Dron sovětské výroby, který se zřítil na okraji chorvatské metropole Záhřebu, nesl výbušné zařízení. Podle agentury AP o tom dnes informoval chorvatský ministr obrany Mario Banožić. Dron se do Chorvatska dostal z bojiště na Ukrajině, když přitom přeletěl přes území dalších členských států NATO Rumunska a Maďarska.

„Našly se stopy po výbušninách a další vodítka, která naznačují, že nešlo o průzkumné letadlo. Našli jsme části letecké bomby,“ řekl Banožić na místě nehody, kde rozsáhlá exploze poničila na 40 zaparkovaných aut. Zraněn nebyl nikdo.

Podle Banožiče je nadále otázkou, jestli bezpilotní letoun patřil Rusku, nebo Ukrajině. Vyšetřovatelé nyní chtějí za pomoci černé skříňky odhalit přesnou dráhu letu zařízení.

Chorvatsko po zřícení dronu kritizovalo NATO za reakci, která podle něj byla příliš pomalá. NATO uvedlo, že integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana aliance dráhu letícího objektu sledovala. Chorvatský premiér Andrej Plenković ale řekl, že chorvatské úřady nebyly vyrozuměny a že NATO reagovalo až poté, když se začali vyptávat novináři.

Dnes Banožić, jehož země letoun identifikovala jako dron sovětského typu Tupolev M-141 používaný hlavně v 70. a 80. letech minulého století, poznamenal, že Chorvatsko čeká na vyhodnocení celé situace ze strany Rumunska a Maďarska a jejich odpovědi.

Zdroj  :ČTK

Srbsko po kritice sníží počet leteckých spojů s Ruskem. V sobotu to srbské televizi Pink TV řekl srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbské národní aerolinky Air Serbia pomáhají Rusům dostat se z Moskvy do Evropy v čase, kdy většina ostatních leteckých společností přestala do Ruska létat, a připojila se tak k sankcím uvaleným kvůli ruské invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Bloomberg.

Srbsko nedávno zvýšilo počet letů na spojení s Moskvou z jednoho či dvou až na tři denně. Vučić zmínil, že se na zemi snesla kritika, že se ze situace snaží profitovat, nejmenoval ale konkrétní osoby či země, které s ní měly přijít.

Srbsko odsoudilo ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. K sankcím, které proto na Rusko uvalila Evropské unie, jejíž chce být Srbsko součástí, se ale nepřipojilo.

Do Moskvy kromě Srbů i nadále létají například aerolinky Turecka, Spojených arabských emirátů nebo Kataru, připomněl srbský prezident.

„Ale nikdo se nedotkne těch, kdo jsou v NATO, částečně v Evropě a částečně v Asii,“ řekl v narážce na Turecko. „Mají 30krát více letů do Moskvy než my,“ pokračoval. „A proč to neřeknou některým státům Perského zálivu, které prosí o ropu, které mají o 15 letů více než my?“ pokračoval. Dodal, že kritici snad budou spokojeni, že Srbsko nemá zisk, vyjádřil ale pochybnost, zda to údajným kritikům bude stačit.

Zdroj  :ČTK

Chorvatsko kritizuje NATO za reakci na zřícení dronu ruské výroby v chorvatské metropoli, která byla podle Záhřebu příliš pomalá. Bezpilotní letoun v pátek zřejmě přiletěl z válečné zóny na Ukrajině přes několik členských států Severoatlantické aliance, než spadl poblíž záhřebské studentské koleje, informovala agentura AP.

Dron přeletěl Rumunsko a Maďarsko. Po jeho zřícení nastal silný výbuch, který poškodil asi 40 zaparkovaných aut, ale nikdo nebyl zraněn.

NATO uvedlo, že integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana aliance sledovala dráhu letícího objektu. Chorvatský premiér Andrej Plenković však sdělil, že chorvatské úřady nebyly vyrozuměny a že NATO reagovalo až poté, když se začali vyptávat novináři.

„Tuto situaci nemůžeme tolerovat a neměla se nikdy stát,“ řekl Plenković při návštěvě místa havárie. „Byla to čistá a jasná hrozba a NATO i EU měly reagovat,“ řekl. „Budeme pracovat na zvýšení připravenosti nejen nás, ale i ostatních,“ dodal.

Chorvatský premiér dále uvedl, že průzkumný dron Tu-141 Striž ze sovětské éry letěl přes 40 minut nad Maďarskem a šest až sedm minut nad Chorvatskem. Rumunské úřady dříve uvedly, že létající objekt byl ve vzdušném prostoru Rumunska jen tři minuty po přeletu z Ukrajiny, takže bylo těžké jej zachytit. Plenković vyzval maďarské úřady, aby zahájily vyšetřování, proč si jejich obrana bezpilotního dronu zjevně nevšimla, protože Chorvatsko i Rumunsko měly málo času na rychle se pohybující objekt zareagovat.

Rusko i Ukrajina popřely, že by dron vypustily. Vojenští experti uvádějí, že Ukrajina je jediným známým současným provozovatelem strojů Tu-141. Tento model má rozpětí křídel téměř čtyři metry, váží přes šest tun a dosahuje rychlosti až 1100 kilometrů za hodinu.

Polský výrobce dronů zahájil jejich sbírku na Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko. Půjde o civilní bezpilotní letouny vybavené kamerami. Ty by mohly sloužit například ke kontrole, zda je bezpečné opustit bunkr, mohou pomoci hledat oběti bombardování nebo dokumentovat ničení a válečné zločiny. Podle agentury AFP to uvedl ve videopříspěvku na sociálních sítích konstruktér dronů a majitel firmy Spartaqs Slawomír Huczala. K akci se připojil i český distributor firmy.

Spartaqs zařízení darovaná soukromníky repasuje. Vybaví je novými bateriemi, anonymizuje a učiní hůře viditelnými díky vypnutým pozičním světlům, uvedl Huczala.

V rámci této akce nazvané „Drony pro východ“ už bylo ukrajinským úřadům na hranicích předáno 26 strojů s technickými pokyny v ukrajinštině, uvedla firma na svém webu. K akci se připojil i český distributor a drony se sbírají také na Slovensku a v Maďarsku.

V Polsku se v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu vzedmula obrovská vlna solidarity s Ukrajinci. Země už přijala půldruhého milionu uprchlíků, pořádá sbírky peněz, potravin a hygienických potřeb. Část se posílá na Ukrajinu a část proudí jako přímá pomoc lidem, kteří překročili polsko-ukrajinskou hranici, z nichž většinu tvoří ženy s dětmi, které přišly jen s málo zavazadly.