů na jih od hranic Spojených států. Musk v březnu výši investice neupřesnil, ale mexičtí politici tehdy uvedli, že továrna bude zahrnovat investici v objemu pěti miliard dolarů.

„Jen Tesla a její dodavatelé vygenerují za dva roky investice za 15 miliard dolarů,“ řekl v pondělí guvernér státu Nuevo León Samuel García. Dodal, že tak velká částka si vyžádá, aby stát vynaložil více peněz na zlepšení infrastruktury, jako jsou dálnice, a na další veřejné práce.

Server Electrek v srpnu napsal, že na místě, kde má závod stát, už začaly pozemní práce. Zástupce místní správy podle téhož webu v červnu řekl, že povolení k výstavbě závodu automobilka dostane brzy. Tesla chce zahájit výrobu v Mexiku v roce 2025, uvedly už dříve zdroje agentury Reuters. Automobilka ale zatím data zahájení výstavby a výroby oficiálně neoznámila.

Výroba elektromobilů se v Mexiku rozvíjí především díky pokračující poptávce po těchto vozidlech ze zahraničí. Například německá automobilka BMW oznámila novou investici za 800 milionů eur (19,7 miliardy Kč) v mexickém státě San Luis Potosí. Další automobilky, jako například americká General Motors, mají také v plánu výrobu elektromobilů v Mexiku rozšířit.

Monterrey je průmyslovým centrem na severovýchodě Mexika. Prezident Andrés Manuel López Obrador se v minulosti stavěl proti výstavbě závodu, protože v regionu je nedostatek vody. Později firma podle mexického prezidenta nabídla sérii závazných návrhů, jak problém s vodou v daném regionu řešit.

Zdroj: ČTK

Stát v srpnu vybral na mýtném 1,218 miliardy korun, meziročně méně

Dálnice, kamion

Výběr mýtného v Česku stagnuje, v srpnu uhradili nákladní dopravci 1,218 miliardy korun, což je meziročně o 1,15 procenta méně. Za prvních osm měsíců roku stát celkem vybral na mýtném 9,897 miliardy korun, což je o 7,5 milionu korun více než za stejné období loni. Zároveň je to více než například za celý rok 2016. Uvedla to v tiskové zprávě společnost CzechToll, správce mýtného systému.

Srpen byl letošním čtvrtým měsícem, kdy výběr mýtného meziročně klesl. Byl také čtvrtým nejsilnějším letošním měsícem, nejvíce se vybralo v březnu, a to 1,36 miliardy korun.

Srpnovému poklesu ve výběru mýtného odpovídá i pokles počtu mýtných transakcí. Systém elektronického mýtného jich zaznamenal necelých 94 milionů, což je v meziročním srovnání o necelá dvě procenta méně.

Na konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 805.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 629.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 630.000 kusů palubních jednotek.

„S ohledem na vývoj ekonomiky jde o dobrý výsledek. Díky flexibilitě satelitního mýtného systému, který umožňuje velmi rychle zpoplatňovat nově zprovozněnou silniční infrastrukturu, se daří státu udržet důležité příjmy pro její údržbu a další rozvoj, a zároveň spravedlivě zpoplatnit vozidla, která mají na její opotřebení největší vliv,“ uvedl generální ředitel CzechToll Petr Chvátal.

Vláda má v plánu od 1. března 2024 zvýšit mýtné o 15 procent. Navyšovat se bude o nový poplatek, který bude odrážet emise kamionů. Celkem bylo ke konci minulého roku v ČR zpoplatněno 2867 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář